dvouměsíčník/ročník 6 The RILSA s main role is applied research on labour a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

Transkript

1 01_OBALKA_6ciso12.qxd :44 StrÆnka 1 6 Havní nápní ústavu je apikovaný výzkum v obasti práce The RILSA s main roe is appied research on abour a sociáních vìcí na regionání, ceostátní i mezinárodní and socia affairs at regiona, nationa, and internationa úrovni formuovaný pode aktuáních potøeb orgánù státní eves, formuated in accordance with the current needs správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav of the state administration, and in some cases the non- vykonává konzutantskou èinnost pro uživatee výsedkù profit sector and private cients. The Institute provides výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné consutancy for the users of research resuts and organizes projekty se každý rok pøipravují ve spoupráci se seminars zainteresovanými subjekty s ohedem na kontinuitu vývoje prepared each year in coaboration with interested vìdy a výzkumu v pøedmìtných obastech. Mezi havní parties, with regard to the continuity of science and výzkumné zájmy ústavu patøí: research in the areas in question. The Institute s main and conferences. Research projects are research interests incude: trh práce a zamìstnanost, sociání diaog a pracovní vztahy, abour market and empoyment, sociání ochrana, socia diaogue and abour reations, rodinná poitika, socia security, pøíjmová a mzdová poitika, famiy poicy, rovné pøíežitosti, wages and income poicy, teorie sociání poitiky. equa opportunities, socia poicy theory. Významnou èinností ústavu je poskytování kompexních knihovnických a informaèních sužeb z obasti práce a sociáních An important activity of the Institute, essentia for carrying out vìcí, které zajiš uje oddìení knihovnicko-informaèních sužeb. its research objectives, is the provision of comprehensive V rámci jeho èinnosti je kontinuánì budován a zpracováván ibrary and information services in the fied of abour and socia fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené affairs. This is done by RILSA's ibrary and information services obasti, ae i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních discipín. department. dvouměsíčník/ročník

2 Obsah Editoria 1 Stati, studie, úvahy a anaýzy Česká repubika na rozcestí mezi domácí a institucionání péčí o seniory 2 Miriam Kotrusová, Karoína Dobiášová Pracovní motivace českých žen a ekonomické dopady daňového a sociáního systému 9 Kára Kaíšková Projekty podporované EU Projekt Podpora rozvoje sociání ekonomiky 18 Poemiky Návrhy změny výpaty příspěvku na péči - podněty k odborné diskusi 19 Statistiky a anaýzy Důsedky stárnutí popuace na potřebu sociáních sužeb na území správního obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností 23 Poznatky z praxe Podpora sociáně znevýhodněných romských žáků středních ško a studentů vyšších odborných ško 26 Zajímavosti ze zahraničního tisku Zastarávání znaostí se stává probémem 29 Informační servis čtenářům Recenze: Staří idé v současné spoečnosti 30 Novinky v knižním fondu 30 Z domácího tisku 31 Ze zahraničního tisku 32 For summaries of seected artices see the 3 rd page of the cover. Obsahové zaměření časopisu Sociání probematika v nejširším vymezení, zejména tyto tematické okruhy: sociání teorie, sociání poitika, sociání sužby, státní sociání podpora, hmotná nouze, posudková sužba, zdravotní postižení, rodina, sociáně-právní ochrana dětí, rovné příežitosti, pojistné systémy, důchodové, nemocenské a úrazové pojištění, příjmová poitika, zaměstnanost, poitika zaměstnanosti, sužby zaměstnanosti, trh práce, zahraniční zaměstnanost, mzdová poitika, mzdové a patové systémy, bezpečnost práce a pracovní prostředí, pracovní podmínky, organizace práce, sociání diaog a koektivní vyjednávání, migrace, integrace cizinců, mezinárodní spoupráce v obasti sociáního zabezpečení, egisativa upravující všechny tyto obasti, daší příbuzná tematika. Informace pro autory Časopis se skádá ze dvou částí, v první, tvořené rubrikou Stati, studie, úvahy a anaýzy, jsou uveřejňovány pouze recenzované příspěvky. O zařazení do recenzované části časopisu rozhoduje redakční rada na zákadě výsedků recenzního řízení, které je oboustranně anonymní. Redakce v tomto směru provádí potřebné kroky. Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím, že uvedou, do které. Redakce přijímá pouze dosud nepubikované příspěvky v eektronické podobě. Autor by mě připojit úpnou kontaktní adresu včetně teefonního čísa a e-maiové adresy. Příspěvky zasíejte v eektronické podobě na e-maiovou adresu: heena.isa@vupsv.cz. Uveřejněné příspěvky jsou honorovány. Formání požadavky Rukopis příspěvku do recenzované části (nejépe v čenění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy na odbornou iteraturu, zkoumaná probematika a použité metody, výsedky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 25 tisíc znaků včetně mezer v editoru Word musí vede vastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé a kíčová sova v češtině. Citace a bibiografické odkazy musí být úpné a v souadu s přísušnou normou, příkady viz Grafy a obrázky musí být přizpůsobeny černobíému provedení (ve formátu exce skupinový soupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové soubory. Redakce provádí jazykovou úpravu textu.

