dvouměsíčník/ročník 5 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

Transkript

1 01_OBALKA_4ciso11.qxd :18 StrÆnka 1 4 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní and socia affairs at regiona, nationa, and internationa úrovni formuovaný pode aktuáních potøeb orgánù státní eves, formuated in accordance with the current needs správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav of the state administration, and in some cases the non- vykonává konzutantskou èinnost pro uživatee výsedkù profit sector and private cients. The Institute provides výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné consutancy for the users of research resuts and organizes projekty se každý rok pøipravují ve spoupráci se seminars zainteresovanými subjekty s ohedem na kontinuitu vývoje prepared each year in coaboration with interested vìdy a výzkumu v pøedmìtných obastech. Mezi havní parties, with regard to the continuity of science and výzkumné zájmy ústavu patøí: research in the areas in question. The Institute s main and conferences. Research projects are research interests incude: trh práce a zamìstnanost, sociání diaog a pracovní vztahy, abour market and empoyment, sociání ochrana, socia diaogue and abour reations, rodinná poitika, socia security, pøíjmová a mzdová poitika, famiy poicy, rovné pøíežitosti, wages and income poicy, teorie sociání poitiky. equa opportunities, socia poicy theory. Významnou èinností ústavu je poskytování kompexních knihovnických a informaèních sužeb z obasti práce a sociáních An important activity of the Institute, essentia for carrying out vìcí, které zajiš uje oddìení knihovnicko-informaèních sužeb. its research objectives, is the provision of comprehensive V rámci jeho èinnosti je kontinuánì budován a zpracováván ibrary and information services in the fied of abour and socia fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené affairs. This is done by RILSA's ibrary and information services obasti, ae i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních discipín. department. dvouměsíčník/ročník

2 Obsah Editoria 1 Stati, studie, úvahy a anaýzy Rekvaifikace a jejich viv na zaměstnanost uchazečů o zaměstnání v okrese Brno-venkov 2 Iva Karásková Případy mezinárodních únosů dětí jedním z rodičů: možnosti prevence v České repubice 12 Eiška Pešová, Viém Kahoun Využití Booeho přístupu v komparativní anaýze: příkad srovnání 27 zemí EU z hediska zaměstnanosti žen 17 Mirosav Suchanec Statistiky a anaýzy Interkuturní otevřenost institucí trhu práce a zaměstnanosti v České repubice 20 Zdravotní postižení a jeho modey se zaměřením na suchové postižení 24 Ke změnám v zákoně o důchodovém pojištění účinným po 30. září Poznatky z praxe Informační systém o průměrném výděku aneb případ (ne)povedených odhadů 28 Co přineso setkání idí se zkušeností s chudobou a sociáním vyoučením 30 Informační servis čtenářům Novinky v knižním fondu 31 Z domácího tisku 32 Ze zahraničního tisku 32 For summaries of seected artices see the 3 rd page of the cover. Obsahové zaměření časopisu Sociání probematika v nejširším vymezení, zejména tyto tematické okruhy: sociání teorie, sociání poitika, sociání sužby, státní sociání podpora, hmotná nouze, posudková sužba, zdravotní postižení, rodina, sociáně-právní ochrana dětí, rovné příežitosti, pojistné systémy, důchodové, nemocenské a úrazové pojištění, příjmová poitika, zaměstnanost, poitika zaměstnanosti, sužby zaměstnanosti, trh práce, zahraniční zaměstnanost, mzdová poitika, mzdové a patové systémy, bezpečnost práce a pracovní prostředí, pracovní podmínky, organizace práce, sociání diaog a koektivní vyjednávání, migrace, integrace cizinců, mezinárodní spoupráce v obasti sociáního zabezpečení, egisativa upravující všechny tyto obasti, daší příbuzná tematika. Informace pro autory Časopis se skádá ze dvou částí, v první, tvořené rubrikou Stati, studie, úvahy a anaýzy, jsou uveřejňovány pouze recenzované příspěvky. O zařazení do recenzované části časopisu rozhoduje redakční rada na zákadě výsedků recenzního řízení, které je oboustranně anonymní. Redakce v tomto směru provádí potřebné kroky. Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím, že uvedou, do které. Redakce přijímá pouze dosud nepubikované příspěvky v eektronické podobě. Autor by mě připojit úpnou kontaktní adresu včetně teefonního čísa a e-maiové adresy. Příspěvky zasíejte v eektronické podobě na e-maiovou adresu: heena.isa@vupsv.cz. Uveřejněné příspěvky jsou honorovány. Formání požadavky Rukopis příspěvku do recenzované části (nejépe v čenění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy na odbornou iteraturu, zkoumaná probematika a použité metody, výsedky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 25 tisíc znaků včetně mezer v editoru Word musí vede vastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé a kíčová sova v češtině. Citace a bibiografické odkazy musí být úpné a v souadu s přísušnou normou, příkady viz Grafy a obrázky musí být přizpůsobeny černobíému provedení (ve formátu exce skupinový soupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové soubory. Redakce provádí jazykovou úpravu textu.

