EVROPA Klement kníže Metternich Rovnováha sil, netrestat Francii příliš tvrdě

Transkript

1 Vídeňský kngres Vídeňský kngres byl první velku mírvu knferencí. Jejím hlavním úklem byl určit pdbu Evrpy p naplenských válkách hranice, způsb vlády, splečný pstup prti revlucím. ÚLOHA 1: Označ mapu názvy států neb jejich částí z rámečku a připmeň si tak nejdůležitější změny mapy Evrpy, které prsadil Naplen. Velkvévdství varšavské Rýnský splek Rakuské císařství Ilyrské prvincie Helvétská republika Italské králvství ÚLOHA 2: Která z těcht Naplenvých změn mapy Evrpy neměla šanci zůstat v platnsti i p Vídeňském kngresu? ÚLOHA 3: Státníci, Přiřaď hlavní sbnsti kngresu k výrkům, které jejich pzici nejlépe charakterizují. Klement kníže Metternich (Rakusk) Rvnváha sil, netrestat Francii příliš tvrdě Alexandr I. Stabilita Evrpy závisí na uchvání mnarchií a respektu k šlechtě (Rusk) Rbert Stewart Castlelreagh (Velká Británie) Vystupuje jak spasitel Evrpy, chce ji pstavit na bnvených křesťanských principech Karl vn Hardenberg (Prusk) Snaží se manévrvat, aby svu zem příliš neslabil Charles Maurice de Talleyrand (Francie) Blah Evrpy závisí na ptrestání Francie -1

2 Dvě nejdiskutvanější tázky byly buducnst: Plska Saska Hlavní principy mírvé smluvy byly: návrat starých vládnucích rdů k mci (např. Burbnů ve Francii) splečným cílem všech zúčastněných byl zabránit dalším revlucím Čtyřkalice (Rakusk, Prusk, Rusk, Velká Británie) - zfrmvána za účelem zabránit mžným revlučním událstem. Francie se přidala rku 1818 (Pětikalice) Svatá aliance (Rakusk, Rusk, Prusk) - vytvřena k braně spravedlnsti, křesťanské slidarity a míru; k prsazení tradičních knzervativních myšlenek a hdnt Francie zaplatí náhradu válečných škd územní změny Francie se vrátila d hranic z rku Rakusk získal Prusk získal a Rusk získal a Británie získala Švédsk získal Nizzemí získal Německé sáty slučeny d pd vedením -2

3 Kngresy a revluce Hlavní mcnsti se na Vídeňském kngresu dhdly na dalších pravidelných setkáních a splečném pstupu prti revlučnímu hnutí. Oslavy na Wartburgu 1817 radikální němečtí studenti pžadují liberální refrmy a sjedncení Německa pprvé se zde bjevují rudé, černé a zlaté triklóry ÚLOHA 4: Oslavy na Wartburgu se knaly na 300. výrčí důležité událsti nejen pr Německ. O jaku událst se jednal a prč se slavil na Wartburgu? Reakcí na vznesené pžadavky byl zpřísnění cenzury a zatčení hlavních rganizátrů studentskéh hnutí. Kngres v Aix-la-Chapelle (Cáchy) 1818 jedná se Francii Francie se stala plnhdntným členem aliance Pětikalice Kngres v Opavě 1820 Opavský prtkl (Rakusk, Prusk, Rusk) Británie a Francie tent prtkl nepdepsala. Revluce Revluce vypukly ve Španělsku, Prtugalsku, Neaplsku a Piemntu. ÚLOHA 5: Prč tyt revluce prpukly na území, které dříve patřil k Naplenvě říši? Jaké byly hlavní přadavky a místní specifika těcht revlucí? Kngres v Lublani 1821 Rakusk pvěřen ptlačením revlucí v.. a Kngres ve Verně 1823 Francie pvěřena zásahem v.. X Británie pustila alianci plitika nevměšvání se d evrpských záležitstí -3

