Ing. Jiří Vaněk Jeřabinvá 290 337 01 Rkycany Tel: 371 720 047 602 661 655 mail: v290@quick.cz ZADAVATEL POSUDKU: WEST BROKERS a.s. Z N A L E C K Ý P O S U D E K č. 057 Ocenění akcií splečnsti : ZNZ Přeštice, a.s. Pčet stran psudku: 19 Pčet stran tabulkvé části 23 Pčet přílh: 8 Červenec-srpen 2006 Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 1 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
OBSAH: I. ÚVOD účel cenění II. POPIS PŘEDMĚTU POSUDKU 2.1 Údaje emitentvi akcie 2.2 Základní údaje cenném papíru 2.3 Předmět pdnikání splečnsti 2.4 Ppis histrie splečnsti, vlastnická struktura splečnsti a významné transakce s cenným papírem 2.5 Analýza ptenciálu ceňvanéh pdniku a prgnóza buducíh vývje 2.5.1 Makreknmická analýza prstředí splečnsti 2.5.2 Pstavení a vývj relevantních trhů splečnsti 2.6 Finanční analýza splečnsti 2.6.1 Analýza pměrvých ukazatelů splečnsti 2.7 Pužité pdkladvé materiály III. Vlba přístupu a metdy cenění 3.1 Základní skutečnsti a pjmy 3.2. Ppis metd cenění a jejich mžnstí užití pr prváděné cenění 3.2.1 Majetkvé cenění 3.2.2 Výnsvé metdy 3.2.2.1 Metda kapitalizvaných čistých výnsů 3.2.2.2 Metdy diskntvaných peněžních tků 3.2.3 Prvnávací způsb cenění 3.2.4 Tržní metdy 3.3 Závěr - zvlený způsb cenění IV. Stanvení hdnty cennéh papíru 4.1 Výnsvá metda 4.1.1 Finanční plán 4.1.1.1 Prgnóza tržeb 4.1.1.2 Prgnóza prvzních nákladů 4.1.1.3 Prgnóza změn pracvníh kapitálu 4.1.1.4 Prgnóza investiční a dpisvé plitiky 4.1.1.5 Prgnóza stavu úrčených dluhů 4.1.1.6 Prgnóza hspdářskéh výsledku a rzvahy 4.1.2. Výpčet hdnty akcie 4.1.2.1 Stanvení diskntní míry 4.1.2.2 Vlný peněžní tk V. Závěrečný výrk 5.1 Prhlášení zpracvatele 5.2 Závěrečný výrk TABULKOVÁ ČÁST: Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 2 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
Finanční analýza: Tabulka 1. - Rzvaha Aktiva Tabulka 2. - Rzvaha Mezirční změna aktiv Tabulka 3. - Rzvaha Pdíl jedntlivých aktiv na celkvých aktivech Tabulka 4. - Rzvaha Pasiva Tabulka 5. - Rzvaha Mezirční změna pasiv Tabulka 6. - Rzvaha Pdíl jedntlivých pasiv na celkvých pasivech Tabulka 7. - Výkaz zisku a ztrát Tabulka 8. - Výkaz zisku a ztrát mezirční změna plžek Tabulka 9. - Výkaz zisku a ztrát pdíl na tržbách splečnsti Tabulka 10. - Finanční ukazatele Grafy 1. - Struktura Rzvahy Grafy 2. - Struktura Výnsů a nákladů Grafy 3. - Hspdářský výsledek Grafy 4. - Pracvní kapitál Stanvení hdnty akcie (Finanční plán, metda DCF): Prgnóza a prgnóza prdeje a tržeb Prgnóza prvzních nákladů Prgnóza změn pracvníh kapitálu Prgnóza investiční a dpisvé plitiky Prgnóza stavu úrčených dluhů Prgnóza výkazu zisku a ztrát Prgnóza výkazu rzvahy Prpčet průměrnéh váženéh výnsu z bezrizikvé investice v ČR 2006 Kalkulace FCFF metda DCF Entity I. ÚVOD účel cenění Na základě pžadavku splečnsti WEST BROKERS a.s., se sídlem Plzeň, Slvanská 100, PSČ 326 00, IČ 64832341 jsem prvedl cenění akcie výše uvedené splečnsti. Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 3 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
Psudek je zpracván jak pdpůrný materiál při stanvení výchzí ceny akcie při veřejné dražbě bchdníkem z cennými papíry. Dražené akcie budu draženy v rámci zpeněžení knkursní pdstaty. II. POPIS PŘEDMĚTU POSUDKU 2.1 Údaje emitentvi akcie Obchdní název : ZNZ Přeštice, a.s. IČ : 49790757 Sídl : Husva 438, 334 22 Přeštice Datum vzniku : 1.1.1994 VOR vedený : Krajským sudem v Plzni ddíl B, vlžka 400 Právní frma : akcivá splečnst Základní jmění : 72.638.000,- Kč Splacen : 100 % Splečnst je zalžena na dbu neurčitu. Splečnst snížila základní kapitál 4.555.000,-Kč a tat změna ještě není prmítnuta d aktuálníh účetnictví splečnsti. 2.2 Základní údaje cenném papíru (dále jen CP ) Splečnst emitvala tyt kmenvé akcie: Druh CP : akcie Frma CP : na majitele Pdba CP : listinná Nminální hdnta : 1.000,- Kč Pčet vydaných CP : 72.638 ks akcií Práv na dividendu : dle becně platných nrem a stanv splečnsti Registrace CP : cenný papír není registrván na žádném veřejném trhu Převditelnst CP : akcie je nemezeně převditelná Tat akcie je předmětem cenění. 2.3 Předmět pdnikání splečnsti Splečnst ZNZ Přeštice, a.s. patří pdle svéh hlavníh předmětu pdnikání d bru Obchd dle OKEČ Velkbchd s bilím, sivem a krmivem. Splečnst též vyrábí drbné a středně velké kvvé díly a knstrukce ( nástavby na krmné směsy.) a nvě též pdniká v zemědělské prvvýrbě. Hlavní tržby splečnsti prt plynu z bchdních činnstí v blasti zemědělských výrbků, průmyslvých krmiv, hnjiv a agrchemie. D buducna splečnst hdlá rzvíjet zejména zemědělsku prvvýrbu. Předmětem pdnikání zapsaným v bchdním rejstříku jsu i další činnsti, které suvisejí s hlavním předmětem pdnikání. Opis výpisu z bchdníh rejstříku je předmětem přílhy tht psudku. 2.4 Ppis histrie splečnsti, vlastnická struktura splečnsti a významné transakce s cenným papírem Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 4 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
Splečnsti ZNZ Přeštice, a.s. vznikla v rce 1994 rzhdnutím Fndu nárdníh majetku České republiky. Emitvané akcie byly nabídnuty v kupónvé privatizaci Dle dstupných infrmací z pslední účetní závěrky je vládající sbu vůči akcivé splečnsti splečnst VP Agr spl. s r.. Tat splečnst vlastnila k 31.12.2005 90,1% akcií splečnsti. Znalec nenalezl srvnatelný pdnik jehž známé transakce s většími balíky akcií by byly výchdiskem pr srvnání. Dne 29.12. 2004 prběhla dražba 1113 ks akcií za cenu 273,4 Kč/ks. Cena při převdu majritníh balíku akcií splečnsti v rce 2005 nebyla zveřejněna. 2.5 Analýza ptenciálu ceňvanéh pdniku a prgnóza buducíh vývje 2.5.1 Makreknmická analýza prstředí splečnsti Česká eknmika v sučasné dbě rste vyskými tempy, cž vede ke zlepšení celkvé eknmické pzice. České hspdářství se tak pstupně přibližuje úrvni vyspělých států Evrpské unie, kde mezirční míra růstu HDP ve státech EU byla nižší než v ČR. V rce 2004 vzrstl hrubí dmácí prdukt 4,4%, v rce 2005 6,1% a pr rk 2006 lze čekávat pdbný výsledek. Tent vývj je zapříčiněn tempem přírůstku na pptávkvé i nabídkvé straně, především kladnu bilancí zahraničníh bchdu, kdy nejvíce pzitivně půsbil čistý vývz a dále také zvýšení výdajů knečné sptřeby dmácnstí. Růst minuléh bdbí urychlil také vstup České republiky d Evrpské unie v rce 2004, který dstranil překážky bchdu a usnadnil phyb zbží přes hranice. Následující tabulkvý přehled vybraných základních ukazatelů vývje české eknmiky za rky 1999-2005 dkládá příznivý vývj základních nárdhspdářských trendů: U k a z a t e l 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 HDP %, r/r, reálně 1,3 3,6 2,5 1,9 3,6 4,2 6,1 Míra inflace %, r/r, průměr 