3 Editoria FÓRUM sociání poitiky odborný recenzovaný časopis 6/2012 Vydává Výzkumný ústav práce a sociáních věcí, v. v. i. Paackého nám Praha 2 IČO Šéfredaktorka: Mgr. Heena Lisá kontakt: heena.isa@vupsv.cz te Tisk: Vydavateství KUFR, s. r. o. Naskové 3, Praha 5 Distribuce a předpatné: Postservis Poděbradská 39, Praha 9 Kontakt: e-mai postabo.prstc@cpost.cz fax: te.: (bezpatná infoinka ČP) Prodej za hotové: Knihkupectví Karoinum Ceetná 18, Praha 1 Cena jednotivého čísa: 50 Kč Vychází: 6krát ročně Dáno do tisku: Registrace MK ČR E ISSN tištěná verze ISSN eektronická verze VÚPSV Redakční rada: Doc. Ing. Ladisav Průša, CSc. (předseda - VÚPSV) Doc. Ing. Marie Dohnaová, CSc. (FHS UK) Prof. JUDr. Viém Kahoun, Ph.D. (ČSSZ, ZSF JČU) Prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. (VŠFS) Mgr. Aeš Kroupa (VÚPSV) PhDr. Věra Kuchařová (VÚPSV) Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. (MU) Doc. JUDr. Iva Chvátaová, CSc (MUP, o. p. s., VŠE) Vážení čtenáři, vyhášení roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační soidarity se v obsahové nápni etošního ročníku odrazio z nejrůznějších hedisek. Kromě informací o konferenci k jeho zahájení či představení aktivit pánovaných v ČR jsme napříkad přinesi anaýzu kvaity života osob pečujících o osoby vyžadující trvaou péči, institucionání versus domácí péče či rozbor poitik zajištění péče o seniory z genderového hediska. Daší úhe pohedu představuje anaýza připravovaného systému sociáně zdravotní péče či příspěvek o ekonomické únosnosti zdravotní a douhodobé péče o staré obyvatee Evropy. Představii jsme také informační kampaň ke změně postoje veřejnosti k starým idem a popsai jejich cíené zneužívání a diskriminaci na předváděcích akcích, které mnohdy vedou k jejich zadužení. Na zvyšující se počet exekucí důchodů jsme reagovai anaýzou statistických dat ČSSZ. Hned někoik autorů se věnovao popisu a rozboru různých systémů a aspektů důchodového zabezpečení, které má pro život v seniorském věku zásadní význam, včetně anaýzy starobních důchodů přiznávaných před dovršením důchodového věku. Rubrika Stati, studie, úvahy a anaýzy, jež obsahuje recenzované příspěvky, začíná čánkem Česká repubika na rozcestí mezi domácí a institucionání péčí o seniory, jehož autorky na zákadě výsedků kvaitativní výzkumné studie popisují současnou situaci v obasti sociání péče o seniory z pohedu dichotomie mezi dekarovanou preferencí domácí péče na jedné straně a neuspokojenou poptávkou po pobytových sociáních sužbách na straně druhé. Jsou zde naznačeny havní neuragické body systému sociání péče v ČR perspektivou havních zúčastněných aktérů, tj. kientů sociáních sužeb - seniorů a jejich pečovateů z řad rodinných přísušníků, poskytovateů sociáních sužeb a zástupců místní samosprávy. Vede formání péče se v čánku podrobně věnují významu neformání (rodinné) péče a jejímu postavení v rámci ceého systému sociáních sužeb. Autorka druhého příspěvku Pracovní motivace českých žen a ekonomické dopady daňového a sociáního systému se zabývá otázkou pracovní motivace českých žen se zaměřením na ženy s maými dětmi. Využívá metodu mikrosimuace, která umožňuje zkoumat pracovní motivace reprezentativního vzorku českých žen, identifikovat skupiny žen s nejnižší finanční motivací a anayzovat dopady reforem současného systému na pracovní motivace všech českých žen včetně dopadů na veřejné finance. Nejnižší finanční motivaci nastoupit do zaměstnání mají v ČR matky s maými dětmi, které čeí vysokým nákadům na soukromou péči o děti. Dáe anayzuje dopady reforem zaměřených na částečnou kompenzaci těchto nákadů pomocí sevy na dani na soukromou péči o děti. Anayzované reformy vychází z vádního návrhu zavedení této sevy, přičemž ve studii jsou anayzovány dvě různé výše této sevy, a to ve formě prosté sevy na dani a ve formě sevy s možností upatnění daňového bonusu. Navrhované reformy výrazně zvyšují pracovní motivaci českých žen s maými dětmi. Všechny uvažované reformy mají také pozitivní dopady na veřejné finance. Nerecenzovaná část v rubrice Projekty podporované EU přináší čánek o projektu zaměřeném na podporu sociání ekonomiky v naší repubice, v rubrice Poemiky čánek zabývající se návrhy změn, které by měy zepšit situaci v obasti financování a poskytování sociáních sužeb, v rubrice Statistiky a anaýzy pak čánek zaměřený na sociání sužby v Písku. Rubriku Poznatky z praxe tvoří příspěvek o podpoře sociáně znevýhodněných romských žáků a do rubriky Ze zahraničního tisku jsme zařadii příspěvek o vivu zastarávání znaostí na upatnění na trhu práce. Informační servis čtenářům nabízí recenzi na knížku o starých idech v současné spoečnosti a obvyké krátké informace a ukázky z přírůstků a databáze odd. knihovnickoinformačních sužeb. Na závěr mi dovote, abych všem čtenářům, spoupracovníkům a přispěvateům popřáa za vydavatee i redakci příjemné prožití vánočních svátků a vše nejepší v roce Heena Lisá šéfredaktorka FÓRUM sociání poitiky 6/2012 1

4 Stati, studie, úvahy a anaýzy Česká repubika na rozcestí mezi domácí a institucionání péčí o seniory Miriam Kotrusová, Karoína Dobiášová Čánek popisuje na zákadě výsedků kvaitativní výzkumné studie současnou situaci v obasti sociání péče o seniory z pohedu dichotomie mezi dekarovanou preferencí domácí péče na jedné straně a na straně druhé neuspokojenou poptávkou po pobytových sociáních sužbách. Jsou zde naznačeny havní neuragické body systému sociání péče v ČR perspektivou havních zúčastněných aktérů (kientů sociáních sužeb seniorů a jejich pečovateů z řad rodinných přísušníků, poskytovateů sociáních sužeb a zástupců místní samosprávy). Vede formání péče se v čánku podrobně věnujeme významu neformání (rodinné) péče a jejímu postavení v rámci ceého systému sociáních sužeb. Úvod Proces demografického stárnutí je v běžném mediáním prostoru České repubiky až příiš zjednodušeně spojován s otázkou financování důchodového systému. Tento, pro vyspěé průmysové země již nezvratný proces však s sebou nese výrazné ceospoečenské důsedky jak pro systém sociáního zabezpečení (důchodový systém), tak pro trh práce i obast sociáních a zdravotních sužeb. S růstem počtu osob seniorského věku, které budou dée ekonomicky aktivní, se bude zvyšovat i počet těch, kteří budou z důvodu svého zhoršeného zdravotního stavu trvae závisí na pomoci své rodiny nebo institucí poskytujících douhodobou sociáně-zdravotní péči 1 prostřednictvím sociáních sužeb. Diskuse nad všemi reevantními souvisostmi demografického stárnutí se v ČR teprve rozbíhají, a to i díky takovým iniciativám, jakou je vyhášení roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační soidarity. Systém sociáních