Komplexní zhodnocení prognostických faktorů u karcinomu děložního hrdla

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Komplexní zhodnocení prognostických faktorů u karcinomu děložního hrdla"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Komplexní zhodnocení prognostických faktorů u karcinomu děložního hrdla Disertační práce Brno 2012 MUDr. Lucie Mouková

2 Disertační práce byla vypracována na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně v rámci kombinované formy doktorského studia v oboru ONKOLOGIE 5103V041. Prohlašuji, že jsem tuto práci pod vedením svého školitele vypracovala samostatně a nepoužila jsem jinou, než citovanou literaturu. Se zapůjčováním disertační práce souhlasím. Uchazeč: MUDr. Lucie Mouková Oddělení gynekologické onkologie Masarykův onkologický ústav, Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno Školitel: MUDr. Rudolf Nenutil, CSc. Oddělení onkologické a experimentální patologie Masarykův onkologický ústav, Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2

3 Poděkování Dovoluji si tímto srdečně poděkovat svému školiteli MUDr. Rudolfu Nenutilovi,CSc. za odborné vedení při řešení tématu, podporu při vypracování disertační práce, za jeho cenné rady a připomínky. Děkuji panu primáři MUDr. Pavlu Fabianovi, Ph.D. a celému teamu pracovníků Oddělení onkologické a experimentální patologie Masarykova onkologického ústavu za možnost vypracování disertační práce na jejich pracovišti a za technickou podporu při zpracování vzorků. Rovněž bych ráda poděkovala váženému panu primáři MUDr. Josefu Chovancovi, Ph.D. z onkogynekologického oddělení Masarykova onkologického ústavu za jeho vstřícnost a pochopení při řešení projektu. Práce vznikla za podpory vědecko-výzkumného záměru Ministerstva zdravotnictví České republiky FUNDIN MZ0 MOÚ Svoji disertační práci věnuji mé milované mamince, která je mi vším. 3

4 OBSAH 1. ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST ANATOMIE DĚLOHY KARCINOM DĚLOŽNÍHO HRDLA INCIDENCE A MORTALITA ETIOPATOGENEZE KARCINOMU DĚLOŽNÍHO HRDLA RIZIKOVÉ FAKTORY HISTOPATOLOGIE TNM KLASIFIKACE DIAGNOSTIKA PREKANCERÓZNÍ ZMĚNY DĚLOŽNÍHO HRDLA KLINICKÉ PROJEVY KARCINOMŮ TERAPIE PROGNÓZA FOLLOW UP PACIENTEK KLASICKÉ PROGNOSTICKÉ FAKTORY

5 VELIKOST TUMORU HLOUBKA STROMÁLNÍ INVAZE HISTOLOGICKÝ GRADING TUMORU HISTOPATOLOGICKÝ TYP NÁDORU LYMFOVASKULÁRNÍ NÁDOROVÁ INVAZE POSTIŽENÍ LYMFATICKÝCH UZLIN VELIKOST RESEKČNÍ LINIE INTRATUMORÓZNÍ MIKROVASKULÁRNÍ DENZITA NÁDOROVÉ MARKERY SCCA (ANTIGEN SQUAMÓZNÍCH BUNĚK) CYFRA 21-1 (CYTOKERATIN FRAGMENT) CA TPA (TKÁŇOVÝ POLYPEPTIDOVÝ ANTIGEN) BIOMOLEKULÁRNÍ FAKTORY PROTEIN p PROTEIN p PROTEIN p

6 PROTEIN p PROTEIN p PTEN Ki CYKLOOXYGENÁZA VASKULÁRNÍ ENDOTELIÁLNÍ RŮSTOVÝ FAKTOR TRANFORMAČNÍ RŮSTOVÝ FAKTOR BETA IAP (IMMUNOSUPRESSIVE PROTEIN) HORMONÁLNÍ RECEPTORY GENY hterc MYCC CÍLE PRÁCE MATERIÁL A METODY SOUBOR PACIENTEK ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLU METODA FISH

7 IMUNOHISTOLOGIE STATISTICKÁ ANALÝZA CHARAKTERISTIKA SOUBORU PACIENTEK ROZDĚLENÍ PACIENTEK DLE HISTOPATOLOGIE VĚKOVÉ SPEKTRUM BMI VZDĚLÁNÍ RODINNÁ ONKOLOGICKÁ ANAMNÉZA OSOBNÍ ANAMNÉZA PACIENTEK GYNEKOLOGICKÁ ANAMNÉZA ŽEN VZTAH KE GRAVIDITĚ A GYNEKOLOGICKÝM ZÁKROKŮM VZTAH K ANTIKONCEPCI INTERVAL GYNEKOLOGICKÝCH KONTROL VZTAH K SEXUÁLNÍ AKTIVITĚ TERAPIE PACIENTEK V SOUBORU ZASTOUPENI SOUBORU DLE TNM KLASIFIKACE A FIGO VELIKOST TUMORU 75 7

8 5.11. VYJÁDŘENÍ NÁDOROVÝCH MARKERŮ VÝSLEDKY KLASICKÉ PARAMETRY HISTOLOGICKÝ GRADING TUMORU CELKOVÉ PŘEŽITÍ NÁDOROVÁ LYMFANGIOINVAZE A STADIUM ONEMOCNĚNÍ NÁDOROVÁ LYMFANGIOINVAZE A METASTASTATICKÉ POSTIŽENÍ LYMFATICKÝCH UZLIN METASTATICKÉ POSTIŽENÍ LYMFATICKÝH UZLIN A DETEKCE SENTINELOVÉ UZLINY NÁDOROVÁ LYMFANGIOINVAZE A RECIDIVA ČI PROGRESE NEMOCI BEZPŘÍZNAKOVÉ PŘEŽITÍ V ZÁVISLOSTI NA LÉČBĚ A LYMFANGIOINVAZI PROTEINY PROTEIN p PROTEIN p

9 PROTEIN p PROTEIN p PTEN Ki CYKLOOXYGENÁZA HORMONÁLNÍ RECEPTORY GENY GEN hterc GEN MYCC MULTIPARAMETRICKÁ PREDIKCE DISKUSE ZÁVĚR SOUHRN SEZNAM ZKRATEK LITERATURA VLASTNÍ AKTIVITY

10 1. ÚVOD Incidence karcinomu děložního hrdla se v České republice pohybuje kolem 19/ žen. Touto hodnotou se bohužel řadíme ve světě k hodnotám incidencí rozvojových zemí. Přes dosavadní pokroky v diagnostických metodách, standardizaci terapeutických postupů, s ohledem na fertilitu zachovávající výkony mladých žen, stále zůstávají hodnoty incidence karcinomu děložního hrdla v České republice za posledních 20 let přibližně stejné. Pro srovnání např. nejnižší incidence karcinomu děložního hrdla je udávána v Lucembursku 2,1/ žen a Finsku 3,8/ žen. V rámci prevence těchto karcinomů je v současné době snahou České gynekologicko porodnické společnosti zavést organizovaný cervikální screening se standardizací gynekologických kontrol a odběrů cytologických stěrů. Aktuálně existuje v České republice oportunní cervikální screening bez věkového omezení s úhradou gynekologické kontroly 1x ročně dle Zákona o zdraví a lidu z roku V rámci screeningu je žádoucí, aby cytologické laboratoře splňovaly podmínky akreditovaných pracovišť. Ke zpřesnění kvality cytologických odběrů by byla i optimální varianta užívání tekutých médií (liquid base cytology), které jsou ale v našich podmínkách přílišně nákladné. Samotné cytologické odběry mohou být zkresleny i neadekvátními odběry lékaři. V řadě zemí se po 30. roce věku žen odběr cytologie doplňuje i prováděním HPV testací, tj. průkazu přítomnosti vysoce onkogenních lidských papillomavirů (high risk Human Papillomavirus = HPV). Kombinací cytologie a HPV testace se minimalizuje riziko falešné negativity a tím i prodlužuje interval kontrol. Kolposkopická vyšetření děložního hrdla jsou důležitou součástí při abnormálních cytologických stěrech. Na druhou stranu, přeš veškerou dostupnou osvětu prevence karcinomů děložního hrdla, je velká spousta žen, které odmítají chodit na pravidelné gynekologické kontroly ať již z nedostatku času či ze strachu, aby se náhodou něco nenašlo. Nádorové onemocnění se tak mnohdy diagnostikuje až v pozdějších inoperabilních stadiích, kdy je prognóza přežití přes veškerou léčbu nepříznivá. Velmi významným přínosem v pohledu na vznik karcinomu děložního hrdla bylo objasnění role lidského papillomaviru německým vědcem prof. Dr. Haraldem zur Hausenem, který za tento objev získal v roce 2008 Nobelovu cenu za medicínu. Nadějí poslední doby v prevenci proti karcinomu děložního hrdla se tak stalo vytvoření dvou profylaktických vakcín proti high risk lidskému papillomaviru HPV typ 16 a 18, které se podílí v 70 % na vzniku karcinomu děložního hrdla. Od je v souladu se 10

11 zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, 30, odst. 2, písmeno b, bod 6, hrazeno očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky v provedení nejméně ekonomicky náročném proti lidskému papillomaviru třemi dávkami očkovací látky, a to pro dívky, je-li očkování zahájeno od dovršení třináctého do dovršení čtrnáctého roku věku. Na úhradu mají nárok dívky, u kterých bylo zahájeno očkování nejpozději jeden den před dovršením 14. narozenin. Dá se předpokládat, že díky vakcinaci a zavedenému organizovanému cervikálnímu screeningu by v České republice za 20 let mohlo dojít k výraznému poklesu incidence i mortality. Nicméně stále nám zůstává velké množství nekontrolovaných žen s karcinomem děložního hrdla. Je snahou pátrat po dalších prognostických faktorech, které by umožnily léčbu specifikovat ženám přímo šitou na míru. Každé stadium nemoci má přesně definovaný terapeutický postup dle onkogynekologických guidelines. Stadium IA1 je možné řešit konizací, tedy seříznutím části děložního hrdla či prostým odstraněním dělohy (podrobněji viz. TNM klasifikace kapitola ). U operabilních stadií IA2- IIA zůstává hlavní terapeutickou modalitou radikální odstranění dělohy s odstraněním okolních parametrií až k pánevní stěně sec. Wertheim a se systematickým odstraněním pánevních lymfatických uzlin a části poševní manžety. Tato cca 4 hodinová operace má svá rizika a komplikace. V pooperačním průběhu často bývá zhoršení kvality života žen v podobě chronických lymfedémů, chronických pánevních bolestí, sexuální dysfunkce s následnými psychickými dopady až rozvratem partnerských vztahů. Komplikace léčby mohou být případně akcentovány následnou adjuvantní chemoradioterapií. Ve snaze snížit radikalitu výkonu probíhá zatím pouze studiově detekce sentinelové uzliny tedy první strážní lymfatické uzliny, do které je odváděna lymfa od tumoru. V případě histopatologického prokázání negativní sentinelové uzliny by teoreticky v budoucnu mohlo být od systematické pánevní lymfadenektomie upuštěno. Cílem mé disertační práce je najít další markery, ať již na histopatologické, proteomické či na genomové úrovni, které by vypovídaly o rozsahu onemocnění či prognóze karcinomu děložního hrdla již v předoperačním období. Předpokladem je, že by se na základě biopticky odebraného vzorku nádorové tkáně tumoru detekovaly všechny sledované parametry ještě předoperačně. Jejich komplexním zhodnocením by se dokázal stanovit rozsah nádorového postižení, event. přítomnost metastatického postižení lymfatických uzlin, či agresivita nádoru. Léčba by tak byla primárně volena individuálně na každou pacientku. V případě agresivního nádoru s pozitivními 11

12 rizikovými markery by se volila léčba razantnější a naopak u tumorů s negativními markery by mohl být volen méně radikální přístup. 12

