Michael bčasník farnsti Staré Měst - č.16 - prsinec 2002 BOHU DÍKY, ŽE JSOU NA SVĚTĚ ODVÁŽLIVCI A TO PŘEDEVŠÍM ODVÁŽLIVCI PRO BOŽÍ VĚCI! Milí Bží přátelé, být v katlické církvi dvážný a tvůrčí, t už něc znamená! V knihách dějinách církve se píše tm, jak p pčátečním prnásledvání vybudvali křesťané veliké díl. Ovšem, c je t asi stál dřiny a jak jim tzv. slušní lidé čast házeli klacky pd nhy, t už se nedčteme, ale trchu t tušíme. Vždyť i sučasná dba je tím pznamenaná. I pr farnst t může být nebezpečný bacil. A mžná, že kdyby neprběhly v našem městě kmunální vlby, jejíž výsledky pznamenají tak důležité bdbí, kdy farníci splu s bčany budují nvý kstel, byla by t pět phdvá dba, hdiny a dny setrvačnstí ubíhající! Ale vycházíme ze skutečnsti! Neškdí trchu rzvířit hladinu pklidných vd! Aby si ttiž mnzí z nás (ne-li všichni) uvědmili závažnst kamžiku. Bůh stále pátrá p lidech, kteří nejsu unudění, ale chtějí učinit církev atraktivnější. ADVENT další církevní advent v našem živtě. Když se chceme v tmt čase skutečně sblížit s Bhem, překntrlujme d hlubky svu duši. Mžná, že tam ptkáme skutečné nepřátele, kteří se nás snaží vytrvale držet dalek d Pána: phdlnst, nedstatek nadšení, skln hledat t, c je lehčí, příjemnější, hledat cestu nejmenšíh dpru. Oči duše slábnu, pkušení šikvně se dvlat na důstjnst lidskéh rzumu je stále velké. A c superbia vitae pýcha, pvýšenectví. Neklamme se: je t nejhrší zl a půvd všech bludných cest. ADVENT Pán přichází.. Vždyť jednu t bude advent definitivní, setkání s Pánem definitivní knečné. Jak se s ním setkat, jak pržít čekávání, jak připravit svu duši? Bude stále hdně těch, kteří plavu s prudem? Klik z nás bude tím dbrým křením, či swingem v hudebním tělese církve? Sestra vincentka Tereza Zukič, Chrvatka, se jednu dzvěděla zaměstnanci, který pracval ve firmě na lepidla. Právě tam vyvíjeli slžení lepidla, které měl bhužel jednu jedinu chybu: nelepil, jen přilnul. Zatímc šéfvé hdili prjekt d kše, zamyslel se tent řadvý pracvník, zda by tt lepidl nemhl využít jinak. Ten muž byl ttiž veducím kstelníh sbru, a když zpěváci prpásli správný nástup, vždycky se na ně zlbil. Vzal tedy malý pružek té přilnavé lepící pásky a naznačil jím na partiturách místa nástupů různých hlasů. P zkušce ji mhl dlepit, aniž listy pškdil. Fungval t tak dbře, že si ten muž zhtvil celý blček takvých přilnavých lístků a věnval h šéfvě sekretářce. Za hdinu mu zavlala, že ptřebuje další blčky. A tent blček je už tak známý, že se v žádné kanceláři na světě ani farní už bez něj nebejdu. Všechn začíná vizí, přemýšlením, zkušením. Církev samzřejmě není kmerční pdnik, ale může se z kmerční sféry hdně naučit. V letšním církevním adventu se chceme bhatit dalším svědectvím bratří a sester, kteří zakusili, jak dbrý je Bůh a jak dbrdružný je živt s ním. Budeme svědky vstupu d
katechumenátu tj. bdbí přípravy na křest dspěléh. Katechetka Mirka připravuje pr děti adventní sutěž. Bude sučástí adventníh snažení, kdy naše děti přicházejí s lampičkami na rráty a vystýlají Ježíškvi jesličky. Odměny jsu pět nachystány! Naše farnst čekává další dbré nápady. Jsme vděční za tlik darů, kterými Bůh bdarvává druhé a ni přicházejí s různými návrhy. Tak chceme rzvíjet splupráci. ADVENT m.j. výzva ke smíření s Bhem, církví, bližním. Nezapmeňme na přijetí svátsti smíření v tét dbě. Dufám, že i díky tmu se v duši zahjí rány, které vznikly zpřetrháním bratrských a sesterských put a djde k uzdravení splečenství farní rdiny právě tam, kde byla předtím lhstejnst, nechta, nedůvěra, malá dvaha, egismus či neláska. Přeji všem, aby v nejhlubším nitru své bytsti získali pět svu vnitřní pravdu, pkj a dhdlání. BOHU