Působení genů. Gen. Znak
|
|
- Kamil Horáček
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Genové interakce
2 Působení genů Gen Znak
3 Dědičnost Potomek získává predispozice k vlastnostem z rodičovské buňky nebo organismu. Vlastnosti přenášené do další generace nemusí být zcela totožné s vlastnostmi rodiče. Rozdíly mezi generacemi mohou být způsobeny: - kombinací vlastností dvou rodičů při pohlavním rozmnožování, - i při přímém přenosu děděných vlastností do následující generace při nepohlavním rozmnožování přenos nemusí být zcela přesný. Rozdíly mezi generacemi se přitom mohou v průběhu času hromadit. Tyto rozdíly způsobují vývoj druhu, fylogenezi.
4 Typy dědičnosti Monogenní, podmíněná jedním genem. Může být autosomální nebo gonosomální. Autosomální dědičnost Podmíněná geny uloženými na autozomech, nepohlavních chromosomech. Na základě intraalelických interakcí rozlišujeme: autosomálně recesívní dědičnost př. cystická fibróza, fenylketonurie, galaktosemie, srpkovitá anémie atd. autosomálně dominantní dědičnost př. achondroplasie, Huntingtonova chorea, Marfanův syndrom, polydaktylie atd.
5 Typy dědičnosti Gonosomální dědičnost Podmíněná geny uloženými na gonosomech, pohlavních chromosomech. Na základě alelických interakcí rozlišujeme: gonosomálně recesívní dědičnost př. hemofilie A, hemofilie B, daltonismus, muskulární dystrofie Duchenne, muskulární dystrofie Becker; gonosomálně dominantní dědičnost př. D vitamin resistentní rachitis. Podle konkrétního pohlavního chromosomu rozlišujeme dědičnost: X vázanou; Y vázanou.
6 Typy dědičnosti Mimojaderná dědičnost Týká se genů umístěných mimo jaderný genom buňky. Jde zejména o mitochondriální a chloroplastovou dědičnost. Geny se dědí matroklinně, tj. jen od matky, protože mitochondrie ze spermie jsou při oplození vajíčka zničeny. Výjimečně existují jedinci rovněž s otcovskou spermií, tzv. cybridi (cytoplasmatický hybrid, chiméra). Polygenní a multifaktoriální dědičnost Tyto typy dědičnosti jsou podmíněny více geny, tj. jde o polygenní dědičnost. Na konečné podobě fenotypu se mohou podílet rovněž faktory vnějšího prostředí, potom jde o multifaktoriální dědičnost. Potom zjišťujeme dědivost, viz dále v genetice populací. Neplést dědičnost a dědivost!
7 G 1 G 2 G 3 G 4 G n Znak 1 Znak 2 Monomerie G 1 Polymerie Znak 1 Znak 2 Pleiotropie např.: aa Znak 1 (barva) Znak 2 (plodnost) (srpk. krvinky) (anémie)
8 Genové interakce - intraalelické - interalelické A a intraalelické - typ dědičnosti, tj. dominance, neúplná dominance, kodominance, superdominance A a B b interalelické - genové interakce - typ genových interakcí
9 Dihybridní křížení P F 1 AABB x aabb AaBb F 2 AB Ab ab ab AB AABB AABb AaBB AaBb Ab AABb AAbb AaBb Aabb ab AaBB AaBb aabb aabb ab AaBb Aabb aabb aabb 9 A-B- : 3 A-bb : 3 aab- : 1 aabb
10 Interakce bez změny štěpného poměru A-B- ořechovitý hřebínek A-bb růžicovitý hřebínek aab- hráškovitý hřebínek aabb listovitý hřebínek (barva papriky) AB Ab ab ab AB AABB AABb AaBB AaBb Ab AABb AAbb AaBb Aabb ab AaBB AaBb aabb aabb ab AaBb Aabb aabb aabb 9 ořechovitý : 3 : 3 : 1 hráškovitý růžicovitý listovitý
11 A-bb prohnutí aab- prohnutí A-B- kompenzace 10 (9 A-B- + 1 aabb) Kompenzace AB Ab ab ab AB AABB AABb AaBB AaBb Ab AABb AAbb AaBb Aabb ab AaBB AaBb aabb aabb ab AaBb Aabb aabb aabb : 3 (A-bb ) : 3 (aab-)
12 Inhibice A červená, a bílá barva peří B (I) inhibitor, B A AB Ab ab ab AB AABB AABb AaBB AaBb Ab AABb AAbb AaBb Aabb ab AaBB AaBb aabb aabb ab AaBb Aabb aabb aabb 13 bílá (9 A-B- + 3 aab- + 1 aabb) : 3 červená (A-bb)
13 Inhibice A červená, a bílá barva peří B (I) inhibitor, B A Inhibice je příčinou jevu, kdy stejný znak se někdy dědí jako dominantní, jindy jako recesívní. U subpopulací (plemen, odrůd apod.), u nichž se vyskytuje inhibitor B (I), se bílá barva dědí jako dominantní (genotypy --B-). U plemen, u nichž se inhibitor nevyskytuje, se bílá barva dědí jako recesívní (genotypy A-bb červená barva, aabb bílá).
