Mzdy a záknné dvdy MZDA pracvně-právní vztah = vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracvně-právní vztah se řídí zákníkem práce, kde je uveden, že zaměstnanci za vyknanu práci náleží MZDA je t částka, kteru zaměstnanec bvykle měsíčně získává za t, že kná práci SLOŢKY MZDY MZDA má 2 základní slžky a) PEVNÁ SLOŢKA MZDY (částka, kteru má zaměstnanec měsíčně jistu ) b) POHYBLIVÁ SLOŢKA MZDY (částka, kteru zaměstnanec získá nad rámec pevné slžky mzdy (příplatky, dměny, prémie apd.) PEVNÁ SLOŢKA MZDY je bvyklé, že pevná slžka mzdy je uvedena v pracvní smluvě (není ale pdmínku) pevná slžka se snižuje např. dny, kdy byl zaměstnanec v pracvní neschpnsti pkud je pevná slžka mzdy uvedena v pracvní smluvě, lze ji změnit puze písemnu změnu pracvní smluvy, pdepsanu běma stranami (jak zaměstnancem, tak zaměstnavatelem) nemá-li zaměstnanec uvedenu mzdu přím v pracvní smluvě, dstává tzv. MZDOVÝ VÝMĚR, pkud tedy djde ke změně výše mzdy, je nutné změnit také mzdvý výměr POHYBLIVÁ SLOŢKA MZDY nad rámec pevné slžky mzdy může zaměstnanec získat PRÉMIE, ODMĚNY neb PŘÍPLATKY u všech těcht phyblivých slžek je jasně dlišen, za c je zaměstnanec získá PRÉMIE prémie získá zaměstnanec, který splní předem stanvený plán výrby, plán tržeb apd. je bvyklé, že ve firmě existuje tzv. PRÉMIOVÝ ŘÁD, kde jsu přesně vymezeny pdmínky, za kterých zaměstnanci prémie získají ODMĚNY dměny získají zaměstnanci, kteří pracují např. na úklech, které jsu nad rámec pracvních pvinnstí PŘÍPLATKY příplatky jsu uvedeny v Zákníku práce minimálními hdntami (za přesčas, za víkend, za nřční apd.) DRUHY MEZD Základní druhy mezd jsu čtyři: a) časvá b) úklvá c) pdílvá d) smíšená ČASOVÁ MZDA pužívá se u prfesí, kde nelze přesně změřit výkn zaměstnance typickým příkladem: uklízečky, úředníci atd. výše mzdy se dvíjí d pčtu hdin, které uvedené prfese stráví na pracvišti zaměstnavatel by měl zajistit, aby byl tent čas c nejúčelněji vynalžen ÚKOLOVÁ MZDA využívá se u prfesí, kde lze přesně měřit výkn zaměstnance (výrbní dělník atd.) mzda závisí na pčtu výrbků, které zaměstnanec během pracvní dby vyrbí existují různé nrmy a tabulky, pmcí kterých se stanvují jakési průměrné hdnty, které by daný zaměstnanec měl splnit PODÍLOVÁ MZDA pdílvá mzda je stanvena určitým prcentem z dsažených výsledků (např. bjem prdejů za určité bdbí) pužívá se především u bchdních zástupců, prdejců, dealerů apd. SMÍŠENÁ MZDA smíšená mzda je kmbinací předchzích (nejčastěji jde kmbinaci pdílvé a časvé mzdy) zaměstnanec je pak placen za čas, který stráví na pracvišti a navíc za získá určité prcent ze zisku 1