sužeb se od roku 2007, kdy veše v patnost nový zákon (č. 108/2006 Sb., o sociáních sužbách), výrazně proměni. Zvýšia se roe jak samotných kientů sociáních sužeb (a jejich rodinných přísušníků), tak poskytovateů sociáních sužeb, zejména z řad organizací neziskového sektoru. Přijetím nové egisativy Česká repubika reagovaa na obecné trendy v obasti douhodobé sociání péče, tj. ústup od institucionaizované péče (s výjimkou těžce postižených osob s výrazně sníženou mírou soběstačnosti) k domácí, komunitní a okání péči (Průša a ko., 2010). V případě seniorské popuace se posední trendy jednoznačně ubírají směrem k co nejdešímu poskytování péče v jejím domácím prostředí, dokud je možné díky jejímu zdravotnímu stavu a terénním sociáním sužbám zabránit jejímu umístění v institucionání péči. Dostupné studie reaizované na vzorku seniorské popuace v České repubice potvrzují (Průša a ko., 2010; Kuchařová, 2002), že většina idí jednoznačně preferuje co nejdeší setrvání v původní domácnosti, a to za pomoci dětí, případně terénních sociáních pracovníků, a to i v případě zhoršení zdravotního stavu. V případě výrazného pokesu své soběstačnosti a nutnosti časově náročnější péče by voii ubytování v domech s pečovateskou sužbou. Jen vemi máo idí by voio možnost přestěhování se ke svým dětem či do domova důchodců. Na druhou stranu, je potřebné si uvědomit, že potřeby seniorů se netýkají jenom materiání pomoci se zabezpečením jejich zákadních životních potřeb, ae ve vzrůstající míře také potřeby idských kontaktů, zajištění bezpečí a dostupnosti péče (Kubačíková, Havíková, 2011; Kuchařová, 2002). Navzdory tomu, že většina seniorů preferuje domácí péči a požaduje vytvoření institucionáních podmínek pro co nejdeší setrvání ve vastních domovech a poskytování péče (jak formání tak neformání) v pro ně přirozeném prostředí, poptávka po institucionaizované péči u nás nekesá. Téměř ve všech regionech je reativně veká neuspokojená poptávka po pobytových sužbách určených pro seniory (domovy pro seniory, speciaizované domovy pro seniory poskytující sociání i zdravotní péči) 2. De údajů ČSÚ v roce 2008 byo v rámci ceé ČR neuspokojených žádostí o umístění v domově pro seniory (Kubačíková, Havíková, 2011). Na druhé straně, dostupné studie (Nešporová, Svobodová, Vidovićová, 2008; Průša a ko., 2010; Kubačíková, Havíková, 2011) upozorňují na stagnující či nedostatečně rozvinuté terénní sužby, které brání rozvoji domácí péče 3 v našich podmínkách. Z uvedeného vypývá, že současný systém douhodobé péče v ČR má své deficity jak v obasti institucionání, tak domácí péče. Probematika kvaity života seniorské popuace je součástí vádní agendy již deší dobu. První Národní program přípravy na stárnutí se týka období , v roce 2006 bya zřízena Rada vády pro seniory a stárnutí. Návrh posední Národní strategie podporující pozitivní stárnutí pro období et 2013 až 2017 z června 2012 se v obasti péče o seniory zaměřuje především na zajištění co nejširší škáy sužeb a na podporu rodiny a její zapojení do poskytovaných sužeb. Rodinní přísušníci pečující o seniory musí, de návrhu strategie, dostat maximání podporu ve formě vzděávání, možnosti opětovného začenění na trh práce, psychoogického poradenství a dostupné nabídky odehčovacích sužeb. Zároveň nesmí být finančně znevýhodňováni oproti těm, kteří pro své rodinné přísušníky využii sužbu nabízenou či financovanou státem, která je vždy nákadnější (Národní program, 2012). Cíem tohoto čánku je popsat uvedenou situaci, tj. dekarovanou preferenci domácí péče na jedné straně a na straně druhé vekou neuspokojenou poptávku po pobytových sociáních sužbách určených seniorům na příkadu Havního města Prahy (dáe HMP), a naznačit havní neuragické body systému sociání péče v ČR perspektivou havních zúčastněných aktérů. Vycházíme při tom z dat a závěrečné zprávy výzkumného projektu Anaýza potřeb a nabídky sociáních sužeb na území havního města Prahy reaizovaného v období září 2011 duben 2012 Centrem pro ekonomické a sociání strategie Fakuty sociáních věd Univerzity Karovy pro Magistrát Havního města Prahy (MHMP). Dašími obastmi, kterými se budeme v čánku podrobněji zabývat očima dotazovaných, jsou: roe rodiny při poskytování péče, využívané sociání sužby a spokojenost s nimi, dostupnost sužeb a informovanost. I když výzkum, z něhož vycházíme, by zaměřený na situaci v obasti nabídky a poptávky po sociáních sužbách v Praze, abychom toto omezení překonai, budeme se ve své anaýze a závěrech opírat o odborné studie provedené v rámci ceé České repubiky, a to především o anaýzu Poskytování sociáních sužeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením (Průša a ko., 2010), Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roi nestátního sektoru (Nešporová, Svobodová, Vidovićová, 2008) a Život ve stáří. Zpráva o výsedcích empirického šetření (Kuchařová a ko., 2002). V rámci anaýzy situace v obasti neformání péče v ČR jsme poznatky z námi reaizovaného kvaitativního výzkumu konfrontovai se studiemi Přidaové (2007), Vaenty a Michaíka (2008), Jeřábka (2009). 2 FÓRUM sociání poitiky 6/2012

5 Stati, studie, úvahy a anaýzy Posední trendy ve vývoji douhodobé péče - deinstitucionaizace a refamiiaizace S jistou mírou zjednodušení můžeme trendy posedních et v obasti sociání (i zdravotní) douhodobé péče o závisé osoby sedovat ve dvou zákadních dimenzích. První perspektivu představuje dichotomie - formání versus neformání péče 4, druhou perspektivu domácí 5 versus institucionání péče. Vztah mezi formání a neformání péčí může mít různou podobu. Empirické studie dokádají existenci koreace mezi množstvím neformání péče na jedné straně a množstvím formání péče poskytované v rámci zdravotně-sociáního systému. Neformání péče může nahrazovat nedostatečně rozvinutý systém formání péče, nebo jej může dopňovat (Boin, Lindgren, Lundborgh, 2007). V posední době se však začíná stáe více prosazovat myšenka kompementarity (neboi sdíení) mezi formání a neformání péčí. Rovněž dochází k tzv. znovuobjevení roe rodiny v poskytování douhodobé péče (refamiiazace) ve snaze snížit finanční zatížení veřejných rozpočtů zaváděním nebo rozšířením příspěvků na péči poskytovanou čeny rodiny. Uvedený proces se odehrává i v severských zemích, které jsou tradičně spojovány spíše s opačným trendem, tj. defamiiaizací (Pavoini, Ranci, 2010). Míra distribuce péče o staré, na péči závisé osoby mezi rodinu (neformání systém) a sociáně-zdravotní (formání) systém je v rámci evropských zemí různá. Obecně ze říci, že jihoevropské země jsou typické sinými rodinnými a příbuzenskými vztahy, zatímco v severní Evropě jsou rodinné vazby spíše sabší a země