14 Dominantní epistáze W bílá barva srsti u psů B černá b - hnědá Epistáze W nad B WB Wb wb wb WB WWBB WWBb WwBB WwBb Wb WWBb WWbb WwBb Wwbb wb WwBB WwBb wwbb wwbb wb WwBb Wwbb wwbb wwbb 12 (9 W-B- + 3 W-bb) bílá : 3 (wwb-) černá : 1 aabb hnědá
15 Recesivní epistáze Králíci: A - divoké zbarvení (aguti) a - černá barva c - blokuje tvorbu pigmentu Epistáze cc nad A i a CA Ca ca ca CA CCAA CCAa CcAA CcAa Ca CCAa CCaa CcAa Ccaa ca CcAA CcAa ccaa ccaa ca CcAa Ccaa ccaa ccaa 9 (C-A-) aguti : 3 (C-aa) černá : 4 (cc--) albín
16 Komplementární faktory (dvojitá recesívní epistáze) A-B- normální slyšení aab- A-bb hluchota aabb Epistáze aa B- bb A- AB Ab ab ab AB AABB AABb AaBB AaBb Ab AABb AAbb AaBb Aabb ab AaBB AaBb aabb aabb ab AaBb Aabb aabb aabb 9 : 7 (3aaB- + 3 A-bb + 1 aabb) slyšící neslyšící
17 Duplicitní faktory nekumulativní s dominancí A,B alely pro opeření běháků a, b běháky neopeřují AB Ab ab ab AB AABB AABb AaBB AaBb Ab AABb AAbb AaBb Aabb ab AaBB AaBb aabb aabb ab AaBb Aabb aabb aabb 15 (9 A-B- + 3 A B-) : 1 (aabb) opeřené běháky neopeřené běháky
18 Duplicitní faktory kumulativní s dominancí A-bb B-aa kulaté dýně světle hnědé obilky ječmene A-B- diskové plody dýně tmavohnědé obilky ječmene aabb podlouhlé dýně světlé obilky ječmene 9 (A-B-) diskové AB Ab ab ab AB AABB AABb AaBB AaBb Ab AABb AAbb AaBb Aabb ab AaBB AaBb aabb aabb ab AaBb Aabb aabb aabb : 6 (3 A-bb + 3 aab-) kulaté : 1 (aabb) podlouhlé
19 Duplicitní faktory kumulativní bez dominance Zbarvení obilek pšenice, barva kůže lidí aj. Účinek dominantních alel se sčítá bez ohledu na příslušnost k alelickému páru. ADITIVITA Dominantní alela = aktivní alela Štěpný poměr 1 ZESVĚTLOVÁNÍ Aktivních alel 4 AB Ab ab ab AB AABB AABb AaBB AaBb Ab AABb AAbb AaBb Aabb ab AaBB AaBb aabb aabb ab AaBb Aabb aabb aabb : 4 : 6 : : 1 0
20 Duplicitní faktory kumulativní bez dominance (a + b) n n počet zúčastněných alel (a + b) 4 1a 4 + 4a 3 b + 6a 2 b 2 + 4ab 3 + 1b 4 Štěpný poměr počet alel
21 Triplicitní kumulativní faktory bez dominance délka uší u králíků geny L 1, L 2, L 3 genotyp l 1 l 1 l 2 l 2 l 3 l 3 fenotyp 10 cm 1 aktivní alela = 2cm genotyp L 1 L 1 L 2 L 2 L 3 L 3 fenotyp 22 cm
22 Triplicitní kumulativní faktory bez dominance (délka uší u králíků) P L 1 L 1 L 2 L 2 L 3 L 3 x l 1 l 1 l 2 l 2 l 3 l 3 22 cm 10 cm F 1 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 16cm F 2 L 1 L 2 L 3 L 1 L 2 l 3 L 1 l 2 L 3 l 1 L 2 L 3 L 1 l 2 l 3 l 1 L 2 l 3 l 1 l 2 L 3 l 1 l 2 l 3 L 1 L 2 L 3 L 1 L 1 L 2 L 2 L 3 L 3 L 1 L 1 L 2 L 2 L 3 l 3 L 1 L 1 L 2 l 2 L 3 L 3 L 1 l 1 L 2 L 2 L 3 L 3 L 1 L 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 