Psychlgické dny 2004 : Svět žen a svět mužů. Plarita a vzájemné bhacvání Psuzvání následků dmácíh násilí Jiří Sedlák Psychlgická pradna, Brn Úvd Naše splečnst prchází už více než 14 let změnami v sciálních vzrcích, změnami hdnt a změnami v eknmické struktuře. Rizik vzniku vážnějších prblémvých situací mezi lidmi se pdstatně zvýšil, a prt není divu, že vzniká i více knfliktů mezi jedinci, kteří žijí ve splečné dmácnsti. Mnhé z neshd mají dluhdbý charakter neb jsu tak intenzivní, že je řadíme pd termín dmácí násilí. Otázkami dmácíh násilí se již řadu let u nás i v zahraničí zabývají různé rganizace, ať už státní neb nestátní, které shrmažďují knkrétní materiály, prvádějí jejich dbrnu analýzu a na jejím základě pdávají návrhy na upřesnění záknů, diagnózy i na zlepšvání léčebných pstupů. Z dbrných psychlgů se tut prblematiku dluhdbě zabývá u nás puze něklik jedntlivců. Prcent dbrníků nejrůznějších brů, kteří mají největší mžnst nejen rzpznat, ale i znamvat dmácí násilí, je puhé půl prcent. Ti, kteří se setkávají s případy tht druhu, nejsu v plné šíři seznámeni ani s fyzickými, psychickými, sciálními a eknmickými typy dmácíh násilí, a také ani s příznaky, které vyvlává tent druh násilí u pstižených bětí. Neznají je ani pracvníci dbrů sciálně právní chrany dětí a mládeže, ani sciální pracvníci, ani pedaggvé, ani psychlgvé, ani praktičtí neb dbrní lékaři, ani právníci, vyšetřvatelé, plicisté, sudci, ani sudní znalci. Masmédia tent druh násilí sledují. I když frekvence statí, ať už dbrných neb ppulárně vědeckých či běžných mediálních v psledních třech letech prudce vzrstla, věnují nevyváženu pzrnst nejvíc prblémům hrubéh fyzickéh násilí, jež v publikacích vysce převažuje (66% statí) nad jinými frmami dmácíh násilí. Zprávy psychickém (9% statí), sciálním (1,3% publikací) či eknmickém dmácím násilí (0,7% statí), sexuálním dmácím násilí (kmbinace fyzickéh a psychickéh násilí - 23%) jsu spradické. Od rku 1987 byl nashrmážděn mnžství zcela nvých pznatků dmácím násilí a každý den vychází řada článků. Jejich seznam čítá jen v rámci české prdukce víc jak 2.000 čísel. Naše záznamy však nejsu ani zdaleka úplné. Až v psledních smi letech se začaly psát d nvin a časpisů dmácím násilí články a bjevvaly se relace v rzhlase a v televizi. Avšak první analýzy a dílčí průzkumy se začaly realizvat již před 18 rky v rámci ambulantní a klinické dbrné činnsti pediatrů. Přest naše širká veřejnst nezná dstatečně ani příčiny vzniku ani důsledky u dětí a u žen, ani není pdrbněji infrmvána patřeních. Není např. znám, že jde jednu z nejrzšířenějších skrytých kriminálních činnstí. Ten, kd se přím nezabývá tut tématiku, netuší, c se všechn děje za zavřenými dveřmi. Myslím, že nejsem dalek d pravdy, když uvedu, že jde mnhdy dslva škující záležitsti. Bhužel puze velmi malé prcent případů se ficiálně vyšetřuje, ještě menší pčet případů bývá bjektivně prkázán a zcela nepatrné prcent je skutečně ptrestán. Sudně řešených případů je mizivé mnžství. Je tmu tak prt, pněvadž dhalvání, diagnstikvání, terapeutické pstupy, trestně právní řešení a prevence dmácíh násilí je nebyčejně nárčná. V psychice bětí zůstávají dluhu dbu závažné následky. Pdle jejich výskytu může dbrník pznat, zdali dšl neb nedšl k dmácímu násilí, zda jde trestný čin neb přestupek. 1
