Základy firemních financí vypracvané tázky 1. Pjem pdnikvých financí, jejich předmět a subjekty. Pjem finančníh řízení, jeh 3/4 funkce a 2 blasti půsbnsti. Finanční cíle pdnikání a zdrje financvání pdnikatelských aktivit. 2. Firemní finance a jiné eknmické disciplíny. Vývj firemních financí (v čase a prstru). 3. Finanční rzhdvání, jeh 3 slžky a 5 fází.typy rzhdvacích situací (finanční a prvzní páka, kalkulace nákladů a efektivnst investic) v dluhdbém a krátkdbém hrizntu 4. Analýza bdu zvratu (BEP analýza) standardní situace BEP analýzy, dva klíčvé parametry chvání pdniku, výpčet bdu zvratu a zisku. 5. Kalkulace nákladů I klasifikace nákladů, základní kalkulační metdy a techniky. 6. Kalkulace nákladů II speciální kalkulační metdy. 7. Investiční rzhdvání charakteristika, čtyři standardní metdy hdncení efektivnsti investic, měření investičníh rizika a chrana prti němu. 8. Pžadavky na daňvu sustavu a suvisející faktry. Daně důchdvé (úpravy zisku, daňvý základ, sazby daně a daňvé slevy. Minimální ptřebný zisk, nerzdělený zisk. 9. Daně majetkvé a bratvé. Vliv daně ze zisku na finanční rzhdvání firmy. 10. Majetkvá struktura bsah pjmu, 3 faktry celkvé výše majetku (včetně ceny). Oceňvání zásb. Faktry majetkvé struktury. 11. Finanční struktura I bsah pjmu, statické a dynamické terie, cena kapitálu. 12. Finanční struktura II - ptimální míra zadlužensti a kntrla činnsti firmy (vlastníci a management). 13. Suvislsti majetkvé a finanční struktury (NWC) 14. Finanční aspekty zakládání firmy 3/4 rzhdující tázky vzniku firmy. Tři parametry pdnikatelskéh záměru. 15. Pdniky neakcivéh typu, akcivé splečnsti a družstva. 16. Oběžný majetek pjetí, struktura a funkce. Situace v ČR a standardy tržní eknmiky. Tři parametry řízení běžnéh majetku (ptimalizace). 17. Celkvá ptřeba běžnéh majetku. Řízení zásb, průměrná výše celkvých zásb, zásbvací rvnice. 18. Optimalizace zásb kritérium, tři slžky nákladů. Baumlův nákladvý mdel mdel. 19. Optimální výrbní dávka (parametry). Výše nedknčené výrby. Využití zásb, včetně pjistné zásby kritéria (ukazatele). 20. Řízení peněžních prstředků a phledávek. 21. Oceňvání finančníh majetku firmy. 22. Oceňvání hdnty firmy (2 typy a 2 stupně). Pdmínky realistickéh dhadu hdnty firmy. 23. Metdy ceňvání firmy I metda likvidační hdnty, vlastníh kapitálu a substanční metda. 24. Metdy ceňvání firmy II metda diskntvaných CF, srvnávací metda, gdwill. 25. 3 faktry prcesu finančníh řízení a rle finančníh trhu. Klíčvé funkce finančníh trhu,. Frmy financvání a struktura finančníh trhu. Funkce (ptimalizace) a typy finančních zprstředkvatelů. 26. Kategrizace finančních trhů prdukty, rganizace, pririta. 27. CF definice a bsah pjmu. Vznik, funkce, kritérium. Dvě metdy určení hdnty CF. Kategrie a využití CF. 28. Detailní schéma nepřímé metdy. 29. Dva přístupy k FA. Etapy a pstupy finanční analýzy. Zdrje vstupních dat FA. 30. Ukazatele rentability (ROCE, ROE, ROA) a aktivity. 31. Rzklady rentability (pyramidvá sustava DuPnt). 32. Ukazatelé likvidity, zadlužensti a finanční struktury. Ukazatele kapitálvéh trhu. Sustavy finančních ukazatelů. 33. Hrizntální a vertikální analýza. Sustavy finančních ukazatelů. 34. Predikce finanční tísně, bnitní/bankrtní mdely I (Z-funkce, Zeta mdel). 35. Bnitní/bankrtní mdely II Q-tes, Indikátr bnity. 36. Dvě základní techniky tvrby finančníh plánu. Mdely finančníh plánvání. 37. Rzpčty. 38. Základní druhy devizvých perací. Devizvá expzice (3 typy) a její řízení. 39. Mdely predikce kurzu I výchdiska, parita kupní síly, Fisherův efekt. 40. Mdely predikce kurzu II mezinárdní Fisherův efekt. Parita úrkvé míry.