3 Editoria FÓRUM sociání poitiky odborný recenzovaný časopis 4/2011 Vydává Výzkumný ústav práce a sociáních věcí, v. v. i. Paackého nám Praha 2 IČO Šéfredaktorka: Mgr. Heena Lisá kontakt: heena.isa@vupsv.cz te Redakce: Dagmar Maičká kontakt: dagmar.maicka@vupsv.cz te Tisk: Vydavateství KUFR, s. r. o. Naskové 3, Praha 5 Distribuce a předpatné: Postservis Poděbradská 39, Praha 9 Kontakt: e-mai postabo.prstc@cpost.cz fax: te.: (bezpatná infoinka ČP) Prodej za hotové: Knihkupectví Karoinum Ceetná 18, Praha 1 Cena jednotivého čísa: 50 Kč Vychází: 6krát ročně Dáno do tisku: Registrace MK ČR E ISSN tištěná verze ISSN eektronická verze VÚPSV Redakční rada: Doc. Ing. Ladisav Průša, CSc. (předseda - VÚPSV) Doc. Ing. Marie Dohnaová, CSc. (FHS UK) Prof. JUDr. Viém Kahoun, Ph.D. (ČSSZ, ZSF JČU) Prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. (VŠFS) Mgr. Aeš Kroupa (VÚPSV) PhDr. Věra Kuchařová (VÚPSV) Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. (MU) Ing. Martin Veber (MÚ Litoměřice) Doc. JUDr. Iva Chvátaová, CSc (MUP, o. p. s., VŠE) Vážení čtenáři, dění první pooviny roku 2011 přineso v některých sektorech ekonomické oživení, které se příznivě odrazio v mírném růstu HDP, v pokesu míry nezaměstnanosti, stoupajícím počtu voných pracovních míst a v určitých oborech ve zvyšování mezd, tedy pozitivní vývoj. Za negativní ze naopak považovat skutečnost, že vádou schváené návrhy změn v důchodovém a zdravotním systému vyvoay nesouhas odborů a vyústiy v jednodenní stávku, zejména v obasti dopravy, a protestní pochod odborářů Prahou. Proti podobě zdravotní reformy protestovay rovněž osoby se zdravotním postižením. Ani pánované změny v zákoníku práce se u odborů nesetkay s příznivým hodnocením. Tzv. maou důchodovou reformu Senát odmít a vráti Posanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, ta však zákon znovu odsouhasia v původním znění. Prezident repubiky svůj nesouhas s přijatým řešením vyjádři tím, že svůj podpis pod zákon nepřipoji. Ani navrhované úpravy v sociáních systémech a pánované postupné zvýšení DPH nebyy veřejností přijaty s pochopením. Úsporná rozpočtová opatření však přijímá většina evropských zemí, které se během hospodářské krize zadužiy, a to zváště s vidinou řeckého příkadu toho, jak příišné zadužení státu může skončit. Důežité však je, aby tato opatření nedopada nejhůře na chudobou nejohroženější segment obyvatestva a aby se sociání ochrana nezaměřia jen na ty nejchudší, ae i na středněpříjmové skupiny obyvatestva. Do rubriky Stati, studie, úvahy a anaýzy, v níž jsou uveřejňovány recenzované čánky, jsou zařazeny tři příspěvky. Cíem autorky prvního příspěvku Rekvaifikace a jejich viv na zaměstnatenost uchazečů o zaměstnání v okrese Brno-venkov je odpovědět na otázku, jak účast v rekvaifikačních programech v etech 2008 a 2009 ovivnia zaměstnatenost uchazečů o zaměstnání v okrese Brno-venkov. Využia k tomu sumativní evauace ex-post se zaměřením na zepšení výsedku, a to v podobě kombinace anaýzy kvantitativních a kvaitativních dat. Vycházea přitom z konceptu zaměstnatenosti, přičemž naznačia, jak ze viv rekvaifikací na zaměstnatenost vysvětit prostřednictvím teorie idského kapitáu, teorie jednání, capabiities, konceptu fexibiity a teorie fronty. Na zákadě těchto teorií vybraa důežité prvky zaměstnatenosti, tj. hedání zaměstnání, změnu kvaifikace, kvaitu zaměstnání a sociání kapitá, jejichž optikou hodnotí viv rekvaifikací na zaměstnatenost. Anaýza kvantitativních dat ukázaa jen vemi maý viv rekvaifikací na zaměstnatenost v daném okrese. Autoři druhého čánku Případy mezinárodních únosů dětí jedním z rodičů: možnosti prevence v České repubice se zabývají možnostmi, jak účinně tomuto jevu předcházet. K tomu je zapotřebí přísušná egisativa a odpovídající přístup rodičů i přísušných institucí. Cíem autorů je poskytnout přehed vhodných preventivních opatření. Autor čánku Využití Booeho přístupu v komparativní anaýze: příkad srovnání 27 zemí EU z hediska zaměstnanosti žen prezentuje v převážně metodoogickém materiáu aternativní způsob provedení komparativní