Přehled matematického aparátu



Podobné dokumenty
Mikroekonomie Nabídka, poptávka

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky


1.1 Příklad z ekonomického prostředí 1

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Lineární funkce, rovnice a nerovnice

Nerovnice, grafy, monotonie a spojitost

Regresní analýza 1. Regresní analýza

Funkce - pro třídu 1EB

10. cvičení - LS 2017

VY_32_INOVACE_M-Ar 8.,9.20 Lineární funkce graf, definiční obor a obor hodnot funkce

Poznámky pro žáky s poruchami učení z matematiky 2. ročník 2005/2006 str. 1. Funkce pro UO 1

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

Svobodná chebská škola, základní škola a gymnázium s.r.o. Počítání rovnic za pomoci ekvivalentních úprav. Pravidla zacházení s rovnicemi

Logaritmická rovnice

Makroekonomie I cvičení

6. Teorie výroby Průvodce studiem: 6.2 Produkční analýza v krátkém období celkový (fyzický) produkt (TP)

Měření závislosti statistických dat

Funkce, funkční závislosti Lineární funkce

PŘÍMKA A JEJÍ VYJÁDŘENÍ V ANALYTICKÉ GEOMETRII

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Lineární funkce, rovnice a nerovnice 3 Soustavy lineárních rovnic

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Lineární funkcí se nazývá každá funkce, která je daná rovnicí y = ax + b, kde a, b jsou reálná čísla.

LOKÁLNÍ EXTRÉMY. LOKÁLNÍ EXTRÉMY (maximum a minimum funkce)

Základy matematiky pro FEK

Nelineární obvody. V nelineárních obvodech však platí Kirchhoffovy zákony.

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

Derivace funkcí více proměnných

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Lineární rovnice

Matematická analýza III.

CVIČNÝ TEST 36. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.

Obyčejnými diferenciálními rovnicemi (ODR) budeme nazývat rovnice, ve kterých

ŘEŠENÍ NELINEÁRNÍCH ROVNIC

6. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH

ŘEŠENÍ NELINEÁRNÍCH ROVNIC

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Základy lineárního programování VMAT, IMT 1 / 25

Derivace funkce Otázky

pracovní list studenta

POPTÁVKA.

REÁLNÁ FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI SEMESTRÁLNÍ PRÁCE

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Nalezněte obecné řešení diferenciální rovnice (pomocí separace proměnných) a řešení Cauchyho úlohy: =, 0 = 1 = 1. ln = +,

Derivace funkce DERIVACE A SPOJITOST DERIVACE A KONSTRUKCE FUNKCÍ. Aritmetické operace

Q(y) dy = P(x) dx + C.

Mikroekonomie. Opakování - příklad. Řešení. Příklad - opakování. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

Řešené problémy. dn dt Dělme nyní obě strany uvedené rovnice Y*, dostaneme výraz pro proporcionální míru (tempo)růstu Y*: * (7.50)

Nerovnice v součinovém tvaru, kvadratické nerovnice

Funkce pro studijní obory

2. spojitost (7. cvičení) 3. sudost/lichost, periodicita (3. cvičení) 4. první derivace, stacionární body, intervaly monotonie (10.

pracovní list studenta

Parciální derivace a diferenciál

0.1 Úvod do lineární algebry

0.1 Úvod do lineární algebry

Mikroekonomie. Vyučující kontakt. Doporoučená literatura. Podmínky zápočtu. GRAF (funkce) Téma cvičení č. 1:

5. Rozdílné preference dvou spotřebitelů

Firma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad

LINEÁRNÍ ROVNICE S ABSOLUTNÍ HODNOTOU

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_16_FY_A

Funkce. Úkol: Uveďte příklady závislosti dvou veličin.

JAK ČTEME Z DERIVACÍ PRŮBĚH PŮVODNÍCH FUNKCÍ? Pozn: veškeré funkce mají ve vnitřních bodech definičního oboru první derivaci. 1.

Logaritmické a exponenciální funkce

Makroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné

Asymptoty funkce. 5,8 5,98 5,998 5,9998 nelze 6,0002 6,002 6,02 6, nelze

Parciální derivace a diferenciál

Digitální učební materiál

4EK213 LINEÁRNÍ MODELY

FUNKCE. Než přistoupíme k samotným funkcím, je třeba nadefinovat a vysvětlit několik pojmů, které k tomu budeme potřebovat.

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza

Pokyny k hodnocení MATEMATIKA

1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy:

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

Lineární funkce, rovnice a nerovnice 4 lineární nerovnice

Poznámka: V kurzu rovnice ostatní podrobně probíráme polynomické rovnice a jejich řešení.

ROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě?

7.5.1 Středová a obecná rovnice kružnice

Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax 2 + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených funkcí je množina reálných čísel.

