Vysoká škola báská - Technická univerzita Ostrava

Transkript

1 Vysoká škola báská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpenostního inženýrství Katedra požární ochrany a ochrany obyvatelstva Ochrana kritické infrastruktury nouzové zásobování energiemi Student: Jana Lysáková Vedoucí bakaláské práce: Ing. Vilém Adamec, Ph.D. Studijní obor: Havarijní plánování a krizové ízení Datum zadání bakaláské práce: Termín odevzdání bakaláské práce:

2 Prohlášení Místopísežn prohlašuji, že jsem celou práci vypracovala samostatn. V Ostrav dne..

3 Podkování Dkuji tímto vedoucímu mé bakaláské práce, Ing. Vilému Adamcovi Ph.D., za hodnotné rady, pomoc a veškerý as, který mi vnoval.

4 Anotace Bakaláská práce se zabývá problémem ochrany kritické infrastruktury v oblasti nouzového zásobování energiemi. Nejdíve se zamuji na ochranu kritické infrastruktury, co tento pojem znamená a jak je zajištna v eské republice. Zmínila jsem se také o kritické infrastruktue ve dvou mezinárodních významných organizací NATO a EU. V práci kladu draz na tyi podoblasti kritické infrastruktury a možnosti výskytu rizikových faktor. Rozebírám typové krizové situace spojené s narušením dodávek energií a popisuji dopady poruch v zásobování na innost jednotlivých zaízení. Nakonec se zamuji na možnosti využití náhradních zdroj energií v eské republice. Klíová slova: ochrana kritické infrastruktury, energetika, plánování, krizové situace, náhradní zdroje energie. Abstract: The problem of the protection of the critical infrastructure in the case of the emergency supply of energies is a theme of this bachelor s work. The first part of the work deals with a concept of the protection of the critical infrastructure, in this passage is solved how the protection is ensured in the Czech Republic. I also pursue the question of the critical infrastructure in the North Atlantic Treaty Organization and the European Union. In the next part of the bachelor s work, four subfields of the critical infrastructure are emphasised as well as the possibilities of an occurrence of the critical factors. Mainly, the types of the critical situations connected with a disruption of the supply of energies are analysed and hereafter the potential impacts of the disruption in the different institutions. Lastly, the options of using of the alternative sources in the Czech Republic are discussed. Key words: protection of the critical infrastructure, energetics, planning, the critical situation, alternative source of energy.

5 Obsah bakaláské práce: 1. Úvod Seznam použitých zkratek Rešerše Kritická infrastruktura a její ochrana v R Kritická infrastruktura v psobnosti Ministerstva prmyslu a obchodu Kritická infrastruktura v NATO a EU Oblasti zásobování energiemi Elektroenergetika Plynárenství Teplárenství Ropa a ropné produkty Možnosti výskytu rizikových faktor Stanovení cíl ochrany Typové krizové situace Narušení dodávek elektrické energie Narušení dodávek plynu Narušení dodávek tepelné energie Narušení dodávek ropy a ropných produkt Dopady poruch v zásobování na innost jednotlivých zaízení Dopady poruch v zásobování na innost veejných institucí a veejných služeb Dopady poruchy zásobování na výrobní podniky a podniky služeb Zpracovatelský prmysl Doprava Obchod a služby Zemdlství ešení organizovaná státní správou a samosprávou Možnosti využití náhradních zdroj energie Neperušitelný nouzový napájecí zdroj a záložní napájecí zdroj Obnovitelné zdroje energie v R Energie vody a geotermální energie Výroba energie z biomasy...38

6 Vtrné elektrárny Slunení elektrárny Závr...40 Seznam použité literatury...41 Seznam tabulek...42 Seznam píloh...42

7 1. Úvod V ad vysplých zemí je pojem kritická infrastruktura už pomrn bžný, avšak širší eská praxe a legislativa tento pojem zatím nezná. V posledních letech však nabývá na stále vtším významu. Události, které se staly 11. záí v New Yorku, povodn v roce 1997, havárie v elektrárn Opatovice v roce 2002 a mnoho dalších ukazují, že je nezbytné se bezodkladn zabývat problematikou ochrany kritické infrastruktury a zabezpeit její funkce v pípad mimoádných událostí všeho druhu. V eské republice se za kritickou infrastrukturu považují výrobní i nevýrobní systémy, jejichž nefunknost by mla vážné dopady na bezpenost státu, ekonomiku, veejnou správu a zabezpeení základních životních poteb obyvatelstva [1]. Ve své bakaláské práci se zamuji na oblast energetiky a to pedevším na produkty elektiny, plynu, tepelné energie a ropy. Tyto produkty neboli energie mají velký význam pro fungování a chod spolenosti. Narušení dodávek nkteré z tchto energií mže mít velký vliv na obyvatelstvo, právnické a podnikající fyzické osoby, dopravu, výrobu a dodávky potravin a vody, veejnou správu atd. Mže však dojít i k takovému oslabení spolenosti, že bude nutné pro zvládnutí krizové situace a provádní záchranných a likvidaních prací vyhlásit nkterý z krizových stav podle zákona. 240/2000 Sb., o krizovém ízení a zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis. Jednotlivé ásti energetického systému je teba chránit ped rizikovými faktory, kterými jsou nap. selhání techniky, obsluhy, teroristický útok, sabotáž, apod. Tchto rizikových faktor, které se mohou objevit, a které psobí na kritickou infrastrukturu je velmi mnoho. Ochránit však tuto oblast kritické infrastruktury je znan obtížné a problematické. Oslabení innosti kritické infrastruktury nebo její úplné zniení mže zpsobit vážné poruchy místního, regionálního nebo dokonce celonárodního významu. Cílem mé práce je shrnout dosavadní poznatky o možnostech a zpsobech ochrany kritické infrastruktury v oblasti zásobování energiemi. Zamuji se pedevším, jaký dopad bude mít výpadek nkterého z druh energií na innost jednotlivých zaízení, dále na zpsob a jednání jednotlivých úastník zainteresovaných do inností vedoucích k ešení krizových situací a na vhodná ešení organizovaná státní správou a samosprávou. V závru se zmíním také o možnostech využití náhradních zdroj energií v rámci eské republiky. 6

8 2. Seznam použitých zkratek AR BRS CCPC OI EPCIP GC IZS KŠ MPO MV G HZS R ORP SSHR SCEPC CNP ÚKŠ VCNP Armáda eské republiky Bezpenostní rada státu Plánovací výbor pro civilní komunikaci eská obchodní inspekce Evropský program pro ochranu kritické infrastruktury Generální editelství cel Integrovaný záchranný systém Krizový štáb Ministerstvo prmyslu a obchodu Ministerstvo vnitra generální editelství Hasiského záchranného sboru eské republiky Obec s rozšíenou psobností Správa státních hmotných rezerv Hlavní výbor pro civilní nouzové plánování Ústední krizový štáb Výbor pro civilní nouzové plánování 3. Rešerše Zákon. 240/2000 Sb., o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon (krizový zákon), ve znní pozdjších pedpis. Tento zákon stanoví psobnost a pravomoc státních orgán a orgán samosprávných celk, práva a povinnosti právnických a fyzických osob pi píprav na krizové situace, které nesouvisí se zajišováním obrany eské Republiky ped vnjším napadením a pi jejich ešení. Naízení vlády. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona. 240/2000 Sb., o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon (krizový zákon). Tento zákon upravuje a stanoví, jakým zpsobem je zajištno oznaování, evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiál obsahujících zvláštní skutenosti a postup pi urování osob ke styku se zvláštními skutenostmi. Dále obsahuje innosti 7

9 a složení bezpenostní rady a krizového štábu kraje a obce, zpsob zpracování krizového plánu a plánu krizové pipravenosti. Typový plán narušení dodávek elektrické energie, plynu a tepelné energie velkého rozsahu, Ministerstvo prmyslu a obchodu, Praha 2005 Tento typový plán charakterizuje popis krizové situace a možnosti jejího výskytu a dopady na území R. Popisuje typové postupy, zásady a opatení ešení krizové situace v dob hrozby vzniku, pi vzniku a v etap likvidace a následk krizové situace. Dále popisuje innost jednotlivých výrobc elektrické energie, Ministerstva prmyslu a obchodu, územních správních úad. Stanovuje preventivní opatení a odpovdnosti za ešení krizové situace. Typový plán narušení dodávek ropy a ropných produkt velkého rozsahu, Správa státních hmotných rezerv, Praha 2007 Typový plán popisuje krizovou situaci a možnosti jejího výskytu na území R, dopady podmínky a omezení pro ešení krizové situace. Popisuje postupy, zásady a opatení krizové situace, pi vzniku, pi ešení a v etap likvidace a následk krizové situace, innost Správy, vlády, veejné správy a územn správních úad. Stanovuje preventivní opatení a odpovdnosti za ešení krizové situace. Chalupa, J., Šenovský, M.: Ochrana kritické infrastruktury, NATO a EU, Požární ochrana 2005 (Sborník pednášek); vydalo SPBI v Ostrav 2005; str.: ; ISBN Pednáška je vnována základním informacím o zabezpeení a pístupu ke kritické infrastruktue v NATO a EU. Jsou zde popsány vzájemné vztahy a jednotlivé vazby systém, vloženy tabulky, které porovnávají kritickou infrastrukturu tak, jak ji chápeme v NATO a EU ve vztahu k eské republice. Šenovský, M., Šenovský, V.: Problematika kritické infrastruktury, Sborník 6. mezinárodní konference Ochrana obyvatel [CD-ROM], VŠB-TU Ostrava 2007 Píspvek se zabývá základními otázkami kritické infrastruktury nejen v eské republice, ale i v Evropské unii a upozoruje na problematiku nejdležitjšího prvku kritické infrastruktury, kterým je elektrická energie a energetické sít. 8

