Velmocenská politika v letech

Transkript

1 Velmcenská plitika v letech Vytvářejí se mcenské blky Centrální mcnsti Dvjsplek, Trjsplek Dhda VB puští plitiku tzv. skvělé izlace [angl. splendid islatin] Výchdní tázka Krize v letech Krize na Balkáně v předvečer 1. světvé války Klniální plitika jedntlivých velmcí Rku 1871 jsu stále ještě bílá místa na mapě stále je c bjvat V předvečer 1. světvé války je většina blastí již bsazena získat nvé klnie lze jedině střetem s jinu velmcí Německ usiluje klnie, Rakusk-Uhersk usiluje vliv na Balkáně Nepřátelství Francie a Německa p rce 1871 Rku 1871 je završen sjedncení Německa na základě malněmecké kncepce vzniká nvá velmc, která bude značně vlivňvat dění v Evrpě Od prusk-francuzské války se datuje hlubké nepřátelství Francie a Německa - Francie musela Prusku pstupit Alsask a Ltrinsk tuží je získat zpět, cž vyvlává atmsféru permanentníh napětí - Exdus byvatel z Alsaska a Ltrinska lidé, kteří nechtěli žít v Německu - Francie na jedné straně tuží p revanši, ale na druhé straně se Německa bjí (silnější armáda, silnější eknmika) Zahraniční plitika Ott vn Bismarcka Ott Eduard Lepld vn Bismarck-Schönhausen ( ) - Rku 1862 se stává pruským ministerským předsedu ( ) - Rku 1871 se stává německým kancléřem ( ) - Vyslužil si přezdívku železný kancléř Bismarck netuží p velkém knfliktu pdle něj byl Německ rku 1871 saturván Bismarckvým cílem je knslidace nabytéh výhdnéh pstavení Německa získání spjenců a izlace revanšistické Francie, aby jí znemžnil dvetu (Bismarck pužíval i zastrašvání Francie preventivní válku) Pkud nemá Francie spjence, není pr nás nebezpečná. - Rakusk-Uhersk získat jak spjence Odveta za Sadvu (za prážku Rakuska v prusk-rakuské válce rku 1866) se v rakuské plitice bjevuje puze d knce 60. let Pté převládne názr, že mnarchie je nejvíce hržena slvanským byvatelstvem vně (Rusk) a uvnitř státu tent názr zastávala především maďarská šlechta, která byla d ptlačení revluce v Uhrách (1849) rusku armádu prtislvansky naladěna Německ byl pvažván za chránce před vnitřním slvanským nebezpečím - Rusk udržet dbré vztahy Při pvstání v ruském zábru Plska (1863) pdprval Bismarck, jak pruský ministerský předseda, Rusk Bismarck pdprval Rusk při dělení Osmanské říše Bismarckva zahraniční plitika je schizfrenní chtěl získat jak Rakusk-Uhersk, tak Rusk, které se vzájemně nesnášely (viz. Splek tří císařů) Zahraniční plitika VB Britsk-ruské nepřátelství trvá již d vídeňskéh kngresu v suvislsti s výchdní tázku VB viděla hržení svých zájmů na Blízkém výchdě a hržení cesty d Indie Britsk-francuzské nepřátelství je způsben zájmem bu velmcí vliv v Egyptě Britsk-německé nepřátelství se datuje až d přelmu 19. a 20. stl. v suvislsti s německu stavbu válečné fltily Otakar Kalenda,

2 Splek tří císařů Suvisí s Bismarckvu snahu získat na svjí stranu Rakusk-Uhersk, jehž 2. vládu tvří maďarská šlechta a rakuští nacinalisté, kteří se přiklánějí k Berlínu (viz výše), a Rusk Rku 1873 byla pdepsána schönbrunnská knvence mezi Rakuskem-Uherskem (císař František Jsef I.) a Ruskem (car Alexandr II.) braně míru pté, c se připjil Německ (císař Vilém I.), vzniknul Splek tří císařů [něm. Dreikaiserbund] - Nefrmální aliance mnarchistická slidarita prti liberálně-demkratickému Západu - Bezzubá rganizace, která ničeh nedsáhla (Sukup) V červnu rku 1881 (p zavraždění cara Alexandra II.) byl Splek tří císařů bnven ve frmálnější pdbě Rku 1887 rstucí napětí