Univerzita Karlova Filozofická fakulta Katedra pedagogiky Závrená práce Uitelství pro stední školy Šikana Petr Vysuek (eština v komunikaci neslyšících, FF UK) 2001/2002
1 ÚVOD... 2 2 ŠIKANA... 4 2.1 POJEM ŠIKANA... 4 2.2 ŠIKANA DNES A DÍVE... 5 2.3 ZNÁMKY ŠIKANY... 6 3 PROSTEDÍ ŠIKANA... 7 3.1 ŠKOLA... 7 3.1.1 Uitel - žák... 7 3.1.2 Žák - žák... 8 3.1.3 Internát... 8 3.2 RODINA... 9 4 POSTIŽENÉ DÍT A ŠIKANA... 11 4.1 SMYSLOV POSTIŽENÉ DÍT... 11 4.1.1 Neslyšící... 11 4.2 MENTÁLN POSTIŽENÉ DÍT... 11 5 NÁSLEDKY ŠIKANY... 12 5.1 POMOC OBTEM ŠIKANY... 12 5.2 PSYCHOLOGICKÉ HLEDISKO... 13 5.3 PSYCHOTERAPIE... 13 6 PREVENCE A ZABRÁNNÍ ŠIKANY... 14 6.1 ŠKOLA... 14 6.1.1 Podpora autority uitele... 14 6.1.2 Situace ve tíd, její posílení; dozor uitele... 15 6.1.3 Úloha školy... 16 6.2 RODINA... 17 6.2.1 Umní naslouchat... 17 6.2.2 Výchova v rodin... 18 7 ZÁVR... 19 8 LITERATURA... 20-1 -
1 Úvod Tato práce, jak už sám název napovídá, se zabývá šikanou. Šikana je u nás velmi rozšíená, a to pedevším na školách pro neslyšící. Mohu to osobn sám potvrdit, realizoval jsem výzkum na internátech pro neslyšící. Také mám k dispozici mnoho výpovdí od neslyšících, kteí se mi s šikanou svili. Cítím, že hlavním dvodem šikany neslyšících je problém komunikace. Slyšící neovládají pirozený jazyk neslyšících, eský znakový jazyk, dochází tak k nedorozumním a neslyšící se stává vhodnou obtí šikany. Situace je neúnosná, v této práci se pokusím zmapovat hlavní problémy šikany, následky i prevenci, prostedí, agresory i obti. Práce je doplnna o adu píklad. - 2 -
Muení a popravy vždy neodolateln pitahovaly publikum. Lidská krutost odjakživa lanila po krvi a kochala se slzami obtí. Lidé se pi popravách bavili jako na njaké slavnosti. Vtšinou nešlo jen o potrestání, ale také o ponížení a pokoení lovka. Za všech dob existovaly v rzných historických podobách rzné pranýe, plášt hanby a trestající masky. Muitelé pibíjeli obti ke klm, zavírali do klecí, zavšovali do koš. A kdokoliv z kolemjdoucích ml možnost poníženou bytost urážet, spílat jí, poplivat i udeit Chceme-li pochopit pravou podstatu lovka, musíme absolvovat také cestu touto hrznou íší utrpení. A nenalhávejme si, že se to dje jen obas! Co tedy odlišuje lovka od zvíete? lovk je vždy ochoten vykoisovat svého bližního, ranit ho a zpsobit mu utrpení. Muení je speciálním vynálezem lidského ducha. Snad jedin strach z trestu a vláda zákona zabrauje tomu, aby krutost lovka nenapáchala ješt více škod. Silní zpravidla triumfují nad slabými. Tento fakt znamenit vysvtluje podstatu ddiného híchu, tídního boje, tlesných trest stedovké inkvizice i novodobých koncentraních tábor. Podivné jsou djiny lidstva: po politickém pevratu, po revoluci nebo po prohrané válce se obti verejška zaínají mnit v katy zítka. Vždy znovu a znovu se nadje revoluce nenaplují, znovu se zpochybuje to, co bylo vydobyto, protože z lidí, kteí získali svobodu, se stávají noví muitelé. Msta zase vždy rodí pouze mstu. Bolest druhých má malou váhu ve srovnání s tím, jaké nám psobí potšení. Kulturní zem se zekly muení a daly je do klatby. Místo toho se uplatuje jemnjší a záludnjší forma trápení a týrání. Jde o všudypítomné šikanování. 1 1 Kolá, M.: Bolest šikanování, 1. vyd., Portál, Praha. 2001. s. 72-73 - 3 -
2 Šikana Šikanování je všudypítomné a mže nás doprovázet celý život. Zaíná v rodin mezi sourozenci, pokrauje ve školce a v dalších školách (bullying), v zájmových skupinách, na vojn, v zamstnání (mobbing), v partnerských vztazích (domestic violence), v nemocnicích, napíklad psychiatriích, mezi nájemníky domu a koní teba týráním senior v rodin nebo v domov dchodc. Šikanování je nebezpen rozbujelou sociální nemocí ve spolenosti, jejímž dsledkem je poškozování zdraví jednotlivce, skupin, vetn rodiny a spolenosti vbec. Pipomeme si napíklad obrovský výskyt domácího násilí, kdy obvykle muž systematicky týrá svoji manželku, nebo souasný podnikatelský rejstík komunikace, který zahrnuje zastrašování, muení, dokonce i vraždy na objednávku. 2 Definice šikany mezi dtmi: Šikanování íkáme tomu, když jedno dít nebo skupina dtí íká jinému dítti ošklivé a nepíjemné vci, bije je, kope, vyhrožuje mu, zamyká je v místnosti a podobn. Tyto incidenty se mohou asto opakovat a pro šikanované dít je obtížné, aby se samo ubránilo. Jako šikanování mohou být oznaeny také opakované posmšky nebo ošklivé poznámky o rodin. Jako šikanování však obvykle neoznaujeme obasnou rvaku nebo hádku pibližn stejn fyzicky vybavených soupe. 