4 Pvstání Děkabristů v Rusku 1825 Ruská pzice se pkusila využít smrti cara Alexandra I. k pkusu převrat Děkabristé (hlavně armádní důstjníci) pžadují knec samděržaví, refrmy, ústavu a zrušení nevlnictví Děkabristé však byli špatně rganizvaní, neměli jasný plán Armáda zůstala věrná nvému carvi Mikuláši I., Děkabristé byli praženi a tvrdě ptrestáni Řeck pvstání 1821 válka za nezávislst na Osmanské říši dilema pr evrpské kalice států Řekvé křesťané X turecký sultán legitimní vládce Vlna prřeckých sympatií v Evrpě X starch z vměšvání Ruska evrpské velmci nezasáhly X evrpští dbrvlníci přicházeli na pmc Řekům Británie a Rusk, pbuřeny brutalitu tureckých plvjenských jedntek, se rzhdly jednat Petrhradský prtkl 1826 Řeck by měl získat autnmii. ÚLOHA 6: Jaké důvdy měla Británie a Rusk pr pmc Řecku? válka Ruska a Osmanské říše 1830 Lndýnský prtkl Řeck získal nezávislst Červencvá revluce ve Francii 1830 P prážce Naplena se k mci ve Francii vrátil rd Burbnů. Ludvík XVIII. ( ), bratr Ludvíka XVI., liberál, mudrý panvník, snaha předejít nepkjům Charta (ústavní dkument), nejdůležitější král, parlament s mezenými pravmcemi (nemůže předkládat zákny), bčanské svbdy zachvány Karel X. ( ), další bratr Ludvíka XVI. jeh hlavním cílem byl.. věřil v psvátné práv králů na mc církev nedtknutelná, šlechtě vyplacena kmpenzace za majetky ztracené během revluce mezení vlebníh práva ( mužů za vlády Ludvíka XVIII., za Karla X.) x pzice získává vliv, hspdářské ptíže Tři slavné dny (27-29 July) revluce Červencvá mnarchie -4

5 Červencvá mnarchie Ludvíka Filipa ( ) knstituční mnarchie, pdprvána hlavně bhatými, vlivnými lidmi Charta 1830 širší vlební práv (3% ppulace) parlament může předkládat zákny král nemůže rušit zákny, rzpustit parlament ÚLOHA 7: D splečenské pyramidy zaznač jedntlivé splečenské třídy a uveď, které z nich pdprvaly Ludvíka Filipa. Belgie 1830 inspirvána úspěchem Červencvé mnarchie ve Francii, Belgie vyhlásila nezávislst na Británie se pstavila za Belgii a nezávislst byla uznána. Plsk 1830 p Vídeňském kngresu byl Plsk rku 1830 Pláci pvstali za nezávislst, ale byli tvrdě ptlačeni Rusku armádu Plsk se stal sučástí Ruska Revluce , jar nárdů ÚLOHA 8: S pužitím svých znalstí událstech let , rzklíčuj hlavní pžadavky revlucí 1848 pdle následujících kategrií. Nárdnstní pžadavky: Liberální pžadavky: Splečenské pžadavky: -5

6 Francie, Únrvá revluce 1848 ÚLOHA 9: Prhlédni si karikatury a rzhdni, na které nedstatky Červencvé mnarchie pukazují. Rstucí nespkjenst s vládu Ludvíka Filipa psílila hspdářská krize a špatné úrdy v letech 1846 a Únrvá revluce (25. únra 1848) Vyhlášení Druhé republiky Ludvík Filip abdikval Republikánské refrmy Všebecné hlasvací práv Nárdní dílny Omezení pracvní dby Červnvé dny pvstání dělníků prti zrušení Nárdních dílen ÚLOHA 10: Z jakéh důvdu většina Francuzů nesuhlasila s existencí Nárdních dílen? Prezidentské vlby, prsinec 1848, tuha p silné sbnsti, která by bnvila klid a přádek zvlen Ludvík Bnaparte (Naplenův synvec) -6