mezi Rakuskem-Uherskem a Ruskem Splek tří císařů definitivně zaniká Francuzsk-německé napětí v letech Impulsem byly francuzské klerikálně-mnarchistické kruhy, které byly vybuzeny dchdem Němců z Francie a Bismarckvým bjem s katlicku církví Rku 1873 vydává nantský biskup pastýřský list, ve kterém pžaduje navrácení (mtlitba za navrácení) Ltrinska Francii Bismarck hrzil Francii preventivní válku snažil se hrzbami psílit pzice Německa a prhlubit izlaci Francie Slabst Splku tří císařů Rakusk-Uhersk a Rusk se pstavily prti Bismarckvě plitice v tét blasti Rku 1875 byl přijat zákn, pdle kteréh měla Francie zvýšit stav zbrjených sil mužů Německ v tm viděl důkaz, že se Francie ztavila z války příliš brzy Rku 1874 se ve VB dstává k mci Benjamin Disraeli ( ) a jeh knzervativní strana, čímž se zvýšil tlak na Německ Bismarck naknec ustupil Výchdní krize v letech Napln se prjevují rzpry Splku tří císařů, které pramení z rzprných zájmů jeh členů Prtiturecké pvstání v Bsně a Hercegvině (1875) a Bulharsku (1876) se stal předmětem zvýšenéh zájmu evrpských velmcí V květnu rku 1876 byl vydán berlínské memrandum (Německ, Rakusk-Uhersk, Rusk; pzději se připjily Francie a Itálie), které vyzval Tureck, aby zastavil válečné perace prti pvstalcům, jinak hrzí zásah velmcí VB t chápala především jak nátlak Ruska Rku 1876 se v Turecku dehrál palácvý převrat svržení sultána Abdülazíze (typický rientální tyran; plýtval státními prstředky na své útraty např. harém s 900 knkubínami; trpěl výbuchy hněvu), jehž vládě byla vyčítána přílišná rientace na Rusk - Prti vládě sultána Abdülazíze se vytvřily a jeh pád pdpřily 2 pziční skupiny Ultraknzervativci muslimské duchvenstv Mladsmanské hnutí cílem je pevrpštění Turecka - Na trůn byl dsazen Abdülazízův duševně zastalý synvec Murad V. klíčvu sbnstí režimu se stal stupenec refrem Ahmed Midhat Paša ( ), který se začal rientvat VB Midhat Paša mhl s pdpru VB slyšet hrzby Ruska a krvavě ptlačit pvstání bulharské hrůzy cca bětí, cca 12 vesnic vyhlazen - Ohlas britské veřejnsti prti Disraelimu kdyby byly v dbě bulharských hrůz vlby, Disraelih knzervativci by zcela jistě utrpěli prážku - Pbuření v řadě slvanských států rku 1876 vyhlásily Srbsk a Černá hra Turecku válku Rku 1876 pklesl ruský vliv v Turecku (viz výše) Rusk jej chce získat násilně (generalita) zpět ruský car Alexandr II. ( ; vládnul v letech ) měl, při vzpmínce na krymsku válku, z vjenské knfrntace bavy a prt vyčkával Na knci rku 1876 inicival Alexandr II. svlání knference velmcí d Istanbulu knference se sešla a vznesla pžadavky k refrmě (větší demkratizaci) Turecka Otakar Kalenda,

3 - Pžadavky byly předlženy Midhadu Pašvi, který, aby mhl změnit plitiku, nechal svrhnut Murada V. na trůn byl dsazen Abdülhamid II. na Štědrý den rku 1876 vyhlásil Midhat Paša turecku ústavu, ve které stál, že všichni byvatelé Turecka jsu si rvni; díky tmut úskku se knference minula účinkem a na pčátku rku 1877 se rzešla V dubnu rku 1877 vyhlásil Rusk Turecku válku diplmacie selhala Válka prbíhá d jara rku 1878 rychlý pstup Ruska se nezamluval Rakusku-Uhersku a VB, která phrzila, že jestliže Rusk bsadí Istanbul, vstupí d války prti Rusku - Alexandr II. vydal příkaz, aby ruská vjska dbyla Istanbul v únru rku 1878 zastavil ruský vrchní velitel Niklaj Niklajevič pstup armád cca 10 km d Istanbulu v městečku San Stefan a nabídnul Turecku příměří - Tureck přistupil na nabídku příměří byla uzavřena předběžná