Bezpenost a hygiena práce

Bezpenost a hygiena práce Problematika bezpenosti tvoí nedílnou souást výuky obecn technických pedmt. Úelem tohoto textu je prezentovat pedevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. Mly by usnadovat sjednocení a vytvoení systému poznatk, které jsou v oblasti bezpenosti práce roztíštné. Problematika bezpenosti práce je rozsáhlá, lenitá, vnitn nepíliš provázaná, naopak má rozsáhlé vnjší vazby. Je tedy didakticky obtížn zpracovatelná. Zpracování, které by sledovalo známou posloupnost fakta, pojmy, generalizace, musí zahrnovat práv obecné pojmy oblasti bezpenosti práce. Pro Vaše samostatné studium dále uvádíme seznam dostupné literatury, která Vám mže pomoci pi získávání detailních znalostí. PIAEKOVÁ, M. a ŠKVARKOVÁ, V. Bezpenos a ochrana zdravia pri práci mladistvých, I. a II. as. Bezpená práca, 1995, ro. 26,. 5 a 6, s. 210-212 a 257-260. ERNÁ, B. Bezpenost práce v dílnách, laboratoích a odborných pracovnách. 1. vyd. Brno: UJEP, 1989, 41 s. PECHAR, J. (red.) Slovník bezpenosti a hygieny práce a požární ochrany. 1. vyd. Praha: Práce, 1985. 448 s. CHUNDELA, L. Ergonomie v praxi. 1. vyd. Praha: Práce, 1984. 136 s. OTÁHAL, A. Bezpenost a ochrana zdraví pi práci. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báská - Technická univerzita Ostrava, 1996. 128 s. ISBN 80-7078-315-X. HÁJEK, L., OTÁHAL, A. a PROKOP, P. Technika bezpenosti. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báská - Technická univerzita Ostrava, 1992. 206 s. ISBN 80-7078-118-1. SLÁMA, O. Obecná a školská ergonomie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1994. 81 s. ISBN 80-7067-411-3. ERMÁK, J. Bezpenost práce. 2. peprac. vyd. Praha: EUROUNION, 1997. 155 s. ISBN 80-85858-50-9. MRÁZ, V., aj. Technické požadavky k zajištní BOZP. 1. vyd. Brno: Institut výchovy bezpenosti práce, 1996. 319 s. ISBN 80-85022-16-8. SULLA, M. Pedagogieskije osnovy formirovanija u obuajušichsja gotovnosti k bezopasnoj dejatelnosti. In XI. DIDMATTECH 98. Sborník. Olomouc: Pedagogická fakulta UP, 1998, s. 258-260. LOVEEK, K. Metodická píruka bezpenosti a ochrany zdraví pi práci - školství. Šumperk: SATES, 1995. NEUGEBAUER, T. Bezpenost práce v administrativ. Praha: ECONOMIA, 1997. ISBN 80-85856-44-1. SVOBODA, V. Bezpenost práce pi strojním obrábní deva. Praha: Sociologické nakladatelství, eský úad bezpenosti práce, 1996. 32 s. ISBN 80-85850-37-0. MICHALÍK, J. Právní úprava postavení oban se zdravotním postižením. 2. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995, 78 s. ISBN 80-7067-434-2. LOCHMANOVÁ, L. a MAZAL, F. Uitel tlesné výchovy mezi paragrafy. 1. vyd. Olomouc: Hanex, 1998. 112 s. ISBN 80-85783-21-5. KROPÁ, J. Bezpenost a hygiena práce pro uitele technických pedmt. 1 vyd. Olomouc: UP, 1984. 31 s. KROPÁ, J. Bezpenost pi práci na strojích pro uitele technických pedmt. 1. vyd. Olomouc: UP, 1986. 56 s. KROPÁ, J. Pojetí výuky o bezpenosti práce ve všeobecném technickém vzdlávání. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 1998. 76 s. ISBN 80-7067-909-3. 1

Výchova k bezpenému životu, k vnímání rizik, k návyku na pítomnost rizik, k rozvíjení schopnosti ešit rizikové situace je trvale obtížný problém. Schopnost nacházet správný zpsob ochrany ped nebezpeím a zastávat odpovídající postoje totiž ze samotné existence poteby lovka po bezpeí a jistot pímo nevyplývají. Pitom pée o bezpenost a ochranu zdraví patí podle mezinárodních dokument k základním právm dítte. Souasné pojetí výuky obecn technických pedmt u nás vytváí možnosti pozitivnímu porozumní technice i vhodnému užití techniky v širokém rozsahu lidských inností. Jednou z obvykle uplatnných stránek témat výuky o technice je specifický aspekt bezpené innosti a bezpenostních zásad, vztažených ovšem k tématu. Mže tak vznikat u žák poznání oblasti bezpenosti práce, ale ohraniené potebami zvolených témat a pravdpodobn roztíštné a málo soustavné. Aktuální je proto pedevším hledání sjednocujícího obsahu pro výuku o bezpenosti práce, potebného i pi priorit provádní praktických inností, která v oblasti základního technického vzdlávání existuje. 