7 Itálie V Itálii půsbil něklik tajných rganizací usilujících sjedncení Itálie. Karbnáři Mladá Itálie (Giuseppe Mazzini) ÚLOHA 11: Prstuduj si mapu a dvď, jaké byly hlavní překážky pr sjedncení Itálie. únr 1848: pvstání v Miláně, rakuská armáda nucena ustupit pvstání v Neaplském králvství, panvník (z rdu Burbnů) přinucen slíbit refrmy, ústavu Sardinské králvství vyhlásil válku Rakusku, vládl Lmbardii, ale pté byl pražen výbrným rakuským vjevůdcem maršálem Radeckým u Custzzy 1848 a Nvarry Tut prážku padly šance liberálů na prsazení knstituční mnarchie pd vládu králvské dynastie sardinskéh králvství květen 1849 radikálvé vyhlásili Římsku republiku Francie vyslala na pmc papeži vjsk a republikány prazila Německý splek Německý splek se skládal z 38 států pd čestným prezidenstvím Rakuskéh císařství. Během průmyslvé revluce začaly německé státy hspdářsky splupracvat a rku 1834 vytvřily Celní unii Zllverein V březnu 1848 prpukly revluce ve většině německých států. Místní vládci nemhli čelit splečnému tlaku pzice, a prt slibvali refrmy a ústavu.. Na knci května se ve Fankfurtu nad Mhanem sešel Vrparlament (przatímní). Hlavním bdem jednání byl sjedncení Německa. Na začátku května se parlament sešel a jednal ústavě pr buducí jedntné Německ. -7

8 ÚLOHA 12: Prstuduj si mapu Německéh splku a rzhdni, jaké byly hlavní překážky pr sjedncení Německa. Jaké názrvé rzdíly na frmu sjedncení musel Frankfurtský sněm řešit? velkněmecká myšlenka malněmecká myšlenka radikální pžadavky umírněné pžadavky - září 1848 radikálvé, nespkjeni s vývjem jednání ve Frankfurtu, se pkusili rzputání další revluce. Ta všem byla ptlačena a narazila na dpr umírněných, kteří prsazvali knstituční minarchii. jar 1849 Frankfurtský sněm se rzhdl pr malněmecku myšlenku sjedncení jak knstituční mnarchie a nabídl krunu pruskému králi Fridrichu Vilémvi IV. Ten ale dmítl přijmut krunu z ruku shrmáždění vzešléh z revluce a pmhl ptlačit zbývající hniska revluce v Německu. Prusk pté zfrmval Erfurtsku unii (zahrnující 28 zejména severněmeckých států pd vedením Pruska.) 1850 Olmuc Prusk přinucen rzpustit Erfurtsku unii pd tlakem a bnven Německý splek pd čestným předsednictvím Rakuska. Rakuské císařství ÚLOHA 13: Prč byla situae v Rakusku nejspíše nejkmplikvanější ze všeh zemí, ve kterých prběhla v rce 1848 revluce? Jednal se puze vnitřní prblémy? Jaké byly nejprblematičtější tázky buducnsti říše? -8

9 Rakusk revluce ve Vídni, Metternich přinucen dstupit, slib ústavy Maďarsk 3.3., Prešpurský sněm, Březnvé zákny autnmie Maďarska, vláda Lajse Kssutha Pillersdrfva ústava, puze nepatrné refrmy ve prspěch nejbhatších České země Petice panvníkvi, nárdní, liberální, kulturní, a jazykvé pžadavky Kabinetní list, slib splnit všechny bdy petice duben, Palackéh Dpis d Frankfurtu Revluce ve Vídni, dvlání úsrtavy, všebecné hlasvací práv, vlby d Ústavdárnéh shrmáždění Slvanský sjezd v Praze revluce radikálů v Praze ptlačena generálrem Windischgrätzem, vyhlášení vyjímečnéh stavu úvdní schůze Ústavdárnéh shrmáždění 7.9. zrušení šlechtických panství Revluce ve Vídni, radikálvé, praženi listpad nvá vláda Felixe Schwarzenberga Krměřížský parlament návrh ústavy, federace 14 zemí Olmuc, František Jsef I Krměřížský parlament rzpuštěn, Stadiónva ústava 14. duben 1849 Habsburkvé sesazeni z trůnu, válka Bitva u Vilagše, Maďarsk pražen Rakuskem a Ruskem Silvestrvské Patenty, bnva abslutismu -9