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 Míra nezaměstnansti %, průměr 8,54 9,02 8,54 9,15 9,9 9,19 8,97 CZK/EUR průměr (Kč) 36,88 35,61 34,08 30,81 31,84 31,90 29,78 CZK/USD průměr (Kč) 34,60 38,59 38,04 32,74 28,23 25,70 23,95 Zdrj: ČNB, Český statistický úřad, kmerční banky Jakžt výchdisk pr dhad buducnsti splečnsti je třeba vyjít z dhadů vývje klíčvých ukazatelů nárdníh hspdářství: U k a z a t e l 2006 2007 2008 2009 HDP %, r/r, reálně 5 4,8 4,5 4,5 Míra inflace %, r/r, průměr 2,7 3,7 3,6 3,1 Míra nezaměstnansti %, průměr 8,7 8,5 8,5 8,5 CZK/EUR průměr 28,30 27,50 27,00 26,50 CZK/USD průměr 23,20 20,70 20,60 Zdrj : prgnózy ČNB, Kmerční banka, Patria Finance 20,50 Splečnst ZNZ Přeštice, a.s. má svu prdukcí nízku citlivst na cyklické faktry hspdářství. Na straně výnsů je splečnst závislá převážně na vývji světvých cen zemědělských kmdit a jejich zásbě v České republice. Psilující kruna má d buducna Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 5 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
záprný vliv na vývz zemědělských kmdit, a tudíž i na ceňvanu splečnst. Ceny zemědělských kmdit spíše než na stav eknmiky dráží míru úrdy v té které pldině a vliv dtačních patření státu a EU. 2.5.2 Pstavení a vývj relevantních trhů splečnsti Splečnst ZNZ Přeštice, a.s. je klasickým představitelem zemědělských výkupních rganizací. Její nevýhdu je, že dnes není zapjena d širších republikvých seskupení, které jsu schpny svu silu získat knkurenční výhdy pr své ddavatele i dběratele. Další nevýhdu je jasné teritriální rzlžení splečnsti v části kresu Plzeň jih, čímž je pměrně mezen i kruh případných zákazníků splečnsti. Vědma si těcht nevýhd snaží se splečnst částečnu změnu předmětu pdnikání. Již dluhdbě se specializuje na výrbu nástaveb na přepravu krmných směsí pr zvířata. Tent trh je úzce speciální a spíše klesající, tudíž i jeh rzvj (i při zapčtení vlivu nvých investic splečnsti) je prblematický. Nvým směrem vývje splečnsti je dnes zemědělská prvvýrba. Tent pdnikatelský záměr vzniká ve splečnsti pstupně. Výhdu zde bude jistě synergie prpjení bchdu a výrby. 2.6 Finanční analýza splečnsti Finanční analýza cílvé splečnsti vychází z předběžných výsledků splečnsti k 30.5.2006. Pdrbná tabulkvá část tét analýzy je sučástí tht psudku. Druhvá skladba aktiv je zřejmá z účetních výkazů Rzvaha-aktiva splečnsti. Znalec při psuzvání jedntlivých aktiv navíc vycházel z pdrbných přehledů jedntlivých plžek aktiv jak jsu: Rzbr zásb z přehledem jejich brátce Rzbr phledávek z bchdníh styku včetně jejich bnity Přehled neptřebných aktiv Z uvedených materiálů znalec dšel k závěru, že část aktiv je v nelikvidní frmě. Účetnictví splečnsti je standardní, bez zjevných nedstatků. Auditrské zprávy z psledních let nebsahují výhrady ke kvalitě vedení účetnictví. 2.6.1 Analýza pměrvých ukazatelů splečnsti Rentabilita Splečnst dluhdbě dsahuje spíše nižší rentability. Hdnta rentability celkvých aktiv ROA se phybuje d 1,76 d 5,7%. Nervnměrnst výknů během rku pněkud zkresluje výsledek části rku 2006, dá se však čekávat že bude spíše lepším. Rentabilita vlastníh jmění ROE dsahuje hdnt 1,77% v rce 2005, cž zase ukazuje na pdprůměrný pdnik. V psledních letech jak nákladvst tržeb tak i mzdvá nárčnst vykazují téměř neměnný stav. Aktivita Splečnst má brat celkvých aktiv 1,17 cž je pr bchdní rganizaci velmi nízké čísl. Stejně tak i jeh pkles d rku 2004 ukazval na snižující se aktivitu splečnsti. Rk 2005 a vliv nvéh vlastníka pzitivně vlivnil jak aktivitu, tak i rentabilitu splečnsti. Rzbr běžných aktiv ukazuje stejný trend. Dba bratu zásb vzrstla ze 70 dnů v rce 2000 na Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 6 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
181 v rce 2004, rk 2005 vykazuje zlepšení na hdntu 102. Dba bratu phledávek i dba splatnsti krátkdbých závazků se v rce 2005 vyvíjely příznivě. Ukazatele dluhdbé finanční rvnváhy Splečnst je dluhdbě stabilní bez výrazných výkyvů ve struktuře kapitálu. Pdíl vlastních zdrjů za sedm let klísá mezi 41 až 52%, cž je hdnta pr bchdní rganizaci rzumná, zaručující stabilitu splečnsti. Likvidita Splečnst plní své krátkdbé závazky, nicméně jejich splatnst výrazně narůstá. Celkvá likvidita splečnsti se phybuje dluhdbě klem 1,10 až 1,26. Tyt hdnty lze pvažvat za nízké. Běžná likvidita (L2) i peněžní likvidita je nízká. Prduktivita práce Pměr sbních nákladů k přidané hdntě se v čase zvyšval a v rce 2004 dsahval již téměř 70%.. Prduktivita práce na zaměstnance d rku 2000 neustále klesala. Rk 2005 ukazuje na zlepšení Průměrná mzda rste mezirčně -5,4 až 9,4%. Ukazatele kapitálvéh trhu Ukazatele zalžené na tržní ceně nelze vzhledem k tmu, že splečnst nemá bchdvané akcie na kapitálvém trhu, pužít. Vlastní kapitál na akcii je téměř knstantní klem hdnty 1220 Kč/ akcii. Celkvá eknmická situace splečnsti ZNZ Přeštice, a.s. je relativně stabilní se zlepšujícím trendem v rce 2005 a przatím s nízku rentabilitu výrby. Pdrbnější rzbr významných eknmických aspektů je uveden v přílhách psudku a tabulkvé části představující finanční analýzu splečnsti. 2.7 Pužité pdkladvé materiály Výpis z bchdníh rejstříku akcivé splečnsti ZNZ Přeštice, a.s. Výkazy zisků a ztrát za rky 2004 a 2005 splečnsti ZNZ Přeštice, a.s. Rzvaha za rky 2004 a 2005 splečnsti ZNZ Přeštice, a.s. Přílha k účetní závěrce splečnsti ZNZ Přeštice, a.s. za rk 2005 Zprávy auditra za rk 2005 splečnsti ZNZ Přeštice, a.s. Předběžný výkaz zisků a ztrát ke dni 30.5.2006 splečnsti ZNZ Přeštice, a.s. Předběžná rzvaha ke dni 30.5.2006 splečnsti ZNZ Přeštice, a.s. Pdrbný rzbr aktiv splečnsti (není přílhu) Stanvy splečnsti (není přílhu) III. Vlba přístupu a metdy cenění 3.1 Základní skutečnsti a pjmy Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 7 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