anaýzy - tzv. Booeho (též Booeův) přístup. Nejprve osvětuje havní charakteristiky tohoto přístupu a poté iustruje metodu na příkadu srovnání 27 zemí EU z hediska úrovně zaměstnanosti žen. Anaýza ukazuje na kompexní charakter kauzáních podmínek, které mohou být postiženy kasickými statistickými metodami jen vemi obtížně. Data také naznačují, že jediný faktor, který je nezbytně spojen s vysokou úrovní ženské zaměstnanosti, je vysoká úroveň participace mužů na domácí práci. Nerecenzovaná část a rubrika Statistiky a anaýzy začíná příspěvkem zabývajícím se interkuturní otevřeností institucí trhu práce a zaměstnanosti v ČR, pokračuje čánkem o zdravotním znevýhodnění a jeho modeech a končí anaýzou přijatého zákona o maé důchodové reformě. Rubrika Poznatky z praxe obsahuje čánek o Informačním systému o průměrném výděku a možnostech jeho vyepšení a o zkušenostech idí s chudobou a sociáním vyoučením. Informační servis čtenářům obsahuje ukázky z přírůstků a databáze odd. knihovnicko-informačních sužeb a krátké informace o dění v oboru. Heena Lisá šéfredaktorka FÓRUM sociání poitiky 4/2011 1

4 Stati, studie, úvahy a anaýzy Rekvaifikace a jejich viv na zaměstnatenost uchazečů o zaměstnání v okrese Brno-venkov Iva Karásková Práce si kade za cí odpovědět na otázku, jak ovivnia účast v rekvaifikačních programech v etech 2008 a 2009 zaměstnatenost uchazečů o zaměstnání v okrese Brno venkov. K zodpovězení této otázky bya použita sumativní evauace ex-post se zaměřením na zepšení výsedku, a to v podobě kombinace anaýzy kvantitativních a kvaitativních dat. Autorka vychází z konceptu zaměstnatenosti. Naznačuje, jak ze viv rekvaifikací na zaměstnatenost vysvětit prostřednictvím teorie idského kapitáu, teorie jednání, capabiities, konceptu fexibiity a teorie fronty. Na zákadě těchto teorií seektuje důežité prvky zaměstnatenosti, kterými jsou hedání zaměstnání, změna kvaifikace, kvaita zaměstnání a sociání kapitá. Optikou těchto prvků hodnotí viv rekvaifikací na zaměstnatenost. Na zákadě výsedků anaýz kvantitativních dat ze viv rekvaifikací na zaměstnatenost v okrese Brno-venkov považovat za vemi nízký. Projevuje se vysoký podí mrtvé váhy a creaming efekt. Na druhou stranu anaýza kvaitativních dat prokazuje, že uchazeči o zaměstnání z okresu Brno-venkov považují viv rekvaifikací na vastní zaměstnatenost za významný, a to i při změněných podmínkách na trhu práce, ke kterým došo mezi roky 2008 a V závěru autorka navrhuje možné úpravy, které mohou vést ke zvýšení vivu programu na zaměstnatenost. Úvod Tento čánek se zabývá rekvaifikacemi uchazečů o zaměstnání reaizovanými prostřednictvím Úřadu práce Brno-venkov v prvním pooetí et 2008 a Při pravideném půročním hodnocení se seduje podí rekvaifikovaných uchazečů o zaměstnání na všech uchazečích o zaměstnání a déka doby, po kterou absoventi po ukončení rekvaifikace setrvávají v evidenci (viz např. Úřad práce Brno-venkov, 2009). Zaměstnancům úřadu práce tak chybí zpětná vazba o účincích rekvaifikačních programů na zaměstnatenost uchazečů o zaměstnání. Tato práce si kade za cí poskytnout hubší vhed do probematiky účinků rekvaifikací prostřednictvím odpovědi na otázku, jak ovivnia účast v rekvaifikačních programech v etech 2008 a 2009 zaměstnatenost uchazečů o zaměstnání z okresu Brno-venkov. Jde o období ovivněné světovou finanční krizí, která bya doprovázena hospodářskou recesí. De OECD (2009) se jednao o nejhorší finanční a hospodářskou krizi za posedních 50 et. Situace na trhu práce v etech 2008 a 2009 měa tedy odišný kontext. V první části čánku je představen koncept zaměstnatenosti a daší koncepty, které jsou s ním spojeny. Navazuje část věnovaná rekvaifikacím a jejich místu v aktivní poitice zaměstnanosti. Z těchto teoretických východisek vychází navazující část zabývající se vivem rekvaifikací na uchazeče o zaměstnání na okáním trhu práce. Vzhedem k tomu, že výzkum by prováděn v určitém čase za určitých podmínek, je nejprve charakterizován trh práce, účastníci programu a rekvaifikační programy. Náseduje zhodnocení vivu rekvaifikací na zaměstnatenost z