8.3.6 Nekonečná geometrická řada



Podobné dokumenty
Posloupnosti ( 1) ( ) 1. Různým způsobem (rekurentně i jinak) zadané posloupnosti. 2. Aritmetická posloupnost

NEKONEČNÉ GEOMETRICKÉ ŘADY

a 1 = 2; a n+1 = a n + 2.

5.1. Pojem posloupnosti čísel Grafické znázornění posloupnosti Některé vlastnosti posloupností 155 Kontrolní otázky 157

Posloupnost v matematice je řada čísel. Je přesně určeno pořadí čísel, je tedy dáno, které číslo je první, druhé atd.

4.4.2 Kosinová věta. Předpoklady: 4401

17 t. Analytická geometrie přímky rovnice přímky, vzájemná poloha přímek, odchylka přímek, průsečík přímek, vzdálenost přímky od roviny

a + 1 a = φ 1 + φ 2 ; a je konvenční zraková vzdálenost. Po dosazení zobrazovací rovnice bez brýlí do zobrazovací rovnice s brýlemi platí:

Přehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+

a q provedeme toto nahrazení a dostane soustavu dvou rovnic o dvou neznámých: jsou nenulová čísla (jinak by na pravé straně rovnice byla 0)

Geometrická posloupnost a její užití, pravidelný růst a pokles, nekonečná geometrická řada. 1 n. r s. [ a)22 ; b)31,5 ; c)-50 ; d)0 ; e)

8.2.7 Vzorce pro geometrickou posloupnost

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel

D = H = 1. člen posloupnosti... a 1 2. člen posloupnosti... a 2 3. člen posloupnosti... a 3... n. člen posloupnosti... a n

( ) n n n ( ) ( ) Mocniny s racionálním mocnitelem. Předpoklady: 2711, 2712

8.2.7 Geometrická posloupnost

2.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

Nerovnice s absolutní hodnotou

Kapitola 1. Nekonečné číselné řady. Definice 1.1 Nechť {a n } n=1 je posloupnost reálných čísel. Symbol. a n nebo a 1 + a 2 + a

Vlastnosti posloupností

5.1. Posloupnosti. Posloupnost je funkce, jejímž definičním oborem je množina všech přirozených čísel.

c 2 b 2 a Důkazy Pythagorovy věty Předpoklady:

Nekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a }

6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte:

Posloupnosti a řady. Obsah

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA TŘETÍ MGR. JÜTTNEROVÁ Název zpracovaného celku: GEOMETRICKÁ POSLOUPNOST A JEJÍ UŽITÍ

3. ROVNICE A NEROVNICE Lineární rovnice Kvadratické rovnice Rovnice s absolutní hodnotou Iracionální rovnice 90

M - Posloupnosti VARIACE

FINANČNÍ MATEMATIKA SBÍRKA ÚLOH

VY_42_Inovace_13_MA_4.01_ Aritmetická posloupnost pracovní list. Jednotlivé snímky lze použít jako studijní materiál.

ARITMETICKÉ POSLOUPNOSTI s-tého STUPNĚ. Daniela Bittnerová

{ } Kombinace II. Předpoklady: =. Vypiš všechny dvoučlenné kombinace sestavené z těchto pěti prvků. Urči počet kombinací pomocí vzorce.

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

Opakovací test. Posloupnosti A, B

( ) Neúplné kvadratické rovnice. Předpoklady:

- metody, kterými lze z napozorovaných hodnot NV získat co nejlepší odhady neznámých parametrů jejího rozdělení.

Př. 3: Dláždíme čtverec 12 x 12. a) dlaždice 2 x 3 12 je dělitelné 2 i 3 čtverec 12 x 12 můžeme vydláždit dlaždicemi 2 x 3.

Přirozená exponenciální funkce, přirozený logaritmus

9.2.5 Sčítání pravděpodobností I

Řešení písemné zkoušky z Matematické analýzy 1a ZS ,

Věty o logaritmech I

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

( ) = 2 n= n+ = 1 n. . Vyjádřete jí rekurentně.