DÍKY, ŽE JSOU NA SVĚTĚ ODVÁŽLIVCI A TO PŘEDEVŠÍM ODVÁŽLIVCI PRO BOŽÍ VĚCI! Je všem těžké být statečný sám. Musíme najít spjence. Musíme vědět, za c se vyplatí bjvat, a být schpni snášet těžksti. Využijme adventu, vlmme se d smyslu adventu. Kd je ten, kd přichází, prč stále přichází, ke kmu? Adventu a vánc se zmcňuje průmysl a bchd, stávají se záležitstí peněženek. Přeji Ti, ať se Tě raději zmcní Duch svatý! Otec Mirslav Jak pkračuje stavba nvéh kstela? Dalším krkem při stavbě nvéh kstela jsu tzv. mnlitické knstrukce. C t je? Železbetn. Celá nsná kstra kstela, pčínaje základvými ršty, zbudvanými na již htvých piltách, nsné slupy hlavní ldi, pdlaha hlavní ldi, která se bude vznášet asi šest metrů nad terénem Dvrku, a nahře, ve výšce patnácti metrů prstenec spjující nsné slupy a nesucí kpuli i střechu. Vše ze železbetnu. Dále půlkruhvé stěny apsidy zimní kaple. Také ze železbetnu. A samzřejmě věže. Skr čtyřicet metrů vyské, navíc se dvěmi pdzemními pdlažími, sahajícími sm metrů dspdu. Železbetnvá základvá deska, železbetnvé stěny, železbetnvé strpy v jedntlivých pdlažích. Zkrátka velmi mnh, velmi kvalitníh železbetnu. Snad každéh napadne: Železbetn? Bude t studené! Nebude. Dpsud jsem ppisval jenm kstru. V prjektu je pamatván i na tepelné izlace. Sutěž na mnlitické knstrukce vyhrála firma SOPOS z Dubu nad Mravu. Většina čtenářů se už s jejich stavbami setkala. Nejbližší jsu v Nedachlebicích a Otrkvicích. Samzřejmě kaple a kstely. S tut firmu jsme pdepsali smluvu na první etapu mnlitických knstrukcí, na základvé ršty kstela a fary a dvě pdzemní pdlaží věží, p starměstsky sklep na štk. Firma zahájila práci pslední den v září a pustila se d nejbtížnější části, d spdků věží. Prč? Výkp pr věže tvřil ze strany Památníku Velké Mravy stěnu bezmála sm metrů vysku, kteru byl ptřeba přednstně zajistit, aby se nám nesesunula a nezasypala výkp s již htvými piltami. Rvněž památkářům by se takvý sesuv nelíbil.
Klemjducí pzrvatelé nezaznamenávají na staveništi žádný zvláštní ruch. Je t prt, že většinu jsu stavaři zalezlí ve výkpu věží. Práce tam byla zejména ze začátku velmi slžitá a namáhavá. Pažit výkp, betnvat, izlvat prti vdě, svařvat ve výkpu armvací sítě z želez tlustých jak palec, kdy musíte každu chvíli přestavět pažící knstrukci, prtže Vám začíná překážet ve stavbě pěkná fuška! A t všechn při nejhrším pčasí, jaké lets byl. Sychrav, déšť, mkr, blát jak by se na staveništi líhl. Ale pdařil se, dnes je vytažen první pdzemní patr věží i se strpem a výkp přestal hržvat. Zkrátka, stavaři ze SOPOSu t umí, všechna čest! Lets bychm chtěli, pkud t pčasí dvlí, udělat i t druhé pdzemní patr, aby už byl vidět i csi nad zemí, a hned ptm základvé ršty. Prtže dpsud je práce stavařů velmi speciální, není mžné, aby ji dělali naši brigádníci. Práce pr brigádníky ale je téměř přád. P přípravě staveniště, kteru jsem vzpmínal minule, je t nyní pmc stavařům ze SOPOSu při dklízení a čištění pužitéh bednění, úklidu staveniště a dalších pmcných pracích. Stačí se jen přihlásit u pana stavbyveducíh Luňáčka. Myslím, že by se ale na brigádách mhly bjevit i jiné tváře, než které jsu zde vidět stále. Těm brigádníkům, kteří na stavbě našeh kstela pmhli, srdečný dík. Ty, kteří si k pmci ještě nenašli čas, srdečně zveme. Větší rganizvané brigády budu dále vyhlašvány při hláškách p bhslužbách a zveřejňvány na vývěsce před kstelem. Další vývěska přibude přím na staveništi. Ještě se chci zmínit dalším druhu pmcníků našich splubčanů, kteří stavbu našeh kstela chápu pněkud dlišným způsbem. Jedněm říkám přidávači, těm druhým ubírači. Také se bčas vyskytují na staveništi. Přidávači jsu ti, kteří si