6 th Interntonl Scentc Conerence Mngng nd Modellng o nncl sks Ostrv VŠB-TU Ostrv cult o Economcsnnce Deprtment th th September Abstrct Comprson o unctonl nd ntegrl methods o prmdl decomposton o nncl perormnce ndctors Porovnání unkconální ntegrální metod prmdového rozkldu ukztelů nnční výkonnost Ivn Jnková The contrbuton dels wth nlss o the nluence o EVA usng prmdl decomposton whch s the grdul decomposton o the top ndctor to prtl ndctors whch revel estng recprocl reltons between ndvdul ndctors. To dent nd qunt the mpct o ndvdul ctors on the top ndctor wll be ppled nd compred the unctonl nd ntegrl methods o decomposton. Thnks to these methods t wll be reveled nd qunted ctors tht the most contrbute to derences. Everthng wll be presented on rel dt o the Czech econom n the mnucturng ndustr. Ke words productvt economcl vlue dded prmdl decomposton unctonl method ntegrl method logrthmc method mnucturng ndustr producton o electrcl equpments JEL Clsscton: G Úvod Jedním z hlvních cílů nnčního řízení podnků je zvšování výkonnost rem všk neustálým změnm v tržním prostředí rostoucí globlzcí je n podnk vvíjen stále větší tlk n jejch konkurenceschopnost což nutí mnžer rem b se dlouhodobě orentovl n výkonnost podnků což s sebou přnáší nutnost stále dokonlejších metod hodnocení výkonnost které b zohledňovl nejen účetní zsk le tzv. ekonomcký zsk který zhrnuje nákld obětovné příležtost. Dík těmto skutečnostem došlo v posledních letech k odklonu od trdčních měřítek nnční výkonnost což jsou npř. ukztele rentblt v součsné době je rmm přjímán ukztel ekonomcké přdné hodnot (Economc Vlue Added EVA) jko zákld pro podnkové plánování hodnocení výkonnost rm vz Dluhošová ( str. 6). Proto bude právě u tohoto ukztele proveden prmdální rozkld metodm unkconálního ntegrálního rozkldu pomocí nchž dojde k postupnému rozložení vrcholového ukztele n ukztele dílčí které umožní odhlt nejenom vzájemné estující vzb vzth mez jednotlvým ukztel le tké se získjí normce o tom které ukztele nejvíce ovlvňují Tento článek vznkl z nnční podpor Studentské grntové soutěže Ek VŠB-TU Ostrv v rámc projektu SP/9 Odhd modelů rtngů nlýz vlvu kvlttvních ktorů n rtngové hodnocení. Ing. Ivn Jnková VŠB techncká unverzt Ostrv Ekonomcká kult ktedr nncí Sokolská 7 Ostrv e-ml: vn.jnkov.st@vsb.cz. 9
6 th Interntonl Scentc Conerence Mngng nd Modellng o nncl sks Ostrv VŠB-TU Ostrv cult o Economcsnnce Deprtment th th September celkovou hodnotu EVA n něž se bude moc rm změřt což npomůže k zeektvnění mnžerského řízení. Cílem příspěvku je prmdální rozkld ukztele EVA pomocí unkconální ntegrální metod jejch vzájemné porovnání. Nejprve bude blíže popsán ukztel EVA uveden způsob výpočtu který bl použt. Poté budou mtemtck popsán metod ntegrální unkconálního rozkldu. Tto metod budou plkován n oblst zprcovtelského průmslu konkrétně výrobu elektrckých zřízen. Výsledné hodnot obou metod budou mez sebou porovnán v závěru dojde ke shrnutí zjštěných výsledků.. Prmdový rozkld ukztele EVA K posouzení vlvu jednotlvých ktorů ukztele EVA je potřeb určt vlv jednotlvých ktorů které n tento ukztel působí což umožňuje prmdový rozkld. Prmdovým rozkldem se míní postupný rozkld vrcholového ukztele n ukztele dílčí