L 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 L 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 L 2 l 3 L 1 L 1 L 2 L 2 L 3 l 3 L 1 L 1 L 2 L 2 l 3 l 3 L 1 L 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 L 2 L 3 l 3 L 1 L 1 L 2 l 2 l 3 l 3 L 1 l 1 L 2 L 2 l 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 l 3 l 3 L 1 l 2 L 3 L 1 L 1 L 2 l 2 L 3 L 3 L 1 L 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 L 1 l 2 l 2 L 3 L 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 L 3 L 1 L 1 l 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 l 2 l 2 L 3 L 3 L 1 l 1 l 2 l 2 L 3 l 3 l 1 L 2 L 3 L 1 l 1 L 2 L 2 L 3 L 3 L 1 l 1 L 2 L 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 L 3 l 1 l 1 L 2 L 2 L 3 L 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 l 1 l 1 L 2 L 2 L 3 l 3 l 1 l 1 L 2 l 2 L 3 L 3 l 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 2 l 3 L 1 L 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 L 1 L 2 l 2 l 3 l 3 L 1 L 1 l 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 L 1 l 2 l 2 l 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 l 3 l 3 L 1 l 1 l 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 l 2 l 2 l 3 l 3 l 1 L 2 l 3 L 1 l 1 L 2 L 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 L 2 l 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 l 1 l 1 L 2 L 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 l 3 l 3 l 1 l 1 L 2 L 2 l 3 l 3 l 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 l 1 l 1 L 2 l 2 l 3 l 3 l 1 l 2 L 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 L 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 l 2 l 2 L 3 L 3 l 1 l 1 L 2 l 2 L 3 L 3 L 1 l 1 l 2 l 2 L 3 l 3 l 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 l 1 l 1 l 2 l 2 L 3 L 3 l 1 l 1 l 2 l 2 L 3 l 3 l 1 l 2 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 L 2 l 2 l 3 l 3 L 1 l 1 l 2 l 2 L 3 l 3 l 1 l 1 L 2 l 2 L 3 l 3 L 1 l 1 l 2 l 2 l 3 l 3 l 1 l 1 L 2 l 2 l 3 l 3 l 1 l 1 l 2 l 2 L 3 l 3 l 1 l 1 l 2 l 2 l 3 l 3 štěpný poměr 1 : 6 : 15 : 20 : 15 : 6 : akt. alel cm
23 Triplicitní kumulativní faktory bez dominance (a + b) n (a + b) 6 1a 6 +6a 5 b+15a 4 b 2 +20a 3 b 3 +15a 2 b 4 +6ab 5 +1b 6
24 Štěpný poměr - distribuce fenotypů Rozvinutý binom (1+1) n Pascalův trojúhelník n počet zúčastněných alel (1+1) 0 (1+1) 1 (1+1) 2 (1+1) 3 (1+1) 4 (1+1) 5 (1+1) 6 (1+1) 7 (1+1) 8 (1+1) 9 (1+1)
25 Počet fenotypů 2 n Počet rozdílných genotypů 3 n n = počet alelických párů 2 10 = = = =
26 Distribuce fenotypů při vysokém počtu zúčastněných lokusů Počet jedinců y Normální rozdělení četností x x Hodnota znaku