říkají, že vysypat svje smetí na naše staveniště přijde nejlevněji. A také t udělají. Ubírači jsu zase ti, kteří chdí na staveniště ubírat stavební materiál a říkají si, že t jen přijde levněji, než v bchdě. Těmt nevěnujeme svůj dík, ale svu pzrnst a pkud zpzrujeme jejich činnst na staveništi, neváhejme hned zavlat na plicii, či faru. Závěrem: Stavba kstela nám přes všechny btíže pkračuje. Myslím si, že ty btíže nikdy nepřestanu. T bychm si ptm našeh kstela nevážili. Neustávejme v prjevech vděčnsti našemu Pánu a v prsbách Jeh přízeň. František Křivák Meždugrje dtek Panny Marie Medžugrje zpvědnice světa je tak nazývána nejen ve smyslu svátsti smíření, ale k tevření se sebe sama před Ježíšem prstřednictvím jeh Matky. Tt míst milsti půsbí zvláštní radstí i silu při mdlitbě růžence. Hluběji vnímáme celý živt Mariin pržitý v úžasné pkře, lásce a důvěryplné devzdansti se d vůle Bží. Pak pkj, mír v srdci a zakušení Bží lásky uschpňuje člvěka k rzhdnutí a tuze již nežít jinak, než pdle příkladu Panny Marie a Ježíše.
Tak, jak každé dítě až p narzení uvidí pprvé svu maminku, věřím, že když se budu pevně držet tht lana růžence, i já spatřím svu nebesku Matku s jejím Synem. Vladimíra Batůškvá V pndělí 16. 9. 2002 jsem jela s maminku, babičku a statními putníky d Medžugrje. Jel s námi i tec Mirslav. Pržila jsem týden plných zážitků u Panny Marie, v krásné přírdě, například: na Pdbrdu, Križevaci, ale i u mře. Největší radst jsem měla z th, že jsem mhla tci Mirslavvi ministrvat v kapli Zjevení a předat Panně Marii všechny prsby, které mně řekli ministranti. V sbtu jsme se vrátili dmů. Už jsem se mc těšila na tatínka, Marušku a Martina. Liduška Němcvá V Medžugrji mě nejvíce slvila atmsféra v kstele sv. Jakuba při slavení mše svaté, růženci, adraci Nejsvětější Svátsti a svatéh kříže. Byla naplněna prduchvnělstí, pramenící z živé přítmnsti Pána Ježíše v eucharistii. Je zvláštní, že na tmt mariánském místě Panna Maria ustupuje jakby d pzadí a upřednstňuje a ukazuje tu na svéh syna, který nenachází v našem živtě míst. Panna Maria nás vybízí, abychm v sbě bjevili důstjnst, autenticitu, integritu a ryzst svéh lidství, a t dkážeme tehdy, když budeme napdbvat Ježíše. Th, který všechny tyt atributy v sbě bsahuje. Panna Maria přichází d Medžugrje jak králvna míru, a chce, abychm harmnií sjedncensti našeh lidství, sjedncenstí naší duše, ducha a těla, sjedncenstí časnsti s Věčným, nadpřirzenéh s přirzeným, vnášeli d našeh světa naplněnéh rzplcenstí lidských sbnstí, neschpnstí smysluplných vztahů, pkj, mír a Pravdu, a tak přispěli k nastlení míru a spravedlnsti na naší zemi. V tm vidím pselství Panny Marie v Medžugrje. Ludvík Hynčica Růženec Panny Marie Je název nvéh apštlskéh listu papeže Jana Pavla II vyhlášenéh 16.října 2002. Zárveň prhlásil rk d letšníh října, který knčí říjnem rku 2003 Růžencvým rkem. Mdlitba růžence ve stávající frmě zachycuje puze některá z mnhých tajemství Kristva živta. Pr plné dhalení tajemství Kristva živta navrhuje papež začlenit d tradiční snvy růžence ddatek zahrnující tajemství Kristva veřejnéh živta d křtu až d událstí spjených s jeh umučením. Tat nvá tajemství bsahují důležité bdbí knečnéh Bžíh zjevení z veřejnéh Ježíšva živta a byla značena jak tajemství světla: Pkud jsem na světě, jsem světl světa (Jan 9,5). Zahrnují Ježíšův křest v Jrdánu při kterém byl prhlášen milvaným Synem svéh Otce a Ježíšv známení příchdu Bžíh králvství kterém vydává svědectví svými činy a vyhlašuje jeh pžadavky. Cílem nvých tajemství je nvé živení zájmu křesťansku spiritualitu a růženec se může stát branu d hlubin Kristva srdce překypujícíh radstí, světlem, blestí i slávu.