13 2. TEORETICKÁ ĆÁST 2.1. ANATOMIE DĚLOHY Děloha je ženský pohlavní orgán hruškovitého tvaru, předozadně zploštělý, který je uložen v pánvi, velikosti délky cca 7 cm a šíře cca 4,5 cm. Popisujme na ní tři hlavní části: tělo děložní - corpus uteri, hrdlo (krček) děložní - cervix uteri, přechod mezi tělem a krčkem - isthmus uteri. Uvnitř dělohy se nachází dutina - cavum uteri. Z oblasti těla děložního v místě tzv. rohů děložních - cornua uteri vychází vejcovody. Část dělohy, lokalizovaná nad rohy děložními, se nazývá fundus uteri. Na oblast cervixu se upíná pochva, která dělí tuto oblast na část nad pochvou - portio supravaginalis a poševní část - portio vaginalis. Tato vaginální část je nazývána taktéž samotným čípkem děložním. Přední stěna děložní se nazývá facies vesicalis a zadní stěna facies intestinalis. Stěny se po stranách stýkají ve hrany děložní - margo uteri dx. et sin. Dutina děložní přechází v oblasti děložního hrdla na canalis cervicis, který je zevně ukončen zevní brankou ostium externum canalis cervicis uteri. Zevní branka je u nerodivších žen okrouhlého tvaru, u rodivších žen bývá po porodech deformována do příčné štěrbiny. Příčná štěrbina dělí čípek na přední pysk - labium anterius a zadní pysk - labium posterius. V oblasti děložního kanálu je sliznice zřasena ve tvaru palmového listu - plicae palmatae. Na přechodu mezi cervixem a isthmem je kanál ukončen vnitřní brankou - ostium internum canalis cervicis uteri. Děloha je kryta peritoneem, které v přední části přechází na močový měchýř, vzadu na rektum a laterálně na pánevní stěny. Tato duplikatura peritonea se nazývá ligamentum latum uteri. 13

14 Obrázek č.1: Anatomie dělohy (Henry Gray, Anatomy of the Human Body, 1918., fig. 1167, Děloha je zavěšena na závěsném aparátu, který tvoří: 1/ ligamenta cardinalia uteri (Mackenrodti) vazivové pruhy vycházející od isthmu dělohy ke stěnám pánevním. 2/ ligamenta sacrouterina - probíhající od hran děložního hrdla k okrajům kosti křížové. 3/ ligamenta vesicouterina - vychází od hran děložního hrdla k okrajům močového měchýře až k zadní straně symfýzy jako ligamenta pubovesicalia. 4/ ligamenta tertia uteri táhnou se od rohů dělohy ke tříselným kanálům a končí v oblasti velkých stydkých pysků. Podpůrný aparát dělohy tvoří m. pubococcygeus, který je součástí m. levatoris ani. Další podpůrnou část tvoří m. transversus perinei profundus a centrum tendineum perinei. Stěna dělohy se skládá z vnitřní slizniční vrstvy endometria, svalové stěny myometria, subserózní vrstvy - parametria a serózní povrchové vrstvy perimetria. Endometrium je tvořeno v dutině děložní jednovrstevným cylindrickým epitelem s řasinkami, s četnými sekrečními buňkami. V oblasti zevního ostia přechází epitel v mnohovrstevntý dlaždicový epitel děložního čípku. Ve zdravé tkáni bývá oblast 14

15 přechodu epitelů ostrá. V opačném případě, kdy můžeme při vyšetření pozorovat přerůstání cylindrického epitelu na povrch čípku, mluvíme o ektopiu. V děložním hrdle se nachází hlenotvorné žlázky glandulae cervicales. Obrázek č.2: Uložení pánevních orgánů (Henry Gray, Anatomy of the Human Body, 1918., fig. 1166, 1165, Obrázek č.3: Uložení pánevních orgánů pohled do pánve (Henry Gray, Anatomy of the Human Body, 1918., fig. 1166, 1165, 15

16 Obrázek č.4: Peroperační pohled do pánve po zarouškování útrob viditelný vpravo močový měchýř, v centru děloha s vejcovody a vaječníky, vlevo rektosigmoideum (foto Masarykův onkologický ústav) Děloha je zásobena oboustranně z mnohočetně vinuté arteria uterina, vycházející z arteria iliaca interna. V oblasti hrany dělohy vybíhá z uterinních cév ramus tubarius k vejcovodu a ramus ovaricus k ovariu. Drobné větvičky zásobující myometrium z uterinní arterie nazýváme arteriae helicinae. Arteria vaginalis probíhá v oblasti děložního hrdla. Žíly tvoří při hranách děložních plexus venosus uterinus, související se žilním systémem močového měchýře, rekta a pochvy. Venae uterinae ústí do vena iliaca interna (Obrázek č.5). 16

17 Obrázek č.5: Cévní zásobení dělohy (Henry Gray, Anatomy of the Human Body, 1918., fig. 1170, 589, Pleteň mízních cév z dělohy odvádí lymfu několika směry (Obrázek č.6): 1/ do nodi lymphatici iliaci interni z oblasti děložního hrdla a větší části děložního těla podél a. uterina. V oblasti parametrií je primární uzlinou nodus lymphaticus parauterinus (Bayerova uzlina) 2/ do nodi lymphatici iliaci externi z celé dělohy přes parametria 3/ do nodi lymphatici sacrales z celé dělohy podél ligamenta sacrouterina 4/ do nodi lymphatici inguinales superfitiales z oblasti těla a rohů děložních podél ligamentum teres uteri 5/ do nodi lymphatici lumbales z horní části dělohy podél cév zásobujících adnexa 17

18 Obrázek č.6: Lymfatický systém pánve (Henry Gray, Anatomy of the Human Body, 1918., fig. 611, Inervace dělohy je zajištěna pomocí plexus uterovaginalis, který obsahuje vlákna z plexus hypogastricus a plexus ovaricus. Sympatická vlákna vedou z Th12-L1 míšních segmentů, zatímco parasympatická vlákna z S2-S4 míšních segmentů [53,54]. 18

19 2.2. KARCINOM DĚLOŽNÍHO HRDLA INCIDENCE A MORTALITA V České republice se incidence karcinomu děložního hrdla pohybuje kolem 19/ žen, mortalita 7/ žen dle ÚZIS ČR 2007 (Graf. č.1) [43]. Jedná se o druhý nejčastější zhoubný nádor u žen. Těmito hodnotami se řadí ve světovém měřítku k hodnotám rozvojových zemí. Dle křivky věkové distribuce se karcinom děložního hrdla nejčastěji vyskytuje u žen mezi 35 až 39 lety a 60 až 65 lety (Graf č.2). V České republice je ročně diagnostikováno ca 1200 nových případů a zemře cca 400 žen za rok na rakovinu děložního hrdla. Dle regionálního zastoupení karcinomu je nejvyšší výskyt v Karlovarském a Ústeckém kraji (Graf č.3) [2,5]. Graf č.1: Incidence a mortalita karcinomu děložního hrdla v České republice (zdroj SVOD v přepočtu na světový standard ASR(W)) 19

20 Graf č.2: Incidence karcinomu děložního hrdla dle věkového rozložení v České republice (zdroj SVOD) Graf č.3: Incidence karcinomu děložního hrdla v České republice dle jednotlivých regionů (zdroj SVOD) 20

21 Vyšší incidence se vyskytuje zejména u sociálně a ekonomicky slabších žen. Nejnižší světová incidence karcinomu děložního hrdla je v Lucembursku 2,1/ žen a Finsku 3,8/ žen. Pro srovnání incidence v Belgii, Holandsku, Německu a USA se pohybuje v rozmezí 9,0 13,0/ žen. Průměrná incidence v Evropské unii je 9,6/ žen (Graf č.4) [45]. Graf č.4: Srovnání incidence karcinomu děložního hrdla ve světě (přepočteno na světový standard ASR(W), zdroj SVOD) 21

22 ETIOPATOGENEZE KARCINOMU DĚLOŽNÍHO HRDLA Za hlavní etiopatogenetický faktor vzniku karcinomu děložního hrdla je v současné době považována infekce Lidským papillomavirem (HPV= Human Papillomavirus) v oblasti děložního hrdla. Předpokládá se, že HPV infekce se podílí v 99,7 % na vzniku tohoto karcinomu. Lidské papillomaviry patří do čeledi Papillomaviridae. Jedná se o malé neobalené DNA viry, velikosti nm. HPV se skládá ze 72 pentamerických penta či hexavalentních kapsomer v ikosahedrálním uspořádání (Obrázek č.7). Každá kapsomera se skládá ze 2 kapsidových proteinů L1 majoritního (55 kda) a L2 minoritního (70 kda). Genom je tvořen cirkulární dvouřetězovou DNA o velikosti 8 tisíc párů bazí. S buněčnými histionovými proteiny tvoří nukleozomy. HPV obsahuje nekódující oblast, kde se nachází regulační sekvence long control region (LCR). Na povrchu se nachází časné (early) geny, které kódují regulační proteiny v časných fázích infekce. E1 gen se účastní počátku replikace, kdy se váže na LCR, interaguje také s proteinem p108, který je katalytickou podjednotkou DNA polymerázy. Slabou vazbou s LCR zesiluje interakce s E2 genem. E2 gen je fosfoprotein, který se podílí při regulaci virové replikace a transkripce (přes LCR). Může také fungovat jako represor transkripce genů E6 a E7. Funkce E3 genu není zatím objasněna. E4 gen funguje jako pozdní protein, jehož exprese probíhá až ve zralých korneocytech. Předpokládá se jeho podíl při narušení mikrofilamentózní struktury a napomáhá uvolnění infekčních virionů z buňky. E5 gen se nachází na buněčné membráně, pravděpodobně narušuje mezibuněčnou komunikaci narušením konexinu. E6 gen váže protein p53, který je nádorovým supresorem a reguluje buněčný cyklus fáze G1 a G2. Díky této vazbě E6 genu dojde k označení proteinu p53 pro degradaci a dochází ke ztrátě kontroly buněčné proliferace s následnou destabilizací genomu. E7 gen působí regulačně a díky vazbě na buněčný transkripční faktor E2F, který způsobuje přechod buňky do S fáze, dojde ke ztrátě kontroly proliferace. E7 gen se taktéž podílí na syntéze DNA a transaktivaci buněčných a virových promotorů (Obrázek č.8). Funkce E8 genu je stále nejasná. Pozdní (late) geny kódují majoritní a minoritní protein. L1 gen je zodpovědný za vazbu na buňku a tvorbu struktury virionu. L2 gen je zodpovědný za vazbu virové DNA při syntéze virionu [49]. 22

23 Obrázek č.7: HPV typ 16 linearizované schéma genomu (Koutský LA, 1989) Obrázek č.8: Gross GE, Barraso R (eds.): Human papillomavirus infection: a clinical atlas. Ullstein Mosby,

24 HPV jsou specifické druhově (např. u papoušků, králíků atd.. ) i tkáňově (afinita ke kůži, sliznici, obojí). Navzájem se HPV mezi jednotlivými druhy nepřenáší. Bylo popsáno cca 400 typů HPV, z nichž se u člověka vyskytuje cca 120 typů HPV, z toho 40 typů HPV se nachází v genitoanální oblasti [47]. Dle onkogenního potenciálu rozdělujeme Lidské papillomaviry na high risk HPV (typ 16, 18, 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58, 59) a low risk HPV (typ 6, 11,34, 40, 42, 43, 44, 54, 70, 72, 74, 81) [51, 52]. Na vzniku karcinomu děložního hrdla se podílí zejména HPV typ 16 a typ 18 cca v 70 %, HPV typy 31, 33, 45, 52 a 58 cca ve 20 % [47]. Přenos HPV probíhá především pohlavním stykem (často bývá nazýván v literatuře sexvirem ), dále byl popsán přenos na pohlavní orgány z rukou a z úst, za porodu i z matky na dítě [47,50]. Úspěšnost přenosu závisí na vnímavosti hostitele, délce kontaktu a dávce HPV. HPV se dostává do organismu v místě drobných mikroskopických poranění či přímým kontaktem v oblasti transformační zóny děložního hrdla. HPV virus napadá bazální vrstvy epitelu [48]. V keratinocytech vytváří nové virové partikule, což můžeme pozorovat jako koilocyty. Ve sliznici se HPV přímo integruje do DNA genomu hostitele. V současné době je promořenost populace HPV virem ve věku od 16 do 18 let cca 80 %. Virus bývá po určité době při dobrém imunitním systému jedince přirozeně zničen. Taktéž může v organismu přetrvávat, aniž by způsoboval patologické změny. Při oslabeném imunitní systému (stres, opakované záněty, imunoterapie, atd.) se high risk HPV viry zabudují do genomu buněk hostitele, kde odstartují přednádorové až nádorové změny. Inkubační doba je 1až 8 měsíců, k tvorbě protilátek dochází zhruba za 9 až 12 měsíců. Infekce tedy může probíhají latentně, subklinicky či klinicky dle imunitního stavu organismu. High risk HPV vyvolávají nejen přednádorové a nádorové změny děložního hrdla, ale je prokázán podíl v 50 % na vzniku karcinomu vulvy, pochvy a penisu, v % karcinomu konečníku a ve 20 % na vzniku karcinomu orofaryngeální oblasti. Low risk HPV typ 6 a 11 iniciují vznik bradavic (condylomata accuminata) v genitoanální i orofaryngeální oblasti, jejichž incidence se pohybuje od 200 až 400 na obyvatel. 24