10 Horák, R., Salinger, T., Navrátil, J.: ešení kritické infrastruktury s možností využití nástroj EU, Sborník 6. mezinárodní konference Ochrana obyvatel [CD-ROM], VŠB-TU Ostrava 2007 Píspvek pojednává o možnostech využití nástroj Evropské unie pro ešení ochrany kritické infrastruktury a zapojením do Evropského programu pro ochranu kritické infrastruktury. Informace soustedné v databází MARS a SPIRS lze využít také v R. Procházková, D.: Procesní model pro ochranu kritické infrastruktury, Sborník 6. mezinárodní konference Ochrana obyvatel [CD-ROM], VŠB-TU Ostrava 2007 V lánku je kladen draz na ochranu kritické infrastruktury vi všem vlivm, které ji mohou ohrozit. Je zde prezentován procesní model pro ochranu kritické infrastruktury, který je založen na principech rizikového inženýrství. Autorka dále projednává souasné problémy kritické infrastruktury. Linhart, P., Richter, R.: Ochrana kritické infrastruktury, asopis 112, 2003,. 3, str.: 20-23; Internetový odkaz, (stav ke dni ) Tento lánek pojednává o výchozích pístupech v USA vzhledem k ochran kritické infrastruktury, poátky v Evrop, ale i v dalších evropských státech. Dále se zabývá novým rozmrem a zmnou v pojímání kritické infrastruktury po událostech 11. záí Pojednává o národní strategii v USA a pitom vychází z The National Strategy for The Physical Protection of Critical Infrastructures and Key Assets. 9

11 4. Kritická infrastruktura a její ochrana v R Kritická infrastruktura je ve své podstat technologicko-sociální systém, který zabezpeuje životní úrove obyvatel. V eské republice se za kritickou infrastrukturu považují výrobní i nevýrobní systémy, jejichž nefunknost by mla vážné dopady na: bezpenost státu, ekonomiku, veejnou správu, zabezpeení základních životních poteb obyvatelstva [1]. Ty subjekty infrastruktury, které provozují zaízení a objekty nebo poskytují služby, pop. vytváejí produkty ve vybraných oblastech kritické infrastruktury, se oznaují jako subjekty kritické infrastruktury. Objekty kritické infrastruktury jsou vybrané stavby a zaízení veejné infrastruktury a další prvky, které vlastní nebo provozují subjekty kritické infrastruktury. Vybraných oblastí kritické infrastruktury bylo postupn vytipováno 9 a v jejich rámci je deklarováno 37 produkt a služeb, které jsou považovány za krizových situací za prioritní z hlediska fungování spolenosti viz. píloha 1 [14]. Problematiku ochrany kritické infrastruktury má v R v psobnosti Výbor pro civilní nouzové plánování (VCNP) Bezpenostní rady státu (BRS). Ochrana kritické infrastruktury a ešení její problematiky má pímou souvislost se zpracováním krizových plán a plán krizové pipravenosti. V tchto plánech by mla být definována opatení pro infrastruktury urení jako životn dležité kritické pro fungování spolenosti, se zamením na snížení možnosti selhání tchto infrastruktur a na omezení dsledk pípadných selhání [3]. Ochrana kritické infrastruktury je tedy proces, který pi zohlednní všech rizik a hrozeb smuje k zajištní fungování subjekt kritické infrastruktury a vazeb mezi nimi. Kritickou infrastrukturu je teba chránit ped pírodními pohromami, katastrofami, haváriemi, sabotážemi a teroristickými útoky. Ochrana kritické infrastruktury je realizována technickými, personálními a organizaními opateními, které jsou zameny na: pedcházení výpadkm funknosti subjekt kritické infrastruktury, zodolnní subjekt proti tmto výpadkm, píprava náhradních ešení pro skutené výpadky funknosti [1,4]. 10

12 Je teba si uvdomit, že ochrana kritické infrastruktury musí být vcí státního i privátního sektoru. Díky informaním technologiím dochází k provázanosti rzných sektor mezi sebou a tím i rzných stát navzájem. V dsledku této provázanosti mže selhání kritické infrastruktury v jednom stát ovlivnit i více stát. Proto vyžaduje ochrana kritické infrastruktury nejen sdílení odpovdností s privátním sektorem a výmnu informací mezi veejnou správou a dalšími relevantními organizacemi, ale i mezinárodní spolupráci [12,13]. eská republika již uinila pro ochranu kritické infrastruktury celou adu krok, jako je deklarování základních funkcí státu za krizových situací a možností jejich zabezpeení nebo vytvoení pehled národních, regionálních a lokálních subjekt kritické infrastruktury. V každém pípad má hlavní roli stát, jehož úkolem je chránit obany, majetek a životní prostedí a zárove je sám zizovatelem celé ady subjekt kritické infrastruktury [11] Kritická infrastruktura v psobnosti Ministerstva prmyslu a obchodu V psobnosti Ministerstva prmyslu a obchodu (MPO) byla kritická infrastruktura rozdlena na tyi podoblasti viz. tabulka 1 a zárove v ní uvádím nejvýznamnjší energetické spolenosti v R: Tabulka 1: Nejvýznamnjší energetické spolenosti v R Elektroenergetika Plynárenství Teplárenství Ropný prmysl EZ, a.s., EPS, a.s., E.ON R s.r.o., Rwe, a.s., Dalkia R EPRO, a.s., MERO, a.s., Na základ uvedených usnesení BRS a VCNP a stanovených kritérií, tj. významu pro hospodáství, významu pro obranu státu, významu pro fungování ostatních oblastí kritické infrastruktury, vlivu na úinné fungování státní správy a územní samosprávy, upesnilo MPO subjekty kritické infrastruktury za oblast systému dodávek energií následovn: 11

13 subjekty celostátního rozsahu: EZ, a. s., EPS, a. s., a Transgas, a. s., subjekty regionálního významu: všechny distribuní spolenosti elektroenergetiky a plynárenství, subjekty místního rozsahu: všechny teplárenské spolenosti. Subjekty kritické infrastruktury byly MV G HZS R vyrozumny o zaazení do seznamu subjekt kritické infrastruktury a o skutenosti, že se budou podílet na krizovém ízení podle 29 krizového zákona [16,10]. 5. Kritická infrastruktura v NATO a EU Ped událostmi 11. záí 2001 se ochranou kritické infrastruktury zabýval hlavn plánovací výbor pro civilní komunikaci (CCPC), který se zamoval na ochranu kritické infrastruktury telekomunikaních sítí, pedevším internetu. Po teroristickém útoku na svtové obchodní centrum v New Yorku, k nmuž došlo 11. záí 2001, otázky kritické infrastruktury nabývají nový obsah a rozmr. Po tchto událostech vypracoval Hlavní výbor pro civilní nouzové plánování (SCEPC CNP) akní plán, který definoval problémy, jenž mohou vzniknout útoky na kritickou infrastrukturu [4]. Evropská unie se ochranou kritické infrastruktury zaala zabývat pozdji než NATO, v souvislosti s narušením dodávek elektrické energie (black-out) v nkterých státech Evropy, pírodními katastrofami a v neposlední ad následky teroristických útok. Dokument, který eší problematiku kritické infrastruktury je Zelená kniha o evropském programu na ochranu kritické infrastruktury, která byla vydaná v Bruselu dne 17. listopadu Komise zídila Evropský program pro ochranu kritické infrastruktury (EPCIP), který by ml zajistit, aby v rámci EU existovala pimená a rovnomrná úrove bezpenosti ochrany kritické infrastruktury, co nejmén možností selhání, rychlá a vyzkoušená nápravná opatení. Srovnávací tabulka kritické infrastruktury NATO a EU je uvedena v píloze 2 [4,5]. 12

14 6. Oblasti zásobování energiemi 6.1. Elektroenergetika Elektrická energie nám prostednictvím dmyslných spotebi slouží ve všech oblastech života. V horkých ervencových dnech, dochází vedle jiných problém také ke kolapsu energetiky, resp. pátení sít tzv. elektrizaní soustavy. V R se celá penosová soustava dlí na dv základní ásti: distribuní soustava elektrizaní soustava Distribuní soustava je soustava zaízení pro rozvod elektiny z penosové soustavy nebo ze zdroj zapojených do ní ke koncovým uživatelm. Souástí distribuní soustavy jsou i její ídící, ochranné, zabezpeovací a informaní systémy. Elektrizaní soustavou se rozumí soustava, která zajišuje výrobu, penos, distribuci a konené užití elektrické energie. Krom hlavního výrobního, penosového a distribuního zaízení, které tvoí hlavní prvky tohoto systému, obsahuje adu dalších prvk zajišujících mení, kontrolu, ochranu, regulaci a ízení celé soustavy. Hlavními vazbami v soustav, které umožují plynulé pedávání elektrické energie jsou jednotlivé elektrické sít [21]. Každý provozovatel distribuní soustavy má zpracován vlastní plán obnovy soustavy. Pokud nebudeme moci získat naptí ze zahraniních soustav, lze zabezpeit obnovu pomocí vodních elektráren. Poadí obnovovaných míst uruje dispeink provozovatele penosové soustavy. Schéma penosové soustavy EZ je zobrazeno v píloze 3 [2] Plynárenství Plynárenství se zásadn odlišuje od odvtví elektroenergetiky a teplárenství, a to tím, že se jedná o trh, který je tém stoprocentn závislý na cizích zdrojích. R je dležitou spojnicí mezi východní Evropou, Ruskem a západní Evropou (Francie, Nmecko). To je dáno tím, že pes naše území vede Tranzitní plynovod, který spojuje ruská tžební pole s odbrateli na západ. Plynárenská soustava R je tak podstatnou mrou založena na tranzitu [19]. V R má zásobování plynem zejména význam pro výrobu tepla a teplé užitkové vody, pípravy pokrm a v nkterých prmyslových provozech i pro technologickou spotebu. 13