což umožní stnovt vzájemné vzb mez jednotlvým ukztel dentkovt kvntkovt vlv dílčích čntelů n vrcholový ukztel. Pro dekompozc ukztele EVA bude použt metod unkconální metod ntegrální pomocí nchž se zchtí dílčí vlv ktorů n celkovou hodnotu EVA.. Metodk výpočtu ukztele EVA Estuje několk způsobů stnovení ukztele EVA. Bl vbrán výpočet který je zložen n zúženém pojetí hodnotového rozpětí. Jedná se o výpočet podle Ink Ivn Neumerových tzv. EVA equt ctováno Neumerová Neumer ( str. 66) EVA (OE - r e ) E (.) kde OE je rentblt vlstního kptálu r e jsou nákld vlstního kptálu VK je velkost vlstního kptálu. Žádoucí stv je tkový b rozdíl OE r e bl co největší mnmálně kldný vz Dluhošová ( str. )... Stnovení prmetrů ukztele EVA Nákld n celkový kptál určují mnmální velkost rentblt kptálu jíž b měl podnk pro vtvoření nové hodnot dosáhnout jsou kombncí nákldů různých orem kptálu: rd ( t) D re E WACC kde rd D E jsou nákld n úročený czí kptál t předstvuje szbu dně z příjmů právnckých osob D (Debt) je úročený czí kptál r e jsou nákld n vlstní kptál E (Equt) je vlstní kptál. Součet D E znčí celkový dlouhodobě nvestovný kptál ct Dluhošová ( str. 6). Nákld n czí kptál Zjštění nákldů n úpltný czí kptál je vcelku nenáročné neboť většn plteb z použtí czího kptálu je stnoven smluvně. Náhrdní možné zjštění je pk pomocí odhdu úrokové mír z dlouhodobých úvěrů prostřednctvím poměru nákldových úroků bnkovních úvěrů popř. z úrokových měr bnk z něž posktují nové úvěr. Od nákldů n czí kptál se pk musí odečíst vlv dňového štítu který použtí czího kptálu zlevňuje vz Kslngerová (4 str. 96). 9
6 th Interntonl Scentc Conerence Mngng nd Modellng o nncl sks Ostrv VŠB-TU Ostrv cult o Economcsnnce Deprtment th th September Nákld n vlstní kptál Oprot určení nákldů n czí kptál je získání nákldů n vlstní kptál problemtčtější neboť poždovný výnos vlstníků se velm těžko odhduje. Je zpotřebí do něj zhrnout jk různá rzk spojená s nvestcem do podnku tk tké lterntvní výnos kconářů do jných nvestc. Stvebncový model Metod zjštění nákldů n vlstní kptál pomocí modelu CAPM sce nejlépe zohledňuje celkovou stuc n trhu očekávnou výnosnost vlstníků spolu s rzkem které je spojeno s čnností podnku n trhu problémem modelu jsou všk předpokld bez nchž není možné tento model plkovt. Jde zejmén o předpokld působení podnku n dokonle ungujícím kptálovém trhu jenž není splněn u většn českých podnků. Z tohoto důvodu bl vtvořen tzv. stvebncové model které se vužívjí ke stnovení nákldů kptálu v ekonomce s nedokonlým kptálovým trhem krátkou dobou ungování tržní ekonomk kde lterntvní nákld vlstního kptálu re se stnoví jko součet výnosnost bezrzkového ktv rzkových prémí. zková préme se odvozuje v tomto přípdě z podnkových účetních dt vz Dluhošová ( str. ). Podle tkto uprveného modelu jsou hodnocen podnk Mnsterstvem průmslu obchodu Č (MPO Č) což umožňuje kromě čsového srovnání porovnání podnků v oboru. Výchozí postup výpočtu nákldů n vlstní kptál podle MPO Č je následující: nákld celkového kptálu nezdlužené rm: U WACC r r r r r (.) U e LA INSTAB kde r je bezrzková úroková mír r LA je rzková přrážk z velkost podnku r INSTAB je rzková přrážk vplývjící z nnční stblt r POD je rzková přrážk z obchodní