25 RIZIKOVÉ FAKTORY K rizikovým faktorům patří větší počet sexuálních partnerů ženy, nebo žena může žít v jednostranné monogamii s promiskuitním mužem. Naopak ve vztahu si mohou být partneři věrni a přinést si HPV infekci z předchozích vztahů vzhledem k promořenosti HPV v populaci. Mezi rizikové faktory řadíme i časné zahájení sexuálního života před 16 rokem, multiparitu (zejména 3 a více porodů), nízký věk prvního porodu. Kouření má taktéž svůj nemalý podíl na vzniku karcinomu, RR se udává kolem 3. V incidenci karcinomu se vyskytují rasové i etnické rozdíly, které spíše svědčí pro nízký socioekonomický stav. Významným prognostickým faktorem je špatný stav imunitního sytému, který umožní rozvoj HPV infekce, např. primární či sekundární imunodeficitní stavy (např. AIDS), medikamentózní imunosuprese atd.. Mezi další rizikové faktory řadíme koincidenci sexuálně přenosných chorob (např. chlamydie, herpesviry atd.). K rizikovým faktorům s již malou měrou můžeme zařadit i věk ženy, rodinnou zátěž (při postižení matky i dcery je RR 2-3), diety s nedostatkem vit. C, beta karotenu, folátů. Některé alely a haplotypy HLA systému se mohou podílet na vzniku karcinomu [1, 2]. Kamelle a kol. rozděluje pacientky s karcinomem děložního hrdla do 3 skupin dle přítomnosti histopatologických rizikových faktorů: - nízké riziko absence rizikových faktorů - střední riziko pozitivní lymfangioinvaze (LVSI) a přítomnost cervikální stromální invaze nebo negativní LVSI s infiltrací nad ½ cervikálního stromatu - vysoké riziko metastatické postižení lymfatických uzlin a nádorovou infiltrací parametrií Ve své retrospektivní studii na souboru pacientek s karcinomem děložního hrdla stadia IB2 popsal 2-letý DFS (disease-free survival) u skupiny s nízkým rizikem ve 100 %, se středním rizikem 83 % a u skupiny s vysokým rizikem 60 % [6]. 25

26 HISTOPATOLOGIE Z maligních epitelových nádorů pochází většina karcinomů děložního hrdla. V % je velký podíl spinocelulárních (dlaždicobuněčných) karcinomů. Adenokarcinomy tvoří %. Ostatní formy jako např. adenosquamózní karcinomy, adenoidně cystické karcinomy, nádory s neuroendokrinní sekrecí atd., jsou vzácné. U invazivních spinocelulárních karcinomů rozlišujeme rohovějící a nerohovějící typy, dále pak bazaloidní, verukózní, kondylomatózní, papilární, lymphoepithelioma-like dlaždicový a skvamotranzicionální karcinom. Verukózní a kondylomatózní karcinomy mají poměrně dobrou prognózu. Naopak bazaloidní spinocelulární karcinom se chová velmi agresivně, se špatnou prognózou. Z adenokarcinomů se vyskytuje nejčastěji v % mucinózní adenokarcinom. Dle histologické struktury se dělí ještě na další typy endocervikální, intestinální, z prstenčitých buněk, viloglandulární a minimálně deviovaný (= adenoma malignum). Endometroidní adenokarcinom zastupuje cca 30 % adenokarcinomů endocervixu. Jeho odlišení od primárního endometroidního adenokarcinomu děložního těla může někdy způsobovat diagnostické obtíže. V 5 % se vzácně vyskytují serózní a světlobuněčný adenokarcinom. Z mezonefrických reziduí mohou vznikat ojediněle mezonefrické adenokarcinomy. Mezi další maligní epitelové tumory patří vzácné formy adenosquamózní karcinom (5 25 % karcinomů děložního hrdla), adenoidně cystický karcinom (se špatnou prognózou), adenoidně bazocelulární karcinom (prognosticky příznivý), nediferencovaný karcinom, karcinoid, atypický karcinoid, malobuněčný karcinom a velkobuněčný neuroendokrinní karcinom. K maligním mezenchymálním nádorům řadíme velmi vzácné leiomyosarkomy, embryonální rhabdomyosarkomy, endometriální stromální sarkomy, nediferencované endocervikální sarkomy, angiosarkomy, alveolární sarkomy měkkých tkání a další extrémně vzácné typy tumorů. Smíšené maligní epitelové a mezenchymální nádory obsahují vzácnou skupinu nádorů maligní smíšené mülleriánské nádory, adenosarkomy a nádory podobné Wilmsovu tumoru ledviny [2]. 26

27 Tabulka č.1: Histopatologická klasifikace nádorů děložního hrdla (Cibula a kol., Onkogynekologie, Grada 2009) Epitelové nádory Nádory z dlaždicového epitelu Žlázové nádory Ostatní epitelové nádory Mezenchymové nádory Smíšené epitelové a mezenchymální nádory Melanocytární nádory Histologický typ dlaždicobuněčný karcinom mikroinvazivní dlaždicobuněčný karcinom mucinózní adenokarcinom endometroidní adenokarcinom světlobuněčný adenokarcinom serózní adenokarcinom mezonefrický adenokarcinom adenoskvamózní karcinom karcinom z matnicových buněk malobuněčný karcinom nediferencovaný karcinom adenoidně cystický karcinom adenoidně bazocelulární karcinom leiomyosarkom endometriální stromální sarkom, low grade nediferencovaný endocervikální sarkom karcinosarkom (smíšený maligní mülleriánský nádor) adenosarkom Wilmsův nádor maligní melanom 27

28 TNM KLASIFIKACE Dle velikosti nádoru a rozsahu postižení okolních tkání se nádory děložního hrdla řadí do TNM a FIGO klasifikace (Tabulka č.2) [2]. Hodnocení primárního nádoru: T Tx.. tumor nelze hodnotit T0.. primární tumor nepřítomen Tis.. carcinoma in situ T1.. karcinom děložního hrdla omezen pouze na dělohu T2.. nádor se šíří mimo dělohu, ale ne ke stěnám pánevním či distální 1/3 pochvy T3.. nádor se šíří ke stěnám pánevním, postihuje dolní 1/3 či způsobuje hydronefrózu až afunkci ledviny T4.. nádor postihuje moč. měchýř, rektum či přesahuje malou pánev Hodnocení regionálních pánevních lymfatických uzlin: N Nx.. uzliny nelze hodnotit (či malý počet získaných lymfatických pánevních uzlin pod 10) N0.. bez nálezu nádorových buněk v regionálních uzlinách (minimálně 10 a více hodnotitelných pánevních uzlin) N1.. nádorově postiženy regionální mízní uzliny Hodnocení vzdálených metastáz: M Mx.. nelze vzdálené metastázy hodnotit M0.. bez přítomnosti vzdálených metastáz M1.. přítomnost vzdálených metastáz (nejčastěji plíce, skelet, paraaortální a mediastinální lymfatické uzliny) 28

29 Tabulka č.2: Klasifikace TNM a FIGO zhoubných nádorů děložního hrdla TNM FIGO T1 omezení na dělohu I T1a preklinický invazivní nádor diagnostikovaný mikroskopicky IA T1a1 stromální invaze 3 mm vertikálně a 7 mm horizontálně IA1 T1a2 stromální invaze > 3 mm a 5 mm vertikálně 7 mm IA2 horizontálně T1b klinicky viditelná leze ohraničená na dělohu IB T1b1 4 cm IB1 T1b2 > 4 cm bulky tumor IB2 T2 šíření mimo dělohu, ne na distální 1/3 pochvy a ne k pánevní II stěně T2a šíření na proximální 2/3 pochvy IIA T2a1 4 cm IIA1 T2a2 > 4 cm bulky tumor IIA2 T2b šíření do parametrií IIB T3 šíření mimo dělohu, rozvoj hydronefrózy, afunkce ledviny III T3a šíření na distální 1/3 pochvy, ne k pánevní stěně IIIA T3b šíření k pánevní stěně a/nebo hydronefróza a/nebo afunkce IIIB ledviny T4 šíření na sliznici močového měchýře/ sliznici rekta/ mimo IVA malou pánev N1 postižení regionálních uzlin IIIB a výše M1 vzdálené metatázy IVB Tabulka č.3: Rozdělení karcinomů děložního hrdla do stadií stadium 0 Tis N0 M0 stadium IA T1a N0 M0 stadium IA1 T1a1 N0 M0 stadium IA2 T1a2 N0 M0 stadium IB T1b N0 M0 stadium IB1 T1b1 N0 M0 stadium IB2 T1b2 N0 M0 stadium IIA T2a N0 M0 stadium IIB T2b N0 M0 stadium IIIA T3a N0 M0 stadium IIIB T1 N1 M0 T2 N1 M0 T3a N1 M0 T3b N jakékoliv M0 stadium IVA T4 N jakékoliv M0 stadium IVB T jakékoliv N jakékoliv M1 29

30 DIAGNOSTIKA Primární diagnostika prekanceróz a karcinomu děložního hrdla je založena na pravidelných gynekologických kontrolách (včetně vyšetření per rectum), cytologických stěrech exocervixu a endocervixu, kolposkopii, vaginálním ultrazvukovém vyšetření. Nádory lokalizované v místě transformační zóny cervixu bývají velmi časně rozpoznatelné. V malém procentu jsou tumory lokalizované uvnitř děložního hrdla či stromálně, které nemusí být zachyceny při onkocytologických stěrech. Při kolposkopickém vyšetření se užívá speciálního mikroskopu, díky kterému můžeme přehlédnou celý povrch děložního čípku i část hrdla a okolní části pochvy. V kolposkopickém obraze můžeme pozorovat nádorové změny jak plošné, tak nad niveau. Často bývá rozbrázděný povrch tumoru, někdy v podobě kráterů či rozsáhlých ulcerózních změn. Dále můžeme vidět změny barvy epitelu, atypické cévní obrazce, arkády, girlandovité cévy atd.. K lepšímu posouzení změn v oblasti děložního hrdla se užívá zelený filtr, aplikace 3 5 % kys. octové či Lugolův roztok. V cytologickém nátěru krom jasných nádorovýh buněk můžeme nalézt i tvz. koilocyty. Koilocyty jsou buňky s větším hyperchromním měchýřkovitým jádrem s perinukleárním halo efektem, který vzniká na základě vakuolizace cytoplazmy kolem jádra v souvislosti s HPV infekcí. U prekancerózních změn napomáhají v terapeutické rozvaze i HPV testy pomocí metody PCR. U hybridizačních HPV testů se provádí přímá detekce extrahované DNA (Digene testy). U amplifikačních HPV testů se nejprve úsek DNA namnoží a teprve poté je zpracován metodou PCR. Obrázek č.9: Viditelný karcinom děložního hrdla při gynekologickém vyšetření pomocí gynekologických zrcadel (foto Masarykův onkologický ústav) 30