1. Pjem pdnikvých financí, jejich předmět a subjekty. Pjem finančníh řízení, jeh 3(4) funkce a 2 blasti půsbnsti. Finanční cíle pdnikání a zdrje financvání pdnikatelských aktivit. Pdnikvé finance - Jsu chápány jak zdrje financvání pdnikatelských aktivit, a t pmcí peněžních prstředků (krátkdbé zdrje) neb pmcí kapitálu (dluhdbé zdrje, pčítá se s jeh zhdncením). - Subjekty pdnikvých financí jsu: Finanční řízení pdnikatelské subjekty zaměstnanci (ideální případ je brát zaměstnance jak partnery, splupracvníky) stát (vytváří prstředí příznivé pr pdnikání) - Je brán jak sučást firemních financí a zárveň jak jejich rzhdující nástrj. - 3(4) funkce finančníh řízení: Získávání peněz z různých zdrjů (financvání) Alkace peněz d kapitálu (investvání) Rzdělvání zisku (dividendvá plitika) Evidence, archivace, zpracvání dsavadních výsledku - 2 blasti půsbnsti finančníh řízení: Oblast zdrjů financvání (finanční a kapitálvá struktura) Oblast efektivnsti pdnikatelských aktivit (výrba hdncení efektivnsti investic; výrbky kalkulace nákladů) Finanční cíle pdnikání - Odpvídají pdmínkám knkrétních pdniků, ale nejčastěji jsu t tyt: Maximalizace zisku Maximalizace výnsů na úrvni CF Zajištění likvidity Maximalizace hdnty pdniku Přežití pdniku +finanční zdraví pdniku Zdrje financvání pdnikatelských aktivit - Většinu prezentvány jak kapitál, již v uvedené suvislsti jejich buducíh zhdncení. - Kapitál je chápán jak: - Viz. Rzvaha - Zdrje financvání: Jeden z výrbních faktrů půda, práce, kapitál (terie mikr a makreknmie) Úhrnná suma peněz vlžených vlastníky neb věřiteli (pdnikvé pjetí) Vlastní pužitelný zisk, dpisy, prdej akcií Cizí prdej bligací, investiční úvěry, bchdní úvěry, stálá pasiva, kupě na splátky, směnky (další členění je na interní a externí, ppř. alternativní)
2. Firemní finance a jiné eknmické disciplíny. Vývj firemních financí (v prstru a čase). Firemní finance jak vědní disciplína - Vznikly pstupným vydělváním dílčích prblematik z jiných disciplín, především z nauky pdniku Eknmické disciplíny suvisející s financemi pdniku Těsnější vazby Nauka pdniku Účetnictví Mikreknmie Pdnikvá eknmika Méně významné vazby Bankvnictví a pjišťvnictví Makreknmie Veřejné finance Matematika, statistika, eknmetrie Vznik a vývj firemních financí jak aplikvané vědní disciplíny Pčátek 20. stletí: vznik velkých průmyslvých celků, finanční ředitelé se stávají sučástí vrchlnéh řízení pdniků. Pdnikvé finance se začínají vydělvat jak samstatná část eknmiky 30. léta: rzšiřvání finančních trhů, spjvání firem Krize 30. let: úpadek firem, rerganizace pdniků, vládní zásahy, rzvj infrmační základny firem, zdknalení finanční analýzy firem 40. léta: fenmén peněžních tků (zisk vs. CF) 50. léta: změny v řízení majetku, investic, v kapitálvém plánvání 60. léta: Nástup výpčetní techniky a metd chrany rizika 70. léta: terie prtflia, ptimalizace finančníh rzhdvání 80. léta: využití nvých nástrjů finančních trhů (pce) 1. pl. 90. let: rzvj glbalizace a liberalizace phybu kapitálu a přímých zahraničních investic 2. pl. 90. let: rzmach infrmačních technlgií ČSR (1948 1989) - Pdniky jsu eknmicky a finančně nesamstatné, pririta plitických zájmů, druhřadá hdntvá a finanční kritéria, bariéra státníh vlastnictví - Rzvj matematických metd finančníh řízení a rzhdvání (kalkulace nákladů, cenvá tvrba, hdncení efektivnsti investic a pyramidvé rzklady rentability)
3. Finanční rzhdvání, jeh 3 slžky a 5 fází. Typy rzhdvacích situací (finanční a prvzní páka, kalkulace nákladů a efektivnst investic) v dluhdbém a krátkdbém hrizntu. Finanční rzhdvání - Lze chápat jak hlavní slžku finančníh řízení - Má tři základní slžky: - Má pět fází: Výběr ptimální varianty zdrjů financvání Užití získaných prstředků (investvání) Uvážení vlivu mezujících pdmínek Vymezení prblému a určení cílů Analýza vstupních infrmací Stanvení reálných variant řešení Vlba kritéria ptimality a určení ptimální varianty Realizace a dsažení cíle Typy rzhdvacích situací Dluhdbý hriznt: 1. Struktura pdnikvéh kapitálu 2. Struktura majetku 3. Užití pdnikvéh kapitálu investvání č í á í á - Finanční investice výnsy, rizik, likvidita í í í ěž á - Věcné (reálné) investice fixní majetek, zásby, phledávky Krátkdbý hriznt: 4. Optimalizace struktury běžných aktiv - Kalkulace nákladů 5. Optimalizace struktury krátkdbéh kapitálu - Investiční rzhdnutí 6. Optimalizace chrany prti finančním rizikům