podnktelské rzko. Dle tohoto modelu jsou celkové nákld zdlužené rm určen pro D UZ VK tímto způsobem: D WACC L WACCU t A POD nákld vlstního kptálu jsou vpočten: UZ CZ UZ VK WACCU UM A Z A A r e (.) VK A kde UZ se vpočte jko součet VKBUOBL jedná se o úpltné zdroje VK je vlstní kptál BU jsou bnkovní úvěr OBL jsou oblgce A jsou ktv CZ znmenjí čstý zsk CZ Z je hrubý zsk je dňová redukce UM je úroková mír. Z Nákld n vlstní kptál se mohou určt pomocí přrážek tímto způsobem: r WACC r r r r r e U LA INSTAB Bezrzková szb r je stnoven jko výnos -t letých státních dluhopsů. V roce 9 to bl hodnot 467% v roce 7% vz nnční nlýz podnkové sér z rok ( str. 85). POD nstr 9
6 th Interntonl Scentc Conerence Mngng nd Modellng o nncl sks Ostrv VŠB-TU Ostrv cult o Economcsnnce Deprtment th th September Přesné hodnot určení nákldů vlstního kptálu pomocí stvebncového modelu je uveden v dokumentu nnční nlýz z rok ( str. 85-88).. ormulce výpočtu prmdového rozkldu ukztele EVA Prmdovým rozkldem se míní postupný rozkld vrcholového ukztele n ukztele dílčí což umožní stnovt vzájemné vzb mez jednotlvým ukztel dentkovt kvntkovt vlv dílčích čntelů n vrcholový ukztel. Odchlku vrcholového ukztele lze určt jko součet odchlek vbrných dílčích ukztelů jko: (.4) kde je nlzovný ukztel je přírůstek vlvu nlzovného ukztele vsvětlující ukztel je vlv dílčího ukztele n nlzovný ukztel. Je možné nlzovt jk bsolutní ( ) tk reltvní odchlku ( ). je dílčí V prmdových rozkldech lze vjádřt unkc (... n) pomocí dvou zákldních vzeb to: ) dtvní vzbou pokud... n nebo ) multplktvní vzbou... n... Adtvní vzb Advní vzb je včíslení vlvů obecně pltné celková změn je rozdělen podle poměru změn ukztele k celkové změně ukztelů: (.5) kde resp. je hodnot ukztele pro výchozí stv nebo čs (nde ) následný stv nebo čs (nde ) ct Dluhošová ( str. 4)... Multplktvní vzb pro unkconální metodu Tto metod zohledňuje součsný vlv všech ukztelů př vsvětlení jednotlvých vlvů. 9
6 th Interntonl Scentc Conerence Mngng nd Modellng o nncl sks Ostrv VŠB-TU Ostrv cult o Economcsnnce Deprtment th th September 94... 6 6 Pro součn tří ktorů ted unkc lze odvodt včíslení vlvů v těchto krocích (.6) Podle Tlorov rozvoje pro unkc lze přírůstek unkce zpst tkto:. 6 6 Jestlže podělíme předchozí výrz hodnotou pk: 6 6. Ab blo možné přřdt jednotlvé složk třem ktorům uprví se rovnce v třetí složce tkto: (.7)
6 th Interntonl Scentc Conerence Mngng nd Modellng o nncl sks Ostrv VŠB-TU Ostrv cult o Economcsnnce Deprtment th th September 95 Doszením (.5) do (.4) pltí že (.8) Vchází se z dskrétních výnosů protože znmenjí dskrétní výnos ukztelů. V přípdě rovnoměrného rozdělení zbtku součnu tří dílčích ukztelů jsou vlv včíslen tímto způsobem kd j j j Po úprvě lze stnovt vlv přřzené jednotlvým ktorům tkto Vlv jednotlvých ktorů je následující (.9). ) Multplktvní vzb pro ntegrální metodu Tto metod je zložen n ntegrování derencálu vz Zl. (8 str. 44). Předpokládáme unkc jejchž změn se určí tkto:
6 th Interntonl Scentc Conerence Mngng nd Modellng o nncl sks Ostrv VŠB-TU Ostrv cult o Economcsnnce Deprtment th th September d ( ) d d d (.) kdž d pk Pro součn tří ktorů ted unkc krocích lze odvodt včíslení vlvů v těchto ( ) ( ) ( ) Podle Tlorov rozvoje pro unkc který předstvuje pouze lneární složku zpst tkto: ( ) Jestlže podělíme předchozí výrz hodnotou pk lze přírůstek unkce ( ) ( ) Ve nnční termnolog jsou výrz dskrétním výnos ukztelů. V přípdě rovnoměrného rozdělení zbtku součnu tří dílčích ukztelů jsou vlv j včíslen tímto způsobem kd j j ( ) (.) kde. Vlv jednotlvých ktorů je následující: (.). 96
6 th Interntonl Scentc Conerence Mngng nd Modellng o nncl sks Ostrv VŠB-TU Ostrv cult o Economcsnnce Deprtment th th September. Porovnání multplktvních metod Vlv u unkconální metod je podle (.7) po úprvě vjádřen následujícím způsobem: ( w w w ) (.) Metod unkconální nlýz prcuje s dskrétním výnos její výhodou je že nemusí pltt podmínk kldných ndeů dochází k relektování součsné změn všech nlzovných ukztelů zároveň nevznkjí žádné problém jk s pořdím ukztelů tk se vznkem zbtků. Otázkou všk je jk př rozdělování společných ktorů zvolt váh b měl ekonomcké zdůvodnění zvoleného přístupu. Proto se preeruje metod rovnoměrného dělení podle počtu ukztelů vzhledem ke snžujícímu se smíšenému vlvu př růstu počtu ukztelů stbltě výsledků tké domu že se výsledk nejvíce blíží logrtmcké metodě pro kldné nde ct Dluhošová ( str. 5-7). Vužtí unkconální metod je zvláště vhodné pro všeobecné prmdální rozkld prmetrů výkonnost ekonomckých subjektů pro krátké období. Pokud se porovná ntegrální metod s metodou unkconální pk ntegrální metod oprot unkconálnímu rozkldu zhrnuje ve svém výpočtu pouze lneární složku dík čemuž je její výpočet oprot unkconální metodě jednodušší. V následující část bude provedeno srovnání obou metod n reálných dtech zjštěné výsledk budou poté okomentován.. Aplkce nlýz odchlek v odvětví Odvětví které bude zkoumáno je zřzeno do oblst zprcovtelského průmslu jedná se o výrobu elektrckých zřízení. Zprcovtelský průmsl jko tkový se vznčuje svou cklckou povhou což znmená že je jeho vývoj slně ovlvněn vývojem hospodářského cklu. V období konjunktur ted dochází k velkému růstu tržeb mrží zsků nopk v období recese poptávk po výrobcích tohoto odvětví slně klesá. Ekonomcká stuce odvětví je chrkterzován jž od roku 5 neustále zápornou hodnotou ukztele EVA vz nnční nlýz průmslu stvebnctví z rok 6 (7 str. ). Od roku 7 došlo k poklesu ekonomcké přdné hodnot le největší propd ukztele EVA bl zznmenán v polovně prvního čtvrtletí roku 9 kd se ve zprcovtelském průmslu projevl ekonomcká krze. Poté se zčl hodnot pomlu zvšovt nejlepších výsledků průmsl doshovl v první polovně roku le n v této době mírného růstu neblo odvětví schopné dosáhnout ekonomckého zsku ve třetím čtvrtletí došlo znovu ke zvýšení ekonomcké ztrát. Neustále záporná hodnot EVA bl způsoben především vsokou hodnotou nákldů n vlstní kptál (n což měl vlv vsoká klkulovná hodnot rzk) která převýšl hodnotu OE. Ekonomcká krze nejvíce posthl podnk pod zhrnční kontrolou které se orentovl převážně n vývoz. Dopd n soukromé podnk pod domácí kontrolou bl o dvě čtvrtletí opožděn pokles nebl tk výrzný vz nnční nlýz z rok ( str. 5).. Prmdální rozkld ukztele EVA nlzovného odvětví K výpočtu prmdálního rozkldu bl použt dt z nnční nlýz podnkové sér z rok vz nnční nlýz podnkové sér z rok. Ukztel EVA bl vpočítán dle rovnce (.) hodnot pomocí rovnce (.). Mnmální hodnot rzkové přrážk r e chrkterzující podnktelské rzko podnku r POD v odvětví pro oblst výrob elektrckých zřízení je 9 pro rok 9 stejná hodnot je pltná tké v roce ctováno nnční nlýz z rok ( str. 88). Výsledné hodnot prmdového rozkldu budou určen ntegrální unkconální metodou které jsou vpočten pomocí rovnc (.) (.9). Grcké znázornění prmdální 97