hediska hedání zaměstnání, změny kvaifikace, kvaity zaměstnání a sociáního kapitáu. Zákadem práce je kvaitativní výzkum reaizovaný v prvním pooetí roku 2010, jehož respondenty byi uchazeči o zaměstnání, kteří úspěšně absovovai některý z rekvaifikačních programů v prvním pooetí et 2008 nebo Závěr přináší shrnutí získaných poznatků a nastiňuje možná opatření, která by moha vést ke zvýšení vivu rekvaifikací na zaměstnatenost uchazečů o zaměstnání. Zaměstnatenost Zaměstnatenost je považována za jednu z nejdůežitějších součástí strategie zaměstnanosti. V evropském prostředí je definována jako způsobiost začenit se do pracovního života (Weinert, 2001, s. 51, vastní překad) či jako schopnost získat první zaměstnání, udržet si zaměstnání nebo v případě potřeby získat nové zaměstnání (Brown et a., 2003). Lze rozišit sedm různých pohedů na zaměstnatenost. Nejstarší, dichotomický pohed 1, pochází z první pooviny 20. stoetí. Jedinec bu by, nebo neby práceschopný. Za zaměstnateného by považován, pokud náeže do věkové kategorie et, neby fyzicky nebo mentáně postižený a nemě rodinné závazky ve smysu péče o dítě. V současné době je podobná definice užívána k určení veikosti pracovní síy. V 50. a 60. etech 20. stoetí se v angosaském prostředí vyvinuy tři daší pohedy. Sociáně zdravotní pojetí 2 souží k určení míry práceschopnosti jedince a všímá si schopností jedince v různých obastech (např. zrak, such, motorika, schopnost abstrakce, iniciativa). Výsedkem je náprava či kompenzace handicapů a sestavení programu činností, které mohou jedince vrátit na trh práce (Weinert, 2001). V našich podmínkách je tento přístup používán zejména v posudkovém ékařství při posuzování pracovní způsobiosti handicapovaných. V pořadí třetím pohedem je mode poitiky idských zdrojů 3, který vychází z konceptu idského kapitáu (ibid). Zabývá se měřením vzdáenosti mezi charakteristikami jedince a požadavky trhu práce. Na zákadě toho je možné zvoit vhodný program, který by jedinci umožni začenění na trh práce. Čtvrtý přístup se zabývá měřením průtoku nezaměstnaností 4. Měří rychost, s jakou určitá skupina nezaměstnaných naézá práci, a to prostřednictvím poměru mezi cekovým počtem nezaměstnaných v dané skupině a těmi, kdo jsou nezaměstnaní dée než jeden rok (ibid). Pro posední třetinu 20. stoetí jsou charakteristické statistické definice zaměstnatenosti. První z nich je zaměřena na výkon jedince na trhu práce 5. Vychází z individuání dráhy zaměstnanosti a v čase zkoumá pravděpodobnost šance na získání zaměstnání, pravděpodobnou déku trvání zaměstnání vyjádřenou v hodinách práce a pravděpodobný příjem. Novinkou tohoto přístupu je, že se jako první nezaměřuje pouze na šance na získání zaměstnání, ae všímá si i kvaity získaného zaměstnání vyjádřeného dékou trvání a výší výděku. Je vhodný pro retrospektivní evauace programu. Nevýhodou je, že se zabývá pouze způsobiostí jednotivce a nezabývá se vztahem mezi jedincem, koektivní situací, ekonomickou a sociání poitikou a výsedky na trhu práce. Daší, tzv. iniciační pohed, 6 zdůrazňuje individuání odpovědnost a osobní kapacitu uvést do pohybu proces akumuace idského a sociáního kapitáu pro svůj projekt (Weinert, 2001, s. 9, vastní překad) a zabývá se prodejností nahromaděných schopností jedince. K měření využívá šíři potenciáu nebo právě získaného idského kapitáu a veikost a kvaitu sociání sítě, kterou jedinec může ve svůj prospěch mobiizovat nebo v ní pomáhat. Výhodou tohoto pohedu je jeho dynamičnost, na druhé straně zvýhodňuje ty, kdo ze znaostí a známostí nejvíce těží. Posedním pohedem na zaměstnatenost je pohed interak- 2 FÓRUM sociání poitiky 4/2011

