Jednokriteriální rozhodování za rizika a nejistoty



Podobné dokumenty
VÍCEKRITERIÁLNÍ ANALÝZA VARIANT ZA JISTOTY

Teorie her a ekonomické rozhodování. 10. Rozhodování při jistotě, riziku a neurčitosti

Optimalizace portfolia

- metody, kterými lze z napozorovaných hodnot NV získat co nejlepší odhady neznámých parametrů jejího rozdělení.

Testování statistických hypotéz

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Petr Šedivý Šedivá matematika

Cvičení 3 - teorie. Teorie pravděpodobnosti vychází ze studia náhodných pokusů.

Proces řízení rizik projektu

Metody zkoumání závislosti numerických proměnných

Odhady parametrů 1. Odhady parametrů

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Ampérův zákon

4.2 Elementární statistické zpracování Rozdělení četností

[ jednotky ] Chyby měření

Statistika je vědní obor zabývající se zkoumáním jevů, které mají hromadný charakter.

Posloupnost v matematice je řada čísel. Je přesně určeno pořadí čísel, je tedy dáno, které číslo je první, druhé atd.

Náhodu bychom mohli definovat jako součet velkého počtu drobných nepoznaných vlivů.

ř ě á é á č ě ž ž é ř č ýš é é ř ě á é á ž ů á é ž á ů

U. Jestliže lineární zobrazení Df x n n


Nalezení výchozího základního řešení. Je řešení optimální? ne Změna řešení

VY_42_Inovace_13_MA_4.01_ Aritmetická posloupnost pracovní list. Jednotlivé snímky lze použít jako studijní materiál.

Odhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Odhady parametrů základního. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC

Nejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A

Vícekriteriální rozhodování. Typy kritérií

1. Základy měření neelektrických veličin


Náhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Odůvodnění. Obecná část

STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6

Úloha II.E... čočkování

Pojem času ve finančním rozhodování podniku

Tento odhad má rozptyl ( ) σ 2 /, kde σ 2 je rozptyl souboru, ze kterého výběr pochází. Má-li každý prvek i. σ 2 ( i. ( i

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

Nepředvídané události v rámci kvantifikace rizika

Test dobré shody se používá nejčastěji pro ověřování těchto hypotéz:

a 1 = 2; a n+1 = a n + 2.

Martin Sloup, A Ohyb světla optickou mřížkou

6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.

E L E K T R I C K É S T R O J E II Měření synchronního stroje Fázování, V křivky, Potierova reaktance, stanovení buzení

Spojitost a limita funkcí jedné reálné proměnné

Úloha č. 10. Měření rychlosti proudu vzduchu. Měření závislosti síly odporu prostředí na tvaru tělesa

Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2014.

Spolehlivost a diagnostika

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

8. Zákony velkých čísel

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

ž Ř ž ě ě ž š š é ů ž ž Í š é ě č š ě é é š ě é š ě š ž é č ě š č ě é ž š č ž é ě é ě Ž ě ž é Ř ž ěž š š š é Ž ž ě é š č é ž Č š é ž ě Č ě Ř č ě š ě č

Princip tržního odstupu v ocenění nehmotného majetku #

jsou varianty znaku) b) při intervalovém třídění (hodnoty x


ZÁKLADY STAVEBNÍ MECHANIKY

Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2013.

Experimentální identifikace regulovaných soustav

7.Vybrané aplikace optimalizačních modelů

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Obyčejné diferenciální rovnice. Cauchyova úloha Dirichletova úloha

12. N á h o d n ý v ý b ě r

Pružnost a plasticita II

8.2.1 Aritmetická posloupnost

Konečný automat Teorie programovacích jazyků

1. Rozdělení četností a grafické znázornění Předpokládejme, že při statistickém šetření nás zajímá jediný statistický znak x, který nabývá

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA


SÍŤOVÁ ANALÝZA. Základní pojmy síťové analýzy. u,. Sjednocením množin { u, u,..., 2. nazýváme grafem G.

