ZÁKLADNÍ PRINCIPY MEZINÁRODNÍHO HUMANITÁRNÍHO PRÁVA
|
|
- Irena Doležalová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ZÁKLADNÍ PRINCIPY MEZINÁRODNÍHO HUMANITÁRNÍHO PRÁVA Na stránkách Nvin ČK se prblematice mezinárdníh humanitárníh práva věnujeme pravidelně zabývali jsme se bsahem Ţenevských úmluv, jejich ddatkvých prtklů i dalších smluv tvřících systém mezinárdníh humanitárníh práva (MHP) a také histrií jeh vývje. Jak říci přehledně, c t mezinárdní humanitární práv je? Mezinárdní humanitární práv představuje subr nrem dhdnutých jedntlivými členy mezinárdníh splečenství, jejichţ cílem je humanizvat zbrjený knflikt tedy bez jakékli diskriminace učinit vše pr respektvání lidské bytsti, pr předcházení neb alespň zmírnění utrpení především těch, kteří nejsu na knfliktu přím účastni neb z něj byli vyřazeni v důsledku zranění, nemci či zajetím. Pr pchpení MHP je, vzhledem k jeh rzsahu, který je dán jak smluvami, tak stejně závaznými byčeji, účelné pstihnut je něklika zásadami vystihujícími přehledně jeh bsah. Tyt základní principy můžeme frmulvat takt: I. Bjvá činnst smí být vedena puze prti vjenským cílům (sbám a bjektům). II. III. IV. Výběr způsbů a prstředků vedení bje není nemezený zejména musí zaručit mezení útku jen na vjenské cíle a předcházet zbytečným zranění. Útk na vzdávajícíh se neb raněnéh prtivníka je zakázán. Ranění i nemcní (vjenští i civilní) mají práv na veškeru lékařsku péči dpvídající jejich zdravtnímu stavu. Zdravtnická zařízení a persnál musí být respektváni a chráněni. V. Zajatí bjvníci a internvaní civilisté musí být respektváni a chráněni prti každému násilí, mají práv na zapatření, zdravtnicku péči, výměnu infrmací a příjem pmcných zásilek. VI. VII. Kaţdý má práv na spravedlivý sudní prces. Princip klektivní viny je nepřípustný. Nikd nesmí být pdrben krutému či pnižujícímu zacházení či trestání. Tyt principy na sebe navazují. V dalších pkračváních si všimneme principů jedntlivě. Pr uplatňvání systému těcht základních principů platí tyt zásady: uvedené principy platí jak pr knflikty mezinárdní tak vnitrstátní, je lhstejn, zda jde válku vyhlášenu či nikli, zda je puţití síly legální neb nelegální, ustanvení MHP musí být ddrţena za všech klnstí (např. jejich prušvání prtivníkem nemění nic na pvinnsti druhé strany je zachvávat), MHP váţe všechny strany zbrjenéh knfliktu a všechny jejich příslušníky, váţné prušení MHP představuje válečný zlčin. Frmulace výše uvedených principů je výhdná také pr šíření znalsti mezinárdníh humanitárníh práva, nebť ve většině případů je ţádána stručnst a přehlednst. Jak ale uvidíme, lze kaţdý z principů rzvést pdrbněji, a tak přizpůsbit bsah sdělení adresátům. Základním sdělením MHP je, ţe i války mají své limity.
2 Základní principy mezinárdníh humanitárníh práva 2 I. Princip rzlišvání V minulém čísle Nvin Červenéh kříţe jsme uvedl výčet sedmi základních principů mezinárdníh humanitárníh práva (MHP). Nyní si blíţe všimneme prvníh z nich: Bjvá činnst smí být vedena puze prti vjenským cílům (sbám a bjektům). Tent princip, zvaný téţ zásada rzlišvání, je dnes nesprně pvaţván za zcela zásadní pravidl MHP platné ve všech druzích zbrjených knfliktů. Histricky prvtně se bjevuje jiţ v Petrhradské deklaraci zákazu uţívání výbušných nábjů ve válce (1868), byť jen jak jediná věta (v její preambuli): Jediným záknným cílem, jež si státy mají určvati za války, je slabení vjenských sil nepřítele. Blíţe však byla tat zásada frmálně rzpracvána aţ p druhé světvé válce, kdy jiţ jak byčejvu zásadu zavazující celé mezinárdní splečenství ji vyhlásila XX. Mezinárdní knference Červenéh kříže v r a následně jednmyslně znvuptvrdil Valné shrmáždění OSN v r Dnes ji ve smluvním právu nalezneme především v I. a II. Ddatkvéh prtklu z r k Ženevským úmluvám. Tent princip striktně zakazuje vytvářet z jedntlivých civilních sb neb jejich skupin cíle bjvé činnsti, chrání je před násilnými činy, zastrašváním, terrizváním i všemi nebezpečími vznikajícími bjvými peracemi. Za civilní sbu se přitm pvaţuje kaţdý, kd není příslušník zbrjených sil. Přirzeně se však tat chrana nevztahuje na ty civilisty, které se přím d bjů zapjí. Jakmile se však bjů jiţ neúčastní, jsu pět MHP chráněni. Přímým zapjením se však myslí puze aktivní užívání zbraní či bsluha zbraňvých systémů a nikli slvní, idevá neb i materiální pdpra bjvéh úsilí některé strany knfliktu. Pkud jde bjekty, mhu být cílem bjvé činnsti jen bjekty vjenské a nikli civilní. Civilními bjekty jsu všechny, které nejsu vjenskými, tedy nemají zjevný, knkrétní a bezprstřední význam pr vedení knkrétní bjvé perace míněn je zde význam bezprstředně vjenský např. televizní vysílač vjenským cílem není, dkud nešíří vjenské infrmace, a t i kdyby byl vyuţíván k prpagandě, dále ani silnice není autmaticky vjenským cílem dkud její vjenský význam je jen ptenciální teprve je-li aktuálně vyuţívána k transprtu armády stane se na tu dbu vjenským cílem. V případě pchybnsti se bjekt musí pkládat za civilní. Přísně je zakázán ničit či znehdncvat bjekty nutné pr přežití civilistů ptraviny, zemědělské blasti, dbytek, vdvdy a pdbnu infrastrukturu, a t i tehdy, mají-li z ní uţitek také zbrjené síly. Cílem útku také nesmí být živtní prstředí jak takvé. I tradičně civilní bjekt (škla, činţvní dům, kstel apd.) se však stává bjektem vjenským, pkud jej prtistrana vyuţije k vjenským účelům vede z něj palbu, ubytuje v něm své vjáky, změní jej ve skladiště zbraní apd. Jaký bude sud civilistů, kteří se v takvém bjektu či v jeh blízksti nachází? T je jedna z tázek, na niţ dpvíme příště. II. Omezení vlby způsbů a prstředků vedení bje Předešlý díl seriálu Nvin ČK byl věnván principu rzlišvání, který stanví, které bjekty či sby jsu přípustnými cíli bjvé činnsti. Je zřejmé, ţe puhé stanvení přípustnéh cíle by nebyl dstatečné, pkud by sučasně nebyl vyřčen také jaké prstředky a způsby bje jsu přípustné, tedy jaké zbraně mhu být puţity a jakým způsbem můţe být bjvá činnst vedena. Nemůţe-li být cíl vybírán libvlně puze se snahu maximálně pškdit prtivníka nemůţe být lgicky dvlen ani puţití kterékli zbraně či jakékli metdy bje. Přirzeně navazující zásadu je tedy princip, který zní:
3 Základní principy mezinárdníh humanitárníh práva 3 Výběr způsbů a prstředků vedení bje není nemezený zejména musí zaručit mezení útku jen na vjenské cíle a předcházet zbytečným zranění. Histrie tét zásady je velmi stará jiţ ve starvěku vznikl byčej zapvídající např. uţívání trávených šípů či zakazující travvání studní jak metdu bje. Všimněme si nejprve pvinnsti mezit bjvu činnst a její následky jen na vjenské cíle. V sudbém MHP se tat zásady bjevuje jiţ v Řádu války pzemní, přijatém na Haagských knferencích r a 1907, byť pměrně v úzké frmě stanví se, ţe mají být učiněna všechna patření, jichž je třeba, aby byl c mžná šetřen všech budv věnvaných bhslužbě, umění, vědě a dbrčinnsti, histrických památek, nemcnic a shrmaždišť nemcných a raněných. Plně tat zásada byla rzvinuta zejména pkud jde chranu civilistů a civilních bjektů přirzeně sučasně s principem rzlišvání a najdeme ji dnes v psané pdbě především v I. Ddatkvém prtklu k Ţenevským úmluvám (z její byčejvé pvahy plyne i její platnst v knfliktech vnitrstátních). Maximální mţné mezení útku a jeh následků na vjenské cíle především zakazuje tzv. útk nerzlišující, tedy útk, který buď není zaměřen na knkrétní vjenský bjekt, neb sice je, ale puţívá takvých zbraní či způsbů vedení bje, které sučasně zasahují i bjekty civilní (např. kbercvé bmbardvání). Sučasně jiţ při přípravě útků musí být učiněna všechna mžná patření, aby byly vylučeny, neb alespň minimalizvány, všechny ztráty na civilních bjektech či sbách tedy maximální mţná pzrnst musí být věnvána výběru bjektu (cíle), prvěření, ţe je skutečně bjektem vjenským (viz minulý díl) a zajištění, ţe zvlený způsb útku nezpůsbí ţádné ztráty na civilních bjektech či sbách, kterým by výběrem zbraní či taktiky byl lze předejít. Přitm hledisk ztrát v řadách útčníka není sam sbě rzhdující pzrnst musí být věnvána minimalizaci ztrát civilních, nikli vjenských! Znamená t, ţe i letvá hladina letunu musí být vlena tak, aby byl lze přesně zaměřit cíl, nikli se jen vyhnut dsahu prtiletadlvých zbraní. V případě, kdy knkrétní vjenská výhda z útku není velká, či lze-li stejnu výhdu získat jinak (např. existuje jiný mst), nesmí být útk hrţující civilisty vůbec zahájen. Síla tét zásady není ve slvě minimalizvat, ale ve spjení učinit všechna mžná patření c můţe být učiněn, učiněn být musí (jinak se daná akce stává předmětem zájmu ţalbce a sudu). K pvinným preventivním patřením náleţí zákaz umísťvat vjenské bjekty d hustě sídlených blastí i pvinnst prvést evakuaci civilistů z míst v nebezpečí bje. Směřvat phyby civilistů k chraně vjenských bjektů je přísně zakázán. Máme-li tedy zdpvědět tázku z minulé části, tedy jak pstupvat v případě, kdy v části bjektu jsu civilisté a v části vjáci, zjistíme, ţe na bjekt je útk přípustný, ale tak, aby byly v maximální mţné míře šetřeni civilisté nemůţe tedy být dělstřelecku salvu naráz srvnán se zemí, ale budu puţity vhdnější zbraně (např. kulmety, palba z kannu menší ráţe aj.) umţňující jeh mezení na tu část, kde jsu vjáci. Druhé části tht principu, tedy pvinnsti předcházet nadbytečným zraněním či útrapám, se budeme věnvat příště. Nyní si všimneme druhé části zásady Výběr způsbů a prstředků vedení bje není nemezený zejména musí zaručit mezení útku jen na vjenské cíle a předcházet zbytečným zranění, tedy zákazu půsbit zbytečné útrapy Jiţ jedna z prvních smluv sudbéh MHP jiţ zmiňvaná Petrhradská deklarace, přijatá právě před 140 lety zakázala střely vybuchující v těle prtivníka. Haagské úmluvy z let 1899 a 1907, nichţ jsme pjednali v lňském seriálu, rzšířily dále katalg zakázaných zbraní např. tzv. střely dum dum (neplášťvaná střela či střela se zářezy, která se lidském těle bjemvě rzšiřuje a má tak vyský ranivý účinek), ale především v Řádu války pzemní zaktvily právě zásadu, ţe jsu becně zakázány ty zbraně, které by půsbily zbytečné útrapy. Vzniká tázka zbytečné (nadměrné), ale vzhledem k čemu? Není jakékli utrpení či zranění zbytečné? Musíme si uvědmit, ţe se nacházíme v blasti
4 Základní principy mezinárdníh humanitárníh práva 4 humanitárníh, tj. válečnéh, práva, a tedy v situaci zbrjenéh knfliktu. Zbytečným je tak chápán t utrpení, ta zranění, která jdu nad rámec vyřazení prtivníka z bje. Prtivník můţe být zraněn či dknce zabit, avšak při c nejmenším mžném strádání nutném k tmut vyřazení z bje. Tak např. právě střely dum dum jsu příkladem takvé zbraně vţdyť mhu-li prtivníka zasáhnut, je jiţ zde zbytečné zhršvat např. vyhlídky na úzdravu. Přirzeně vják v pli není vţdy schpen dknale tyt úvahy prvádět a prt mezinárdní splečenství vedle th vypracval pměrně rzsáhlý seznam knkrétních zbraní, jejichţ uţití je za všech klnstí zakázán a inspirací pr zařazení d tht seznamu bývá právě nadbytečnst půsbenéh utrpení či nemţnst mezit rzsah následků jen na vjenské cíle: Jiţ rk 1925 znamená zákaz chemických a bilgických zbraní, v sedmdesátých letech jsu zakázány deflianty a jiné prstředky záměrně mdifikující nepříznivě ţivtní prstředí, rk 1980 přináší Úmluvu zákaze neb mezení některých knvenčních zbraní půsbících nadměrné utrpení neb majících nerzlišující účinek, která ve svých pěti prtklech zakazuje např. granáty, jejichţ střepiny nelze zjistit rentgenvým vyšetřením, laservé slepující zbraně, mezuje kladení nástrah a min či (prtklem z r.2003) stanví pvinnst bjujících stran p knfliktu vyčistit území d zanechané munice. Z blasti zákazů jedntlivých zbraní jsme samzřejmě neuvedli vše. Ostatně jde prces, který stále