PLAT plat také získá zaměstnanec za t, že kná práci pdmínku je, že zaměstnavatelem je STÁT, ÚZEMNĚ SPRÁVNÍ CELEK neb ROZPOČTOVÁ resp. PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE existují tzv. platvé tabulky, které bsahují platvé třídy a platvé stupně Platvá třída se dvíjí d nárčnsti práce, míry autnmie (samstatnsti), dsaženém vzdělání, míře dpvědnsti atd. (každá platvá třída bsahuje platvé stupně v letech) Platvý stupeň se dvíjí d délky praxe zaměstnance VÝPOČET ČISTÉ MZDY HRUBÁ MZDA t, c si zaměstnanec vydělá bez záknných srážek (tzn. před pvinnými dvdy státu) ČISTÁ MZDA t, c zaměstnanec dstává na ruku p dečtení všech pvinných záknných dvdů (dvdů státu) SUPERHRUBÁ MZDA je tvřena: a) hrubu mzdu zaměstnance a b) částí sciálníh a zdravtníh pjištění, které za zaměstnance hradí zaměstnavatel DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB daň z příjmu fyzických sb (DPFO) platí sby ze svéh příjmu tat daň se vztahuje jak na příjmy, které získá sba na území České republiky, tak i na příjmy, které získá sba v zahraničí tut daň platí: a) pdnikatelé jak fyzické sby b) zaměstnanci měsíční zálhy na tut daň dvádí zaměstnavatel a zaměstnanci se tat částka strhává ze superhrubé mzdy PŘEDMĚT DANĚ jsu veškeré příjmy, tj. příjmy (v peněžní frmě i v nepeněžní frmě - naturálie, hmtné dměny) VÝŠE DANĚ pr rk 2010 byla stanvena na 15% superhrubé mzdy (resp. základu daně) Členění příjmů z hlediska tét daně: a) Příjmy ze závislé činnsti a funkční pţitky (příjmy ze zaměstnání) b) Příjmy z pdnikání a jiné samstatně výdělečné činnsti c) Příjmy z kapitálvéh majetku (dividendy, pdíly na zisku atd.) d) Příjmy z prnájmu e) Ostatní příjmy (výhry atd.) SLEVY NA DANI - pplatník daně může využít určité slevy (2.070,- Kč na pplatníka apd.). SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ příjmy z těcht pjištění tvří významný příjem státníh rzpčtu příjmy služí k výplatě tzv. TRANSFERŮ byvatelům (dětem, studujícím, důchdcům apd.) SOLIDÁRNÍ SYSTÉM EKONOMIKY dělí se na: a) sciální pjištění b) zdravtní pjištění SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ tt pjištění se skládá ze 3 částí: a) Nemcenské pjištění (z něj jsu hrazeny nemcenské dávky, tj. takvé dávky, které získává zaměstnanec, pkud je v dčasné pracvní neschpnsti) b) Důchdvé pjištění (z něj jsu vypláceny starbní, invalidní, vdvské a jiné důchdy) c) Příspěvek na státní plitiku zaměstnansti (vyplácení pdpr v nezaměstnansti, aktivní bj s nezaměstnanstí, rekvalifikace apd.) je nutné platit puze číst sciálníh pjištění, a t: a) část na důchdvé pjištění b) část na státní plitiku zaměstnansti 2
c) správu sciálníh pjištění prvádí ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ (ČSSZ), takzvaná sciálka výše sciálníh pjištění je 31,5% z vyměřvacíh základu, přičemž: a) 6,5% ze základu si hradí sám zaměstnanec b) 25% ze základu hradí za zaměstnance zaměstnavatel ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ tt pjištění se hradí prt, aby z něj psléze byly hrazeny základní lékařské výkny a léky (dnes sprné, prtže se platí pplatky navíc) ze ženy na mateřské dvlené, studenty, děti hradí tt pjištění stát statní, kteří nepracují a nejsu evidváni na Úřadu práce si tt pjištění musí hradit sami (pvinně), jinak by si hradili veškeru lékařsku péči sami tt pjištění spravují zdravtní pjišťvny, např.: výše zdravtníh pjištění je 13,5% z vyměřvacíh základu, přičemž: a) 4,5% si hradí zaměstnanec sám b) 9% hradí za zaměstnance zaměstnavatel OTÁZKY K PROCVIČENÍ 1. C je t mzda 