4. Analýza bdu zvratu standardní situace BEP analýzy, dva klíčvé parametry chvání pdniku, výpčet bdu zvratu a zisku. Analýza bdu zvratu - K analýze bdu zvratu je ptřeba klasifikvat technlgii či pdnik pmcí prvzní páky, a t buď na kapitálvě těžký, neb kapitálvě lehký - Vyské hdnty prvzní páky klasifikují firmu jak kapitálvě těžku (KTF) - Nízké hdnty prvzní páky klasifikují firmu jak kapitálvě lehku (KLF) Standardní situace BEP analýzy - Vychází z předpkladu, že: fixní náklady KTF jsu vyšší než fixní náklady KLF Jedntkvé náklady KLF jsu vyšší než jedntkvé náklady KTF Jedntkvé ceny prduktů bu firem jsu stejné BEP KLF < BEP KTF Dva klíčvé parametry chvání pdniku ve standardní situaci - Jsu: Rychlst (s jaku dsáhnu kritickéh bdu) Dynamika (s jaku generují zisk neb ztrátu p překrčení kritickéh bdu) Ve standardní situaci, ceteris paribus, dsahuje KLF dříve bdu zvratu než KTF, jinak řečen dříve generuje zisk Ve standardní situaci, ceteris paribus, generuje při dsažeí bdu zvratu KTF zisk neb ztrátu s větší dynamiku, než KLF Výpčet bdu zvratu N F v tmt vztahu značuje bvykle krycí příspěvek, který je určen pr krytí fixních nákladů a p dsažení Q k i zisku. Výpčet veliksti zisku Z = T N C > 0 Z = (Q Q K ) x (C j N j )
5. Kalkulace nákladů I. klasifikace nákladů, základní kalkulační metdy a techniky. Klasifikace nákladů - Prbíhá pdle různých účelvých funkcí, jak např. dle: Přiřaditelnsti nákladů k výknům Přímé (jednicvé) Nepřímé (režijní) Závislsti na vyráběném mnžství, resp. Čase Fixní (nepřímé) Variabilní (přímé) Vazby na přijatelné rzhdnutí Relevantní irelevantní Kalkulace nákladů - jednznačné přiřazení nákladů k výknům (především nákladů režijních) - tři základní kalkulační metdy: metda absrpční (úplných nákladů) - usiluje přiřazení všech nákladů na výrbek beze zbytku, tat metda bsahuje 3 techniky: prsté dělení (bez chyby metdy) puze 1 výrbek dělení s pměrnými čísly (s chybu metdy) více výrbků prcent režie (s chybu metdy) náklady přiřazujeme různým základnám; tat metda má ptenciální či skutečné chyby, jak jsu nesprávná vlba rzvrhvé základny, vyské prcent režie a faktická nezávislst rzvrhu režií na vyrbeném mnžství metda variabilních nákladů vychází se puze z přímých nákladu, fixní náklady jsu pvažvány za jeden blk metda ABC režie se mění na přímé náklady, je t vlastně vylepšená metda prcenta režie 6. Kalkulace nákladů II. speciální kalkulační metdy Metda standardních nákladů - Principem jsu empiricky určené standardy nákladů, je t stavebnicvý princip tvrby nákladvé ceny - Prblémem tét metdy je stanvení a ddržvání pvlenéh fluktuačníh pásma klísání skutečné nákladvé ceny d standardně určené *terie rzpčtvéh řízení (plán, skutečnst, dchylky), viz tázka č. 37 Dynamická kalkulace - Přihlíží k vývji nákladů v čase, k vyráběnému mnžství, které se může v čase měnit - Rzpčítává fixní náklady na výrbek Diagramy X - Kmbinace celkvých nákladů s náklady na jeden kus
7. Investiční rzhdvání charakteristika, čtyři standardní metdy hdncení efektivnsti investic, měření investičníh rizika a chrana prti němu. Investiční rzhdvání - Má dluhdbý charakter, je velice nárčné na znalst pdmínek pdniku, uvažuje faktr času, přednstně pracuje se skutečným realizvaným peněžním příjmem (CF) a zhledňuje faktr pdnikatelskéh rizika - Hlavní aktivity investičníh rzhdvání jsu: Plánvání kapitálvých výdajů a peněžních příjmů Zhledňvání rizika Vlba kritérií výběru prjektů Statické metdy hdncení efektivnsti investic - Nezhledňují časvu hdntu peněz, jsu jednduché a mají mezenu vypvídající schpnst ARR Average Rate f