31 K bioptickým metodám k histologické verifikaci nálezu karcinomu patří: 1/ minibiopsie (punch biopsie) - provádíme u evidentního invazivního karcinomu 2/ cílená excize u suspektního invazivního karcinomu dle kolposkopického a cytologického nálezu 3/ kyretáž děložního hrdla při podezření na endocervikální karcinom 4/ konizace diagnosticko terapeutický výkon při podezření na mikroinvazivní karcinom Mezi základní obligatorní vyšetření karcinomů patří: 1/ anamnéza 2/ komplexní gynekologické vyšetření, vyšetření per rectum, somatické vyšetření 3/ laboratorní vyšetření - hematologické vyšetření, kompletní biochemické vyšetření, vyšetření krevní skupiny, HBsAg, protilátky proti hepatitidě C při patologii jaterních testů 4/ RTG snímek plic a mediastina 5/ cystoskopické vyšetření 6/ ultrazvukové vyšetření ledvin Mezi fakultativní vyšetření řadíme: 1/ magnetická rezonance k měření volumometrie, kdy může výsledek ovlivnit management léčby 2/ komplexní gynekologické ultrazvukové vyšetření (abdominální, transvaginální, event. transrektální) k posouzení lokalizace nádoru, volumometrie, posouzení stavu ledvin 3/ CT vyšetření malé pánve, břicha a retroperitonea 4/ intravenózní vylučovací urografie (IVU), event. dynamická scintigrafie 5/ rektoskopie 6/ kolonoskopie, event. irrigografie 7/ odběr SCC 8/ lymfografie Onkologickou rozvahu provádí gynekolog s nejvyšší kvalifikací v oboru, radiační onkolog s nejvyšší atestací v oboru, histopatolog a radiodiagnostik [44, 45]. 31

32 PREKANCERÓZNÍ ZMĚNY DĚLOŽNÍHO HRDLA Jedná se o dysplastické změny děložního hrdla, vycházející z dlaždicobuněčného či žlázového epitelu. Doba vzniku první prekancerózy po vznik karcinomu se udává let, ale byly popsány již první případy karcinomů po 2 letech! Poměr dlaždicobuněčných a žlázových prekanceróz je cca : 1, zatím co u karcinomů je poměr spinocelulárních karcinomů a adenokarcinomů 5 7 : 1. Cervikální intraepiteliální neoplazie (CIN, = squamózní) je spojena s HPV infekcí. V buňkách dochází k poruše maturace, rozšiřuje se bazální zóna, nalézáme časté jaderné polymofrie, hyperchromazie, přítomnost mitóz, atypických mitóz, nepravidelnost jaderných membrán. V cytologickém obrazu můžeme pozorovat též HPV asociované koilocyty (viz. kapitola ). Histologicky rozlišujeme: 1/ dysplazii mírného stupně (CIN I) ke změnám dochází v dolní 1/3 epitelu. 2/ dysplazie středního stupně (CIN II) v dolních 2/3 epitelu dochází k poruše maturace, změně nukleocytoplasmatického poměru s četnými mitózami. 3/ těžkou dysplazii zahrnující i carcinoma in situ (CIN III) - k poruchám maturace dochází v celé šířce epielu, s četnými i atypickými mitózami. V cytologickém nálezu hodnotíme low grade squamous intraepithelial lesion (LSIL) zahrnující CIN I a high grade squamous intraepithelial lesion (HSIL) zahrnující CIN II a CIN III. Cervikální glandulární intraepiteliální neoplazie (CGIN) dělíme taktéž na low grade a high grade, který zahrnuje adenokacinom in situ (AIS) [2]. Obrázek č.10: Schéma rozvoje prekanceróz v karcinom děložního hrdla (zdroj 32

33 KLINICKÉ PROJEVY KARCINOMŮ Klinicky se v časných stadiích (do stadia IIA) karcinomy děložního hrdla projevují intermitentním krvácením z děložního hrdla, většinou mimo menstruační cyklus či při pohlavním styku, bolestivostí při pohlavním styku a zapáchajícím výtokem. Často bývají karcinomy předcházeny opakovanými záněty pochvy (kolpitis), kdy v zánětlivém terénu cervixu bývají příznivé podmínky pro zabudování infekci Human papilomavirus do genomu buněk. Nepravidelné krvácení bývá někdy přičítáno hormonální poruše menstruačního cyklu a pacientky mění často druhy hormonálních antikoncepcí. Paradoxně dle našich zkušeností, postmenopauzální ženy většinou přichází k lékaři s prvními příznaky krvácení v časném stadiu, zatím co ženy ve fertilním věku krvácení se záněty často přechází a onemocnění je tak diagnostikováno pozdě. V pozdních inoperabilních stadiích (stadium IIB a více) bývají výrazné pelvalgie a dorsalgie z tumorózní infiltrace pánve. Postrachem lékařů je silné profuzní krvácení z tumoru cervixu, které se ve velmi pokročilém stadiu nedaří zastavit ani embolizací ilických cév, ani hemostyptickou radioterapií. Pacientky tak mohou zemřít vykrvácením přes hojnou substituci krevními deriváty a maximální lékařskou péči. Tumorózní infiltrace pánve a dutiny břišní často vede k útlaku ureterů s následným vznikem hydronefrózy až afunkcí ledvin. Pacientky tak mívají zavedené doživotní nefrostomie, omezující kvalitu jejich života. Tumorózní obliterace střev vyžaduje nutné založení stomie vzhledem k recidivujícím ileózním stavům. Ulcerující tumory pánve, které se šíří do močového měchýře a rekta mohou kompletně destruovat celou pánev, kdy nelze jednotlivé orgány od sebe diferencovat, výrazně omezující pacientku při pohybu, s extrémní bolestivostí. Nádory děložního hrdla nejčastěji metastazují do regionálních pánevních lymfatických uzlin. Vzdálené metastázy postihují zejména plíce, skelet, játra, paraaortální lymfatické uzliny. Při postižení plic pacientky mívají častý kašel nezabírající na léčbu, s postupnými progredujícími záchvaty dušnosti. Při kostních metastázách postupně vznikají spontánní patologické fraktury. Mezi příznaky metastatického postižení mozku patří dvojité vidění, poruchy kinetiky, výpadky paměti či časté změny nálad a kolapsové stavy. Vysvobozením pro inkurabilní pacientky bývají masivní embolie na základě nádorové koagulopatie. 33

34 TERAPIE Terapie časných stádií (Ia1 - IIa) představuje širokou škálu chirurgické léčby od fertilitu zachovávajících výkonů u milimetrových lézí až po rozsáhlé radikální hysterektomie s lymfadenektomií. Dostatečná radikalita operačního výkonu výrazně ovlivňuje prognózu pacientek, což stále svědčí o tom, že by měly být pacientky s nádorovým postižením léčeny v onkogynekologických centrech. U pacientek s vysokým operačním rizikem je volbou radioterapie. U pozdních stadií (IIb - IIIb) je indikována kombinovaná radioterapie s konkomitantní chemoterapií. Ve stadiu IV bývá postup individuální dle stavu pacientky - paliativní radioterapie či chemoterapie [44, 45, 2, 5, 46] Novinkou poslední doby je detekce sentinelové uzliny peroperačně (Obrázek č. 11 a 12). Jedná se o první uzliny, která odvádí lymfu od tumoru dále do těla. Předoperačně se aplikuje patentová modř a radiokoloid technecia (Tc99m) do děložního hrdla a peroperačně se pomocí speciální gamasondy detekuje tato strážní lymfatická uzlina, která je posléze podrobněji histopatologicky zpracována. Při pozitivitě této uzliny můžeme modifikovat rozsah operace. V současné době není detekcí sentinelové uzliny vyloučena indikace systematické pánevní lymfadenektomie. Obrázek č.11: Detekce sentinelové uzliny peroperačně měřící přístroj (foto Masarykův onkologický ústav) 34

35 Obrázek č.12: Detekce sentinelové uzliny peroperačně pomocí gamasondy (foto Masarykův onkologický ústav) Obrázek č.13: Konizace děložního hrdla (foto Masarykův onkologický ústav) 35

36 Operační postupy u operabilních nálezů: 1/ terapeutická konizace jako samotnou léčebnou modalitu ji lze provést u stadia T1a1 u žen ve fertilním věku, které si přejí otěhotnět, bez přítomnosti angioinvaze a leze nedosahuje či může dosahovat hranice preparátu. Dále u stadia T1a1 u vysoce rizikových žen k většímu chirurgickému výkonu, bez angioinvaze, kdy leze nedosahuje hranice preparátu (Obrázek č. 13). 2/ trachelektomie (=tracheloplastika, t.j. vysoká resekce cervixu) s laparoskopickou lymfadenektomií provádíme u žen ve fertilním věku, které si přejí otěhotnět ve stadiu T1a1 s angioinvazí, stadia T1a2 a stadia IB1 do velikosti nádoru do 2 cm. Při větším národovém nálezu nad 2cm provádíme radikální hysterektomii či volíme primární chemoradioterapii. 3/ radikální hysterektomie gr. II sec. Wertheim s lymfadenektomií provádí se u stadií T1a2, T1b1 do velikosti tumoru do 2 cm. Tento výkon lze provést i laparoskopicky. Při radikální hysterektomii gr. II se resekují parametria do úrovně probíhajících ureterů. V rámci radikální hysterektomie se provádí resekce poševní manžety, která by měla být 2cm do zdravé tkáně. 4/ radikální hysterektomie gr. III sec. Wertheim s lymfadenektomií provádíme u stadií T1b1 s tumorem velikosti nad 2cm, T1b2 a T2a. Resekce parametrií zde probíhá až k pánevním stěnám, laterálně od ureterů. Lymfadenektomie u karcinomu děložního hrdla se provádí v pánvi oboustranně systematicky. Odebíráme lymfatické uzliny z oblasti podél ilických cév, obturatorní fossy, parametriální, presakrální a laterosakrální oblasti. Minimální počet lymfatických uzlin k možnému hodnocení N klasifikace je 10 uzlin. Tento počet byl stanoven s ohledem na rozvojové země. Za standardní chirurgický staging se považuje adekvátní počet 20 a více lymfatických uzlin. V případě peroperačního zjištění nádorové infiltrace parametrií operační výkon ukončujeme s následnou kurativní radioterapií, či chemoradioterapií. U tzv. bulky tumorů - tedy nádorů stadia T1b2 s velikost nad 4 cm může být alternativnou operační léčby zvolená primární radikální radioterapie či chemoradioterapie. Také je možno aplikovat neoadjuvantně chemoterapii s platinovými deriváty, která je následována radikálním operačním řešením. Ovaria lze u pacientek ve fertilním věku ponechat a provádí se peroperačně transpozice ovarií, kdy jsou ovaria uvolněna a fixována kraniálně nad oblast pánve. 36

37 Obrázek č.14: Peroperační pohled do pánve při radikální hysterektomii gr. III sec. Wertheim s prováděnou pánevní lymfadentkomií (foto Masarykův onkologický ústav) Obrázek č.15: Preparát dělohy s adnexy a resekovanými parametriemi po stěnu pánevní a poševní manžetou po radikální hysterektomie gr. III sec. Wertheim (foto Masarykův onkologický ústav) 37

38 Obrázek č.16: Preparát dělohy s viditelným karcinomem děložního hrdla, kdy je otočena poševní manžeta po radikální hysterektomii gr. III sec. Wertheim (foto Masarykův onkologický ústav) Hormonální substituční léčba u pacientek po adnexektomii není kontraindikována. Radioterapie: 1/ primární radioterapie je indikována od stadi IIB a výše, u nižších stádií v případě kontraindikace operační léčby s vysokým rizikem pro pacientku, či pokud pacientka nesouhlasí s operační léčbou. Celková doba léčby ja maximálně 52 dní vzhledem k lokální kontrole. U menších nádorů se brachyterapie přidává po dávce Gy zevní radioterapie, u větších nádorů po Gy zevní radioterapie. U samostatné zevní radioterapie je celková maximální dávka do 70 Gy. Pro brachyterapii by maximální jednotlivá dávka neměla překročit 7 Gy vzhledem k nežádoucím účinkům. Aplikace se provádí pomocí vaginálních ovoidů (kolpostatu) do vrcholu pochvy. 2/ konkomitantní chemoradioterapie může být užita v rámci primární léčby či adjuvance. Užívá se při nádorovém postižení lymfatických uzlin či šíření tumoru do 38