Jedntlivé událsti Kristva živta zaznamenané v evangeliích, září tajemstvím, která přesahují naše pznání a prt je kladen důraz pr církev třetíh tisíciletí zajet na hlubinu a znamená t schpnst křesťanů dsáhnut prhlubenéh pznání tajemství Ježíšva živta v celém jeh bhatství. Nvá frma růžence je suhrnem evangelia a má následující členění: Radstná tajemství připmínají vtělení a skrytý živt Krista Tajemství světla zaměřeny na významné událsti Ježíšva veřejnéh živta Blestná tajemství se sustřeďují na blestné Kristv umučení Slavná tajemství slavují vzkříšenéh Krista a psmrtný živt Panny Marie Úvd d růžence světla: ( ) Ježíš, který ať je světlem našeh živta ( ) Ježíš, který ať nás uzdravuje milsrdnu lásku ( ) Ježíš, který ať nás vede k sbě d věčné slávy Znění nvých tajemství mdlitby růžence tajemství světla: 1. ( ) Ježíš, který byl pkřtěn v Jrdánu 2. ( ) Ježíš, který zjevil v Káně svu bžsku mc 3. ( ) Ježíš, který hlásal Bží králvství a vyzýval k pkání 4. ( ) Ježíš, který na Hře prměnění zjevil svu slávu 5. ( ) Ježíš, který ustanvil eucharistii Svatý Otec v tmt listu dpručuje následující vlbu tajemství mdlitby růžence: radstná tajemství: v pndělí a v sbtu tajemství světla: ve čtvrtek blestná tajemství: v úterý a v pátek slavná tajemství: ve středu a v neděli a jeh přáním také je, aby se Sláva Otci v růženci světla vždy zpíval. V závěru apštlskéh listu papež zve k tét mdlitbě všechen Bží lid sestry a bratry každéh stavu i pkrčiléh věku, křesťanské rdiny, nemcné a také mládež. Vezměte
růženec s důvěru pět d ruku a bjevte tut mdlitbu ve světle Písma, v suladu s liturgií a v kntextu každdenníh živta. Očekává d nás, že jeh výzva se setká s naším přijetím. František Fltýnek Knference hnutí a nvých kmunit v církvi ČR V plzeňské diecézi v klášteru premnstrátů v Teplé u Mariánských Lázní se během druhéh listpadvéh víkendu knala třetí knference laických hnutí a kmunit. Zástupci šestnácti církevních splečenství ČR jednali a diskutvali mžnstech jak v sučasné dbě předávat víru. Setkání prbíhal v duchu mtta vybranéh z prvníh listu sv. Petra: Mějte v srdci psvátnu úctu ke Kristu jak Pánu a buďte připraveni bhájit se před každým, kd se vás ptá p důvdech vaší naděje, ale všem s jemnstí a skrmnstí. Knferenci přádala Sekce hnutí a kmunit při radě laiků České biskupské knference. V průběhu jednání byly vyměňvány zkušensti s předáváním víry, splečně se hledali ptřeby dnešní dby a dpvědi na tázky se kterými se katlíci setkávají v sekularizvané splečnsti. Ve 12 skupinkách se prbíraly prblémy a tázky sdílení a předávání víry ve městě, na venkvě, v rdinách a mezi dětmi a mládeží. Byl shrmážděn značné mnžství zkušenstí, námětů, pdnětů a návrhů. Výsledky z jednání a práce skupin budu nabídnuty církvi i plenárnímu sněmu. V přednáškvé části sněmu P A.Opatrný přednesl téma víře a evangelizaci v kntextu dnešní splečnsti. Zaměřil se nutnst prhlubení sbní víry a v sekularizvané splečnsti bstjí věřící jen s pevnu hlubku víru, dslva ten, který je zamilván d Krista. Jen takvá víra se může předávat. Biskup Mns. Radkvský ve svém příspěvku hvřil situaci církve ve své diecézi a mžnstech její