Psychlgické dny 2004 : Svět žen a svět mužů. Plarita a vzájemné bhacvání Pruchy bývají někdy jen krátkdbé, jindy, a t většinu, jsu charakterizvány déletrvajícími pruchami. Krmě th bývají psychické pruchy sdruženy s nejrůznějšími ptížemi tělesných rgánů. K definici dmácíh násilí V psychlgické literatuře je pjem násilí přesně vymezen. Rzumí se jím útk na druhéh, který není nezbytný. V becné rvině jde určité přinucení s cílem zachvat si mc neb privilegia (IES 1981). Může jít reakci na dpr (Drever 1982). Je t uplatňvání síly vůči někmu, a t k překnání jeh dpru (Hartl, Hartlvá 2000), druh agrese s cílem ublížit, zničit či zabít. Má prvázanu nejen bilgicku, ale i psychlgicku a též sciální slžku. V mzku existuje celá řada blastí, z nichž je mžn agresi spustit neb utlumit. Centrum agrese však přím v mzku neexistuje. Slv násilí je spjen těsně s termínem útk. Agrese je takvé chvání, které pškzuje druhéh vědmě a záměrně, které mu ubližuje, způsbuje jeh utrpení, ppřípadě jej mezuje a brání mu násilně v phybu či ve výknu činnsti (VE 1999). Hartl a Hartlvá (2000) charakterizují agresi jak útčné či výbjné jednání, jak prjev nepřátelství vůči určitému subjektu, jak úmyslný útk na překážku, sbu neb předmět, stjící v cestě k uspkjvání ptřeby. U některých lidí je pdle Kuklíka (2003) agrese a násilné chvání sučástí příznaků pruch sbnsti. Nejde nemcnění. Násilí má genetický základ, prtže vlivem přibližně stejných pdnětů se někteří lidé chvají násilně, kdežt jiní nikli. Pmcí terie infrmací navrhuje charakterizvat agresi a násilné chvání buď z hlediska důsledků pruch vazby mezi matku - dítětem či mezi tcem - dítětem neb z hlediska širších splečenských situací. Agresivita je v užším smyslu tendence k útčnému neb nepřátelskému jednání vůči druhé sbě neb vůči skupině neb vůči sbě samému. Je t vlastnst sbnsti, která vyjadřuje phtvst neb tendenci k útčení, a t buď v myšlenkách neb v představách, slvně neb jednáním vůči věcem či sbám (VE 1980). V širším slva smyslu jde schpnst rganismu zdlávat vlastními silami překážky, prsazvat vlastní zájmy a ptřeby. Agresrem je útčník, který uplatňuje agresi ve vztahu k druhým. Jde člvěka s přemíru ptlačvané zlsti (Hendrych 2004). Černcký (1947) zužuje agresi jen na kriminální agresi. Přisuzuje zlčincům zvlášť útčnu pvahu, která způsbuje ublížení na těle neb hrubé pškzvání cizíh majetku. Důvdem je pdle něh chrbná násilnická pvaha, kdy chybí tlumení pdnětvých zvratů, kdy převládá typická afektivita neb bčasná nervnváha mátžných stavů vědmí. Pedaggická literatura je na vymezení termínu násilí relativně chudá. Snad prt, že pedaggvé právem ve výchvě striktně násilí zamítají. Termín dmácí násilí není nvéh data, i když zcela chybí v našich i v zahraničních, psychlgických, scilgických a pedaggických učebnicích, slvnících a encyklpediích. Výzkumy v řadě zemí ukázaly, že je tat frma násilí relativně velmi masivní a častá. U nás byl dmácí násilí v pslední dbě definván záknem. Jde zákn ze dne 29. 1.2004, kterým se mění zákn č. 140/1961 Sb., ve znění pzdějších předpisů. Nvela trestníh zákna dplnila 215 215a. Ten zní takt: Kd týrá sbu blízku neb jinu sbu, žijící s ním ve splečně bývaném bytě, bude ptrestán dnětím svbdy až na tři léta. Odnětím svbdy na dvě léta až sm let bude pachatel ptrestán: a) spáchá-li čin, uvedený v dstavci 1 zvlášť survým způsbem neb na více sbách neb b) pkračuje-li v páchání takvéh činu p delší dbu. 2
Psychlgické dny 2004 : Svět žen a svět mužů. Plarita a vzájemné bhacvání Tent zákn nabyl účinnsti dnem 1. června 2004. Krmě th byl a je dmácí násilí právně pkryt řadu dílčích trestných činů, např. 215, 221, 222, 223, záknem č. 94/1963, záknem 359/1999 Sb. T je všem definice z hlediska sučasných právních věd. Názry dbrníků při vymezvání termínu dmácí násilí nebyly dříve jedntné. Někteří je pvažvali za charaktervu vadu, jiní za geneticky pdmíněný prces, další za účelné, naučené chvání. Bichemikvé tvrdili, že jsu pdstatu neurchemické dysfunkce mzku, bilgvé zdůrazňvali tzv. evluční strategie přežívání nejsilnějších. Psychlgvé je chápali jak uplatňvání síly k překnání dpru druhéh. Ani jedna z dřívějších