39 parametrií. Zahrnuje zevní radioterapii s chemoterapií a brachyterapií. K radioterapii se podává cisplatina mg/m² jednou týdně. Dle klinických studií bylo prokázáno užitím konkomitantní chemoradioterapie snížení rizika úmrtí o %. 3/ adjuvantní radioterapie je indikována u nálezu více než 1 mikrometastázy v 1 lymfatické uzlině (pn1), u nádorů stadia pt1a2a výše, kde nebyl odebrán adekvátní počet lymfatických uzlin (pnx), u nádorů stadia pt1b1 s nádorovou infiltrací více než 2/3 stromatu děložního hrdla s přítomností dalších rizikových faktorů a dále u stadií pt1b2 a pt2a. V případě kombinované radioterapie se aplikuje Gy zevní radioterapie během 5-6 týdnů s brachyterapií na oblast pánve. Při postižení paraaortálních uzlin sahá ozařované pole až do úrovně obratlů Th12 L1. 4/ paliativní radioterapie se aplikuje u velmi pokročilých nádorů, metastáz či u pacientů v celkově špatném stavu. V rámci hemostyptického účinku zevní radioterapie při masivnějším krvácení z karcinomu děložního hrdla lze aplikovat 8 10 Gy jednorázově na oblast dělohy. Chemoterapie: 1/ konkomitantní chemoradioterapie viz. výše 2/ neoadjuvantní chemoterapie dosavadní výsledky jsou kontroverzní, dostupná publikovaná data zatím jasně neprokázala prognostický význam u velkých tumorů v porovnání s primárním operačním řešením. 3/ adjuvantní chemoterapie po radikální operaci s pozitivitou lymfatických uzlin je její přínos stále kontroverzní. Její indikace je čistě individuální. 4/ paliativní chemoterapie užívá se u recidivujících onemocnění či v léčbě mestastáz. Mezi nejúčinnější cytostatika patří cisplatina, karboplatina, ifosfamid, paklitaxel, vinorelbin a topotekan. 39

40 PROGNÓZA Pacientky v počátečních operabilních stadiích karcinomu děložního hrdla mají poměrně příznivou prognózu 5-letého přežití (Tabulka č.4). Problémem zůstává pozdní záchyt v těchto časných stadiích nemoci. Např. ve stadiu I je diagnostikováno cca 40 % pacientek. Bohužel, v České republice t.č. není fungující organizovaný screening cervikální patologie. Pacientky často podceňují své klinické příznaky a vyhýbají se lékařským gynekologickým prohlídkám. Ne vždy se podaří kvalitní odběr cytologického stěru z hrdla či adekvátní popis nálezu s falešně negativním výsledkem. Zatím nejsou v České republice daná pravidla auditu jednotlivých pracovišť [2]. Tabulka č.4: Prognóza pětiletého přežití u karcinomu děložního hrdla (DiSaia, Onkogynekologie, Grada 2009) Stadium % pacientek přežívajících pětiletý interval IA IB IIA IIB III IV FOLLOW UP PACIENTEK Ženy po léčbě by měly být dispenzarizované na pracovišti s komplexní onkologickou péčí. 1. a 2. rok od ukončené léčby by měly být pacientky sledovány každé 3 měsíce, rok každých 6 měsíců, poté každý rok. Součástí standardních kontrol by mělo být komplexní gynekologické vyšetření, fakultativně odběr SCC, v prvním roce ultrazvukové vyšetření malé pánve a ledvin, pravidelné kontroly krev. obrazu a kompletní laboratoře, dle symptomatologie a klinické indikace CT vyšetření či RTG srdce a plic, mamografie po 45. roce života žen dle standardních screeningových intervalů [44, 45]. 40

41 2.3. KLASICKÉ PROGNOSTICKÉ FAKTORY VELIKOST TUMORU Velikost nádoru děložního hrdla je těsně spjata s prognózou onemocnění a postižením lymfatických uzlin. Jordan a kol. uvádí při velikosti leze do 1 mm nulové riziko metastatického postižení, při velikosti 1-3 mm 1-2 % metastáz, u leze velikosti 3-5 mm 6-8 % metastáz do regionálních lymfatických uzlin [8]. Alvarez a kol. sledoval desetiletou prognózu pacientek po radikálních operacích, které měly metastaticky postiženy maximálně 2 lymfatické uzliny. U pacientek s primárním nádorem pod 1cm byla kompletní remise v 90 %. U nádorů velikosti do 4cm popsal desetileté přežití %, u nádorů nad 4 cm přežití jen 13 %. Obecně je prokázána u bulky tumorů děložního hrdla ve stadiu Ib2 a IIa větší incidence metastatického postižení regionálních lymfatických uzlin a přítomnost vzdálených metastáz [5]. Obrízek č.17: Karcinom děložního hrdla stadia IB1 (foto Masarykův onkologický ústav) 41

42 HLOUBKA STROMÁLNÍ INVAZE Hloubka stromální invaze (cervical stromal invasion CSI) pod 3 mm dle studií nenasvědčuje pro metastatické postižení lymfatických uzlin či rekurenci [36]. Ostor a kol. popisuje u hloubky invaze 0-3 mm rekurenci a poměr úmrtí 0,8 a 0,2 %, zatím co u lézí velikosti mm rekurenci a poměr úmrtí 4 a 2 % [37]. Ve studii Milam a kol. je popisována při houbce invaze nad 4 mm s pozitivní LVSI signifikantní souvislost s metastatickým postižením lymfatických uzlin [35]. 2/3 infiltrace stromatu děložního hrdla je považována za výrazný rizikový faktor HISTOLOGICKÝ GRADING TUMORU Dle histopatologického stupně diferenciace dělíme nádory na G1 dobře diferencované, G2 středně diferencované, G3 špatně diferencované, G4 nediferencované a Gx, kdy nelze stupeň hodnotit. Prognostický význam je udáván spíše u adenokarcinomů děložního hrdla. Berek a kol. sledoval 5 leté přežití u pacientek s adenokarcinomy. Pacientky dosáhly kompletní remise u G1 v 84,2 %, u G2 v 77,8 %, u G3 v 50 % [5] HISTOPATOLOGICKÝ TYP NÁDORU Yasuda a kol. srovnával ve své studii u nádorů děložního hrdla stadia Ib1 adenosquamózní karcinomy (ASC), adenokarcinomy (ADC) a spinocelulární karcinomy (SCC). Incidence metastatického postižení se nijak výrazně nelišila mezi jednotlivými histologickými typy nádorů u ASC ve 21,4 %, u ADC ve 13,6 % a SCC v 15.8 %. Nicméně horší prognóza 5-letého přežití byla prokázána u adenosquamózních karcinomů ASC 82,4 %, ADC 92,4 %, SCC 94.0 % [38] LYMFOVASKULÁRNÍ NÁDOROVÁ INVAZE Lymfovaskulární invaze (lymphovascular space invasion - LVSI) je nezávislý rizikový prognostický faktor u karcinomu děložního hrdla. Lymfovaskulární tumorózní invaze je v přímé korelaci s metastatickým postižením lymfatických uzlin a stagingem [9,31]. Detekce se provádí pomocí hematoxylinu-eosinu. Delgado a kol. prokázal ve své prospektivní studii souvislost mezi DFI a LVSI. U pacientek s pozitivní LVSI byl DFI 42

43 77 %, zatímco u pacientek s negativní LVSI 88.9 % [33]. Morice a kol. popisuje 5-letý overall survival 97 % u pacientek s negativní LVSI a 78 % s pozitivní LVSI [34]. Roman a kol. prokázal přímou úměru mezi kvantitou nádorové lymfovaskulární invaze a metastatickým postižením lymfatických uzlin [32]. Na základě preoperativní LVSI z biopsie v souvislosti s hloubkou nádorové invaze nad 4 mm vyhodnotil Milam a kol. přímou úměrnost s metastatickým postižením lymfatických uzlin [35]. Obrázek č.18: Imunohistochemické značení vaskulárních endoteliálních buněk - CD31 (PECAM-1, Dako, 400x zvětšení (Masarykův onkologický ústav) POSTIŽENÍ LYMFATICKÝCH UZLIN U karcinomu děložního hrdla jsou regionální lymfatické uzliny v oblasti paracervikální, parametriální, při a. iliaca interna, a. iliaca externa, v obturatorní fose a při a. iliaca communis. Metastatické postižení pánevních lymfatických uzlin patří mezi významný prognostický faktor karcinomu děložního hrdla, který snižuje 5-leté přežití 43

44 pacientek na 50 %. V případě postižení paraaortálních lymfatik klesá 5-leté přežití na 20 %. Delgado a kol. prokázal ve studii nepřímou úměru mezi stoupajícím počtem pozitivních lymfatických uzlin a dobou 5-letého přežití. Při postižení 1 lymfatické uzliny popsal přežití 62 %, u 2 pozitivních lymfatických uzlin 36 %, u 3 a 4 pozitivních lymfatických uzlin 20 %, u 5 a více pozitivních lymfatických uzlin nulové pětileté přežití. Pro stanovení klasifikace pn je zapotřebí získat při pánevní lymfadenektomii 10 a více lymfatických uzlin s ohledem na rozvojové země. O prognóze rozhoduje i jejich počet, velikost metastáz a přítomnost vzdálených metastáz [5]. V současné době, kdy metodikou vyšetření sentinelové uzliny ve vyšším procentu detekujeme mikrometastázy, event. izolované nádorové buňky v sentinelové uzlině, vyvstává otázka jak přistupovat k pacientkám s tímto nálezem ve smyslu adjuvantní léčby. Obrázek č.19: Pohled do pánve, kde vizualizována sentinelova lymfatická uzlina interilická vpravo po předchozím barvení Patent Blau a Tc99 (Masarykův onkologický ústav) 44

45 VELIKOST RESEKČNÍ LINIE Raspagliesi a kol. se zabýval velikostí resekční linie v souvislosti s prognózou u pacientek po konizaci pro mikroinvazivní spinocelulární karcinom. Prognosticky významnou vzdáleností mezi kraniální hranicí tumoru a apexem konusu (apical clearance) bylo ve studii 10,6 mm a vzdálenost mezi tumorem a laterální stěnou konusu (lateral clearance) 6,5 mm. Raspagliesi prokázal statisticky význam mezi hodnotou apikální clearance a rekurencí [36]. Při radikální hysterektomii je rovněž vyžadován bezpečná vzdálenost tumoru od lemu vaginální manžety. Obrázek č.20: Preparát dělohy s karcinomem děložního hrdla a 3 cm poševní manžetou (foto Masarykův onkologický ústav) INTRATUMORÓZNÍ MIKROVASKULÁRNÍ DENZITA Cantu De León a kol. popsal v retrospektivní studii u spinocelulárních karcinomů děložního hrdla mikrovaskulární intratumorózní denzitu (microvascular density - MVD) v korelaci s ostatními prognostickými faktory. MVD nad 20 byla přítomna u 68 % pacientek s rekurencí onemocnění. Ve skupině bez rekurence byl průkaz MVD ve 39 %. [42] 45

POHLAVNÍ ÚSTROJÍ ŽENY (ORGANA GENITALIA FEMININA)

POHLAVNÍ ÚSTROJÍ ŽENY (ORGANA GENITALIA FEMININA) POHLAVNÍ ÚSTROJÍ ŽENY (ORGANA GENITALIA FEMININA) Vaječník (ovarium) oválný tvar, rozměry: d 2-5 cm, tl 0,5-1cm zevní popis: plochy: okraje: póly: facies med. - směřuje do nitrá pánve facies lat. - směřuje

Více

Onkogynekologie. Ascites se nejčastěji vyskytuje u karcinomu: ovaria hrdla děložního těla děložního vulvy

Onkogynekologie. Ascites se nejčastěji vyskytuje u karcinomu: ovaria hrdla děložního těla děložního vulvy Apoptóza je: terminální proces buněčné diferenciace vedoucí k zániku buňky klonování buňky cytostatický efekt proces vyjadřující metastázování Ascites se nejčastěji vyskytuje u karcinomu: Carcinoma in

Více

Guideline gynekologických zhoubných nádorů 2004/2005. Primární komplexní léčba operabilních stádií zhoubných nádorů děložního těla

Guideline gynekologických zhoubných nádorů 2004/2005. Primární komplexní léčba operabilních stádií zhoubných nádorů děložního těla Guideline gynekologických zhoubných nádorů 2004/2005 Primární komplexní léčba operabilních stádií zhoubných nádorů děložního těla Svoboda B. 1, Kubecová M. 2, Rob L. 3, Stankušová H. 4, Cwiertka K. 5,