2. Jaký je rzdíl mezi mzdu a platem 3. Jaké znáte druhy mezd 4. C je t platvá tabulka 5. Jaká je výše a účel platby daně z příjmu fyzických sb 6. Prč platíme sciální a zdravtní pjištění DAŇOVÁ SOUSTAVA ČR daně tvří významný příjem státníh rzpčtu DAŇ je příjem státu, který dčerpává část příjmů subjektu na nenávratném principu Charakteristika daňvéh systému: a) stát chce vybrat na daních c nejvíce peněz b) byvatele chtějí platit c nejnižší daně (aby jim více zbyl na sbní ptřebu) c) stát tedy musí respektvat únsnst daní ČLENĚNÍ DANÍ 1. Daně přímé (důchdvé DPFO, DPPO; majetkvé z nemvitsti, dědická, darvací, z převdu nemvitstí, silniční) 2. Daně nepřímé (univerzální DPH, selektivní sptřební daň) 3. Daně eklgické Pplatník je fyzická či právnická sba, z jejíchž peněz je daň placena Plátce je fyzická či právnická sba, která má ze zákna pvinnst dvést peníze státu Základ daně je částka, ze které se daň určitým prcentem neb pdílem vypčítá Daň je částka, kteru plátce dvádí státu Sazba daně je prcentem vyjádřený pměr daně k základu daně Daně důchdvé platí pplatníci pdle výše svých příjmů Daně majetkvé platí pplatníci pdle druhu a veliksti svéh majetku Daně univerzální jsu vybírány při prdeji téměř všech druhů prdukce Daně selektivní jsu vybírány při prdeji vybraných druhů prduktů (cigarety, alkhl, nafta apd.) Daň z příjmu právnických sb pplatníky daně z příjmu jsu sby, které: a) nejsu sbami fyzickými b) jsu rganizačními slţkami státu pdle zvláštníh předpisu pplatníci musí mít na území České republiky své sídl, jinak se daň vztahuje puze na příjmy sby, které realizvala na území České republiky sazba daně je pr rk 2010 19% ze základu daně zdaňvací bdbí je 1 kalendářní rk neb 1hspdářský rk 3
předmětem daně jsu všechny příjmy z pdnikatelské činnsti krmě příjmů získaných např. děděním, darváním atd. d těcht příjmů se dečítají výdaje na zajištění, dsažení a udržení příjmů Daň z příjmu právnických sb Daň z nemvitsti daň z nemvitsti dělíme na: a) Daň z pzemků b) Daň ze staveb Daň z pzemků předmětem daně jsu veškeré pzemky, krmě: zastavěných pzemků (pak se platí daň ze staveb) účelvých lesních pzemků hspdářských pzemků, kde se těţí dřev vdních plch atp. základ daně výměra půdy v metrech čtverečních násbená cenu půdy za jeden metr čtverečních (ta je stanvena vyhlášku) sazba daně 0,75% základu daně u rnic, vinic, chmelnic atd. 0,25% základu daně u pastvin, luk, rybníků atd. 1,- Kč / metr 2 u stavebních plch (ještě násbená keficientem pdle veliksti bce) Daň ze staveb předmět daně všechny stavby na území České republiky, na které byl vydán klaudační rzhdnutí z hlediska daně nejsu stavby čističky, přehrady apd. základ daně je zastavěná plcha v metrech čtverečních sazby daně u bytných dmů 1,- Kč / m 2 + 0,75 Kč za každé další nadzemní pdlaží (násbený keficientem pdle veliksti bce) u garáţí 4,- Kč / m 2 u staveb pr pdnikání 1 10,- Kč / m 2 Zdaňvací bdbí je 1 kalendářní rk Daň silniční předmětem daně jsu mtrvá vzidla pužívaná na území České republiky k pdnikání (krmě jednstpých vzidel, diplmatických