ETIKA GENETIKY - OBECNĚ - genvá technika staví na pznatcích bilgie, bichemie a genetiky - je mžné zjistit, izlvat, záměrně vlivňvat, měnit a nvě kmbinvat dědičné vlhy živých bytstí včetně člvěka - genvá manipulace je přemísťvání neb vkládání genů na mlekulární úrvni uvnitř chrmzmů - v širším smyslu zahrnuje i buněčnu manipulaci např. klnvání, kterým nevznikají genetické změny v zemědělství se již dluh pužívá v pdbě štěpvání rstlin - 1973 byla vyvinuta metda spjvání genů gen se rzlží na úseky mezi něž se přidají segmenty jinéh genu a pak se vše zase spjí - díky spjvání genů byl dsažen kmerční výrby některých důležitých látek: inzulín, růstvý hrmn, interferny pr bj s viry, antigen prti kulhavce a slintavce, - k výrbě těcht živtně důležitých látek je využíván bakterií - tat nvá technika rzšiřuje mc lidstva nad přírdu dsud nepřístupnu blast i zde je však vládání přírdy ulženým panstvím, které je mezené a vyžaduje skládání účtů Bhu - technika by měla pmáhat, aby lidé dsáhli rychleji úplnéh uzdravení, aby se svbdili d vnějších i vnitřních tlaků, aby vedli plnhdntnější živt a přispívali ke zdravějšímu a příjemnějšímu živtnímu prstředí Oblasti využití - A. přírda a živtní prstředí pmcí genvé technlgie lze získávat surviny, vyrábět základní chemické látky izlvat jedvaté kvy z čistírenských kalů dstraňvat rpné kberce na mři, vyvinut bakterie, kterými jsu v přírdě dburávány jedvaté látky - B. rstlinná technlgie ve velmi krátké dbě je mžn vyšlechtit nvé druhy bilí s vyskými výnsy, které jsu dlnější, rstu na chudých půdách, bejdu se bez hnjiv - C. chv zvířat vývj nvých druhů s větším užitkem či lepší chvatelnstí v sučasnsti se pírají buněčné bilgické pstupy, umělu inseminací byl přenášen vybraný dědičný materiál klnvání - vpravení tělvé buňky d vaječných buněk, rzdělení zárdku ve stádiu tevřeném pr větší pčet vývjů a tímt způsbem prdukvání genetických blíženců = umělé vytvření geneticky identických jedinců mžnst pmcí růstvých hrmnů prdukvat větší zvířata mžnst vytvření chimér z dvu rzličných zvířecích druhů - D. výrba léků jsu uplatňvány technlgie umžňující vyrábět levnější a snesitelnější léky - E. člvěk rzhdující blastí využití je genvá terapie genvá terapie u tělvých buněk mžnst léčit dědičné chrby způsbené chyběním jednh genu neb pdmíněné vyšším pčtem genů (prblém s vyšším pčtem zatím nerealizván) v sučasnsti výzkum přensu genů, kdy je defektní gen vyměněn za zdravý při genvém transferu d tělvých buněk se krigvaná vlastnst nepřenáší na ptmky genvá terapie na zárdečných buňkách primárně má být dsažen vyléčení dědičné chrby, ale jde vlastně i vyléčení jeh ptmků na které se chrba dědí 1
tím, že je nemc vyléčena u embrya v pčátečním vývjvém stadiu, se již nemc nemá dále dědit mění se tak všechny buňky a změněný stav genů se předává buducím generacím úspěšně prveden u zvířat nebezpečí - s nvými mžnstmi genvé manipulace je spjen až příliš mnh nebezpečí pr přírdu např. vyhubení rstlinných a živčišných druhů, vznik chrbpldných zárdků, které nebude mžn udržet pd kntrlu a které zamří živtní prstředí - ještě větší nebezpečí představují experimenty s embryi a zásahy d přirzenéh plzení, např. klnvání - kvůli takvým nebezpečím není mravně zdůvdnitelné dále rzvádět