definic nebsahuje vztah k psychické zátěži a ke stresu bětí ani vymezení příznaků jak následků dmácíh násilí. Má-li být prblém dmácíh násilí řešen adekvátně, měl by být přesně definván pčínaje příčinami jeh vzniku a knče jeh důsledky. Ne všechny frmy dmácíh násilí byly dstatečně vymezeny. Prt se daří bj s dmácím násilím sice vést, ale s velmi rzdílnými výsledky. Není prt divu, že se může jeden a týž akt pjmenvat jednu např. jak přísnější a důslednější výchvný pstup, k čemuž mají tendenci sciální pracvníci, jindy jak psychické násilí, někdy jak přestupek a jindy jak trestný čin. Věci by prspěl, kdyby se při řešení tázek dmácíh násilí začala užívat jednznačná terminlgie, kdyby nastupil jasné vymezení smyslu a bsahu pužívaných pjmů a kategrií. Vyžaduje t všem zkumat bjektivní i subjektivní příčiny vzniku dmácíh násilí, kvalitu i kvantitu psuzvaných jevů, jejich frmy a změny těcht frem. V nepslední řadě by byl třeba sjedntit diagnstické metdy. Za výchdisk navrhujeme nejprve přesně registrvat kazuistiky případů, p shrmáždění dstatečnéh mnžství infrmací kazuistiky analyzvat a vyvzvat z nich závěry pr praktická patření i pr prevenci. Takvý pstup je všem nejen zdluhavý, ale drahý a vyžaduje dbrnu erudici. O dmácí násilí jde tehdy, když djde v dmácím prstředí k jakékliv náhdné neb nenáhdné, preventabilní, vědmé či nevědmé aktivitě neb pasivitě. Té se dpuští vůči dítěti jak běti vychvatel neb jiná sba. Uvedená aktivita či pasivita je v dané splečnsti nepřijatelná neb dmítaná, prtže pškzuje duševní a splečenský stav a vývj dítěte, ppřípadě způsbuje jeh smrt. Tat definice Dunvskéh (1996) je zaměřena na děti. Zachycuje v becné rvině příčiny vzniku dmácíh násilí a v becné rvině jeh důsledky. Chybí v ní vztah k psychické zátěži až stresu bětí a nezachycuje situaci dspělých, případně velmi starých bětí. Nevymezuje rzsah a typy příznaků bětí. Dmníváme se, že pukaz na stresvé pržívání bětí dmácíh násilí má svje zdůvdnění, prtže u stresu je typické dluhdbé emcinální vzrušení, vnitřní tenze, negativní pržívání, nejistta, ale i strachy, bavy, nemžnst uspkjvat některé základní ptřeby či aktivně jednat. Stres je též dprvázen zvýšeným napětím, je bhatý na typický fyzilgický a endkrinní dprvd. Zaměření na příčiny vzniku tht fenménu převládá v definici, která pchází z dílny dbrných pracvníků - pradců Bíléh kruhu bezpečí. Uvádějí v ní tyt hlavní znaky: mezi bětí a násilníkem existuje blízký vztah, např. rdičvský, manželský, partnerský, příbuzenský, násilí má frmu buď fyzicku neb psychicku, násilné akce prbíhají delší dbu, většinu déle než jeden rk, mnhdy i něklik rků, důsledky se nezačnu vždy prjevvat kamžitě, ale s jistu časvu prdlevu a přetrvávají značně dluhu dbu, čast něklik rků a mají závažné důsledky v pškzení psychiky bětí. 3
Psychlgické dny 2004 : Svět žen a svět mužů. Plarita a vzájemné bhacvání Uvedené vymezení pjmu dmácí násilí vychází z praktických pznatků. Nezahrnuje však ani sciální ani eknmické frmy, pmíjí vztah k zátěži a stresu. Skutečných, zcela knkrétních frem příčin i následků dmácíh násilí je velké mnžství. Pr dhalení pdstaty jevu se však nelze mezvat jen na becnu stránku. Příčiny i důsledky je mžn utřídit. Násilí, ať už v jakékli pdbě, má nepříznivý draz v psychice běti a nutně vyvlává stresvé reakce a zanechává stpy. Hlavní úlhu zde sehrává lidský mzek, který je vlastně brvsku žlázu s vnitřní sekrecí. Prdukuje mnžství neurchemikálií, které vlivňují chvání. Vylučuje např. hrmny, které člvěka uspávají, vyvlávají kladné i záprné pcity, navzují stavy slasti i stavy úzksti. U bětí vznikne buď přechdné neb trvalé pškzení v blasti tělesné, duševní sexuální neb sciální. Žádnu z těcht blastí nelze pmíjet při řešení