Funkce pro učební obory

Lineární rovnice. Rovnice o jedné neznámé. Rovnice o jedné neznámé x je zápis ve tvaru L(x) = P(x), kde obě strany tvoří výrazy s jednou neznámou x.

Mikroekonomie. Opakování příklad 1. Řšení. Příklad 2. Příklad 5. Proč Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 16 D

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

Průběh funkce 1. Průběh funkce. Při vyšetření grafu funkce budeme postupovat podle následujícího algoritmu:

2.6.5 Další použití lineárních lomených funkcí

Numerická matematika. Zadání 25. Řešení diferenciální rovnice Rungovou Kuttovou metodou

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

Matematika (KMI/PMATE)

Funkce základní pojmy a vlastnosti

Transkript:

Přehled matematického aparátu Ekonomie je směsí historie, filozofie, etiky, psychologie, sociologie a dalších oborů je tak příslovečným tavicím kotlem ostatních společenských věd. Ekonomie však často staví na matematice, která jí slouží k vysvětlení ekonomických konceptů. Matematika je pro tyto účely vhodná, protože poskytuje univerzální jazyk, kterým nacházíme spojitosti mezi ekonomickými teoriemi a modely. Pokročilá ekonomie využívá vyšší matematiku a statistiku, v této knize však bude matematický aparát zastoupen povětšinou pomocí grafů. Tato kapitola v hlavních rysech nastiňuje, jak využívat a číst grafy. Graf znázorňuje vztah mezi dvěma nebo více proměnnými. Dvourozměrný graf znázorňuje vztah mezi dvěma proměnnými, jak je ukázáno v grafu.1. Obecně rozšířenou konvencí je nazývat proměnnou na horizontální ose (ose ) nezávisle proměnnou, proměnnou na vertikální ose (ose ) pak závisle proměnnou. Intuitivní chápání skryté za touto terminologií nám napovídá, že na horizontální ose se nachází vlivné proměnné, zatímco na vertikální ose jsou ovlivněné proměnné. Graf.1 Graf dvou proměnných 1

Mikroekonomie bez předchozích znalostí Reakce ovlivněné proměnné na změny působící proměnné mohou být pozitivní, negativní nebo nulové. Pokud se třeba zvýší cena benzinu a vy ho kvůli tomu budete nakupovat méně, jedná se o příklad negativního či inverzního vztahu. Naopak jestliže se váš příjem zvýší o 1 korun měsíčně, časem si možná koupíte nové auto, což je příkladem pozitivního vztahu proměnných. A nakonec když se v Argentině zvýší cena kuskusu, je nepravděpodobné, že jednotlivec v San Franciscu, Kalifornii nebo jinde bude nakupovat více nebo méně žvýkaček, což reprezentuje příklad nezávislého vztahu mezi danými proměnnými. Znalost toho, zda jsou dvě proměnné v pozitivním nebo negativním vztahu je důležitá a lze ji zachytit prostřednictvím sklonu křivky v daném bodě*. Sklon vyjadřuje změnu počtu jednotek závisle proměnné jako důsledek jednotkové změny nezávisle proměnné. Zjištěné znaménko sklonu nám tedy například řekne, že nakoupíme méně benzinu, pokud jeho cena vzroste. Z velikosti sklonu dále vyčteme, o kolik litrů přesně snížíme svoji spotřebu benzinu kvůli navýšení jeho ceny o jednu korunu. Sklon může vykazovat konstantní úroveň, což je případ přímky, nebo se jeho hodnota může měnit, což je případ křivky. Kladná hodnota sklonu indikuje rostoucí závislost, záporná hodnota sklonu naopak indikuje klesající závislost. Koncept sklonu je relativně jednoduchý, ale jak se tato charakteristika vztahů v praxi používá? Sklon závislosti lze zapsat jako poměr Δ/Δ. Řecké písmeno Δ značí změnu daných veličin. Sklon tedy může být interpretován jako změna proměnné způsobená jednotkovou změnou proměnné. Symbol Δ vyjadřuje rozdíl 1, kde 1 je konečná hodnota veličiny a je její počáteční hodnota. Podobně Δ znamená rozdíl 1, kde 1 je konečná hodnota veličiny a je její počáteční hodnotou. Jestliže nyní použijeme předchozí vymezení změn obou veličin, můžeme sklon závislosti zapsat jako Δ 1 = Δ 1 (-1) Závislost v grafu.1 je lineární závislostí s konstantním sklonem. Lineární vztah může být popsán rovnicemi, v kterých je hodnota závisle proměnné určena funkcí nezávisle proměnné. Rovnicí přímky je například = + 3. Pravá strana rovnice ukazuje, že pro danou hodnotu je hodnota rovna dvěma plus trojnásobku hodnoty. Takže pokud =, pak = + (3 ) = + 1 = 1, a pokud =, potom = + (3 ) = + =. Rovnice přímky může být znázorněna v dvourozměrném grafu s proměnnou na vertikální ose a proměnnou na horizontální ose, jak ukazuje graf.. Z grafu. je poměrně snadné vyčíst sklon zakreslené závislosti. Stačí vzít dvě různé hodnoty ( a 1 ), jim odpovídající hodnoty ( a 1 ) a dosadit je do vzorce sklonu (-1). Dle čísel spočítaných v předchozím odstavci víme, že pokud je =, potom =. Tuto skutečnost zaneseme do grafu. jako bod A. Dále víme, že pokud je 1 =, pak je hodnota 1 = 1, což do grafu. zachytíme jako bod B. S využitím vztahů pro změny obou veličin zjistíme, že změna má hodnotu ( = ) a změna dosahuje hodnoty (1 = ). Sklon přímky tedy bude /, po vykrácení 3. Sklon zkoumané přímky je kladný, což indikuje pozitivní závislost mezi a s tím, že tato závislost má konstantní (průměrnou) intenzitu tři**. Další významnou informací je průsečík zkoumané přímky s vertikální osou. Pro tento bod platí, že hodnota je rovna absolutnímu členu přímky. Právě při = získáváme =. * Pozn. překl.: Někteří autoři odlišují termíny sklon a směrnice. Sklon je potom absolutní hodnota směrnice křivky v bodě. Sklon tedy nevyjadřuje, zda se jedná o závislost pozitivní (rostoucí) či negativní (klesající), ale měří pouze intenzitu daného vztahu. ** rozšíření překladatelem