1. Vyjmenujte nkterá témata výuky o technice, která mají významné souvislosti pracovn bezpenostní. 2. Porovnejte souvislosti bezpenosti práce u rzných technických témat, existují v oblasti bezpenosti práce nkteré spolené prvky? Množinu specifických aspekt výuky o technice nelze považovat za stejnorodou, lze ji dlit do tí tíd. Do první tídy dležitosti jsou azeny aspekty, jejichž respektování je ve výuce a také v praxi nezbytné. Mezi n patí aspekt bezpenostní, ekologické atp. Do druhé tídy lze zalenit aspekty, které mají závažné celospoleenské dsledky a souvislosti - aspekt energetický, technologický, brann-bezpenostní aj. Do tetí tídy dležitosti adíme aspekty, které mají doplkový, užší význam a jejichž nezalenní neovlivní podstatn úrove výuky. Jde o aspekt výrobní atp. 1. Doplte další specifické aspekty výuky o technice. Výchova k bezpené práci mže tvoit v základním vzdlávání organickou souást širších oblastí výchovy žák - výchovy k bezpenému životu, pípravy k odpovdnému rozhodování o životním stylu, osvojování základ organizace a plánování práce, udržování poádku, dodržování technologické kázn, pesnosti a pelivosti. innosti s technikou (práce s technikou) zahrnují jednotu tí subsystém - lovk, technické prostedky a pracovní prostedí. Zdrazováno je dominantní postavení lovka v tomto systému, tedy vlastnosti techniky a pracovního prostedí jsou upravovány podle a požadavk lovka. K nmu se váží také základní pojmy bezpenosti práce. Bezpenost práce (bezpenost pi práci) je stav pracovních podmínek, který omezuje psobení nebezpených initel pracovního procesu. Cílem bezpenosti práce je komplexn ešit systém lovk - technické prostedky - pracovní prostedí pedevším z hlediska ochrany zdraví lovka; pedstavuje ochranu lovka, jeho zájm, psychického i fyzického zdraví. Bezpenost zde znamená stav uvedeného systému, pi kterém se nemže stát úraz, ale také jiná nežádoucí událost (mže se týkat majetku, prostedí, zvíat). Každý technický prostedek a každá innost obsahuje uritou míru nebezpenosti. Proto je užíván termín pijatelná nebezpenost, pop. relativní bezpenost, což je míra, považovaná za stávající úrovn spolenosti za únosnou. Trend smuje ke stále vyšší relativní bezpenosti, pedurované úrovní technických zaízení, technologií, schopností pracovník, pedpisy, kontrolou atp. Oprávnný je požadavek na jedince dbát na svou vlastní bezpenost (formulace požadující pouze dodržování pedpis se již jeví jako nepostaující). Zdraví je stav úplné tlesné, duševní a sociální pohody, jež je výsledkem vztah mezi organismem lovka a sociálními, ekonomickými, fyzikálními, chemickými a fyziologickými 2

faktory životního a pracovního prostedí a zpsobu života. Pro vyjádení dalších pojm lze využít pedstavu píin vzniku úrazu. Tch existuje široké spektrum, rozlišeny mohou být na nebezpené faktory a nebezpená jednání lovka. Nebezpený faktor vyplývá z okamžitého stavu používané techniky, technologií a podmínek vznikajících v souvislosti s pracovní inností. Nebezpený faktor je dán uritou nebezpenou stránkou - píinou nebezpeí, tzn. mže být nebezpený tvarem, pohybem, chemickými nebo fyzikálními vlastnostmi atp. Jeho psobení mže spolu s nevhodným zpsobem jednání lovka vést ke vzniku rizika. Nebezpené jednání lovka mže pi styku s nebezpeným faktorem vést ke vzniku rizika (viz dále). Chyby, jimiž se nebezpené jednání