kontinentání Evropy se nacházejí někde mezi uvedenými dvěma póy (Simonazzi, 2009). Zmíněné rozdíy vypývají především z kuturně-sociáních odišností mezi evropskými zeměmi, které se odrážejí v charakteru jejich sociáního systému (wefare state). Zatímco v zemích severní Evropy je neformání péče méně časově intenzivní (díky rozvinutým sužbám domácí a institucionání péče): zhruba poovina neformáních pečovateů poskytuje závisým osobám péči v rozsahu méně než 10 hodin týdně, v jihoevropských zemích, ČR a Posku třetina pečovateů poskytuje péči více než 20 hodin týdně (Coombo et a., 2011). Důraz na formání, resp. neformání péči v evropských zemích ze demonstrovat i na datech týkajících se výdajů na douhodobou péči. V roce 2000 veřejné výdaje na douhodobou péči dosáhy ve Švédsku 2,74 % HDP, v Rakousku a Nizozemsku 1,32 %, v Německu 0,95 % a ve Španěsku 0,16 %. Vývoj v posedních etech rovněž poukazuje na to, že v mnohých rozvinutých evropských státech nedochází k očekávanému pokesu významu neformání péče, děje se pravý opak, tj. zvyšující se podí vemi starých osob i nadáe žije ve svých domovech, kde o ně pečují jejich nejbižší rodinní přísušníci (OECD, 2005). Zároveň však někteří autoři (Pavoini, Ranci, 2010) upozorňují na to, že dochází k určitému pokesu schopností rodiny pečovat o své staré a závisé čeny. Současné trendy v obasti jak reprodukčního i rodinného chování (vysoká nestabiita a nefunkčnost rodiny), tak participace na trhu práce (produžující se déka ekonomicky aktivního života do vysokého věku, existence tzv. sandwichové generace žen) jdou spíše protikadným směrem než k posiování schopností rodiny pečovat o své příbuzné vysokého věku, kteří jsou závisí na péči. Rodinná péče jako součást neformání péče je všeobecně považována za kíčový čánek tzv. sdíené péče o seniora, která je zákadním předpokadem pro udržení starších idí co nejdée v jejich domácnostech (Kuronen a ko., 2010). Proto se většina evropských zemí v rámci sociání poitiky orientuje v posedních etech nejen na rozvoj sociáních sužeb pro seniory, ae zároveň i na veřejnou podporu neformáních (zejména rodinných) pečovateů. Děje se tak jednak poskytováním finanční pomoci formou různých dávek, poukázek, daňových úev, uznáním péče jako důvodu nároku na úrazové a sociání pojištění, nároku na důchod apod. Zároveň je pečujícím poskytováno různé poradenství, kursy, četné odehčovací sužby včetně nových forem za využití moderních technoogií, nárok na úevy pro pečující v rámci pracovního práva atd. (Simonazzi, 2009). Řada studií také potvrzuje, že dobře rozvinutá infrastruktura sužeb pro seniory podporuje nárůst tzv. smíšené odpovědnosti mezi rodinou a veřejnými sužbami, což v konečném důsedku vede k poskytování cekově efektivnější péče (Mote-Kingebie et a., 2005). Posiování roe neformání péče o vemi staré a závisé seniory představuje tzv. win-win 6 řešení, z něhož mají prospěch jak samotné závisé osoby a jejich bízké osoby (často samotní pečovateé), tak i stát a veřejný rozpočet. Spoéhání se na rodinu jako havního pečovatee o závisé a nesoběstačné seniory a využívání jejích vnitřních zdrojů však nesmí být považováno za samozřejmost (Coombo et a., 2011). Státní i místní (regionání) orgány se musí snažit o vytváření optimáních podmínek pro výkon sociání péče včetně poskytování dostatečného množství různorodých sociáních sužeb uehčujících neformáním pečovateům jejich práci, např. ve formě respitní péče. V Německu např. zavedi právo na 4 týdny respitní péče v případě osoby pečující o těžce zdravotně postiženého čověka jako součást pojištění douhodobé péče (Pfau- Effinger, Jensen, Och, 2011). Některé země (SRN, UK) považují poskytování péče závisým osobám za zaměstnání a berou ho v úvahu v rámci nároku na starobní důchod. Daší země (Irsko, Švédsko, UK) zavedy příspěvky pečujícím osobám, které mají za cí kompenzovat ztrátu pracovního příjmu těm, kteří pečují o své závisé rodinné přísušníky vysokého věku (OECD, 2005). Na druhé straně je nutné také pečovat o (psychické a fyzické) zdraví pečujících osob, protože z dostupných výzkumů se ukazuje, že poskytování douhodobé a pravidené péče často vede ke zhoršování zdravotního stavu těchto osob (Coombo et a., 2011). Druhou perspektivou pohedu na posední vývoj v obasti sociáních sužeb v evropských zemích je hedání optimáního souadu nebo nastavení mezi domácí versus institucionání douhodobou péčí, který souvisí s trendem deinstitucionaizace, tj. snahou o posiování domácí péče. Tento trend reaguje na přání samotných osob, které potřebují nebo jsou závisé na (douhodobé) sociání péči, setrvat co nejdée ve svém domácím prostředí ( ageing in pace ). Jednou z jeho příčin je zvyšování jak životní, tak majetkové úrovně starších osob i cekové zepšování jejich zdravotního stavu, kdy k významné ztrátě jejich soběstačnosti vyžadující institucionání péči dochází až ve vemi vysokém věku (OECD, 2005). Důežitým aspektem při poskytování sociáních sužeb a péče seniorům je pokrytí jejich různorodých potřeb, které souvisejí jak se zajištěním jejich soběstačnosti, tak aktuáním zdravotním stavem. Péče by měa pokrývat všechny jejich potřeby, nejenom ty zákadní. S touto myšenkou souvisí teoretický koncept kontinua (potřeb a sužeb) neboi integrace různých sužeb poskytovaných seniorům, jak zdravotních, tak sociáních, ae rovněž sužeb domácí i institucionání péče. Perspektiva kontinua sužeb zároveň předpokádá, že do poskytování péče o závisé seniory budou zapojeni jak formání, tak neformání poskytovateé prostřednictvím vytváření vhodných podmínek pro jejich co nejepší koordinaci a spoupráci. Cíem přístupu, který využívá myšenky kontinua, je financovat a poskytovat sužby takovým způsobem, aby: 1) uživateům, příp. jejich rodině byy nabízeny dobře zkombinované a propojené sužby v jakémkoiv čase a v jakékoiv situaci; 2) by épe zajištěn management přechodu mezi jednotivými sužbami de měnících se potřeb kientů, např. mezi jejich domácností, zdravotnickým a pečovateským, příp. doéčovacím zařízením (OECD, 2005; Coombo et a., 2011). Metodoogický přístup Tento čánek vychází z kvaitativních dat získaných v rámci výše zmíněného projektu Anaýza potřeb a nabídky sociáních sužeb na území havního města Prahy 7, které jsme podrobiy sekundární anaýze vzhedem k cíové skupině a zaměření čánku. Tato cíová skupina bya vymezena jako osoby starší 65 et pobírající příspěvek na péči aespoň v prvním stupni. Vastnímu kvaitativnímu šetření předcházea podrobná rešerše a studium dokumentů a dat, tzv. desk research, s cíem identifikovat reevantní obasti vztahující se k potřebě a nabídce sociáních sužeb pro seniory. Zaměřiy jsme se zejména na tyto prameny: kvantitativní studii Sociání sužby na území havního města Prahy v roce 2011 FÓRUM sociání poitiky 6/2012 3