pkračuje (letšní rk např. přinesl zákaz tzv. kazetvé munice (jde kazetu, z níţ se před dpadem uvlní desítky a stvky bmbiček ), příslušná smluva však zatím nevstupila v platnst), jiţ delší dbu se vede diskuse mezení uţití záměrně nestabilních střel malé ráţe, mající účinek srvnatelný se střelami dum dum Stranu však stjí např. velmi významné zbraně, ttiţ zbraně jaderné. Byť lze djít k závěru, ţe mezinárdní práv připuští jejich puţití jen jak reakci na takvý útk, není jejich zákaz dsud předmětem jasné smluvní úpravy. Knkrétní výběr zbraní a způsb jejich puţití se musí řídit běma částmi tht principu musí vyhvět nejen zákazům ppsaným v tmt díle, ale sučasně pvinnsti mezit následky bjvé činnsti jen na vjenské sby a bjekty, jak byl ppsán v minulém díle i k tmut cíli však zákazy knkrétních zbraní sluţí např. prtipěchtní miny či zmíněné nástrahy jsu zakázány a mnitrvání výbušnu municí zamřených blastí přikázán (i) právě s hledem na ptenciální hrzbu vůči civilistům, a t i v pválečné dbě. III. Zákaz útku na sbu vyřazenu z bje Tent díl bude patřit třetímu ze základních principů mezinárdníh humanitárníh práva tedy útk na vzdávajícíh se neb raněnéh prtivníka je zakázán. Tat zásada vyjadřuje přesvědčení, ţe prtivník, který je zraněn či nemcen, jakţ i prtivník, který se vzdal další účasti v bji, slţil zbraně neb byl zadrţen, a neklade-li (ve všech případech) další dpr, jiţ přestává být legitimním cílem útku jakéhkli dalšíh násilí [hvříme sbách vyřazených z bje (hrs de cmbat)]. Je vhdné zdůraznit, ţe se vůbec nezabýváme tím, zda zraněný či zajatý bjvník vůbec byl či nebyl právněn se bje účastnit (tedy ať šl kmbatanta, ţldnéře neb bjujícíh civilistu [nelegálníh bjvníka]) nemá t ttiţ na jeh chranu dle tht principu žádný vliv. Mezinárdní práv pamatuje i na zvláštní situace chrání sby, které se v důsledku pruchy přepravníh prstředku citly ve vdách (tedy trsečníky) i sby, které se z pškzenéh letunu zachraňují seskkem. Na ţádné z nich nesmí být útčen aţ d chvíle, neţ dsáhnu břehu či plavidla neb dskčí na zem a nevyuţijí-li mţnsti vzdát se. Obě tyt zásady v mrální rvině existvaly velmi dluh. Připmeňme, ţe právě snaha pskytnut raněným právní garance lidskéh zacházení, k němuţ je zdrţení se násilí vůči
5 Základní principy mezinárdníh humanitárníh práva 5 nim prvním nezbytným krkem inspirvaná záţitkem z bitvy u Slferina vyústila právě před 145 lety v zalžení Červenéh kříže Henri Dunantem a rk p té v přijetí první ze smluv sudbéh MHP Ženevské úmluvy zlepšení sudu raněných a nemcných příslušníků plních armád. Zákaz útku na vzdávajícíh se prtivníka (tehdy však jen pr příslušníka zbrjených sil) se v sudbém MHP bjevil pprvé v r přijetím Řádu války pzemní. Ten také zakázal byť jen hrzit rzkazem, ţe nebudu bráni zajatci. Jaký je další sud raněných či zajatých bjvníků t se dzvíme v dalších dílech našeh seriálu. IV. Ochrana raněných, nemcných a zdravtníků Nyní je na řadě jiţ čtvrtý základní princip mezinárdníh humanitárníh práva: Ranění i nemcní (vjenští i civilní) mají práv na veškeru lékařsku péči dpvídající jejich zdravtnímu stavu. Zdravtnická zařízení a persnál musí být respektváni a chráněni Ošetřit raněnéh, byť dřívějšíh prtivníka, je jednu ze starých zásad mrálky mnha kultur, včetně naší A stala se téţ prvním z principů humanitárníh práva upraveným mezinárdní smluvu jak čtenář ví, byla t právě na první z ţenevských úmluv, přijatá v r pd názvem Úmluva zlepšení sudu raněných a nemcných příslušníků plních armád, která dala základ sudbému mezinárdnímu humanitárnímu právu byla vpravdě histrickým mezníkem na cestě humanizace válek. Týkala se však jen pmci vjenským raněným, a t jen v knfliktech pzemních. Na přelmu 19. a 20. stletí byla její platnst rzšířena i na námřní knflikty a sučasně se v Řádu války pzemní pamatval, i kdyţ jen velmi chabě, i na chranu nemcnic civilních. Vývj šel dále, řekneme si c je tedy bsahem tht principu dnes. Jádrem principu je práv na pskytnutí zdravtní péče kaţdému, jehţ zdravtní stav si ji ţádá (neb by ţádat mhl např. těhtná ţena), a sučasně pvinnst th, v jehţ mci se raněný či nemcný nachází, mu takvu péči pskytnut a navíc raněné a nemcné vyhledávat. Pskytnutá zdravtní péče (včetně prevence) musí dpvídat pznatkům medicíny a zásadám zdravtnické etiky, cţ zejména znamená zákaz jakéhkli nepříznivéh rzlišvání (méně raněné vlastní nelze šetřit dříve, neţ prtivníka v těţším stavu, suvěrce kvalitněji neţ jinvěrce, atp.), zákaz jakýchkli úknů, které se za zdravtnické jen vydávají (různé experimenty ). Nemcný má práv jakýkli úkn dmítnut a je třeba vést zdravtnicku dkumentaci. Suhlas nemcnéh s pstupem dprujícím uvedeným zásadám je neúčinný a neznamená pr pachatele vyvinění. Důleţité je, ţe nikd nemůţe být pstiţen za pmc kmukli (i nenáviděnému zlčinnému prtivníkvi) a ţe p zdravtnících nelze ţádat infrmace sbách, které šetřili. I t má umţnit nemcnému, aby se nebál vyhledat zdravtní pmc. Má-li být nemcný šetřen, je lgické, ţe zdravtník musí být chráněn a nesmí se stát cílem útku či jinéh násilí. I t byl bsahem jiţ né první z ţenevských úmluv. Zdravtníci, zdravtnická zařízení, sanitky, sanitní letadla, nemcniční ldě či vlaky, zdravtnický materiál a duchvní zařazení ke zdravtnické sluţbě nesmí být za žádných klnstí předmětem útku. Tat chrana se vztahuje na zdravtní sluţbu armád, Červenéh kříţe (nárdní splečnsti i MVČK, státní a státem určenu (tj. u nás např. ZZS). Samzřejmě, zneuţití chráněnéh statusu k pdpře nepřátelských akcí, znamená ztrátu chrany a můţe být i válečným zlčinem. Je však např. pvlen, aby zdravtník měl sbní zbraň a můţe ji i puţít, pkud by i přes zřejmý status chráněných sb byl nutné dvrátit útk na něj či jeh pacienty. Zdravtníkům dále nesmějí být nařizvány jiné činnsti, nesmí jim být v jejich pslání bráněn a musí být chráněni i např. před kriminálními ţivly.
