SPRÁVNÉ ODPOVĚDI NA OTÁZKY 13. ROČNÍKU SOUTĚŽE POZNEJ A CHRAŇ PRAŽSKOU PŘÍRODU

Pznej a chraň pražsku přírdu 13. rčník, 01/30. ČSOP-Trója SPRÁVNÉ ODPOVĚDI NA OTÁZKY 13. ROČNÍKU SOUTĚŽE POZNEJ A CHRAŇ PRAŽSKOU PŘÍRODU 1. O výskytu zvířat na určité lkalitě, například v Kunratickém lese, se můžeme dzvědět různými způsby. Jedním z nich je nalezení takzvaných pbytvých znamení, která mhu mít rzmanitý charakter (stpy, trus, pžerky, skřápky, hnízda, nry, pera aj.). Urči z prezentace Pbytvá znamení v přílze sutěže (*), kterým druhům živčichů patří (u Obr. 1 3 zařaď d rdu, u Obr. 6 stačí pjmenvat předmět a které dvě skupiny rganismů jej tvří). A ppiš charakteristické znaky, pdle kterých jsi se rientval/a. Odpvěď: Obr. 1 velké tvry ve kmenu datel či strakapud Obr. 2 per sjka typické zbarvení pera Obr. 3 trus kmpaktní, válec slžený z placiček prase Obr. 4 vývržek nestrávené chlupy a zuby křisti dravci a svy 2. Mderní dba krmě vymženstí pr lidsku splečnst napak vytváří řadu nebezpečných situací zvířatům žijícím vedle nás. Některé z lidských aktivit jsu pr zvířata ještě akceptvatelné a dkáží se s nimi vyrvnat, jiné jim přinášejí smrt neb vážná zdravtní traumata. Zkus si představit, že na prcházce ve vlné přírdě v Praze jsi našel vyčerpanéh jestřába s a ppálenu nhu a chrmeným křídlem. Tvůj úkl: a) Kam se můžeš brátit? b) C byla asi příčina úrazu tht dravce? A prč je důležité t vůbec řešit? c) Jakými technlgickými patřeními a úpravami krajiny lze chránit ptáky před tut nebezpečnu situací? d) Jak můžeš pmci Ty v tét prblematice (uvažuj náklady na léčbu ptáků či pvědmí veřejnsti atp.)? Odpvěď: a) na blízku stanici pr handikepvané živčichy neb hájvnu v Praze na: Dům chránců přírdy, Michelská 5, 140 00 Praha 4 tel.: 774 155 155 e-mail: zachranazvirat@csp.cz www.zvirevnuzi.cz Péči zvířata z Prahy zajišťuje dběrní míst v Dmě chránců přírdy ve splupráci se záchrannými stanicemi v Kladně, Pátku u Pděbrad a Vlašimi. b) ppálení d drátů pd napětím na slupech elektrickéh vedení, tent jev může negativně vlivnit ppulace vzácných a kriticky hržených druhů. Na elektrickém vedení dchází k úmrtím a velmi těžkým praněním především velkých druhů ptáků, prtže při dsedání na vdrvnu knzlu neb vzletu ptáka djde sučasně ke kntaktu s neizlvaným vdičem napětí. c) http://www.cspvlasim.cz/stanice/rady/ptaci.php Jedna z mžnstí, jak zabránit ppálení ptáků na elektrickém vedení slupech VN, je pužití zcela bezpečných typů slupů, tzv. "Delta" s plastvým dplňkem (dplněk je nutný, jinak se tent typ slupu také stává nebezpečným), neb typ "Pařát", na který si již ptáci nesednu. Další mžnst jsu plastvé chrany, které se upevní na hrní stranu slupu vyskéh napětí mezi dráty, tj. právě d míst, kam ptáci nejphdlněji dsednu. Vedle plastvých hřebenů a různě tvarvaných plastvých krytů knstrukce existují tzv. hrazdičky, které nabídnu ptáku phdlné dsednutí, aniž by dšl ke kntaktu s vdiči. Zjistil se však, že ani hrazdičky zcela nezabrání 1

Pznej a chraň pražsku přírdu 13. rčník, 01/30. ČSOP-Trója zasažení velkéh druhu ptáka elektrickým prudem. Plastvé zábrany p prušení stability mrazem a vdu upadávají a plzavěšeny hyzdí klí. Vedení vyskéh napětí izlvaným kabelem eliminuje rizik ppálení. O tmt patření pět rzhdnu rzvdné závdy. Dstupnější patření je instalace lveckých (psedvých) stanvišť pr dravce a svy. Na rzlehlých lánech plí berličky usnadní dravcům a svám lv hldavců. Berličky jsu dřevěné tyče ve tvaru písmene T (k výrbě je mžné pužít např. nvé či pužité střešní latě či krajnice z přezu kulatin) výšce 100-250 cm zaražené d země. Čím vyšší berlička je, tím lepší mají dravci a svy rzhled. Na hrním knci tyče je nutn přibít neb přišrubvat dřevěné bidýlk průměru 2-2,5 cm a délce min. 20 cm tak, aby vyhvval ptákům z hlediska veliksti jejich pařátů. Berličky se rzmisťují rvnměrně p pzemku. Umisťuje se jich maximálně 5 na hektar, některé zdrje uvádějí až 10 berliček/ha (www.myslivst.cz). Umístění samzřejmě musí prběhnut p knzultaci s místním zemědělcem a mysliveckým sdružením. Na výrbu berliček mhu dknce myslivecká sdružení žádat dtaci ministerstva zemědělství (40,- Kč/berlička). Žádsti se pdávají d knce května na příslušný krajský úřad. Prvzvatelé