Zákn č. 151/1997 Sb., ceňvání majetku, stanvuje v 2, že majetek a služba se ceňují bvyklu cenu, pkud zákn nestanví jiný způsb ceňvání. Obvyklu cenu se rzumí cena, která by byla dsažena při prdeji stejnéh, ppřípadě bdbnéh majetku se stejnu užitnu hdntu, neb při pskytvání stejné neb bdbné služby v bvyklém bchdním styku v tuzemsku ke dni cenění. Takt stanvená bvyklá cena je v tržním ceňvání synnymem mezinárdně pužívanéh pjmu tržní hdnta. Pjem tržní hdnta je v suladu se standardy evrpskéh sdružení dhadců majetku TEGANOVA a americké splečnsti dhadců majetku ASA definván jak dhadní suma peněz neb jinéh směnnéh ekvivalentu, kteru by kupec zaplatil za majetek se stejnu užitnu hdntu jak je majetek ceňvaný. Předpkládá se, že kupec i prdávající jsu k uskutečnění transakce bvykle mtivváni, jednají v suladu s platnými právními předpisy, jsu seznámeni se všemi pdstatnými klnstmi vážícími se k ceňvanému majetku a jednají svbdně a bez nátlaku. Při cenění je třeba zvážit všechny známé skutečnsti, které mají na cenění vliv, avšak d její výše se neprmítají vlivy mimřádných klnstí trhu, sbních pměrů prdávajícíh neb kupujícíh ani vliv zvláštní bliby. Mimřádnými klnstmi trhu se rzumějí zejména stav finanční tísně prdávajícíh neb kupujícíh. V případě ceňvání akcií bchdvaných na veřejných trzích Zákn ceňvání majetku stanvuje v 19: Registrvané cenné papíry, tuzemské neb zahraniční, bchdvané na tuzemském veřejném trhu neb sučasně na tuzemském i zahraničním veřejném trhu, se ceňují kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v den cenění. Pkud nebyl v den cenění cenným papírem na tuzemské burze bchdván, cení se psledním kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v bdbí předcházejících 30 dnů přede dnem cenění, pkud byl tent papír bchdván. Nebyl-li cenný papír bchdván na tuzemské burze v těcht psledních 30 dnech, cení se nejnižším dsaženým kurzem vyhlášeným ve stejném bdbí u statních rganizátrů mimburzvníh trhu cenných papírů. S hledem na účel zpracvání tht znaleckéh psudku je třeba vycházet rvněž z příslušných ustanvení zákna 513/1991 Sb. (Obchdní zákník) v platném znění, kde se v 183c dst.3) uvádí: Cena neb směnný pměr uvedené v pvinné nabídce převzetí musí být přiměřené hdntě akcií. Při stanvení ceny pr účely pvinné nabídky převzetí při vládnutí splečnsti se přihlédne k váženému průměru cen, za něž byly uskutečněný bchdy těmit cennými papíry v dbě 6 měsíců před vznikem pvinnsti učinit nabídku převzetí, které byly evidvány Střediskem cenných papírů pdle dstavce 4 (dále jen průměrná cena ). Jestliže akcinář neb sba jednající s ním ve shdě nabyla v psledních šesti měsících cenné papíry, které jsu předmětem nabídky převzetí, za cenu vyšší, než je průměrná cena (dále jen prémivá cena ), nesmí být cena navrhvaná v nabídce převzetí nižší než prémivá cena snížená až 15%, jestliže stanvy tut dchylku nevylučují neb nezpřísňují. Takt snížená prémivá cena nesmí být nižší než průměrná cena. Úklem znalce je psudit přiměřenst nabízené ceny. Pr tt psuzení je třeba stanvit hdntu akcie, tj. pdílu na hdntě celé splečnsti. V případě stanvení hdnty pdniku jsu standardně využívány níže uvedené ceňvací přístupy: Majetkvé metdy Výnsvé metdy Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 8 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
Prvnávací metdy Tržní metdy Pkud je majetek ceněn za předpkladu pkračvání jeh sučasné frmy užití, vychází cenění z předpkladu, že majetek, který je předmětem cenění, bude i nadále využíván ke stejným účelům, a t v místě, ve kterém se nachází. Šetření zahrnval majetek ceňvané splečnsti. Tt šetření jsem prvedl pr stanvení dhadu tržní hdnty akcie splečnsti, při němž jsem vycházel z infrmací a ze skutečnstí, které byly platné k datu cenění, tj. červenec-srpen 2006. Akcie byla ceněna za předpkladu pkračvání stávající pdnikatelské činnsti splečnsti a sučasné frmy užití majetku splečnsti. Majetek, který tvřil předmět cenění, sestával z investičníh majetku evidvanéh v účetnictví, finančních investic, zásb, phledávek a finančníh majetku. V průběhu šetření jsem jednal se zástupci splečnsti, jejíž akcie jsu předmětem cenění, důležitých skutečnstech vážících se k předmětu cenění. Veškeré skutečnsti a závěry uváděné v tmt psudku, jsu zalženy na pskytnutých dkumentech a infrmacích majetku. Nevěřval jsme, krmě veřejných infrmačních zdrjů, pravst ani pravdivst pskytnutých dkumentů a infrmací předaných mi druhými sbami. V předkládaných materiálem jsem nenalezl rzpry veducí ke zpchybnění těcht materiálů. 3.2. Ppis metd cenění a jejich mžnstí užití pr prváděné cenění 3.2.1 Majetkvé cenění: Tyt metdy vycházejí z předpkladu, že hdnta pdniku je ttžná z hdntu majetku, který je v tmt pdniku bsažen. Metdy jsu tedy zalženy na analýze jedntlivých slžek majetku. Odečteme-li d celkvé hdnty aktiv pdniku všechny její závazky, dstaneme hdntu ceňvanéh pdniku. Pdle užitých cen jedntlivéh majetku lze tyt metdy dělit: Účetní ceny... účetní hdnta (hdnta vlastníh kapitálu) Likvidační ceny... likvidační hdnta Reprdukční ceny... substanční hdnta Nejvíce užívanu metdu tét skupiny je substanční hdnta. Jedná se suhrn relativně samstatných cenění těcht jedntlivých majetkvých slžek ceňvané splečnsti. U knkrétních slžek majetku lze přistupil k jejich hdncení na základě infrmací pskytnutých vedením splečnsti a na základě vlastníh šetření, avšak vždy s přihlédnutím k zásadě patrnsti. Jedntlivé slžky jsem ceňvali na základě předpkladu, že splečnst bude nadále pkračvat ve svjí dsavadní činnsti. Největším prblémem při ceňvání slžek majetku je určení hdnty nehmtných aktiv. Stanvení hdnty akcie tut metdu vychází z výpčtu čistých redukvaných aktiv splečnsti připadajících na 1 akcii. Čistá redukvaná aktiva je určena jak rzdíl mezi sučtem dílčích plžek aktiv násbených keficientem redukce a úhrnem závazků emitenta. Jedntlivé hdnty keficientů redukce jsu stanveny jak vyjádření pdílu čekávané sučasné hdnty danéh aktiva k účetní hdntě danéh aktiva při uvažvání nezbytnéh vlivu infrmační entrpie vzhledem k pdrbnsti předlžených ukazatelů účetní závěrky emitenta. Vzhledem k tmu, že stanvení keficientů je zatížen velku dchylku, nebyla tat metda pužita pr stanvení knečné hdnty akcie. Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 9 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
3.2.2 Výnsvé metdy Nejpužívanějším způsbem cenění akcií je skupina výnsvých metd. Tat skupina metd vychází z důslednéh využívání pznatku, že hdnta statku je určena čekávaným užitkem pr jeh držitele. U hspdářských statků, ke kterým patří i pdnik (akcie, bchdní pdíl), jsu tímt užitkem v buducnu čekávané příjmy. Základní tázku těcht metd je tedy určení mžných příjmů (užitků) plynucích z držení ceňvanéh aktiva. Sučet všech příjmů plynucích z držení aktiva diskntvaných v čase tvří hdntu aktiva. Největším úskalím těcht metd je prt přesný dhad vývje velkéh mnžství eknmických veličin na něklik let dpředu (5-10 let). Jedná se převážně prgnózy vývje trhu a pstavení pdniku na tmt trhu, prgnózy buducích tržeb a nákladů, daní a mnha dalších faktrů. Přesný dhad těcht údajů v České republice, která ještě nemá plně rzvinutu a stabilní tržní eknmiku, je značně btížný. Stejný prblém pak můžeme nalézt i v histrických datech, kde vlivem rychle se měnících pdmínek dchází ke změnám, které je třeba slžitě určit a dfiltrvat při analýze eknmických dat. Nejrzšířenějšími výnsvými metdami jsu: Metda kapitalizvaných čistých výnsů Skupina metd diskntvaných peněžních tků Kmbinvané metdy 3.2.2.1 Metda kapitalizvaných čistých výnsů Jedná se metdu uplatňvanu zvláště v německy mluvících zemích. Více než metdy diskntvaných peněžních tků se pírá histrická data pdniku (za 3-5 let zpět). Základní myšlenku kapitalizace výnsů je, že hdnta pdniku je stanvena na základě tzv. Udržitelné úrvně zisku dvzené d výknnsti pdniku v minulých letech. Vlastní výpčet hdnty splečnsti je mžné dvdit pdle vztahu: kde HP = TZ/r HP...hdnta pdniku TZ... trvale dsažitelný zisk r... kalkulvaná úrkvá míra (diskntní míra) V tét nejjedndušší verzi jde tedy sučet neknečné řady knstantních výnsů. Metdu je mžn zpřesnit rzdělením sledvanéh bdbí na části s 2 (neb 3) časvé úseky s rzdílným dhadvaným výnsem či výnsem narůstajícím (1+g) krát. Metdu kapitalizvaných čistých výnsů můžeme pvažvat za výraz německéh přístupu ceňvání. Na rzdíl d anglsaských phledů se vyznačuje větší snahu bjektivitu a patrnst. 