Přehled matematického aparátu Kapitola 1 1 1 1 1 B A 1 1 1 1 1 Graf. Graf přímky = + 3 Jestliže nyní lineární vztah mezi dvěma proměnnými zapíšeme obecně jako = b + m, pak b představuje průsečík s vertikální osou a m udává sklon dané závislosti. Alternativní formulací přímky, která bude užívána v dalších kapitolách, je případ, kdy na levé straně rovnice je konstanta a na pravé je vážená suma a, například = +. Jedná se o rovnici přímky, i když to tak na první pohled nevypadá*. V tomto tvaru rovnice lineárně kombinuje proměnné a tak, aby po vynásobení vahami (koeficienty) a daly vždy hodnotu. Při prozkoumání pravé strany rovnice zjistíme, že zvýšení musí být vykompenzováno odpovídajícím snížením tak, aby byla zachována rovnost dvaceti. Podobně to platí, jestliže snížíme hodnotu pak si můžeme dovolit odpovídajícím způsobem zvýšit hodnotu. Naši lineární rovnici je ovšem možné upravit tak, že na levé straně osamostatníme (jeho koeficient je 1). Výsledná rovnice pak dostane explicitní lineární podobu = m + b. V našem příkladu nejprve odečteme od obou stran rovnice, čímž dostaneme =. Potom vydělíme obě strany rovnice dvěma a tím získáme 1 =. Pro větší srozumitelnost nyní můžeme obě strany rovnice zaměnit tak, že můžeme psát = 1. Naše úpravy** rovnice = + do podoby = 1 nic nezměnily. Obě rovnice vyjadřují stejnou závislost, ale druhá rovnice zřetelněji demonstruje, že se jedná o rovnici přímky. Vztah mezi proměnnými indikuje kladný vertikální průsečík = 1, když = a sklon je. Pokud se hodnota zvýší o jednotku, hodnota poklesne o dvě jednotky, což ukazuje na klesající lineární vztah mezi a. Ne všechny závislosti v ekonomii (i jiných oborech) mají lineární povahu. Ačkoli jsou lineární závislosti velmi často vyžívány pro ilustrativní účely, reálné vztahy mají v převažující většině nelineární charakter. Nelineární vztah je takový, u něhož se sklon mění v závislosti na hodnotě nezávisle proměnné pokud zvyšujeme ekvidistančně hodnotu nezávisle proměnné, závisle proměnná reaguje proměnlivými přírůstky. Graf.3 nabízí příklad nelineárního vztahu. * Pozn. překl.: V matematice známé jako implicitní vyjádření lineární funkce. ** Pozn. překl.: V matematice jsou takové úpravy označovány jako ekvivalentní. 3

Mikroekonomie bez předchozích znalostí 1 Graf.3 Graf nelineární závislosti 1 Jak zjistíme sklon nelineární závislosti, když se její sklon stále mění? Sklon křivky v určitém bodě můžeme zjistit tak, že určíme sklon její tečny. Tečna je přímka, která má s křivkou společný právě jeden bod, ale přitom křivku neprotíná. Graf. ukazuje příklad tečny. Všimněte si, že úsečka mezi body a a b má s křivkou společný pouze jeden bod A, ale křivku neprotíná. 1 9 B 7 5 a 3 A 1 b C 1 3 5 7 9 1 Graf. Nelineární závislost s tečnou.