Return (výnsnst investice) ů ě ý č í ě í 100 % PB Payback (dba návratnsti investice) Dynamické metdy hdncení efektivnsti investic ů ě é č í ří ý - Pracují s uvážením časvé hdnty peněz, mají větší vypvídající schpnst, jsu realističtější NPV Net Present Value (čistá sučasná hdnta) č í í 1 ú á í č ů Pkud NPV > 0 => je výhdné prjekt přijmut IRR Internal Rate f Return (Vnitřní výnsvé prcent) cena kapitálu, pr kteru je NPV = 0 Měření investičníh rizika - Velmi slžité, k analýze investičníh rizika je zaptřebí určení kritických faktrů prjektu, určení BEP, kvantifikace rizika, realizace snížení rizika - Pr riskantní investici zvýšení úrkvé sazby, investice d rizikvých skupin Ochrana prti investičnímu riziku - metdy - Prfit margin - Vážený průměr zisku a pravděpdbnst jeh dsažení (měl by být c největší) - Investiční klima - Altmanův mdel varuje před neúspěchem prjektu dpředu
10. Majetkvá struktura bsah pjmu, 3 faktry celkvé výše majetku (včetně ceny). Oceňvání zásb. Faktry majetkvé struktury. Majetkvá struktura - Je definvána strukturu aktiv pdniku, levu stranu rzvahy - Je t slžka majetkvě-finanční stability pdniku Faktry celkvé výše majetku 1. Rzsah pdnikvých výknů (tržby) ž. 2. Stupeň využití majetku čím vyšší využití majetku, tím nižší jeh ptřeba ppíráme knstantní hdntu bratu aktiv 3. Cena majetku: - Přizvací cena cena přízení + náklady na přízení - Cena přízení cena, za níž byl majetek nakupen např. u cenných papírů - Vlastní náklady výrby - Reprdukční přizvací cena (dary, nálezy, apd.) - Nminální hdnta trvale přiřazená cena (phledávky) - Čistá realizační cena prdejní cena + náklady na prdej Oceňvání zásb 1. Individuální cenění (např. každá zásba je ceněna tak, za klik byla nakupena) 2. Průměrné ceny (aritmetický průměr, pravidelné intervaly časvé) 3. FIFO (First in first ut) 4. LIFO (Last in last ut) v ČR zakázán z důvdůdaňvých výhd) Faktry majetkvé struktury 1. Technická nárčnst výrby - Určení pmcí prvzní páky, viz tázka č. 4 (KLF + KTF) 2. Rzvinutst peněžníh a kapitálvéh trhu - Zvýšení pdílu finančníh majetku - Růst finančních investic - Pestřejší prtfli finančníh majetku 3. Hspdářská situace pdniku a i země a její hspdářská plitika - Růst rentability - Růst významu běžnéh majetku
11. Finanční struktura I. bsah pjmu, statické a dynamické terie, cena kapitálu. Finanční struktura - Základní definice finanční struktury vychází ze struktury pasiv pdniku (pravé části rzvahy), je t přehled zdrjů financvání majetku pdniku - Alternativní pjetí vychází z přírůstku kapitálu prti minulému bdbí, kterým je financván přírůstek majetku pdniku rvněž prti minulému bdbí sleduje dynamiku pdnikvéh kapitálu a eknmicku činnst Kapitálvá struktura - Dluhdbá slžka zdrjů, která financuje fixní aktiva a dluhdbu část běžnéh majetku Statické terie - Budují mdel kapitálvé struktury na základě pznatků z eknmické terie, které jsu až následně věřvány - Příklady statických terií: MM terie bez, a s uvážením vlivu daňvéh systému Tradiční terie Terie Mertn Miller a sbní daně Kmprmisní terie Dynamické terie - Staví na skutečných pznatcích a na jejich základě jsu pak vytvářeny teretické kncepty kapitálvé struktury Cena kapitálu - Cena vlastníh kapitálu jsu dividenda (u a.s.), případně pdíly na zisku - Cena cizíh kapitálu jsu úrky, případně pdíly na zisku N CK = (1 daňvá sazba) x úrkvá míra - Náklady na celkvý kapitál (ptimalizace K) K = úrkvá míra x (1 daňvá sazba) + N VK x VK/K - Nejlevnější je krátkdbý cizí kapitál - Nejdražší je akcivý kapitál (nemezená dba splatnsti, kapitál se nevrací)