3.2.2.2 Metdy diskntvaných peněžních tků Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 10 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
Z hlediska principu je základní výnsvu metdu metda diskntvaných peněžních tků (DCF discunted cash flw). Tat metda má více variant lišících se v něklika hledech: Pdle způsbu kalkulace daní: Nekalkulují daně Kalkulují daně puze na úrvni příjmů ceňvané splečnsti. Nejužívanější způsb. Kalkulují daně na úrvni ceňvané splečnsti i na úrvni majitele pdniku. Tent přístup již lze pvažvat za subjektivní cenění, prtže suvisí přím z knkrétní sbu vlastníka. Pdle pužitých cen: Pracuje s inflací a peněžními tky vyjadřuje v buducích nminálních cenách běžné ceny. Přesnější způsb při kalkulaci různých inflačních trendů u různých dhadvaných veličin. Pracuje se stálými cenami Pdle kalkulace peněžníh tku: Metda entity. Metda hledá hdntu pdniku jak celku diskntváním celkvých peněžních tků ze splečnsti a v druhém krku dčítá hdntu úrčenéh cizíh kapitálu ke dni cenění. Výsledkem je pak hdnta pdniku pr vlastníka. Metda equity. Vychází puze z diskntvaných peněžních tků, které jsu určeny pr vlastníky pdniku. Metda APV (upravený vlastní kapitál). Metda v prvním krku zjišťuje hdntu pdniku jak celku ve dvu plžkách hdnty nezadluženéh pdniku a sučasné hdnty daňvých úspr. V druhém krku je dečtena hdnta cizíh kapitálu. Nejužívanějším přístupen je metda entity kalkulvaná s daněmi na úrvni pdniku a v běžných cenách. Tent přístup je pužíván i v tmt cenění. Pstup užití tét metdy lze rzdělit d něklika krků: 1. Vymezení úklu pr cenění. V našem případě se jedná cenění akcie, jakžt pdílu na hdntě pdniku. 2. Strategická analýza ceňvanéh pdniku. Tent krk má dpvědět na tázku sučasnéh tržníh a vnitřníh ptenciálu pdniku a vývje těcht hdnt, při respektvání stavu a vývje bru, trhů a knkurence. 3. Finanční analýza ceňvanéh pdniku. V tmt krku je třeba analyzvat finanční zdraví splečnsti. Tat analýza byla prvedena v tmt psudku již v kapitle 2.6 tht psudku a její tabulkvá část je sučástí tht psudku. 4. Sestavení finančníh plánu Bezprstřední základnu pr cenění je finanční plán sestávající zejména z plánů prdeje, plánu nákladů a pracvních sil, plánů prvzníh hspdářskéh výsledku a z něh plynucích daní a pdílů na HV, plánu prvzníh a plánu celkvéh peněžníh tku. Tvrba tht finančníh plánu musí vycházet ze záměrů a infrmací jak ze samtné splečnsti, tak i ze situace v bru a na relevantním trhu. Plány též musí zhledňvat celkvu hspdářsku situaci splečnsti s hledem na její mžný vývj. 5. Vlastní cenění. V tmt krku vymezíme cash-flw pr vlastní cenění, tj. pr každý rk mnžství peněz, které je mžné dejmut z pdniku, aniž by byl narušen jeh předpkládaný vývj. Tím se rzumí peněžní tk, který je k dispzici, jak pr vlastníky, tak pr věřitele. Vlný peněžní tk se vztahuje Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 11 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
puze k prvzní činnsti pdniku, prt neprvzní aktiva je třeba ddělit, neuvažvat s jejich výnsy v buducnu, ale jejich sučasnu tržní hdntu přičíst k hdntě pdniku. Diskntváním všech finančních tků získáme hrubu hdntu pdniku. Odečtením hdnty cizích zdrjů a přičtením tržní hdnty neprvzních aktiv získáme hdntu pdniku. Vydělením hdnty pdniku pčtem emitvaných akcií získáme hdntu jedné akcie. Standardně se pužívá dvufázvá varianta DCF. Vychází z jednduchéh předpkladu, že buducí bdbí lze rzdělit na dvě fáze. První fáze zahrnuje bdbí, p které je ceňvatel schpen vypracvat prgnózu vlnéh peněžníh tku v jedntlivých letech. Druhá fáze sahající d knce první fáze d neknečna představuje bdbí s btížnu predikcí vývje, a je prt charakterizván trvalu pkračující hdntu. Základní přístup pr určení pkračující hdnty vychází z mdelu stabilníh rčníh cash-flw s trvalým růstem (g). Pkračující hdnta pak je sučtem neknečné řady příjmů (Grdnův vzrec). Důležitým prvkem tét metdy je správné určení kalkulvané úrkvé míry (diskntní míra). Dle definice se jedná Míru výnsnsti čekávaná investrem při akvizici buducíh peněžníh tku s hledem na rizik spjené s mžnstí tent výns získat. Kalkulvaná výnsnst tudíž musí krespndvat s rizikem spjeným s dhadvanými buducími výnsy. V rámci metdy DCF entity je třeba becně vycházet z průměrných vážených nákladů kapitálu, tj. nákladů, které dpvídají rizikvsti příjmů, při určitém pměru cizích a vlastních zdrjů v pdniku. Obecný vzrec pr průměrné vážené náklady kapitálu je: kde: WACC = n CK (1-d)CK/K + n VK(Z) VK/K n CK...náklady na cizí kapitál n VK(Z)... náklady na vlastní kapitál při daném zadlužení pdniku d... sazba daně z příjmu ceňvanéh pdniku CK... hdnta úrčenéh cizíh kapitálu VK... hdnta vlastníh kapitálu K... celkvá výše kapitálu (K= CK + VK) Náklady na cizí kapitál lze stanvit z aktuálních úrků dluhdbých závazků splečnsti. Nejužívanějším způsbem určení nákladů vlastníh kapitálu je stavebnicvý mdel. Ten předpkládá, že tat veličina má dvě slžky. První slžka představuje bezrizikvu úrkvu míru a druhá pak rizikvu přirážku. Bezrizikvá úrkvá míra vychází z výnsu nejméně rizikvéh aktiva dluhdbých státních dluhpisů. Splatnst pužitých dluhpisů by měla v c největší míře krespndvat s plánvanu živtnstí pdniku neb by měla být alespň c největší. Rizikvá přirážka pak dráží charakteristiku pdniku. V prstředí České republiky je, dle názru znalce, mžné spíše přistupit k expertnímu dhadu tét hdnty, prtže výpčtvě slžitější metdy narážejí na prblematické charakteristiky akcivých trhu (beta) či na nesnadnst nalezení pdbných pdniků. Znalec sestavil výpčet rizikvé přerážky na základě mdelu CAMP. Metda DCF byla zvlena jak určující pr stanvení hdnty akcie, prtže nejlépe dráží důvdy držení tét akcie, tj, buducí výnsy, resp. dividendy, vyplácené splečnstí akcinářům. 3.2.3 Prvnávací způsb cenění: Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 12 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