3 2.1 Pojem šikana Slovo šikana pochází z francouzského slova chicane, což znamená zlomyslné obtžování, týrání, sužování, pronásledování, byrokratické lpní na litee pedpis, napíklad vi podízeným nebo vi obanm, od nichž šikanující úedníci zbyten vyžadují nová a nová potvrzení a razítka, nechávají je pro nic za nic ekat, atd. U nás se v posledních letech bžn užívá slovo šikana v trochu jiném smyslu, a to k oznaení nešvaru, který se povážliv rozmohl v armád: Nováci ( bažanti ) jsou zde asto krut fyzicky týráni, všemožn ponižováni, zneužíváni a vydíráni ze strany mazák. 4 2 Kolá, M.: Bolest šikanování, 1. vyd., Portál. Praha. 2001. s. 17 18 3 ían, P.: Agresivita a šikana mezi dtmi, 1. vyd., Portál. Praha. 1995. s. 26 4 ían, P.: Agresivita a šikana mezi dtmi, 1. vyd., Portál. Praha. 1995. s. 25-4 -
Klasifikace typ šikany: Osm druh šikanování Fyzické aktivní pímé Fyzické aktivní nepímé Fyzické pasivní pímé Fyzické pasivní nepímé Verbální aktivní pímé Verbální aktivní nepímé Verbální pasivní pímé Verbální pasivní nepímé Píklady projev Útoníci obt vsí do smyky, škrtí, kopou, fackují. Kápo pošle nohsledy, aby ob zbili. Obti jsou nieny vci. Agresor nedovolí obti, aby si sedla do lavice (fyzické bránní obti v dosahování jejích cíl). Agresor odmítne obt na její požádání pustit ze tídy na záchod (odmítnutí splnní požadavk). Nadávání, urážení, zesmš ování. Rozšiování pomluv. Patí sem, ale i tzv. symbolická agrese, která mže být vyjádena v kresbách, básních, apod. Neodpovídání na pozdrav, otázky, apod. Spolužáci se nezastanou obti, je-li nespravedliv obvinna z neho, co udlají její trýznitelé. 2.2 Šikana dnes a díve Šikana ve škole je jist stará jako škola sama, nebo dti by nebyly dtmi, kdyby silnjší nikdy neubližovaly slabším. Zlomyslnost a krutost jsou totiž odvké lidské nectnosti. Díve byla ve školách však mnohem písnjší káze, dti si vi uitelm nemohly nic dovolit. Navíc ve školních budovách bývalo patrn i mén prostor, kde bylo možno uniknout dohledu pedagog, tedy i mén píležitostí k šikan. V dnešní dob šikana rapidn stoupá, lze pedpokládat, že šikany pibývá stejn jako jiné agrese. Nkteí pedagogití pracovníci dokonce upozor ují na nový jev, který je pekvapuje krutost bez prožitku vzteku i nenávisti i bez sadistického uspokojení, tzv. nemotivované násilí. Chlapec napíklad kopne dívku do bicha, nezná ji, udlá to jen tak - 5 -
2.3 Známky šikany Dít mže být šikanováno i v pítomnosti uitele. Probíhá to mén nápadn a mírnji, než když se uitel vzdálí, ale máme-li oi otevené, mžeme mnohé zaregistrovat. Jde o pímé známky šikany. Krom toho je teba se zamit i na známky nepímé. To jsou jevy, ze kterých mžeme usuzovat to, že je dít šikanováno, i když nejsme bezprostedními svdky ve chvíli, kdy mu jiné dti ubližují. Pímé známky šikany: Posmch posmšné poznámky na adresu dítte, pokoující pezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho úet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je dané dít konkrétní pezdívkou nebo legrací apod. zranitelné. Kritika dítte, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepátelským až nenávistným, pípadn pohrdavým tónem. Píkazy, které dít dostává od jiných dtí, zejména pronášené panovaným tónem, a skutenost, že se jim dít podizuje. Honní, strkání, šouchání, rány, kopání, které teba nejsou zvláš silné, ale je nápadné, že je ob neoplácí. Rvaky, v nichž jeden z úastník je zeteln slabší a snaží se uniknout (menší dít nkdy s pláem). Nepímé známky šikany: Dít je o pestávkách asto samo, ostatní o n nejeví zájem, nemá kamarády. Pi týmových sportech bývá dít voleno do mužstva mezi posledními. O pestávkách vyhledává blízkost uitel. Má-li dít promluvit ped tídou, je nejisté, ustrašené. Psobí smutn až depresivn, nešastn, stísnn, mívá blízko k plái. Zhoršuje se jeho školní prospch, nkdy náhle. Jeho vci jsou poškozené nebo zneištné, pípadn rozházené. Zašpinný nebo poškozený odv. Odeniny, modiny, škrábance nebo ezné rány, které dít nedovede uspokojiv vysvtlit. Dále rodie, kteí jsou nejastji s díttem v kontaktu, by si mli všímat dalších známek šikany. - 6 -