prblému. Dmácí násilí patří k tzv. dnucvacímu typu chvání agresrů. Pdstatnu rli hraje pržívání, které vykazuje charakter snesitelné zátěže puze hržujícíh tlaku na běť. Když prbíhá dmácí násilí buď dluhu dbu neb když má razantnější pdbu či když je běť z nejrůznějších důvdů vůči tmut násilí mál dlná, tj. když není schpná se s takvu dluhdbu a nadměrnu zátěží vyrvnat, ptm u ní vyvlává stresvu reakci se všemi důsledky. Pd slvem dlnst rzumíme účinný způsb, kdy se jedinec vůči stresu sám chrání a zachvává rvnváhu rganismu, kdy zvládá btížné knfliktní situace, kdy se vyrvnává s negativními emcemi. Pdle našeh názru není pr psuzení, zda jde dmácí násilí či nikliv, rzhdující, že násilník za určitých klnstí či pd tlakem hrzby ptrestání na krátku dbu přeruší své násilnické chvání, prtže p jisté dbě v něm vždy pkračuje. I tut pdbu dmácíh násilí jsme zjistili při dluhdbém sledvání pěti nezletilých bětí. Také jsme pakvaně pzrvali, že pachatel vyknával na běť nátlak až vydírání, cž vedl ke vzniku tzv. psí ddansti bětí a silné závislsti bětí na násilníkvi. Příznaky jak důsledky dmácíh násilí Během našeh šestiletéh šetření případů dmácíh násilí jsme zjistili více než 100 příznaků. Některé z nich byly velmi závažné pr bezpruchvý vývj sbnsti bětí, jiné byly méně významné, některé byly přím děsivé. Ani v jednm případě nebyly z psychlgickéh hlediska jasné pruchy bětí trestně stíhány. Měl t řadu důvdů, např. i ten, že sciální pracvníci z neznalsti či z nedbalsti a nechty nesplnili tzv. hlašvací pvinnst. Ta je dána nvelu zákna 290/1993 Sb. s účinnstí d 1. ledna 1994 a stanví, že ten, kd se hdnvěrným způsbem dzví, že jiný páchá trestný čin týrání svěřené sby pdle 215 tr. z. a nepřekazí spáchání neb dknčení takvéh trestnéh činu, může být ptrestán dnětím svbdy až na tři léta za trestný čin nepřekažení trestnéh činu pdle 167 dst. l, tr. z. (Svák 1995). Připmínáme, že při trestním stíhání dmácích pachatelů rzhduje ptrestání pdle zákna sud, který vychází z návrhu sciálníh pracvníka, případně sudníh znalce, z návrhu plicie, lékaře, i z vlastníh uvážení. Oznámení může pdat pr pdezření ze spáchání trestnéh činu nejen sciální ddělení, ale i škla neb kterýkliv bčan. Musí mít písemnu frmu a přílhy, tj. dklady, které th pdezření zakládají. Pdle dpručení Rady Evrpy z rku 1985 se pstavení běti v rámci trestníh práva a řízení v článku C 8 uvádí, že sby pstižené mají být vyslýchány za přítmnsti rdiče neb sby, která jim pmáhá. Praxe českých dbrů sciálně právní chrany dětí a nezletilých tt dpručení nerespektuje. Sciální pracvníci čast nechápu, že u dítěte jde mlčenlivé vlání pmc, že zanedbávají základní pvinnsti, které mají dány záknem a jsu vyjádřeny v názvu jejich ddělení. V praxi tut pvinnst zanedbávají, případy dmácíh násilí ututlávají a násilné činy v rdinách tím pdprují. Dmácí násilí je třeba zveřejnit, prtže jinak nepřestane. Jde ttiž většinu získané, 4
Psychlgické dny 2004 : Svět žen a svět mužů. Plarita a vzájemné bhacvání naučené chvání, částečně se zděděnu slžku, tj. pdmíněné dědičně. Jiná mžnst než hlásit pdezření není. Oznámení se předává vyšetřvateli na Plicii ČR. Následuje výslech navrhvatele, pak sdělení bvinění pdezřelému a jeh výslech. Případ se buď dlží neb předá sudci. V kladném případě následuje sudní řízení. Sudce jmenuje sudníh znalce k přešetření pdezření. Pkud se bvinění prkáže, sudce vynese rzsudek. Důkazy musí být průkazné. Předkládáme k diskusi dbrným psychlgům výčet a pkus klasifikaci příznaků, které vznikají u bětí dmácíh násilí. Mhly by se stát výchdiskem pr vymezení znaků syndrmu dmácíh násilí. Příznaky v tělesné blasti Trestní zákn uznává: stpy (mdřiny) p bití řemenem neb vařečku či jiným nástrjem, stpy (mdřiny) p mačkání