PODNIKOVÁ EKONOMIKA 3. Cena cenných papírů

k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

Nejistoty v mìøení III: nejistoty nepøímých mìøení

Odhady a testy hypotéz o regresních přímkách

4.5.5 Magnetické působení rovnoběžných vodičů s proudem

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet

Metodika projektů generujících příjmy

Testy statistických hypotéz

Vzorový příklad na rozhodování BPH_ZMAN

Matematika I, část II



OVMT Přesnost měření a teorie chyb

2.4. INVERZNÍ MATICE

ý Č Á ž Ě ě Ě Á Á ě é ž é č é č é č ů é č ú ž é é ě ě é ž č é ě ů ž ý é č é ž č é č é ž ě ý é é č é ž č ý é č é ž ý č č č ů ž ů ě ý ý ž ů ž é ů ě Č č


TESTOVÁNÍ STATISTICKÝCH HYPOTÉZ

6. Posloupnosti a jejich limity, řady

základním prvkem teorie křivek v počítačové grafice křivky polynomiální n

Průřezové charakteristiky základních profilů.

Závislost slovních znaků

Generování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí

Matice. nazýváme m.n reálných čísel a. , sestavených do m řádků a n sloupců ve tvaru... a1

Lineární regrese ( ) 2

n=0 a n, n=0 a n = ±. n=0 n=0 a n diverguje k ±, a píšeme n=0 n=0 b n = t. Pak je konvergentní i řada n=0 (a n + b n ) = s + t. n=0 k a n a platí n=0

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

STATICKY NEURČITÉ RÁMOVÉ KONSTRUKCE S PODDAJNOU PODPOROU SILOVÁ METODA

Opakování. Metody hodnocení efektivnosti investic. Finanční model. Pravidla pro sestavení CF. Investiční fáze FINANČNÍ MODEL INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU


Transkript:

Jeokrterálí rozoováí za rzka a estoty U eokrterálíc úlo e vžy pouze eo krtérum optmalty, a to buď maxmalzačí ebo mmalzačí. araty rozoováí sou zaáy mplctě - pomíkam, které musí být splěy (vz úloy leárío programováí s eou účelovou fukcí explctě e á sezam varat, mez kterým se má řeštel rozoout Cílem e vybrat ze všec varat varatu evýoěší. Musíme zát ásleuící úae: a krtérum rozoováí b sezam m varat,,, m c sezam stuací S, S,, S m x ůsleků (ůsleek výběru varaty pro stuac S Statcký (eoetapový rozoovací problém se zobrazue pomocí rozoovací matce. Řáky v rozoovací matc se vztauí k varatám, sloupce se vztauí k stuacím a prvky matce přestavuí ůsleky výběru varaty př stuac S. Rozoovací matce: m S m S m S m Příkla : Matel cestoví kaceláře se rozoue, kolk má obeat míst v otelu (5, 0, 5, 0, kyž přesě eví, kolk záemců o záez se přlásí (5, 0, 5, 0. O eé přlášeé osoby bue vybírat 0000 Kč. Skutečé áklay a eu osobu sou 6000 Kč. přípaě přebytečě obeaýc míst musí počítat se ztrátou 000 Kč a eo místo. Důsleky výběru eotlvýc varat v eotlvýc stuacíc (realzovaý zsk v ts.kč sou v ásleuící matc. 5 0 5 0 5 0 00 00 95 0 90 5 85 0 5 0 00 00 0 0 0 0 5 60 Prvky matce se vypočítaí ásleuícím způsobem. Poku poptávka převyšue abíku ebo e rova abíce ( P N, zsk ebol ůsleek rozoutí = 000N. Poku e poptávka meší ež abíka ( P < N, zsk - ůsleek rozoutí = 000P 000(N - P. yooceím prvků rozoovací matce lze uspořáat varaty pole ec výoost. Preferec varaty k pře varatou l začíme k f l. Rozoováí za stoty Mez stuacem e taková, která určtě astae. Rozoovací matc zreukueme a ee sloupec a evětší (emeší číslo určí evýoěší varatu rozoováí vzleem k příslušému krtéru optmálost. Napříkla poku byste věěl, že se a záez přlásí 0 lí, potom byste obeal 0 míst v otelu a osál byste maxmálío možéo zsku 0 ts.kč. Jaa Frebelová