elektrických vedení: většina ČEZ, PRE (Praha a Rztky), EON (jižní Čechy a Mrava) a ČEPS (dálkvá vedení velmi vyskéh napětí, mhutné stžáry s dluhými izlátry). V jejich kmpetenci je instalace těcht chranných mechanismů. Nvá vedení se v bcích zřizují jak kabelvá v zemi, případně izlvanými kabely závěsnými. Zábrany se instalují standardně na všechna nvá i reknstruvaná vedení s neizlvanými dráty. Prtže el. vedení má živtnst desítky let, nejde t najednu. Dplnění zábran na všechna vedení není prblém technický, spíše eknmický. Vedení je nutné dstavit, a tím vznikne výpadek elektřiny v rzsáhlé blasti, a vlastní instalaci musí prvést kvalifikvaný zaměstnanec. Přirzenu, leč dluhdbu cestu je zvýšení pdílu rzptýlené zeleně v zemědělské krajině: výsadba remízků, slitérních strmů neb rzčlenění velkých plí alejemi strmů či větrlamy. I na tat patření lze získat dtační titul ze státníh rzpčtu. Mžnsti výsadby strmů můžete knzultvat s místní nevládní rganizací zabývající se chranu přírdy (např. Český svaz chránců přírdy). d) může přispět na sbírku pdprující záchranné stanice (stačí i DMS sms 30 Kč za měsíc), pracvat jak brigádník v záchranné stanici krátkdbě či dluhdbě, udělat referát ve škle na tt téma, bavit se tm s rdiči, navštívit se třídu záchrannu stanici (= šíření světy), (nahlásit zraněnéh živčicha na stanici pr handikepvaná zivčichy neb h tam dnést) 3. Navštiv v první plvině dubna Mdřanské laguny. Tat lkalita je dstupná z tram/bus stanice Nádraží Mdřany viz mapa Mdřany v přílze sutěže (*). Ze stanice se vydej k Vltavě a jdi p asfaltvé cestě prti prudu řeky. A pté dbč k řece p pěšině, která vede mezi tůněmi. Tvým úklem je zjistit, kteří vdní živčichvé (zjm. bezbratlí) bývají tůň značenu v mapě červeným klečkem. Budeš debírat živčichy z vdy. Vezmi si s sebu cedník s hustým sítem (husté sít je nutné, aby zvířata cedníkem neprpadla). Dále nezapmeň na hliny či neprmkavé phry, lkalita bývá pdmáčená. Dpručujeme pr vyšší úspěšnst lvu nabrat cedníkem i sediment tůně a dběr něklikrát zpakvat na různých místech tůně. Úlvky vyklepni patrně na bílu misku (na bílé misce budu živčichvé lépe vidět), d které předtím naliješ trchu vdy, aby rganismy nebyli na suchu. a) Pmcí determinační literatury, kteru si půjčíš v městské neb šklní knihvně apd., nalezené rganismy urči, nemáš-li k dispzici žádnu determinační literaturu, neváhej nás kntaktvat na e-mailu pchpp@seznam.cz, na vyžádání Ti pšleme elektrnicky ukázkvý klíč. Nezapmeň dchycená zvířata pět navrátit d tůně! Uveď, které druhy jsi nalezl/a a názrně zakresli d přílhy sutěže. b) Na základě vylvených rganismů a stanvených kriterií viz Určvání kvality vdy pdle výskytu živčichů v přílze sutěže (*) jsem určil/a kvalitu vdy v tůni jak (pdtrhni): výbrnu velmi dbru průměrnu nevyhvující špatnu. 2

Pznej a chraň pražsku přírdu 13. rčník, 01/30. ČSOP-Trója Odpvěď: a) larva a kukla kmára, pijavka, plštěnka, vdní rztč, beruška vdní, larva jepice, buchanky, perlčky, mákvka vdní (chvstskk), larva mtýlice, larva chrstíka se schránku, vdní bruci, kružák, plvatka bahenní,znakplavka, bahenka živrdá, pulec + brázky těcht rganismů b) výbrná kvalita vdy 4. Určitě jste viděli reklamu na dezinfekční prstředky pr dmácnst, třeba na čistění talet. Pkuste se kmplexně zhdntit pužívání takvýcht prstředků v dmácnsti. Má tat reklama pravdu, je pravdu nezbytně nutné v bytě likvidvat všechny bakterie? Uvažujte vliv na lidské zdraví, živtní prstředí i eknmický. Odpvěď: Vliv na lidské zdraví: Ddržvání hygieny je důležité. Bakterie, hlavně na WC a v kuchyni, můžu způsbit různé chrby. Je tedy v zájmu našeh zdraví nutné udržvat zejména v těct místech čisttu. Na druhu stranu ale zdravý lidský rganizmus má dstatečnu přirzenu imunitu, která mu umžňuje i v prstředí s přiměřeným mnžstvím škdlivých mikrrganizmů úspěšně přežít, a napak vliv těcht mikrrganizmů imunitu psiluje. Pkud by někd delší dbu žil v prstředí zcela bez bakterií, jeh imunita by se slabvala. Je tedy nutné udržvat sterilní prstředí např. v nemcnici na peračním sále neb tam, kde žije člvěk, jehž imunita je např. vlivem chrby slabená. V běžné dmácnsti je vhdné udržvat čisttu, ale s rzmyslem. Časté pužívání dezinfekčních