15 Z hlediska životního prostedí je závažným dsledkem vlastní exploze, která by teroristický útok na plynárenské zaízení doprovázela. Pro tranzitní plynovod jsou nejzranitelnjšími místy kompresorové stanice a podzemní zásobníky. Liniová ást je zranitelná zejména v místech, kde vystupuje na povrch, avšak oprava potrubí nepedstavuje tak velký problém jako u kompresorové stanice a podzemních zásobník a je zvládnutelná v dob ádov nkolika hodin. Tranzitní plynárenská soustava R je zobrazena v píloze 4 [2] Teplárenství Teplárenství je významnou souástí energetického komplexu. Teplo a tepelná energie patí k základním potebám, které lovk nezbytn potebuje pro svou existenci. Na rozdíl od penosu elektrické energie neexistuje pro penos tepelné energie centrální systém s plošnou celostátní psobností. Potrubní systémy jsou ešené jako zakryté (podzemní), mén asto jako nadzemní. Nadzemní bývají zpravidla jen napajee, tzn. pívodní potrubí do jednotlivých lokalit. Pi narušení rozvodu tepla nevzniká nebezpeí exploze jako pi narušení plynových potrubí, ani riziko zneištní životního prostedí. Tepelná energie je vyrábna ve výtopnách a teplárnách. Systém je nejvíce zranitelný na stran zdroj, tam zejména u vtších tepelných zdroj platí podobné zásady jako u velkých elektráren, tzn. jedinenost technologie zdroj. Zranitelné jsou také pátení napajee, pívodní potrubí do velkých center, které je velmi obtížné chránit. Teplárny mohou sehrát pi zvýšení bezpenosti zásobování elektinou a teplem významnou roli. Malé kogeneraní jednotky jsou schopny startu ze tmy. Velké teplárny by mohly nouzov zajistit trvalé zásobování pilehlých mst a to i pi dlouhodobém výpadku penosové soustavy prostednictvím oddlené distribuní sít v ostrovním provozu. Pro tento pípad je teba pizpsobit plány obnovy provozu místních sítí a pípadn je i vybavit zdroji pro start ze tmy a zaízením pro regulaci spoteby elektiny tak, aby se decentralizované zdroje po najetí udržely v provozu i pi promnlivé poptávce po elektin [2] Ropa a ropné produkty R je napájena ze dvou smr, z Ruska ropovodem Družba a ze Západní Evropy ropovodem IKL (schéma ropovod družba a IKL viz. píloha 5). Narušení zásobování ropou a ropnými produkty nap. teroristickým útokem, by však patrn nebylo tak úinné, 14

16 nebo ropné produkty lze krom produktovod dopravovat i cisternami po silnicích, železnici i po vodních cestách. Krom narušení zásob ropou a ropnými produkty by významným cílem útoku mohlo být zneištní podzemních zásob pitné vody. Útok na tžební zaízení, rafinérie a závody, které zpracovávají ropu, mže mít závažné následky, nap. zamoení všech složek životního prostedí [2]. 7. Možnosti výskytu rizikových faktor Souasný vývoj ve svt vykazuje z hlediska rizika mimoádných událostí všeho druhu zhoršující se tendence. Jednotlivé ásti energetického systému je teba chránit ped rizikovými faktory. Tyto rizikové faktory, které se mohou objevit, a které psobí na kritickou infrastrukturu je velmi mnoho. Výet rizikových faktor uvádí níže uvedená tabulka 2. Tabulka 2: Možnosti výskytu rizikových faktor [1]. Rizikový faktor lovk Rizikový faktor organizace Rizikový faktor píroda a životní prostedí Rizikový faktor informaních technologií (IT) Nedostaten kvalifikovaný personál Lidské selhání Kriminální jednání Koncentrace nezbytných dležitých zdroj Outsourcing (nákup služeb mimo podnik) infrastruktur kritických pro podnik Pírodní katastrofy, zamoení a epidemie Rostoucí závislost na IT Celosvtové propojení systém IT sítmi Krátké cykly inovace IT Standardizace techniky a komponent Vzájemné propojení kritických infrastruktur Internet nervový systém kritických infrastruktur (bezpenost IT) 15

17 7.1. Stanovení cíl ochrany Stanovená opatení jsou urena k základní ochran objektu a mla by být pojímána jako opatení standardní. Opatení k základní ochran objektu: hranice podnikových provoz je nutno zajistit technicky a organizan tak, aby nepovolané osoby nemohly vniknout bez použití násilí nebo zákené lsti, a aby bylo násilné vniknutí zjištno v pimeném ase, cizí osoby v podniku by mly být identifikovatelné, zaízení je nutno zajistit tak, aby nebylo možné provádt nepovolané zásahy (úkony) bez interních znalostí a/nebo technických pomcek, finanní zdroje nasazovat podle seznam priorit (integrální management bezpenosti), prmyslové parky kladou zvláštní požadavky na bezpenostní opatení už jenom kvli velkému potu právn a organizan samostatných provozovatel, zranitelnost nebezpených zaízení v nich lze minimalizovat zpravidla pouze cestou spolen vytyených cíl ochrany a spolených opatení [1]. 8. Typové krizové situace Mimoádné události, k jejichž ešení je vyhlášen nkterý z krizových stav, se oznaují jako krizové situace. Expertním odhadem bylo stanoveno, že v podmínkách R lze oekávat vyhlášení krizových stav u omezeného potu mimoádných událostí. Jejich výet uvádí píloha. 6 [18]. MPO R, jako ústední orgán státní správy, pi zajišování pipravenosti na ešení krizových situací v oblasti své psobnosti zpracovává krizový plán, který obsahuje krizová opatení a postupy ešení krizových situací. Souástí krizových plán jsou tzv. typové plány. Cílem typových plán je utídní a standardizace informací o jednotlivých druzích krizových situací a jejich ešení pro úely krizového plánování, vytvoení databází pro informaní systém krizového ízení. SSHR je ústedním orgánem státní správy v oblastech hospodáských opatení pro krizové stavy a rovnž zpracovává typový plán. Výet typových plán je v níže uvedené tabulce [17]. 16

18 Tabulka 3: Zpracované typové plány v rámci R Ministerstvo prmyslu a obchodu Správa státních hmotných rezerv Narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu Narušení dodávek plynu velkého rozsahu Narušení dodávek tepelné energie velkého rozsahu Narušení dodávek ropy a ropných produkt velkého rozsahu Z výše uvedených typových plán jsem do následujícího textu vybrala ty ásti, které se zabývají: jakými zpsoby mže dojít k narušení dodávek jednotlivých energií, jaký dopad bude mít takovéto narušení na právnické a podnikající fyzické osoby, obyvatelstvo, složky integrovaného záchranného systému, atd. stanovením typových postup pro ešení krizové situace Narušení dodávek elektrické energie V souasné dob jsou 3 hlavní typy zdroj elektrické energie: jaderné elektrárny, elektrárny spalující pevná, plynná a kapalná paliva, elektrárny vodní [7]. Píiny vzniku krizové situace: Výrobny elektrické energie mohou být odstaveny vlivem: pímého poškození uritého výrobního zaízení (z dvodu technické poruchy, vady materiálu, zanedbání údržby, živelní události, teroristického útoku, války), chybné funkce ídícího systému, nevhodného dispeerského zásahu nebo manipulace (selhání lidského initele), rozpadu elektrické sít výrobnou napájené, nedostatku paliva nebo jiných provozních hmot. Penosová a distribuní soustava mohou být odstaveny vlivem: pímé poškození uritého prvku vedení, chybné funkce ídícího systému nebo automaticky psobících ochran, nevhodného dispeerského zásahu (chybného psobení techniky, poškození, selhání lidského initele), 17

19 nerovnováhou mezi poptávkou a nabídkou v systému pesahující uritou mez. Funknost dispeerského a informaního ídícího systému mže být narušena: pímým poškozením uritých prvk systému, chybnou funkci prvk systému (zkreslení dat, chybným vyhodnocením dat, nedostatkem v softwarovém vybavení apod.), selhání lidského initele, úmyslným petížením systému [7]. Dopady krizové situace: pímé ohrožení života a zdraví provozního personálu výroben elektrické energie, pímé ohrožení života a zdraví pracovník likvidujících následky poškození elektrizaní soustavy, ohrožení života a zdraví obyvatelstva v dsledku omezení nebo perušení dodávek elektrické energie (zdravotnická zaízení, ústavy sociální pée, vytápní apod.), ohrožení života a zdraví obyvatelstva v dsledku vzniku sekundárních krizových situací (nap. riziko vzniku epidemií, narušení dodávek potravin a pitné vody, narušení dodávek léiv a zdravotnického materiálu apod.), regulace spoteby a dodávek elektrické energie podle Regulaního plánu se nevztahuje na odbratele, jejichž pevažující innost je v oblasti výkonného zdravotnictví, telekomunikací a poštovních služeb, správy vodohospodáských dl, obrany státu, výroby potravin a nápoj, hlubinných dol, civilní letecké dopravy, v provozování veejné dráhy a veejné drážní dopravy, v mstské hromadné doprav, v objektech a zaízeních Ministerstva vnitra, Policie R a HZS, na odbratele zajišující dodávku tepla, na výrobce elektiny v pípadech, kdy odebíraným výkonem je zajišována technologie výroby elektiny a kde by mohla být ohrožena jaderná bezpenost jaderných zaízeních, a dále subjekty hospodáské mobilizace a dodavatele nezbytných dodávek uvedených v krizovém plánu systému hospodáské mobilizace [7]. Podmínky pro ešení krizové situace: zpracování seznamu prioritních odbratel pipojených pímo k penosové soustav nebo pipojených k distribuním soustavám, zpracování plán regulace spoteby a dodávek elektrické energie, 18