vzidel, plicie apd.) základ daně: a) sbní autmbily zdvihvý bjem mtru v cm3 b) nákladní autmbily celkvá hmtnst v tunách a pčet náprav sazba daně je stanvená pdle druhu vzidla (přesné sazby jsu k dispzici v aktuálním vydání daňvých záknů) Daň dědická, darvací a z převdu nemvitstí tzv. TROJDAŇ daně jsu si svým charakterem velice pdbné Daň dědická předmět daně je dědictví, které p sbě zanechal zůstavitel (ten, kd zemřel) plátce daně je dědic základ daně je cena majetku určená sudním znalcem (lze dečíst dluhy apd.) pr účely trjdaně jsu sby rzděleny d 3 skupin: výše daně: první skupina je d daně svbzena druhá skupina je svbzena d 60.000,- Kč, a pté platí 3 12% ze základu daně třetí skupina je svbzena d 20.000,- Kč, a pté platí 7 40% ze základu daně výsledná daň se násbí keficientem 0,5 4
Daň darvací předmět daně je bezúplatné nabytí majetku (mvitý, nemvitý) pplatník daně při darvání v rámci ČR je t nabyvatel ten, kd dar bdrží, při darvání d ciziny je dárce (ten, kd daruje) základ daně je cena majetku, která může být snížena dluhy, které se k předmětu darvání vztahují výše daně první skupina je d daně svbzena druhá skupina je svbzena d 60.000,- Kč, a pté platí 3 12% ze základu daně třetí skupina je svbzena d 20.000,- Kč, a pté platí 7 40% ze základu daně Daň z převdu nemvitsti předmět daně je úplatný převd nemvitsti (bytu, dmu apd.) pplatník je prdávající základ daně je cena sjednaná neb cena úřední - vždy ta cena vyšší sazba daně je 3% ze základu daně Daň z přidané hdnty - DPH daň, která pstihuje zbţí a sluţby, prdávané na území České republiky (vyrbené v ČR, dvezené ze zahraničí) daň dvádí plátce, ale platí jí pplatníci (sptřebitelé) některé činnsti jsu d DPH svbzeny (šklství, zdravtnictví, pštvní služby atd.) a) Daň na vstupu daň z nákupu se dečítá musí být splněny 2 pdmínky (prdukty jsu užity ve výrbě, nákup zbží resp. služeb je dlžen daňvým dkladem) b) Daň na výstupu daň z prdeje se přičítá k prdejní ceně zbží a služeb Daňvá pvinnst = rzdíl mezi daní na vstupu a daní na výstupu a) Pvinnst platit daň (daň na výstupu > daň na vstupu) b) Nárk na vrácení nadměrnéh dpčtu (daň na vstupu > daň na výstupu) Plátce je sba, která pdniká, a je zaregistrvána jak plátce DPH (pvinně, dbrvlně) plátce musí při prdeji vystavvat daňvý dklad neb zjedndušený daňvý dklad Sazby daně: a) Základní sazba 20% b) Sníţená sazba 10% Sptřební daň daň vybírá stát z prduktů, jejichž pužíváním resp. knzumací může dcházet ke škdám na zdraví, majetku neb živtním prstředí daň je pměrně vyská a neustále se dále zvyšuje 2 důvdy: zamezení vyské sptřeby těcht prduktů vyšší příjmy státní kasy plátce daně je buď výrbce, neb sba, který výrbky skladuje (při dvzu ze zemí mim EU) základem daně je mnžství výrbku velikst daně je závislá na ceně prduktů (sptřební daň tyt prdukty výrazně prdraţuje) Předmět daně a) Uhlvdíkvá paliva a maziva b) Líh a lihviny c) Vín d) Tabák a tabákvé výrbky Daň pr chranu živtníh prstředí nvě zavedená daň (d rku 2008) členění daní: a) daň ze zemníh plynu b) daň z elektřiny c) daň z pevných paliv 5