Pužitím těcht metd srvnáváme ceňvaný pdnik s pdniky, jejichž cenné papíry jsu v určitém bdbí běžně bchdvány na veřejných trzích neb jejichž tržní hdnty jsu známé. I přes některá specifika tht cenění, zvláště se týkajících mnhdy neúplných či zkreslených infrmacích cenách zaplacených za jedntlivé pdniky, je mžné i tyt metdy pužít. Pr úspěšné pužití těcht metd je třeba pstupvat v následujících krcích: Výběr srvnatelných pdniků Analýza srvnatelných pdniků a její knfrntace s pdnikem ceňvaným Výběr vhdných multiplikátrů Vlba hdnt multiplikátrů pr daný případ Výpčet hdnty akcie s pužitím různých multiplikátrů Odvzení knečné hdnty akcie Jedním z nejdůležitějších krků je stanvení vhdných multiplikátrů, které zhledňují rzdíly mezi abslutní velikstí vybraných ukazatelů ceňvanéh pdniku a prvnávaných pdniků. Prpčet tržní hdnty ceňvané akcie na základě multiplikace můžeme vyjádřit tímt vztahem: TH OS = M OS /M A x TH A kde TH OS... tržní hdnta ceňvané splečnsti M OS... multiplikátr ceňvané splečnsti M A... multiplikátr vybrané splečnsti TH A... tržní hdnta vybrané splečnsti Nejvíce pužívané multiplikátry pr cenění akcie těmit metdami jsu: EBIT na akcii Cash-flw na akcii Vlastní kapitál na akcii Přidaná hdnta na akcii Tržby na akcii Předpkladem úspěšnéh pužití tét metdy je krmě zjištění reálné tržní hdnty srvnatelných pdniků také pužití většíh pčtu jedntlivých multiplikátrů ve zvleném časvém bdbí. Ke splečnsti ZNZ Přeštice, a.s. se nepdařil nalézt vhdné srvnatelné pdniky se shdným předmět pdnikání, u kterých by byla známa jejich bjektivní cena na veřejných trzích. Prvnávací metdy prt nebyl mžn při cenění pužít. 3.2.4 Tržní metdy Tržní metdy vycházejí z předpkladu, že veřejný trh určuje cenu akcie na úrvni její skutečné hdnty. Tent předpklad je splněn při existenci silné nabídky a pptávky na trhu. Dalším mezujícím předpkladem je zde i rvnměrnst rzlžení akcií mezi jedntlivými akcináři, kde při existenci velkéh akcináře se cena na trzích dvíjí d jeh zájmu nenakupvat neb za určitu cenu nakupvat další akcie, a tím značně zkresluje cenu na trhu. Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 13 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
V České republice tyt základní předpklady splňuje jen něklik mál splečnstí. Akcie ZNZ Přeštice, a.s.tyt předpklady nesplňují a prt metda nebyla pužita. 3.3 Závěr - zvlený způsb cenění Pdle teretických pramenů i rzšířené praxe jsu výnsvé metdy chápány jak základní pr určení hdnty fungující splečnsti. Tat skutečnsti předpkládají pužití výnsvé metdy. Pr cenění akcie prt byla pužita metda DCF. Při zkumání stavu splečnsti znalec dšel k závěru, že nelze pužít metdy srvnávací ani tržní. Pužití metd majetkvých u splečnstí s nízkým pdílem likvidních aktiv a silným předpkladem dluhdbéh fungvání je méně vhdné, a prt též nebyly při cenění splečnsti pužity. IV. Stanvení hdnty cennéh papíru 4.1. Výnsvá metda 4.1.1 Finanční plán Pr výpčet metdu DCF byl stanven finanční plán d rku 2010. Splečnst nemá vypracván zjedndušený střednědbý pdnikatelský plán v číselné pdbě. Znalec prt sestavil tent plán z dstupných infrmací d managementu a z veřejných zdrjů. Pr věření prgnóz znalec pužil výsledky splečnsti za rk 1999 2005 a předběžné výsledky k 31.5.2006. 4.1.1.1 Prgnóza tržeb Znalec prvedl rzbr tržeb splečnsti v předchzích letech. Z tht rzbru je zřejmé, že hlavní slžka tržeb rste nervnměrně. Rky 2002 a 2003 se vyznačují silným prpadem tržeb na úrvni 20 22%. Tent stav je drazem plšné neúrdy zemědělské prvvýrby v blasti, na které splečnst peruje. Rky 2004 a 2005 napak v suladu s dbrými výsledky zemědělské prvvýrby rstly. Celkvě je plán sestaven s průměrným růstem mezirčníh růstu tržeb 2-3%, cž krespnduje s růstvými mžnstmi splečnsti na trhu. Rzbr a prgnóza prdeje a tržeb je sestavena v samstatné tabulce, která je nedílnu přílhu tht psudku. 4.1.1.2 Prgnóza prvzních nákladů Výknvá sptřeba je plánvána pdle rzbru histrických dat. Plán pčítá s využitím dnešních rezerv pr rk 2004 a prt další léta je plánvána mezirční změna 2-3%. Plán zachvává pměr tržeb a výknvé sptřeby z histrických dat. Stav zaměstnanců je plánván jak velmi mírně klesající puze se zapčtením racinalizace výrby. (2010 50 zaměstnanců). Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 14 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
Index růstu mezd je plánván na 3% s tím, že vliv vstupu ČR d EU již dezněl.. Ostatní náklady vychází z histrických dat. Prgnóza prvzních nákladů je sestavena v samstatné tabulce, která je nedílnu přílhu tht psudku. 4.1.1.3 Prgnóza změn pracvníh kapitálu Plán p analýze histrických dat pčítá s téměř neměnným pracvním kapitálem. Při jen mírném nárůstu tržeb se předpklad jen minimálníh růstu pracvníh kapitálu jeví jak realistický. Prgnóza změn pracvníh kapitálu je sestavena v samstatné tabulce, která je nedílnu přílhu tht psudku. 4.1.1.4 Prgnóza investiční a dpisvé plitiky Odpisy vychází z histrickéh pměru dpisů k přizvacím cenám majetku s přihlédnutím k investiční činnsti v buducnu. Prgnóza předpkládá dpisy ve výši 3,7% přizvacích cen. Investice splečnsti p knsultaci s managementem jsu reálné na úrvni dpisů, a tak jsu i mdelvány. Prgnóza investiční a dpisvé plitiky je sestavena v samstatné tabulce, která je nedílnu přílhu tht psudku. 4.1.1.5 Prgnóza stavu úrčených dluhů Prgnóza bankvních úvěrů předpkládá stav zadlužensti na výši 50-65 mil.kč. Tent stav krespnduje i s ptřebu cash flw splečnsti. Úrkvá míra byla zvlena z aktuální úrkvé míry splečnsti u bank. D buducna byla tat hdnta měla dle dhadu znalce mírně růst k hdntě klem 6%. Prgnóza stavu úrčených dluhů je sestavena v samstatné tabulce, která je nedílnu přílhu tht psudku. 4.1.1.6 Prgnóza hspdářskéh výsledku a rzvahy Prgnóza hspdářskéh výsledku služí zejména k určení daňvé pvinnsti. Daň ze zisku je pčítána na úrvni 24 % dle platných záknů v ČR. Pr druhu fázi mdelu FCFF byla přiřazena také daňvá zátěž na úrvni 24%. Tabulky Prgnóza Výkazu zisku a ztrát a Prgnóza výkazu Rzvahy, které jsu nedílnu přílhu tht psudku, v pdstatě sumarizují výsledky předchzích prgnóz. 4.1.2. Výpčet hdnty akcie 4.1.2.1 Stanvení diskntní míry Diskntní míra byla stanvena na základě stavebnicvéh mdelu. Náklady na cizí kapitál byly stanveny z úrků z úvěrů splečnsti ke dni cenění na hdntu 4,4% s pstupným nárůstem až k hdntě 6% v rce 2010. Náklady na cizí kapitál jsu dnes Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 15 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