20 realizace technických, organizaních a jiných opatení, vetn opatení týkajících se dispeerského i automatického ízení soustavy, pro zajištní plán regulace spoteby a dodávek elektrické energie [7]. Doporuené typové postupy, zásady a opatení pro ešení krizové situace: innost výrobc elektrické energie, provozovatele penosové soustavy a provozovatel distribuních soustav pi ešení krizové situace a v etap likvidace následk krizové situace: analyzují situaci vzniklou v elektrizaní soustav (výrobní zdroje, penosová soustava, distribuní soustavy), urují píinu, charakter, rozsah, dsledky a možný vývoj narušení elektrizaní soustavy, pijímají bezodkladná opatení s cílem minimalizovat rozsah narušení elektrizaní soustavy a stabilizovat situaci (vetn regulace tuzemských a exportních dodávek), vyhodnocují odezvu realizovaných opatení a rozhodují o dalším postupu a opateních, v nezbytném pípad vyhlašují stav nouze (provozovatel penosové soustavy pro celé území státu nebo píslušní provozovatelé distribuních soustav pro urité ásti území státu), o vyhlášení stavu nouze informují MPO, územní správní úady a odbratele elektrické energie, neprodlen pistupují k likvidaci následk stavu nouze, zajišují bezpený provoz elektrizaní soustavy s ohledem na stav narušení a provádné záchranné a likvidaní práce, prbžn vyhodnocují vývoj situace a postup pi likvidaci stavu nouze, provozovatel penosové soustavy využívá disponibilní zdroje potebné k obnov naptí a ídí postupnou obnovu provozu elektrizaní soustavy, v pípad poteby mohou vyžadovat potebnou souinnost prostednictvím MPO nebo územních správních úad [7]. innost MPO pi ešení krizové situace v etap likvidace následk krizové situace sleduje postup provozovatele penosové soustavy, provozovatel distribuních soustav a výrobc elektrické energie pi likvidaci následk krizové situace, 19

21 prbžn vyhodnocuje vývoj situace, možnosti zabránní vzniku sekundárních krizových situací v oblasti své psobnosti a postup pi likvidaci následk krizové situace, pedkládá ústednímu krizovému štábu informace o vývoji situace a návrhy krizových opatení (regulaní opatení, zajištní náhradních zdroj elektrické energie, potebná souinnost ostatních resort), ve spolupráci s provozovatelem penosové soustavy a energetickým regulaním úadem realizuje mimoádná opatení k zajištní dovozu elektrické energie, prostednictvím Státní energetické inspekce kontroluje zajištní plánu regulace spoteby a dodávek elektrické energie, navrhuje mimoádná opatení k zajištní pohonných hmot (uvolnní ze státních hmotných rezerv) pro provoz náhradních zdroj elektrické energie [7]. innost územních správních úad pi ešení krizové situace a v etap likvidace následk krizové situace plní úkoly stanovené vládou a ministerstvy (Ústedním krizovým štábem), prbžn vyhodnocují vývoj situace, možnosti zabránní vzniku sekundárních krizových situací a postup pi likvidaci následk krizové situace, kontrolují zajištní plánu regulace spoteby a dodávek elektrické energie, realizují mimoádná opatení k zajištní pohonných hmot pro provoz náhradních zdroj elektrické energie, v souladu s plánem nezbytných dodávek požadují uvolnní pohotovostních zásob, zajišují realizaci nezbytných regulaních opatení pro zajištní obyvatelstva potravinami, pitnou vodou, zdravotnickým materiálem, pedmty denní spoteby a pohonnými hmotami, plní další úkoly jako za stavu nebezpeí, zabezpeují varování a vyrozumní, koordinují záchranné a likvidaní práce, poskytování zdravotnické pomoci a organizují zajišování a oznaování nebezpených oblastí [7] Narušení dodávek plynu Plynárenská soustava je celostátn plošný systém, který je prakticky zcela závislý na dodávkách plynu ze zahranií. 20

22 Píiny vzniku a trvání krizové situace: psobením pírodních pohrom (nebezpeí poškození nebo zniení zaízení psobením na vnjší zdroje a penosové prvky), v dsledku antropogenní havárie, terorismus (podle charakteru teroristické výhružky nebo dokonaného teroristického inu mohou být dodávky plynu omezeny nebo i perušeny) [8]. Dopady krizové situace: pímé ohrožení života a zdraví zamstnanc plynárenských podnik, pímé ohrožení života a zdraví pracovník likvidujících následky poškození plynárenského zaízení, ohrožení zdraví obyvatelstva v dsledku omezení nebo perušení dodávek plynu a tepelné energie (s ohledem na aktuální roní období), ohrožení zdraví obyvatelstva v dsledku vzniku sekundárních krizových situací (nap. narušení dodávek potravin), regulace spoteby dodávek plynu pi pedcházení stavm nouze, v prbhu stav nouze a v prbhu krizových stav je realizována podle odbrových stup a otopových kivek až na úrove bezpenostního a technologického minima, pro odbratele, kteí zajišují zejména výrobu potravin denní spoteby pro obyvatelstvo, zpracování potravin podléhajících zkáze, pro provozy živoišné výroby s nebezpeím úhynu zvíat, k nezbytným potebám zdravotnických zaízení, vodáren, istíren odpadních vod a asananích zaízení inní bezpenostní a technologické minimum až 95 % ze smluvn sjednaného denního odbru plynu, v pípad, že z objektivních dvod není možno zásobování odbratel plynem zajistit (havarijní odbrový stupe), je ešením pouze využití náhradních zdroj tepla a náhradních energetických surovin. Jejich zajištní je v odpovdnosti odbratel [8]. Podmínky pro ešení krizové situace: realizace technických, organizaních a jiných opatení, vetn opatení týkajících se ízení soustavy, pro realizaci postup pi pedcházení, vzniku a odstraování následk stav nouze v plynárenství [8]. 21

23 Doporuené typové postupy, zásady a opatení pro ešení krizové: innost výrobc plynu, provozovatele pepravní soustavy a provozovatel distribuních soustav pi ešení krizové situace a v etap likvidace následk krizové situace analyzují situaci vzniklou v plynárenské soustav (výrobní zdroje, pepravní soustava, distribuní soustavy), urují píinu, charakter, rozsah, dsledky a možný vývoj narušení plynárenské soustavy, pijímají bezodkladná opatení s cílem minimalizovat rozsah narušení plynárenské soustavy a stabilizovat situaci (vetn regulace tuzemských dodávek), vyhodnocují odezvu realizovaných opatení a rozhodují o dalším postupu a opateních, v nezbytném pípad vyhlašují stav nouze (provozovatel pepravní soustavy pro celé území státu nebo píslušní provozovatelé distribuních soustav pro urité ásti území státu), o vyhlášení stavu nouze informují MPO, SSHR, územní správní úady a odbratele plynu, neprodlen pistupují k likvidaci následk stavu nouze, likvidaci následk stavu nouze koordinuje provozovatel pepravní soustavy nebo píslušní provozovatelé distribuních soustav, zajišují bezpený provoz plynárenské soustavy s ohledem na stav narušení a provádné záchranné a likvidaní práce, prbžn vyhodnocují vývoj situace a postup pi likvidaci následk stavu nouze, provozovatel pepravní soustavy zajišuje zdroje potebné k obnov dodávek a ídí postupnou obnovu provozu plynárenské soustavy, v pípad poteby mohou vyžadovat potebnou souinnost prostednictvím MPO nebo územn správních úad [8]. innost MPO pi ešení krizové situace a v etap likvidace následk krizové situace vyžaduje informace o postupu provozovatele pepravní soustavy, provozovatel distribuních soustav a výrobc plynu pi likvidaci následk krizové situace, prbžn vyhodnocuje vývoj situace, možnosti zabránní vzniku sekundárních krizových situací v oblasti své psobnosti a postup pi likvidaci následk krizové situace, 22

24 pedkládá Ústednímu krizovému štábu informace o vývoji situace a návrhy krizových opatení (regulaní opatení, zajištní náhradních zdroj tepla a náhradních energetických surovin, potebná souinnost ostatních resort), navrhuje mimoádná opatení k zajištní náhradních energetických surovin (uvolnní ze státních hmotných rezerv), v souladu s plánem nezbytných dodávek rozhoduje o použití pohotovostních zásob, ve spolupráci s Ministerstvem zemdlství zpracovává návrh nezbytných regulaních opatení v oblasti potravináského prmyslu a vnitního obchodu a centráln ídí jejich realizaci, ve spolupráci s ministerstvem financí realizuje finanní podporu v rámci státní pomoci pi obnov majetku subjekt provozující energetické liniové stavby [8]. innost územních správních úad pi ešení krizové situace a v etap likvidace následk krizové situace plní úkoly stanovené vládou a ministerstvy (Ústedním krizovým štábem), prbžn vyhodnocují vývoj situace, možnosti zabránní vzniku sekundárních krizových situací a postup pi likvidaci následk krizové situace, realizují mimoádná opatení k zajištní náhradních zdroj tepla a náhradních energetických surovin, v souladu s plánem nezbytných dodávek požadují uvolnní pohotovostních zásob, v nezbytném pípad zajišují realizaci nezbytných regulaních opatení pro zabezpeení obyvatelstva potravinami, pitnou vodou, zdravotnickým materiálem, pedmty denní spoteby a pohonnými hmotami [8] Narušení dodávek tepelné energie Teplárenská soustava je vzájemn propojený soubor zaízení pro výrobu, rozvod a odbr tepelné energie, vetn tepelných sítí a pípojek. Píina vzniku a trvání krizové situace: psobením pírodních pohrom (nebezpeí poškození nebo zniení zaízení psobením na vnjší zdroje a penosové prvky), nejvýznamnjší riziko pedstavují antropogenní havárie, terorismus mže být v pípad mezinárodního naptí pro teplárenství závažným rizikem [9]. 23