ruky neb nhy za trest, stpy p pálení cigaretu neb zápalku, stpy p přidržení části těla na hrkém tělese, stpy p plití části těla hrku neb vařící vdu či jinu tekutinu, stpy p píchání špendlíkem, hřebíkem neb nžem, zlmení ruky neb nhy neb žebra, třes mzku neb zhmždění mzku, tržné rány, dušení, škrcení běti, trávení běti, déletrvající blesti, déletrvající vrhnutí, znemžnění phybu na delší dbu, zhršení nemci, kteru již běť trpěla, a t zvýšení její intenzity a trvání, dčasné vyřazení běti ze splečenské neb pracvní aktivity či dítěte ze šklní dcházky, tj. neschpnst neb snížená schpnst uplatnění p dbu nejméně sedmi dnů (když např. škla rzhdne dítě měsíc neklasifikvat neb když byl dítě umístěn d dětskéh krizvéh centra na 14 dnů, nepskytvání přiměřené stravy p delší dbu, způsbení smrti. Krmě uvedených příznaků existuje u bětí celá řada dalších. Sud vždy zvažuje jejich závažnst a pdle th prbíhá sudní řízení a je frmulván rzsudek. Z fyzických příznaků byly zjištěny a ppsány tyt další znaky: četnější a delší dbu trvající klečení běti z trestu, časté bití i něklikrát v týdnu ruku p zadku, p hlavě, p rukách neb p nhách, p zádech, časté údery d hlavy, d žaludku neb ledvin pěstí, časté fackvání, strach z tělesných trestů, strachvé branné reakce (úhybný phyb běti), např. při puhém phybu ruky druhé sby, silná herda d zad, něklikrát p sbě, hzení knížku neb jinéh předmětu p běti, 5
Psychlgické dny 2004 : Svět žen a svět mužů. Plarita a vzájemné bhacvání přechdné, ale čast se pakující blesti, např. blesti břicha p stresu, nevlnst, pakující se každý týden, četné děrky na různých částech těla, menší ranky na více místech těla, pakvané hučení v uších, pakující se ztrnulý pstj celéh těla, pakující se průjem p stresvé situaci, stresvá reakce, kdy za přítmnsti dítěte násilník napadá pakvaně druhéh rdiče (např. násilník p druhém rdiči hází bty, různé předměty, vylévá kýbl špinavé vdy, rztrhne šaty, tahá za vlasy, způsbuje bitím mdřiny na různých částech těla apd., dítě jak svědek vidí v ruce násilníka chmáč vlasů, vidí mdřiny apd.), stresvá reakce v případě, kdy je dítě svědkem, jak druhý rdič vytáhl na druhéh rdiče nůž, vyhržuje slvně zabitím, stres z častéh vyhržvání bitím běti, stres, vyvlaný vzpmínku dítěte na fyzické hržvání druhéh rdiče násilníkem, stresvá reakce dítěte při vyhrůžkách násilníka, že druhému rdiči způsbí v bličeji mdřiny a že mu nafackuje, stres ze vzpmínky dítěte na bčasné, velmi intenzivní výbuchy vzteku násilníka, dprvázené rzbíjením věcí, stres dítěte ze vzpmínky, kdy násilník vyhržval zabitím druhéh rdiče, mírný až středně zvýšený phybvý neklid ze stresů, pzrvaný v psychlgické pradně i měsíc p stresvé událsti, pruchy spánku, zhršené usínání, neklidné spaní, buzení v nci, děsivé sny, křik ze spaní. Příznaky v psychické blasti Sud bere v úvahu a hdntí jak trestný čin tyt příznaky: vydírání běti (Násilník nutí násilím, phrůžku násilí neb phrůžku jiné těžké újmy, aby běť něc knala neb pmenula či trpěla. Pachatel přitm zneužívá tísně neb závislsti běti. V tm případě je takvé pčínání násilníka hdncen pdle zákna jak trestný čin útisku pdle 217 tr.z.) (sr. Prkp a kl.; 2004, Šámal, 2004). Krmě uvedených příznaků byly dbrníky ppsány další, u bětí se v praxi vyskytující příznaky, které může neb nemusí sud brát v úvahu: zvýšená psychická zranitelnst, strachvé reakce, vyjádřené bětí slvně frmu různých výmluv, jež mají maskvat strach z buducíh trestu násilníka a jež vycházejí ze zákazů násilníka, permanentní stres běti z nestabilníh výchvnéh prstředí dmva, typickéh stálu klísavu náladvstí trýznitele, kmbinvanu vyvláváním strachu jeh stálým intenzivním křikem, nesmyslnými příkazy, tresty a psychickým nátlakem na běť, stresvé reakce běti, pakující se každý třetí den z velmi hlasitéh křičení pachatele (běť žije ve stálé nejisttě, prtže neví, kdy zas začne pr maličksti násilník křičet a hulákat, vyhržvat psychickými tresty, běť t velmi špatně snáší a není schpna se s tím vyrvnat), stres běti ze vzpmínky, jak násilník na druhéh rdiče denně křičel a vyhržval mu slvně, 6