nízké a ukazují na histricky trvalu chtu bank pskytvat splečnsti zdrje ručené majetkem splečnsti. Náklady na vlastní kapitál byly určeny na základě standardně využívané technice mdelu CAMP, kde n VK(Z) = r f + beta * RPT + RPmp+RPnb+RPl n VK(Z) =... náklady na vlastní kapitál při daném zadlužení r f... bezrizikvá míra výnsu beta... systematické rizik cennéh papíru při dané míře zadlužení RPT... základní rizikvá přirážka trhu RPmp... přirážka za malé pdniky RPnb... přirážka za nejasnu buducnst RPl... přirážka za likviditu Hdnta bezrizikvéh výnsu byla stanvena jak vážený průměr průměrných výnsů aukcí státních dluhpisů s dluhdbu splatnstí za pslední rk. Váhy jedntlivých dluhpisů vycházejí z časvéh hlediska. Tabulka ppsanéh určení bezrizikvéh výnsu je uvedena v tabulkvé části. Pr stanvení bezrizikvéh výnsu byl přihlédnut k dhadu výnsu na státních dluhpisech v ČR v následujících letech dle Kmerční banky a.s. a ČNB. Výsledná zjištěná hdnta je rvna 4,01%. Beta faktr splečnsti lze určit pr dané zadlužení pdniku pdle vzrce: beta = beta N * (1+(1-d)*CK/VK) kde beta N...systematické rizik cennéh papírů při nulvém zadlužení d... sazba daně z příjmu ceňvanéh pdniku CK/VK...pměr tržních hdnt cizíh a vlastníh kapitálu Beta N faktr byl dále dvzen bdbným výpčtem z dat průměrné hdnty beta faktru pr br bchd na americkém trhu při zadlužení 38% (beta = 0,89) (viz Damdaran) beta N = 0,89/(1+(1-0,28)*38/62) = 0,61 V mdelu se v čase mění výše cizích i vlastních zdrjů a jejich pměr. Beta faktr byl v jedntlivých letech určen iterací pdle danéh zadlužení při zdanění 24%. Tržní rizikvá prémie (základní rizikvá přirážka trhu) RPT byla stanvena na základě zveřejněné aktuální tržní rizikvé prémie akcivéh trhu v ČR na internetvých stránkách A. Dmdarana na 5,7%. Přirážka za malé pdniky RPmp byla zvlena 3% z důvdu malé veliksti splečnsti prti průměrné veliksti pdniku v prtfliu. Přirážka RPnb drážející vliv nejasné buducnsti na dhadvaný finanční plán byla vlena na hrní hranici (2%). Důvdem tét vlby je skutečnst, že znalec při dhadu buducíh finančníh plánu vycházel z velkéh spektra mžných scénářů a skutečnstí, které v některých případech byly zcela prtikladné. Přirážka za likviditu RPl byla zvlena 2% důvdu nízké likvidity splečnsti na trhu. Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 16 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
Náklady na vlastní kapitál jsu určeny v jedntlivých letech iterací pdle vývje pměru vlastníh a cizíh kapitálu při zdanění 24%. Výsledné hdnty n VK(Z) drážejí vliv nízkých nákladů na cizí kapitál. Celkvá diskntní míra WACC je vypčtena následně: WACC = n CK (1-d)CK/K + n VK(Z) VK/K Výsledná hdnta se phybuje v jedntlivých letech d 5,58 d 10,07%. Celkvý pstup je patrný z tabulky Kalkulace FCFF metda DCF Entity, která je přílhu psudku. 4.1.2.2 Vlný peněžní tk Mdel vlnéh peněžníh tku splečnsti byl rzdělen na dvě fáze. V první fázi (2006-2010) jsu finanční tky převzaty z finančníh plánu na úrvni prvzníh hspdářskéh výsledku (před dečtením úrků) p dani. Následně je přičtena hdnta dpisů, dečteny investice a změna pracvníh kapitálu. První rk je navíc krigván pměrnu část rku (d výpčtu je zahrnuta puze část d 31.5.2006). V každém rce jsu následně určeny iterací při daném daňvém zatížení a pměru CK/VK průměrné vážené náklady kapitálu - WACC. Hdnta pdniku brutt v daném rce je vždy rvna diskntvanému sučtu FCFF v daném rce a Hdntě brutt v rce buducím. Splečnst má cizí úrčená pasiva ke dni cenění na úrvni 74,53 mil. Kč. Odečtením tét hdnty d hdnty pdniku brutt získáme hdntu nett (hdnta pr majitele) ke dni cenění. V dalších letech je velikst CK přejata z finančníh plánu. V druhé fázi p rce 2010 byl mdelván stav, kdy splečnst dsahuje výsledků dvzených d výsledku 2010 při dečtení zdanění 24% s knstantním nárůstem v každém rce (g = 1,5%). Zvlená míra růstu je určitým kmprmisem mezi makreknmickými předpklady růstu celé eknmiky v ČR a předpkladem snížené rentability cílvé splečnsti ve střednědbém bdbí. Sučtem neknečné gemetrické řady vlných peněžních tků p rce 2010 lze za pmci Grdnva mdelu stanvit celkvu hdntu těcht tků pr druhu fázi. D H = ------------- WACC - g kde: H...hdnta všech vlných tků v druhé fázi diskntvaná k jejímu pčátku (Kč) (hdnta brut) D...vlný peněžní tk v druhém bdbí druhé fáze (Kč) WACC... průměrné vážené náklady kapitálu (při daném zadlužení) g... knstantní míra růstu vlnéh peněžníh tku Znalec při dhadu hdnty neprvzních aktiv vycházel ze skutečnstí zjištěných při analýze rzvahy splečnsti. Znalec dšel k závěru, že v rámci stálých hmtných aktiv je neprvzním aktivem splečnsti hdnta finančních investic a části nenvitéh majetku splečnsti. Tržní cena těcht aktiv byla stanvena pdle infrmací managementu na celkvu částku 14,5 mil. Kč. Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 17 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
P přičtení neprvzních aktiv získáváme výslednu hdntu vlastníh jmění. Vydělením tét hdnty pčtem emitvaných akcií získáme hdntu akcie splečnsti. Celý pstup je zřejmý z tabulky Kalkulace FCFF metda DCF Entity, která je nedílnu sučástí tht psudku. Tut metdu byla stanvena hdnta jedné akcie 295,- Kč (zakruhlen). V. Závěrečný výrk 5.2 Prhlášení zpracvatele Znalec nevěřval, zda na aktivech splečnsti neváznu žádná další mezení, jakžt práva třetích sb mezující vlastnická práva. Znalec v psudku uvádí nezaujaté prfesinální analýzy, názry a závěry, které jsu platné jen za pdmínek a předpkladů uvedených v psudku.. Znalec prhlašuje, že v sučasné dbě ani blízké buducnsti nebude mít účast ani prspěch z prdeje předmětných akcií. Znalec dále prhlašuje, že neexistuje sbní zájem neb zaujatst znalce vzhledem k výsledku znaleckéh psudku. Interpretace a pužití výsledku těsně suvisí s účelem jeh zpracvání. 5.2 Závěrečný výrk Výše uvedeným způsbem byla stanvena hdnta 1 akcie ZNZ Přeštice, a.s. nminální hdntě 1000,- Kč na 29,5% nminální hdnty, cž představuje částku 295,- Kč (slvy dvěstědevadesátpět krun českých). ZNALECKÁ DOLOŽKA Znalecký psudek jsem pdal jak znalec, jmenvaný dekretem Krajskéh sudu v Plzni ze dne dne 20. září 2000 pd č.j. Spr 1473/99 Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 18 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
pr br EKONOMIKA - dvětví: ceny a dhady specializace: ceňvání cenných papírů a kapitálvý trh Znalecký psudek je zapsán pd přadvým číslem 057 znaleckéh deníku. V Rkycanech dne 15.8.2006... Ing. Jiří Vaněk Jeřabinvá 290 337 01 Rkycany Ocenění akcie ZNZ Přeštice, a.s. Strana 19 (celkem19) Vytvřil: Jiří Vaněk
~ TABUL
~
FINANÈNI ANALÝZA ZNZ Pleš-tJe, a.s.