6 th Interntonl Scentc Conerence Mngng nd Modellng o nncl sks Ostrv VŠB-TU Ostrv cult o Economcsnnce Deprtment th th September rozkldu odvětví je uvedeno v příloze č.. Tbulk vstupních dt je v příloze č. ve které jsou popsán všechn ukztele prmdálního rozkldu včetně hodnot dskrétních výnosů odvětví z rok 9. Následující tbulk č. gr č. znázorňují výsledk provedeného srovnání ntegrální unkconální metod. Pokud se porovná pořdí těchto metod tk lze zjstt že jejch výsledk se njk nelší. Z toho vplývá že použtím unkconální nebo ntegrální metod se dojde ke stejnému pořdí jednotlvých ukztelů. Tb. : Souhrnné výsledk rozkldu pomocí ntegrální unkconální metod pro odvětví. Ukztel Smbol Vlv unkconální metod Pořdí vlvů Vlv ntegrální metod Výkonnost EVA 6479 6479 Vlstní kptál VK -95694-66784 nnční pák A/VK -486 8-467 8 Úroková redukce zsku EBT/EBIT 47686 47694 Vlst.kp./vlst.kp VK/VK 4 4 Osttní psv/vlst.kp. ost.psv/vk 788 485497 Dňové ztížení t/ebt 8867 6 75575 6 Dob obrtu st.ktv SA/T*6 4898 45685 Dob obrtu oběž.ktv OA/T*6 75475 9 75595 9 Dob obrtu čs.rozlš. čs.rozlš./t*6 447 4 ezerv/vlst.kp. rezerv/vk -497 5-4875 5 Dl.zdluž.vlst.kp. CZ dl/vk -7984 9-69688 9 Běžná zdluž.vlst.kp. CZ kr/vk 957465 8 8668 8 Úpltné zdroje/ktv UZ/A 464586 5 47796575 5 Nákld.tržeb prod.zboží N n prod.zb./t -74764 6-49475 6 Výkon.nákldovost tržeb Výk. spotř./t -59566 5-968866 5 Osobní nákld.tržeb osob.n/t 685485 5854 Ostt.nákld.tržeb ost.n/t -6698-684 Dňová redukce CZ/Z 4856 8785 Úroková mír ÚM -8958894 4-89978949 4 Úpltné zdroje/ktv UZ/A -654488-9444 Koecent smonncování VK/A 54579 8558 r Bezrzk.úrok.mír 478876 4 545 4 r POD z.přr.z velkost podnku 847 7 5896 7 r INSTAB z.přr.vplýv.z n.stb. -48458-5584 r LA z.přr.z obch.pod.rzko -848 7-58788 7 kontrolní součet 6479 6479 Pořdí vlvů 98
6 th Interntonl Scentc Conerence Mngng nd Modellng o nncl sks VŠB-TU Ostrv cult o Economcsnnce Deprtment th Ostrv th th September Gr : Anlýz odchlek odvětví pomocí ntegrální metod unkconální metod Z uvedených výpočtů v tbulce č. tké z gru č.. vplnulo že vlv jednotlvých ukztelů se u odvětví pomocí výpočtu ntegrální unkconální metodou přílš nelší. Řzení vlvů u obou metod je shodné. Ukzuje se ted že metod vedou k podobnému pořdí vlvů což znmená že pomocí těchto metod dochází ke stejnému posuzování důležtost jednotlvých ktorů. Největší poztvní vlv n velkost ukztele EVA je ptrný u ukztele osobní nákldovost tržeb který se snížl o více než 8% což blo zpříčněno no vsokým nárůstem tržeb o % oprot nízkému růstu osobních nákldů který bl pouze 4%. Výrzného poztvního vlvu dosáhl tké ukztel úroková redukce zsku EBT/EBIT jehož hodnot se zvýšl o více než 7%. ůst dného ukztele bl způsoben všším růstem EBT (o 65%) než růst EBIT (o %). Dlší velce výrzný poztvní vlv bl zznmenán u ukztele bezrzková úroková mír u něhož došlo k více než % snížení. Dlším ukztelem