5 Stati, studie, úvahy a anaýzy tivní 7. Spojuje vastnosti jedince a způsoby jeho jednání s okonostmi a podmínkami trhu práce. Zaměstnatenost je reativní kapacita jedince dosáhnout smysupné zaměstnanosti dané vztahem mezi osobními charakteristikami a trhem práce (ibid). Zaměstnatenost je tedy možné chápat jako schopnost jednotivce najít takové zaměstnání, které je jak v souadu s jeho individuáními charakteristikami, tak s objektivními požadavky trhu práce (Kuchař, 2007, s. 113.). Tato definice umožňuje nazírat na zaměstnatenost jako na výsedek individuáních vastností uchazeče o zaměstnání a prostředí trhu práce, ve kterém se jedinec pohybuje. Zaměstnatenost v užším sova smysu je pak možné chápat jako vastnost pracovní síy, jako schopnost jedince najít a udržet si práci. Důežité není pouze to, zda absovent kursu práci naezne, ae i to, jak douho si ji udrží, jaké charakteristiky má získané pracovní místo (Sirovátka et a., 2003; srv. Weinert, 2001). Brown et a. (2003) upozorňují, že zaměstnatenost je spíše než schopnostmi jedince podmíněna trhem práce, proměňuje se v závisosti na ekonomických podmínkách. De Kuchaře (2007) je zákadním předpokadem zaměstnatenosti jedince jeho ochota vyrovnat se s požadavky trhu práce. Pokud tuto ochotu postrádá, stává se nezaměstnateným a zpravida upadá do pasti nezaměstnanosti. Takováto definice pojmu impikuje odpovědnost jedince za svoji vastní adaptaci na změny na trhu práce. Svoji roi ve vnímání odpovědnosti za zaměstnatenost hraje typ režimu sociáního státu. Jiné pohedy jdou dá a odpovědnost kadou i na sociání partnery a vádu. Závisí přitom na situaci na trhu práce. Čím více je na trhu práce pracovních příežitostí a čím vyšší je pravděpodobnost, že nezaměstnaný najde práci, tím spíše mají poitiky pracovního trhu tendenci chápat zaměstnatenost jednostranně, jako záežitost jedince (Weinert, 2001). Koncept zaměstnatenosti se neustáe proměňuje. Je využíván ke dvěma účeům. Je prostředkem anaýzy a porozumění procesu výběru uchazečů o zaměstnání při obsazování voných pracovních míst. Přitom operuje s pravděpodobností začenění na pracovní trh postavenou na věku, genderu, zkušenostech, kvaifikaci, sociáních a zdravotních handicapech. Zároveň je prvkem používaným při vnitřním řízení idských zdrojů v podnicích, zde vystupuje do popředí hodnocení znaostí a dovedností zaměstnanců při pnění pracovních úkoů (ibid.) K probematice zaměstnatenosti ze přistoupit z někoika hedisek. Ekonomické hedisko reprezentují teorie idského kapitáu a teorie jednání zabývající se konceptem kuturního a sociáního kapitáu. Z hediska socioogického může být na zaměstnatenost nahíženo prostřednictvím konceptů capabiities a fexibiity. Průsečík ekonomického a socioogického pohedu pak představuje teorie fronty. Lidský kapitá je specifická vastnost jedince, neodděitená od jeho osoby. Jde o zásobu dovedností, vědomostí, zdraví, peněžních a psychických příjmů, jejíž objem se v průběhu života proměňuje v závisosti na investicích. Existují různé formy investování do idského kapitáu, např. vzděávání, výcvik a škoení v průběhu zaměstnání, zdravotní péče, migrace, vyhedávání informací o cenách a příjmech (Becker, 1993). Tyto formy investic vytvářejí idský kapitá. Neze jej odděit od konkrétní osoby. Lidský kapitá je ekonomickou kategorií, umožňuje pohed na jednání a rozhodování idí v termínech výnosů z investic do jednotivých sožek idského kapitáu. De Beckera (ibid) se idé při různých příežitostech rozhodují stejným způsobem jako při nákupu zboží. Vždy zvažují své budoucí zisky a výnosy, nemusí přitom vždy jít o investice a zisky čistě finančního charakteru. Na výnosy z investic ze nahížet též ze sociání perspektivy. Investice do idí jsou zákadním faktorem růstu produktivity a rovněž nástrojem k dosažení sociání koheze (De a Fuente, Ciccone, 2002). Brožová (2003) uvádí, že pokud se déka vzděávání prodouží o rok, dochází ke zvýšení výkonnosti ve střednědobém horizontu až o 6 %. V Evropě se zvýšení produktivity pohybuje okoo 5 % a o daších 5 % v douhodobém horizontu. Pozorovaný růst produktivity mezi roky 1960 a 1990 je z 22 % přičítán právě idskému kapitáu (De a Fuente, Ciccone, 2002). Becker později rozšíři koncept idského kapitáu o koncept kapitáu osobního a sociáního (Becker, 1997). Osobním kapitáem se rozumí kapitá zvykový a imaginační. Zvykový kapitá představují zejména minué zkušenosti a minuá spotřeba statků. Imaginační kapitá je schopnost imaginace, schopnost představit si na zákadě dosud nabytých zkušeností a