vědecké úmysly genvé technlgie, zvláště, když vyvlávají nebezpečí vypěstvání nvých lidí - zastánci napak vycházejí z th, že přírda je tevřena pr zdpvědné lidské chvání a pukazují na úspěchy v medicínsk-zdravtní blasti (ptlačvání dědičných chrb a rakviny), na zvýšení zemědělských výnsů, na zlepšení vyživvací situace světa, na ptlačvání zátěže živtníh prstředí a na zajištění pracvních míst Mravní hdncení - musí se vycházet z dvjíh úklu danéh lidem chránit a bhspdařvat zemi (Gn 2,15) a pdmanit si zemi (Gn 1,27) - zachvání a utváření přírdy nám byl přikázán jak mravní úlha - z hlediska těcht úklů nelze říci zásadní "ne" k výzkumu člvěka a země, i když může být lidské panvání nad zemí zneužit, nevylučuje však zdpvědné využití - lidský zásah d přírdy je nejen mravně důvdnitelný, ale také mravně zavazující přírdu je třeba kultivvat - z hlediska zdpvědnsti je třeba hdntit metdy, cíle a předpkládané následky A. metda - genvá technlgie nemůže být všebecně mravně zavrhvána C. cíle - při pěstvání rstlin, chvu zvířat a ve farmaklgii jde zlepšení živtních pdmínek a výrbu hspdářsky a terapeuticky důležitých prduktů genvá technlgie v těcht brech není z hlediska cílů mravně zavrženíhdná - člvěk však nikdy nesmí být bjektem jednání - každý zásah na člvěku musí vždy respektvat jeh tělesnu integritu a sbní identitu - genvá terapie na tělvých buňkách je při zachvání tht respektu mravně přípustná eticky je třeba hdntit jak transplantaci tkáně, je třeba však brát v úvahu rizika, pravděpdbnst úspěchu a suhlas pacienta - prti krekci anmálií již v zárdečné buňce nelze becně nic namítat, ale při sučasném stavu vědmstí je třeba jakýkliv genetický zásah d zárdečné buňky dmítnut - i kdyby byl mžné geneticky krigvat lidské embry, byl by nutné k tmut cíli s lidskými embryi nejprve experimentvat jasné NE - + nelze vylučit napravením jednh defektu způsbení jiných defektů, které by se pak dědily - další prblém vyplývá z nemžnsti přesně definvat zdraví = nepatří k jedineční individualitě člvěka i nedknalst? - rzhdující je práv embrya a jeh ptmků na tělesnu integritu a sbní identitu bjí by byl zásahem d embrya prušen je třeba dmítnut i jakékliv jiné experimenty na embryích, jak pkusy vypěstvání člvěka či asexuální rzmnžvání (klnvání) C. následky - navíc nelze přesně předpvědět dluhdbé následky genvé technlgie - zatím nevíme, zda se genvá technlgie nedrazí negativně na rstlinách a zvířatech a nezpůsbí tak eklgicku nervnváhu 2
- může zaniknut bidiverzita rstlin a může se stát, že se budu pěstvat jen eknmicky výhdné druhy zvířat a začne mizet spektrum zvířecích druhů - navíc je třeba vzít v úvahu sunáležitst tvrstva, která přikazuje milsrdenství a netrápení stvření i pečlivu starst a chranu - je třeba vždy zvažvat nepředvídatelné následky - v dnešní dbě, kdy již není dstatečná shda hdntách je třeba genvu technlgii regulvat, aby naknec nebyl dělán vše, c se dá udělat Phled křesťanské etiky - vychází z principu lidské persnality a její důstjnsti, která se pírá pjem lidské přirzensti, jejímž půvdcem je sám Bůh - všechn jednání, které přirzenst desintegruje, není s ní v suladu, či ji narušuje není etické a směřuje prti důstjnsti sby nebť je v rzpru se záměrem Tvůrce - hdnta člvěka nespčívá