12. Finanční struktura II. ptimální míra zadlužensti a kntrla činnsti firmy (vlastníci, management). Optimální míra zadlužensti - Obvykle splývá s pjmem ptimální finanční struktura - Optimální finanční strukturu psuzujeme pdle: Ukazatele finanční páky č í á í í - Pr velku hdntu stupá rizik věřitelů Ukazatele ziskvéh či úrkvéh krytí ř ú ů í č í ú - Vývj názrů na ptimální finanční strukturu: Půvdní představy (terie MM bez vlivu daňvéh systému) náklady celkvéh kapitálu nezávisejí na změnách ve finanční struktuře, cž vedl k představě, že nemá smysl hledat míru ptimálníh zadlužení pdniku Kncept MM s vlivem daňvéh systému úrk snižuje daňvý základ pdniku, prt náklady celkvéh kapitálu s růstem zadlužení klesají, cž vedl k názru zadlužvat pdnik c nejvíce Kntrla činnsti firmy Kmprmisní terie (U-křivka) ptimální pdíl cizíh a vlastníh kapitálu je takvý, kdy průměrné náklady celkvéh kapitálu jsu minimální, cž je cca 40% - Řízení vlastníky mají zájem na c nejvyšší hdntě pdniku - Řízení manažery mají zájem dsažení c nejvyššíh zisku
13. Suvislsti majetkvé a finanční struktury (NWC) Zlaté pravidl financvání - Dluhdbá aktiva mají být kryta z dluhdbých zdrjů - Krátkdbá aktiva mají být kryta z krátkdbých zdrjů Net Wrking Capital (NWC) - Oběžná aktiva, která nejsu kryta z krátkdbých zdrjů NWC = OA krátkdbá pasiva - Existují tři různé druhy strategií financvání: Knzervativní strategie bezpečná situace, relativně drahá NWC > 0 Agresivní strategie riskantní, nízká cena zdrjů NWC < 0 Neutrální strategie NWC = 0 14. Finanční aspekty zakládání firmy 3(4) rzhdující tázky vzniku firmy. Tři parametry pdnikatelskéh záměru. 1. Kncepce pdnikatelskéh záměru - T je t první, c je při zrdu firmy k dispzici - Firmu většinu zakládají dbrníci s dluhletu praxí - Má něklik parametrů: Obrvé zaměření definván většinu dbrnstí zakladatele(lů) Rzsah pdnikání pdle brvéh zaměření a marketingvé stránky věci (lkální x glbální rzsah) 2. Právní frma pdnikání Pdnikatelské rizik dle veliksti pdniku, malé firmy většinu krizi neunesu, ty větší jsu prti ní třeba pjištěny - Rzhdující je dimenze pdnikatelských aktivit Malé firmy pdnik jedntlivce, sbní splečnsti Rstucí firmy kapitálvé splečnsti Zralé a stabilní pdniky akcivé splečnsti Družstva zisk není t hlavní, důležitý je všebecný prspěch 3. Výše prvtníh kapitálvéh vkladu - V ČR je nedstatek kapitálu, prt se setkáváme většinu s tím, že základní kapitál dsahuje záknem pžadvanéh minima - Důležité jsu cizí zdrje, které jsu hůře dstupné pr pdniky neakcivéh typu, lépe pak pr akcivé splečnsti či družstva 4. Daňvý systém
15. Pdniky neakcivéh typu. Akcivá splečnst a družstv. Pdniky neakcivéh typu Pdnik jedntlivce - Nejčastější, kapitálvě slabý, prvtní vklad krytý z sbních prstředků jedntlivce, malé mžnsti získání dalších cizích zdrjů, mžnstí je tichý splečník - Ručení za závazky je nemezené, celým svým majetkem, případný tichý splečník ručí puze d výše svéh vkladu Veřejná bchdní splečnst - Osbní splečnst, výše vkladů splečníků určuje splečenská smluva - Všichni splečníci ručí splečně a nerzdílně veškerým svým majetkem Kmanditní splečnst - Osbní splečnst, výše vkladů určuje splečenská smluva - Kmandisté ručí za závazky splečnsti puze d výše svých vkladů, kmplementáři celým svým majetkem Splečnst s ručením mezeným - Kapitálvá splečnst - Základní kapitál musí být pdle zákna min. 200000 Kč - Splečníci ručí za závazky splečnsti d výše svých nesplacených vkladů Akcivá splečnst - Kapitálvá splečnst - Základní kapitál musí být min. 2 mil., ppř. 20 mil. určuje zakladatelská smluva, u bank 500 mil. - Změny základníh kapitálu pdléhají schválení Valné hrmadě - Kategrie ZK: Autrizvané akcie (schválené) maximální pčet akcií v nminální hdntě Upsané akcie pčet akcií v nminální hdntě v listině upisvatelů Splacené akcie pčet akcií v nminální hdntě, které byly skutečně uhrazeny - Splečnst ručí za závazky celým svým majetkem, u akcinářů dchází puze k znehdncení akcií - Nevýhdy: vyšší zdanění, regulace státem, dlišnst zájmů vlastníků a manaaementu Družstv - Speciální frma pdnikání, u které není zisk priritu, ale důležitý je veřejný prspěch - Silná tradice z meziválečnéh bdbí (zálžny, kampeličky, skladvá zemědělská družstva) - ZK musí být minimálně 500000 Kč, část se musí splatit ihned, zbytek nejpzději d tří let - Družstv ručí za své závazky celým svým majetkem - Důležitu rli zde hraje pdpra státu (výhdné úvěry, apd.)