6 Stati, studie, úvahy a anaýzy (Janečková, H., Angeovská, O., 2011) opírající se o data z Registru poskytovateů sociáních sužeb, kterou si necha zpracovat Magistrát Havního města Prahy (dáe MHMP), závěrečnou zprávu z šetření MHMP z roku 2011 Výkaz financování a určování priorit v obasti sociáních sužeb v městských částech 1 až 22, výzkumné zprávy o mapování potřeb uživateů sociáních sužeb v někoika městských částech zpracované nestátní neziskovou organizací Agora Centra, daší akademické texty a studie věnující pozornost probematice seniorů a sociáních sužeb (viz Úvod), výroční zprávy vybraných poskytovateů sociáních sužeb seniorům působících na území havního města a jejich webové stránky, Tabuka č. 1: Struktura výzkumného vzorku Respondenti Počet rozhovorů Současní uživateé sociáních sužeb pro seniory 6 Potenciání uživateé sociáních sužeb pro seniory 2 Osoby pečující o seniory 7 Poskytovateé sociáních sužeb 9 Zástupci městských částí HMP 10 CELKEM 34 reevantní právní normy, daší veřejně-poitické dokumenty - strategie, koncepce a programy v různých obastech sociání a zdravotní poitiky ve vztahu k seniorům na úrovni havního města Prahy i České repubiky. Pro sběr dat bya zvoena kombinace dvou metod osobní poostrukturovaný rozhovor (Fick, 1997; Siverman, 2005; Veseý, Nekoa, 2007; Kaufmann, 2010) a metoda ohniskové skupiny (focus group) (Morgan, 1997; Fick, 2009). Metoda rozhovoru bya použita v úvodní fázi projektu, metoda focus group násedně přispěa k ověření a dopnění poznatků z reaizovaných rozhovorů. Pro pastičtější zachycení studované probematiky byy rozhovory reaizovány se zástupci odišných skupin aktérů poitiky sociáních sužeb (tabuka č. 1). Cíové skupiny seniorů se týkao 34 rozhovorů v déce trvání minut. V první řadě se jednao o zástupce uživateů sociáních sužeb, kteří byi rozišeni na stávající a potenciání. Mezi potenciání uživatee byy zahrnuty ty osoby, které, ač napňují charakteristiky cíových skupin a jejich potřeby by je opravňovay k využívání nějaké sužby, sociání sužby v této chvíi nevyužívají. Daším sedovaným aktérem bya skupina pečujících osob, které poskytují neformání podporu a pomoc osobám, které by jinak patrně byy nuceny mnohem více využívat péče systému sociáních sužeb (tj. formání formy podpory a pomoci). Do výzkumu byi zahrnuti i zástupci zadavateů sociáních sužeb, které reprezentovai pracovníci městských částí HMP a MHMP a zástupci poskytovateů sociáních sužeb (zejména představiteé neziskových organizací a příspěvkových organizací MHMP a městských částí HMP). Na reaizované rozhovory navázay počátkem roku 2012 dvě focus groups, které byy zaměřeny cíeně na probematiku seniorů. Účastníky byi zástupci městských částí, zástupci poskytovateů sociáních sužeb pro seniory a zástupci cíové skupiny. Dohromady byo v obou skupinách 17 účastníků. Při zpracování dat bya využita tematická anaýza (Ryan, Bernard, 2003), tedy deduktivní strategie práce s kvaitativními daty. Na zákadě úvodního studia dokumentů tzv. desk research a reaizovaných piotních rozhovorů by sestaven seznam témat, která měa primárně vztah k cíové skupině seniorů a jejím potřebám, nabídce sociáních sužeb, a daších témat, která se opakovaně objevovaa a pro uspokojování potřeb a poskytování sociáních sužeb seniorům se ukazovaa být kíčová. Havními anayzovanými tématy byy primárně specifické probémy a potřeby seniorů při využívání sociáních sužeb. Násedně bya sestavena samostatná sada kódů. Aby byo možné na určité téma nahédnout z perspektivy různých aktérů, bya průřezová témata v jednotivých kódových sadách pojmenována stejně. To umožnio např. porovnat, jak hodnotí informovanost o sužbách zástupci cíových skupin a jak stejné téma vnímají poskytovateé či zástupci městských částí (Anaýza potřeb, 2012). Data bya anayzována prostřednictvím softwaru pro kvaitativní anaýzu dat NVivo. Specifika havního města Prahy v obasti sociáních sužeb pro seniory Situace v Praze je výjimečná, jak z hediska cekového počtu osob vyššího věku žijících osamoceně, tak nejvyšší životní úrovně v rámci ceé ČR. Jedná se o region s nejvyšší poptávkou po sociáních sužbách. Anaýzy Průšy a ko. (2010:173), Janečkové a Angeovské (2011) upozorňují na to, že Praha je z hediska ukazateů vybavenosti míst v domovech pro seniory ve srovnání s jinými regiony na posedním místě v repubice. Zatímco průměr ceé ČR ve vybavenosti místy v domovech pro seniory je téměř 110 ůžek v domovech pro seniory na 1000 osob starších 80 et, v Praze je to pouhá poovina (44 ůžek). Navíc se v mnoha případech jedná o vysokokapacitní domovy pro seniory pro více než 200 osob. Zváště deficitní, a také nevyrovnaná, je vybavenost speciaizovanými ůžky v domovech se zváštním režimem. V Praze je 5x méně ůžek v těchto domech, než je průměr ceé ČR (5 ůžek na 1000 obyvate starších 65 et), a významně se opož uje za nejepšími kraji (Jihomoravským s 10 ůžky a Ústeckým krajem se 7,5 ůžky). Pražané nad 65 et mají k dispozici pouze 1 ůžko v těchto zařízeních na 1000 obyvate své věkové kategorie (neceá 4 ůžka na 1000 obyvate nad 80 et). Douhodobá péče o osoby s demencí představuje v havním městě opravdu závažný probém, který by se mě řešit vzhedem k očekávánému nárůstu počtu starých a vemi starých osob. Vede neuspokojivé nabídky pobytových sužeb pro seniory v Praze je nedostatečná i nabídka terénních sužeb. Např. v ceé Praze najdeme pouze 16 center pro seniory (center denních sužeb, denních a týdenních stacionářů) s kapacitou 184 kientů, což je zanedbatený počet (Janečková, Angeovská, 2011). Sociání situace seniorů - preference versus reaita Senioři jsou vemi heterogenní sociání skupinou, kde havním diferencujícím kritériem určujícím jejich vztah k sociáním sužbám není samotný věk, ae věk v kombinaci s jejich zdravotním stavem. Na jedné straně seniorské popuace najdeme osoby, jejichž reativně dobrý zdravotní stav jim umožňuje žít ve svém domově a s pomocí své rodiny nebo terénních sociáních pracovníků zvádat každodenní běžnou péči o sebe a svoji domácnost a vede toho se také věnovat svým záibám. Na druhém póu jsou osoby s výrazně sníženou soběstačností, které potřebují ceodenní péči pečovateů, a to bu v rámci domácí, nebo institucionání péče. V závisosti na zdravotních omezeních a míře soběstačnosti senioři preferují různý způsob péče. Významným prediktorem jejich voby se ukázaa být, jak v našem výzkumu, tak ve výzkumu reaizovaném Agorou (2008), rodinná situace dotázaných. Senioři, kteří mají soudržnou rodinu (partnery, děti, vnoučata), chtějí zůstat co nejdée ve svém domácím prostředí, kde je jim poskytována pomoc a péče z řad rodinných přísušníků v kombinaci s terénními sužbami. Ti, kteří žijí osaměe, se zhoršujícím se zdravotním stavem a kesající mírou soběstačnosti, v určitém okamžiku svého života začnou preferovat pobytové sužby (domov pro seniory nebo domovy se zváštním režimem). Obecně řečeno však cca 70 % zkoumaných seniorů nechce žít v domově seniorů nebo v domě s pečovateskou sužbou (Agora, 2008). Většina mužů a žen by si v případě, že se stanou nesoběstačnými, chtěa zachovat své soukromí a aespoň částečnou nezávisost. Pomoc svých dětí ve stáří by mnoho idí uvítao, ovšem za předpokadu odděeného bydení, na čemž se shodují jak idé středního věku, tak i samotní senioři (Průša a ko., 2010). A potom, protože se ta situace nebude vyvíjet k epší- 4 FÓRUM sociání poitiky 6/2012