prstředků půsbí více škdy než užitku. Vliv na živtní prstředí: V čistírnách dpadních vd se pužívá jak knečná fáze bilgické čištění, kdy se dpadní vdy čistí půsbením bakterií. Dezinfekční prstředky samzřejmě hubí i tyt bakterie. Pkud by se pužívání dezinfekčních prstředků masvě a nadměrně rzšířil, měl by t nepříznivý vliv na čištění dpadních vd. V krajním případě by byl nutné změnit technlgii za jinu, dsud nevyvinutu a samzřejmě dražší, ve všech čistírnách dpadních vd. Vliv eknmický: Výrbci dezinfekčních prstředků a bchdníci mají jasn. Čím více pstraší lidi chrbpldnými zárdky, tím více vydělají. A pkud by nadměrné pužívání dezinfekčních prstředků měl negativní vliv na imunitu, vydělají hned dvakrát. Stačí lidem nabídnut dplňky stravy k psílení slabené imunity. 5. V pražské přírdě například v blasti Milíčvských rybníků někdy není nuze zajímavé až hrrvé zvuky. Pslechni si nahrávku Hlas.mp3 v přílze sutěže (*) a napiš, který druh živčicha vydává takvý charakteristický hlas (stačí rdvé jmén). Pzn. zajímá nás živčich, který se zývá p celu dbu nahrávky. Dále uveď, které lidské činnsti hržují ppulace tht živčicha. Odpvěď: Kuňka becná někdy taky zvaná Kuňka hnivá (Bmbina bmbina) Výrazné hržení představují krajintvrné změny scelvání zemědělské půdy, úprava rybníků pr zemědělské a rekreační účely, přeměna luk na ple apd. Čast také dchází ke kntaminaci vhdných lkalit pesticidy. 3

Pznej a chraň pražsku přírdu 13. rčník, 01/30. ČSOP-Trója 6. Řada sučástek z elektrvýrbků je pakvaně pužitelná, důležité je, aby tyt cenné zdrje materiálů kvůli nízké infrmvansti veřejnsti nesknčily zbytečně ve směsném dpadu. a) Kam devzdáš nefunkční televizr, ledničku, mbil a jiné elektrické sptřebiče? b) A musíš za t něc zaplatit (tip: zhledni rk výrby elektrsptřebiče)? c) Přes 180 škl je zapjen d prjektu Zelená škla. Jaké výhdy t přináší? A c škla musí udělat pr t, aby se d něj zapjila? a) Tzv. zpětný dběr elektrdpadu. Některé druhy výrbků (většinu ty malé) se sbírají přím v prdejnách. U větších výrbků buď bchdník zákazníka dkáže na sběrný dvůr neb servisní středisk, se kterým má dhdu plnění zpětnéh dběru, neb při ddání nvéh výrbku dveze starý výrbek sám, zpravidla za nějaký manipulační pplatek za dvz. Při likvidaci staréh sptřebiče je tedy nejlepší kntaktvat nejbližšíh prdejce sptřebičů. Sptřebitel by d výrbce měl dstat infrmace tm, že daný výrbek nepatří d kmunálníh dpadu, ale vztahuje se na něj zpětný dběr. T znamená, že výrbce (prdejce) infrmuje sptřebitele dstupných systémech vracení a sběru OEEZ (dpady z elektrických a elektrnických zařízení). Sptřebitel by se měl také dzvědět, ptencinálních účincích nebezpečných látek, které bsahuje elektrzařízení. Pznámka navíc: Na drbný elektrdpad (baterie..) existují v některých šklách a supermarketech sběrné bxy. b) V srpnu 2005 vstupila v platnst vyhláška, která šetřuje tzv. zpětný dběr dpadů z elektrzařízení. Každý výrbce/dvzce si d srpna 2005 připčítává k ceně svéh výrbku i náklady na buducí eklgicku likvidaci tht výrbku. Tyt náklady jsu rvnu zahrnuty d ceny výrbku. Prdejce/dvzce pak tvrdí, že sptřebitel bude mít likvidaci výrbku zdarma. Je tu ale velké mnžství elektrzařízení, která se na trh dstala před srpnem 2005. Tent dpad se nazývá histrickým dpadem a jeh eklgicku likvidaci hradí přím sptřebitelé při nákupu nvéh zařízení. Výše pplatku za histrický dpad se phybuje d krun za malé sptřebiče a zařízení až p stvky krun za ty velké. c) výhdy statusu Zelená škla Prjekt Zelená škla je zaměřen na sběr baterií a drbnéh elektrdpadu ve šklách. Neziskvě hspdařící akcivá splečnst Rema Systém pskytne zdarma sběrnu nádbu v místě škly a zdarma dvz a recyklaci vyslužilých elektrsptřebičů. Pr žáky a učitele škly t znamená výhdu, že mhu vzít tyt vyslužilé drbné elektrsptřebiče (převážně mbily, CD, DVD a tnery) s sebu při cestě d škly a nemusí abslvvat cestu d sběrnéh dvra či na speciální míst zpětnéh dběru. Tat snadnst recyklace je předpkladem pr pdpru uvědměléh chvání učitelů a je základem pr vytvření eklgickéh cítění u dětí. Škla zárveň získá pdpru ve frmě plakátu k značení sběrnéh místa, infrmačních letáčků a mžnst využívat lg Zelená škla při kmunikaci s veřejnstí. Krmě využívání sběrnéh bxu se naskýtá mžnst v rámci prjektu Zelená škla nabídnut návštěvníkům škly a zaměstnancům i dvz velkéh elektrdpadu. Ideální příležitstí pr uspřádání tét akce je třeba eklgický den škly. C pr t škla musí udělat? Před prvním bjednáním svzu, je třeba prvést registraci. Registrace bez smluvy je nejjedndušší variantu splupráce s REMA Sytémem. Dstupná je na adrese http://ssze.remasystem.cz, kde škla vyplní registrační frmulář, p jeh deslání bude na email uvedený při registraci zaslán uživatelské jmén a hesl. 4