Rozoováí za rzka Záme pravěpoobost, s akým eotlvé stuace astaou. Rozoováí za estoty Nezáme pravěpoobost, se kterým eotlvé stuace astaou. Pravlo očekávaé střeí ooty = p, =,,, m = Pravla pro rozoováí za rzka e áoá velča, která přestavue ooty ůsleků varaty př stuacíc, S S,,, p, p,, p S,,, tey abývá oot s pravěpoobostm. e střeí oota áoé velčy. Příkla : Jeotlvé stuace z příklau astaou s pravěpoobostm 0,; 0,; 0,; 0,. yberte elepší varatu, která přese matel cestoví kaceláře maxmálí zsk pole pravla očekávaé střeí ooty. = 00 = 95*0, + 0*0, + 0*0, + 0*0, = 5 = 90*0, + 5*0, + 0*0, + 0*0, =,5 = 85*0, + 0*0, + 5*0, + 60*0, =,5 Nevýoěší e varata s evyšší střeí ootou (ze sou vě, a to varata a. araty sou uspořááy = f f. Protože sou ze vě evyšší střeí ooty, pole tooto pravla se elze eozačě rozoout, přléeme k alšímu pravlu. Pravlo očekávaé ooty a rozptylu Rozptyl ůsleků eotlvýc varat př všec uvažovaýc stuacíc počítáme ze vztau [ ], =, m. = p,, = Méě rzkověší varata má meší rozptyl. Příkla : Spočítete rozptyl pro varaty, které maí steou (evyšší střeí ootu. = 0, ( 90,5 + 0,( 5,5 + 0,( 0,5 + 0,( 0,5 = 8,5,5 + 0,( 0,5 + 0,( 5,5 + 0,( 60,5 = 656, 5 = 0,(85 Nžší rozptyl má varata. Pole pravla očekávaé ooty a rozptylu rozoovatel preferue varatu, která e z leska očekávaé ooty rozptylu lepší, ebo která e lepší e z eoo leska a z ruéo e steá. přípaě maxmalzačío krtéra, kyž preferueme varatu pře varatou, můžeme přecozí větu zapsat pomocí ásleuícíc výroků: Jaa Frebelová

f < f > ašem příklau platí : E = <, ( varaty sou uspořááy v pořaí f f f. Pravlo očekávaéo užtku Pro toto pravlo musíme zát fukc užtku. Fukce užtku vyařue, aký příos pro rozoovatele zameaí změy tooto krtéra a aký posto má rozoovatel k rzku. Užtek eorší ooty krtéra e 0 a užtek elepší ooty krtéra e. Užtková fukce u krtérí výosovéo typu pole vztau rozoovatele k rzku: Pro očekávaý užtek varaty platí: [ ( ] p u(, =,,, m; =, =,, = u( e užtek varaty,, p e pravěpoobost, se kterou astae stuace S ; musí platt =, u ( e užtek varaty př stuac S. Platí f E [ u( ] > E[ u( ].. Příkla : rozoovací úloze kromě pravěpoobostí, se kterým astaou eotlvé stuace, záme eště oooceí (užtky částek. Užtky byly ovozey z užtkové fukce zsku v tervalu o 85 o 60 ts.kč. Zsk 85 90 95 00 0 5 0 5 0 60 Užtek 0 0, 0, 0, 0,55 0,65 0,7 0,85 0,9 ; = p Jaa Frebelová