7 Stati, studie, úvahy a anaýzy mu, že jo, tak prostě do budoucna to třeba bude znamenat, že nebudou muset jako jít do nějaký LDN nebo tak, teda doufám, že to jako pude nějak zvádnout. Protože to by pro ně byo asi jako úpně to nejhorší. Toho oni se prostě hrozně bojej, hrozně jsou na ten domov fixovaný. (Pečující osoba p2) O život v pobytových zařízeních vyjadřují senioři zvýšený zájem spíše ve vyšším věku a v případě významné ztráty soběstačnosti (výskyt závažných onemocnění nebo zdravotních omezení) (Agora, 2008). Rovněž respondenti v námi reaizovaném výzkumu potvrzovai přání co nejdée bydet ve svém domově se zajištěnou (běžnou) péčí (za pomoci rodiny i/nebo terénních sociáních sužeb) a věnovat se svým zájmům bez omezení (navštívit výstavu či divado, docházet na přednášky univerzit třetího věku, v pořádku a bez potíží se dopravit k ékařům apod.). Spouurčujícím faktorem (kromě zdravotního stavu a rodinných poměrů) toho, zda a nakoik senioři využívají pomoc terénních sociáních pracovníků ve svých domácnostech nebo zda a do jaké míry napňují také svůj spoečenský život, je jejich životní úroveň. Senioři mohou kromě starobního důchodu a daších dávek v rámci sociáního zabezpečení za tímto účeem využívat také příspěvek na péči, jehož výše se v současné době pohybuje v závisosti na míře jejich soběstačnosti od 800 do Kč. 8 Cíem zákona č. 108/2006 Sb., o sociáních sužbách, který zaved nový způsob financování sociáních sužeb prostřednictvím sociáního příspěvku, nebyo poskytnout pnou úhradu veškeré péče o závisou osobu, ae umožnit participaci kientů na rozhodování o využívaných sužbách. Současné nastavení příspěvku na péči tak předpokádá využití vastních zdrojů seniora, příp. jeho rodiny. Z námi reaizovaného výzkumu vypynuo, že pokud by by příspěvek na péči (zejména v nejnižším stupni) vyšší, senioři by využívai mnohem více terénních sužeb, než je tomu v současnosti. Probematická finanční dostupnost sociáních sužeb souvisí také s tím, že kienti musí patit za každou sužbu zváš (např. pacení dopravy, doprovodu aj.). Z tohoto důvodu senioři voí jenom nejnezbytnější sužby a nezbývají jim prostředky např. na zapacení doprovodu na vonočasové aktivity (např. vzděávací a kuturní akce). No napříkad, já bych chtěa chodit, už te jsem schopna chodit na tu univerzitu třetího věku. Já bych chtěa chodit na ty počítače, to je tam, tam koem Maešic, říkám, je to tam na té konečné stanici 11, já to tam mám na internetu. Ae když já musím patit stáe za doprovod, tak je to třeba pů dne, někdy je to třeba jako teda kidně i ceý den. Ostatní věci jako teda by nebyy jako teda probémem, no ae dopravit se tam. (Uživate t1) Probém finanční dostupnosti péče v domácím prostředí se zvýrazňuje především u osob s nízkou mírou soběstačnosti. Jak potvrzují zjištění našeho kvaitativního výzkumu, tito kienti potřebují časově a finančně náročnou péči, na kterou jim jejich příjmy (včetně příspěvku na péči) nedostačují. Z tohoto důvodu pak voí (z pohedu uživateů) méně nákadnou institucionání péči. příspěvek na péči v těch sožitějších případech je máokdy dostačující. 24hodinová sužba osobní asistence je zhruba 650 hodin měsíčně. 650 hod/měs. násobeno 100 Kč je Kč, my potom dáváme nějakou sevu, takže je to zhruba těch Kč a maximání příspěvek na péči je Kč. Tohe je opravdu mimořádný případ, to nastane máokdy. Ae častější je, že ten čověk má náročnost na sužby Kč měsíčně a dostává Kč jako příspěvek. (Poskytovate e2) Výhrady měi zástupci cíové skupiny seniorů i pečovateé k časové dostupnosti, kdy některé sužby nebyy poskytovány o víkendech. V některých případech byy sociání sužby i prostorově nedostupné, a to vzhedem k probémům spojeným s cestou, resp. dojížděním za sociání sužbou (např. schůdky, kuzké chodníky, chybějící nízkopodažní autobusy aj.). Úpně jiný typ probémů měi námi osovení senioři žijící v zařízeních rezidenčního typu. Ti uváděi jako nejvážnější probémy spoečenskou izoaci, která se zvyšuje s mírou nesoběstačnosti (ti, kteří jsou imobiní, např. nemohou sejít do spoečenské místnosti), a nedostatek aktivit (např. postrádají pobyt na čerstvém vzduchu). Uživateé sociáních sužeb rezidenčního typu připouštěi, že personá dobře pečuje o zdravotní stav svých kientů a napnění jejich zákadních potřeb, ae že máokdy je schopen napnit přirozené potřeby idského kontaktu. Jo, dávají mi to, co mi patří, ae nehýčkají mě. Nehýčkají mě, nehaděj mě. [ ] No a kdybyste nepřiša vy, tak nepřiše nikdo. No a potom večer se musím starat, aby na mě nezapomněi. (Uživate p4) Formání péče o seniory Formání péčí o seniory v ČR rozumíme péči poskytovanou profesionáními pracovníky bu v domácnostech uživateů (terénní sužby), nebo v různých zařízeních a institucích de potřeb a přání seniorů (ambuantní a rezidenční sužby). Na zákadě námi provedeného výzkumu je možné konstatovat, že navzdory tomu, že dotazovaní uživateé i osoby o ně pečující jsou s poskytovanými sociáními sužbami reativně spokojeni, zároveň vypynuy dvě nejprobematičtější obasti českého systému sociáních sužeb ve vztahu k seniorům. (I když se náš výzkum zabýva situací v Praze, domníváme se, že toto tvrzení je možné vztáhnout na ceou ČR.) Zaprvé se jedná o nedostatek formání péče obecně, a to jak pobytových a terénních sužeb, tak i daších sužeb 9. Zadruhé, péče v přirozeném prostředí naráží na bariéru finanční dostupnosti, kdy v mnoha případech nemají senioři na potřebné sociání sužby dostatek prostředků. Těmto probémům se budeme věnovat dáe podrobněji. Nedostatečná kapacita ůžek v pobytových sociáních zařízeních (zváště v domovech se speciáním režimem) v Praze vede k nadprůměrnému množství neuspokojených žádostí o tyto sužby. Jak potvrzuje názor respondenta našeho výzkumu, tato situace staví jejich rodinné přísušníky do náročné situace při hedání voné kapacity. protože domov důchodců pro osobu