5.2.3 Kolmost přímek a rovin I

{} n n = 1 1. ŘADY Posloupnosti

DUM č. 19 v sadě. 13. Ma-1 Příprava k maturitě a PZ algebra, logika, teorie množin, funkce, posloupnosti, řady, kombinatorika, pravděpodobnost

p = 6. k k se nazývá inverze v permutaci [ ] MATA P7 Determinanty Motivační příklad: Řešte soustavu rovnic o dvou neznámých: Permutace z n prvků:

MATEMATIKA PŘÍKLADY K PŘÍJÍMACÍM ZKOUŠKÁM BAKALÁŘSKÉ STUDIUM MGR. RADMILA STOKLASOVÁ, PH.D.

Goniometrické funkce obecného úhlu

1. K o m b i n a t o r i k a

Využití aproximačních funkcí pro kaskádní syntézu filtrů

8.3.1 Pojem limita posloupnosti

PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY I.termín

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

Doba rozběhu asynchronního motoru.

Asymptoty grafu funkce

Posloupnosti. a a. 5) V aritmetické posloupnosti je dáno: a

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

2.3. DETERMINANTY MATIC

PRACOVNÍ SEŠIT POSLOUPNOSTI A FINANČNÍ MATEMATIKA. 5. tematický okruh:

3.2.4 Podobnost trojúhelníků II

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

1 Nekonečné řady s nezápornými členy

Seznámíte se s pojmem Riemannova integrálu funkce jedné proměnné a geometrickým významem tohoto integrálu.

P. Girg. 23. listopadu 2012

( ) Kreslení grafů funkcí metodou dělení definičního oboru I. Předpoklady: 2401, 2208

4. cvičení z Matematiky 2

2.7.2 Mocninné funkce se záporným celým mocnitelem

1.8.1 Mnohočleny, sčítání a odčítání mnohočlenů

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

STEREOMETRIE. Vzdálenost bodu od přímky. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M3r0113

KOMPLEXNÍ ČÍSLA (druhá část)

STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE POSLOUPNOSTI A ŘADY FUNKCÍ

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

1. Trapézový plech poloha pozitivní (betonem jsou vyplněna úzká žebra) TR 50/250-1mm. Tloušťka Hmotnost PL Ý PRŮŘEZ EFEKTIV Í PRŮŘEZ

Ú vod... I 7. In te rd is c ip lin á rn í p řís tu p k p ro b le m a tic e u m ír á n í a s m r t i...19 T h a n a to lo g ie...19

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

(a) = (a) = 0. x (a) > 0 a 2 ( pak funkce má v bodě a ostré lokální maximum, resp. ostré lokální minimum. Pokud je. x 2 (a) 2 y (a) f.

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

Znegujte následující výroky a rozhodněte, jestli platí výrok, nebo jeho negace:

( a ) s. Exponenciální rovnice teorie. Exponenciální rovnice ukázkové úlohy. Příklad 1.

Iterační výpočty projekt č. 2

II. kolo kategorie Z5

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

( ) ( ) ( ) 2 ( ) Rovnice s neznámou pod odmocninou II. Předpoklady: 2715

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

Kvadratické rovnice pro studijní obory

Posloupnosti na střední škole Bakalářská práce

17. Statistické hypotézy parametrické testy

15 s. Analytická geometrie lineárních útvarů

8.2.2 Vzorce pro aritmetickou posloupnost Předpoklady: Př. 1: Př. 2: Př. 3:

Kvadratické rovnice pro učební obory

OBCHODNÍ AKADEMIE ORLOVÁ MATEMATICKÝ SEMINÁŘ U Č EBNÍ TEXT PRO DISTANČ NÍ FORMU VZDĚ LÁVÁNÍ ALENA Š T Ě RBOVÁ PAVEL KVĚ TOŇ

7.5.8 Středová rovnice elipsy

1.2.2 Síly II. Předpoklady: 1201

5. Geometrické transformace

Transkript:

8..6 Nekoečá geometrická řd Předpokldy: 80, 805 Máme lit ppíru. Roztřiheme ho dvě poloviy, jedu dáme hromádku druhou opět roztřiheme poloviy (tedy čtvrtiy původího litu). Jedu z těchto polovi opět položíme hromádku zbývjící opět tříheme půl. A tk budeme potupovt pořád dál. Jk velký ku ppíru bude hromádce po ekoečě moho roztřižeích? N hromádce je všeche ppír z původího litu, kromě kouku, který držíme v ruce. Velikot kouku v ruce (tedy toho, co ám chybí k tomu, by tole byl celý ppír) e velmi rychle zmešuje (blíží e k ule), le pořád ám v ruce ěco zbývá (tky ám zbývá ještě ekoečěkrát roztřihout zbyteček ppíru v ruce) tv po ekoečě moho roztřižeích e emůžeme dívt jko ěco dožitelého reálým tříháím, jde o tv, ke kterému ituce reálým tříháím pouze měřuje protože kouek ppíru v ruce měřuje k ule, měřuje velikot hromádky k původí velikoti litu po ekoečě moho roztřižeích bude tole opět celý ppír. Zjímvé oučtem ekoečě moho ppírků jme ezíkli ekoečě velkou ppírovou plochu, le pouze plochu o velikoti oučet ekoečě moho číel emuí být ekoečý má myl ho zkoumt Dodtek: Pokud e zeptáte třiháí ppírků, větši tudetů bude ihed ouhlit tím, že oučet bude koečý (problém je píš převědčit tudety, že ebude ic chybět). Pokud e zeptáte ještě před tím, bude počet těch, kteří u ekoečého oučtu předpokládjí ekoečý výledek. Jik fkt, že i oučet ekoečě moh číel může být koečý, je vyvětleím ěkterých porií, příkld Achille želvy. Vrátíme e ke tříháí ppírků. Př. : Njdi poloupoti, které udávjí: ) velikot ppírku, který vzikl -tým třihem b) oučet ploch všech ppírků, které jou hromádce po -tém třihu. Řešeí zpiuj do tbulky: velikot ppírku, který vzikl -tým třihem prví třih velikot ppírku, který vzikl -tým třihem oučet ploch všech ppírků, které jou hromádce po -tém třihu oučet ploch všech ppírků, které jou hromádce po -tém třihu

prví třih druhý třih + + třetí třih 7 + + + + 8 8 8 -tý třih + + +... + 8 + + +... + Ploch všech třihých ppírků e rová oučtu prvích čleů geometrické poloupoti q použijeme vzorec: q Zjímá á, co udělá oučet, když e blíží k ekoeču počítáme itu: 0 Výledek odpovídá šemu odhdu. Termiologie: zčátku jme měli poloupot: ; ;...; ;... ( ) ymbol + +... + +... zýváme ekoečá řd (ze čleů poloupoti ( ) ) pokud je poloupot ( ) geometrická kvocietem q zýváme ymbol + +... + +... ekoečá geometrická řd kvocietem q (áš předchozí obecě ejčtější přípd) + + + + ; ( ) poloupot ; + ; ;... vzikly čítáím prvích čleů poloupoti ( ) čátečých oučtů zýváme poloupot jejíž čley když jme hledli oučet ekoečé řdy, zjišťovli jme zd je poloupot ( ) čátečých oučtů kovergetí (má itu). Když je poloupot ( ) kovergetí pltí, říkáme že ekoečá řd + +... + +... má oučet pltí: + +... + +...

Když je poloupot ( ) + +... + +... emá oučet. Př. : Je dá poloupoti [ ] ( ) divergetí (emá itu), říkáme že ekoečá řd. Vypiš prvích om čleů poloupoti. Setv poloupot čátečých oučtů odpovídjící ekoečé řdy rozhodi zd má tto řd oučet. prvích om čleů: ;; ;; ;; ;;... čátečé oučty: + 0 + + + 0 poloupot čátečých oučtů vypdá tkto: ;0; ;0; ;0;... poloupot eutále ociluje mezi dvěm hodotmi (- 0) eí kovergetí ekoečá řd + + +... emá oučet. Výledek předchozího příkldu zmeá, že emůžeme pát z výrz + + +... zméko rovoti ějkým výledkem. Správých výledků by totiž bylo ekoečě moho (kvůli podivoti ekoeč). Ve všech áledujících výpočtech rozdělíme řdu + + +... dvojice tejé brvy ulovým oučtem zbytek, ze kterého zíkáme výledek : + + + +... 0 + + + + +... + + + + +... + + + + +... Při troše hy zíkáme jko výledek libovolé celé čílo závěr, že vůbec emá myl hledt oučet řdy + + +... je velice rozumý. Př. : Njdi chybu v áledující úvze: Nkrelíme i čtverec o délce try. D C D C D C D C A B A B A B A Potupě krelíme lomeé čáry L, L, L, L, (viz obrázek). Lomeé čáry e potupě blíží úhlopříčce čtverce. Velikot lomeých čr e rová délk úhlopříčky čtverce o trě je rov. B Tvrzeí v textu je zjevě eprávé, protože délk úhlopříčky je.