puze v tm, c dělá a čeh je schpen, spčívá v tm, c Bůh jak první udělal pr něj - i člvěk pstrádající jisté kvality a dle našich měřítek nenrmální či vadný je nsitelem lidské důstjnsti - některé aplikace genvé techniky jsu eticky přijatelné - Jan Pavel II. se kladně staví k terapeuticky zaměřené genvé technlgii, jejímž účelem je zlepšení psych-smatických pdmínek člvěka a nenarušuje integritu jeh sby - eticky právněné aplikace genvé technlgie: je prstředkem k svbzení člvěka d utrpení umžňuje sbě naplnit důstjně její ptenciál umžňuje sbám spluparticipvat spravedlivě na bytí druhých sb ve splečenství musí uchvávat přirzenu bázi naší existence, tj. genetické struktury, které jsu bází identity, svbdy a splečnéh lidství - mrální kritérium jednání je dvzván z pjmu "přirzensti" musí být ve shdě s vnitřní telgií přirzensti, s její celistvstí a integritu - člvěk však není determinván fixní přirzenstí, je třeba připjit aspekt histricity, prtže je schpen sebeutváření, v brazu Bžím je bsažen i tvůrčí mment - TQ člvěk je brazem Bha prt, že brazem se značuje intelektuální schpnst, svbdné rzhdvání a mc sebeurčení - pužíván též "princip ttality" část rganismu může být bětvána ve prspěch celéh rganismu - celkvě je ficiální vyjádření církevních autrit zatím v blasti bietiky velice zdrženlivé a neexistuje úplný knsensus 3
GENOVÁ TECHNIKA V HUMÁNNÍ OBLASTI - terapeutické zásahy využívající genvu manipulaci lze v zásadě přijmut, pkud nejsu spjeny s vážnými riziky - genetická medicína získává na významu, prtže stále více dětí s genetickými vadami přežívá - existuje asi 3000 jedngenvých nemcí s dědičnými příčinami - buněčná nebli smatická terapie se snaží dstranit dědičné vady v jistých buňkách v těle (např. vyjmuté a geneticky šetřené buňky kstní dřeně se vrací zpět pacientvi; byl by t i dstranění 21. genu Dwnva syndrmu v buněčné struktuře vyvíjejícíh se embrya) - genvá terapie u zárdečných buněk dstraňující vady na samtných genech vytváří ale dědičné změny řadu dědičných nemcí lze napravit jen takt dědičné by však byly i chybné změny! a v sučasnsti nelze zaručit, že k chybám nedjde - neterapeutické změny lidských genmů (suhrn genů, které člvěka dělají tím, c je) jsu přípustné jen ve velmi mezených případech (např. kdyby člvěk byl změnu dlnější vůči některým nemcem), ale v zásadě nelze rzhdnut jaké změny jsu žáducí a už vůbec není mžné za takvét jednání vzít dpvědnst A. Diagnstika - genetické vady jsu častější, než se becně sudí a mnhdy jsu příčinu ptratů a dětské úmrtnsti - 15% pčetí knčí ptratem a z th je 60% způsben anmáliemi chrmzómů mnhem více ptratů však zůstává utajen pr velmi rané stadium těhtenství - anmálie na chrmzómech má asi 0,5% narzených dětí a 4% mají vrzené defrmace, 40% dětské úmrtnsti je dán geneticku vadu přírda má skln vyřazvat ptmstv s většími dědičnými vadami - v sučasnsti se diagnstikuje genetická vada pmcí amnicentézy rzbr pldvé vdy dhaluje většinu anmálií na chrmzmech, těžké vrzené pruchy a vady nervvé trubice s úspěšnstí 75 99% - amnicentéza je dnes již prakticky bezpečná - ultrazvukvá sngrafie zjišťuje stav a anmálie tělesné stavby - fetskpie přím zviditelňuje pld, ale v 3 5% vede k ptratu musí být závažné důvdy, jak např. terapie vrzených