Pznej a chraň pražsku přírdu 13. rčník, 01/30. ČSOP-Trója 7. V pražské přírdě můžeš na jaře nalézt mnh kvetucích rstlin. Tvůj úkl: a) Urči d rdu bylinu na Obr. 1, a urči d druhu byliny na Obr. 2 14 v prezentaci Určvání bylin v přílze (*). b) A vydej se v plvině března a v plvině dubna (tedy krátce před uzávěrku sutěže) d venkvní expzice btanické zahrady PřF UK Na slupi 16 (stanice Btanická zahrada tramvají čísl 18 a 24; d venkvní expzice vstup vlný; tevírací dba 10 17h v únru a březnu, 10 19.30 v dubnu), zaznamenej přesné datum návštěvy a vyftgrafuj a urči zde právě kvetucí byliny. Odpvěď: a) Obr. 1 Snědek Obr. 2 Hrachr lecha Obr. 3 Pryšec chvjka Obr. 4 Česnáček lékařský Obr. 5 Sasanka hajní Obr. 6 Dymnivka dutá Obr. 7 Plicník lékařský Obr. 8 Šťavel kyselý Obr. 9 Mkrýš střídavlistý Obr. 10 Pdběl lékařský Obr. 11 Jaterník pdléška Obr. 12 Vilka vnná Obr. 13 Křivatec žlutý Obr. 14 Orsej jarní b) plvina března: kniklec velkkvětý, bledule jarní, talvín zimní, sněženka pdsněžník, dymnivka plná, křivatec žlutý, čemeřice nachvá, ladňka vídeňská, šafrán karpatský, prvsenka bezldyžná, ladňka vídeňská (+dymnivka dutá a devětsil lékařský)+ sedmikráska + sasanka hajní, rsej hajní, sasanka pryskyřníkvitá, ladňka zářící+ vřesvec pleťvý, čemeřice zelená c) plvina dubna: vilka vnná, prvsenka vyšší, rsej jarní, pryskyřník..., hrachr (lecha) jarní, smetanka lékařská, dymnivka dutá, mchnička kuklíkvá, čilimník chlupatý, mchna sedmilistá, mdřenec hrznatý, pryšec chvjka, tařice skalní, prvsenka jarní, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkvitá, pryšec mnhbarvý, česnek pdivný, snědek nící, ladňka zářící, maceška zahradní, sedmikráska becná (chudbka), kstival hlíznatý, huseník převislý, tulipán planý jižní, devětsil lékařský, barvínek menší (brčál), plicník lékařský, primula pubescens, kyčelnice žláznatá, bergenie, tulipán, hyacint, řebčík králvský, kniklec luční, lžičník lékařský, kniklec luční český, křivatec žlutý 8. Řada rganických materiálů se rdině Tvéh splužáka vyhazuje d směsnéh dpadu. Kamarád je s tím nespkjen, prtže t pvažuje za plýtvání s cennu survinu. Obrátil se na Tebe radu s dtazem, jak nakládat s tímt dpadem, když nemá zahradu ani dvůr, kde by mhl mít klasický kmpst. Tvůj úkl: a) Praď kamarádvi, jaké dvě mžnsti má k dispzici a klik za jejich využívání zaplatí (nezapmeň uvést zdrj, kde jsi čerpal/a infrmace). b) Vysvětli význam kmpstvání. c) Pdtrhni ty materiály, které jsu vhdné ke kmpstvání: Ptraviny, ddenkaté plevele, ppel ze dřeva, masné a mléčné výrbky, ksti, plevele s vyzrálými semeny, zbytky jídel, skl, barvy, hbliny a piliny, staré léky, zbytky zeleniny a vce, hnůj, plasty, čaj, kávvá sedlina, tráva, staré leje, ptravinami znečištěný papír, čistý papír, chemické prstředky, rstliny napadené chrbami, textil, baterie, prach z vysavače, květiny, kvy, psekané či celé větve, listí, barvy, uhynulá zvířata, skřápky d vajec, chlebvé kůrky. Odpvěď: a)zalžit si vermikmpst-lze i v bytě neb více přijatelné je na chdbě v dmě - přepravka s kalifrnskými žížalami 500Kč za balení žížal+pštvné 5