3 Prostedí šikana Šikanovat dít lze prakticky kdekoliv. Ve školním prostedí na chodbách, na WC, ve tíd, na hišti, v rzných zákoutích školního areálu. Dále je to vnjší prostedí, které dít obklopuje, ulice, podchody, parky, veejná prostranství. Agresory nic nezastaví, vždy si najdou vhodné místo pro své praktiky A šikana v rodinném prostedí? Ta vtšinou bývá utajena, neodhalena. 3.1 Škola Jak je to se šikanováním na školách? Z mlení by se dalo usuzovat, že nic takového nás netrápí. V miniprzkumech na nkterých školách vtšina uitel nevidla šikanování jako problém. V každém pípad alespo ne na té škole. Tito uitelé a mnozí další, kteí takto smýšlejí, se velmi mýlí. Šikanování je problém, a to i na tch jejich školách. Zárodené stupn šikanování zamoují vtšinu formálních skupin ve školách a výchovných zaízeních, kde se praktikuje tradiní zpsob pedagogické práce. Z tohoto obrovského podhoubí mírných šikan se vyvine do dalších stadií významné procento infikovaných skupin. 3.1.1 Uitel - žák Bžn se neuvažuje o šikanování dtí pedagogy. Ve školách pro dti s vadami sluchu bylo šikanování pedagogy asté. Bohužel v dnešních dobách to stále zstává, nevidím zlepšení faktem je, že byla a je hlavním problémem komunikace. Britská bojovnice proti šikan Michele Elliottová zaznamenala tento pípad: Matka navštívila školu, když jeden spolužák napadl jejího syna a nepkn ho poranil. Dostalo se jí vysvtlení, že dotyný agresor je sice i se svou rodinou problémem celoškolního formátu, ale že se s tím prakticky nedá nic dlat, nebo se všichni bojí rozruchu 5 Neslyšící ptatyicetiletý muž vypráví: Jeden neslyšící ve tíd hodil po uiteli tužkou. Já jsem to vbec nevidl. Uitel se otoil a myslel si, že jsem to byl já. Zezadu ke mn pišel, já jsem ho nevidl, a uhodil mne do hlavy takovou silou, že jsem se uhodil elem do lavice. Ten neslyšící, co to udlal, byl rád, že ho uitel nevidl a mlel. Já jsem utekl ze školy dom, plakal jsem a rodie si 5 ían, P.: Agresivita a šikana mezi dtmi, 1. vyd., Portál. Praha. 1995. s. 40-7 -
potom ve škole stžovali. Když rodie odjeli dom, bylo to ješt horší, ponižovali m. Neslyšící dvaadvacetiletý student vypráví: V naší škole uil jeden uitel, který byl pro nás, dti, postrachem. Ml jsem štstí, že nás neuil. Litoval jsem dti, které uil. Jednou u nás suploval pi hodin matematiky. Matematika m nebavila, nespoítal jsem všechny píklady, které nám zadal. Pan uitel m zavedl do jiné prázdné uebny a poruil mi, abych tyto píklady dodlal. Tak jsem zaal poítat a najednou m pan uitel praštil do hlavy, elem do lavice. Hrozn jsem se lekl a poral jsem se. Vbec jsem to neekal, byl jsem v šoku. Neslyšící šestadvacetiletý student vypráví: Na základní škole jsme mli uitele, který nás, žáky, šikanoval. Vtšinou m zavedl do šatny, chytil m pod krkem a surov m zfackoval. Vím, že to dlal i dalším spolužákm. On si ale dti, které bil, vybíral podle toho, jaké mly rodie. Když vdl, že rodie nezakroí, nebo se jich nebál, jejich dti pak bil. Uil nás tlocvik, a tak, pestože jsem ml na vysvdení samé jedniky, dostal jsem z tlocviku trojku. Když se rodie pišli zeptat, pro mi dává trojku, odpovdl, že se mu nelíbí, když má nkdo samé jedniky. 3.1.2 Žák - žák Dti stedního školního vku se dostávají do takové fáze socializaního vývoje, kdy jsou schopné vytvoit skupinu, která mže uritým zpsobem jednat jako celek (nap. prosazovat urité nápady). To znamená, že mohou dát spolen najevo i odmítání, resp. agresi, nap. útoky dtí vi odlišnému nebo mén schopnému spolužákovi.impulz k šikanování bývá rzný, dti tohoto vku jsou ješt sugestibilní a dají se snadno ovlivnit. 6 3.1.3 Internát Pokud rodie, kterým se narodí dít s vadou sluchu, bydlí ve mst, kde není škola pro dti s vadami sluchu, musí si vybrat z tchto možností: 1. poslat své dít do internátu 2. pesthovat se do msta, kde je škola pro dti s vadami sluchu. 6 Vágnerová, M.: Vývojová psychologie, 1. vyd. Portál, Praha. 2000, s.195-8 -