defrmací ještě v dělze - prenatální diagnóza s terapií je mžná jen mezeně 5 10% případů - mnhem častěji služí diagnóza jen jak pdklad pr rzhdnutí ptratu prenatální diagnstika těžce dpruje mravnímu záknu, pčítá-li s mžnstí vyvlat ptrat (KKC) dítě s dědičnu vadu nesmí být usmrcen v dělze, stejně jak nesmí být usmrcen ani p prdu - přikázaná úcta k živtu však nezavazuje k tmu, aby se v případě těžkéh pškzení vynalžily všechny prstředky pr c nejdelší udržení při živtě tht pldu = nelze se vzdát běžné lékařské péče, ale je dvlen se vzdát mimřádných prstředků - diagnstika může též pmci připravit se na buducí těžku situaci - becně může vyvlávat rzdílné reakce rdičů a je třeba, aby jim byla vždy připravena pmc - jednají lidé trpící dědičnu chrbu nezdpvědně, když pldí děti? an, pkud je rizik vyšší než 25% a rdiče nejsu schpni buducí situaci zvládnut - prenatální diagnstika se může týkat i rdičů před pčetím zjišťvání, zda nejsu rdiče nsiteli genetickéh defektu a zjištění pravděpdbnsti, že bude pstižen i dítě - diagnstika by měla být vždy také spjena s pradenstvím, které by měl pmci: vysvětlit pdstatu prblému genetické závady, mžnsti diagnózy, pravděpdbný průběh jejíh vlivu na stav člvěka a mžnstí sučasné terapie vyšetřit, jaký vliv mají na závadu faktry dědičnsti a prstředí a zhdntit rzsah rizika vyvlanéh pruchu 4
umžnit pchpení th, c znamenají některé mžné zásahy v případě dědičné vady hledat řešení, které by nejlépe dpvídal hdntvému pstji klienta infrmvat tm, jaké rizik závada skrývá při jejím přensu na další lidi a jaké přizpůsbení vyžaduje B. Terapie - = krigvat pmcí zákrku nějaký defekt, např. zavedení "zdravéh" genu d buňky s defektním genem, neb mdifikvat defektní gen - patří sem i tzv. "genvá chirurgie" v níž se defektní gen dstraní a nahradí nrmálním smatická genvá terapie - její pmcí lze léčit dědičné nemci způsbené chyběním funkce schpnéh genu a t tak, že se d pacientva těla implantuje příslušný chybějící gen - krigvaná vlastnst není dědičná - pprvé 1985 USA genvá terapie pužitá na zárdečné buňky - prcedura se aplikuje na spermii či vajíčk neb na buňky spermie prdukující - zásahem se mění genetická infrmace buňky rganismu a tut genvu strukturu pak dědí všichni ptmci - úspěch má tak význam pr celé ptmstv, stejně tak jak myl či neúspěch genetická úprava zárdečné cesty - není ve vlastním smyslu terapií, ale cíleným zásahem d nrmálníh rganismu se záměrem změnit jeh genvé vybavení a t trvale - u člvěka je tázku, zda by se nevymkla kntrle a vedla k nepředvídaným důsledkům - nepředvídané rizik by mhla například být snaha rdičů vlivnit phlaví dítěte a v důsledku th by se pak mhla změnit přirzená distribuce phlaví na zemi (1:1) - zastánci vycházejí z th, že se genetická knstituce člvěka neustále zhršuje, a tak je nutné její umělé řízení, nemá-li lidstv sknčit katastrfu Etika, restrikce a nrmy rizika - becně lze říci, že jedním z rizik u infrahumánních rganických druhů je nebezpečí, že při změně genetické knstituce budu d prstředí uvedeny nvé rganismy, které mhu způsbvat lidské nemci, aniž by měly přirzené nepřátele - stejně tak by byl mžné hržení stability eksystému - jiné rizik je "genetická erze" znamenající úbytek variability přirzenéh dědičnéh