25 Dopady krizové situace: pímé ohrožení života a zdraví provozního personálu teplárenských soustav, pímé ohrožení života a zdraví pracovník likvidujících následky poškození teplárenských soustav, ohrožení života a zdraví obyvatelstva, nap. v dsledku výbuchu nebo požáru, ohrožení zdraví obyvatelstva v dsledku omezení nebo perušení dodávek tepelné energie (s ohledem na aktuální roní období), ohrožení zdraví obyvatelstva v dsledku vzniku sekundárních krizových situací (nap. riziko vzniku epidemií, narušení dodávek potravin a pitné vody, narušení dodávek léiv), regulace spoteby a dodávek tepelné energie pi pedcházení stavm nouze, v prbhu stav nouze a v prbhu krizových stav je realizována v souladu s regulaními plány. Pi zaazování odbratel do regulaních stup se pihlíží k naléhavosti dodávek tepla, zejména z hlediska poteb zdravotnictví, potravináství, školství, subjekt hospodáské mobilizace nebo dalších subjekt podle krizových plán. Zaazení odbratel do regulaních stup se provádí po projednání s územn píslušnými krizovými orgány. V pípad, že z objektivních dvod není možno zásobování prioritních odbratel tepelnou energií zajistit, je ešením pouze využití náhradních zdroj tepelné energie [9]. Podmínky pro ešení krizové situace: zpracování seznamu prioritních odbratel tepelné energie, zpracování plán regulace spoteby a dodávek tepelné energie, realizace technických, organizaních a jiných opatení, vetn opatení týkajících se dispeerského i automatického ízení soustav, pro zajištní plán regulace spoteby a dodávek tepelné energie [9]. Doporuené typové postupy, zásady a opatení pro ešení krizové situace: innost držitel licence na výrobu a rozvod tepelné energie pi ešení krizové situace a v etap likvidace následk krizové situace analyzují situaci vzniklou v teplárenské soustav (výrobní zdroje, rozvodná soustava), urují píinu, charakter, rozsah, dsledky a možný vývoj narušení teplárenské soustavy, 24

26 pijímají bezodkladná opatení s cílem minimalizovat rozsah narušení teplárenské soustavy a stabilizovat situaci (vetn regulace dodávek), o vzniku krizové situace informují MPO, územní správní úady a odbratele tepelné energie, neprodlen pistupují k likvidaci následk krizové situace, zajišují bezpený provoz teplárenské soustavy s ohledem na stav narušení a provádné záchranné a likvidaní práce, prbžn vyhodnocují vývoj situace a postup pi likvidaci následk krizové situace, zajišují zdroje potebné k obnov dodávek a zajišují postupnou obnovu provozu teplárenské soustavy, v pípad poteby mohou vyžadovat potebnou souinnost prostednictvím MPO nebo územních správních úad [9]. innost MPO pi ešení krizové situace a v etap likvidace následk krizové situace sleduje postup držitel licencí na výrobu a rozvod tepelné energie pi likvidaci následk krizové situace, prbžn vyhodnocuje vývoj situace, možnosti zabránní vzniku sekundárních krizových situací v oblasti své psobnosti a postup pi likvidaci následk krizové situace, pedkládá Ústednímu krizovému štáb informace o vývoji situace a návrhy krizových opatení (regulaní opatení, zajištní náhradních zdroj tepelné energie, potebná souinnost ostatních resort), prostednictvím Státní energetické inspekce kontroluje zajištní plánu regulace spoteby a dodávek tepelné energie, navrhuje mimoádná opatení k zajištní energetických surovin (uvolnní ze státních hmotných rezerv) pro provoz náhradních zdroj tepelné energie, v souladu s plánem nezbytných dodávek rozhoduje o použití pohotovostních zásob, ve spolupráci s Ministerstvem zemdlství zpracovává návrh nezbytných regulaních opatení v oblasti potravináského prmyslu a vnitního obchodu a centráln ídí jejich realizaci, ve spolupráci s Ministerstvem financí realizuje finanní podporu v rámci programu Státní pomoc pi obnov majetku subjekt provozujících energetické liniové stavby [9]. 25

27 innost územních správních úad pi ešení krizové situace a v etap likvidace následk krizové situace plní úkoly stanovené vládou a ministerstvy (Ústedním krizovým štábem), prbžn vyhodnocují vývoj situace, možnosti zabránní vzniku sekundárních krizových situací a postup pi likvidaci následk krizové situace, kontrolují zajištní plánu regulace spoteby a dodávek tepelné energie, realizují mimoádná opatení k zajištní energetických surovin pro provoz náhradních zdroj tepelné energie, v souladu s plánem nezbytných dodávek požadují uvolnní pohotovostních zásob, zajišují realizaci nezbytných regulaních opatení pro zajištní obyvatelstva potravinami, dále provádí innost jako za stavu nebezpeí nap. zabezpeují varování a vyrozumní, koordinují záchranné a likvidaní práce, organizují nouzové zásobování potravinami a dalšími nezbytnými prostedky k pežití (zdroje, tepla), zajišují pednostní zásobování dtských a zdravotnických zaízení a ozbrojených bezpenostních a hasiských záchranných sbor [9] Narušení dodávek ropy a ropných produkt R je závislá na dodávkách ropy z ropovod Družba a IKL. Pokud dojde k narušení dodávek ropy, bude se jednat z asového hlediska o dlouhodobé narušení dodávek ropy a ropných produkt ze zahraniní i z domácí produkce, které je nezvládnutelné standardními mechanismy [14]. Píiny vzniku a trvání krizové situace: neoekávaný dlouhodobý pokles celosvtové tžby ropy, neoekávaný dlouhodobý výpadek dodávek nkterého z hlavních dodavatel ropy v dsledku velké pírodní nebo jiné katastrofy kombinovaný s neschopností ostatních dodavatel ropy výpadek v krátké dob pokrýt, perušení dodávek ropy do R z ekonomických dvod, perušení provozu ropovod Družba a/nebo IKL využívaných k doprav ropy do R z politických, teroristických, technických, ekologických nebo jiných dvod, výpadek tuzemských rafinérií [14]. 26

28 Dopady krizové situace: možná omezení inností a snížení akceschopnosti orgán státní správy a samosprávy všech stup, píspvkových a soukromých spoleností, které poskytují služby spojené se zajišováním základních poteb obyvatelstva (nap. služby sociální a zdravotnické, pohebnictví, odpadové hospodáství, dodávky vody a energetických médií, dodávky potravin a zboží denní poteby apod. tj. subjekty kritické infrastruktury), možná redukce innosti výrobních, skladovacích, dopravních a distribuních míst pohonných hmot [14]. Podmínky pro ešení krizové situace: zásobení státní správy a samosprávy pro zabezpeení jejich základních funkcí, zásobení vybraných subjekt kritické infrastruktury pro zabezpeování základních životních poteb obyvatelstva, zavedení regulaních opatení pro snížení spoteby pohonných hmot, zajištní ochrany výrobních, skladovacích, dopravních a distribuních míst a sítí pohonných hmot [14]. Doporuené typové postupy, zásady a opatení pro ešení krizové situace: na návrh pedsedy Správy vláda R ve svém naízení vyhlásí stav ropné nouze a stanoví opatení k omezení spoteby ropy a ropných produkt podle zákona o nouzových zásobách ropy, po zavedení regulaních opatení vedoucích ke snížení ropy a ropných produkt bude provádn výdej nouzových zásob ropy a ropných produkt do vybraných a ostatních erpacích stanic s pihlédnutím k vývoji krizové situace, pídlový systém bude realizován na vybraných erpacích stanicích pomocí výdejových karet (pro vozidla IZS, veejné správy a subjekt kritické infrastruktury) a pídlových lístk pro osobní vozidla, která nebyla zaazena do systému výdejových karet (limitovaná výše odbru pohonných hmot na uritý asový úsek bude stanovena v naízení vlády), pídlový systém bude také realizován u nádvorních erpacích stanic prostednictvím vlastního karetního systému provozovatele erpací stanice (nap.: pro vozidla zajišující dopravní služby MHD, SAD, apod.), 27

29 podle prbhu a rozsahu krizové situace a následných reakcích obyvatelstva (obanské nepokoje, apod.) lze vyhlásit nouzový stav na území státu nebo jeho ásti, v hromadných sdlovacích prostedcích a na webových stránkách SSHR bude zajištna informovanost obyvatelstva o pipravovaných opateních [14]. Krizová situace se pedpokládá ešit v tchto asových obdobích: 1. Období do vzniku krizové situace a) innost Správy: udržuje nouzové zásoby ropy a ropných produkt na úrovni minimáln 90 dn prmrné denní spoteby vybraných ropných produkt R v pedcházejícím kalendáním roce, sleduje svtové ceny ropy a ropných produkt, poptávku a nabídku na svtových trzích a relace spoteby ropných produkt v R s možností dovozu, monitoruje objem dovoz ropy a ropných produkt do R, trvale sleduje stav komerních a nouzových zásob ropy a ropných produkt, s provozovateli píslušných zaízeních smluvn zajišuje trvalou technickou pipravenost výrobních, dopravních, skladovacích a výdejních kapacit pro ropu a pohonných hmot k zajištní ropné bezpenosti, pipravuje systém nouzového výdeje strategických zásob ropy a ropných produkt vetn distribuce výdejových karet a pídlových lístk, smluvn pedpipraví výrobu výdejových karet a pídlových lístk, smluvn zajistí 24 hodinovou provozuschopnost a pipravenost vybraných erpacích stanic k výdeji pohonných hmot. b) innost krajského úadu: vytipování nádvorních erpacích stanic a zaslání návrhu na SSHR k jejich zalenní do systému ropné bezpenosti [14]. 2. Období bezprostední hrozby a) innost Správy: zvýšit draz na aktuálnost dat v systému monitorování objemu dovoz ropy a ropných produkt do R, b) innost orgán veejné správy: aktualizace dokumentace pro svolání a innost KŠ kraj, ORP, 28