mírvá smluva, tzv. sanstefanský mír Tureck musel uznat nezávislst Rumunska, Srbska a Černé hry Bulharsk měl získat autnmii Bulharské území měl sahat až k Egejskému mři Rusk si chtěl udělat z Velkéh Bulharska spjence satelit jak fík (Stellner) - Rusk byl válku vyčerpané ruská vláda musela přistupit na návrh zbývajících velmcí urvnat krizi na mezinárdním kngresu se knal berlínský kngres mezinárdní knference Ruska, Německa, Rakuska-Uherska, VB, Francie, Itálie a Turecka revizi sanstefanskéh míru Bismarck pdpřil VB a Rakusk-Uhersk a pdstatně přispěl k diplmatické prážce Ruska - Sanstefanské Bulharsk byl rzdělen na autnmní Bulharské knížectví (sever část mezi phřím Stará Planina a Dunajem) a na prvincii Výchdní Rumelie (jih část mezi phřím Stará Planina a Rdpy), která byla sučástí Turecka - Nezávislst Rumunska, Srbska a Černé hry - Rakusk-Uhersk mhl bsadit Bsnu a Hercegvinu - VB dčasně bsadila Kypr P berlínském kngresu se chlazují vztahy mezi velmcemi Splku tří císařů Rusk, ve kterém se prjevují prtiněmecké a prtibismarckvské nálady, se dklání d Berlína V lednu rku 1879 byla v Německu zavedena přísná patření na dvz ruskéh dbytka a pzději vyská chranná cla na bilí P chlazení rusk-německých vztahů Bismarck pzměnil svjí alianční plitiku - Větší připutání Rakuska-Uherska k Německu byl vytvřen Dvjsplek Smluva bsahující závazky pr případ války s Ruskem Dvjsplek byl namířen prti Rusku ale nikliv prti Francii Pčátek vytváření mcenských blků - Bismarck se také pkusil lanařit VB, která se nerada vázala VB žádala, aby Německ pdprval veškeru její klniální plitiku na Dálném výchdě, cž byl pr Německ nepřijatelné - P neúspěchu s VB Bismarck pět tepluje vztahy s Ruskem, aby zabránil jeh sblížení s Francií rku 1881 Rusk suhlasí s bnvením Splku tří císařů Supeření Francie a Itálie Tunisk Tunisk byl d rku 1705 fakticky nezávislý stát puze frmální sučást Turecka vládli mu bejvé z rdu Husajní, kteří vedli autkraticku plitiku a vydávali značné prstředky na luxus Vyské výdaje vedly k zadlužvání u evrpských bank a pté k mezinárdnímu dhledu, cž byl předstupeň bsazení Rku 1880 se ve Francii dstává k mci pravice, jejímž hlavním cílem je získání Tuniska chtěli vyvlat knflikt a bsadit h Rku 1881 navštívila italskéh krále delegace tuniských Italů a člen vládnucíh rdu v Tunisku Rku 1881 se jeden z tuniských kmenů dstal na území Francií vládanéh Alžírska Francie vjensky bsadila Tunisk a vyhlásila nad ním prtektrát (smluva mezi Francií a tuniským bejem byla inspirací pr Adlfa Hitlera při pjmenvání kupačníh režimu v Čechách a na Mravě z ) Otakar Kalenda,

4 P bsazení Tuniska Francií zavládl v Itálii rzladění v italské plitice supeřily 2 kliky - Prfrancuzská klika jejím cílem je získání území na úkr Rakuska-Uherska - Prtifrancuzská klika jejím cílem je získání klnií v Africe na úkr Francie; rientace na Vídeň a Berlín p událstech z rku 1881 získala navrch a usilvala spjenectví s Vídní a Berlínem Bismarck sice nepvažval Itálii za rvncennéh partnera, ale vzal zavděk spjencem zadarm prti Francii byl vytvřen Trjsplek Dvjsplek existval paralelně s Trjsplkem Balkánská krize v 80. letech P berlínském kngresu pklesl ruský vliv na Balkáně, čehž využily státy Dvjsplku a Trjsplku - Srbsk se dstal d těsné závislsti na Rakusku-Uhersku rku 1881 se srbský král zavázal, že bude prsazvat zahraniční plitiku Rakuska-Uherska - Rumunsk rku 1883 pdepsal smluvu vzájemné vjenské pmci se státy Dvjsplku - Bulharsk z vůle berlínskéh kngresu dsazený bulharský kníže německý princ Alexandr I. Battenberg (vládnul v letech ) se snažil vyeliminvat ruský vliv v Bulharsku a svjí plitiku rientval na Vídeň a Berlín; Bismarck nebyl Battenbergvě plitice příliš naklněn, prtže chtěl udržet Rusk ve Splku tří císařů V letech prpuká bulharská krize - Prtiturecké pvstání ve Výchdní Rumelii (1885) pvstalci vyhlásili připjení k Bulharsku - Battenberg váhal, jak budu reagvat velmci, zejména Rusk k suhlasu s připjením jej přiměl prtiruský plitik Stefan Stamblv ( ) - Ruský car Alexandr III. ( ; vládnul v letech ) pvažval připjení Výchdní Rumelie k Bulharsku za prušení dhd z berlínskéh kngresu a dvlal ruské vjenské představitele z Bulharska - Srbský král chtěl využít rztržky Bulharska s Ruskem a vyhlásil Bulharsku válku utrpěl řadu prážek a d naprsté katastrfy jej zachránila diplmacie Rakuska-Uherska (viz výše) - VB ministerský předseda lrd Salisbury suhlasila se vznikem Velkéh Bulharska jak hráze prti prnikání Ruska d Turecka - Rku 1886 byl na nátlak Ruska sesazen a vyhnán ze země Battenberg Bulhaři vybrali za knížete bez suhlasu Ruska Ferdinanda I. Kburskéh ( ; jak kníže vládnul v letech ; jak car vládnul v letech ) - Výsledkem bulharské krize byl pkles ruskéh vlivu už nikdy nebude takvý jak rku 1878 Zstření vztahů velmcí v letech Bismarck chtěl na svjí stranu získat VB a zárveň udržet Rakusk-Uhersk Napětí mezi Francií a Německem d francuzské vlády se dstávají revanšisté (generál Bulanger) v plvině 80. let jsu vjenské kapacity Francie a Německa vyrvnané; další krize, při které Bismarck pět hrzil preventivní válku Rku 1887 byl prdlužen pakt Trjsplku pět let Rku 1887 byla vytvřena Středmřská aliance dhda VB, Rakuska-Uherska a Itálie namířená prti Rusku a jeh případné expanzi d výchdníh Středmří Bismarck se k ní nepřipjil, ale pdprval ji; zárveň téhž rku uzavřel tzv. zajišťvací smluvu s nyní pněkud izlvaným Ruskem, která Rusku přiznávala nadvládu nad Bulharskem a zaručvala blahsklnnu neutralitu Německa, pkud by se Rusk pět pkusil dbýt Istanbul úžasná schizfrenie (Sukup) Bismarckvy zahraniční plitiky, která na 19 let vyeliminvala Francii Britsk-francuzské nepřátelství v suvislsti s klniální tázku střetnutí zájmů bu velmcí v Egyptě - Rku 1805 se vlády v Egyptě zmcnil stupenec refrem Muhammad Alí ( ) Egypt se stává fakticky nezávislým na Turecku (sučástí d rku 1517) Rku 1819 je k Egyptu jak klnie připjen Súdán - V 2. pl. 19. stl. sílí vliv evrpských mcnstí spjený se stavbu Suezskéh průplavu Otakar Kalenda,

5 Rku 1859 byla zahájena stavba, kteru vedl francuzský pdnikatel Ferdinand M. de Lesseps ( ) Většina akcií Všebecné splečnsti pr Suezský námřní průplav patřila francuzským splečnstem, 44% patřil egyptskému vládci VB nevěřila v ziskvst prjektu a nedala d něj peníze Pčátkem 60. let se ukazuje, že stavba je reálná nikd nemá zájem akcie VB prdat Rku 1869 byla stavba dknčena při slavnstním tevření se hrála pera Giuseppe Verdih ( ) Riglett (Verdi sice slžil peru Aida, která se však pr nedstatek kstýmů nemhla hrát) - Egyptský vládce chedív Ismá'íl Paša byl v 70. letech natlik zadlužený, že musel prdat svůj balík 44% akcií nabídnul jej za cenu liber Francii Francie byla ke kupi liknavá vs. britský ministerský předseda Benjamin Disraeli zahájil útk na kupi balíku za cenu 4 mil. liber VB neměla tlik peněz phrmadě a Disraeli se musel pzeptat u svých židvských známých (půvdně se