trpící Azheimerovou chorobou získat v Praze a bízkým okoí, to je úpně neskutečný. Máme zažádáno všude dva roky, dva a pů roku, a nikde nic. Jedině vono je třeba v Azheimeru centru v Průhonicích, ae to stojí 35 tisíc. (Pečující osoba t3) Vyřešení tíživé sociání situace uživateů a jejich rodin v některých případech nutí poskytovatee pohybovat se v prostoru částečně mimo patnou právní úpravu. Napříkad nedostatek domovů důchodců a domovů se zváštním režimem vede v praxi k situacím, kdy potřebné osoby využívají provizorně avšak nezřídka i douhodobě zařízení určená pro jiný typ péče (zejména zdravotnická zařízení, odehčovací sužby). Tato provizorní řešení jsou v konečném důsedku ekonomicky náročnější a z pohedu uživateů nevyhovující. někdy uděaj výjimku v tom, že teda i v té odehčovací sužbě toho dotyčnýho nechaj dý, ae jinak je to tak na pů roku, že jo všade, tyhecty domovy. Ae řikaj: No na uici Vám jí nedáme. Protože já jí nemam prostě kam dát, jo. Já mám zažádáno i za Prahou všade možně různě a nikde není místo, že jo. (Pečující osoba t3) Dašími sociáními sužbami, u kterých je poptávka vyšší než nabídka, jsou terénní sužby pro seniory (pečovateská sužba, osobní asistence aj.) a také sociání poradenství (Agora, 2008; Kuchařová a ko.; 2009). Z našeho výzkumu vypynuo, že městské části HMP jsou si této neuspokojené poptávky vědomy a vyjadřují zájem v nejbižší budoucnosti tyto sužby rozvíjet. Týká se to zejména terénních sužeb, domovů pro seniory a domovů se zváštním režimem (MHMP, 2011). Uvedené pořadí priorit vychází ze snahy udržet staršího čověka co nejdée v jeho domácím prostředí a pomáhat mu prostřednictvím terénních sužeb (tj. především pečovateské sužby). Situace je však kompikovanější, než na první pohed vypadá. Navzdory reánému nedostatku pobytových zařízení, zváště těch poskytujících speciaizovanou (zdravotně-sociání) péči, by šo, de názoru našich respondentů, část této poptávky uspokojit poskytováním finančně dostupné a kvaitní terénní péče. Můj dojem je, že se strašně v Praze podceňuje terénní sužba. Terénní sužby všeho druhu. Že Praha se tak jako douhodobě upnua na pobytové sužby, a už pro seniory nebo pro osoby se zdravotním postižením. [ ] Ti idé by prostě potřebovai osobní pomoc, o kterou si ani netroufají koikrát požádat, protože ty pečovateské sužby nemají dostatek kapacit, aby osobní sužby poskyty, a že si potom preventivně žádají o pobytovou sužbu, kterou ani nepotřebují. [ ] Mám tu FÓRUM sociání poitiky 6/2012 5

8 Stati, studie, úvahy a anaýzy zkušenost, že my jsme dochovai spoustu seniorů s vemi těžkým zdravotním postižením skoro až do smrti. [ ] Že i s tím vemi těžkým zdravotním postižením v seniorském věku jim ta terénní sužba stačia, pokud bya poskytována individuaizovaně a kvaitně, [ ] třeba a v kombinaci s homecare, tak to stačio. Ti idé nemusei odcházet ani do ústavů, ae dokonce ani do zdravotnického zařízení. [ ] To je hrozná škoda, protože to je nejevnější způsob poskytování sužeb, ty terénní sužby. (Poskytovate b3) Že je možné poskytovat domácí péči i seniorům s výrazně sníženou soběstačností, potvrzuje i daší poskytovate: U nás máme 55 % kientů ve skupině 3 a 4. Když jsem sedova vývoj, tak mírně se to vyvíjí tak, že tam je nárůst těchto kientů. Takže máme stáe více kientů toho těžšího ražení, což znamená kientů, kteří mají nakumuované různé typy probémů. Náš typický kient je kient, kterému je nad 65 et, špatně se pohybuje a zároveň má nějaký probém typu Azheimer, Parkinson, stařecká demence, případně kombinace těchto věcí. Prostě kient, který potřebuje péči 8 a více hodin denně. (Poskytovate e2) Ideáním řešením z hediska na péči závisého seniora je děba péče mezi profesionání poskytovatee a rodinu. My se snažíme tu rodinu maximáním možným způsobem vtáhnout do té péče o kienta, tak abychom tu péči jen dopňovai tam, kde je to nezbytně nutné. Máokde poskytujeme péči skutečně 24 hodin denně. (Poskytovate e2) Na druhou stranu, samotní senioři často poptávají spíše pobytové sociání sužby, i když jejich zdravotní stav tomu neodpovídá. Vedou je k tomu takové důvody jako např. (finanční i jiná) nedostupnost terénních sužeb, vysoký nájem v bytě, v němž bydí, snaha přenechat svůj byt potomkům nebo přetrvávající přesvědčení, že v tomto věku jim mohou nejépe pomoci právě pobytové sužby. De reprezentativního šetření seniorů v Praze by si více než čtvrtina seniorů zvoia kompexní péči v některém ze zařízení poskytujících douhodobý pobyt (Agora, 2008). Zejména domovy pro seniory se v současnosti potýkají s vysokým počtem podaných žádostí. 10 Poskytovateé v námi provedeném výzkumu v Praze však zároveň upozorňují, že faktických zájemců o umístění je mnohem méně. řada našich žadateů říká - já ještě nastoupit nechci, já chci mít jen pocit bezpečí, zajištění toho, že až to bude potřeba, budu mít kam jít, až se něco stane. Dokonce se setkáváme s tím, že si to idi chtějí rezervovat. Princip, chci mít jistotu, když se něco stane. (Poskytovate i1) Přáteé, my máme 1000 žádostí, ano.. Aktuáních je prosím vás minimum, jo? Te ko aktuání, co chtěj nastoupit reáně, těch idí je 30, ano.. To, že jsem tvrdi, že těch domovů důchodců je moc, to přijměte jako určitou hypotézu, kterou je třeba ověřit. A ověřit ji tím, že se fakticky zjistí, až se rozjedou terénní sužby, tak koik idí, pro koik idí ty sužby nebudou stačit, ano. Až pak se uvidí, ano... A já věřím tomu, že jich nebude moc... (Poskytovate fg1) S přijetím nového zákona o sociáních sužbách a s tím související změnou jejich financování došo i ke změně v charakteru uživateů pobytových sociáních sužeb. Sníži se zájem o umístění v domově pro seniory u kientů s vyšší soběstačností a zvýši se zájem u seniorů s výrazně sníženou soběstačností, kterým jsou v podstatě tyto sužby určené. De násedujícího vyjádření však některé domovy pro seniory na tuto situaci ještě dostatečně nezareagovay přizpůsobením povahy nabízených sužeb, tj. bu se transformovat na méně soběstačnou kienteu, nebo nabízet jiný typ sužeb pro seniory s vyšší mírou soběstačnosti. Ne náhodou řeko ministerstvo na počátku, že do domova důchodců se počítá se třetími, čtvrtými stupni. Ovšem prosím vás, to jsou pooežící a ežící idi. Na to my nejsme zařízení. [...] Ovšem to máte nároky i personání, čii patové, kvaifikační a ten Domov se musí zařídit úpně jinak pro ty ežící idi, jo. (Poskytovate fg1) Na zákadě zjištění našeho kvaitativního výzkumu je možné vysovit dvě hypotézy objasňující veký zájem o pobytové sužby ze strany seniorů nebo jejich bízkých. Zaprvé, že vastně neznají jiné možnosti, jak své potřeby nebo potřeby svých bízkých uspokojit. Např. sužby osobní asistence pro