Pro dít, které je umístno do internátu ve vku od tí let, je tento krok tragédií. Toto umístní pináší adu komplikací, a to psychických a socializaních. Neslyšící dvacetiletý muž vypráví: Když mi bylo pt let, rodie m museli odvézt do internátu už v nedli, kvli špatnému spojení a také nechtli mít problémy v práci. Po píjezdu jsem šel do ložnice, ihned jsem bžel k oknu, abych vidl na zaparkované auto a hlavn na rodie. Chtl jsem jim zamávat. Najednou pišla noní vychovatelka, zatásla mnou a táhla m od okna tak, že jsem upadl na zem. Naštstí si toho mj otec všiml než nastartoval. Hned za mnou bžel, já jsem plakal. Objali jsme se. V tom okamžiku paní vychovatelka nevdla, jak se má zachovat, bylo vidt, že se moc bojí. Omlouvala se, íkala, že jsem ml jít pes obývací pokoj zkrátka, vymlouvala se. Neslyšící tyicetiletý muž vypráví: Když jsem napíklad zlobil, nebo jsem dostal ptku, tak m vychovatelé trestali, nesml jsem na vycházku, postavili m do kouta s rukama za zády, nebo m zaveli do sklepa. Když teba dti jely nkam na výlet, tak já jsem musel s menšími dtmi zstat doma. Moc m to trápilo. Neslyšící ptatyicetiletá žena vypráví: Když mn poslali rodie balík, tak jsem si ho vždycky musela nechat u vychovatel. Když jsem nco chtla, tak jsem si k nim zašla a vzala si. Kdybych si nechala balíek u sebe, tak by mi ho sndly starší dti. Vychovatelé taky nkdy balík bez souhlasu oteveli, všichni se na to vrhli a všechno sndli, nic mi nezbylo. Ve starých internátních školách britského impéria bývala šikana astá a tuhá. Mladší chlapci tam bývali podízeni starším, museli jim posluhovat a bývali ponižováni, biti i jinak trýznni. Bylo zde nco podobného jako v naší dnešní armád bažanti a mazáci. 7 3.2 Rodina Rodiny iniciátor a aktivních úastník šikanování asto významn selhávají v napl ování citových poteb svých dtí. Vtšina agresor projevuje známky citové deprivace nebo 7 ían, P.: Agresivita a šikana mezi dtmi, 1. vyd., Portál. Praha. 1995. s. 17-9 -
subdeprivace. Pro rodiny agresor je charakteristická absence duchovních a mravních hodnot. Ohled na slabé je vtšinou chápán jako zbytená malichernost. Nedostatky ve výchov mají uritá specifika: Agresoi se asto setkávají s brutalitou a agresí rodi. Nkdy to psobí, jako by násilí opláceli nebo napodobovali. Menší, ale zetelná podskupina agresor je vedena písn a dsledn, vojenským drilem bez lásky. U obtí se asto vyskytují hyperprotektivní (nadmrn ochranitelské) matky. Otec zde vtšinou chybí, v blízkosti není žádná mužská identifikaní postava. Také se mohou vyskytnout rodiny se silnou, dominantní matkou a slabým, submisivním otcem; nebo rodiny bez otce, kterého nahrazuje na výchov se nepodílející pítel matky. Jiným píkladem mohou být neurotické rodiny, kde jsou lenové rodiny nápadní svou nejistotou, poruchami sebehodnocení a zvýšenou úzkostností. Pokud jde o to, jak obti vidí své rodie, vtšinou se jejich výpovdi shodují na tom, že jde o nepátelské, tvrdé, kritické rodie, a že znevažují jejich dstojnost. Píkladem šikany v rodin mže být píbh neslyšícího chlapce, kterého šikanovala jeho vlastní rodina. Chlapec musel denn vstávat brzo ráno, aby stihl nakrmit dobytek, piemž jeho otec s matkou mu vbec nepomohli Pro chlapce to znamenalo nejen fyzickou, ale pedevším psychickou zátž. Jiným píkladem lze uvést situaci neslyšícího chlapce, jemuž vlastní rodina zakazovala stýkat se s neslyšícími. Ml také zakázáno používat znakový jazyk a sml se stýkat jen se slyšícími vrstevníky. Pro chlapce to bylo znané psychické trauma, nebo se slyšícími se nedorozuml, byl potlaován vývoj jeho jazyka. Neslyšící tyicetiletá vypráví: Jezdila jsem dom jen o Vánocích, o letních prázdninách a o Velikonocích. Jednou, když jsem byla asi v sedmé nebo osmé tíd, si m maminka zapomnla vzít dom. Všichni zase odjíždli a vždy když nkdo picházel, tak jsem si myslela, že je to maminka, ale nebyla. Druhý den taky nikdo nepijel. Nakonec m vzala vychovatelka, která bydlela v Nové Pace, zaplatila mi vlak a jely jsme spolu dom. Maminka byla šokovaná, myslela si, že se nco stalo. Objaly jsme se a maminka plakala. Byla to nepíjemná situace - 10 -