jmenval D'Israeli, cž značil židvský půvd) Linel Rthschild nu částku sehnal a dal ji vládě k dispzici s nízkým úrkem 5% VB rku 1875 v kupi předběhla Francii, ale stále ještě neměla většinu - Chedív Ismá'íl získané peníze pět časem utratil a pět hledal pmc zvednul se dmácí dpr chedív Ismá'íl byl svržen a na trůn byl dsazen jeh syn Muhammad Taufík Paša Prti Taufíkvi se pět zvednul dmácí dpr, který vygradval jeh svržením egyptsku generalitu rku 1882 VB ministerský předseda William Gladstne ( ) věděla, že když dmácí dpr zvítězí, může přijít všechn Gladstne pslal d Egypta armádu, která h bsadila - VB v Africe expandvala d Egypta na jih s cílem spjit severní a jižní klnie v jeden suvislý pás vs. Francie expandvala d západu na výchd Rku 1898 se střetly francuzská a britská expedice u města Fašda na Bílém Nilu v JV-Súdánu s cílem vládnut hrní tk Nilu Fašdská krize hrzila přerůst v rzsáhlý vjenský knflikt Rku 1899 byla krize uknčena britsk-francuzsku dhdu rzdělení střední Afriky Francie se stáhla a přestala usilvat Súdán Rku 1887 udělal Bismarck brvsku chybu (Sukup) chtěl eknmicky slabit Rusk a dstat h d pdručí Německa Říšská banka měla rzkaz nepřijímat ruské cenné papíry - V Rusku měla být vyvlána finanční krize a Rusk se měl pkrně brátit na Německ s žádstí pmc Rusk se však s žádstí pmc brátil na Francii Rku 1888 se německým císařem stává nejprve Bedřich III. (syn Viléma I.) a pté Vilém II. (syn Bedřicha III.) Vilém II. ( ; vládnul v letech ) nebyl naklněn rusk-německému přátelství, které se Bismarck pět pkusil bnvit nebyla prdlužena zajišťvací smluva s Ruskem a Bismarck dstupil Na Bismarckv míst říšskéh kancléře nastupuje Le vn Caprivi ( ), který pvažval Bismarckův zahraničněplitický systém za příliš kmplikvaný nechtěl hrát s pěti skleněnými kulemi najednu Caprivi prsazuje tzv. nvý kurz německé plitiky cílem je nahradit přátelství s Ruskem přátelstvím s VB rku 1890 byla uzavřena helglandská smluva, kteru se Německ za získání strva Helgland vzdal zájmů ve výchdní Africe (dstupil VB strv Zanzibar) Pstupné frmvání Dhdy Na pčátku frmvání Dhdy stjí rusk-francuzské sbližvání v letech Rku 1892 navrhla francuzská generalita vjensku knvenci = na knci rku 1893 Rusk suhlasil = v lednu rku 1894 francuzská nóta = spjenectví se stal skutečnstí - Zabezpečení bu partnerů Francie se vymaňuje z izlace a má větší klniální ambice - V Berlíně vyvlal rusk-francuzské spjenectví třes Německ pustil Rusk, ale nepdařil se připutat VB který vedl k puštění plitiky nvéh kurzu a k Caprivih dstupení rku 1894 Otakar Kalenda,

6 VB praktikuje plitiku tzv. skvělé izlace [angl. splendid islatin] neváže se v kalicích, využívá knfliktů velmcí ke svým zájmům, rzšiřuje vlastní impérium (země, které susedí s Britsku Indií, upevňvání pzic v Egyptě) - Klem rku 1898 je VB předstižena Německem a stává se až 3. světvu velmcí bjevují se názry, že plitika skvělé izlace je již nedstatečná - V letech zahajuje Německ prgram výstavby námřní fltily (admirál Tirpitz), s čímž má VB prblém = hledá jinéh partnera - Rku 1901 umírá králvna Viktrie a na trůn nastupuje její syn Eduard VII. ( ; vládnul v letech ) frankfil, který si frustraci z dluhéh čekání na vládnutí léčil ve francuzských putykách = ve VB vítězí prfrancuzská klika - Rku 1902 knčí plitika skvělé izlace na místě ministerskéh předsedy knčí Rbert Salisbury ( ) VB má zájmy na Dálném výchdě a chce uzavřít spjenectví se státem, který by bránil