projevuje, mohou být nezaregistrování podntu nebo jeho zmny, špatná identifikace podntu, pozdní nebo špatné vykonání reakce, nevykonání reakce atp. Takové selhání lovka mže být zpsobeno adou vnitních píin senzorických, mentálních, motorických, plynoucích z typu osobnosti, jejích morálních a volních vlastností, vzdlání, charakteru atp. Vnjší, mimopracovní píiny mohou být mj. rodinné a osobní problémy, doprava do zamstnání, životospráva atp. Nastane-li spolupsobení nebezpeného faktoru a nebezpeného jednání lovka ve stejném míst a ase, vzniká riziková situace. V rizikové situaci se mže (nemusí) pihodit nežádoucí událost, nehoda i úraz. Riziko je tedy chápáno jako míra ohrožení, tzn. jako možnost, pravdpodobnost nebezpeí, že dojde k úrazu. Nap. vysoké naptí v technickém zaízení nemusí být samo o sob rizikem, za riziko je považováno v situaci, mže-li zpsobit úraz. V rizikové situaci jde nejastji o nekontrolované uvolnní nebo o nevhodné psobení energie - pád, náraz, zahívání, chemické psobení, výbuch, hoení aj. Podle materiálních píin souvisejících s nebezpeným faktorem a vedoucích ke vzniku rizikové situace lze riziko rozlišovat na mechanické, elektrické, chemické, prašnosti, mikroklimatu, hluku, vibrací, optické, výbušnosti, požární atp. Nežádoucí událost vzniká, jestliže se lovk svou aktivitou nebo v dsledku zpsobu psobení nebezpeného faktoru dostane do pole rizika. Pole rizika je charakterizováno jako prostor v okolí nebezpeného faktoru, v nmž existuje nepijateln vysoká pravdpodobnost vzniku úrazu. V poli rizika mže nastat nežádoucí kontakt. Je to situace, která nastává pi bezprostedním styku nebezpeného faktoru a lovka. Pi nežádoucím kontaktu mže dojít ke vzniku úrazu, nebo k narušení pracovní pohody. Úraz je poškození zdraví nebo smrt, ke kterému došlo nezávisle na vli pracovníka krátkodobým, náhlým a násilným psobením vnjších vliv - nebezpených podmínek. Psobením nebezpených faktor, nebezpeného jednání lovka mže nastat nehoda. Je to neplánovaná událost, která má za následek perušení vykonávané innosti, nemusí být spojena s úrazem nebo s poškozením zaízení. 1. Jaký je rozdíl mezi úrazem a nemocí. 2. Který z výše uvedených pojm oznauje spolupsobení nevhodného jednání lovka a nebezpeného faktoru? 3. Co znamená pojem riziko? Spoleenské zmny a spolupráce v rámci Evropy vyvolávají požadavek harmonizace legislativy i v oblasti bezpenosti práce. Je respektována zodpovdnost lovka, jeho vle pracovat. Je zvyšována úrove bezpenosti práce v prbhu všech fází výroby i užívání techniky. Bezpenostní ustanovení jsou chápána nejen jako akt humanitárního ohledu na pracovníka, ale také jako opatení ekonomicky zdvodnitelná. Školy se pipojují ke spoleenským cílm: Za celospoleenskou úlohu považovat zajištní bezpenosti pi provádní co nejširšího spektra životních aktivit. 3

Vytvoit atmosféru pozitivního hodnocení úsilí o zajištní bezpenosti, vytvoit odpovídající vnímání vlastní odpovdnosti pi dosahování pimené bezpenosti, chápat bezdvodné riziko jako nežádoucí jev. Vytvoit ochotu a schopnost hodnotit z hlediska bezpenosti techniku, procesy a innosti. Zajistit vytváení vdomostí, dovedností a postoj, které by umožnily dosažení pimené míry bezpenosti aktivit i techniky. Dosáhnout co nejvtší omezení rizika pi pracovních i "nepracovních" innostech. Vymezit neodstranitelná bezpenostní rizika, zajistit pípravu oban na jejich zvládání. 