6 Základní principy mezinárdníh humanitárníh práva 6 K rzeznání chráněnéh statusu sluţí mezinárdní rzeznávací znaky, kterými jsu celsvětvě Červený kříž neb Červený půlměsíc na bílém pli. Smluvní strany III. Ddatkvéh prtklu k ŽÚ z r (dnes je takvých zemí 38 vč. ČR) musí respektvat téţ Červený krystal na bílém pli. V dbě knfliktu jsu tyt znaky vyhrazeny jen pr ppsané zdravtnické jedntky a pr Mezinárdní výbr ČK a federaci ČK&ČP (bez rzlišení činnsti). Uţívají se v c největším rzměru na vlajkách, střechách budv, autmbilech, dplňují výsstné znaky letadel, umísťují se na vesty, přilby či ţenevské pásky. V dbě míru je jejich puţití také mezen, aby si uchvaly v myslích lidí chranný význam krm zdravtnické sluţby armád, mezinárdních slţek ČK&ČP, nárdních splečnstí (při plnění všech druhů pslání, tedy i např. výuce první pmci, prpagaci činnsti apd.) je nikd nesmí uţívat bez suhlasu příslušné nárdní splečnsti ČK (ČP). V dbě míru i za války musí mít kaţdá sba uţívající ppsané znaky u sebe dklad, ţe je k tmu právněna. V. Ochrana sb zadržených v suvislsti s knfliktem Dalším ze základních principů zní: Zajatí bjvníci a internvaní civilisté musí být respektváni a chráněni prti každému násilí, mají práv na zapatření, zdravtnicku péči, výměnu infrmací a příjem pmcných zásilek. Tat zásada se týká zacházení s něklika kategriemi sb. V první řadě jsu t ti, kteří bjvali se zbraní v ruce prti nepříteli. Jak jiţ víme z principu č. 3, bjující, který se vzdal, slţil zbraně neb byl zadrţen (stejně jak zraněný, nemcný či trsečník) není již legitimním cílem útku. Další zacházení se zraněnými, nemcnými a trsečníky jsme si jiţ bjasnili (princip č.4), nyní jsu na řadě právě zajatí bjvníci. P té, c se dstali d mci prtivníka jiţ není žádné násilí vůči nim přípustné, napak musí být neprdleně dsunuti z míst, kde hrzí střelba a jiné válečné hrţení, d bezpečí. Přitm se s nimi musí zacházet lidsky a musí být respektvána jejich čest, sbní důstjnst či nábţenské vyznání. Nesmí být vystavení uráţkám neb dknce násilnstem ať jiţ ze strany prtivníkvých bjvníků neb byvatelstva. Prtivník má práv je zadrţvat (internvat) a v případě, ţe se dpustili některéh trestnéh jednání, je i trestně stíhat. P dbu internace jim musí být pskytvána ptřebná zdravtní péče, strava a nezávadné ubytvání. Mhu také přijímat humanitární zásilky či léčiva a mají práv psát dpisy svým blízkým a také je d nich dstávat (t zajišťují zpravidla Zprávy Červenéh kříže), bsah sdělení ale musí být přísně sbní, nesmí bsahvat vjenské infrmace či plitické výzvy v tmt hledu pdléhá cenzuře. Můţe jim být rvněţ nařízena práce, ta však nesmí mít vjensku pvahu či být nebezpečná (stavba pevnění, dminvání apd.). Zadrţené mhu navštěvvat delegáti Mezinárdníh výbru ČK, kteří sledují pdmínky, v nichţ zadrţení prbíhá. Mhu s nimi hvřit mezi čtyřma čima. Případné nedstatky prjedná MVČK s příslušnými rgány bjující strany. Další sud zadrţených bjvníků se výrazně liší pdle th, zda bjvali právněně či nikli. Ti první právnění bjvat (tzv.kmbatanti) tj. příslušníci pravidelných zbrjených sil (armád) válčícíh státu, ale také rganizvaných zbrjených jedntek dpru ve spjení s některým bjujícím neb kupvaným státem (partyzáni) a dčasně také nerganizvaní byvatelé snaţící se zabránit prnikání nepřátelských vjsk mají p zadrţení práv na statut válečnéh zajatce. T znamená nejen, ţe se s nimi lidsky zachází, jak jsme právě ppsali, ale také nemhu být za svu bjvu činnst vězněni neb jinak trestáni a p sknčení války musí být ihned navráceni d vlasti (tyt repatriace čast sjednává právě Červený kříţ). Puze pkud by se v bji dpustili válečnéh zlčinu (zabití zdravtníka, útk
7 Základní principy mezinárdníh humanitárníh práva 7 na civilisty, ) a neb kriminálníh deliktu v zajetí (zabití stráţe, vylupení skladu, ), mhu být za tyt činy prtivníkem suzeni. Ochrana válečnéh zajatce se bjevuje jiţ v Řádu války pzemní (1899/1907), ale řádně upravena byla aţ Ženevsku úmluvu zacházení s vál. zajatci z r. 1929, která za 2. svět. války zachránila miliny ţivtů (na rzdíl d civilistů ) Ti druzí z bjvníků, kteří nebyli kmbatanti, ale třeba byčejní civilisté bjující se zbraní v ruce, ţldnéři, pvstalci v bčanské válce aj., bjvali nelegálně (někdy se hvří nelegálních bjvnících). I s nimi bude zacházen humánně, ale mhu být trestně stíhání zabití khkli i nepřátelskéh vjáka (za cţ je kmbatant nepstiţitelný) můţe být kvalifikván jak vražda. Pkud se je prtivník rzhdne stíhat, nečeká je p sknčení války cesta dmů, ale sud a pak phled přes zamříţvaná kna neb i trest smrti jak náleţí dle záknů prtivníka. V dřívějších dbách (ještě pčátkem 20. stletí) mhli dknce tit nekmbatanti být na místě bez sudu jen na rzkaz důstjníka zastřeleni. Další kategrií sb v textu dnešní zásady jsu internvaní civilisté. Tím jsu míněni byvatelé kupvaných území, kteří pdnikli méně závaţné akce prti kupační správě (nebsahvaly útk na ţivt neb becné hrţení). Okupant je má práv internvat, cţ je mírnější frma trestu, neţ například vězení. Jde bdbu válečnéh zajetí internační míst je zařízení, jehţ bvd nesmí internvaný pustit jde tedy mezení phybu a má práva, jak válečný zajatec. Můţe zde navíc být i se svu rdinu. Internváni mhu být i lidé, představující pr kupanta určité nebezpečí. Pravidla pr internace byla na návrh Červenéh kříţe přijata ve IV. Ženevské úmluvě aţ p 2. svět. válce (1949), dříve se je bhuţel prsadit nepdařil. Absence těcht pravidel za války umţnila německým fašistům zneužít institut internace milinů civilistů k jejich týrání, vyvraţďvání a dalším zlčinům. VI. Stíhání za činy suvisející s knfliktem Předpslední (nikli však c d významu) ze základních zásad humanitárníh práva zní: Každý má práv na spravedlivý sudní prces. Princip klektivní viny je nepřípustný. Tat zásada se týká trestníh stíhání všech sb, které jsu bviněny z jakéhkli trestnéh činu suvisejícíh s zbrjeným knfliktem mhu t být zadrţení prtivládní pvstalci, civilisté prvinivši se prti kupační správě neb váleční zajatci, kteří spáchali nějaký kriminální delikt a pdbně. Mhu t všem být i nelegální bjvníci či ţldnéři stíhaní p právu za samu účast v zbrjeném knfliktu. Těmit delikty jsu jak činy trestné pdle vnitrstátních záknů (nebrání-li v jejich pstihu sam mezinárdní práv jak je tmu např. v případě puţívání zbraně kmbatanty, všem děje-li se v rzsahu pravidel pr vedení bje), tak i třeba válečné zlčiny. Je zřejmé, ţe trestní stíhání prbíhá za výjimečných pdmínek ttiţ za situace zbrjenéh knfliktu či p jeh sknčení, tedy situace zpravidla vyhrcené, kdy mnzí vlají p rychlém prcesu neb výjimečném pstupu dpvídajícímu závaţnsti přečinů a dmnívají, ţe spravedlnst jde stranu. Základní zásadu je, ţe nelze ulžit žádný trest bez předchzíh rzsudku vynesenéh řádně ustaveným a nestranným sudem (tím můţe být i sud pvstalců). Jednání sudu musí prbíhat za přítmnsti bţalvanéh a rzsudek musí být vynesen veřejně. Mezinárdní humanitární práv garantuje každému, kd je pdezřelý z některéh z trestných činů spáchaných v suvislsti s knfliktem práv, aby celé trestní stíhání prbíhal dle uznaných pravidel, mezi něţ zejména patří presumpce neviny, bezdkladné sdělení bvinění, seznámení bviněnéh s důkazy prti němu existujícími a mţnst navrhnut důkazy svědčící v jeh prspěch, práv řádné bhajby i seznámení se s bţalbu, zákaz nucení k dznání, práv nevypvídat prti sbě samému a především