Přehled matematického aparátu Kapitola Abychom určili sklon v bodě A, je třeba zjistit sklon tečny mezi body a a b. V bodě a platí = 5 a = 1 a v bodě b platí = 1 a = 5. Sklon tečny je tedy / = 1. Sklon křivky v bodě A je roven 1, což indikuje negativní vztah mezi proměnnými a. V bodě B je sklon tečny 9, v bodě A je sklon 1 a v bodě C je sklon tečny 1/9. K výpočtu sklonů v bodech B a C jsme použili diferenciální počet, což přesahuje matematický rámec této knihy. Všimněte si však, že v bodě B je sklon křivky velký a dosahuje hodnoty 9, což lze interpretovat takto: hodnota proměnné se sníží o devět svých jednotek jako důsledek zvýšení hodnoty proměnné o jednu její jednotku. Když hodnota proměnné dosahuje hodnoty 3, reakce proměnné není již tak výrazná. V bodě A je sklon roven 1, což znamená, že při nárůstu hodnoty proměnné o jednu jednotku se hodnota proměnné se sníží o jednu jednotku. V bodě C sklon 1/9 značí, že pokud hodnota proměnné vzroste o jednotku, hodnota proměnné poklesne pouze o jednu devítinu jednotky. Jak se křivka stává plošší, velikost jejího sklonu klesá (v absolutní hodnotě). Tato kniha byla napsána tak, aby ji mohl číst čtenář, který má pouze běžné znalosti základní aritmetiky, takže znalost pokročilého matematického aparátu není nutná. Koncept sklonu, koncept tečny křivky a jednoduchá aritmetika (např. práce se zlomky) představuje veškeré matematické znalosti, které budete potřebovat ke studiu mikroekonomie prostřednictvím této knihy. Protože ekonomie se snaží pouze objasnit základní principy některých rozhodovacích procesů subjektů, není nezbytné zavádět složitý matematický aparát k jejich vysvětlení. Shrnutí Tato kapitola čtenáři poskytla velmi stručný přehled jednoduchého matematického aparátu koncept sklonu. Sklon přímky nebo křivky udává směr a intenzitu vztahu mezi proměnnou na vertikální ose grafu (závisle proměnná) a proměnnou na horizontální ose (nezávisle proměnná). Sklon je důležitý pro grafickou analýzu ekonomických jevů, proto se vyplatí věnovat dostatečný čas výpočtům týkajících se této charakteristiky. Kvíz 1. Průsečík s vertikální osou v případě lineární závislosti vyjádřené jako = 15,5 má hodnotu: (a) 37,5 (b) (c),5 (d) 15. Sklon závislosti = 15,5 je (a) 37,5 (b) (c),5 (d) 15 5

Mikroekonomie bez předchozích znalostí 3. Rovnice 5 = 5 1 ukazuje (a) negativní lineární vztah mezi a. (b) pozitivní lineární vztah mezi a. (c) nelineární vztah mezi a. (d) neurčitelný vztah mezi a.. Rovnice 5 = 5 + 1 je ekvivalentní rovnici (a) = 5 5 (b) = 5 + 5 (c) = 5,5 (d) = 5 +,5 5. Rozdíl mezi lineární a nelineární závislostí spočívá v tom, že (a) lineární závislost má proměnlivý sklon. (b) nelineární závislost má konstantní sklon. (c) lineární závislost nemá žádný průsečík s vertikální osou. (d) nelineární závislost má proměnlivý sklon. Pro dalších pět otázek využijte graf.5: 7 5 3 1 1 3 5 7 1 3 5 7 9 1 Graf.5 Graf pro otázky 1

Přehled matematického aparátu Kapitola. Jaký druh závislosti graf.5 reprezentuje? (a) Negativní lineární závislost. (b) Pozitivní lineární závislost. (c) Negativní nelineární závislost. (d) Pozitivní nelineární závislost. 7. Jaký je průsečík s vertikální osou u znázorněné závislosti? (a) (b) 1 (c) (d) 1 (e) Nelze určit. Jaký je sklon závislosti? (a) 1,5 (b) + (c),5 (d) Nelze určit 9. Jaká je rovnice této přímky? (a) = (b) = 1 + (c) =,5 + (d) = + (e) Nelze určit 1. Pokud = 1, jaká je hodnota? (a) 5 (b) 5 (c) 15 (d) 19 (e) Nelze určit 7