1. Uvete konkrétní píklady, jak ve své vzdlávací práci mže uitel pomáhat plnit tyto cíle Ve vztahu k bezpenosti práce lze v obecn technických pedmtech rozlišovat bezprostední stránku (zajištní bezpenosti) a perspektivní stránku (vzdlávací a výchovnou). Smyslem bezprostední stránky je pedevším zajistit zdraví neohrožující innost žák ve výuce a dodržování standard, což ovšem souvisí s vytváením pedpoklad pro ádný výkon výchovných a vzdlávacích funkcí (perspektivní stránka). Dodržování standard se tak mže stát celoživotním návykem, souástí postoje k bezpenému životu, souástí schopnosti plánovat práci, dodržovat technologickou káze atp. Žáci mohou být na základ vlastní innosti a píkladem uitele pesvdeni o možnosti, pop. nezbytnosti dodržování zásad bezpenosti práce. Seznámení se zásadami bezpenosti práce probíhá nejastji formou pouení žák zprostedkovaného uitelem. V této souvislosti lze spatovat (z legislativy vyplývá požadavek) pouení "více obecná", provádná nap. na zaátku školního roku i v jiných pravidelných termínech, pi zmn pracovišt atp., dále pouení žák, která jsou v úzké návaznosti na konkrétní témata probíraná ve výuce. Pouení žák provádí vyuující, o tomto pouení poídí záznam. Bere do úvahy i další ustanovení, mj. Školní ád, ád specializovaných pracoviš, pravidla chování ve škole aj. Dalším zpsobem pouení žák jsou vyvšené tabule s grafickým vyobrazením a textovým doprovodem. Právní úpravou je požadováno pedevším vyvšení ádu uebny, požárního ádu, požárních poplachových smrnic, informací o poskytnutí první pomoci pi úrazu, v. úrazu elektinou, tabulek vztahujících se k bezpenosti práce na strojích, oznaení související s elektrickým zaízením, únikové cesty atp. Na vlastní provádní inností žák bezpeným zpsobem má významný vliv zpsob výukové innosti uitele, zejména úvodní a prbžné instruktáže k innostem žák. 1. Upesnte jen rámcov výše uvedené innosti uitele pi bezprostedním zajištní bezpenosti práce žák. 2. Zjistte, zda v odborných uebnách katedry jsou bezpenostní tabulky skuten vyvšeny. Pro perspektivní stránku výuky o bezpenosti práce považujeme za významná dv stanoviska: 1 - Bezpenost práce je jako specifický aspekt obsahu výuky uplatována v ad vyuovacích pedmt. V technicky zamených vyuovacích pedmtech však má prvoadý význam vzhledem k jejich obsahovému zamení a praktickému charakteru; vytváejí podmínky pro osvojování nejen píslušných vdomostí, ale také dovedností a postoj. V technických vyuovacích pedmtech nemže být problematika bezpenosti práce chápána jen jako aspekt jiného obsahu výuky (nap. zpracování materiál), ale patí k podstatným obsahovým celkm tchto vyuovacích pedmt. Pro vytvoení obecného, systematického poznání problematiky a pro následné vytváení odpovídajících postoj a vztah je vhodné, aby uitel zaleoval 4

sjednocující, obecný obsah o bezpenosti práce. Tento obsah by nevystupoval pouze jako specifický aspekt jiných témat, ale jako samostatný výukový celek, s dalším obsahem výuky provázaný a další výukou rozvíjený. 2 - Vhodné osvojení poznatk o problematice bezpenosti práce žáky je základním pedpokladem pro nezbytné vytváení jejich dovedností, postoj a vztah k této oblasti. 1. Platí i v oblasti výuky o bezpenosti práce a s tím spojené výchovy, podle Vašeho názoru, posloupnost fakta, pojmy, generalizace. K obecnému, sjednocujícímu obsahu výuky o bezpenosti práce. Jako princip této integrace poznatk obsahu o bezpenosti práce se osvdilo logické uspoádání - pojem riziko, lenní jednotlivých druh rizik a jejich popis. Termín riziko je významov przraný i v bžné ei - mže znamenat míru ohrožení, ale také zpsob oznaení pro vnjší, materiální píiny, které vytváejí možnost nežádoucí události. Toto chápání je pimené obecn technickému vzdlávání. Pojem riziko bezprostedn souvisí s charakteristikou podmínek bezpeného chování a dalšími zpsoby píslušné prevence. Rizika lze oznaovat a lenit podle zpsobu psobení materiální píiny, odtud vede také cesta k prevenci. Ta je namnoze možná vylouením nebo omezením rizika technickou ochranou, jinak je nutno poítat s chováním