Struktura aktiv (v tis. Kè) 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 O 2000 2001 2002 2003 2004 2005 V.O6 """"~"'.w ~. i ~ Ostatní aktiva, I D Obìžná aktiva i i lij Stálá aktiva I L u.u.' Struktura pasiv (v tis. Kè) 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 O -50 000 i I LIJ Cizí -~"-~!~-~!'}Jj m"~ní 200 000 150 000 100 000 50 000 Struktura bìžných aktiv ( v tis. Kè) O 2000 2001 2002 2003 2004 2005 V.06
Struktura hlavních plžek výnsù (v tis. Kè) 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5000 112000 82001 [J 2002 mm 2003. 112005. O Obchdni marze Struktura hlavních plžek nákladù (v tis. Kè) 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5000 O Výknvá spti'eba Osbni náklady Zústatkvá cena prdanéh 1M
400 000 300000 200 000 100000 Q- -100000. III Celkvé výnsy II Celkvé náklady Hsp. -200 000-300 000. -400 000 Úrvnì HV ( v tis. Kè.) 35 000 30 000 25 000 -+- Pøidaná hdnta -a- Prvzn í HV 20 000 15 000 10 000 5000 O -5 000
~ ~. j ~ i ~í 'ji! i,," I ~ I i) M ~ /). 1 '~ @ hl,.'~! n. :s -"'cu....- Q. cu ~..c "'- c: > u cu s- e...""""'" > '>. > ~ 't ~ Ii. ~ ~ ~ ~ Ii. ~ O- ~ n. ~ 0000000 O O O O O O O O O O O O I L() LO N -r- -r 1.0 -r- I
~... N cn N c <::I <::I ('\I... <:::I <:::I N ('tf NU) -00 C 0)('.1 e a. &t) N "It :a ('\II "O. M,-.50 <VN >O '::J -!u x::. fn :p-.c Q) 't::!... C'G Q) 'èi) "C ọ.. Q. C'G N ' C. 0)(1) 2 Cli Q.Q)' C'G~... 'I/),e.cf.\. ~~
~ N CI) ('II c CI CI N... 10 10 N r NU) -Oe C C)N e a. ti) N :c O "O.. M -CI C d}n '0 '::> <:t CI CI N ::J "C (V ~,(V s:::.r::. u '2 N > II) 2 ~ C. <D~ fo.(,) N,\::j ' '~ C '!. cn'l 2N n.~
c..- c ('1/ cn c c ('1/ CIO C C ('1/... c c ('1/ c N(O -00 C C"JN e CI.. \I) N..CI -..CI c::...,(j CD '::J 'It Q Q N M N ::s :;- 's. ~..c::: -- c:: > u nf... Q.. 1<1) c::. E : N (I) ' ~~ 'I/) c::.~ ma.. 2~ IJ..N.- - ~:>...J ~ I- ~ &j a: 0(1) > «E (\J,CtI ~ > N N +:; >-. '(1),- ~ ~..a Z cm >0 > >(,),CtI ~ 'm "O O 2 c:..a"o O.- IN j!! ~ «~:8(/)..c:~ ~~~~ cc: CI.
... N O) (;) N c N,... N ~<O ' C O)N l- D.. ID O O N 'It N M CI CI N N N :c "O... s8.8 N -::> ~ E - c.. '(I) >.~ C. "O lg - C. >(J +:i cn. (I) II) >. c. 1\1.- (jr I\S~ ~>UI C.,e OIQ. ~~ D..N E,CtI c:: 8 E ~ '13 () CtI >(ti E; c:: N Q) ;C (,) ~ ~ Q. () -.x:,- Z ~ > - r,- ~,C 2;;g»% z 15,!{1 &.~~ {t,9 >,> '2 :r; ~~:;~u - c.,- e z -::I Z Q..!:: 'tj -t1:i E -t1:i c: ~ E (tj i5 ~ I.!:: :2 O- - C>t:. '(3 >- :r: ::J ~ ~ S.!{J 2~.Qg>-% ;I;:'; :r: 8. -.!!! >-.~, $2..~~~-"'"»C:'-C ~'[[~~ ~ ::t:.:;, :r:.
r NU) 'O O C Q}N ed... IN CI CI IN :.a O "O.. O...,- CI C::CI "Q)IN >U,::;).;:, J: :::J :a J: t) '>. c::: <U >t,) ọ..,;:, :::J > vi 19 Cli cn <I> ~~ ' '<I): c:::,e 0')0.. e~ Q.N ~ <f W <::) ".. <::) N '#. - ) <6 c:n N ~ LÓ c N # U') ~ I"'- N ;j? <t..t <ft O) "" 10 O (:) N?f. I() <"i ~(;) N <F. "" M fi"') (;) C N <f: <O «S #. c.ri 'c c;: <li '~ 1Ii c;:, E 'Ì -(I) ~.:.:: e ';::J
~ 8 ~gg~ N' N a> c ([) Y'J to Y'J (") O"';"N N c ("')... '<I' 8~~(') N' Oa:J'<t(') O"" N' g 8 8 f'-- (") N g 8 8 L{) (,Q Y'J... N f'-- '<t ") O...N N' -'ni \- N ni ::::s ~ ti) 'N ::::s N n:i. ~!I) '>. ~ >ar n:i (J N~ ' 'II) c::,e C)a. e~ D..N CtI ōc: "'C.c,CtI s:: CtI "O ;>: Q. : Q> 'C Q> úi '~.>, : U)....ns 'C C- U).c 'E N > e Q.
~.1' Ị.";,,.;., Q '!J ~ WH (';) (';) (';) 8 8 NI.() "<t I.() O O :5 :5 O O ~ 8 (';) (';) ~ g i:. :1 <"<,.;. (';) O ;;1; 6 ~ f;~ >..r:: "' ~ e :1 ~..:.: fi) '> ni > QJ~ "',u 'O N':; 'II) c:.~ c:nq. ON "-~ c..n EClI ('/I == > (Ij.- (,J ~ ('/I ('/I >.(0 ~ :ffi <C ti> 41..,.. E "C N ';:j a
Prpèet prùmìrnéh váženéh výnsu z bezrizikvé investice v ÈR - 2006 (vypèten z aukcí dluhdbích státních dluhpisù za pslední rk)
Kalkulace FCFF metda DCF Entity Hdnta pdniku nett {mli. Kè} neprvznl majetek (mil. Kè) pèet akcif (ks) 6913 14500 72 638,,, h.dntj;>1akcie<:</.ï..' '~9~dKQ. (zakruhlen)
z bchdníh rejstøíku, vedenéh Krajským sudem v Plzni ddíl B~ vlžka 400." "",-p-""u~".", 0.0,,---!!!UPOZORNÌNÍ!!! Tent výpis má puze infrmativní charakter. Data pr jeh vytvøení byla ZÍskána z pèítaèvé sítì INTERNET. V pøípadì, že se dmníváte, že bsahuje chyby, bra te se prsím na rejstfikvý sud. Datum zápisu: Obchdní finna: Sídl: Identifikaèní èísl: Právní frma: Pøedmìt pdnikání: - hubení škdlivých živèichù, rstlin, mikrrganismù a ptlaèváni dalších škdlivých èinitelùjedy vèetnì chranné desinfekce, desinsekce a deratizace pravy mtrvých vzidel - zámeènictví - nákup, prdej a skladváni paliva maziv, vèetnì jejich dvzu s výjimku výhradníh nákupu, prdeje a skladvání paliva maziv ve sptøebitelském balení d 50 kg na 1 ks balení prvzvání èerpaci stanice s palivy a mazivy - silnièní mtrvá dprava nákladní - mntáž, pravy, údržba a revize vyhrazených elektrických zaøízeni prdej drgistickéh zbží prvzvání dráhy na železnièních vleèkách Pøeštice a Std zemìdìlství specializvaný malbchd - velkbchd malbchd prvzvaný mimøádné prvzvny malbchd tabákvými výrbky malbchd mtrvými vzidly a jejich pøíslušenstvím malbchd pužitým zbžím pskytváni pskytvání služeb pr zemìdìlství a zahradnictví výrba krmiva krmných smìsí realitní èinnst ubytvací služby - skladváni zbží a manipulace s nákladem Statutární rgán - pøedstavenstv: Výpis l.ledna 1994 ZNZ Pøeštice, a.s. Pøeštice, Husva 438, PSÈ 33422 497 90 757 Akcivá spleènst pøedseda pøedstavenstva: Ing. Petr Nvák, r.è. 700715/1426 Praha 6, Šimnva 1107, PSÈ 163 00