Pznej a chraň pražsku přírdu 13. rčník, 01/30. ČSOP-Trója neb můžeme bjednat speciální hnědu ppelnici tzv. kmpstejner - je slžitější než běžný kntejner, na vnitřních stěnách jsu například svislá žebra, která zabraňují přilepení dpadu, nádba je kryta prti dešti a vlhksti, jsu na ní dpařvací a větrací tvry a dle má dkapávací ršt. vyváží se 1x14 dní d kmpstárny kmpstejner je vhdné řešení, když by se třeba dmluvili lidé z celéh dmu neb rdina má velku prdukci rganickéh dpadu Splečnst Pražské služby, a.s. nabízí bčanům hlavníh města Prahy a dalším půvdcům dpadu službu sběru a svzu dpadu ze zahrad, údržby zeleně a z dmácnstí (bidpadu). 1x 14 dní (v sbtu) ve vegetačním bdbí 1.4.-30.11. neb celrčně, 120l kmpstejner za 900 Kc (celrčně) či 600Kč (v dbě vegetačníh klidu) b) význam kmpstvání = eklgický výhdný způsb nakládání s dpady sníží se mnžství dpadu, které je nutn spálit neb skládkvat = snížení bjemu kmunálníh dpadu až 19 % (viz http://www.praha-suchdl.cz/files/psas_bi_dpad.pdf http://www.prahasuchdl.cz/files/psas_bi2011_letak.pdf ), jedná se recyklaci rganickéh materiálu, nebť získáme humus,, vhdné pužít jak hnjiv při pěstvání rstlin neb v zemědělství při nekntrlvaném hnití rganických dpadů (například na skládce dpadů) se uvlňuje methan (velmi účinný skleníkvý plyn) a uvlňují se kyselé výluhy bsahující látky, které mhu negativně vlivnit kvalitu spdních a pvrchvých vd (www.kmpst.cz) c) Ptraviny, ddenkaté plevele, ppel ze dřeva, masné a mléčné výrbky, ksti, plevele s vyzrálými semeny, zbytky jídel, skl, barvy, hbliny a piliny, staré léky, zbytky zeleniny a vce, hnůj, plasty, čaj, kávvá sedlina, tráva, staré leje, ptravinami znečištěný papír, čistý papír, chemické prstředky, rstliny napadené chrbami, textil, baterie, prach z vysavače, květiny, kvy, psekané či celé větve, listí, barvy, uhynulá zvířata, skřápky d vajec, chlebvé kůrky. An, je t nečekané, ale d kmpstejnerů se nesmějí dávat například žádné zbytky vařenéh jídla a pršlé ptraviny z ledniček Naprti tmu na vermikmpst lze zpracvávat jakýkliv i btížný bilgický dpad: tj. i zbytky jídel = dmácí rzlžitelný dpad, shnilé a plesnivé vce a jiné zbytky, které d běžnéh kmpstu nepatří. Též lze zpracvávat samzřejmě zahradní dpad a dpady ze zemědělské, vinařské, zelinářské a vcnářské výrby. Kalifrnské žížaly dvedu vyčistit i nebezpečné dpady bilgickéh charakteru při správné technlgii chvu kalifrnských žížal v těcht dpadech. Technlgie je zvládnutá http://ekvesnice.cz/index.asp?sectin=clanky&cat=64&page=detail&id=332 9. Navštiv revitalizvaný úsek Litvickéh ptka pdél dlní zdi bry Hvězda. Na míst se dstaneš busem 108 či 225 a vystupíš na stanici Ruzyňská viz mapa Ruzyně v přílze (*). Jak dklad návštěvy tét lkality přiď ftgrafii Tebe a revitalizvanéh ptka v pzadí. Dále ppiš vlastními slvy: a) 3 hlavní cíle revitalizace vdních tků, b) 4 hlavní zásahy, kterými byl Litvický ptk u zdi bry Hvězda upraven, aby se některých z těcht cílů dsáhl, c) 2 výhdy a 2 nevýhdy přirzeně meandrujícíh neb uměle revitalizvanéh tku. Odpvěď: Ftgrafie ptka s řešitelem. A) Cíle revitalizace vdních tků: Zvýšení retenčních schpnstí krajiny = Je schpnst krajiny zadržet vdu která se v daném území vyskytuje. Jde zpmalení jak pvrchvéh tak pdpvrchvéh dtku vdy z krajiny. Náprava nevhdně prvedených meliračních zásahů= přizpůsbit pět d pdby přírdě blízkým eksystémům (=dstranění trubek a vyvedení ptka pět na pvrch, zpevnění břehů ptka vegetací) 6

Pznej a chraň pražsku přírdu 13. rčník, 01/30. ČSOP-Trója Obnvit přirzené funkce vdních tků = nejen dvádění vdy, ale i migrační trasa pr ryby a jiné rganismy a využití pr samčištění vdy (=dstranění betnu, zburání jezu či vytvření rybíh přechdu) http://www.prirda.cz/clanky.php?detail=57 B) Jaký způsbem upraven Litvický ptk: Půvdní betnvé zaklenutí v délce 280 m byl dstraněn a nvé tevřené kryt vymdelván přírdě blízkým způsbem (různé hlubky- různě rychle se prhřívají, různé rychlsti prudu, tvrba meandrů). Úpravu dšl i k mírnému navýšení kapacity kryta, které p úpravě pjme až pětiletu pvdeň. Nvé tevřené kryt ve dně a v březích místně stabilizván kameny a vegetačním pevněním. Jak vegetační pevnění pužity kksvé válce a rhže se zapěstvanu mkřadní vegetací, která velmi rychle přispěje ke zpřírdnění ptka. Klem břehů vysazeny lše a keřvé vrby C) Přirzeně meandrující tk neb revitalizvaný tk: psitiva nabízí rychle i pmalu tekucí vdu, v zátčinách se usazuje detrit a živiny (=samčistící prcesy), mělčiny se dbře prhřívají. Rzrůzněné prstředí nabízí živtní prstředí pr velké mnžství živčichů = vyská bilgická rzmanitst jak ty bahnmilné (škeble, vdní bruky ptápníky, vdmily aj., larvy vážek, pulce) ale i prudmilné (jepice, malé rybky). Vda se vsakuje d klí, bývá zamkřené. Vyskytují se zde vlhkmilné druhy rstlin a strmů (dnes čast vzácné neb dknce chráněné), vyvíjí se larvy bezbratlých a bjživelníci. Odtk vdy z hrníh tku je zpmalen, při pvdni se vda rzlévá v nivních lukách, kde nezpůsbí tlik škd jak, když se vylije až ve městě; udržení vdy v krajině i v dbě sucha Negativa: tk nemá stálé vymezení, může měnit své kryt t způsbuje prblémy, např. ptk pteče jinde, než je mst. Vda se rzlévá d klí zaplavuje ple a chatvé sady!lidé by měli myslet, než pstaví dům v záplavvé blasti! V klí budu mčály a bažiny, kde není mžné chdit na prcházku jezdit autem, stavět dmy ani pěstvat pldiny Bude tam víc kmárů. snížené zemědělské využití a snížená mžnst splavňvání u malých vdních tků 10. Kvalita Ovzduší je pr člvěka jednu z nejdůležitějších slžek živtníh prstředí, bez které se nemůže bejít. Vdechvaný vzduch a vše, c bsahuje se dstává až d nitra lidskéh těla a přím tak půsbí na zdraví člvěka. Tvým úklem je zjistit dpvědi na níže uvedené tázky. a) Kteří 3 největší znečišťvatele vzduší jsu v klí mé škly (=zdrje emisí)? Které knkrétní látky vypuštějí d vzduší? b) Kde se nachází aktuálně pužívaná měřící stanice imisí, která je nejblíže mé škle, a c se zde běžně měří? Tut měřící stanici navštiv a přiď ftgrafický záznam. c) Napiš název pražské ulice, ve které byl v rce 2011 překrčen imisní limit jedné z frem xidů dusíků (NO 2 ). Uveď, klikrát při hdinvém průměrvání k překrčení dšl. Prvnej maximální naměřenu kncentraci NO 2 v tét ulici a záknem pvlený imisní limit pr NO 2. Najdi si ulici na mapě a zamysli se, c je asi zdrjem znečištění v tét ulici? d) Vymysli sám 5 nápadů, c můžeš Ty (ne)dělat, abys neznečišťval vzduší neb minimalizval znečištění vzduší a zdůvdni. Tip: Pr zdpvězení tázek a) c) Navštiv stránky Českéh hydrmeterlgickéh ústavu www.chmi.cz Na úvdní stránce na hrní liště s brázky klikni na prstřední Ochrana čistty vzduší a prjdi si všechny dkazy. Odpvěď: A) 3 největší znečišťvatele vzduší v klí škly - Správná dpvěď je ta, která byla nalezena na: Infrmace emisích -> Přehled velkých zdrjů znečišťvání -> hlavní měst Praha, tj.: http://www.chmi.cz/files/prtal/dcs/uc/web_generatr/plants/praha_cz.html B) Lkalizace měřicí stanice imisí - Správná dpvěď je ta, která byla nalezena na: Lkality měření imisí -> hlavní měst Praha, tj.: http://www.chmi.cz/files/prtal/dcs/uc/web_generatr/lcality/pllutin_lcality/regin _district_2731_cz.html u každé ze stanic uveden, c měří Ftgrafie měřící stanice imisí 7

Pznej a chraň pražsku přírdu 13. rčník, 01/30. ČSOP-Trója C) Překrčení imisních limitů -> 2011 www.chmi.cz ->Ochrana čistty vzduší->imisní limity, legislativa (nefcni dkaz http://prtal.chmi.cz/files/prtal/dcs/uc/isk/inf/limity_cz.html) www.chmi.cz ->Ochrana čistty vzduší->překrčení imisních limitů -> 2011 a zdrj CHMU: Legerva ulice, 51x překrčen limit, maximální naměřená kncentrace NO 2 při hdinvém průměrvání 287 µg/m3, záknem stanvený imisní limit NO 2 při hdinvém průměrvání 200 µg/m3, zdrj znečištění: autmbilvá dprava (nefcni dkaz: http://prtal.chmi.cz/files/prtal/dcs/uc/web_generatr/exceed/summary/chmu_2011_cz.html) D) 5 nápadů (mžnsti dpvědi jsu ale různé, záleží hlavně na zdůvdnění), zde výpis th, c mě napadl: Tisknut bustranně, aby se nemusel kácet tlik strmů na výrbu dalšíh papíru Nakupvat tuzemské výrbky, aby se nemuseli převážet zjm. kaminvu dpravu. Chránit zeleň, prtže sptřebvává xid uhličitý, uvlňuje vdní páry a ty snižují prašnst atp. Nekuřit, prtže si ničím vlastní zdraví ale i kvalitu vzduší statních lidí. Jezdit MHD spíše než sbními auty. Nenechávat zapnuté elektrické sptřebiče, když je nebudu něklik hdin ptřebvat (stand by režim). Psát na recyklvaný papír, prtže výrba recyklvanéh zatěžuje živtní prstředí méně než výrba nvéh papíru (ve smyslu sptřeby energie, vdy, chemikálií). Třídit dpad, aby se surviny vracely zpět d běhu a prtže těžba těch survin nanv je výrazně eknmicky nárčnější a přináší i eklgické katastrfy než znvu využívání již jednu upravených survin. Pužívat e-mail míst papírvé pšty. 11. Odpad, který vyhdíš d ppelnice na směs bude buď spálen ve spalvně neb bude ulžen na skládku kmunálních dpadů. Tvým úklem je splnit následující úkly: a) Prvnej výhdy a nevýhdy bu způsbů nakládání s dpady. b) Ftgraficky