[ ( ] = 0, [ ( ] = 0,*0, + 0,*0,7 + 0,*0,7 + 0,*0,7 = [ ( ] = 0,*0, + 0,*0,65 + 0,*0,9 + 0,*0,9 = [ ( ] = 0,*0 + 0,*0,55 + 0,*0,85 + 0,* = 0, 6 0,6 0,685 Nelepší z varat e pole pravla očekávaéo užtku varata, f = f. Cea okoalé formace Nevětší (emeší čísla ve sloupcíc rozoovací matce opovíaí fktví varatě, kterou můžeme vyoott apř. pomocí pravla očekávaé střeí ooty rozoovacío krtéra. Rozíl mez touto ootou a střeí ootou krtéra pro evýoěší reálou varatu přestavue ceu okoalé formace. Je to částka, kterou e rozoovatel ocote zaplatt za formac o výskytu eotlvýc stuací. Příkla 5: Pro rozoovací úlou spočítáme ceu okoalé formace. Neprve s v kažém sloupc aeme evětší číslo a čísla zapíšeme ako ůsleky (zsky pro fktví varatu ve všec stuacíc. F = [00,0,0,60] Nyí tuto varatu vyootíme pole pravla očekávaé střeí ooty. E = 00 * 0, + 0 * 0, + 0 * 0, + 60 * 0, = ( 0 f Cea okoalé formace se pak spočítá ako rozíl mez touto střeí ootou a střeí ootou pro evýoěší reálou varatu. E = 0,5 = 7, ( ( 5 E f Rozoováí za estoty Př rozoováí za estoty rozoovatel ví, aké stuace moou astat, ale eví s akým pravěpoobostm. K rozoutí o výběru elepší varaty lze použít růzá pravla, která moou vést k růzým výslekům. U všec ásleuícíc pravel přepokláeme, že rozoovací krtérum e maxmalzačí (výosovéo typu. Ilustrovat bueme a příklau ze 7. přeášky. 5 0 5 0 5 0 00 00 95 0 90 5 85 0 5 0 00 00 0 0 0 0 5 60 Optmstcký přístup (pravlo maxmaxu Rozoovatel vybere varatu, která mu přese elepší výsleek. Naleze se evětší číslo v celé rozoovací matc, tey max max. ybere se v řáku evětší prvek a z těcto evětšíc prvků zase te evětší. Nevětší oota zsku 60 ts.kč opovíá volbě varaty (obeáí 0-t míst. Pesmstcký přístup (Walův prcp maxmu Rozoovatel očekává eorší výsleek a vybere z eoršíc výsleků te elepší, tey v rozoovací matc vybere v kažém řáku emeší číslo a z emešíc čísel pak to evětší, ebol max m. Jaa Frebelová

Poku rozoovatel pro rozoováí použeme pesmstcký přístup, vybere varatu a obeá pouze 5 míst. Hurwczovo (realstcké pravlo Neprve e uté staovt ex optmsmu, ( α 0, α. Pro α = e realstcké pravlo soé s optmstckým přístupem a aopak př α = 0 e toto pravlo soé s pesmstckým přístupem. Iex optmsmu oslabue extrémí postoe rozoovatele. Nelepší varata α max + α m e maxmálí. rozoutí e ta, pro kterou výraz ( Poku zvolíme α = 0, 7, 0,7 *00 + 0,*00 = 00 0,7 *0 + 0,* 95 =,5 0,7 *0 + 0,* 90 = 5 0,7 *60 + 0,*85 = 7,5 Pole realstckéo přístupu by rozoovatel voll. varatu. Laplaceovo pravlo (prcp steé věrooost U tooto pravla se přepokláá, že všecy stuace moou astat se steou pravěpoobostí, tey poku počet stuací e, P(S =, =,,,. Pro evýoěší varatu pole prcpu steé věrooost platí, že e maxmálí. = = 00 = 0,5*95 + 0,5*0 + 0,5*0 + 0,5*0 =,75 = 0,5*90 + 0,5*5 + 0,5*0 + 0,5*0 =,5 = 0,5*85 + 0,5*0 + 0,5*5 + 0,5*60 =,5 Nevýoěší e obeat 0 míst (varata. 5 Savageovo pravlo (prcp mmaxmálí ztráty Walův prcp e aplkovaý a matc ztrát. Matc ztrát začíme a eí prvky určíme tak, že pro kažou stuac určíme ztrátu, která by vzkla př volbě eotlvýc varat oprot evýoěší varčatě v aé stuac. Platí r = max. kažém sloupc aeme evyšší číslo a o ě oečtu všecy prvky v aém sloupc. 0 0 0 60 5 0 0 0 r = 0 5 0 0 5 0 5 0 matc ztrát vybereme v řácíc maxma a z c potom mmum. Maxma v eotlvýc řácíc sou 60, 0, 0, 5, emeší e 5 a z too vyplývá, že evýoěší e obeat 0 míst (varata. r Jaa Frebelová