pastrace. Dr. Libr Prudký seznámil s výsledky scilgických průzkumů stavu nábženství v naší splečnsti. Pr zajímavst zápasů v kpané se v ČR v neděli účastní asi 288 tisíc lidí. Nedělních bhslužeb se v ČR se účastní 450 až 480 tisíc věřících. Přest jsme přirvnáváni ke splku zahrádkářů. P dbu trvání knference vládla atmsféra vzájemnéh przumění, jednty, hlubké víry a velké snahy psílit a bnvit víru v našem nárdě. František Fltýnek Láska v písních králvny Abizag Lásku neuhasí ani velké vdy a řeky ji nezaplaví V pndělí 18. 11. 2002 se v sále Reduty v Uh. Hradišti uskutečnil přad Písně králvny Abizag. Byly t zhudebněné básně a verše básníka blesti, ale hlavně naděje v 60-tých letech perzekuvanéh kněze a kapucínskéh mnicha P. Jiříh Jana Víchy, který si ve svých verších vybral věčné slv LÁSKA. Námětem tht přadu byla láska v biblických textech, které nás i p staletí slvvaly svjí nadčasvstí a sučasně i přítmnstí výrazů a vyjádření krásy zamilvansti.
Celý přad byl slavu křesťanskéh stylu živta tht kněze a svjí sugestivnstí zaujal nejen mě. Příkladem byl velký ptlesk i t, že p sknčení, lidé sedící v křeslech čekávali další pkračvání tét úchvatné chvíle. František Gttwald Tip na vánční dárek pr naše děti: Jarslav Olšava Vánční phádky a pvídky - cena 100 Kč. Mžnst zakupení v sakristii. Předvánční zpvídání Kstel sv. Michaela St. Měst pátek 20. 12. 2002 d 15 18 hd. Zpvídat bude O. Jsef Hnka z Jalubí. V statní dny bude zpvídat O. Mirslav vždy půl hdiny přede mší svatu. Od pndělí 16. 12. 2002 d úterý 24. 12. 2002 (krmě neděl), vždy d 8 11 hd. ve farní kstele sv. Františka Xaverskéh a d 15 17 hd. v klášterní kstele Zvěstvání Panny Marie. Veškerá hdnta pkání spčívá v tm, že nás znvu vrací d stavu Bží milsti a putá nás k Bhu v důvěrném a velkém přátelství. Cílem a účinkem tét svátsti je tedy smíření s Bhem. Neváhejte a přijďte 7. 12. 2002 d 9 hd d 12 hd prběhne v arcibiskupském gymnáziu v Krměříži Den tevřených dveří. Vhdné především pr nadané žáky 7. a 9. tříd základních škl 7. 12. 2002 d 9 hd. se kná předvánční úklid v kstele 7. 12.2002 při mši svaté v 17 hd.: přijetí Blanky Jagšvé d katechumenátu 8. 12. 2002 v 16 hd. se v našem kstele sv. Michaela kná adventní kncert sbru SZeŠ a gymnázia pd vedením Mirslavy Rhelvé. Vstupné dbrvlné 14. 12. 2002 ve 13.30 hd. bude služit mši sv. arcibiskup Jan Graubner v kapli v Ústavu sciální péče na Kpánkách. Při tét příležitsti bude kaple pžehnána. Jste srdečně zváni! Centrum pr rdinný živt v Olmuci nabízí službu Pastrálně terapeutickéh pradenství v prstrách Centra pr rdinný živt v Olmuci. Obracet se mhu lidé, kteří ptřebují pmc v prblémech: víry, nábženství, sekt, neb s psychickými prblémy či s depresemi. K dispzici bude zájemcům MUDr. Jitka Krausvá, která je psychiatrička - bývalá primářka psychiatrickéh ddělení v Ostravě, nyní půsbící jak představená Institutu díla blažené Zdislavy, známých jak zdislavky, jehž ústředí je v Litměřicích. Nejbližší termíny pr bjednání jsu: d 16. 12. 18. 12. 2002.
Adresa: Centrum pr rdinný živt, Biskupské nám. 2, 772 00 Olmuc, tel. 585 500 250 253. 23. 12. 2002 d 9 hd. můžeme pmci při vánční výzdbě kstela.