prnikání Ruska v tét blasti (Japnsk); rku 1902 byla uzavřena smluva mezi VB a Japnskem V letech vzniká příznivé klima pr britsk-francuzské sbližvání - Francie má zájem vládnut Mark je pučena z fašdské krize a chce se předem dhdnut s VB z francuzské strany prsazvali dhdu především ministr zahraničí Théphile Delcassé ( ) a velvyslanec v Lndýně Paul Cambn, z britské strany Eduard VII. - V květnu rku 1903 navštívil Eduard VII. Paříž krmě 3 výše uvedených příznivců dhdy tím nikd nebyl příliš nadšen Při příjezdu Eduarda VII. lidé vlali: Ať žijí Búrvé, ať žije Rusk!, pískali na něj a dvraceli se d něj v divadle Francuzské nviny tiskly Eduarda VII. na jedné stránce splečně s Janu z Arku Přes všechny prjevy nenávisti si Eduard VII. naknec francuzský lid získal při jeh djezdu lidé vlali: Ať žije král! - Francuzský prezident ve splečnsti ministra Delcassé navštívil Lndýn Eduard VII. napsal prezidentvi, aby si vzal krátké kalhty, aby mu mhl udělit pdvazkvý řád, prezident dvětil, že je na t příliš starý a že nechce ani ten řád lidé h nadšeně vítali - Částečně se pdařil překnat vzájemný dpr VB a Francie rku 1904 byla pdepsána tzv. srdečná dhda (půvdní význam byl irnický) Nebyla t dhda typu Dvjsplek, která by byla prti někmu namířena, ale zárveň se stala jedním ze základních kamenů vjensk-plitickéh systému Dhdy Francie se zavázala, že nebude VB překážet v Egyptě VB se zavázala, že nechá Francii vlnu ruku v Marku Frmvání Dhdy dvršil britsk-ruské sbližvání byť se zdál, že k němu nemůže djít - V letech zuřila rusk-japnská válka Všichni čekávali, že Rusk zvítězí Během války se hrzivě zamtaly (Sukup) mezinárdní vztahy Rusk byl spjencem Francie, Japnsk byl spjencem VB; VB a Francie uzavřely srdečnu dhdu Francie naknec d knfliktu nezasáhla a křehký spjenecký systém se nezhrutil Ochlazení britsk-ruských vztahů rku 1904 napadla pblíž VB plavidla ruské baltské fltily, která byla vyslána na Dálný výchd, britské ldě VB žádala vysvětlení; ruská fltila přistála ve Vigu a čekala naknec se ruský admirál přiznal, že si britské ldě spletl s japnskými (!) a aféra byla zametena pd kberec Ve válce zvítězil Japnsk (bitva u Cušimy, kapitulace Prt Arthuru, bitva u Mukdenu) válku a následnu revlucí slabené Rusk se musel vzdát svých ambicí vlivňvat dění na Dálném výchdě příčina zlepšení britsk-ruských vztahů byla pdepsána britsk-ruská dhda dhda velryby s medvědem Pdbně jak u srdečné dhdy nešl přím vjenský splek, ale klniální dhdu v blastech Persie (sever s Teheránem vliv Ruska, střed tevřen kncesím bu zemí, jih vliv VB), Afghánistánu a Tibetu - Ruský car Mikuláš II. ( ; vládnul v letech ) pzval Eduarda VII. d Ruska sešli se rku 1908 na jachtě v Tallinu, nebť v Rusk v té dbě zuřila revluce Otakar Kalenda,

7 Pužité zdrje SOUKUP, Jarmír: 6. přednáška z předmětu 5HD213, [n-line]. WWW: < SOUKUP, Jarmír: Přednášky z předmětu 5HD304, , 12:45 14:15; 14:30 16:00 HAFFNER, Sebastian: Od Bismarcka k Hitlervi, Olmuc, Vtbia, 1995, ISBN HONZÁK, František, PEČENKA, Marek: Státy a jejich představitelé, Praha, Libri, 1998, ISBN [n-line]. WWW: < RYCHLÍK, Jan: Nelehká cesta Bulharska d EU [n-line]. WWW: < Encyklpedický slvník, Praha, Oden, 1993, ISBN Oxfrdský slvník světvých dějin, Praha, Academia, 2005, ISBN Časpis /2007 [n-line]. WWW: < Wikipedie, tevřená encyklpedie, WWW: < Wikipedia, die freie Enzyklpädie, WWW: < Encyklpedie CJeC, WWW: < Materiály k předmětu 5HD213, WWW: < Stleti.html> Otakar Kalenda,