Psychlgické dny 2004 : Svět žen a svět mužů. Plarita a vzájemné bhacvání stresvá reakce běti z násilnéh vynucvání, aby věnvala přípravě d škly nadměrnu dbu, např. až šest hdin denně, kmbinvanému vyhrůžkami (budeš zametačem, ppelářem, nepustím tě k druhému rdiči apd.), stresvé pržívání běti z dluhých a pakvaných výslechů trýznitelem, vždy p návratu d druhéh rdiče, pržívání stresu až dvakrát v týdnu z pakvanéh vysypávání šklní tašky neb věcí ze skříně na zem a následnéh dnucvání skládat věci pakvaně zpět, stresvé reakce z čekávanéh psychickéh trestu za hrší šklní známku, stresvé prjevy ze stáléh psychickéh napětí, a t z čekávání běti, kdy ji násilník psychicky ptrestá v bdbí, kdy se trýznitel chval krátku dbu, např. týden, relativně umírněně, stres ze vzpmínky běti na hrubé psychické zacházení s druhým rdičem, dreagvání běti z psychickéh stresu bušením pěstí d peřiny, kpáním d zdi, zlmením pera splužákvi apd., pakvaně se vyskytující dreagvávání běti ze stresu přesunem tht dreagvávání d virtuální blasti, tedy v pčítačvých hrách (stálé přejíždění chdců v silničním prvzu na brazvce), časté sledvání televizních příběhů s násilnu prblematiku (bět se p dtazu vyjadřuje, že ji t mc baví ), střídavé negativní reagvání běti ze stresu, prjevujícím se hned mlčenlivstí až zaraženstí, ztuhnutím, hned divkým chváním, a t i něklik hdin p dchdu d násilníka, prjevy nervzity běti ze stresvých situací, způsbených násilníkem (kusání nehtů, tiky, denní neb nční pmčvání, které se předtím nevyskytval), pruchy paměti běti během vyučvání i mim šklní prstředí (např. zapmínání věcí v dpravním prstředku, zapmínání úlh, částí děvu), a t dluhdbě, časté pruchy pzrnsti běti (např. při vyučvání je běť jakby duchem nepřítmná, nedává pzr, nereaguje na vyvlání učitelem apd., ztráta živtních iluzí běti, vymizení radsti ze živta s převahu negativistických reakcí a záprných emcí, dluhdbý pkles až ztráta sebevědmí, nedůvěra ve vlastní síly (např. vlivem nadávek ze strany násilníka (jak blbče, idite, kráv, pitmče apd.), prjevy nejistty z přetrvávajících bav, strachů, strachvé reakce běti (v předšklním věku schvávání se za matku, pd pstel, ve skříni) před příchdem násilníka, strachvé reakce ze stáléh pručení, spjenéh se stálým kraválem násilníka (v předšklním věku dítě trýznitele nazývá zlu sbu, které se bjí, strach se prmítá i d chvání běti), stres z bavy běti sdělit násilníkvi, že jí vadí téměř každdenní křik, vyhrůžky, tresty, stres ze strachu běti, že u ní dšl k výpadku paměti neb pzrnsti např. ze ztráty klíčů d dmu neb d bytu, aktvky, batůžku, tašky, tenisek, žákvské knížky apd.), slvní prjevy strachu běti, zda smí v přítmnsti násilníka převzít dárek d druhéh rdiče, slvní vyjádření bav běti, že rdič, který byl pvěřen sudem pečvat její výživu a výchvu, jí nemůže przumět a že jí nerzumí jak ženě, citvé prjevy ve frmě pláče při výpvědi běti ve škle a u sciálníh pracvníka (přání utéci k druhému rdiči, zvýšené hdnty úzksti a strachu při pakvaném kmplexním psychlgickém vyšetření běti v psychlgické pradně, zřetelné mtivy ubližvání, bav a nejistty při pakvaném kmplexním vyšetření běti v psychlgické pradně, 7