8 Základní principy mezinárdníh humanitárníh práva 8 zásada individuální trestní dpvědnsti tj. nepřípustnst principu klektivní viny, jejíţ uplatnění bývá napak čast emtivně pţadván. Celé trestní řízení musí prbíhat v jazyce, jemuţ pdezřelý rzumí. V případě dsuzujícíh rzsudku musí být dsuzený seznámen s mţnými pravnými prstředky. Trest smrti nelze vynést nad sbu mladší 18 let ani vyknat nad ţenu těhtnu či matku malých dětí. V případě mezinárdních zbrjených knfliktů jsu dále velmi pdrbně upravena prcesní pravidla stíhání civilistů kupační mcnstí a válečných zajatců, kteří spáchali trestný čin. V případě vnitrstátních zbrjených knfliktů mj. neexistuje status kmbatanta ukládá mezinárdní humanitární práv straně vítězů, aby v maximální mţné míře amnestvala všechny sby, které prti ní bjvaly se zbraní v ruce. Mezinárdní humanitární práv zde tedy v situaci zbrjených knfliktů zaručuje jedn ze základních lidských práv. VII. Zákaz krutéh a pnižujícíh zacházení Dnes se dstáváme na knec našeh seriálu základních principech MHP zabývat se budeme zásadu Nikd nesmí být pdrben krutému či pnižujícímu zacházení či trestání. Tt pravidl stručné, avšak významné, chrání všechny ty, kteří se z jakéhkli důvdu dstali d mci některé ze stran knfliktu. Můţe se pdbně jak u předchzíh principu jednat zadrţené bjvníky i civilisty na území kntrlvaném tut stranu včetně sb zbavených svbdy. Vychází z přesvědčení, ţe i prtivník má práv na lidské zacházení a respektvání své lidské důstjnsti. Vyplývá dsud i zákaz psychickéh či fyzickéh trýznění neb mučení, které nelze nikdy uţívat ani jak frmu trestu ani jak způsb získávání jakýchkli byť významných infrmací. Zejména vůči ţenám jsu zakázány jakékli frmy nemravnéh jednání, nucení k prstituci apd. Taktéţ nábţenské přesvědčení, příslušnst k určité skupině rasvé, nárdnstní, rdvé a pdbné nesmí být hanben, nesmí se stát bjektem uráţek. Napak, i v případě zbrjenéh knfliktu musí být respektvána rdinná práva sb, jejich způsby a zvyky a umţněny nábţenské úkny. V těcht devíti krátkých zastaveních jsme se pkusili stručně shrnut hlavní zásady, na nichţ je zalţen mezinárdní humanitární práv. Jednal se stručně frmulvané zásady, ale lze z nich dvdit chvání i v mnhých neppsaných situacích. Zdůrazněme také, ţe příkazy či zákazy v těcht principech bsaţené se vztahují nejen na vjenské neb civilní rgány některé strany knfliktu, ale i na její řadvé bčany a příslušníky. Šířit jejich znalst je pr nás všechny v Červeném kříţi pvinnstí, která můţe přispět k záchraně zdraví či ţivtů ptenciálních bětí válek. Nviny ČČK, autr M.Jukl [vyšl v rčníku 2008, 2009]
STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR
STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR Článek 1 Název a sídl 1. Dctr Wh FanClub ČR je bčanským sdružením fyzických sb vytvřeným v suladu se záknem č.83/1990 Sb. sdružvání bčanů. Je samstatným právním subjektem
VícePosuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce
Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní
VíceSMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)
Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:
VíceÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ
*UOHSX0037IM8* UOHSX0037IM8 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č.j.:ÚOHS-S308/2010/VZ-14964/2010/510/OK V Brně dne: 26.11.2010 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006
VíceUSNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012
*UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění
VíceProgram prevence nehod a bezpečnosti letů
SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.
VíceÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
*UOHSX003WQC1* UOHSX003WQC1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S523/2011/VZ-19003/2011/520/ABr V Brně dne: 30. března 2012 Rzhdnutí nabyl právní mci dne 28.4.2012 Úřad pr chranu
VíceÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011
*uhsx0039d6p* UOHSX0039D6P ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. únra 2011 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna
VícePRAVIDLA SOUTĚŽE Tesco recepty - soutěž pro zaměstnance
PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesc recepty - sutěž pr zaměstnance A. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Prvzvatelem sutěže, který má na starsti technicku a rganizační stránku sutěže, je splečnst Brandz Friendz Prductin s.r.., se sídlem
VíceMetodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy
Metdická příručka Omezvání tranzitní nákladní dpravy K právnímu stavu ke dni 1. ledna 2016 Obsah 1 Na úvd... 2 2 Základní pjmy... 3 3 Obecně k mezvání tranzitní nákladní dpravy... 4 4 Prvedení příslušnéh
VíceShop System - Smlouva o poskytování software
Shp System - Smluva pskytvání sftware Pskytvatel: NetSystems Slutin s.r.., zapsaná v bchdním rejstříku Městskéh sudu v Praze, ddíl C, vlžka 151732 Zenklva 37, Praha 8, Libeň 180 00 IČ: 28896416, DIČ: CZ28896416
VíceBohužel nejste jediní. Jak se v této džungli orientovat a jaké jsou možnosti při prodeji nemovitosti se dozvíte na následujících stránkách.
SITUACE NA MÍSTNÍM TRHU Na českém trhu panuje nedůvěra v realitní kanceláře a makléře. Spusta makléřů na trhu se chvá nepctivě. Většina realitních makléřů jsu špatní makléři. Dále dchází k bezdůvdnému
VíceETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD ANTIMONOPOLNÍ & KONKURENČNÍ POLITIKA
ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD ANTIMONOPOLNÍ & KONKURENČNÍ POLITIKA ANTIMONOPOLNÍ & KONKURENČNÍ POLITIKA Magna supeří rázně, ale čestně a pdpruje svbdnu a férvuhspdářsku sutěž. Budeme ddržvat všechny platné antimnplní
Víceuzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami
Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh
VícePřídavky na děti v mezinárodních případech (Evropská unie, Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko) Použití nadstátního práva
Přídavky na děti v mezinárdních případech (Evrpská unie, Evrpský hspdářský prstr a Švýcarsk) Pužití nadstátníh práva Tent prspekt Vám má pskytnut přehled zvláštnstech v mezinárdních případech. Všebecné
VíceStanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015
Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015
VíceVnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)
platná d 1.1.2016 Vnitřní předpis města Náchda pr zadávání veřejných zakázek maléh rzsahu (mim režim zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách) Zadavatel je pvinen ddržvat zásady transparentnsti, rvnéh
VíceGLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB
Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité
VíceINFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB
INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Obsah: 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ...
VícePlán e-bezpečnosti na škole
Tent materiál je výstupem prjektu i-bezpečná škla reg. čísl: CZ.1.07/1.3.50/01.0014. Plán e-bezpečnsti na škle Šklní plán prevence a řešení elektrnickéh násilí Střední škla technická Žďár nad Sázavu 2014
VíceŠKOLICÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA
2. lékařská fakulta Univerzity Karlvy v Praze V Úvalu 84, Mtl, Praha 5, PSČ 150 06 ŠKOLICÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA Šklicí příručka Pžární chrany Obsah: 1 ÚVOD... 3 2 ODPOVĚDNOSTI NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY...
VíceStanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona
Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z
VíceTechnická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy
Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem
VíceÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016
*UOHSX0084T2L* UOHSX0084T2L ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brn: 22. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006
VíceVNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY
VNITŘNÍ PRAVIDLA ODLEHČOVACÍ SLUŽBY KDO JSME A KOMU SLOUŽÍME platná d 1. 4. 2015 Charakteristika dlehčvací služby Odlehčvací služba je terénní služba pskytvaná sbám, které mají sníženu sběstačnst z důvdu
Vícek elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv
INFORMAČNÍ MEMORANDUM č. 4/3/2009/11 k elektrnickému výběrvému řízení na úplatné pstupení phledávek z titulu předčasně uknčených leasingvých smluv Praha, 30.11.2010 Infrmační memrandum č. 4/3/2009/11 1/9
VícePŘEDSTAVENÍ PRODUKTU AUTOPOJIŠTĚNÍ PRO SPOLEČNOST VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA
PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU AUTOPOJIŠTĚNÍ PRO SPOLEČNOST VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Autpjištění Allianz pjišťvna nabízí zaměstnancům Vyské škly báňské Technické univerzity Ostrava cenvě
VíceÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ
*UOHSX007U4K1* UOHSX007U4K1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0813/2015/VZ-40365/2015/523/MKv Brn 20. listpadu 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže jak rgán příslušný pdle 112 zákna
VícePolitologie. Stát a národ. Stát: Národ: Národnostní složení státu: Teorie vzniku státu: Novodobé tvoření státu: = věda o politice
Plitlgie = věda plitice plis měst lgs věda iks rdina přelm 19./20. stletí - pjem 1949 - samstatná vědní disciplína vyučvaná na univerzitě prvpčátky už v Antice Stát a nárd Stát: - území - st. aparát -
VíceSmlouva o závazku veřejné služby zabezpečení lékařské pohotovostní služby OŠKSS: SML /LPS/2015
Smluva závazku veřejné služby zabezpečení lékařské phtvstní služby OŠKSS: SML /LPS/2015 uzavřená pdle ust. 1746 dst. 2 zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů S m l u v n í s
VíceÚplné znění zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.
Úplné znění zákna č. 26/2000 Sb., veřejných dražbách. Dne 13.12.2006 byl ve Sbírce záknů, Částka 177, zveřejněn pd č. 546 úplné znění zákna č. 26/2000 Sb., veřejných dražbách, jak vyplývá z pzdějších změn.
VíceFORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK. Vyplní odbor kultury a cestovního ruchu města Písku: Číselný kód žádosti: Počet získaných bodů:
FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK Vyplní dbr kultury a cestvníh ruchu města Písku: Číselný kód žádsti: Pčet získaných bdů: 511. /1/.. Pznámka: Jedntlivé ple frmuláře jsu uzamčeny pr grafické úpravy. Pkud vám
VíceŠKOLÍCÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA
2. lékařská fakulta Univerzity Karlvy v Praze V Úvalu 84, Mtl, Praha 5, PSČ 150 06 ŠKOLÍCÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA Obsah: Šklící příručka Pžární chrany 1 ÚVOD... 3 2 ODPOVĚDNOSTI NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY...
VíceÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
*UOHSX008357X* UOHSX008357X ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0114/2016/VZ-07578/2016/521/MŽi Brn 26. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006
VíceZADÁVACÍ DOKUMENTACE
ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Výzkum a vývj zařízení pr detekci pvrchvých vad zakázka na služby zadávaná dle Pravidel pr výběr ddavatelů v rámci Operačníh prgramu Pdnikání a invace pr knkurenceschpnst Zadavatel
VícePříjem a hodnocení žádostí o podporu
Příjem a hdncení žádstí pdpru Seminář pr žadatele ve Specifickém cíli 2.5 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Průběžná výzva č. 16 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Ing. Barbra Pirtvá
VíceStanovy SKODAMOTOR Veterán Klubu
Článek 1 Stanvy SKODAMOTOR Veterán Klubu Název, půsbnst, sídl a symbly 1. SKODAMOTOR Veterán Klub (SVK) je samstatným suverénním a dbrvlným bčanským sdružením zájemců v blasti histrie mtrismu, zalžené
VíceMĚSTSKÝ ÚŘAD ROŽNOV POD RADHOŠTĚM VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI
MĚSTSKÝ ÚŘAD ROŽNOV POD RADHOŠTĚM PRÁVNÍ ODBOR VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI PRÁVNÍHO ODBORU ZA ROK 2010 Dne 18.2.2011 Zpracvala Mgr. Olga Vrublvá, veducí právníh dbru 1 Obsah: 1. Úvd 2. Přehled nejdůležitějších
VícePředpis SŽDC Bp1 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Účinnost od 1. října 2013
Předpis SŽDC Bp1 bezpečnsti a chraně zdraví při práci Účinnst d 1. října 2013 Úvd k prezentaci Tat prezentace služí především pr základní seznámení s předpisem Bp1, resp. s jeh bsahem, strukturu a nejdůležitějšími
VíceMaturitní prací student osvědčuje svou schopnost samostatně pracovat na projektech a aktivně využívat nabyté zkušenosti
GYMNÁZIUM DR.J. PEKAŘE Maturitní prací student svědčuje svu schpnst samstatně pracvat na prjektech a aktivně využívat nabyté zkušensti Pravidla pr psaní maturitní práce. Hdncení práce Frmální zpracvání
VícePodněty AMSP ČR pro předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku:
V Praze dne 5. dubna 2013 Č.j. GŘ/38/2013 Pdněty AMSP ČR pr předsedu vlády Petra Nečase k deregulačnímu balíčku: Zjedndušení statistickéh vykazvání Tt je palčivým prblémem pdnikání becně, duplicita vykazvání
VíceCo dál po registraci Žádosti o dotaci z PRV???
C dál p registraci Žádsti dtaci z PRV??? Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva: Evrpa investuje d venkvských blastí. 1. Písemné vyrzumění registraci Žádsti na RO SZIF v Brně: Pté lze: realizvat způsbilé
VíceMĚSTSKÝ ÚŘAD NOVÝ JIČÍN ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, STAVEBNÍHO ŘÁDU A PAMÁTKOVÉ PÉČE ODDĚLENÍ STAVEBNÍ ÚŘAD Masarykovo náměstí 1, 741 01 Nový Jičín
MĚSTSKÝ ÚŘAD NOVÝ JIČÍN ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, STAVEBNÍHO ŘÁDU A PAMÁTKOVÉ PÉČE ODDĚLENÍ STAVEBNÍ ÚŘAD Masarykv náměstí 1, 741 01 Nvý Jičín VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE Č.J.: SP. ZN.: VYŘIZUJE: TEL.:
VíceAkční plán města Žďár nad Sázavou
AKČNÍ PLÁN MĚSTA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU říjen 2007 Obecně dkumentu Akční plán města Žďár nad Sázavu je dkument, kde dchází ke knkrétnímu rzpracvání vhdných rzvjvých záměrů města v kratším časvém hrizntu. Akční
VíceSocioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk
Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Únr 2008 Studie vznikla v rámci prjektu Alternativy pr Frýdlantsk, který krdinuje Jizerskještědský hrský splek.
VíceTvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011
Tvrba jedntnéh zadání závěrečné zkušky ve šklním rce 2010/2011 bry středníh vzdělání kategrie E pracvní verze 1 Obsah I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ 4 2. Činnst autrskéh týmu 6 3. Kntakty
VíceZpravodaj projektu PREGNET
Zpravdaj prjektu PREGNET Úvdní slv Přibližně každý desátý bčan České republiky (ČR) se ptýká se zdravtním pstižením, které mu v různé míře kmplikuje vstup neb dluhdbé udržení se na pracvním trhu. Od rku
VíceÚplná pravidla soutěže Windows W8.1 Zóna komfortního nákupu
Úplná pravidla sutěže Windws W8.1 Zóna kmfrtníh nákupu Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel sutěže Windws W8.1 Zóna kmfrtníh nákupu (dále jen sutěž ). Tat pravidla jsu jediným dkumentem,
VíceZdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, Korunní 98, Praha 10, 101 00
X. kngres Medicína katastrf Brn 5. únra 2015 MU s nebezpečnu chemicku látku - cvičení Metr Ing. Jarslav Slezák Zdravtnická záchranná služba hl. m. Prahy, Krunní 98, Praha 10, 101 00 ABSTRAKT Dne 22. 10.