lovka v pítomnosti rizika. V tom pípad je správné rizika co nejvíce "zviditelnit", lovk se riziku musí pizpsobit - aktivn (použitím ochranných pomcek, výbrem vhodného místa pi práci ap.) nebo pasivn (výcvikem potebným pro dané podmínky, získání vhodných návyk ap.). Protože v situacích doprovázených rizikem mže dojít k selhání lovka, význam jeho dovedností, návyk a postoj vystupuje výrazn do popedí. lenní rizik lze provést podle zpsobu psobení jejich píiny na tyto skupiny: a - mechanická rizika, b - elektrická rizika, c - rizika požáru a výbuchu (plyn, par, prachu), d - chemická rizika, e - rizika, která vznikají v dsledku nevhodného prostedí, zpsobuje je mj. hluk a vibrace, prašnost, mikroklima, osvtlení, záení atp. Pi tomto lenní, jehož charakter je technický, pop. praktický, je zejmé, že nkteré píiny (pedevším ze skupiny oznaené e) psobí také zprostedkovan, vlastní úraz tedy nemusí být zpsoben nap. hlukem, ale mechanickým psobením, v jehož dosahu se pracovník vyskytl v dsledku únavy z hluku atp. Již znalost výše uvedeného lenní rizik žákem je podle našeho názoru pro bezpenost práce pínosná. Postup obecné ásti výuky o bezpenosti práce mže být tedy následující: 1 - Co znamená pojem riziko? Pi práci i pi nepracovních innostech je možno pozorovat adu faktor ohrožujících bezpenost. Nebezpeí, pedstavující možnost, že dojde k úrazu nebo k jiné nežádoucí události, nazýváme riziko. Technickými opateními nebo vhodnou organizací (nap. zákazem vstupu) lze hrozící riziko snížit. Obezetný zpsob innosti jeho pedvídavost jsou nezbytné. Snižováním nebezpeí pi práci i pi dalších innostech se zabývá obor bezpenost práce. Lze uvést vybrané nejzákladnjší pojmy tohoto oboru, dále mj. informace o problematice školení, o pedpisech. 2 - Jaká rizika mohou ohrožovat lovka pi práci i pi dalších innostech? Neexistuje všeobecn platné nebo uznávané hledisko a zpsob lenní rizik. Výhodn je lze lenit na skupiny podle jejich vnjší píiny, jsou to: a až e, viz výše. Nkteré uvedené píiny psobí zprostedkovan. 5

3 - Jak lze charakterizovat jednotlivé skupiny rizik, jak si poínat pi ochran ped tmito riziky? To ovšem již ponecháme na Vašem vlastním studiu, viz literatura. Vidíme tedy, že bezpenosti práce ve výuce obecn technických pedmt mžeme sledovat ve více rovinách: 1. zajištní innosti odpovídající požadavkm bezpenosti práce, což je podmínkou úspšného, neperušovaného prbhu dosahování všech výchovných i výukových cíl (i ve vztahu k bezpenosti práce), 2. výuka tematických celk, zohledující bezpenost práce, pináší dlouhodob pozitivní výchovné i vzdlávací výsledky pro cíle výuky o bezpenosti práce. Spatujeme jako potebné sledování tchto zásad pi výuce: 1 - V úvodu výuky pedmtu provést nezbytné úvodní pouení o bezpenosti práce, doprovázené poátením, struným seznámením s obsahem pojm riziko, lenní rizik a o základy ochrany proti nim. 2 - V poáteních etapách výuky každého tematického celku provést seznámení žák s píslušnými riziky bezpenosti práce. 3 - Potebné vstupy do výuky o bezpenosti práce jsou v jednotlivých tematických celcích pedstavovány pedevším pochopením rizik. Bhem výuky je toto chápání konkretizováno (je nap. provedena aplikace pro jednotlivé technologické innosti), prohlubováno, stává se komplexním, je podkladem pro rozvíjení schopnosti pedvídání a ochrany proti rizikm a základem odpovídajících postoj k otázkám bezpenosti. 4 - S problematikou vlastní bezpenosti práce úzce souvisejí otázky první pomoci (v. pivolání pomoci) a hygieny práce. Je vhodné provádt je ve vztahu ke konkrétnímu obsahu výuky. 1. Zopakujte si lenní rizik do skupin. 2. Domníváte se, že souasné normy, které znáte z výuky jiných vyuovacích pedmt, jsou vnovány rovnomrn všem skupinám rizik? 6