Psychlgické dny 2004 : Svět žen a svět mužů. Plarita a vzájemné bhacvání nápadně strachvé pzrvání trýznitele bětí, když v jeh přítmnsti měla dpvědět na dtaz druhéh rdiče, slvně vyjádřený strach běti z návratu k násilníkvi, a t pakvaně, intenzivní strach běti ze všeh ve dne za plnéh slunečníh světla (např. i z keře, vyrůstajícíh na kraji silnice), deprivační reakce běti ze situace, kdy násilník za trest pr neddržení jeh příkazu předal zakupený dárek jejímu surzenci, pržívání deprivace běti ze zabavení blíbených hraček na delší dbu, a t tak, že trýznitel umístil hračku, aby na ni dítě viděl, ale nemhl na ni dsáhnut, deprivace ze zabavenéh neb zničenéh mbilu běti. Příznaky v sciální blasti Sud bere v úvahu a hdntí t jak trestný čin: pachatel brání užívat sbní svbdu, je-li tt bránění nesnadn překnatelné, násilný úns, který znemžňuje pečvat řádně dítě (Prkp a kl, 2004). Krmě uvedených situací se v praxi vyskytují ještě další situace, které může sud pdle vlastní úvahy v rzsudku vzít neb nevzít v úvahu: pruchy sciálních vztahů u běti při násilném mezvání kntaktů běti s druhým rdičem, s prardiči, s dalšími příbuznými, a t ve dny určené sudem ke kntaktu, pruchy sciálních vztahů běti při násilném mezvání kntaktů s kamarády, násilné držení běti v dmácím vězení nadměrnu dbu, např. týden a více, stres běti ze zákazu stýkat se a hrát si s kamarády, stres běti ze striktníh zákazu násilníka, a t na delší dbu, např. na víc než na týden, hrát na blíbený nástrj, přehrávat blíbené písně, ze stresu vzniklá neschpnst neb snížená schpnst splečenskéh uplatnění p dbu delší než sedm dnů, silný křik předšklníh dítěte, dprvázený jeh slvními bavami ze strachu setkat se s jeh trýznitelem neb s trýznitelem druhéh rdiče, stresem způsbené pcity nejistty běti z nestabilních a střídavých partnerských vztahů násilníka k druhému phlaví (dítě je přítmn např. sulži násilníka s jeh partnerku a následně napdbuje v přítmnsti prardičů neb druhéh rdiče kpulativní phyby, je zatahván d těcht měnlivých vztahů, násilník vdí d bytu střídavě různé ženy, chvá se k nim za přítmnsti běti důvěrně), pnechávání běti samtě, zatímc se násilník věnuje svým kníčkům, a t p celé hdiny až dny, zanedbávání aktivníh dpčinku běti trýznitelem (nikdy neb jen výjimečně jde s bětí na prcházku apd.), zanedbávání kulturních ptřeb běti násilníkem (nenavštěvuje během rku ani jednu např. divadl, kin, museum, sprtvní utkání, běť se cítí dma jak ve vězení, jak v kncentráku, 8
Psychlgické dny 2004 : Svět žen a svět mužů. Plarita a vzájemné bhacvání zanedbávání výchvy běti při její přípravě d škly (úkly ze škly nekntrluje, btížnější látku nevysvětluje, nezajistí dučvání, takže se tent styl výchvy drazí ve zhršeném šklním prspěchu, který je buď náhle neb stále zhršený neb klísavý), četné útěky běti před násilníkem ze strachu k druhému rdiči, vysvětlvané bětí strachem z násilníka (např. v průměru během rku šestkrát, když násilné chvání trýznitele překrčil určitu únsnu míru), strachvé reakce běti z vyhržvání umístěním d pasťáku, a t nejen ze strany tce, ale i ze strany ddělení sciálně právní chrany dětí a mládeže, prmítnuté d velmi častých útěků ke kamarádkám, d jejich rdin, skrývání se s nimi na neznámém místě před násilníkem, tj. přesun lkace útěků míst k matce, ke kamarádkám, strach z vyhrůžek násilníka, že běť unese, takže druhéh rdiče už nikdy neuvidí a nesetká se s ním, zřetelné prjevy chranářské tendence vůči rdiči-trýzniteli, pakvané reakce tzv. psí ddansti a pslušnsti vůči násilníkvi, pakvané a zřetelné destruktivní tendence běti vůči zvířatům, věcem (ničení a pškzvání věcí), vůči sbám nejen cizím, ale i blízkým, slvní strachvé reakce, s následným útěkem před setkáním se známu sbu, ke které dříve cítila běť kladné vztahy, strach běti ze šikany násilníka, vyjádřený slvně, stresvá reakce při zákazu trýznitele tevřít zamčené vstupní dveře d bytu druhému rdiči, kterému násilník zabraňuje