16. Oběžný majetek pjetí, struktura a funkce. Situace v ČR a standardy tržní eknmiky. Tři parametry řízení běžnéh majetku (ptimalizace). Oběžný majetek - Je z hlediska časvéh definván jak ta část aktiv pdniku, která se využívá a sptřebvává krátkdbě, d jednh rku - Z hlediska nrmativníh je t ta část aktiv, která zbude p dečtení dluhdbéh hmtnéh, nehmtnéh a finančníh majetku - Z hlediska finančníh jsu t hmtná aktiva d výše 40 000 Kč a nehmtná aktiva d výše 60 000 Kč Funkce běžnéh majetku - Zajištění likvidity firmy, hladký klběh kapitálu a majetku firmy, vlivňvání rentability firmy, rezerva na krytí rizik Struktura běžnéh majetku - Zásby: materiál, výrbky, nedknčené výrbky a pltvary, zvířata a zbží - Krátkdbé phledávky - Dluhdbé phledávky - Finanční majetek krátkdbý: peníze, účty v bankách, st. krátkdbý finanční majetek, nedknčený Situace v ČR finanční majetek - Vyšší pdíl OM v celkvých aktivech - Vyšší pdíl peněžních prstředků (likvidita pdniku) - Zálhy na nákup zásb Řízení běžnéh majetku - Činnst pdniků zahrnující analýzu, stanvení a udržvání ptimální výše OM, struktury a využití, která dpvídá ptřebám, mžnstem a cílům pdniku
17. Celkvá ptřeba běžnéh majetku. Řízení zásb, průměrná výše celkvých zásb, zásbvací rvnice. Celkvá ptřeba běžnéh majetku - Takvá výše OM, která je nezbytná pr zajištění čekávaných výknů firmy. Řízení zásb Průměrná ptřeba OM = průměrná dba bratu OM x průměrná denní ptřeba OM - Je řízením bjemu zásb, struktury a míry využívání zásb - - existuje spusta metd, např. pilvý diagram Průměrná výše zásb - Závisí na průběhu sptřeby, zdali je rvnměrná či ne, rychlejší či pmalejší, apd. ů. ýš á ů. í ř í á á 2 max 2 - Okamžik nvé bjednávky určujeme v závislsti na sptřebě a na dbě nutné k vyřízení bjednávky tak, aby nedšl k čerpání pjistné zásby Zásbvací rvnice - Ppisuje řízení zásb v reálném čase, kdy délka bdbí je určvána pdle dynamiky sledvanéh prcesu a schpnstí reakce jeh bsluhy č ý á á čá í á á ř ě í
18. Optimalizace zásb kritérium, tři slžky nákladů. Baumlův nákladvý mdel. Optimalizace zásb - Kritériem ptimalizace zásb je minimalizace nákladů na přízení a udržvání zásb Slžky celkvých nákladů na zásby - Náklady na přízení - Náklady na skladvání - Vlastní cena zásb - Náklady nedstatku zásb (ušlý zisk, pkuty a penále, cenvé diference, materiální náhrada) Baumlův nákladvý mdel - Určuje ptimální velikst ddávky zásb (Q pt ) 2 ř í á é á á á ř í ů ě é á á í 1 ů ě á á í á 2 á í č á á á ř í á ý č í á á ř í
19. Optimalizace výrbní dávky (parametry). Výše nedknčené výrby. Využití zásb, včetně pjistné zásby kritéria. Optimální výrbní dávka - Je závislá především na seřizvacích a skladvacích nákladech Optimální výše nedknčené výrby - Analgicky jak Q pt u vstupních zásb 2 ř í á é á á á ř í ů ě é á á í 1 ů ě á á í á 2 á í č á á á ř í á ý Využití zásb a pjistné zásby č í á á ř í - Kritériem je minimalizace nákladů, minimalizace rizika ztrát z nedstatku zásb - Další kritéria: Rychlst bratu zásb [R] Dba bratu zásb [D z ] Obrat zásb (tržby realizace) [Kč] Keficient využití zásb [K] Průměrný stav zásb [Z] d pčet dnů v bdbí O kamžik nvé bjednávky - Pjistná zásba ddávkvéh cyklu, sptřeby, veliksti ddávky je mnžství zásby na skladě navíc nad běžnu zásbu pr případ, kdy se ddavatel pzdí s ddávku, vyrvnává případné dchylky v ddávkách neb ve sptřebě
20. Řízení peněžních prstředků a phledávek. Funkce řízení peněžních prstředků - zajistit ptřebu peněžních prstředků při minimalizaci nákladů cestu sledvání likvidity, výnsnsti (resp. Ztráty z držení peněžních prstředků míst jejich investvání) a rizika držby peněžních prstředků (znehdncení, změna úrkvých sazeb, atd.) Dva základní přístupy k řízení peněžních prstředků - sledvání (čekávaných) příjmů a výdajů - mdely peněžních prstředků, kde rzlišujeme náklady akviziční, bstarávací a přizvací Řízení phledávek - dělení phledávek, na: Tuzemské, zahraniční Krátkdbé a dluhdbé Subjekty phledávky platící a neplatící - základní nástrje řízení phledávek: pdmínky prdeje zajištění phledávek infrmace partnerech sknta (slevy) využití ukazatelů phledávek