úrovně spotřeby možné výnosy z investic jak finančních, tak časových, z odožené spotřeby apod. Sociáním kapitáem Becker (ibid) rozumí vastnosti jedince ovivněné sociáním prostředím, ve kterém se jedinec pohybuje, tzv. referenční skupinou, nebo sociání kontroou, které dávají jednání a uvažování jedince rámec. Veikost sociáního kapitáu nezávisí primárně na daném jedinci, ae na preferencích jeho referenční skupiny, sociání kapitá je majetkem skupiny. Z teorie idského kapitáu vycházejí angosaské definice zaměstnatenosti vzniké v poovině 20. st., a to sociáně zdravotní pojetí a pojetí poitiky idských zdrojů, a dáe iniciační pojetí z konce 20. st. (Weinert, 2001). Prostřednictvím teorie idského kapitáu je možné vysvětit neúspěchy ohrožených skupin na trhu práce. Zaměstnavateé mají o jedince z těchto skupin menší zájem, protože se obávají nižšího užitku v případě investic do jejich idského kapitáu. Nezaměstnanost idský kapitá devavuje. Protože nezaměstnaný nepracuje, nemůže mzdu investovat do idského kapitáu a v budoucnu inkasovat výnosy. S dékou nezaměstnanosti se snižuje i motivace pro případné investice do idského kapitáu ze dvou důvodů. Nezaměstnaný jednak vidí, že z minuých investic momentáně nemá žádné výnosy, a jednak kakuuje, že s produžující se dékou nezaměstnanosti by potřebova stáe vyšší investice, aby idský kapitá moh zhodnotit. V krajním případě může být výsedkem takové kakuace akceptace života na sociáních dávkách (Brožová, 2003). Prevencí proti nezaměstnanosti je vzděání. Důvodem je nejen skutečnost, že idé s vyšším vzděáním se épe pohybují na pracovním trhu díky schopnosti přijímat a zvádat nové poznatky a požadavky. Významným prvkem zaměstnatenosti je tedy změna kvaifikace. Vzděání působí pozitivně na imaginační kapitá, má dopad i do jiných sfér než pouze do sféry pracovní. Zejména významný viv má na péči o zdraví a na způsob trávení voného času. Posun ve vnímání významu vzděání je dán rovněž tím, jak nabývá na významu koncept ceoživotního vzděávání (ibid). Své místo v systému ceoživotního vzděávání mají též rekvaifikace. Rekvaifikace jako investice do idského kapitáu je výhodná, působí preventivně proti nezaměstnanosti (Karpíšek, 1999.) Čím nižší je dosavadní vzděání jedince, tím vyšší je výnos z investice do rekvaifikace. Tedy mezní užitek z rekvaifikací se snižuje při zvyšující se úrovni dosavadního vzděání a kvaifikace, nejvyšších efektů rekvaifikace dosahují u osob s nízkou kvaifikací a nízkým stupněm dosaženého vzděání (Sirovátka, 1995). Teorie idského kapitáu chápe sociání kapitá jako produkt a vastnost sociání skupiny. Zásoba sociáního kapitáu jako součásti idského kapitáu závisí na cekovém sociáním kapitáu referenční skupiny, rozhodování skupiny má viv na sociání kapitá jednotivce a jedinec může mobiizovat svoje osobní zdroje k tomu, aby zepši svoji sociání pozici (Becker, 1997). K sociánímu kapitáu ze přistupovat rovněž z druhé strany, jako k produktu a vastnosti jednotivce, což činí teorie jednání. De P. Bourdieu (1998) dochází v sociáním prostoru k hromadění různých typů kapitáu, které jsou od sebe neodděitené. Objem a poměr jednotivých typů kapitáu pak určuje sociání pozici jednotivce. Každé sociání pozici je vastní určitý habitus, dispozice diferencovat mezi činnostmi a statky jedinců. Habitus strukturuje pohed na svět a jednání jedince. Lidé nejednají za účeem co nejvyššího ekonomického zisku, nýbrž tak, aby ve výsedku zaujai co nejepší pozici na poi, ve kterém se jedná 8. Habitus umožňuje vědět a pochopit, o co v daném poi jde. Je tedy nejen produktem určité pozice v sociáním prostoru 9, ae zároveň sociání pozici reprodukuje 10. Za dva nejdůežitější typy kapitáu považuje Bourdieu (ibid) kapitá ekonomický 11 a kuturní. Kuturní kapitá je obecné ku- FÓRUM sociání poitiky 4/2011 3