ve vstupu d bytu, kde má trvalý pbyt, stresvá reakce při násilném tevírání dveří zámečníkem za přítmnsti běti, násilníka, plicistů a svědka. Příznaky v eknmické blasti Zákn eknmicku frmu dmácíh násilí neuznává. V psychlgických pradnách byly zjištěny tyt příznaky: stres ze zabavení dárků d příbuzných, i d druhéh rdiče, násilníkem stres z násilnéh dnětí peněz darvaných příbuznými neb druhým rdičem, stres kvůli zabavenému mbilu, darvanéh druhým rdičem, bez důvdu, pakvaný stres z důvdu častéh vyhazvání u běti blíbených knih a časpisů d kntejneru, stres z uzamčení části blečení běti na delší dbu, pakvaný stres z dluhdbéh uzamčení audi a videnahrávek běti. Příznaky v sexuální blasti Příznaky, které vznikají vlivem sexuálníh zneužívání, jsme przatím nesledvali, prtže se u námi zkumaných případů nevyskytly. V dbrné literatuře i v trestním zákně jsu přesně definvány a dstupňvány pdle věku bětí. 9
Psychlgické dny 2004 : Svět žen a svět mužů. Plarita a vzájemné bhacvání Závěr Nepvažujeme předlžený výčet příznaků za úplný. V praxi se dbrníci jistě setkávají s dalšími příznaky. Dmníváme se, že je třeba v mapvání příznaků bětí dmácíh násilí pkračvat, dplňvat je a znvu je klasifikvat. Praktické věření nejen frekvence výskytu, ale i závažnsti jedntlivých příznaků ve fyzické, psychické, sciální a eknmické blasti umžní frmulvat syndrm dmácíh násilí a dpručit h k pužívání dbrníkům. Vybraná literatura: Badegruber, B. Příběhy pmáhají s prblémy. Praha, Prtál 1994. Čírtkvá, L. Znaky a tendence dmácíh násilí. Zpravdaj BKB 2000, č. 1, s. 3-8. Drever, J. A dictinary f psychlgy. Lndn, Penguin bks 1958. New Yrk 1982. Drever, J.; Frehlich, W. D. Werterbuch zur Psychlgie. Muenchen, Dtv Verlag 1968. Dunvský, J. Dítě a pruchy rdiny. Praha, Avicenum 1986. Dunvský, J. Péče dítě zasažené syndrmem CAN. Sciální pediatrie 1996, č. 1. Fialvá, I. Dmácí násilí v tázkách a dpvědích. Ostrava, Brn, BKB 2004. Hendrych, S. Útčníci. HaN 14, 2004, 28, 5, 04, 5. Ilustrvaný encyklpedický slvník. Praha 1999. Knblvá, S.; Mišurcvá, V. Práva dítěte v dkumentech. Praha, Themis 1998. Khutek, R. Závady a pruchy chvání dětí a mládeže. Pedag. rientace 2002, č. 1, s. 83-98. Kuklík, F. Emtivita. Násilné chvání. In: Kuklík, F. Lidský mzek. Praha, Prtál 2000. Kuklík, F.; Drtilvá, J. Zl na každý den. Živt s deprivanty I. Praha, Galén 2001. Merta, P. Anketa. Nebyčejné sudy dmácíh násilí. Květy 23. 1. 2004, 29. 1. 2004. Nvela trestníh zákna 215a. Zpravdaj BKB 2004, č. 1, s. 34. Prkp, M.; Huňkvá, M.; Jelínkvá, R.; Rezkvá, A.; Langhansvá, H.; Kristkvá, V. Právní chrana dětí a bětí dmácíh násilí. Praha, Liga lidských práv 2004. Případy z praxe. Praha, PrFem. Sedlák, J. Determinanty dmácíh násilí na nezletilých. Brn 2001, nákladem vlastním. Sedlák, J. Sciální chrana dětí v praxi. Psychlgické prblémy dmácíh násilí. Sbrník: První středevrpská a druhá celstátní knference dmácím násilí. Praha 2003, s. 91-96. Sedlák, J. Zátěže a stresy při dmácím násilí. In Psychlgické dny 2002: Křeny a vykřenění. Olmuc 2003, s. 102-108. Svák, Z. Týrání dětí z phledu trestníh práva. Amireprt 1995, č. 2, s. 82-84. Šámal, P. Nvela trestníh zákna. Kvalifikvaný výklad 215a. Zpravdaj BKB 2004, č. 1, s. 32-34. Trestní zákn 215 (týrání svěřené sby). SEDLÁK, Jiří. Psuzvání následků dmácíh násilí. In HELLER, Daniel; PROCHÁZKOVÁ, Jana; SOBOTKOVÁ, Irena (ed.). Psychlgické dny 2004 : Svět žen a svět mužů : plarita a vzájemné bhacvání : sbrník příspěvků z knference Psychlgické dny, Olmuc 2004. Olmuc : Universita Palackéh v Olmuci, 2005. Acta Universitatis Palackianae Olmucensis. Facultas Philsphica, Psychlgica 35 - suppl. Plný text příspěvku rzsahu 10 s. je dstupný na přilženém CD-ROM. ISBN 80-244-1059-1. 10