27 U polygenní dědičnosti je fenotyp kromě genů ovlivněn prostředím, rozdělení fenotypů je kontinuální.
28 Znaky Kvalitativní Kvantitativní proměnlivost vliv vnějšího prostředí dědičnost účinek genů metody studia
29 Geny - základní účinek - modifikující účinek - interakce - pleiotropie
30 Expresivita genu - intenzita projevu.
31 Dále vliv prostředí, stavu organismu aj.
32 Nestejná penetrance, tj. frekvence projevu.
33 G1 G2 G3 G4 Znak 1 Znak 2 Znak 3 Znak 4 Modifikující účinek genů pleiotropní efekt neměřitelný Geny se základním účinkem Geny modifikátory - intezifikátory - supresory různá exprese genů expresivita
Geny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.
Genové interakce Geny převážně nepůsobí izolovaně, ale v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) a v souladu s ostatními geny. Genové interakce -intraalelické -interalelické A a intraalelické
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Základy genetiky - Alelové a Genové interakce Intra-alelické interakce = Interakce
Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičení č. 8 KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genové interakce Vzájemný vztah mezi geny nebo formami existence genů alelami. Jeden znak je ovládán alelami působícími na více lokusech. Nebo je to uplatnění 2
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny
Obecná genetika Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU
Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy genetiky 2a Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základní genetické pojmy: GEN - úsek DNA molekuly, který svojí primární strukturou určuje primární strukturu jiné makromolekuly
Základní pravidla dědičnosti
Mendelova genetika v příkladech Základní pravidla dědičnosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Mendelovy zákony dědičnosti
GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost
GENETIKA vědecké studium dědičnosti a jejich variant studium kontinuity života ve vztahu ke konečné délce života individuálních organismů Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální
Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Důležité pojmy obecné genetiky Homozygotní genotyp kdy je fenotypová vlastnost genotypově podmíněna uplatněním páru funkčně zcela
INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST
INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST I. ročník, letní semestr 13. týden 14. - 18.5.2007 Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN Krátké opakování: Jednotková dědičnost podíl alel téhož genu (lokusu) při
Nauka o dědičnosti a proměnlivosti
Nauka o dědičnosti a proměnlivosti Genetika Dědičnost na úrovni nukleových kyselin molekulární buněk organismů populací Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci Dědičnost znaků
INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST
INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST I. ročník, letní semestr 13. týden 12. - 16.5.2008 Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN Krátké opakování: Jednotková dědičnost podíl alel téhož genu (lokusu) při
Genetika přehled zkouškových otázek:
Genetika přehled zkouškových otázek: 1) Uveďte Mendelovy zákony (pravidla) dědičnosti, podmínky platnosti Mendelových zákonů. 2) Popište genetický zápis (mendelistický čtverec) monohybridního křížení u
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp
Genové interakce Modifikace mendelovských poměrů
Modifikace mendelovských poměrů Z Mendelových experimentů vyplynuly nejjednodušší principy přenosu genetické informace, kdy jsou geny umístěny na homologních chromozomech, které segregují jeden od druhého
Chromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
- Zákl. metodou studia organismů je křížení (hybridizace)- rozmn. dvou vybraných jedinců, umožnuje vytváření nových odrůd rostlin a živočichů
Otázka: Základní zákonitosti dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): Kateřina P. - Zákl. zákonitosti dědičnosti zformuloval Johann Gregor Mendel - Na základě svých pokusů křížením hrachu- popsal a vysvětlil
GENETIKA POPULACÍ KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ
GENETIKA POPULACÍ KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ Třídění kvant. znaků z hlediska populačního 1. Anatomické rozměry a poměry 2. Fyziologické parametry 3. Psychické funkce Třídění kvant. znaků z hlediska dědičných
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Degenerace genetického kódu
AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Mendelovská genetika - Základy přenosové genetiky Základy genetiky Gregor (Johann)
Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky
Genetika kvantitativních znaků Genetika kvantitativních znaků - principy, vlastnosti a aplikace statistiky doc. Ing. Tomáš Urban, Ph.D. urban@mendelu.cz Genetika kvantitativních vlastností Mendelistická
Úvod do obecné genetiky
Úvod do obecné genetiky GENETIKA studuje zákonitosti dědičnosti a proměnlivosti živých organismů GENETIKA dědičnost - schopnost uchovávat soubor dědičných informací a předávat je nezměněný potomkům GENETIKA
Mutace, Mendelovy zákony, dědičnost autosomální a gonosomální. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.