6 Stati, studie, úvahy a anaýzy turní povědomí, je to soubor dovedností a schopností, které si jedinec osvojuje během sociaizace (kapitá vtěený), koekce knih, uměeckých předmětů, přístrojů (kapitá objektivizovaný) a vědecké tituy a dokady o vzděání (kapitá institucionaizovaný). Struktura kuturního kapitáu se reprodukuje prostřednictvím strategií rodin a vzděání. Vzděávací systém reprodukuje stávající sociání řád tak, že mezi jedinci jsou zachovávány odstupy pode objemu kuturního kapitáu, dáe vytváří hranici mezi žáky různých ško 12. Výsedkem procesu vzděávání je institucionaizovaný kuturní kapitá v podobě dipomu, osvědčení, který je znakem přísušnosti jedince. Zdánivě technická funkce vzděávání (předání technických kompetencí) je jen maskou pro skutečnou funkci vzděávání, kterou je funkce sociání. Vzděávání ve skutečnosti posvěcuje právo madé generace vádnout. Kapitá objektivizovaný hraje spíše podpůrnou úohu, na jedince působí v průběhu sociaizace to, jakými knihami, předměty je obkopen. Zároveň je objektivizovaný kapitá rozišovacím znakem poskytuje (návštěvníkům) informaci o vastnostech kuturního kapitáu 13. Na vastnictví kapitáu ekonomického a kuturního je závisý kapitá sociání. Bourdieu (ibid) si pod tímto pojmem představuje sí vztahů, které je jedinec schopen mobiizovat ve svůj prospěch. Jedná se tedy o vastnost jedince, o objem a kvaitu sociáních kontaktů, které může využít ve svůj prospěch. Svoji sociání sí si jedinec buduje v průběhu ceého života. To, jakým sociáním kapitáem disponuje, tedy závisí na jeho investicích kuturního a ekonomického kapitáu a na tom, jaké známé je schopen ve své síti mít. Přístup do sociání sítě je totiž mimo jiné podmíněn tím, jaké kontakty je jedinec při svém vstupu schopen nabídnout. Vzděávání hraje dominantní roi, nebo právě v jeho procesu je jedinec schopen navázat takové kontakty, které později může využívat ve svůj prospěch 14. Koncept sociáního a kuturního kapitáu se tak nejépe odráží v iniciační definici zaměstnatenosti (Weinert, 2001), která za jeden z aspektů zaměstnatenosti považuje schopnost aktivovat vastní sociání sí ve svůj prospěch. Sociání kapitá je tedy daším prvkem zaměstnatenosti. Teorie jednání nabízí vysvětení motivace zúčastnit se rekvaifikace a vysvětení možných efektů rekvaifikací. Motivace zúčastnit se rekvaifikace bude tím vyšší, čím vyšší bude dosažené vzděání. Za důežité efekty rekvaifikací ze považovat získání osvědčení o absovovaném kursu, které opravňuje jedince vykonávat určitou činnost, a získání nových sociáních kontaktů. Havní funkcí osvědčení je nikoi být znakem technické kompetence pro výkon určité činnosti, nýbrž být znakem přísušnosti k určité sociání pozici. Může signaizovat marginání pozici na poi trhu práce. Otázkou je i kvaita nových sociáních kontaktů. Teorie jednání totiž považuje za hodnotné pro zhodnocení sociáního kapitáu především kontakty s jedinci s vysokým objemem kuturního a ekonomického kapitáu. Pokud se rekvaifikačního kursu zúčastní jedinci s obdobným habitem, rozšíří svoji sociání sí o kontakty s idmi na obdobných sociáních pozicích kvantitativně, tyto kontakty však budou mít stejnou kvaitu jako již existující kontakty. I rekvaifikace je tedy nutné považovat za nástroj reprodukce kuturního a sociáního kapitáu. Vzděání jako jedna z důežitých proměnných při výzkumu pracovního trhu je tedy chápáno rozdíně. Zatímco pro teorii idského kapitáu jej ze definovat jako technické dovednosti, pro teorii jednání je především prostředkem zajiš ujícím rozděení do sociáních pozic 15. Teorie idského kapitáu předpokádá existenci perfektního konkurenčního trhu, tendenci k efektivnímu ekonomickému ekviibriu a maximání otevřenost v zaměstnaneckých vztazích, kdy zaměstnanci s nižším idským kapitáem mohou být bez překážek nahrazováni produktivnějšími. Přičemž produktivnějšími zaměstnanci se rozumí více vzděaní, protože pode teorie idského kapitáu má vzděání zajistit vyšší technické dovednosti. Naopak teorie jednání patří k teoriím, které předpokádají uzavřené zaměstnanecké vztahy, tj. nemožnost okamžitě uvoňovat pracovní pozice (Soga, Diewad, 2001). Koncept capabiities vychází z teorie chudoby a sociání exkuze. Zaměřuje se na vstupy, na možnosti voby, které jedinec má (Sen, 1995). Kombinace vstupů určují, čeho čověk může dosáhnout. Vede vstupů existuje ještě tzv. capabiity set, který