zdkumentuj zvenku skládku v Ďáblicích (adresa Ďáblická 791/89, viz mapa Ďáblice v přílze (*), udělej si krátký pěší neb cyklistický výlet d tram stanice Vzvny Kbylisy p žluté turistické značce směrem na Zdiby u Prahy). c) Jmenuj jiné mžnsti vhdné z hlediska živtníh prstředí, kam dát dpad, než h vyhdit d ppelnice na směs. Odpvěď: A) SPALOVNA VÝHODY Odpad zde sice nezmizí, ale sníží se jeh mnžství bjem 90 % a hmtnst až 75 % Snižuje závadnst kmunálníh dpadu (likvidace chrbpldných zárdků v dpadu) Vzniká zde škvára, kteru lze pužít na stavební účely Vyrábí se zde tepl a elektřina výhřevnst kmunálníh dpadu je vyská přibližně jak výhřevnst hnědéh uhlí Mnžství prdukvaných txických látek je kntrlván a regulván Vyské náklady na prvz spalvny se pkryjí energií uvlňvanu spalváním 8

Pznej a chraň pražsku přírdu 13. rčník, 01/30. ČSOP-Trója NEVÝHODY Plýtvá survinami, které lze znvu využít Zřízení velmi drahé Vzniká zde txický ppílek (bsahuje těžké kvy), který se musí ukládat na zabezpečenu skládku D vzduší unikají txické látky (Cd, Hg, dixiny) (kmentář: ale ty vznikají při každém nedknalém spalvání, nicméně spalvna v Malešicích je vybavena zařízením na destrukci dixinů a díky tmu jejich prdukce je snížena 70 %) D vzduší uniká skleníkvý plyn xid uhličitý Malá dstupnst v ČR jsu puze 3 spalvny takže jsu velké djezdvé vzdálensti d spalvny, zatěžvání živtníh prstředí dpravu aneb se zvlí blíže ležící skládka SKLÁDKA VÝHODY Pměrně levný způsb nakládání s dpady NEVÝHODY Plýtvá survinami, které lze znvu využít Průsaky mhu kntaminvat pdzemní vdu a půdu Může hyzdit krajinu, zapáchat Zabírají velký prstr D vzduší uniká methan Hrzba pžáru a následný únik škdlivin d vzduší B) Ft C) Rztřídit d kntejnerů na plast a papír a skl, devzdat v lékárně, ve sběrném dvře, na kmpst 12. Mbil je slžen z mnha látek. Pdtrhni, které látky jsu sučástí mbilu: Zlat, stříbr, lv, rtuť, zinek, měď, nikl, křemík, hliník, plast, skl, kadmium, chlr, arsen. Jaký má význam devzdat nepužívané neb rzbité mbily zpět výrbcům? Odpvěď: Zlat, stříbr, lv, rtuť, zinek, měď, nikl, křemík, hliník, plast, skl, kadmium, chlr, arsen.. Význam devzdání mbilu zpět výrbcům: materiál se znvu využije, snížím zátěž na živtní prstředí ve fázi těžby i zpracvání rudy, tehdy je extrémní sptřeba energie, dchází k narušení krajiny (defrestrace), a navíc je velmi nízký pdíl zlata v rudě - nutnst těžit brvské mnžství rudy znvuvyužití nebezpečných látek (rtuť, kyanidy) 9

Pznej a chraň pražsku přírdu 13. rčník, 01/30. ČSOP-Trója 13. Navštiv Kunratický les, knkrétně vystupíš na zastávce busu čísl 114 Kunratická škla (jezdí d metra C Kačerv) a půjdeš p žluté turistické značce, pté se vydáš p mdré značce a vystupíš na zříceninu nvý Hrádek - viz mapa Kunratice v přílze (*). Tvým úklem je zmapvat druhy strmů, které rstu pdél tét cesty d vstupu d Kunratickéh lesa až p Nvý Hrádek. Napiš druhvé názvy strmů a přilž k sutěži značené materiál, pdle kteréh jsi pznal/a, který druh strmu se jedná (listy, pldy, kusek kůry, větvičku s pupeny atp). Odpvěď: Habr becný, javr klen, dub červený, dub letní, lše lepkavá, smrk ztepilý a brvice lesní, dub zimní, líska, bříza, jírvec maďal, lípa 14. Právě u vás dma dšel prací prášek d pračky. Rdiče tě pžádali, abys skčil/a kupit nvý, ale chtějí p tbě, abys vybral/a prášek, který výrbu a pužíváním příliš nezatěžuje živtní prstředí. a) V bchdě jsi našel řadu výrbků, které měly na svém bale různé ekznačky. Kteru značku hledáš? Pradíme, že existují dvě značky česká značka a její evrpský ekvivalent. Vyber tedy dvě správné z přehledu sptřebitelských značek http://www.sptrebitele.inf/znacky/ a vlastnručně je nakresli. b) Nyní již víš, které ekznačky na balu výrbku hledat. Nicméně puze v některých bchdních řetězcích jsu tyt prdukty dstupné. Prt je vhdné předem zjistit názvy pracích prášků, které jsu značeny tut značku. Vyhledej jejich jména v aktualizvaném seznamu výrbků s prpůjčenými ekznačkami na webu České infrmační agentury živtníh prstředí (www.cenia.cz). Uveď názvy těcht pracích prášků a jména firem, které je vyrábí. c) Navštiv stránky výrbců a zjisti na nich neb kntaktuj zákaznický servis, na jaké adrese neb v jakém bchdním