Více

Modul obecné onkochirurgie

Modul obecné onkochirurgie Modul obecné onkochirurgie 1. Principy kancerogeneze, genetické a epigenetické faktory 2. Onkogeny, antionkogeny, reparační geny, instabilita nádorového genomu 3. Nádorová proliferace a apoptóza, důsledky

Více

seminář ENTOG, 8.10. 2005

seminář ENTOG, 8.10. 2005 Karcinom vaječníků seminář ENTOG, 8.10. 2005 MUDr. Michal Zikán, PhD. Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK Incidence 25,3 / 100 000 1323 případů

Více

DIAGNOSTICKO TERAPEUTICKÝ ALGORITMUS CERVIKÁLNÍCH INTRAEPITELIÁLNÍCH NEOPLÁZIÍ L.ŠEVČÍK, P.GRAF, S.ĎURIANOVÁ

DIAGNOSTICKO TERAPEUTICKÝ ALGORITMUS CERVIKÁLNÍCH INTRAEPITELIÁLNÍCH NEOPLÁZIÍ L.ŠEVČÍK, P.GRAF, S.ĎURIANOVÁ Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF OU v Ostravě přednosta: Doc. MUDr. Vít Unzeitig, CSc. DIAGNOSTICKO TERAPEUTICKÝ ALGORITMUS CERVIKÁLNÍCH INTRAEPITELIÁLNÍCH NEOPLÁZIÍ L.ŠEVČÍK, P.GRAF, S.ĎURIANOVÁ

Více

2.5.2009. 1-2 % maligních nádorů u muže 4 % maligních nádorů urogenitálního traktu 5x větší incidence u bělochů než černochů. Česká republika (2000)

2.5.2009. 1-2 % maligních nádorů u muže 4 % maligních nádorů urogenitálního traktu 5x větší incidence u bělochů než černochů. Česká republika (2000) Nádory varlete Urologická klinika, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Epidemiologie 1-2 % maligních nádorů u muže 4 % maligních nádorů urogenitálního

Více

PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu

PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu PET při stagingu a recidivě kolorektálního karcinomu Visokai V., Lipská L., *Skopalová M., *Bělohlávek O. Chirurgické oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice Praha *Oddělení nukleární medicíny - PET centrum

Více

Nové možnos* v nechirugické léčbě gynekologických nádorů. Jiří Petera Klinika onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové

Nové možnos* v nechirugické léčbě gynekologických nádorů. Jiří Petera Klinika onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové Nové možnos* v nechirugické léčbě gynekologických nádorů Jiří Petera Klinika onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové Nové techniky radioterapie a jejich využih u nádorů cervixu a endometria IMRT,

Více

Gynekopatologie I. (vulva, vagína, děloha) P. Škapa

Gynekopatologie I. (vulva, vagína, děloha) P. Škapa Gynekopatologie I. (vulva, vagína, děloha) P. Škapa Lower Female Genital Tract (vulva, vagína, děložní hrdlo) Human PapillomaVirus (HPV) vulva vagína děložní hrdlo dlaždicový epitel dysplastické (prekancerózní)

Více

HE4 a CA125 na společné cestě s jasným cílem. Milada Nezvedová Oddělení klinické biochemie Nemocnice Znojmo

HE4 a CA125 na společné cestě s jasným cílem. Milada Nezvedová Oddělení klinické biochemie Nemocnice Znojmo HE4 a CA125 na společné cestě s jasným cílem Milada Nezvedová Oddělení klinické biochemie Nemocnice Znojmo Tumorové markery Definice nádorového markeru substance produkována nádorem nebo okolními tkáněmi

Více

Zhoubné nádory penisu

Zhoubné nádory penisu Zhoubné nádory penisu Definice Zhoubné nádory penisu jsou onemocnění s relativně řídkým výskytem.tvoří přibližně 0,5-1 % všech nádorů u mužů. Nejčastější jsou nádory epitelové. Spinocelulární karcinom

Více

Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu

Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu Chirurgické možnosti řešení rhabdomyosarkomu pánve u mladé pacientky v rámci multimodálního přístupu Macík D. 1, Doležel J. 1, Múdry P. 2, Zerhau P. 3, Staník M. 1, Čapák I. 1 1 ODDĚLENÍ UROLOGICKÉ ONKOLOGIE,

Více

Rocheáda v rozhodování aneb testování HPV ve screeningu cervikálního karcinomu 2013

Rocheáda v rozhodování aneb testování HPV ve screeningu cervikálního karcinomu 2013 Rocheáda v rozhodování aneb testování HPV ve screeningu cervikálního karcinomu 2013 Igor Blanárik, Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Konference AACL, Praha, 22. března 2013 Detekce HPV a

Více

Zhoubné nádory ledvinné pánvičky a močovodu

Zhoubné nádory ledvinné pánvičky a močovodu Zhoubné nádory ledvinné pánvičky a močovodu Definice Zhoubné nádory ledvinné pánvičky a močovodu v naprosté většině vycházejí z uroteliální výstelky horních močových cest a mají proto mnoho společných

Více

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění O. Topolčan,M.Pesta, J.Kinkorova, R. Fuchsová Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Plzeň CZ.1.07/2.3.00/20.0040 a IVMZČR Témata přednášky Přepdpoklady

Více

Benigní endometriální polyp

Benigní endometriální polyp Nádory dělohy POLYPY přisedlé nebo polokůlovité útvary, které vyklenují sliznici zdroj krvácení etiologicky funkční, hyperplastické, nádorové (riziko maligní transformace hyperplastického polypu je však

Více

KARCINOM DĚLOŽNÍHO ČÍPKU MOHOU ŽENY OVLIVNIT VYHLÍDKU NA VYLÉČENÍ?

KARCINOM DĚLOŽNÍHO ČÍPKU MOHOU ŽENY OVLIVNIT VYHLÍDKU NA VYLÉČENÍ? MASARYKOVA UNIVERSITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA OŠETŘOVATELSTVÍ Zdeňka Pešová KARCINOM DĚLOŽNÍHO ČÍPKU MOHOU ŽENY OVLIVNIT VYHLÍDKU NA VYLÉČENÍ? Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jana Kocourková

Více

Bioptická vyšetření materiálu z oblasti děložního čípku

Bioptická vyšetření materiálu z oblasti děložního čípku Bioptická vyšetření materiálu z oblasti děložního čípku klinicko-patologický seminář Podřipská nemocnice Roudnice n.labem 16. května 2005 MUDr. Jan Šťastný Diagnoza s.r.o. Progresivní změny na čípku Pseudotumory

Více

Protokol pro léčbu karcinomu hrdla děložního

Protokol pro léčbu karcinomu hrdla děložního Ca corporis uteri Jiří Petera, Igor Sirák, Jiří Špaček 1 Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: 2.1.2013 Dokument: standardní léčebný postup - verze 2013 Počet stran: 10 Přílohy:

Více

Možnosti využití technologie DNA microarrays v predikci odpovědi na neoadjuvantní terapii u pacientů s karcinomem jícnu

Možnosti využití technologie DNA microarrays v predikci odpovědi na neoadjuvantní terapii u pacientů s karcinomem jícnu Možnosti využití technologie DNA microarrays v predikci odpovědi na neoadjuvantní terapii u pacientů s karcinomem jícnu Srovnal J. 1, Cincibuch J. 2, Cwierkta K. 2, Melichar B. 2, Aujeský R. 3, Vrba R.

Více

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Výstupy analýzy dat zdravotnického zařízení a Národního onkologického registru ČR Prof. MUDr. Jitka

Více

Protokol pro léčbu kožního maligního melanomu

Protokol pro léčbu kožního maligního melanomu 1 Klinika onkologie a radioterapie FN Hradec Králové Platnost od: 2.1.2013 Dokument: standardní léčebný postup - verze 2013 Počet stran: 5 Přílohy: nejsou Protokol pro léčbu kožního maligního melanomu

Více

Papillomaviry a HPV typizace (nejen) v roce 2015

Papillomaviry a HPV typizace (nejen) v roce 2015 Papillomaviry a HPV typizace (nejen) v roce 2015 D. Konvalinka, J. Mazurová, I. Urbanovská, R. Měch, B. Kubová, J. Šimová, M. Uvírová, J. Dvořáčková CGB laboratoř a.s., Ostrava www.pathology.cz Aktuální

Více

Preventivní programy v onkologii. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno

Preventivní programy v onkologii. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno Preventivní programy v onkologii Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno mediální obraz onkologie dnes.. skutečné pojištění.. onkologie zítra snad prevence, časný záchyt, cena /přínos

Více

Registr Herceptin Karcinom prsu

Registr Herceptin Karcinom prsu I. Primární diagnostika Registr Herceptin Karcinom prsu Vstupní parametry Rok narození Věk Kód zdravotní pojišťovny (výběr) o 111 o 201 o 205 o 207 o 209 o 211 o 213 o 217 o 222 Datum stanovení diagnózy

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

Kazuistiky. Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Znojmo, Jana Palacha 8 Intimní zdraví bez komplikací CZ.1.07/1.1.16/02.

Kazuistiky. Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Znojmo, Jana Palacha 8 Intimní zdraví bez komplikací CZ.1.07/1.1.16/02. Kazuistiky 1. Kazuistiky z oblasti gynekologie Kazuistika č. 1 Pacientka B. K, 21 let, studentka VŠ, zdravá, nekuřačka, dosud se s ničím neléčila, v rodině bez výskytu onkologického onemocnění. Absolvovala

Více

Prevence onemocnění čípku děložního a informovanost žen na okrese Prostějov

Prevence onemocnění čípku děložního a informovanost žen na okrese Prostějov UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav porodní asistence Věra Tisoňová Prevence onemocnění čípku děložního a informovanost žen na okrese Prostějov Bakalářská práce Vedoucí práce:

Více

Indikátory kvality v programu screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR O. Májek, J. Dušková, A. Beková, L. Dušek, V. Dvořák

Indikátory kvality v programu screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR O. Májek, J. Dušková, A. Beková, L. Dušek, V. Dvořák Indikátory kvality v programu screeningu karcinomu děložního hrdla v ČR O. Májek, J. Dušková, A. Beková, L. Dušek, V. Dvořák Úvod Účinnost screeningové cytologie Finsko a Švédsko: organizované programy

Více

Registr Avastin Nemalobuněčný karcinom plic

Registr Avastin Nemalobuněčný karcinom plic Registr Avastin Nemalobuněčný karcinom plic Formulář: Vstupní parametry Rok narození Věk Pohlaví Kouření o Kuřák o Bývalý kuřák o Nekuřák Hmotnost pacienta v době diagnózy (kg) Hmotnost pacienta v době

Více

Zkušenosti se stanovením HE4. Petrová P., OKB FN Olomouc

Zkušenosti se stanovením HE4. Petrová P., OKB FN Olomouc Zkušenosti se stanovením HE4 Petrová P., OKB FN Olomouc HE4 lidský epididymální protein 4 Skupina proteinů označovaných WFDC (whey acidic disulfide core) s vlastnostmi podobnými trypsinu Poprvé zjištěn

Více

OP u nemocného s nádorovým onemocněním dýchacích cest a plic

OP u nemocného s nádorovým onemocněním dýchacích cest a plic OP u nemocného s nádorovým onemocněním dýchacích cest a plic Tumory Místně neregulovatelný růst tkáně, buňky se vymkly kontrole Benigní ohraničené, nemetastazují, obvykle nerecidivují Prekanceroza předrakovinný

Více

Informační podpora screeningového programu

Informační podpora screeningového programu Informační podpora screeningového programu Ondřej Májek, Ladislav Dušek, Jan Mužík, Tomáš Pavlík, Daniel Klimeš Odborná garance programu: Jan Daneš, Helena Bartoňková, Miroslava Skovajsová Účinnost organizovaného

Více

NEMOCI MOČOVÉ a POHLAVNÍ SOUSTAVY MPSV ČLS J.E.P 10. 3. 2009

NEMOCI MOČOVÉ a POHLAVNÍ SOUSTAVY MPSV ČLS J.E.P 10. 3. 2009 NEMOCI MOČOVÉ a POHLAVNÍ SOUSTAVY MPSV ČLS J.E.P 10. 3. 2009 Mezioborová spolupráce nefrologie urologie gynekologie uro-gynekologie onko-gynekologie NEFROLOGIE Prof. MUDr.Vladimír Tesař, DrSc., Doc. MUDr.