s výrzným poztvním vlvem jsou úpltné zdroje vůč ktvům. Největší negtvní vlv je vdět u ukztele výkonová nákldovost tržeb kde přes růst tržeb o více než % tento ukztel vzrostl kvůl výrznějšímu nárůstu výkonové spotřeb o necelých 6%. Dlším ukztelem který negtvně ovlvňuje výkonnost podnku je úroková mír jehož velkost klesl o více než 8%. Tké velce vzrostl osttní nákld vůč tržbám (o 7%) to z důvodu zvýšení osttních nákldů o více než 56%. Velce negtvní vlv mělo tké zvýšení rzkové přrážk z nnční stblt o necelých 4%. Celkově lze ted říc že vrcholový ukztel EVA v odvětví výrob elektrckých zřízení nejvíce ovlvňují ukztele nákldovost to jk v poztvním tk tké v negtvním smslu. Pro rm ncházející se v tomto odvětví b blo vhodné se ted změřt především n oblst 99
6 th Interntonl Scentc Conerence Mngng nd Modellng o nncl sks Ostrv VŠB-TU Ostrv cult o Economcsnnce Deprtment th th September nákldů snžt se je lépe řídt tk b nedocházelo k stuc že b nákld rostl rchlej než tržb. Závěr V příspěvku bl řešen problemtk prmdálního rozkldu nnční výkonnost odvětví n báz ukztele EVA. Bl zhodnocen vlv pomocí unkconální ntegrální metod rozkldu vzájemně porovnán. Nejprve bl popsán unkconální ntegrální metod výpočet ukztele EVA nákld vlstního kptálu. Poté bl vpočten ukztel EVA pro konkrétní odvětví (výrob elektrckých zřízení). Dále bl proveden prmdální rozkld pomocí unkconální ntegrální metod bl určen největší vlv konkrétních ukztelů n celkový ukztel EVA. Z porovnání metod blo zjštěno že obě multplktvní metod vkzují velce podobné výsledné odchlk pořdí blo stejné. Z prmdálního rozkldu dného odvětví blo zjštěno že největší poztvní vlv měl ukztel osobní nákldovost tržeb největší negtvní vlv se projevl u ukztele výkonová nákldovost tržeb. Je proto velce důležté b se rm spdjící do tohoto odvětví více změřl n řízení nákldů protože t jsou hlvním ktor nejvíce ovlvňujícím vrcholový ukztel EVA. eerences [.] DLUHOŠOVÁ D. nnční řízení rozhodování podnku.. upr. vdání. Prh : Ekopress. 5 strn. ISBN 978-8-8699-68-. [.] KISLINGEOVÁ E. Mnžerské nnce.. vd. Prh : C. H. Beck 4. 74 strn. ISBN 8-779-8-9. [.] KISLINGEOVÁ E. HNILICA J. nnční nlýz : krok z krokem.. vdání. Prh : C.H.Beck 8. 5 s. ISBN 978-8-779-7-5. [4.] MAŘÍK M. MAŘÍKOVÁ P. Moderní metod hodnocení výkonnost oceňování podnku.. vd. Prh : Ekopress 5. 64 strn. ISBN 8-869-6-. [5.] NEUMAIEOVÁ I. NEUMAIE I. Výkonnost tržní hodnot rm.. vd. Prh: Grd. 6 strn. ISBN 8-47-5-. [6.] SYNEK M. et l. Mnžerská ekonomk.. přeprc. ktulz. vdání. Prh : Grd Publshng.s.. 47 s. ISBN 8-47-55-X. [7.] ZALAI K. kol. nnčno-ekonomcká nlýz podnku. Brtslv: Sprnt. 8. [8.] ZMEŠKAL et l. nnční model.. vdání. Prh: Ekopress 4. 6 strn. ISBN 8-869-87-4. [9.] nnční nlýz průmslu stvebnctví z rok 6. Mpo.cz [onlne]. 7 [ct. --]. Dostupné z WWW: <http://www.mpo.cz/dokument9696.html>. [.] nnční nlýz podnkové sér z rok 9. Mpo.cz [onlne]. [ct. --7]. Dostupné z WWW: <http://www.mpo.cz/dokument765.html>. [.] nnční nlýz podnkové sér z rok. Mpo.cz [onlne]. [ct. --7]. Dostupné z WWW: <http://www.mpo.cz/dokument8947.html>. [.] Výrob elektrckých zřízení. Hb.cz. [onlne]. [ct. --9]. Dostupné z WWW:<http://www.hb.cz/cs/NACE/zprcovtelsk-prumsl/vrob-elektrckch zrzen/>.