4 Postižené dít a šikana Šikana u postižených dtí není niím výjimeným. Dokonce by se dalo íci, že šikana postižených dtí je daleko více rozšíená, než šikana dtí zdravých. Postižené dít se nemže bránit v takové míe, jako dít zdravé, bývá astým a snadným terem pro šikanu. Také následky bývají nepedstavitelné. 4.1 Smyslov postižené dít 4.1.1 Neslyšící Šikanování mezi dtmi s vadou sluchu není žádnou výjimkou. Mezi dtmi s vadou sluchu je šikana astá, zvlášt na internát. Neplatí tu pravidlo, že šikanující je dít s menší vadou sluchu a obtí dít s tžší vadou sluchu, jak by se mohlo usuzovat ze situace mezi slyšícími dtmi, kdy se šikana asto míí proti dtem se zdánlivým nebo patrným postižením. Jinak pro šikanu mezi dtmi se sluchovou vadou platí stejná pravidla. Neslyšící osmadvacetiletá žena vypráví: Bili nás za trest ramínkem, když jsme si veer povídali a nkdo nás pistihl, tak nás takto vždy trestali. Vychovatelé to sami nedlali, vždy ekli njakým starším neslyšícím, aby to za n udlali. Taky vzpomínám na hrubé ranní probouzení. Po snídani jsme museli stát jeden za druhým jako vojáci. Museli jsme se dívat jen dopedu, kdo otoil hlavou, tak dostal vynadáno. Taky jsme museli držet nataženou ruku ped sebou, kdo ji dal dol, byl potrestán. 4.2 Mentáln postižené dít Jak už bylo eeno, postižené dít je v té horší pozici než dít zdravé. Je snadnou obtí šikany, o to více mentáln postižené dít. Jeho rozumová úrove mu neumožuje vnímat situaci tak, jak ji vnímá dít zdravé. To, že je šikanováno, si neuvdomuje; možná více asto, než šikanováno, je využíváno ve prospch osoby, které je sveno do pée. A už je to rodi, jiná blízká osoba, opatrovník, nebo pracovník ve stacionái pro mentáln postižené. Vzájemné šikanování mentáln postižených si mi nepodailo podložit dkazem, nicmén si myslím, že je to možné, i když to nebude šikana v pravém slova smyslu. - 11 -
Píkladem mže být moje zkušenost z praxe, kterou jsem vykonával ped šesti lety ve Stacionái pro mentáln postižené ve vesnici S. Ml jsem možnost pozorovat tamní situaci po dobu 14ti dn, také jsem vidl nevybíravé chování opatrovník ke svencm. Využívali je, dávali jim nesmyslné úkoly svenci je ochotn plnili, neuvdomujíc si, že jsou vlastn využíváni 5 Následky šikany 5.1 Pomoc obtem šikany Dítti, které se stalo obtí šikany, je možno pomoci individuálním i skupinovým poradenstvím, které se poskytuje nejen jemu, ale i jeho rodim. Mnohdy se však zjistí, že dít potebuje péi klinického psychologa nebo psychiatra, nebo psychická porucha mže být jak píinou, tak i následkem šikany. S díttem, jež se stalo obtí šikany, je teba pracovat velmi opatrn. Dít nesmí nabýt dojmu, že chyba je na jeho stran, že se musí zmnit. Dít potebuje absolutní podporu rodiny, rodina se ocitá v krizové situaci, jejíž ešení bude rozhodovat o budoucnosti dítte a rodinných vztah. 1. Dít si musí být jisto podporou a ochranou ze strany rodiny. 2. Pokud se jedná o velmi vážný pípad šikany ve škole, rodie by tam nemli dít posílat, dokud se vc nevyeší správným zpsobem. 3. O šikan by mlo vdt vedení školy, tídní uitel a rodie by mli žádat pesný postup, co hodlá vedení udlat proti šikan. Škola je totiž povinna zajistit dtem bezpeí; nejnovji to ukládá mezinárodní Úmluva o právech dítte, která má v této zemi platnost zákona. Píbh ze života, který samozejm žádný pedagog ani autor nedá rodim jako návod k jednání: Otec chlapce, který byl brutáln šikanován (muen pro zábavu), zazvonil u dveí, kde bydlela rodina pachatele, a ve dveích ekl jeho rodim: Jestli ten váš spratek na mého kluka ješt sáhne, zmaluju ho tak, že ho nepoznáte! Jeho zásah byl tak úinný, byla však jak íkají právníci naplnna skutková podstata pestupku, nebo šlo o vyhrožování. 8 8 ían, P.: Agresivita a šikana mezi dtmi, 1. vyd., Portál. Praha. 1995. s. 65-12 -
5.2 Psychologické hledisko Pokud jde o psychické vlastnosti, bývá ob šikany tichá, plachá a citlivá. Na bžné škádlení odpovídá asto tím, že se stáhne, ustoupí. Mívá nízké sebevdomí, považuje se za hloupou a nezajímavou pro ostatní, submisivn se podizuje. Obtí se stává dít, které se ukáže jako velmi citlivé k bžnému posmchu, které snadno ztratí sebekontrolu, a jehož chování, je-li dít šikanováno, poskytuje pihlížejícím zábavnou podívanou. Dále jsou to dti osamlé, bez kamarád, neschopné se pidružit, podlit se o hraku, dti protivné, bez zájm. Obvykle obti mívají odmítavý vztah k násilí, nkdy však agresory provokují svým útoným chováním; jde o slovní, pípadn fyzické dorážení na ostatní. U dítte, které bylo šikanováno, se objevuje psychické trauma. Nespavost, zvracení, žaludení a stevní problémy, odpor ke škole i spolužákm, psychosomatické potíže, nedvra, radikální zmny v chování, prvky pomsty v chování, problémy s uením apod. Neslyšící ptatyicetiletá žena vypráví: Vbec to nebylo nic dobrého, stále jsme mli samé. Vtšinou jsme mli jen suchý chleba nebo rohlík s mlékem. Pouze k snídani jsme mli chleba s máslem a medem, ale bylo to poád stejné. Nebo jsme mli místo medu ovocnou marmeládu. Obložený chléb jsme vbec nemívali. K obdu jsme vtšinou mívali nco tuného. Nechat na talíi jsme to nemohli. Nechutnalo nám to, ale nutili nás, že musím všechno sníst. asto se stávalo, že dti potom zvracely a bylo jim špatn. 