Více

Indikátory kvality v programech screeningu zhoubných nádorů

Indikátory kvality v programech screeningu zhoubných nádorů Indikátory kvality v programech screeningu zhoubných nádorů Ondřej Májek, Ladislav Dušek Připravil Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity ÚVOD Screeningové programy v České republice DOPORUČENÍ

Více

Metody zachování plodnosti u ženy s nádorovým onemocněním. Alena Božoňová

Metody zachování plodnosti u ženy s nádorovým onemocněním. Alena Božoňová Metody zachování plodnosti u ženy s nádorovým onemocněním Alena Božoňová Bakalářská práce 2013 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá problematikou zhoubného onemocnění a zaměřena je především na

Více

MUDr. Petr KOVÁŘ. Rakovina hrdla děložního a onemocnění v souvislosti s HPV infekcí - nové možnosti prevence pomocí vakcinace

MUDr. Petr KOVÁŘ. Rakovina hrdla děložního a onemocnění v souvislosti s HPV infekcí - nové možnosti prevence pomocí vakcinace Rakovina hrdla děložního a onemocnění v souvislosti s HPV infekcí - nové možnosti prevence pomocí vakcinace MUDr. Petr KOVÁŘ Gynprenatal s.r.o.- NZZ Havířov CAT Ostrava vzdělávací agentura (pro www kráceno)

Více

Konsensus pro řešení abnormálních nálezů ve skríningu cervikálních karcinomů

Konsensus pro řešení abnormálních nálezů ve skríningu cervikálních karcinomů Konsensus pro řešení abnormálních nálezů ve skríningu cervikálních karcinomů Členové panelu Sekce kolposkopie a cervikální patologie ČGPS MUDr. Vladimír Dvořák (místopředseda sekce) Doc. MUDr. Pavel Freitag,

Více

Obsah. Autoři. Předmluva. Introduction. Úvod. 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu

Obsah. Autoři. Předmluva. Introduction. Úvod. 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu Obsah Autoři Předmluva Introduction Úvod 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu 1.2. Šíření maligních nádorů 1.3. Souhrn 1.4. Summary 2. Obecné klinické

Více

Sběr dat a výsledky programu screeningu karcinomu děložního hrdla. RNDr. Ondřej Májek, doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Sběr dat a výsledky programu screeningu karcinomu děložního hrdla. RNDr. Ondřej Májek, doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Sběr dat a výsledky programu screeningu karcinomu děložního hrdla RNDr. Ondřej Májek, doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Struktura informační podpory screeningového programu Zpracovatel dat a poskytovatel

Více

BRONCHOGENNÍ KARCINOM

BRONCHOGENNÍ KARCINOM Nádory plic, pleury a mediastina: BRONCHOGENNÍ KARCINOM Jiří Ferda, Eva Ferdová, Hynek Mírka, Boris Kreuzberg Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni Epidemiologie Nejčastější malignita v celosvětovém

Více

Zhoubné nádory močového měchýře

Zhoubné nádory močového měchýře Zhoubné nádory močového měchýře Definice Zhoubné nádory močového měchýře jsou, až na vzácné výjimky, epiteliálního původu a vycházejí z uroteliální výstelky močového měchýře. Nejčastějším typem je uroteliální

Více

Český Krumlov. 14. 16. října 2010 SBORNÍK PŘEDNÁŠEK. Diagnostika a léčba nádorů vaječníku, čípku a těla děložního

Český Krumlov. 14. 16. října 2010 SBORNÍK PŘEDNÁŠEK. Diagnostika a léčba nádorů vaječníku, čípku a těla děložního XVII. JIHOČESKÉ ONKOLOGICKÉ DNY Český Krumlov 14. 16. října 2010 SBORNÍK PŘEDNÁŠEK Diagnostika a léčba nádorů vaječníku, čípku a těla děložního OBSAH 1 EPIDEMIOLOGIE, ETIOLOGIE, SCREENING, PATOLOGIE EPIDEMIOLOGIE

Více

Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií. Očkování proti rakovině děložního čípku Jolana Musilová

Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií. Očkování proti rakovině děložního čípku Jolana Musilová Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií Očkování proti rakovině děložního čípku Jolana Musilová Bakalářská práce 2009 1 2 3 Prohlášení Prohlašuji : Tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré

Více

Vyšetření HPV jako součást prevence karcinomu děložního hrdla

Vyšetření HPV jako součást prevence karcinomu děložního hrdla Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Katedra laboratorních metod a informačních systémů Bakalářská práce Vyšetření HPV jako součást prevence karcinomu děložního hrdla

Více

Rakovina děložního čípku Co by měly pacientky vědět

Rakovina děložního čípku Co by měly pacientky vědět Rakovina děložního čípku Co by měly pacientky vědět Vejcovod Lidský papilomavirus (HPV) Vaječník Děloha Děložní čípek Co je HPV? HPV je běžným virem, jež postihuje ženy i muže. 1 Existuje více než 100

Více

Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11.

Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11. Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11. listopadu 2013 Personalizovaná vs standardní péče Cílená léčba Spojení diagnostiky

Více

Rozsah a objem vysoce specializované onkologické péče o dospělé

Rozsah a objem vysoce specializované onkologické péče o dospělé Rozsah a objem vysoce specializované onkologické péče o dospělé 1) Onkologické centrum FNKV Úvod: v zájmu zlepšení prevence, diagnostiky a komplexní terapie onkologicky nemocných se zhoubnými nádory ve

Více

Nádory parenchymových orgánů

Nádory parenchymových orgánů Nádory parenchymových orgánů Plíce Maligní nádory Nemalobuněčné karcinomy Malobuněčný karcinom Dlaždicový karcinom plic Dlaždicový karcinom plic Adenokarcinom plic Adenokarcinom plic Malobuněčný karcinom

Více

Cytologické vyšetření

Cytologické vyšetření Cytologie Cytologické vyšetření mikroskopické vyšetření jednotlivých buněk rozetřených na podložním skle - chybí kontinuita vyšetřované tkáně v histologickém řezu Materiál a způsoby odběru tekutý materiál

Více

Otázky k atestační zkoušce z radiační onkologie verze 2013

Otázky k atestační zkoušce z radiační onkologie verze 2013 Otázky k atestační zkoušce z radiační onkologie verze 2013 Zpracoval: prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc. I. Radiofyzika, radiobiologie, praktická radioterapie 1. Struktura atomu, radioaktivní rozpad. Elektromagnetické

Více

Příručka pro odběr primárních vzorků cytologické laboratoře

Příručka pro odběr primárních vzorků cytologické laboratoře Gynekologicko porodní oddělení Standardní operační postup organizační Počet stran textu: 15 Počet příloh: 1 Název dokumentu: cytologické laboratoře Zpracoval: Zkontroloval: Schválil:... Ing. Ludmila Švandová

Více

Biologická léčba karcinomu prsu. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1.LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN)

Biologická léčba karcinomu prsu. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1.LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN) Biologická léčba karcinomu prsu Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1.LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN) Cílená léčba Ca prsu Trastuzumab (HercepNn) AnN HER2 neu pronlátka LapaNnib (Tyverb)

Více

Organizačně provozní řád Onkologického centra FNKV

Organizačně provozní řád Onkologického centra FNKV Organizačně provozní řád Onkologického centra FNKV Úvod: v zájmu zlepšení prevence, diagnostiky a komplexní terapie onkologicky nemocných se zhoubnými nádory ve FNKV je nutno zlepšit koordinaci všech odborností,

Více

Patologie ženského pohlavního ústrojí

Patologie ženského pohlavního ústrojí Patologie ženského pohlavního ústrojí Záněty jednotný dutý systém snadný vzestupný postup infekce (až do dutiny břišní) typický příznak výtok (fluor) mikrobiologické vyšetření mikrobiální obraz poševní

Více

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech Minárik M. Centrum aplikované genomiky solidních nádorů (CEGES), Genomac výzkumný ústav, Praha XXIV. JARNÍ SETKÁNÍ

Více

NÁDORY MOČOVÉHO MĚCHÝŘE

NÁDORY MOČOVÉHO MĚCHÝŘE NÁDORY MOČOVÉHO MĚCHÝŘE doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D. Urologické oddělení, Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou, Praha 1 Úvod Nádory močového měchýře se podle lokálního nálezu dělí na nádory

Více

Souhrnný přehled NÁDOROVÝCH MARKERŮ vyšetřovaných oddělením klinické biochemie FNO

Souhrnný přehled NÁDOROVÝCH MARKERŮ vyšetřovaných oddělením klinické biochemie FNO Oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice Olomouc INFORMÁTOR OKB č.5/2004 Souhrnný přehled NÁDOROVÝCH MARKERŮ vyšetřovaných oddělením klinické biochemie FNO CEA karcinoembryonální antigen cut-off

Více

METASTÁZA DO KRČNÍCH UZLIN PŘI NEZNÁMÉM PRIMÁRNÍM NÁDORU OKULTNÍ KARCINOM HLAVY A KRKU. Příručka pro praxi:

METASTÁZA DO KRČNÍCH UZLIN PŘI NEZNÁMÉM PRIMÁRNÍM NÁDORU OKULTNÍ KARCINOM HLAVY A KRKU. Příručka pro praxi: SPOLEČNOST RADIAČNÍ ONKOLOGIE, BIOLOGIE A FYZIKY ČLS JEP Příručka pro praxi: METASTÁZA DO KRČNÍCH UZLIN PŘI NEZNÁMÉM PRIMÁRNÍM NÁDORU OKULTNÍ KARCINOM HLAVY A KRKU Prof. MUDr. Jan Klozar, CSc. Klinika

Více

Léčebné predikce u karcinomu prsu pro rok 2013 chystané novinky

Léčebné predikce u karcinomu prsu pro rok 2013 chystané novinky Léčebné predikce u karcinomu prsu pro rok 2013 chystané novinky Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc Onkologická klinika TN a 1. LF UK KOC (NNB + VFN + TN) St Gallén 2011 Rozsah onemocnění T, N, M ER, PgR

Více

Opakované resekce jater pro metastázy kolorektálního karcinomu

Opakované resekce jater pro metastázy kolorektálního karcinomu Opakované resekce jater pro metastázy kolorektálního karcinomu Visokai V., Lipská L., Mráček M., Levý M. Chirurgická klinika 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze přednosta Doc. MUDr. V. Visokai,

Více

Epidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Epidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Institut biostatistiky a analýz Lékařská a Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Evropský sociální fond & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Epidemiologie nádorů rekta (dg. C0) - pozice Pražsk

Více

STRUKTURA REGISTRU RENIS

STRUKTURA REGISTRU RENIS STRUKTURA REGISTRU RENIS Vstupní data 1. Identifikace při vstupu do registru 1. Datum vstupu do registru (datum) 2. Váhový úbytek za posledních 6 měsíců (kg) (reálné číslo) 3. PS (skóre performance status)

Více

SCREENINGOVÉ PROGRAMY V ČR Z POHLEDU VZP ČR

SCREENINGOVÉ PROGRAMY V ČR Z POHLEDU VZP ČR SCREENINGOVÉ PROGRAMY V ČR Z POHLEDU VZP ČR 5.12. 2013 MUDr. HANA ŠUSTKOVÁ, VZP ČR OBSAH 1. Screening karcinomu děložního hrdla 2. Mamografický screening 3. Screening kolorektálního karcinomu 4. Projekt

Více

Lékařská sekce... 3 Středa 22. 1. 2014... 3 17:00 18:30 Aktuálně z kongresu ASCO GIT 2014 HOT NEWS... 3 Čtvrtek 23. 1. 2014... 3 08:30 Slavnostní