30 hodnocení hrozící krizové situace a plánu jejího ešení na podmínky územních správních úad, provení stavu pipravenosti, organizaní a materiáln technická píprava aktivace pracovišt KŠ kraj a ORP [14]. 3. Období vzniku krizové situace a) innost Správy: pedloží vlád R návrh na vyhlášení stavu ropné nouze a opatení k omezení spoteby ropy a ropných produkt, zahájí jednání s vybraným výrobcem k zajištní výroby výdejových karet a pídlových lístk pro nouzový výdej pohonných hmot, proví pipravenost výdeje ropy a ropných produkt z nouzových zásob, pedseda prostednictvím koordinujícího ministra navrhne aktivaci ÚKŠ. b) innost orgán veejné správy: aktivace KŠ kraj a KŠ obecních úad ORP, píprava redukce a úpravy rozsahu inností vykonávaných správními orgány. c) innost ústedních správních úad: aktivace KŠ Ministerstva vnitra, obrany, dopravy, financí, zemdlství, MPO, SSHR, eského statistického úadu a eské národní banky. d) innost vlády R: naízením vlády vyhlásí stav ropné nouze vetn jeho vyhlášení ve sdlovacích prostedcích [14]. 4. Poátení období krizové situace a) innost Správy: pedseda pedloží vlád návrh na snížení spoteby pohonných hmot podle zákona o nouzových zásobách ropy 1 (omezit otevírací doby erpacích stanic a zakázat prodej pohonných hmot do nádob, stanovit regulaní opatení pro erpání zásob ropy a ropných produkt u rozhodujících dodavatel, doasn omezit nebo zakázat vývozy ropy a ropných produkt), dle vývoje krizové situace pedseda pedloží vlád návrh na použití nouzových zásob ropy a ropných produkt pro vybrané skupiny odbratel, 1 v rozsahu 5 odst. 1 písm. f) g) a i) zákona o nouzových zásobách ropy 29

31 organizan zabezpeí pipravenost výdeje nouzových zásob (zajištní výroby a distribuce a výdejových karet a zpracování nouzových zásob ropy v rafinériích), zabezpeí (nouzových zásob pohonných hmot) zásobování erpacích stanic PR, HZS, AR a dále zabezpeí výdej nouzových zásob pohonných hmot na výdejové karty pro IZS u vybraných erpacích stanic [14]. 5. Období pokraování krizové situace a) innost Správy: podle vývoje krizové situace pedseda Správy pedloží vlád další návrhy na snížení spoteby pohonných hmot podle zákona o nouzových zásobách ropy 1. Tuto innost provádí Správa i v období zhoršení krizové situace. ve spolupráci s krajským úadem zahájí distribuci výdejových karet pro veejnou správu a subjekty kritické infrastruktury k zajištní výdeje nouzových zásob pohonných hmot a vybraných erpacích stanic, zabezpeí výrobu pídlových lístk pro pídlový systém výdeje nouzových zásob pohonných hmot na vybraných erpacích stanicích pro osobní vozidla. b) innost Ústedních správních úad: prostednictvím PR, Drážního úadu a Úadu pro civilní letectví realizují vybraná opatení naízení vlády podle zákona o nouzových zásobách ropy 2. Tuto innost provádí Ústední správní úady i v období zhoršení a vyhrocení krizové situace. c) innost územních orgán státní správy a samosprávy: krajský úad zahájí prostednictvím ORP na registru silniních motorových vozidel distribuci výdejových karet pro veejnou správu a subjekty kritické infrastruktury k zajištní výdeje nouzových zásob pohonných hmot na vybraných erpacích stanicích [14]. 6. Období zhoršení krizové situace a) innost Správy: ve spolupráci s krajským úadem zabezpeí distribuci pídlových lístk k zajištní výdeje nouzových zásob pohonných hmot pro osobní vozidla na vybraných erpacích stanicích, 1 v rozsahu 5 odst. 1 vybraných písm. a) až e) zákona o nouzových zásobách ropy 2 v rozsahu 5 odst. 1 vybraných písm. a) až e) zákona o nouzových zásobách ropy 30

32 b) innost územních orgán státní správy a samosprávy: krajský úad ve spolupráci s obecními úady ORP zabezpeí distribuci pídlových lístk jednotlivým provozovatelm osobních vozidel k zajištní výdeje nouzových zásob pohonných hmot na vybraných erpacích stanicích (prostednictvím registru silniních vozidel) [14]. 7. Období vyhrocení krizové situace a) innost Správy: pi oekávaném poklesu nouzových zásob pohonných hmot na úrove 60 dní prmrné denní spoteby pedcházejícího roku pedseda pedloží vlád R návrh na zavedení pídlového systém odbru pohonných hmot na vybraných erpacích stanicích podle zákona o nouzových zásobách ropy 1, po vyhlášení pídlového systému vládou zabezpeí Správa trvalé zásobování vybraných a nádvorních erpacích stanic a urených erpacích stanic PR, HZS, AR, BIS a VS R, z nouzových zásob hmotných rezerv, zabezpeí cestou krajského úadu zahájení pídlového systému výdeje pohonných hmot na teritoriu kraje pro vozidla veejné správy (výdejové karty) a pro osobní vozidla (pídlové lístky). b) innost územních orgán státní správy a samosprávy: krajský úad ve spolupráci s obecními úady ORP zabezpeí zahájení pídlového systému výdeje pohonných hmot [14]. 8. Období likvidace následk krizové situace a) innost Správy: upesní množství nouzových zásob ropy a ropných produkt skladovaných v hmotných rezervách, zabezpeí doplnní ropy a ropných produkt na množství stanovené zákonem o nouzových zásobách ropy. b) innost vlády R: postupné odvolání regulaních opatení ke snížení spoteby pohonných hmot pijatých v pedcházejících obdobích [14]. 1 dle 5 odst. 1 písm. h) zákona o nouzových zásobách ropy 31

33 9. Dopady poruch v zásobování na innost jednotlivých zaízení Energie je velmi dležitá pro naši spolenost. Bez ní by musely být uzaveny prmyslové podniky, došlo by ke vzniku vysoké nezamstnanosti a veškeré innosti by byly omezeny nebo nkteré by nemohly být vbec provádny. Proto je spolehlivé a neperušené zásobování potebným množstvím energie životn dležité. V této ásti bych chtla popsat dopady poruch v zásobování energií na innost výrobních podnik, veejných institucí a služeb. U prmyslových podnik zdrazuji využívání vlastních zdroj elektiny [2] Dopady poruch v zásobování na innost veejných institucí a veejných služeb Mezi nejdležitjší státní a veejné organizace, na které se nevztahují elektroenergetické regulaní stupn, patí: obrana státu, objekty a zaízení Ministerstva vnitra, Policie R, HZS a také subjekty hospodáské mobilizace. Veejné instituce a organizace, které jsou zízené veejným sektorem mají velký význam pro správu území v dobách míru a ješt vtší v krizových situacích. Tento veejný sektor ídí IZS. Krom innosti úad, policie a armády patí do veejného sektoru také provoz nemocnic, škol a školských zaízení, sociálních zaízení atd. V sociálních zaízení se nachází pedevším osoby handicapované, staí lidé a dti. Tudíž perušení zásobování elektinou mže být nejen nebezpené, ale mže zpsobit u tchto osob i zhoršení zdravotního stavu. Dležité je také zachování informaního systému veejného rozhlasu a televize, jejichž narušení mže vést ke vzniku znané paniky a omezení akceschopnosti záchranných sbor i orgán státní správy a samosprávy [2] Dopady poruchy zásobování na výrobní podniky a podniky služeb Nejvtším spotebitelem elektiny je prmysl. Mezi nejdležitjší podniky, na které se nevztahují elektroenergetické regulaní stupn, patí podniky, jejichž pevažující innost je v oblasti: 32

34 výkonného zdravotnictví, telekomunikací a poštovních služeb, správy vodohospodáských dl, výroba potravin a nápoj, hlubinných dol, civilní letecké dopravy, veejné drážní dopravy, mstské hromadné dopravy, zajištní dodávky tepla, zajištní technologie výroby elektiny, zajištní bezpenosti jaderných zaízení a nezbytných dodávek uvedených v krizovém systému hospodáské mobilizace [2] Zpracovatelský prmysl Energeticky nároné podniky, ale i podniky, jejichž technologie je znan citlivá na perušení dodávek elektiny, díky níž by mohly nastat velké následné škody, jsou vybaveny vlastními zdroji elektiny a tepla. Jsou tedy samovýrobci elektiny a mají vybudovány vlastní závodní elektrárny. U nkterých tchto podnik více než vlastní útok na systém zásobování energiemi, je nejvtší hrozbou útok na vlastní technologii, zejména u podnik chemického prmyslu, kterým lze promnit podnik na zbra hromadného niení se zamoením složek životního prostedí. Zdroje elektiny nezávislých výrobc pracují vtšinou v propojení s elektrizaní soustavou, ale v pípad poruchy sít jsou schopny obvykle provozu izolovan, tj. v ostrovním režimu. Vlastní zdroj energie v prmyslovém závod pak zabezpeuje zásobování energiemi nezávisle na veejných sítích v pípad jejich poruch. Tyto zdroje souasn plní funkci nouzových zdroj elektiny [2] Doprava Silniní doprava je pevážn závislá na spolehlivém zásobování kapalných paliv, benzin a nafty. Dopravní infrastruktura je mnohem více ohrožena teroristickým útokem na vlastní dopravní stavby, než na zdroj energie pro silniní dopravu. Železniní doprava je ásten závislá na kapalných palivech naft a ásten na elektin. Pokud by došlo k poruše elektrického napájení elektrifikovaných tratí, mohou být elektrické lokomotivy nahrazeny dieselelektrickými lokomotivami. U železniní dopravy jsou nejcitlivjší ástí železniní uzly, mosty a tunely, jejichž zniení mže vyadit celé ásti železnice. Letecká doprava je závislá na kapalných palivech leteckém petroleji. Z hlediska teroristického útoku byl v minulosti nejastjším inem únos letadla. Po teroristickém útoku 11. záí 2001 se stalo nejnebezpenjší hrozbou využití uneseného letadla jako 33