5.3 Psychoterapie Dít, u kterého se objevily vážné následky šikany, bývá vtšinou sveno do pée psychologa, psychiatra, nebo psychoterapeuta. Psychoterapie má v péi o dti možnosti širokého uplatnní, je využíváno psychologických prostedk. Psychoterapeutických postup lze užít u dtí, které jsou ohroženy a ve svém vývoji narušeny nevhodným prostedím, jimž však pouhá zmna vnjších podmínek nestaí. U dtí je nutno pihlížet nejen k tomu, že byly šikanovány, ale také k rodinnému prostedí, vývojovému stavu. Uplatované prostedky v psychoterapii dtí je výtvarná innost, pohybový projev, hudba a rytmus, dramatický projev, práce s texty, vtšinou mže prbh a výsledek tvrího ztvárnní vlastních prožitk svým citovým a obsahem být - 13 -
vodítkem, které ukáže, jak s díttem dále pracovat, jak navázat intenzivnjší vztah dvry, porozumní. Psychoterapie není krátkodobá záležitost, mnohdy je to záležitost i na nkolik let. 6 Prevence a zabránní šikany Prevence šikany by mla být jak v rodinném, tak i ve školním prostedí. Prevence je teba nejen tam, kde k šikan nedochází, ale také tam, kde jsou již známky šikany, nebo došlo k jejímu rozšíení. Šikan je teba zabránit, ešit ji a odstranit pípadné hlubší píiny, a snažit se zajistit neopakovatelnost problém. Je vhodné stanovit program proti šikanování, na jeho vypracování a schválení se podílí všichni pracovníci školy. Za významné souásti takového programu, jenž má charakter sekundární prevence, lze považovat: Pítomnost specialisty pro prevenci šikanování. Domluvu pedagog, jak postupovat pi ešení šikanování. Depistážní šetení výskytu šikanování. Režim proti šikanování (mimo jiné také zahrnuje dozory uitel o pestávkách, na obd; školní ád zahrnující živá pravidla proti šikanování apod.). Vhodný zpsob seznámení rodi s nekompromisním bojem školy proti šikan. Chybou je, pokud škola o šikan s rodii nemluví. Naprostou pohromou však je, pokud rodie sami žádají o spolené ešení šikany, ale škola to odmítá. 6.1 Škola Prevence šikany by mla zaínat nejen u rodiny, ale také být ve škole, školním prostedí. Dít totiž nejvíce svého asu tráví práv ve škole, a škola by mla být jednou ze základních institucí, která tyto poznatky o prevenci dítti pedá. 6.1.1 Podpora autority uitele Úpadek autority je jednou z píin souasné krize spolenosti. Každý z nás je zapojen do mnoha vztah, uznává mnoho autorit, každý však má jiná hodnotová mítka, uznává jiné autority. Co by mlo být dtem spolené je respektování uitele jako autority. Dokud si uitel nechává líbit otevené urážky od asociálních dtí, nejednou mže být rád, že nedostane dokonce facku, lze tžko mluvit o tom, že uitel má u dtí autoritu. - 14 -
Není respektován a v jeho silách není ani chránit slušné dti ped agresory. Uitel na prvním stupni základní školy musí mít pevnou autoritu, vede dti od první až do páté tídy. Je teba si autoritu udržet, získat si dvru dtí. Na druhém stupni základní školy je to problematitjší, a to z dvodu stídání uitel ve výuce. Uitel si tak tžko získává dvru žák, a tím i obtížnji získává autoritu. Myslím, že je velmi podstatné a dležité, aby tídní uitel ml nejvyšší podíl na výuce, a co nejvtší podporu editele školy pro svoji roli. Ve vztahu mezi uitelem a žákem jen dlouhodobá kontinuita jim umožní vzájemné poznávání, dtem poskytne pocit bezpeí ve vztahu k pevnému bodu, jímž má být ve školním prostedí práv ta dvryhodná a autoritativní osoba, nkdo, na koho spoléhají a komu dvují, uitel. 