6 th Interntonl Scentc Conerence Mngng nd Modellng o nncl sks Ostrv VŠB-TU Ostrv cult o Economcsnnce Deprtment th th September Příloh Ukztel Smbol T T Inde Dskr.výnos Výkonnost EVA -4956-47 45-55 entblt vlstního kp. OE 779% % 7 7 r e Nákld n vlstní kptál 49% 68% 9 9 Vlstní kptál VK 54445 6866 5 5 entblt tržeb EAT/T 8% 47% 45 45 Obrt ktv T/A 4 55 6 6 nnční pák A/VK 7 9 Dňová redukce zsku EAT/EBT 75% 797% 8 8 Úroková redukce zsku EBT/EBIT 779% 9675% 7 7 Provozní rentblt EBIT/T 54% 5% 98 - Dob obrtu ktv A/T*6 696 6 86-4 Vlst.kp./vlst.kp VK/VK Osttní psv/vlst.kp. ost.psv/vk 7 7 Zdluženost vlst.kp. CZ/VK 6 6 Dňové ztížení t/ebt 685% 9% 78 - Provoz.nákldovost tržeb Nprov/T 95 95 Dob obrtu st.ktv SA/T*6 96 74-6 Dob obrtu oběž.ktv OA/T*6 4459 95 96-4 Dob obrtu čs.rozlš. čs.rozlš./t*6 55 5 98 - ezerv/vlst.kp. rezerv/vk 6 6 97 - Dl.zdluž.vlst.kp. CZ dl/vk 4 87 - Běžná zdluž.vlst.kp. CZ kr/vk 65 7 8 8 Nákld celk.kptálu nezdluž.rm WACC U 77% 6% 99 - Úpltné zdroje/ktv UZ/A 69 64 9-7 Nákld.tržeb prod.zboží N n prod.zb./t 7 7 Výkon.nákldovost tržeb Výk. spotř./t 7 7 Osobní nákld.tržeb osob.n/t 4 8-8 Ostt.nákld.tržeb ost.n/t 4 5 7 7 Dňová redukce CZ/Z 7 79 8 8 Úroková mír ÚM 5% 7% 6-84 Koecent smonncování VK/A 48 48 99 - r r POD Bezrzk.úrok.mír 467% 7% 79 - z.přr.z velkost podnku 45% 79% 94-6 r INSTAB z.přr.vplýv.z n.stb. 5% % 4 4 r LA z.přr.z obch.pod.rzko 7% 77% 4 4
6 th Interntonl Scentc Conerence Mngng nd Modellng o nncl sks Ostrv VŠB-TU Ostrv cult o Economcsnnce Deprtment th th September EVA -4956-47 6479 45 6479 r e OE - VK -7% -7% 54445 6866 45% 4 876 5 449658-8765 OE 779% % - 49% 68% 54% 7 8% 9 945-49587 r e EAT/T T/A A/VK X-(CZ/Z UM) (UZ/A-VK/A) A/VK 8% 47% 4 55 7 9 7% 78% 7 9 6% 45 6 6% 8 64875 556665 88495-45466 -454 EAT/EBT EBT/EBIT EBIT/T A/T 6 VK/VK ost.psv/vk CZ/VK WACC U ( UZ / A) X CZ/Z UM) (UZ/A-VK/A 75% 797% 779% 9675% 54% 5% 696 6 6 6 9 8-59% 8 595% 7 -% 98 6/ -76 86 7-9 - 4 8655 479478-758755 556665 6747 6468 54699-9966595 t/ebt Nprov/T SA/T 6 OA/T 6 čs.rozlš./t*6 rezerv/vk CZ dl./vk CZ kr./vk WACC U UZ/A CZ/Z UM UZ/A-VK/A 685% 9% 95 95 96 4459 95 55 5 6 6 4 65 7 77% 6% 69 64 8 6 - -59% 78 - -5 74-58 96-98 97-4 87 5 8-7% 99-5 9-6 8-5 78 8655-758755 478478 746996 446-4589 -7856 968 89 468679-869844 -7455 N n prod.zb./t výk.spotř./t osob.n/t ost.n/t CZ/Z ÚM UZ/A VK/A 7 7 7 7 4 4 5 7 79 5% 7% 69 64-48 48-8 7 6 8-878% 6-5 9 99-795 -496576 6668647-668 9748-98548 -77949 44878 rpod rinsta r 467% 7% 45% 79% 5% % 7% 77% -96% 79-6% 94 98% 4 7% 4 47979 7655-485694 -75 rla