materiálu různých druhů užitkvých rstlin, nebť právě nejvýknnější druhy jsu citlivé na výkyvy prstředí a tím se stávají více hržené - přest je "zelená" genvá technika ve většině případů eticky přijatelná - u zvířat je prblém bdbný - největší etická rizika existují v aplikaci genvé techniky na lidský druh etika - eticky nelze legitimvat utpicku eugeniku (nauka zlepšvání dědičnéh základu a vývje ppulace) ve smyslu stupňvání fyzických, psychických či duševních schpnstí člvěka genvu techniku - prti genetickému plánvání člvěka buducnsti lze pstavit tázku selekce "ptimálníh typu" člvěka + ptíže s vymezením ideální sby a jejích charakteristik - genvá technlgie v extrémních případech může znamenat vytváření chimér (mezidruhvých typů) CIBA sympzium 1962 a 1987 diskutvána tázka vytvření bytsti z pice implantací lidských genů pužitelné pr těžké a nebezpečné práce - etické pvaze genetické manipulace a etických nrmách, které by regulvaly aplikace genvé technlgie neexistuje všebecný knsensus - širké spektrum názrů (naprsté dmítnutí až naprstý liberalismus), neznalst a nepřehlednst všech mžných důsledků pr naši bisféru a pr člvěka je závažným mtivem pr restrikci a trvalu kntrlu - genvá technlgie nesmí vést k vládání člvěka člvěkem 5
- genetické experimenty by neměly pškzvat ani hržvat živt, zdraví a integritu sby člvěka - na základě své důstjnsti nemůže být člvěk pužit jak prstředek k jakémukliv cíli a prt je eticky vylučen např. šlechtění a klnvání lidí - navíc vzniká prblém vzniku mnster při genetických manipulacích t přiznali i tvůrci vce Dlly, že před ní mnstra vznikaly - 1983 zpráva Splicing Life vypracvaná kmisí: snaha analýzu rizik spjených z genvu technlgií vyžádány i stanviska církví zájem na vymezení mrality mají jak vědci tak církve a telgické autrity právněnst "hrát si na pánabha" vytvářením nvých živtních frem jakými standardy se zdpvědně řídit, nejde zneužití vědy? člvěk hledající mc nad světem ji může i nezdpvědně ztratit základní mrální pstj určen především důsledky není mudré zasahvat d evluce, která dispnuje rganismy ptenciálem přežití mžnst vyrvnat se s rychlu změnu klimatu, na kteru je evluce příliš pmalá, rychlu změnu gentypu rstlin jak by vlivnila genvá manipulace vztahy v rdině člvěk má mžnst překrčit svu přirzenst, kd je schpen lidsku přirzenst ve všech aspektech určit? závěr: plánvané technlgie vytváření nvých živtních frem je nesprávná sama v sbě, i když se nenašly žádné etické, sciální či legální bariéry dmítající pkračvat ve výzkumu, varvání před tím, že by člvěk jednu mhl pykat za t, že pdcenil svu nevědmst a mylnst nrmy - již v "Nrimberské kdexu" 1947 vymezeny pravidla pr experimenty na člvěku - další pravidla následvala v pzdějších mezinárdních smluvách - 1964 Helsinská deklarace: genvá terapie musí být metdu, která má při léčení největší naději na úspěch nesmí existvat nepměr mezi rizikem a čekávaným prspěchem musí předcházet a být uzavřeny výsledky výzkumu na zvířatech pacient musí být předem infrmván a dát dbrvlný suhlas - na genetiku je kladen především pžadavek adekvátníh infrmvání zainteresvaných sb hledně cíle genetickéh zákrku i všech mžných následků, k nimž může vést splnění těcht pdmínek by měl také být pžadván