Lékařská sekce... 3 Středa 22. 1. 2014... 3 17:00 18:30 Aktuálně z kongresu ASCO GIT 2014 HOT NEWS... 3 Čtvrtek 23. 1. 2014... 3 08:30 Slavnostní Lékařská sekce... 3 Středa 22. 1. 2014... 3 17:00 18:30 Aktuálně z kongresu ASCO GIT 2014 HOT NEWS... 3 Čtvrtek 23. 1. 2014... 3 08:30 Slavnostní zahájení... 3 09:00 10:30 State of Art v onkologii... 3

Více

F-FDG-PET/CT NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ SRDCE. EVA FERDOVÁ, JIŘÍ FERDA, JAN BAXA Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni

F-FDG-PET/CT NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ SRDCE. EVA FERDOVÁ, JIŘÍ FERDA, JAN BAXA Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni F-FDG-PET/CT 18 NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ SRDCE EVA FERDOVÁ, JIŘÍ FERDA, JAN BAXA Klinika zobrazovacích metod LFUK a FN v Plzni SRDCE Vzácná postižení prevalence v populaci 0,001-0,3%* 75% benigních, 25% maligních*

Více

Mikroskopie versus kultivace, kdy, komu a proč? Jan Kestřánek PGK, FNHK

Mikroskopie versus kultivace, kdy, komu a proč? Jan Kestřánek PGK, FNHK Mikroskopie versus kultivace, kdy, komu a proč? Jan Kestřánek PGK, FNHK Vulvovaginální dyskomfort Akutní vulvovaginální dyskomfort (AVD): obtíže v oblasti zevního genitálu a pochvy jako je výtok, svědění

Více

NÁDORY MOČOVÉHO MĚCHÝŘE

NÁDORY MOČOVÉHO MĚCHÝŘE NÁDORY MOČOVÉHO MĚCHÝŘE Doporučené postupy Evropské urologické asociace (EAU) Závěry zpracované Urologickou klinikou Fakultní nemocnice Olomouc 1. KLASIFIKACE TNM 1997 EAU doporučuje společné posouzení

Více

Zařazení nemocného do čekací listiny na transplantaci ledviny: malignity

Zařazení nemocného do čekací listiny na transplantaci ledviny: malignity Zařazení nemocného do čekací listiny na transplantaci ledviny: malignity Štefan V í t k o Institut for Clinical & Experimental Medicine, Prague, Czech Republic stvi@medicon.cz Symposium České transplantační

Více

POHLAVNÍ SOUSTAVA ŽENSKÁ

POHLAVNÍ SOUSTAVA ŽENSKÁ MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovní medicíny POHLAVNÍ SOUSTAVA ŽENSKÁ Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Doc. MUDr. Jitka Hanzlová, CSc. Vypracovala: Petra Nekovářová,

Více

Nádorová onemocnění ledvin dle IARCu

Nádorová onemocnění ledvin dle IARCu Nádorová onemocnění ledvin dle IARCu Machartová V. 1.6.2013 Congress centre PRIMAVERA Plzeň Klinika pracovního lékařství LF UK a FN v Plzni Projekt Pracovní lékařství pro lékaře všech odborností Registrační

Více

Indikace k chirurgické léčbě, možnosti a limitace chirurgické léčby u nemocných s mnohočetným myelomem páteře

Indikace k chirurgické léčbě, možnosti a limitace chirurgické léčby u nemocných s mnohočetným myelomem páteře Indikace k chirurgické léčbě, možnosti a limitace chirurgické léčby u nemocných s mnohočetným myelomem páteře Málek V. Neurochirurgická klinika FN Hradec Králové Léčit chirurgicky nebo neléčit Radikální

Více

Karcinom žlučníku - strategie chirurgické léčby

Karcinom žlučníku - strategie chirurgické léčby Karcinom žlučníku - strategie chirurgické léčby Kala Z. Chirurgická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno Incidence ZN žlučníku (C23,C24) v krajích ČR v období 2006-2010

Více

a v moči i u pacientů s karcinomem chýře

a v moči i u pacientů s karcinomem chýře Stanovení katepsinu B v séru s a v moči i u pacientů s karcinomem močov ového měchým chýře Kotaška, K. 1, Dušek P. 2, Průša, R. 1, Veselý, Š. 2, Babjuk, M 2. 1) Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

Více

VÝZNAM IMUNOHISTOCHEMICKÉHO VYŠETŘENÍ U PREKANCERÓZ DĚLOŽNÍHO ČÍPKU Importance of immunohistochemical examination in cervical precanceroses

VÝZNAM IMUNOHISTOCHEMICKÉHO VYŠETŘENÍ U PREKANCERÓZ DĚLOŽNÍHO ČÍPKU Importance of immunohistochemical examination in cervical precanceroses VÝZNAM IMUNOHISTOCHEMICKÉHO VYŠETŘENÍ U PREKANCERÓZ DĚLOŽNÍHO ČÍPKU Importance of immunohistochemical examination in cervical precanceroses Jana Vaculová, Jaroslav Horáček, Petra Bystroňová IX: 1-211,

Více

Cytologické a histologické vyšetření. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Cytologické a histologické vyšetření. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Cytologické a histologické vyšetření Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Tondrová Irena Bc. CYTOLOGICKÉ A HISTOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ

Více

Onemocnění střev. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. PhDr.

Onemocnění střev. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. PhDr. Onemocnění střev Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 PhDr. Markéta Bednářová Onemocnění střev Dle etiologie dělíme: A. Zánětlivá

Více

Jiří Šantavý, Ishraq Dhaifalah, Vladimír Gregor

Jiří Šantavý, Ishraq Dhaifalah, Vladimír Gregor Moto: Nejvyšším štěstím každé rodiny je zdravé dítě Jiří Šantavý, Ishraq Dhaifalah, Vladimír Gregor ČLK, 14. února 2013 Úvod Od poznání možností, které nám nabízí prenatální diagnostika, se embryo či později

Více

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče

Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Michálkovická 18, Slezská Ostrava Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Bouřlivý rozvoj medicíny, jehož jsme v posledních několika desetiletích svědky, s sebou přináší nové operační

Více

Laboratorní příručka

Laboratorní příručka Kód dokumentu: LP 001 Vydání: 4. Počet stran: 14 Datum vydání 22.10.2014 Rozdělovník Výtisk č. Umístění Odpovědná osoba Podpis 1. Vedoucí laboratoře MUDr. Milan Cihlář A. Úvod a obsah A.1 - Úvod Vážení,

Více

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti

Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?

Více

Projekt URANOS: Parametrická dokumentace onkologického pacienta

Projekt URANOS: Parametrická dokumentace onkologického pacienta Projekt URANOS: Parametrická dokumentace onkologického pacienta I. Dotazník... 3 Základní údaje... 3 Datum diagnózy a stadium při diagnóze... 3 Vzdělání... 3 Demografické údaje... 3 Kouření... 3 Alkohol...

Více

Případ č. 42. Klinická historie a anamnéza

Případ č. 42. Klinická historie a anamnéza Klinická historie a anamnéza NO: 61-letá žena, která se dostavila na plicní kliniku ke kontrolnímu vyšetření. Na rtg snímku byl zjištěn suspektní nález (rozpadový proces) na pravé plíci. Doporučena hospitalizace.

Více

Standardizace imunohistologického stanovení steroidních receptorů mezi pracovišti - studie proveditelnosti.

Standardizace imunohistologického stanovení steroidních receptorů mezi pracovišti - studie proveditelnosti. Standardizace imunohistologického stanovení steroidních receptorů mezi pracovišti - studie proveditelnosti. Fabian P., Nenutil R., Benčík V., Bobot L., Jandáková E., Kolář Z., Pavlovský Z., Ryška A., Veselý

Více

Využití markerů Elecsys u nejčastějších mužských onkologických onemocnění

Využití markerů Elecsys u nejčastějších mužských onkologických onemocnění Využití markerů Elecsys u nejčastějších mužských onkologických onemocnění Igor Klimíček, Kurdějov, 25.4. 2014 Incidence a mortalita zhoubných novotvarů(zn) podle diagnóz u mužů v ČR, 2010 Diagnóza MKN-10

Více

Informační zázemí projektu a využití nemocničních dat pro monitoring Dg. C20

Informační zázemí projektu a využití nemocničních dat pro monitoring Dg. C20 Informační zázemí projektu a využití nemocničních dat pro monitoring Dg. C20 Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe CZ.2.17/1.1.00/32257 Datové zdroje dostupné pro monitoring C20 Registr Rektum

Více

Vzrůstající role záchovných operací v léčbě karcinomu ledviny

Vzrůstající role záchovných operací v léčbě karcinomu ledviny Vzrůstající role záchovných operací v léčbě karcinomu ledviny MUDr. Petr Nencka, FEBU Podpořeno z prostředků projektu Edukační a informační platforma onkologických center pro podporu a modernizaci vzdělávání

Více

diagnostice nádorových onemocnění.

diagnostice nádorových onemocnění. Paraneoplastické neuronální autoprotilátky význam v časné diagnostice nádorových onemocnění. Kazuistika. J. Pohořská 1, V. Král 1, D. Jílek 1, I. Stiborová 1, M. Vachová 2 1 Zdravotní ústav se sídlem v

Více

DATOVÉ ROZHRANÍ PRO PŘEDÁVÁNÍ DAT MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU K CENTRÁLNÍMU ZPRACOVÁNÍ

DATOVÉ ROZHRANÍ PRO PŘEDÁVÁNÍ DAT MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU K CENTRÁLNÍMU ZPRACOVÁNÍ DATOVÉ ROZHRANÍ PRO PŘEDÁVÁNÍ DAT MAMOGRAFICKÉHO SCREENINGU K CENTRÁLNÍMU ZPRACOVÁNÍ Verze dokumentu: 2.1; 7.7.2005 Vytvořil: CBA MU v Brně Účel dokumentu: Informovat pracoviště provádějící MG screening

Více

intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov

intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov Přínos intraluminárn rní brachyterapie pro gastrointestináln lní onkologii Zdeněk k Papík Jiří Petera, Josef Dvořák Endoskopické centrum ON NáchodN Klinika onkologie a radiologie FN Hradec Králov lové

Více

Nádory močového měchýře

Nádory močového měchýře Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně DOPORUČENÉ POSTUPY PRO PRAKTICKÉ LÉKAŘE Projekt MZ ČR zpracovaný ČLS JEP za podpory grantu IGA MZ ČR 5390-3 Reg. č. a/047/152 Nádory močového měchýře

Více

MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ ÚSTAV 2002 CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH DĚLOHY UNIVERZITNÍ ONKOLOGICKÉ CENTRUM BRNO

MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ ÚSTAV 2002 CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH DĚLOHY UNIVERZITNÍ ONKOLOGICKÉ CENTRUM BRNO MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ ÚSTAV 2002 CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH DĚLOHY UNIVERZITNÍ ONKOLOGICKÉ CENTRUM BRNO OBSAH CO POTŘEBUJETE VĚDĚT O NÁDORECH DĚLOHY Co je děloha?... 2 Co jsou nádory?... 4 Benigní

Více

Konečná zpráva hodnocení různých způsobů přípravy vzorků pro AMPLICOR HPV test firmy Roche

Konečná zpráva hodnocení různých způsobů přípravy vzorků pro AMPLICOR HPV test firmy Roche Konečná zpráva hodnocení různých způsobů přípravy vzorků pro AMPLICOR HPV test firmy Roche Charakteristika testu: Set AMPLICOR HPV vyráběný firmou Roche je určený pro detekci vysoko-rizikových typů lidských

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice

Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice nízce agresivní lymfoproliferativní onemocnění základem je proliferace a akumulace klonálních maligně transformovaných vyzrálých B lymfocytů

Více

Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy

Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy Vlasta Sýkorová Oddělení molekulární endokrinologie Endokrinologický ústav, Praha Nádory štítné žlázy folikulární buňka parafolikulární

Více

dihpočet nemocných s ca prostatae

dihpočet nemocných s ca prostatae CZ989 I. BLOK me k dispozici nové a slibné preparáty, které by mohly blokovat progresi pokročilého onemocnění, ale také daleko efektivněji nežli tradičními anodyny ovlivnit symptomatologii bolestí. Karcinom

Více

ONKOLOGIE V UROLOGII

ONKOLOGIE V UROLOGII ONKOLOGIE V UROLOGII MUDr. Eva Kindlová Radioterapeutická a onkologická klinika, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady 1 Úvod Cílem tohoto sdělení není

Více