21. Oceňvání finančníh majetku pdniku. - předstupeň k ceňvání pdniku jak celku Oceňvání ve finančním řízení - dvě blasti ceňvání ve finančním řízení: ceňvání majetku a dluhů ceňvání nákladů a výnsů - v ČR se ceňvání cenných papírů a majetkvých účastí řídí záknem účetnictví, ve stabilizvaných tržních eknmikách jsu bvykle rzhdující skutečné ceny Cenné papíry s fixními výnsy bligace a priritní akcie Oceňvání bligací - základ tržní ceny je výsledkem ceňvání a závisí na veliksti diskntvanéh rčníh výnsu bligace a diskntvané nminální ceně - základ tržní ceny je puze rientační, naknec rzhduje stejně trh (nabídka a pptávka) - speciální druhy bligací: knzla (věčná bligace) stále se pakující emise téhž dluhpisu dpadají transakce spjené s jeh nminální hdntu bligace s nulvým úrkem dpadá slžka úrkvá U rční úrkvý výns N nminální hdnta bligace n dba splatnsti Oceňvání priritních akcií i pžadvaná míra výnsnsti t jedntlivá léta dby splatnsti á ž í - výnsem priritních akcií je pevná dividenda, která nezávisí na výsledku hspdaření Oceňvání kmenvých akcií - mají phyblivý výns, takže i cena je phyblivá - specifika kmenvých akcií: neurčité výnsy prměnlivst dividend výnsy jsu dány sučtem dividend a kapitálvých zisků - základ tržní ceny vychází z rčníh dividendvéh výnsu, míry výnsnsti - Grdnův mdel pr knstantní zvýšení dividendvé sazby v buducích bdbích
22. Oceňvání hdnty firmy (2 typy a 2 stupně). Pdmínky realistickéh dhadu hdnty firmy. Dva typy ceňvání Ocenění nezávislé na vůli vlastníků - Služí pr ptřeby státní správy (daňvé, dědické spry, spry vlastníků, pskytvání úvěrů ručení) - Důležitá je standardizace a jednduchst ceňvání uzance (uznané zavedené zvyklsti) a standardizvané pstupy (účetní standardy apd.) Ocenění z vůle vlastníků - Vhdné pr pdnikatelské účely, vyjadřuje pdnikatelské šance a rizika, služí pr účely kupě a prdeje pdniku, spjvání firem, sanace, knkurzu, uvedení na burzu, získání dalšíh vlastníh či cizíh kapitálu - Základním smyslem je dhadnut tržní hdntu zavedeny 4 mezinárdní etické standardy: Dva stupně ceňvání Kupující i prdávající jednají zcela dbrvlně a legálně Obě strany mají zájem na uskutečnění transakce Obě strany mají k dispzici všechny důležité infrmace předmětu prdeje Na bu stranách je přiměřená knkurence - Definují přípustné systémvé klí cenění pdniku včetně vazeb na klí a synergií 1. Pdnik sám sbě bez synergických efektů pdnik jak izlvaný subjekt 2. Z hlediska záměrů, které by měly být uskutečněny v buducnu zahrnují i synergie, vyplývají z phybu p časvé se
23. Metdy ceňvání firmy I. metda likvidační hdnty, vlastníh kapitálu a substanční metda Likvidační hdnta - Absence předpkladu buducíh trvání pdniku - Firma má tzv. hdntu šrtu - Cca 20% pslední auditvané účetní hdnty pdniku Hdnta vlastníh kapitálu - Ocenění pdnikvých aktiv a závazků pdle účetnictví: aktiva závazky Substanční metda - Nevychází z účetních pdkladů, ale vychází z reálných (aktuálních) cen, za něž by byl mžné daný majetek v daném kamžiku přídit - Tvří hrní cenvu hranici je nejvýhdnější pr prdávajícíh - Dchází ke zvyšvání hdnty aktiv tiché rezervy, vyplývající z inflace a dpisů Substanční hdnta brutt = suhrn majetkvých hdnt ptřebných k dalšímu pdnikání v aktuálních cenách Substanční hdnta nett = brutt hdnta + výns z prdeje majetku přebytečnéh a vedlejšíh hdnta všech závazků a dluhů 24. Metdy ceňvání firmy II. metda diskntvaných CF, srvnávací metda, gdwill. Diskntvané CF (výnsvá metda) - Hdnta je dána kapitalizvanu hdntu, v daném případě CF (Net Present Value) - Prblémy: Jak určíme výnsy, hdntu buducích výnsů, jak stanvit diskntní sazbu, jak zvážit rizik - Výchzí CF = zisk před úrky a daněmi daně z EBITU + dpisy výdaje na přízení dluhdbéh hmtnéh a nehmtnéh majetku zvýšení pracvníh kapitálu (+ snížení) Hdnta určená srvnáním - Tržní kapitalizace = pčet akcií x cena akcie - Hdnta firmy = tržní kapitalizace + prémie Gdwill - Suhrnné cenění hdnty všech nehmtných aktiv, které zvyšuje dsaženu kupní cenu pdniku - Faktry gdwillu: Management a persnál Obchdní spjení Odbytvé kanály Příhdné umístění Příznivá výrbní prgnóza, apd.