35 ízené stely, která mže být nasmrována i proti cílm energetické a dopravní infrastruktury. Mstská doprava je závislá ásten na kapalných palivech naft, ásten na elektin (metro, tramvaje, trolejbusy) a v menší míe na zemním plynu i LPG (autobusy). Vlastní útok na zásobování MHD energiemi nezpsobí takové ochromení mstské dopravní infrastruktury, k jakému by došlo v pípad teroristického útoku pímo na dopravní stavby. Nejzranitelnjšími místy jsou metro, mosty a tunely [2] Obchod a služby Tady jsou obzvlášt citlivé banky, telekomunikace, obchodní komplexy, nebo perušení dodávek elektiny by znemožnilo jejich provoz, popípad by mohlo zpsobit i znané škody pi ztrát datových údaj. Proto jsou elektronická zaízení mnohdy vybaveny zaízením pro neperušený pechod z jednoho systému napájení na jiný. Dležitá elektronická zaízení u bank, telekomunikací a obchodních komplex musí být vybavena náhradním zdrojem napájení a musí být zajištn automatický pechod z jednoho systému na druhý. Pro zvýšení spolehlivosti a nezávislosti bývá jako vhodný zdroj elektrické energie instalován nouzový zdroj elektiny se spalovacím motorem v administrativních budovách, bankách, nemocnicích, hotelích, na letištích a všude tam, kde úplné perušení dodávky elektiny není pípustné (pokud by zpsobilo velké škody nebo ohrožení život lidí). Dležité objekty jakou jsou nemocnice, administrativní budovy, letišt, atd. musí být vybaveny vlastním náhradním zdrojem napájení pro zajištní nutného provozu tchto budov a také musí být zabezpeen jejich automatický pechod z jednoho systému na druhý [2] Zemdlství Zemdlství je závislé pedevším na kapalných palivech, naft a elektin. Perušení dodávky elektiny mže ohrozit velkovýrobní provozy, kdy v dsledku výpadku pohonu ventilátor mže dojít k úhynu vtšího množství zvíat a drbeže. Nejvtší hrozbou je útok na všechny ti složky životního prostedí, na kterých je zemdlství závislé. Kontaminace zemdlské pdy, vody i ovzduší, pokud dosáhne vtších rozmr, mže narušit sobstanost státu v zásobování potravinami. Terem útoku se mohou stát samozejm i potraviny a zdroje pitné vody. I v zemdlství mohou být užity kombinované zdroje 34

36 elektiny a tepla, zejména lze využívat bioplyn získávaný napíklad z odpad živoišné výroby [2]. 10. ešení organizovaná státní správou a samosprávou Ochranou obyvatelstva se rozumí plnní úkol civilní ochrany zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové pežití obyvatelstva a další opatení k zabezpeení ochrany života, zdraví a majetku 1. IZS se opírá o pravomoc územního pedstavitele státní správy a jeho hlavními složkami jsou hasiský záchranný sbor R, jednotky požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie R. Mezi další složky IZS patí nap.: vylenné síly a prostedky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpenostní sbory, ostatní záchranné sbory (nap. horská služba), orgány ochrany veejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zaízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení oban, která lze využít k záchranným a likvidaním pracím [2,15]. Na základ zákona o IZS plní státní orgány a orgány územních samospráv následující úkoly: Ministerstvo vnitra plní úkoly v oblasti pípravy na mimoádné události a ochrany obyvatelstva, sjednocuje postupy ministerstev, krajských a obecních úad a zpracovává koncepci ochrany obyvatelstva, Ministerstva vedou pehled možných rizik, provádjí analýzy ohrožení a v rámci prevence sjednávají nápravu skuteností a stav, které by mohly zpsobit vznik mimoádné situace, Orgány kraje zajišují pípravu na mimoádné události. Finanní zabezpeení krajský úad uplatuje prostednictvím Ministerstva vnitra, Hejtman organizuje IZS na úrovni kraje, Obecní úad organizuje pípravu obce na mimoádné události, seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení [2,15]. 1 2 zákona. 239/2000 Sb. 35

37 innost záchranných složek je koordinována z centra vyškoleným personálem, který je schopen efektivní koordinace v tísových situacích. Tento dležitý systémový prvek je provázán s úady místní samosprávy. Navenek je tento systém reprezentován telefonními ísly tísového volání. V pípad jakýchkoliv mimoádných stav, mezi které samozejm patí i dlouhodobé perušení dodávek základních energií je dležitá vasná a správná informovanost, která dokáže zamezit panice a umožnit zvládnout nouzovou situaci a pomoc pi obnov základních životních funkcí systému [2]. 11. Možnosti využití náhradních zdroj energie V poslední ásti své práce popisuji možnosti, které lze využít pro ešení nouzového zásobování energiemi, nebo se mi zásobování elektinou jeví jako nejzranitelnjší Neperušitelný nouzový napájecí zdroj a záložní napájecí zdroj Všechny oblasti našeho každodenního života jsou závislé na elektrickém proudu. Z tohoto dvodu je elektrická energie velmi dležitá pro fungování naší spolenosti. Také úady a další významná veejná zaízení jsou závislá na spolehlivém zásobování elektrickým proudem. Zejména pi využívání moderních informaních a komunikaních technologií se nelze bez elektiny obejít. Zásobování elektrickou energií mže na základ technických vad, kriminálního jednání nebo njakého pírodního jevu vypadnout. V tomhle pípad mžeme využít nouzový napájecí zdroj. U nouzového napájecího zdroje je zásadní rozdíl mezi tzv.: neperušitelným napájecím zdrojem (NNZ), záložním napájecím zdrojem (ZNZ). NNZ odebírá svou energii z akumulátor. Zajišuje u výpadku veejného zásobování elektrickým proudem bezporuchový chod. NNZ je možné dimenzovat jen pro krátký as. V souasné dob jsou technické systémy schopny vrátit se zpt k bezpenému provozu nebo mže být využit ZNZ. ZNZ je pohánn z generátoru dieselovými motory. Bývá používán k zásobování elektrické sít nemovitostí. Pevzetí napájení se uskuteuje bez perušení, v píznivém pípad je doba nábhu ZNZ v sekundách. Trvání provozu ZNZ závisí na zásobování palivem a zpsobem údržby. NNZ zamezí výpadku jen tak, že spotebitel bude na tento 36

38 NNZ pipojený. Prozkoumaný a stabilní provoz NNZ/ZNZ pedpokládá, že spoteba energie pidruženého spotebitele výkonnost NNZ nepesahuje. Ped zvýšením výkonnosti pidruženého spotebitele je nutno NNZ pekontrolovat a popípad pizpsobit [6]. Pokud budeme nouzovým napájecím zdrojem zásobovat, musíme zvážit: 1. Stanovišt zdroje nouzového proudu a možná ohrožení nap.: pírodním jevem, technickou havárií nebo neoprávnným pístupem osob. 2. Pro nutnou dobu nouzového napájecího zdroje musí být k dispozici motorové palivo pro chod nouzového zdroje. A to bu vlastní pedzásobení motorovým palivem, které je dostaující pro nutnou dobu NNZ (vyžaduje upozornní na cisternový zásobník) nebo vlastní pedzásobení motorovým palivem v menším množství pro nkolik hodin. Pro oprávnný personál musí být zajištn kdykoliv volný pístup (vetn píjezdní cesty) k cisternovému zásobníku. 3. Požadavky na nouzový zdroj - obzvlášt je teba dávat pozor na nouzový proud nemovitostí, resp. na nouzový zdroj pipojeného spotebitele. Jelikož je nouzový zdroj dimenzovaný, musí být zajištno, že spotebitel je pouze k danému úelu pipojený. Tohle bude muset být pravideln provováno, jinak mže dojít k petížení nebo výpadku nouzového zdroje [6] Obnovitelné zdroje energie v R Alternativní zdroje, astji nazývané jako obnovitelné zdroje, jsou nevyerpatelné formy energie Slunce a Zem. Mezi obnovitelné zdroje energie patí: energie vody geotermální energie spalování biomasy energie vtru energie sluneního záení využití tepelných erpadel energie píboje a píliv oceán Využívání obnovitelných zdroj energie je zatím v celé R na nízké úrovni. Nejvtší potenciál k rozšíení v R má v souasné dob biomasa a energie sluneního záení (pevážn k využití jako zdroj tepla). V omezené míe lze pro výrobu elektrické energie na území R využít vtrnou a vodní energii. Protože jsou obnovitelné zdroje z velké míry 37

39 asov neregulovatelné, bude v budoucnosti nutné pi jejím rozšíení takto získanou energii úinn hromadit [2,20] Energie vody a geotermální energie V R nejsou pírodní pomry pro budování vodních energetických dl ideální. Naše toky nemají potebný spád ani dostatené množství vody. Proto je podíl výroby elektrické energie ve vodních elektrárnách na celkové výrob v R pomrn nízký. Významným posláním vodních elektráren v R je pracovat jako doplkové zdroje primárních zdroj (klasické elektrárny, JE Dukovany, JE Temelín). Využívá se pitom jejich schopnost rychlého najetí pi velkém výkonu a tedy operativního vyrovnání okamžité energetické bilance v elektrizaní soustav R. V R jsou i malé vodní elektrárny, které slouží jako sezónní zdroje. Prtoky tok, na kterých jsou zizovány, jsou kolísavé a siln závislé na poasí a na roním období. Geotermální elektrárny využívají k výrob elektiny tepelnou energii z nitra Zem. Staví se zejména ve vulkanicky aktivních oblastech, kde využívají k pohonu turbín horkou páru stoupající pod tlakem z gejzír a horkých pramen, nebo teplonosné médium, které se vtlauje do vrt, v hloubi zem ohívá a oháté vyvádí na povrch. Na rozdíl od jiných elektráren nepotebují geotermální elektrárny žádné palivo. Podíl tchto elektráren v rámci celé Evropy je minimální, v nkterých lokalitách je ale jeho význam znaný [20] Výroba energie z biomasy Biomasa je definována jako hmota organického pvodu. V souvislosti s energetikou jde nejastji o devo a devní odpad, slámu a jiné zemdlské zbytky vetn exkrement užitkových zvíat. Biomasa (nejastji ve form devní štpky) se ve velkém spaluje v klasických elektrárnách ve fluidních kotlích s cirkulací spalin spolu s energetickým uhlím. Nkdy tato zaízení využívají kombinovanou výrobu tepla a elektiny [20] Vtrné elektrárny Naše republika nemá tak výhodné podmínky pro využití vtrné energie jako pímoské státy (nap. Dánsko, Velká Británie), pesto je u nás však mnoho dobrých lokalit, kde lze instalovat vtrné elektrárny. Neprodukují tuhé i plynné emise a odpadní teplo, nezatžují okolí odpady, ke svému provozu nepotebují vodu. V souasné dob se vtrné elektrárny nacházejí na více než padesáti lokalitách v R. V roce 2006 vyrobily vtrné elektrárny 38