den vzniku funkce: 14.øíjna 2005 den vmiku èlenství v pøedstavenstvu: 14.øíjna 2005 mistpøedseda lng.lmas tlruska, r.c. t>.:>ul U/UUl pøedstavenstva: Praha 9, Újezd nad Lesy, Nvsibøinská 111, PSÈ 19016 den vzniku funkce: 14.øíjna 2005 den vzniku èlenství v pøedstavenstvu: 14.øijna 2005 èlen pøedstavenstva: Vlastimil Uuchek, r.è. :>ju1l2j:l~j Kbel 50, PSÈ 34012 den vzniku èlenství v pøedstavenstvu: 14.øíjna 2005 Zpùsb jednání: zastupvání - jménem spleènsti je právnìn jednat ve všech vìcech pøedstavenstv spleènsti jak její statutární rgán, za pøedstavenstv jedná každý èlen pøedstavenstva samstatnì pdepisvání za spleènst - jménem spleènstí pdepisuje každý èlen pøedstavenstva samstatnì tak, že k bchdní firmì spleènstí pøípjí svùj pdpis Dzrèí rada: pøedseda dzrèí rady: Ing. Tmáš Sivk, r.è. 650514/1577 Hradišt'k pd Medníkem 365, PSÈ 25209 den vzniku funkce: 21.øíjna 2005 den vzniku èlenství v dzrè.í radì: 14.øíina 2005 èlen dzrèí rady:. Karel Pfeštice, Švarc, Palackéh r.è, 580305/0330 853, PSÈ 33401 den vzniku èlenství v dzrèí i'adì: 14. Íina 2005 èlen dzrèí rady: Jsef Beš ák, r.è. 450508/043 Pøeštice, Tøída 1. máje 1055, PSÈ 33401 l"ipn v7nt1nl ~Ipn~tvf v òn",nrl't rnc1ir;.. 'í è:prvn~ )()()? Akcie: 72 638 ks akcie na majitele v lístinné pdbì ve jmenvité hdntì 1 000,- Kè Základní kapitál: 72 638 000,- Kè Splacen: 72 638 000,- Kè Ostatní skuteènsti: - Rzhdnutí valné hrmady sníženi základníh kapitálu: Valná hrmada spleènsti rzhdla dne 14.10.2005 snížení základmn kapitálu spleènsti: Dùvd snížení základníh kapitálu: Spleènst ZNZ Pøeštice, a.s. má ve svém majetku 4.555 (ètyøi tisíce pìt set padesát pìt) kusù vlastních akcií nminální hdntì 4.555.000,- Kè (slvy: ètyøi miliny pìt set padesát pìt tisíc krun èeských), které nabyla na základì rzhdnuti valné hrmady za 847.230,- Kè (slvy: sm set ètyøicet sedm tisíc dvì stì tøicet krun èeských). Tyt akcie musí spleènst zcizit d 18 (smnácti) mìsícù d jejich nabytí neb prvést snížením základníh kapitálu spleènsti. Rzsah snížení: Základní kapitál spleènsti se snižuje èástku 4.555.000,- Kè (slvy: ètyøi miliny pìt set padesát pìt tisíc krun èeských) ze stávající výše 77.193.000,- Kè (slvy: sedmdesát sedm
miliniijedn st devadesát tøi tisíc krun èeských) na nvu výši 72.638.000,- Kè (slvy: sedmdesát dva milinù šest set tøicet sm tisíc krun èeských). Zpùsb snížení: Vlastní akcie v pètu 4.555 (ètyøi tisíce pìt set padesát pìt) kusù, které budu pužity na snížení základníh kapitálu, budu znièeny. Výmìl1& dsavadních akcií akcináøù spleènsti, ke které djde z dùvdu zmìny výše základníh kapitálu spleènsti, bude realizvána ve lhùtì 60 (šedesáti) dnù d zápisu snížení základníh kapitálu spleènsti d bchdníh rejstøíku. Zpùsb, jak bude nalžen s èástku dpvídající snížení základníh kapitálu: Rzdíl pøizvací hdnty vlastních akcií ajejich nminální hdnty ve výši 3.707.000,- Kè (slvy: tøi miliny sedm set sedm tisíc krun èeských) bude zaúètván d rezervníh fndu spleènsti. Tent výpis je neprdejný a byl pøíze na Internetu ( P1tP://www.justice.q). Dne: 13.08.0615:15:44 Údaje platné ke dni 09.08.2006
PØÍLOHA ÚÈETNÍ ZÁVÌRKY ÈI. I Obecné údaje název: rè: sídl: právní frma: ZNZ PØEŠTICE, a.s. 49790757 Husva 438,33422 Pøeštice akcivá spleènst pøedmìt èinnsti:. p$kyfvání služeb pr zemìdìlství a zahradnictví. v)írba krmiva kni1ných smìsí. $kladván{ zbží a manipulace s nákladem. hubeni škdliv)ích iivéichù, rstlin a mikrrganis.mù a ptlaèvání dallích škdlivých èinitelú jedy vèetnì chranné desinfekce, desil1sekce a deratizace. pravy mt?trvých vzidel. zámeènictví. ubytvací služby.. realitní èinnst. nákup. prdej s skladváni paliva maziv, vèetnì jejich dvzu s výjimku výhradníh nákupu, prdeje a skladvání paliva maziv ve sptøebitelskim balení d 50 kg na J k5 balení. prvzvání èerpací stanice s palivy a mazivy. prvzváni dráhy na železnièních vleèkách Pøeštice a Std. silnièní mtrvá dprava nákladní. mntáž, pravy. údržba a revize vyhrazených elektrických zaøízeni. zemìdìlstvi. prdej drgistickéh zbži. specializvaný malbchd. velkbchd. malbchd prvzval1)! mim øádné prvzvny. malbchd tabákvými výrbky. malbchd mtrvými vzidly ajejich pøíslušenstvím. malbchd pužitým zbžím datum vzniku spleènsti: 1. ledna 1994 Akcivá spleènst byla zalžena Pzemkvým fndem Èeské republiky se sídlem v Praze 1, Tìšnv 17, jak jediným akcináøem, na základì schválenéh prjektu 22871 ZZN v Pøešticich, státní pdnik. (I
~ Statutární rgány spleènsti k 31.12.2005 pøedstavenstv: Ing. Petr Nvák Ing. Tmáš Hruška Vlastimil Duchek pøedseda pøedstavenstva místpi'edseda pøedstavenstva èlen pøedstavenstva'
~ dzrèí rada: Ing. Tmáš Sivk Jsef Beš ák Karel Švarc pøedseda dzrèí rady èlen dzrèí rady èlen dzrèí rady Èlenvé rgánù spleènstí byli zvleni na mimøádné valné hrmadì dne 14.10. 2005 na další bdbí dle stanv. Ve slžení pøedstavenstva dšl ke zmìnám, stejnì tak v dzrèí radì, mim èlena pøedstavenstva Vlastimila Duchka) který byl pøedsedu pøedstavenstva pana Jsefa Beš áka, který je zvlen d dzrèí rady zamìstnanci spleènsti. Spleènst má k 31.12.2004 více jak 20 % pdíl na základním kapitálu v tìcht spleènstech: PrKlas S.r.. Husva 438, 33401 Pøeštice, 100 % DUMET.ZNZ, S.f.O. Husva 438, 33401 PøeštÍce 50 % Prùmìrný pèet zamìstnancù: Z th øídících: 52 10 pøepètených pracvníkù Osbní náklady Mzdvé náklady Odm..èl.rg.spl. Nákl.na sc.zab. Sciální náklady celkem 12.920 9.242 264 3.204 210 v tis.kè z th øídící pracvníci 3.845 2.684 155 932 74 Èlenùm statutárních rgánù ani øídícím pracvníkùm nebyly pskytnuty.žádné pùjèky, záruky ani statni plnìní v penìžní neb naturální frmì. Èt II. Dphlující infrmace k r'zvaze a výkazu zisku a ztrát bsažené v pøílze 11 Zpùsb cenìní: a) zásby: Zásby se cellují v suladu s ustanvením 25 zákna è.563/1991 Sb. úèetnictví takt: - nakupené zásby pøizvacími cenami, tj. cenami, za kteru byl majetek pøízen a náklady s jeh pøízením suvisející - zásby pøízené vlastní èínnstí vlastními náklady. ~ Pøizvací cena zásb je v analytické evidenci rzdìlena na cenu pøízení a náklady suvisející s pøízením. Náldady s pøízením pøedstavují napø. náklady na dpravu, cl, pplatky. Pøi vyskladnìni se tyt náklady rzpuštìjí pmìrem k vyskladnìným zásbám. b) hmtn)' a nehmtný investièní majetek Hmtný i nehmtný investièní majetek se ceòuje pøizvacími cenami, vèetnì výdajù suvisejících s jeh pøízením, D suvisejících výdajù patøí zejména prjektvá dkumentace, dpravné, mntáž, cl. /í!