Mutace, Mendelovy zákony, dědičnost autosomální a gonosomální Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz Mutace Mutace - náhodná změna v genomu organismu - spontánní
Molekulární genetika, mutace. Mendelismus
Molekulární genetika, mutace 1) Napište komplementární řetězec k uvedenému řetězci DNA: 5 CGTACGGTTCGATGCACTGTACTGC 3. 2) Napište sekvenci vlákna mrna vzniklé transkripcí molekuly DNA, pokud templátem
genů - komplementarita
Polygenní dědičnost Interakce dvou nealelních genů - komplementarita Křížením dvou bělokvětých odrůd hrachoru zahradního vznikly v F1 generaci rostliny s růžovými květy. Po samoopylení rostlin F1 generace
Genetika mnohobuněčných organismů
Genetika mnohobuněčných organismů Metody studia dědičnosti mnohobuněčných organismů 1. Hybridizační metoda představuje systém křížení, který umožňuje v řadě generací vznikajících pohlavní cestou zjišťovat
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek Kvantitativní znak Tyto znaky vykazují plynulou proměnlivost (variabilitu) svého fenotypového projevu. Jsou
Mendelistická genetika
Mendelistická genetika Základní pracovní metodou je křížení křížení = vzájemné oplozování organizmů s různými genotypy Základní pojmy Gen úsek DNA se specifickou funkcí. Strukturní gen úsek DNA nesoucí
Genetika kvantitativních znaků
Genetika kvantitativních znaků Kvantitavní znaky Plynulá variabilita Metrické znaky Hmotnost, výška Dojivost Srstnatost Počet vajíček Velikost vrhu Biochemické parametry (aktivita enzymů) Imunologie Prahové
a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.
GENEALOGIE (Genealogická metoda. Genealogické symboly. Rozbor rodokmenů. Základní typy dědičnosti.) ÚVOD Genealogie je základem genetického vyšetření člověka, jehož cílem je stanovení typu dědičnosti daného
VYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.
VYRNÉ GENETICKÉ ÚLOHY II. (Nemendelistická dědičnost, kodominance, genové interakce, vazba genů) ÚLOHY 1. Krevní skupiny systému 0 -,,, 0 - jsou určeny řadou alel (mnohotná alelie, alelická série), které
Biologie a genetika, BSP, LS7 2014/2015, Ivan Literák
Biologie a genetika, BSP, LS7 2014/2015, Ivan Literák KVANTITATIVNÍ GENETIKA dědičnost kvantitativních znaků ZNAKY KVALITATIVNÍ: gen znak barva hrachu: žlutá zelená (i komplikovaněji penetrace, epresivita,
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost a pohlaví Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů, ale i další geny. V těchto
Genetické určení pohlaví
Přehled GMH Seminář z biologie Genetika 2 kvalitativní znaky Genetické určení pohlaví Téma se týká pohlavně se rozmnožujících organismů s odděleným pohlavím (gonochoristů), tedy dvoudomých rostlin, většiny
13. Genová vazba a genová interakce
13. Genová vazba a genová interakce o Chromosomová teorie dědičnosti o Bateson a Morgan, chromosomová mapa o Typy genových interakcí Chromosomová teorie dědičnosi Roku 1903 William Sutton pozoroval meiózu
Gonosomální dědičnost
Gonosomální dědičnost Praktické cvičení č.12 Jaro 2016 Aneta Kohutová aneta.baumeisterova@gmail.com Biologický ústav Lékařská fakulta Masarykova univerzita Kamenice 5, 625 00 Brno Cíle cvičení Student:
P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh
Heteroze jev, kdy v F1 po křížení geneticky rozdílných genotypů lze pozorovat zvětšení a mohutnost orgánů, zvýšení výnosu, životnosti, ranosti, odolnosti ve srovnání s lepším rodičem = heterózní efekt
Mendelistická genetika
Mendelistická genetik Mgr. leš RUD Rozmnožování orgnismů Nepohlvní nový jedinec vzniká z diploidních somtických buněk je geneticky identický s mteřským jedincem Pohlvní nový jedinec vzniká spojením chromozomových
Z D E Ň K A V E S E L Á, V E S E L A. Z D E N K V U Z V. C Z