VíceTémata v MarushkaDesignu
0 Témata v MarushkaDesignu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...5-1 - 1 Cíl příkladu V tmt příkladu si ukážeme práci
VíceTéma č. 6 Mzdy, zákonné odvody a daně. Mzdy a zákonné odvody
Mzdy a záknné dvdy MZDA pracvně-právní vztah = vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracvně-právní vztah se řídí zákníkem práce, kde je uveden, že zaměstnanci za vyknanu práci náleží MZDA je t částka,
VíceDoporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní
, 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka
VíceElektrická deska udržující teplo
Elektrická deska udržující tepl 114.360 114.361 114.362 V1/1209 CZ 1. Obecné infrmace 134 1.1 Infrmace týkající se návdu k bsluze 134 1.2 Vysvětlivky symblů 134 1.3 Zdpvědnst výrbce a záruka 135 1.4 Ochrana
VíceZpráva pro uživatele
Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních
VíceTémata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách.
Vstup na trh práce Antace Mdul ppisuje přístupy, způsby a dvednsti ptřebné pr úspěšné hledání práce. Jeh sučástí jsu úkly k jedntlivým tématům a výběr adres pracvních serverů s nabídkami práce. Tip pr
VíceSEGMENT SPOTŘEBITEL. (úvěry pro FOO)
SEGMENT SPOTŘEBITEL (úvěry pr FOO) I. Základní parametry AKCENTA sptřebitelských úvěrů (definvané záknem č. 145/2010 Sb., sptřebitelském úvěru a změně některých záknů) Výše úvěru : 300.000 Kč až 1.880.000
VícePRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020
PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním prgramu Živtní prstředí pr bdbí 2014 2020 Verze 5.0 Znění účinné d: 14. 10. 2015 Identifikace dkumentu Evidenční čísl: Zpracván dne: 9. 10. 2015 Verze
Víceintegrované povolení
Integrvané pvlení čj. MSK 102663/2010 ze dne 12.10.2010, ve znění pzdějších změn V rámci aktuálníh znění výrkvé části integrvanéh pvlení jsu zapracvány dsud vydané změny příslušnéh integrvanéh pvlení.
VíceVŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.
VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007
VíceDoprava a přeprava základní pojmy
Dprava a přeprava základní pjmy Dprava je způsb phybvání se bjektů z místa na míst. Jde přemisťvání. Objektem můžu být předměty, sby, zvířata ale třeba i infrmace neb energie. Dpravní technlgie sestávají
VíceNÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ
Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání
VíceKAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...
Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ
VíceŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy
ZŠ a MŠ Olmuc Hlice, Náves Svbdy 41 ŠKOLNÍ ŘÁD pracviště Mateřská škla, Náves Svbdy 38 Zpracvala: Jana Skřivánkvá Účinnst: 25.11.2013 Infrmace pdána: Vydal: záknným zástupcům dětí, pracvníkům škly MŠ Hlice
VíceMETODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST
METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka:
VíceZADÁVACÍ DOKUMENTACE
ZADÁVACÍ DOKUMENTACE dle ust. 44 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn neb ZVZ ) k tevřenému řízení na veřejnu zakázku s názvem Rzšíření Reginální kmunikační
VíceMETODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST
METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 12 Čísl vydání: 2.1 Stránka:
VíceROZHODNUTÍ. rozhodnutí o změně stavby
Městský úřad Řevnice Stavební úřad náměstí Krále Jiříh z Pděbrad čp. 74, PSČ 25230 tel. 25772 0223, fax 25772 0160 Spis.zn.: Čj.: Vyřizuje: Řevnice: 2551/2010 0974/2011lSU/Sa Ing. Michaela 2.3.201 I Šádkvá
VíceÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
*UOHSX004YPRY* UOHSX004YPRY ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S338/2012/VZ-13234/2013/512/JHl Brn 15. července 2013 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 dst. 1 zákna
VíceTento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem
Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná
VícePortál veřejné správy
Prtál veřejné správy Z Zvveeřřeejjn něěn níí vvěěssttn nííkku u S Sm maazzáán níí vvěěssttn nííkku u P Přřiid dáán níí p přřííll h h kkee zzvveeřřeejjn něěn néém mu u vvěěssttn nííkku u Vytvřen dne: 16.3.2012
VíceZměny v londýnské nízkoemisní zóně
Tiskvá zpráva Březen 2011 Změny v lndýnské nízkemisní zóně Registrujte se d dnešníh dne, abyste prkázali, že splňujete dané nrmy (www.tfl.gv.uk/lezlndn). Od 3. ledna 2012 dchází ke změně v emisních nrmách.
VíceNávrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení
Návrh zákna evidenci tržeb připmínkvé řízení Infrmace k 31.3.2015 (a k 9.4.2015) Zpracval: Bhuslav Čížek, SHP SP ČR Znění předlžené p úpravách vychází z připmínkvéh řízení a jednání s MF. Veškeré naše
VíceMateriál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015
20. P ČOS 20. únra 2015 MATERIÁL Č. 20-06-03 Materiál pr jednání P ČOS Předkládá: Tmáš Kučera, člen P ČOS Cíle P ČOS Na 15. jednání P ČOS jsme věnvali dsti času hvru a v závěru i práci na cílech pr P ČOS
VíceProjektový manuál: SME Instrument Brno
Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009
ÚSTAVA ČR Prjekt: Invace bru Mechatrnik pr Zlínský kraj Registrační čísl: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Ústava je právní akt nejvyšší právní síly, upravující principy určitéh státu, základy rganizace veřejné
VíceSMLOUVA. Mgr. Věrou Pálkovou náměstkyní hejtmana kraje
Ilíilllll',]!! 11! lllll 11111 KUÍ1SP80RnZ6V SMLOUVA MORAVSKOSLEZS KÝ KRAJ - K ^AJBKÝ ÚŘAD ČÍSLO SMI 0$f X-yVYCDOD Mír ATKU) -4- Cfe... zk db. se sídlem: zastupen: 28. října 117, 702 18 Ostrava IC: 70890692
VíceOrganizační pokyn Hnutí Brontosaurus č. 3.2 Program Akce příroda. Organizační pokyn Hnutí Brontosaurus č. 3.2
Organizační pkyn Hnutí Brntsaurus č. 3.2 Organizační pkyn Hnutí Brntsaurus č. 3.2 1 1. Vymezení prgramu Akce přírda Organizační pkyn Hnutí Brntsaurus č. 3.2 1.1 O c prgram usiluje Hnutí Brntsaurus (dále
Více16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech
16. výzva IROP Energetické úspry v bytvých dmech 21.1. 2016 Hradec Králvé Ing. Michaela Bržvá Centrum pr reginální rzvj České republiky Specifický cíl 2.5 Cíl: Snížit energeticku nárčnst bytvých dmů Bytvým
VíceÚplná pravidla soutěže v rámci komunikační kampaně Ria MÁNIE
Úplná pravidla sutěže v rámci kmunikační kampaně Ria MÁNIE Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel sutěže v rámci sutěže Ria MÁNIE (dále jen "sutěž"). Tat pravidla jsu jediným dkumentem, který
VíceMUBRP009QI6K MĚSTSKÝ ÚŘADBROUMOV odbor stavebního úřadu a územního plánování, třída Masarykova 239, 550 01 Broumov ROZHODNUTÍ
MUBRP009QI6K MĚSTSKÝ ÚŘADBROUMOV dbr stavebníh úřadu a územníh plánvání, třída Masarykva 239, 550 01 Brumv SPIS. ZN.: Č.J.: Oprávněná úřední sba TEL: E-MAIL: DATUM: MUBR 8720/2016 ST,ÚP/SD PDMUBR 16388/2016
VíceSOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM
SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM Abstrakt Jan Hrabák V pslední dbě neustále sklňvané stárnutí byvatelstva vyspělých zemí bude mít dle mnhých významný dpad na eknmiku jedntlivých
VíceNÁSTUPNÍ PŘÍRUČKA SPOLEČNOSTI CYRRUS, a.s. Vaše spolupráce s personálním oddělením
NÁSTUPNÍ PŘÍRUČKA SPOLEČNOSTI CYRRUS, a.s. Vaše splupráce s persnálním ddělením Naše splečnst má pr své ptřeby ale i pr ptřeby Vás, zaměstnanců zřízen persnální ddělení. Jeh pracvníci budu jedni z prvních,
Víceusnesení o nařízení termínu dražebního jednání
195 EX 638/06-63 Sudní exekutr Mgr. Tmáš Vbrník, Exekutrský úřad Pardubice, se sídlem 9. května 215, 533 72 Mravany, jmenvaný rzhdnutím ministryně spravedlnsti České republiky č.j. MSP- 400/2014-OJ-SO/4
VíceEXTRAKT z mezinárodní normy
EXTRAKT z mezinárdní nrmy Extrakt nenahrazuje samtnu technicku nrmu, je puze infrmativním materiálem nrmě. Elektrnický výběr pplatků (EFC) Zabezpečené mnitrvání pr autnmní systémy výběru mýtnéh Zkušení
VícePortál veřejné správy
Prtál veřejné správy N Náávvrrh hn naa zzvveeřřeejjn něěn níí žžiivv ttn níí ssiittu uaaccee N Náávvrrh hn naa ssm maazzáán níí zzvveeřřeejjn něěn néé žžiivv ttn níí ssiittu uaaccee N Náávvrrh hn naa eed
VíceHI-avÍ uěsr PRAHA MAGISTRÁr HI-nvÍH věsra PRAHY DBR ŽtvrÍH PRsrŘBÍ 'me I Dmeček - dpady s.r.. Dřevčická 44 08 00 Praha 0 IC Váš dpis zn' Vyřizuje l 64048772 I telefn Datum Ing.Kříčkvál236004383 23,06.20
VíceINOVACE V HOSPODÁŘSKÉ PRAXI. Radim Vlček
INOVACE V HOSPODÁŘSKÉ PRAXI Radim Vlček Mravská vyská škla Olmuc,. p. s. Olmuc 2010 Prjekt Aplikvatelný systém dalšíh vzdělávání ve VaV (dále jen APSYS) OP VK č. CZ.1.07/2.3.00/09.0134 je splufinancván
VíceŠkolní vzdělávací program
Šklní vzdělávací prgram pr šklní družinu 1. 9. 2009 Lada Keňvá ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Základní škla Jívvá, kres Olmuc, příspěvkvá rganizace Ředitelka škly: Mgr. Pavla Krátká Vychvatelka:
VícePEXESO UŽIVATELSKÝ MANUÁL
PEXESO UŽIVATELSKÝ MANUÁL Obsah 1. ÚVOD DO HRY 3 1.1. Histrie hry 3 1.2. Pravidla hry 3 1.3. Pčítačvá verze hry 3 2. INSTALACE HRY 4 2.1. Instalace z disku CD-ROM 4 2.2. Instalace hry stažené z internetu
VíceÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ
*UOHSX005YN8I* UOHSX005YN8I ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S166/2014/VZ-10181/2014/521/HKu Brn 15. května 2014 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006
VíceVýzva k podání nabídek
Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení
VíceReferenční obsah kyslíku % O 2. Emisní limit v mgm 3 vztaženo na normální podmínky a suchý plyn CO org. látky jako TOC
1) Ovzduší 1. Budu ddržvány navržené emisní limity u středníh zdrje znečišťvání vzduší dle tabulky č. 1. Tabulka č. 1 Emisní zdrje a navržené závazné emisní limity Jmenvitý tepelný výkn (MW) Emisní limit
VícePROVOZNÍ ŘÁD. Preambule. Článek 1. Článek 2
PROVOZNÍ ŘÁD Závazný prvzní řád pr prdejní akce, jarmarky a farmářské a všebecné trhy, knané na Sfijském nám. Praha 12. Prvzvatel: Tmáš Trnka, Šlikva 549/4, Praha 6 Břevnv, IČO: 150 85 678 Preambule Upravuje
VíceDŮLEŢITÉ INFORMACE A POJMY:
Výzva k účasti v elektrnickém výběrvém řízení pr kmditu Prdej vyřazených sluţebních sbních vzidel SMO (dále též jen Výzva ) 1. Datum knání: DŮLEŢITÉ INFORMACE A POJMY: Sutěţní kl: 14. 6. 2011 d 10:00 hdin.
Víceprojekty jsou vybírány na základě preferenčních kritérií
III.1.1 Diverzifikace činnstí nezemědělské pvahy Charakteristika patření patření je zaměřen na realizaci jedntlivých aktivit ve venkvských blastech v rámci diverzifikace činnstí zemědělských subjektů (malých
VíceCo JE, K ČEMU JE A JAK SE PRACUJE S GISEM
C je, k čemu je a jak se pracuje s GISem C JE, K ČEMU JE A JAK SE PRACUJE S GISEM Ve sdělvacích prstředcích se stále více mluví tm, že žijeme v "infrmačním věku JJ. Na infrmace se nahlíží jak na klíč k
VíceDopady spuštění základních registrů na subjekty územní samosprávy
Dpady spuštění základních registrů na subjekty územní samsprávy Vydavatel: Ministerstv vnitra ČR, ve splupráci s kraji Zpracvatel: CORTIS Cnsulting s.r.. Datum vydání: 11. 4. 2012 Verze dkumentu: 1.00
VíceKotlík na polévku Party
Ktlík na plévku Party 100.054 V3/0107-1 - CZ 1. Obecné infrmace 102 1.1 Infrmace týkající se návdu k bsluze 102 1.2 Vysvětlivky symblů 102 1.3 Zdpvědnst výrbce a záruka 102-103 1.4 Ochrana autrských práv
VíceVeřejná zakázka SUSEN generální dodávka staveb v areálu Řež. Dodatečná informace č. 1 k zadávacím podmínkám
SUSEN generální ddávka staveb v areálu Řež Ddatečná infrmace č. 1 k zadávacím pdmínkám Č.j.:SUSEN/216937/DI/001 Zadavatel bdržel dne 18. 7. 2012 následující pžadavek na ddatečné infrmace k zadávacím pdmínkám:
VíceDeepBurner Free 1.9. Testování uživatelského rozhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011. Testování uživatelských rozhraní 2011 ČVUT FEL
Testvání uživatelských rzhraní 2011 DeepBurner Free 1.9 Testvání uživatelskéh rzhraní s uživateli Deliverable B1 TUR 2011 Daniel Mikeš Tmáš Pastýřík Ondřej Pánek Jiří Šebek Testvání uživatelských rzhraní
Více