Důvod je zřejmý. Pokud bychom e délku úhlopříčky chtěli dívt jko oučet ekoečé řdy ložeé z ekoečého čleu poloupoti L, muel by délk úhlopříčky být itou délek lomeých čr. Tk tomu, le eí eboť rozdíl mezi délkou úhlopříčky délkmi lomeých čr e ezmešuje. Př. : Je dá geometrická poloupot ( ) hodoty kvocietu q bude mít ekoečá geometrická řd + +... + +... oučet vypočti ho. kvocietem q. Rozhodi, pro jké Pokud má mít ekoečá geometrická řd + +... + +... oučet, muí mít poloupot čátečých oučtů ( ) blížit čley původí poloupoti ( ) ( ) itu, tedy e její čley muí této hodotě potupě, které způobují rozdíly mezi čley poloupoti, e muí blížit ule (kdyby e eblížily ule, emohli bychom ečteím ekoečě moh čleů zíkt koečé čílo) muí pltit q <. Hledáme oučet: hledáme itu poloupoti ( ) je oučet prvích čleů geometrické poloupoti ( ) Součet řdy je itou poloupoti q pltí: q q. q 0 q q q q q Nekoečá geometrická řd...... + + + +, ve které 0 kovergetí, právě když pro její kvociet q pltí q <. Pro oučet kovergetí geometrické řdy pltí q Náledující příkld je oprvdu bouový pouze pro ty, kteří by e určováím oučtu ekoečých geometrických řd udili., je Př. 5: (BONUS) Je dá poloupot. Rozhodi, zd exituje oučet ( + ) ekoečé řdy + +... + +..., pokud exituje urči ho. Prvích ěkolik čleů poloupoti Hledáme čátečé oučty: ( + ) : ; ; ; ; ;... 6 0 0

+ 6 6 9 + 6 + 0 0 5 zdá e, že pltí:. Muíme i to ověřit, příkld mtemtickou idukcí: +. ověříme pro vyšlo +. předpokládáme pltot pro k, dokzujeme pltot pro k + k předpokld: k k + k + dokzujeme pltot pro k + (chceme zíkt vzorec k + ) : k + k k ( k + ) + k + k + k + k + k + + k + k + k + k + k + k + k + ( k ) ( )( ) + k + k + k + k + ( )( ) ( )( ) ( )( ) vzorec pltí tčí počítt + + + 0 Zkoumá řd má oučet je rove. Př. 6: Urči oučet ekoečých řd: ) + +... + +... 0 0 0 8 6 b) + + +... + 9 9 c) + + +... d) + 8 6 +... 9 7 8 ) + +... + +... pltí: 0 0 0, q řd koverguje q < 0 0 Dodíme do vzorce: 0 0 q 9 9 0 0 5

8 6 b) + + +... + pltí:, q řd koverguje q < 9 Dodíme do vzorce: q c) 9 + + +... pltí:, q oučet eexituje q d) 8 6 + +... pltí:, q řd koverguje q < 9 7 8 Dodíme do vzorce: q 5 5 Př. 7: Petáková: tr 7/cvičeí 70 b) c) d) tr 7/cvičeí 7 b) d) tr 7/cvičeí 7 b) c) e) i) Shrutí: Součet ekoečě moh číel emuí být ekoečé čílo. Součet tkových geometrických řd určíme dozeím do vzorce. q 6