25. Tři faktry prcesu finančníh řízení a rle finančníh trhu. Klíčvé funkce finančníh trhu, frmy financvání a struktura finančníh trhu. Funkce (ptimalizace) a typy finančních zprstředkvatelů. 3 faktry prcesu finančníh řízení 1. Faktická eknmická výknnst pdniku 2. Daňvý systém 3. Situace na finančním trhu Finanční trh - Je sustava finančních institucí, instrumentů a vztahů mezi nimi a jeh rle spčívá v: Přerzdělvání dčasně vlných prstředků mezi eknmickými subjekty z míst jejich přebytku d míst nedstatku - 3 klíčvé funkce finančníh trhu: Mbilizace (dačasně) vlných prstředků Určvání ceny peněz Alkace - Prstřednictvím těcht funkcí zajišťují finanční trhy: Frmy financvání - Přímé (dlužníci a věřitelé) Vyšší efektivnst pdnikatelských aktivit Realizvatelnst pdnikatelských aktivit - Nepřímé (prstřednictvím finančních zprstředkvatelů) Struktura finančních trhů - Dmácnsti - Firmy - Vláda a místní správa - Cizinci Funkce finančních zprstředkvatelů - Optimalizace infrmačních nákladů (identifikace partnerů) - Optimalizace transakčních nákladů (smluvy, pplatky) + schpnst vyhledávat atraktivní investiční příležitsti Typy finančních zprstředkvatelů - Depzitní instituce banky a spřitelny, úvěrvá družstva - Smluvní spřitelní instituce pjišťvny, penzijní fndy - Investiční zprstředkvatelé finanční splečnsti, investiční fndy
26. Kategrizace finančních trhů prdukty, rganizace, pririta. Pdle prduktů (instrumentů) - Peněžní trh (splatnst 1 rk) emise krátkdbých CP, krátkdbé bankvní úvěry, krátkdbé ddavatelské úvěry, krátkdbé státní CP - Kapitálvý trh dluhdbé CP (akcie, bligace), dluhdbé úvěry (všeh druhu) - Devizvý trh kupě a prdej valut a deviz - Trh drahých kvů zlat, platina, Pdle způsbu rganizace - Přímý nákup/prdej rganizvaný trh (burzvní trh, mimburzvní rganizace) - Nepřímý nákup/prdej pmcí finančních zprstředkvatelů s výhdami (infrmační základny, základny technik) Pdle pririt - Primární trh (a prvtní prdej) bchdy s emisemi za zavřenými dveřmi (puze pr silné kapitálvé subjekty) - Sekundární trh vyplývá z trhu primárníh 27. Cash Flw definice a bsah pjmu. Vznik, funkce, kritérium. Dvě metdy určení CF. Kategrie a využití CF. Cash Flw tk htvstí - Prdukt úsilí zvládnut časvý a bsahvý nesulad mezi náklady a výdaji, výnsy a příjmy, ziskem a stavem dstupných finančních prstředků - Bilance phybu peněžních prstředků za určité bdbí - Změna stavu peněžních prstředků za určité bdbí a jeh eknmická účinnst - CF = zisk + dpisy Metdy určení Cash Flw a) Přímé spčívají ve sledvání příjmů a výdajů za dané bdbí cestu vyčlenění dpvídajících transakci a jejich bilancváním průhlednější řešení b) Nepřímé vychází z účetních výdajů, výchdiskem je zisk z výsledvky, který je krigván výnsy a náklady, které nemají vztah k peněžním prstředkům Kategrie Cash Flw - CF z prvzní činnsti - CF z investiční činnsti - CF z finanční činnsti - Výsledné CF Využití Cash Flw - Hdncení finanční stability pdniku a příčin změn stavu peněžních prstředků - Krátkdbý plán peněžních příjmů a výdajů pdniku, sestavvání středně a dluhdbéh finančníh výhledu pdniku - Hdncení finanční efektivnsti investičních variant; stanvení základu tržní ceny pdniku