legislativu, prtže prblém genvé technlgie se stává d jisté míry i prblémem plitickým - prblém nastává i s tím, že člvěk chce pznávat a zkumat již pr pznání samtné a každé pznání může být zneužit - lze tedy dpředu určit, které brány pznání by měly zůstat uzavřené? nelze, prtže dpředu nevíme, kam vedu Klnvání - v genetice nephlavní rzmnžvání, prdukce geneticky identických rganismů - specificky prdukce genetických rganismů za intervence člvěka - v přírdě je běžné u některých rstlin (ráks, puškvrec) - genetická identita neznamená úplnu identitu, jen identitu gentypu, fentyp (suhrn všech znaků a vlastnstí jak výsledek interakce gentypu a prstředí) se může lišit nelze tedy získat např. stejné dva lidi - lze klnvat mikrrganismy až člvěka - běžně užívané u pr získávání důležitých látek (inzulin) aplikací lidských genů na bakterie - dva způsby: klnvání dělením - rzdělení buňky ve fázi její diferenciace dva geneticky identičtí jedinci 6
přeprgramvání jádra diferencvané buňky nahrazení jádra zárdečné buňky jádrem získaným z buňky rganismu, který chceme klnvat - užitečné důsledky klnvání zvířat: prdukce a zkušení nvých léků výzkum geneticky pdmíněných nemcí (např. rakviny) získávání rgánů a tkání pr xentransplantaci - rizika na všech úrvních rganismů: smazání rzdílů mezi druhy snížení diverzity a zánik druhů zneužití pliticku mcí nemžnst dhadnut nebezpečí důsledků na lidsku ppulaci neexistují zatím splehlivá kritéria pr psuzvání výhd a rizik knkrétních aplikací mžnst prdukce mnster - legislativa většiny států se staví prti klnvání člvěka člvěk má svu persnální hdntu a nesmí být redukván na bjekt, kterým se stává v prcesu klnvání, má práv na specificku identitu - lidské klnvání zamítnut katlickými autritami takvét rzmnžvání ddělené d přirzené sexuality snižuje hdntu a důstjnst člvěka - klnvání je redukce sbních prvků sexuality na "bilgismus" a znamená "instrumentalizaci" ženy na ryzí bilgické funkce - Dnum vitae vyzývá státy k zákazu klnvání člvěka - 1997 - stejně tak se vyslvila i světvá zdravtnická rganizace WHO a UNESCO a Evrpský parlament, pdbně legislativa řady států 7
POUŽITÍ GENOVÉ TECHNIKY V ZEMĚDĚLSTVÍ - rané frmy jsu již šlechtění dbytka či křížení druhů bilí - genvá technika v tét blasti nabízí nvé mžnsti a úspru času, lze zlepšit zemědělské výnsy, dlnst prti škůdcům, lze vyvinut bimetdy na chranu živtníh prstředí - umělu cestu získávání hrmnů, které mají důležitu funkci a v těle se vyskytují v malých, případně nedstatečných mnžstvích - některé geny lze tak pzměnit, že v jiném rganismu, např. bakteriích neb buněčných strukturách jsu vysce aktivní a je tak mžn získat pžadvané látky - rizik je v tm, že pzměněné prdukční rganismy (např. bakterie) by mhly mít nepředvídatelný a nepříznivý účinek na vnější prstředí, pkud by se d tht prstředí dstaly nutnst předběžných testvacích prcedur zjišťujících eventuelní nepříznivé účinky před pužíváním - vyskytují se bavy, že v průběhu výzkumu mhly neúmyslně vzniknut patgenní rganismy svlání knference Asilmar 1975 USA 1976 směrnice americkéh Nárdníh ústavu pr zdraví týkající se výzkumu syntetizvaných mlekul DNA, s přibývajícími zkušenstmi zmírňvány, nikliv zrušeny - údajně v prvních dvaceti letech výzkumů nedšl k nehdě 8