HYBRIDIZACE ZD E Ň K A V E S E LÁ, V E S E LA. ZD E N K A @ V U Z V. C Z DVĚ METODY DOCÍLENÍ ŠLECHTITELSKÉHO POKROKU 1. Využití genetické proměnlivosti mezi jedinci uvnitř populace Selekce Záměrné připařování
Základy genetiky populací
Základy genetiky populací Jedním z významných odvětví genetiky je genetika populací, která se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti u velkých skupin jedinců v celých populacích. Populace je v genetickém
Dědičnost na úrovni organismu
Dědičnost na úrovni organismu MENDELISTICKÁ GENETIKA (výběr z přednášky) CO JE MENDELISMUS? Mendelismus vysvětluje, jak se kvalitativní znaky dědí a jak se budou chovat v následujících generacích Mendelismus
GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY
GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY Genetické poznatky byly v historii dlouho výsledkem jen pouhého pozorování. Zkušenosti a poznatky se přenášely z generace na generaci a byly tajeny. Nikdo nevyvíjel snahu poznatky
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr. Siřínková Petra březen 2009 Mendelovy zákony JOHANN GREGOR MENDEL Narodil se 20. července 1822 v
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Pohlavní typy Drosophila Protenor Člověk Lymantria/Abraxas (bekyně) Habrobracon/haplodiploidie
Mendelistická genetika
Mendelistická genetika Distribuce genetické informace Základní studijní a pracovní metodou v genetice je křížení (hybridizace), kterým rozumíme vzájemné oplozování jedinců s různými genotypy. Do konce
Deoxyribonukleová kyselina (DNA)
Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou
Vrozené vývojové vady, genetika
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Vrozené vývojové vady, genetika studijní opora pro kombinovanou formu studia Aplikovaná tělesná výchova a sport Doc.MUDr. Eva Kohlíková, CSc.
GENETIKA. Dědičnost a pohlaví
GENETIKA Dědičnost a pohlaví Chromozómové určení pohlaví Dvoudomé rostliny a gonochoristé (živočichové odděleného pohlaví) mají pohlaví určeno dědičně chromozómovou výbavou jedince = dvojicí pohlavních
12. Mendelistická genetika
12. Mendelistická genetika Genetika se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti organismů proměnlivost (variabilita) odraz vlivu prostředí na organismus potomků klasická dědičnost schopnost rodičů předat
Základní genetické pojmy
Základní genetické pojmy Genetika Věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů Používá především pokusné metody (např. křížení). K vyhodnocování používá statistické metody. Variabilita v rámci druhu Francouzský
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Křížení dvou jedinců, při kterém sledujeme dědičnost pouze jednoho znaku (páru alel) Generace označujeme:
Otázka: Genetika II Předmět: Biologie Přidal(a): Paris Genetika mnohobuněčného organismu Dědičnost kvalitativnívh znaků: Podmíněna obvykle 1 genem = monogenní znaky Lze sledovat při křížení = pohlavním
Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Dědičnost a pohlaví KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost pohlavně vázaná Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů i další jiné geny. V těchto
Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence
Genetika populací vychází z: Genetická data populace mohou být vyjádřena jako rekvence (četnosti) alel a genotypů. Každý gen má nejméně dvě alely (diploidní organizmy). Součet všech rekvencí alel v populaci
Genetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat Gregor Mendel a jeho experimenty Gregor Johann Mendel (1822-1884) se narodil v Heinzendorfu, nynějších Hynčicích. Během období, v kterém Mendel vyvíjel svou teorii dědičnosti, byl knězem
Zdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.