6.1.2 Situace ve tíd, její posílení; dozor uitele Zde je namíst podporovat vzájemné vztahy mezi dtmi, vztahy k uiteli, ale jde pedevším o styl jednání uitele s dtmi a s jejich rodii; pokud jde o dti, tak hned od prvního roníku. Dležité je umt se ptát dtí na jejich názory a pání, umt jim naslouchat, a pokud dti mají pravdu, je teba umt piznat vlastní chybu a podle poteby se dtem omluvit. Je teba dále rozvíjet žákovu samostatnost, rozhodnost, schopnosti zastávat funkce ve tíd, pispívat k innosti školy. Rodie by mli být informováni o problémových situacích ve tíd, o jakémkoliv zvratu. Je totiž velmi dležité oteven informovat o nepíjemných událostech a chybách, je to cesta k dve. Vedení školy by mlo dát rodim varovný signál, že nco jako šikana existuje, že je reálné, že práv šikana se mže vyskytnout i ve tíd jejich dítte. Mlo by také rodie informovat, jak šikan pedcházet, co dlají pro prevenci šikany, a jak v pípad zjištní šikany postupovat. Dozor uitele nad žáky je jednoduchým, ale inným preventivním prostedkem proti šikan. Je teba zajistit co nejvtší poet pedagog a jiných osob oprav ujících vykonávat dozor. Agresoi mají tak mén píležitostí k šikan. Dležité je nejen zajistit dostatený poet osob vykonávající dozor, ale pedevším zajistit vhodnou techniku dozoru. Uitel by ml být aktivní, neustále v pohybu a kontrolovat tídy, chodby a další prostory školy. Pokud uitel zaujme pasivní roli, nedívá se do tíd a stojí nkde v rohu, jsou zajištné podmínky pro šikanu. Navíc, agresoi vtšinou postaví hlídku ke dveím, pokud se uitel rozhodne jít se podívat do tídy, hlídka vydá vas signál k úklidu. Uitel tak vidí tídu, která se jeví bez sebemenších náznak šikany. - 15 -
Škola pro neslyšící pestávka, uitelé vykonávají dozor, nevšimnou si však, že nkteré dti se zaveli v šatn, spolu s chlapcem, který má navíc lehkou mozkovou dysfunkci (LMD). Dti chlapce s LMD slovn napadaly, íkaly mu vulgární slova, který on neznal a nutily ho se na n chodit ptát uitele. Ten chlapci s LMD nerozuml, smál se. Až neslyšící asistent situaci vyešil, a to až když se ho chlapec s LMD ptal na pro nj neznámé slovo. Asistent zjistil, kdo chlapci ta slova íká a agresor tak musel sám pvod slova vysvtlit. Píšt už agresor nechtl nic vysvtlovat, pestal tak i zesmšovat chlapce s LMD. V souasné dob vyvstávají na povrch spekulace, že by bylo možné zavést dozor pomocí videokamer. Jedni to vidí jako výhodnou prevenci šikany, druzí jako omezování osobní svobody, znemožnní soukromí... Já si myslím, že tato alternativa stojí za diskusi mezi uiteli a rodii, nebo pokud zvážíme mravní a psychologické škody zpsobené šikanou, pipadá mi toto jako rozumné ešení. Ale záleží na pístupu školy, rozhodnutí rodi Uitel by také ml umt svým žákm naslouchat, rozumt jim. Píkladem nedorozumní mezi uitelem a žákem lze uvést incident ze školního prostedí, který se udál na chodb základní školy pro neslyšící. 12letá neslyšící dívka se snažila nco íci svému uiteli, uitel dívce nerozuml, neovládá totiž znakový jazyk, a myslel si, že ho dívka provokuje. Rozílilo ho to, dívku uchopil surov za krk a tásl jí. Kolemjdoucí chlapec to vidl, oznámil to neslyšícímu asistentovi, který to petlumoil své kolegyni. Ta byla v šoku, vybhla na chodbu, kde už jen vidla, jak uitel táhne dít i pes jeho odpor do svého kabinetu 6.1.3 Úloha školy Když se uitel dozví o konkrétním pípadu šikany, prvním pravidlem je zachovat klid. Rozilená reakce uitele mže agresorm poskytnout dodatenou vítanou zábavu a zlepšit jejich pozici, zvýšit sympatie a prestiž, které mají u ostatních dtí. Zárove však musí uitel dát jasn najevo nesouhlas s tím, co se stalo, a musí jednat bezodkladn. Uitel by ml také pípad šikany oznámit editeli školy. Zkušený editel ví, že píinou nemusí být neschopnost uitele, i když v nkterých pípadech mohlo dojít k pochybení. S agresory by ml uitel vždy jednat individuáln, nikoli ped tídou, protože bychom je mohl tlait do vzdorného - 16 -
postoje. Dále musí vycházet z jejich dosavadního chování a školního prospchu, z toho, v jakém rodinném prostedí žijí, do jaké míry jsou rodie schopni a ochotni spolupracovat s uitel, popípad se školou. V mén závažných pípadech a jde-li o dti jakž takž socializované, postaí nkdy individuální domluva bhem níž agresor pochopí, že uitel jeho in odsuzuje, a na obti mu osobn záleží. Nkdy si agresor pi této domluv uvdomí, že jeho agrese pekroila hranice, že zpsobil obti utrpení. Nkdy lze v agresorovi povzbudit empatii, schopnost vcítní se, ale málokdy to vede ke zdárnému konci. Domluva vtšinou pomáhá u dtí mladšího vku. Jednání s rodii agresor je ve vtšin pípad nevyhnutelné, ml by být pítomen i editel školy. Ml by být ujasnn postup, jak škola a rodie hodlají pípad ešit. Rozhovor s rodii obti šikany by ml spoívat pedevším v ujištní, že škola udlá vše pro dít, co je v jejích silách. A také v návrhu ešení situace. 