je dán způsobem života a který představuje vše, co má pro jedince nějakou hodnotu. Protože se hodnoty i vstupy v průběhu života mění, nejsou capabiities jednou provždy dané. Capabiities představují voný přístup, možnost voeb, které jedinec v daném okamžiku může provést. Jde v podstatě o škáu možností, které se jedinci nabízejí. Capabiities zahrnují jak zákadní statky, o kterých se předpokádá, že racionání jedinec poci uje potřebu je mít (příjem, zdraví, zákadní svobody, svoboda pohybu, názoru, moc, sužební výsady, sebeúcta ), tak úspěchy, včetně kombinací vstupů, ze kterých jedinec momentáně těží, včetně již reaizovaných výsedků (ibid). Ve výsedku se tedy může stát, že jedinec má sice dostatek zákadních statků, ae má nízké capabiities v důsedku nějakého handicapu. Je pro něho mnohem sožitější převést zákadní statky na capabiities. Na druhou stranu může existovat situace, kdy dva jedinci mají stejné capabiities, přesto voí různou kombinaci vstupů ve shodě s vastními specifickými cíi a směřují každý jinam, nebo dva jedinci se stejnými capabiities a stejnými cíi mohou dosáhnout různých výsedků, protože používají rozdíné strategie a taktiky (ibid). Existují tedy dva pohedy na capabiities. Prvním je pohed na capabiities jako na proces, kdy se jedinec rozhoduje pro určitou vobu, druhým je pohed na capabiities jako na příežitost provést určitou vobu, i když ve výsedku se jedinec rozhodne pro vobu jinou. Nejde o dosažení rovnosti ve výsedcích, ae v příežitostech. Rekvaifikace jsou prostředkem ke zvyšování capabiities. Samotné absovování rekvaifikace ještě neznamená záruku získání zaměstnání. Znamená ae rozšíření možností voeb, které může nezaměstnaný na trhu práce provést. Jakou vobu nakonec provede, záeží na jeho hodnotách. Důežitým přínosem rekvaifikací je tedy kromě získání technických kompetencí snížení bariér bránících vstupu na trh práce tím, že se zvýší potenciání možnosti participace jedince. Pro koncept capabiities je charakteristická dynamičnost chápání zaměstnatenosti v různých časových okamžicích života jedince. Touto dynamičností se bíží interaktivnímu pohedu na zaměstnatenost (Weinert, 2001), nebo ten spojuje soubor vastností jedince s poměry a trendy na trhu práce. Koncept fexibiity rovněž vychází z konceptu sociání exkuze a marginaizace. Fexibiitou se nejčastěji rozumí rozsah a rychost adaptace na tržní šoky, přičemž institucionání strnuost a strnuost v chování na pracovních trzích a ve firmách vede k pomaým změnám v cenách a kvantitě (Standing, 1999, s. 49, vastní překad). Na fexibiitu je možné pohížet z perspektivy zaměstnance nebo z perspektivy zaměstnavatee, přičemž v současnosti je používána převážně první možnost pohedu. Přesto má asi nejbíže k chápání zaměstnatenosti z hediska poitiky idských zdrojů (Weinert, 2001), protože se nevyhýbá definování požadavků zaměstnavateů na pracovní síu. Zároveň se diskutuje o pozitivní a negativní pracovní fexibiitě. Existuje někoik typů fexibiity, z nichž pro účey této práce je důežitá funkční fexibiita, dáe pak vnitřní numerická fexibiita a fexibiita mobiity mezi profesemi (Standing, 1999). Funkční fexibiitou se rozumí schopnost zaměstnanců a zaměstnavateů přizpůsobovat se potřebám vypývajícím z pracovněprávního vztahu. V praxi je prostředkem k dosažení funkční fexibiity zvyšování a rozšiřování kvaifikace a dovedností potřebných k výkonu práce včetně rekvaifikací. Vnitřní numerickou fexibiitou se rozumí možnost využívat fexibiních forem práce. Zejména s ní souvisí daší z možných prvků zaměstnatenosti, kvaita zaměstnání. S funkční fexibiitou souvisí mobiita mezi profesemi. Čím více kvaifikačních předpokadů jedinec má, tím je mobinější. Souvisí rovněž s externí numerickou fexibiitou, umožňuje zaměstnavateům pružněji manipuovat s počtem zaměstnanců. Čím jsou zaměstnavateé v tomto ohedu fexibinější, tím se zvětšuje prostor pro mobiitu zaměstnanců mezi profesemi (Sirovátka, 2007). Z hediska fexibiity pracovníků je tedy třeba rekvaifikace zacíit především na nezaměstnané s nízkou kvaifikací. Méně 4 FÓRUM sociání poitiky 4/2011