40 na území R tém 50 GWh elektrické energie, nejvíce na severozápad R a na stední Morav. Na celkové výrob elektiny v R se vtrné elektrárny podílely pouze 0,4 %, což je pibližn tetina prmrného podílu v zemích EU. Rozvoj vtrné energetiky je pínosem pedevším z hlediska ekologie. [2,20] Slunení elektrárny Stejn jako jsou negativní dopady jaderné elektrárny na životní prostedí minimální, získávání elektrické energie pímo ze sluneního záení je z hlediska životního prostedí nejistším a nejšetrnjším zpsobem její výroby. Jaderná energetika i slunení elektrárny využívají zdroje energie, kterého je a ješt dlouho bude v pírod dostatek. V pípad R je vtší využití slunení energie zatím na poátku svého rozvoje [20]. 39

41 12. Závr Cílem mé bakaláské práce bylo shrnutí dosavadních poznatk o možnostech a zpsobech ochrany kritické infrastruktury v oblasti zásobování energiemi. Nejdíve jsem se zabývala ochranou kritické infrastruktury, co tento pojem znamená a jak je zajištna v R. Ministerstvem prmyslu a obchodu byly vymezeny tyi podoblasti kritické infrastruktury, které jsem postupn popsala a definovala možnosti výskytu rizikových faktor. V práci se klade draz na typové krizové situace spojené s narušením dodávek energií a na zpsoby a jednání jednotlivých úastník, kteí jsou zainteresováni do inností vedoucích k ešení krizových situací. Zamuji se také na dopady poruch v zásobování energií na jednotlivé skupiny spotebitel, podniky a veejné instituce a na využívání náhradních zdroj energií. Postupy a procedury ochrany kritické infrastruktury by mly být nejdležitjšími prvky plán prevence a pipravenosti. Spolenost je znan závislá na funkní infrastruktue. Víme, že k narušení bžného chodu spolenosti staí pouze oslabit funkci kritické infrastruktury. Díky vzájemným vazbám mže tento stav vyvolat rychle se rozvíjející krizovou situaci. Je ovšem nemožné pedvídat všechna napadení proti kritické infrastruktue. Ochrana však mže snížit šance a možnosti nkterých typ napadení. K tomu napomáhá kvalitní pipravenost na tyto nenadálé situace a úzká spolupráce mezi veejným a soukromým sektorem. Také s pomocí složek policie, armády, IZS, atd. je teba v pípad zhoršení bezpenostní situace státu zajistit pednostn ochranu zaízení, jejichž napadení mže ohrozit životy obyvatel, dlouhodob poškodit životní prostedí a destabilizovat spolenost a stát. Vzhledem k tomu, že je kritická infrastruktura velkou neznámou, je dležitá osvta, která mže pomoci k pipravenosti a prevenci spolenosti na tyto krizové situace. Je rovnž velmi dležité veejnost pravideln informovat a zapojit ji do této ochrany. Energetické spolenosti by mly v rámci krizové pipravenosti simulovat a modelovat scénáe vývoje a dopad možných pohrom a podniky by se mly zabývat pipraveností na zvládnutí jakýchkoliv mimoádných událostí. Jelikož eská legislativa pojem kritická infrastruktura zatím nezná, mla by být upravena tak, aby tento pojem zahrnovala a stanovila jasné kompetence, povinnosti a odpovdnosti mezi státní správou a provozovateli kritické infrastruktury. 40

42 Seznam použité literatury [1] Adamec, V.: Infrastruktura a její ochrana, [prezentace], VŠB-TU Ostrava 2007 [2] Beneš, I.: Rozbor strategické bezpenosti energetických zásobovacích systém v eské republice, CityPlan, 2002 [3] Bezpenostní rada státu: Zpráva o ešení problematiky kritické infrastruktury v R, ervenec 2007, 36 stran [4] Horák, R., Salinger, T., Navrátil, J.: ešení kritické infrastruktury s možností využití nástroj EU, Sborník 6. mezinárodní konference Ochrana obyvatel [CD-ROM], VŠB- TU Ostrava 2007 [5] Chalupa, J., Šenovský, M.: Ochrana kritické infrastruktura, NATO a EU, Požární ochrana 2005 (Sborník pednášek); vydalo SPBI v Ostrav 2005; str.: ; ISBN [6] Leitfaden für die Einrichtung und den Betrieb eine Notstromversorgung [online], Leitfaden Notstrom.html, [cit ] [7] Ministerstvo prmyslu a obchodu: Typový plán narušení dodávek elektrické energie velkého rozsahu [online], Praha 2004, [cit ] [8] Ministerstvo prmyslu a obchodu: Typový plán narušení dodávek plynu velkého rozsahu [online], Praha 2003, [cit ] [9] Ministerstvo prmyslu a obchodu: Typový plán narušení dodávek tepelné energie velkého rozsahu [online], Praha, 2003, [cit ] [10] Ministerstvo prmyslu a obchodu: Dosavadní zkušenosti v oblasti ešení problematiky ochrany kritické infrastruktury, [online], [cit ] [11] Nitra, J.; Ochrana kritické infrastruktury, asopis 112, 2007,. 3, [online], [cit ]. [12] Procházková, D.: Procesní model pro ochranu kritické infrastruktury, Sborník 6. mezinárodní konference Ochrana obyvatel [CD-ROM], VŠB-TU Ostrava 2007 [13] Správa státních hmotných rezerv: Typový plán narušení dodávek ropy a ropných produkt velkého rozsahu [online], Praha 2003, [cit ] 41

43 [14] Šenovský, M., Šenovský, V.: Problematika kritické infrastruktury, Sborník 6. mezinárodní konference Ochrana obyvatel [CD-ROM], VŠB-TU Ostrava 2007 [15] Zákon. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis [16] Zákon. 240/2000 Sb., o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon ve znní pozdjších pedpis Internetové zdroje: [17] [cit ] [18] [cit ] [19] [cit ] [20] [cit ] [21] [cit ] Seznam tabulek: Tabulka 1: Nejvýznamnjší energetické spolenosti v R Tabulka 2: Možnosti výskytu rizikových faktor Tabulka 3: Zpracované typové plány v rámci R Seznam píloh: Píloha 1: Oblasti kritické infrastruktury a gesní odpovdnost za jednotlivé sektory kritické infrastruktury [3] Píloha 2: Srovnávací tabulka oblastí kritické infrastruktury v NATO a EU [5] Píloha 3: Schéma penosové soustavy EZ [2] Píloha 4: Tranzitní plynárenská soustava eské republiky [2] Píloha 5: Schéma ropovod Družba a IKL [2] Píloha 6: Pehled typových krizových situací [18] 42

44 Píloha 1: Oblasti kritické infrastruktury a gesní odpovdnost za jednotlivé sektory kritické infrastruktury v R [3] Po. Oblast KI Produkt nebo služba Gestor 1. Energetika 1.1 Elektina MPO/ERÚ 1.2 Plyn MPO/ERÚ 1.3 Tepelná energie MPO/ERÚ 1.4 Ropa a ropné produkty SSHR/MPO 2. Vodní hospodáství 2.1 Zásobování pitnou a užitkovou vodou Mze 2.2 Zabezpeení a správa povrchových vod a podzemních zdroj vody Mze/MŽP 2.3 Systém odpadních vod Mze 3. Potravináství a 3.1 Produkce potravin Mze zemdlství 3.2 Pée o potraviny 3.3 Zemdlská výroba 4. Zdravotní pée 4.1 Pednemocniní neodkladná pée MZ 4.2 Nemocniní pée 4.3 Ochrana veejného zdraví 4.4 Výroba, skladování a distribuce léiv a zdravotnických prostedk 5. Doprava 5.1 Silniní MD 5.2 Železniní 5.3 Letecká 5.4 Vnitrozemská vodní 6. Komunikaní a informaní systémy 6.1 Služby pevných komunikaních sítí 6.2 Služby mobilních komunikaních sítí MPO/MI/TÚ 6.3 Rádiová komunikace a navigace 6.4 Satelitní komunikace 6.5 Televizní a rádiové vysílání 6.6 Poštovní a kurýrní služby 6.7 Pístup k internetu a datovým službám MV/MI 7. Bankovní a finanní 7.1 Správa veejných financí MF sektor 7.2 Bankovnictví NB 7.3 Pojišovnictví 7.4 Kapitálový trh MF/NB 8. Nouzové služby 8.1 Hasiský záchranný sbor R a píslušné MV jednotky požární ochrany 8.2 Policie R (vnitní bezpenost a veejný MV poádek) 8.3 Armáda R (zabezpeení obrany) MO 8.4 Radianí monitorování v. podklad pro rozhodování o opateních vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáení SÚJB 8.5 Pedpovdní, varovná a hlásná služba MŽP 9. Veejná správa 9.1 Státní správa a samospráva MV/ÚSÚ 9.2 Soc. ochrana a zamstnanost (soc. zabezpeení, stát. soc. podpora, soc. pomoc) MPSV 9.3 Výkon justice a vzeství MS

45 Píloha 2: Srovnávací tabulka oblastí kritické infrastruktury v NATO a EU [5] Energie Zdravotní pée Doprava NATO Informaní a komunikaní systémy Telekomunikace Bankovnictví a finance Zachování kontinuity práce úad Komunikaní a informaní technologie Finance Zdravotní pée Potravináství Vodní hospodáství Doprava Výroba, uskladování a peprava nebezpených látek Vláda EU Energetické zaízení a sít Veejné služby Nouzové služby Strategické prmyslové sektory Píloha 3: Schéma penosové soustavy EZ [2].

46 Píloha 4: Tranzitní plynárenská soustava eské republiky [2] Píloha 5: Schéma ropovod Družba a IKL [2]