řetězci v Praze lze sehnat tyt prací prášky (krmě nline bjednávky). Napiš výsledky svéh průzkumu. Odpvěď: a) česká ekznačka eklgicky šetrný výrbek a evrpská ekznačka květina The flwer b) www.cenia.cz -> ekznačení -> eklgicky šetrné výrbky -> seznam eklgicky šetrných výrbků http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/mzpmsfhmv9dv/$file/seznam-zn-prduktu_2-1-2012.xls PERMON firma MISSIVA spl. s r.. QALT (Excel, prfessinal, clr, prací gel, batle) firma Qalt Rakvnik, s. r.. FEEL ECO (clr washing pwder, white laundry gel, clur lundry gel) firma FOSFA a. s. c) PERMON dstupné puze n-line bjednávku, nejbližší adresa je Rtyně nad Bílinu QALT Tesc, Glbus, Kaufland, Plus, Makr, Schlecker FEEL ECO - Bifit, Petrská 1135/10, Praha 1, GreenWave, Purkyňva 2, Praha 1, Bizahrada, Belgická 33, Praha 2, Biday BDK, Budějvická 1667/64, Praha 4, Bisvět Zbraslav, Pelcva 1512, Praha 5, Bidmv Velká Skála, Hnězdenská 595, Praha 8, El Bi, Starklínská 425, Praha 9 10

Pznej a chraň pražsku přírdu 13. rčník, 01/30. ČSOP-Trója 15. Navštiv malebnu naučnu stezku z Vinře d Satalic. Vystupíš na zastávce busu Vinřský hřbitv (jezdí d zastávky metra C - Letňany). Celá trasa je značena žlutu turisticku značku. Nejprve půjdeš ulicí V Pdskalí - viz mapa Vinř-Satalice v přílze (*). Tvje úkly: a) U zastavení čísl 4 ( U Kamennéh stlu ) rste starý strm, změř bvd jeh kmene ve výšce 1,1 m nad zemí a urči d rdu. b) Z Vinře Tě cesta dvede d Satalické bry, kde rstu 3 památné strmy, změř bvd kmenů ve výšce 1,1 m nad zemí a urči d druhu. Jak dklad sbní návštěvy tét bry se vyftgrafuj s památnými strmy. c) Při putvání p naučné stezce ptkáš řadu již mrtvých strmů, nakresli jejich vzhled a zaznamenej jejich plhu d mapy. Jaký má význam pnechat mrtvé dřev v lese? Uveď aspň 5 důvdů. Odpvěď: a) Lípa 485 cm b) Dub (letní) 675 cm, 501 cm, 328 cm c) lkalizace mrtvých strmů jedná se cca 4 kusy: 2 stjící mrtvé duté strmy a 2 ležící kmeny mrtvé strmy se nachází hlavně pdél cesty mezi zastaveními naučné stezky Pd Hradištěm a Na Rzcesti Význam mrtvéh (tlejícíh) dřeva v lese: zdrj živin (zjm. bazické katinty - hřčík a vápník) chranná funkce chrání půdu před vysycháním a přehříváním p dešti nasají vdu a uchvávají ji a pstupně uvlňujé vhdné pr křeny rstlin a půdní rganismy důležitý dmv pr různé druhy ptáků, hmyzu neb dřevkazných hub (pdle různých studií je přibližně 30% všech rganismů žijících v evrpských lesích nějakým způsbem vázán právě na přítmnst ležících kmenů neb stjících suší). zdrj ptravy. 16. Vda je základní živtní ptřebu. Je sučástí těl rganismů (bsahují 66 90 % vdy). Rku 2008 Češi utratili 9 miliard Kč za balenu vdu. Tvůj úkl: a) Charakterizuj 4 druhy balených vd (př.: balená kjenecká atp.). A prvnej kvalitu khutkvé pitné vdy a balených vd. (Tip: přečti si článek v časpise TEST 10/2009 http://www.dtest.cz/vdy). b) Zjisti, zda aktuální kvalita vdy z khutku (tj. např. v dubnu 2012) v Praze splňuje všechny limity (http://www.pvk.cz/aktualni-kvalita-vdy ). c) Kteru vdu bychm měli pít častěji? Vlastními slvy uveď aspň 5 důvdů (uvažuj vlivy na zdraví, na živtní prstředí a eknmické). Odpvěď: A) druhy balených vd balená přírdní minerální vda - vda získaná ze zdrje minerální vdy, kterému byl vydán certifikát pdle lázeňskéh zákna balená pramenitá vda kvalitní vda z chráněnéh pdzemníh zdrje, která může být upravvána puze metdami stanvenými vyhlášku (jedná se puze vybrané fyzikální metdy úpravy a d vdy lze přidávat puze xid uhličitý) balená kjenecká vda - kvalitní vda z chráněnéh pdzemníh zdrje, která nesmí být jakkli upravvána s výjimku záření ultrafialvým zářením balená pitná vda jakákli balená vda, která splňuje parametry pitné vdy Prvnání kvality khutkvé pitné vdy a balených vd: Kvalitativně je mžné srvnávat balenu pitnu vdu, prtže pr ní platí shdná pravidla. Z bsáhléh testu balených vd a jeh prvnání s vdu z vdvdu, který prvedl bčanské sdružení Test v rámci prjektu pdpřenéh Ministerstvem živtníh prstředí vyplývá, že kvalita vdy z vdvdu předčí vdu balenu. Studie ukázala, že některé balené vdy měly nadlimitní pčet bakterií neb některé pramenité a přírdní minerální balené vdy neměly vůbec žádné bakterie pdezření na nedvlenu 11