6.2 Rodina V prevenci šikany má rodina zásadní význam. Je dležité, aby rodina nepehlédla varovné signály! Šikanované dít se totiž nachází v krajní nouzi, zoufale potebuje pomoc svých rodi, ale velkým problémem je, že ono samo si o ni nedokáže íct. Dít toho není z rzných dvod (stud, pocit viny, zesmšnní, odmítnutí, ponížení, strach z reakce rodi, strach z agresor ) schopno. Když pijdu dom, tak se na to snažím zapomenout Když jsem se zeptal jednoho uplakaného chlapce, pro o svém trápení neekl rodim, odpovdl: Já nevím. Když pijdu dom, tak se na to snažím zapomenout. A doufám, že už to bude lepší. Snažím se na to nemyslet. 9 6.2.1 Umní naslouchat Také zásadní úlohou rodi je umt naslouchat a povzbudit dít. Je teba mu dodat sebedvru a podporovat jeho vlastní cenu. Dti mají asto zafixováno, že pocity strachu, zklamání a bezmoc jsou špatné a nemly by je dávat najevo. Proto v dsledku toho asto rodie nevdí, jak se v takové situaci zachovat. Rodi by ml umt dítti naslouchat v jakoukoliv dobu, kdykoliv, kdy to dít potebuje. Vztah rodi a dítte by ml být založen na vzájemném respektu, to znamená, že jak rodie, 9 Kolá, M.: Bolest šikanování, 1. vyd., Portál, Praha. 2001. s. 165-17 -
tak i dít by mlo umt oteven mluvit o emkoliv, a to bez obav a pocitu odmítnutí tím druhým. Je teba se umt soustedit a udržet kontakt s díttem, pi naslouchání je nkdy dobré mlet, jindy umt vhodn odpovídat. Vyprávní neslyšícího chlapce: Pamatuji si, že jsem ml problém, když jsem byl malý. Ve škole nás starší dti moc trápily. Chtl jsem to íci rodim, ale jak? Jsem neslyšící, moji rodie jsou slyšící a znakový jazyk neovládají. Nevdl jsem, jak jim to mám íci, tak jsem mlel Tento píklad je dkazem toho, že pokud rodie a dít nemají stejný komunikaní kód, nebo alespo snahu se dorozumt, naslouchání a pomoc ztroskotá, dít se tak cítí osamoceno, má pocit, že je se svým problémem samo. Mže to mít neblahé dsledky nejen pro dít. 6.2.2 Výchova v rodin Metody výchovy dtí by mly být založeny na principech rovnosti a vzájemného respektu. Myslím tím, že dti se rovnají dosplým ve smyslu lidské ceny a dstojnosti. Každý má totiž právo na respekt a sebeurení v mezích, které jsou dány spoleností. Rodi, který se ve své výchov opírá o principy demokracie, vidí své dít jako jedineného tvora, který má právo na lásku a respekt. Rodie musí umt chápat chování svých dtí, jejich negativní projevy a emoce. Každý rodi by ml umt uplatnit ve své výchov otevené jednání, umt s díttem komunikovat o všem, beze studu a pedsudk. Jen tak lze rozpoznat, zda s díttem nco není v poádku a pípadné problémy zaít vas ešit. Dít musí mít absolutní pocit bezpeí, dvry a musí vdt, že u rodi vždy nalezne pomoc, zastání a možnost ešení problém. - 18 -
7 Závr Tato práce se zabývala problematikou šikany, která je u nás velmi rozšíená. Dti jsou šikanovány nejen ve vlastní rodin, jak tomu nasvdují mnohé píklady, ale pedevším ve škole. Oekávalo se, že agresory budou jen vrstevníci, ale ukázalo se, že také pedagogové a vychovatelé, tedy ti, co by mli hájit práva dtí a ochra ovat je, jsou mnohdy i nepímo aktéry šikany. Nejen píklady jsou toho dkazem. V práci jsem se zamil na to, co jsou známky šikany, jak se projevovala šikana díve a jak je tomu dnes, dále jsem rozebral vztahy mezi uitelem a žákem; žákem a žákem, jak tam se šikana projevuje. Jádro práce tvoí šikana, kdy obtí je postižené dít, v tomto pípad pedevším dít neslyšící. Opt je to doplnno o nespoet píklad. Další zajímavou pasáží práce je sexuální zneužívání dtí; zde jsem se zamil pedevším na rodinné prostedí. Závr práce tvoí následky šikany, pedevším psychologický pohled a psychoterapie a také prevence šikany, a to jak ve škole podpora autority uitele, tak i v rodin umní naslouchat, výchova v rodin. - 19 -
8 Literatura Dinkmeyer, D.: STEP: Efektivní výchova krok za krokem, 1. vyd. Portál, Praha. 1996. 143 s. Kolá, M.: Bolest šikanování, 1. vyd. Portál, Praha. 2001. 255 s. Kopiva, K.: Lidský vztah jako souást profese, 4. vyd. Portál, Praha. 2000. 147 s. Langmeier, J.: Dtská psychoterapie, 1. vyd. Avicenum, Praha. 1989. 296 s. ían, P.: Agresivita a šikana mezi dtmi, 1. vyd. Portál. Praha. 1995. 95 s. Vágnerová, M.: Vývojová psychologie, 1. vyd. Portál, Praha. 2000. s. 195 Weiss, P. a kol.: Sexuální zneužívání pachatelé a obti, 1. vyd., Grada Publishing. Praha. 2000. 212 s. - 20 -