BIOTECHNOLOGICKÉ METODY VE ŠLECHTĚNÍ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Zdeňka Veselá vesela.zdenka@vuzv.cz Tel.: 267009571 Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Co je šlechtění? Soustavné zlepšování genetických schopností
Genetika pro začínající chovatele
21.4.2012 Praha - Smíchov Genetika pro začínající chovatele včetně několika odboček k obecným základům chovu Obrázky použité v prezentaci byly postahovány z různých zdrojů na internetu z důvodů ilustračních
21. ČLOVĚK A DĚDIČNOST, GENETICKÁ PROMĚNLIVOST
21. ČLOVĚK A DĚDIČNOST, GENETICKÁ PROMĚNLIVOST A. Metody studia dědičnosti člověka, dědičné choroby a dispozice k chorobám, genetické poradenství B. Mutace a její typy, modifikace, příklad z genetiky člověka
Stavba chromozomů Lidský karyotyp
Přípravný kurz z biologie 5 Stavba chromozomů Lidský karyotyp 3. 12. 2011 Mgr. Kateřina Caltová Stavba chromozomů Lidský karyotyp Chromozom buněčná struktura v jádře eukaryotních buněk řec. chroma = barva,
Souhrnný test - genetika
Souhrnný test - genetika 1. Molekuly DNA a RNA se shodují v tom, že a) jsou nositelé genetické informace, b) jsou tvořeny dvěma polynukleotidovými řetězci,, c) jsou tvořeny řetězci vzájemně spojených nukleotidů,
GENETIKA. zkoumá dědičnost a proměnlivost organismů
GENETIKA zkoumá dědičnost a proměnlivost organismů Dědičnost: schopnost organismů uchovávat informace o své struktuře a funkčních schopnostech a předávat je svým potomkům Proměnlivost (variabilita) je
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY
GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY 5. Speciální případy náhodného oplození PŘÍKLAD 5.1 Testováním krevních skupin systému AB0 v určité populaci 6 188 bělochů bylo zjištěno, že 2 500 osob s krevní skupinou
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)
Pojem plemeno je používán pro rasy, které vznikly záměrnou činností člověka, např. plemena hospodářských zvířat.
POPULAČNÍ GENETIKA Populační genetika se zabývá genetickými zákonitostmi v definovaných souborech jedinců téhož druhu. Genetické vztahy uvnitř populace jsou komplikované, a proto se v populační genetice
Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.
Konzervační genetika INBREEDING Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.0032) Hardy-Weinbergova rovnováha Hardy-Weinbergův zákon praví, že
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/..00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG) Tento
GENETIKA Mendelistická dědičnost. 2014 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
GENETIKA Mendelistická dědičnost 2014 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Nauka o DĚDIČNOSTI (HEREDITA) a PROMĚNLIVOSTI (VARIABILITA) termín genetika poprvé použil v r. 1905 W. BATESON název genetika odvozen
Barevné formy zebřiček a jejich genetika - část II. příklady
Barevné formy zebřiček a jejich genetika - část II. příklady Tyto příklady se váží k předchozímu článku o obecných zákonitostech genetiky. K napsaní těchto detailů mne inspiroval jeden dotaz, který určuje
Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií
Obecná genetika Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií Ing. Roman Longauer, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů, LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským
Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu
Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu Přenos genetické informace při rozmnožování Nepohlavní rozmnožování: - nový jedinec vzniká ze somatické buňky nebo ze souboru somatických buněk jednoho rodičovského
GENETIKA V MYSLIVOSTI
GENETIKA V MYSLIVOSTI Historie genetiky V r. 1865 publikoval Johann Gregor Mendel výsledky svých pokusů s hrachem v časopisu Brněnského přírodovědeckého spolku, kde formuloval principy přenosu vlastností
Seminář genotyp, fenotyp, krevní skupiny MONOHYBRIDISMUS
Seminář genotyp, fenotyp, krevní skupiny MONOHYBRIDISMUS Úkol č.1: Sestavte kombinační čtverce pro následující hybridizace jedinců. Uveďte jejich genotypové a fenotypové štěpné poměry. Fenotypové štěpné
Vypracované otázky z genetiky
Vypracované otázky z genetiky 2015/2016 Dana Hatoňová 1. Základní zákony genetiky 2. Dihybridismus 3. Aditivní model polygenní dědičnosti 4. Interakce nealelních genů 5. Genová vazba 6. Genotyp a jeho
GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost
GENETIKA vědecké studium dědičnosti a jejich variant studium kontinuity života ve vztahu ke konečné délce života individuálních organismů Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální
Dědičnost zbarvení srsti u psů se zaměřením na plemeno Cane Corso
Dědičnost zbarvení srsti u psů se zaměřením na plemeno Cane Corso V průběhu domestikace vlka, která začala před 40 000 lety, bylo postupně vyšlechtěno přibližně tisíc dnes známých plemen psů, přičemž většina
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
rodokmeny vazby mezi členy rodiny + popis pro konkrétní sledovaný znak využití Mendelových zákonů v lékařství genetické konzultace o možném výskytu
Genealogie Monogenní dědičnost rodokmeny vazby mezi členy rodiny + popis pro konkrétní sledovaný znak využití Mendelových zákonů v lékařství genetické konzultace o možném výskytu onemocnění v rodině Genealogické
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Základy genetiky - geneticky podmíněné nemoci
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
Dědičnost vázaná na X chromosom
12 Dědičnost vázaná na X chromosom EuroGentest - Volně přístupné webové stránky s informacemi o genetickém vyšetření (v angličtině). www.eurogentest.org Orphanet - Volně přístupné webové stránky s informacemi
Crossing-over. over. synaptonemální komplex
Genetické mapy Crossing-over over v průběhu profáze I meiózy princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem synaptonemální komplex zlomy a nová spojení chromatinových
lní Gonozomáln Chromozomové určení pohlaví autozomy x gonozomy gonozomů ení Mgr. Aleš RUDA XY: : pohlaví heterogametické
Gonozomáln lní dědičnost Mgr. Aleš RUDA Chromozomové určení pohlaví autozomy gonozomy člověk má 22 párůp autozomů a 1 pár p gonozomů označen ení pohlavních chromozomů: : X a Y. jsou možné celkem 3 kombinace:
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Genetika
Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů
Vazba genů Crossing-over V průběhu profáze I meiózy Princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem Synaptonemální komplex Zlomy a nová spojení chromatinových řetězců
-zakladatelem je Johan Gregor Mendel ( ), který se narodil v Hynčicích na Moravě
Otázka: Genetika I Předmět: Biologie Přidal(a): Paris -věda, která se zabývá dědičností a proměnlivostí -zakladatelem je Johan Gregor Mendel (1822 1884), který se narodil v Hynčicích na Moravě 1. MOLEKULÁRNÍ
Praktické cvičení z genetiky: Dědičnost kvalitativních znaků, mimojaderná dědičnost, genetika člověka
Praktické cvičení z genetiky: Dědičnost kvalitativních znaků, mimojaderná dědičnost, genetika člověka Dědičnost kvantitativních znaků 1) Plemena Bantam a Plymouth představují dva kontrastní typy slepic.
Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince
Genetika Genetika - věda studující dědičnost a variabilitu organismů - jako samostatná věda vznikla na počátku 20. století - základy položil J.G. Mendel již v druhé polovině 19. století DĚDIČNOST Schopnost
VY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika
1/6 3.2.11.18 Cíl chápat pojmy dědičnost, proměnlivost, gen, DNA, dominantní, recesivní, aleoly - vnímat význam vědního oboru - odvodit jeho využití, ale i zneužití Tajemství genů - dědičnost schopnost
Glosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21
Glosář - Cestina alely aneuploidie asistovaná reprodukce autozomálně dominantní autozomálně recesivní BRCA chromozom chromozomová aberace cytogenetický laborant de novo Různé formy genu, které se nacházejí
ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA
učební texty Univerzity Karlovy v Praze ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA Berta Otová Romana Mihalová KAROLINUM Základy biologie a genetiky člověka doc. RNDr. Berta Otová, CSc. MUDr. Romana Mihalová
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
MENDELISMUS. Biologie a genetika LS 3, BSP, 2014/2015, Ivan Literák
MENDELISMUS Biologie a genetika LS 3, BSP, 2014/2015, Ivan Literák 1822-1884 In the ten years G. Mendel worked on his plants in the garden of the monastery, he made the greatest discovery in biology that
Počet chromosomů v buňkách. Genom
Počet chromosomů v buňkách V každé buňce těla je stejný počet chromosomů. Výjimkou jsou buňky pohlavní, v nich je počet chromosomů poloviční. Spojením pohlavních buněk vzniká zárodečná buňka s celistvým
Genetika populací a. Gentika populací. Autogamická populace
Genetika populací a člověka Mgr. Aleš RUDA Gentika populací Populace = všichni jedinci téhož druhu, kteří obývají vdaném čase stejné území GENOFOND soubor alel v gametách všech členů populace GENETIKA