seniory nejsou de některých respondentů z řad poskytovateů sužeb v současné době vyhedávané v takové míře, v jaké by mohy (a odehčiy by tak přetíženým domovům pro seniory). Kienti často nevědí o všech sužbách, které existují, a jakým způsobem se mohou využívat, potom to často končí u obědů od pečovateské sužby. (Poskytovate fg1) Poskytovateé upozorňují na situaci, že senioři často nemají dostatečné informace o tom, který typ sužby je pro ně finančně výhodnější, zda terénní nebo pobytový. Informovanost veřejnosti o situaci seniorů je pode nich samotných nedostatečná, proto by cíovou skupinou pro šíření informací o probémech seniorů měa být široká veřejnost, nikoiv jen starší popuace. Na horší informovanost o nabídce sociáních sužeb poukazovai také pečovateé. Týká se to zejména asistentských a odehčovacích sužeb. idé, kteří se dostanou do neočekávané situace, téměř neví, že terénní sužby jsou. Všichni jsou pořád zvykí jen na ty domovy důchodců. Mají to tak zafixované z dřívějška. Když jim nastane ta situace; mají nějakého příbuzného ve špatném zdravotním stavu, tak to teprve začnou vyhedávat. Zjistí, že ta pobytová sužba (přístup k ní), že to chvíi potrvá. Tak se začnou zajímat o ty jiné sužby. Přes to poradenství pak jdou k asistenci a podobně. Musí si vyřídit příspěvek na péči, protože bez toho příspěvku se nikdo nedostane do těch pobytových sužeb. (Poskytovate g4) O některých sužbách, resp. organizacích poskytujících kvaitní sociání sužby, se kienti, zájemci a jejich rodinní přísušníci ani nemusí dozvědět, a to z jednoho důvodu. Organizace se cíeně neprezentují, protože nejsou schopny pokrýt daší poptávku po jejich sužbách. Já se musím přiznat, že se trošku schováváme. Kdybychom děai větší rekamu, tak bychom tak obrovský zájem v žádném případě nezvádi. (Poskytovate e2) Zadruhé, terénní sužby jsou pro mnohé uživatee finančně nedostupné. Senioři by využívai terénních i pečovateských sužeb ve větší míře (včetně obstarání jída, úkidu atd.), pokud by na ně měi dostatek financí. Poskytovateé a představiteé samosprávy poukazovai na to, že právě toto začíná být (zejména v posední době) vekým probémem a že se může stát, že už nebude zajištěnej možná ani ten zákadní terénní servis, kterej chceme, aby by v těch domácnostech. (Zástupce MČ fg1) Spousta idí by potřebovao asistenční sužbu [osobní asistenci] a bohuže prostě asistenční sužba není věc, kterou prostě by si mohi dovoit. (Zástupce MČ h2) Financování sociáních sužeb je vekým probémem, který si vyžaduje systémové řešení na úrovni státu. 11 Možnosti samosprávy 12 jsou v tomto případě vemi omezené. Jakoukoiv potřebu, kterou zjistíte, ověříte si ji anaýzou a zvoíte strategii (kam my jsme z různých důvodů v podstatě nedoši), musí být ta opatření provázána na rozpočet. My jsme už druhým rokem díky krizi ve fázi, kdy se rozpočet krátí. Těch důvodů je tedy někoik. Můžeme navrhnout cokoiv, ae nikdo nám to nezapatí. Sociáka je vždycky na chvostu těch témat, která radnice nebo veřejná správa řeší. To je vidět i na úrovni vády a veřejné správy (tím mysím na úrovni samospráv). O kraji nemuvě. (Zástupce MČ e3) Poskytovateé rovněž upozorňují na sporná místa z hediska financování sociáních sužeb, kdy jim i po zapacení části ceny za sužby kientem zůstává část, na kterou si musí sehnat peníze sami. Probém je, že kient nám zapatí za tu sužbu třetinu ceny. A ty dvě třetiny nejsou za sužby, které chce ten kient. Kient nechce, aby byy nějaké standardy kvaity, nechce, aby se papírovao, nechce pravidené statistiky a pravidené odvádění výkazů. Tohe všechno jsou sužby, které kient nechce. Ty chce stát. Nikdo jiný je nechce. Stát si je objedna, stát je má zapatit. Ae stát je zapatit odmítá. Proč by to měi patit sponzoři? (Poskytovate e2) Roe a význam neformání (rodinné) péče 13 Z výzkumu zaměřeného na mezigenerační soidaritu v podmínkách současné České repubiky (Jeřábek, 2009) vypynuo, že jednou z havních podmínek pro rodinnou péči o seniora v domácím prostředí je existence soudržné rodiny. Důežitost rodinné pospoitosti se ukazuje zejména v případech potřeby vemi intenzivní péče, kdy se na ní obvyke podíí více rodinných přísušníků, většinou i více generací. Toto zjištění potvrdi i náš kvaiitativní výzkum, kde se ukázao, že přes značnou děbu péče se ve všech 6 FÓRUM sociání poitiky 6/2012

9 Stati, studie, úvahy a anaýzy námi dotazovaných rodinách vyskytova jeden havní pečující, který s opečovávaným trávi nejvíce času a koordinova péči ostatních čenů rodiny. V našem výzkumu pnia tuto roi výhradně žena 14, která zpravida nevykonávaa výděečnou činnost z různých důvodů (např. důchodu, studia) nebo pracovaa jen na zkrácený úvazek. V některých případech si pečující osoba pracovní úvazek zkrátia až v důsedku zvyšujících se nároků na péči. Všichni pečující uváděi, že využívají v menší či vyšší míře, de soběstačnosti seniora, sociání sužby. Nejčastěji bya zmiňována donáška obědů, pomoc při osobní hygieně, zprostředkování spoečenského kontaktu (např. předčítání, doprovod na procházce). Zejména u zcea nesoběstačných seniorů byy významným dopňkem neformání péče odehčovací pobytové sužby. Musím říct, že to tak jako, zatím to nějak zvádáme všechno to organizovat. Ceá rodina je propojená včetně tý sužby. Když je něco potřeba, tak jdou. (Osoba pečující p5) Z pohedu většiny dotázaných pečujících osob jsou sociání sužby finančně dostupné, tj. příspěvek na péči pokrývá potřeby opečovávaných seniorů. Významně k tomu přispívá skutečnost, že rodinní přísušníci vykonávají pečovateské úkony bez nároku na odměnu. Jen v případě osob vyžadujících 24hodinovou péči byy finanční prostředky bariérou k nákupu dostatečného množství péče, což v důsedku vedo k enormní zátěži pečovateů. I přes zjevné preference domácí péče veda nemožnost uhradit potřebné množství podpůrných sociáních sužeb pro udržení nesoběstačného seniora v domácím prostředí dotázané pečovatee k úvahám o umístění opečovávaného seniora do douhodobé rezidenční péče, která je paradoxně z pohedu uživateů méně nákadná. 15 Daším kritickým momentem pro úvahy o ukončení poskytované péče je fakt, že vysoká míra zátěže má nebahý viv také na rodinné vztahy s ostatními čeny rodiny (partnery, děti, vnuky) 16. Ta cena něčeho jsou probémy s manžeem, protože říká, nám to narušio náš život, my už se spou nevidíme, my vastně spou nesnídáme, nevečeříme, prostě my se vídáme tak, že jenom tam přijdu nahoru, vyběhnu a zase etím doů, takže vastně nám to narušio náš spoečný život. (Pečující osoba a1) Důvodem pro zvažování, zda setrvat či nesetrvat u péče o bízkou osobu, byo i zhoršení zdravotního stavu samotných pečovateů, a to jak těesného (většinou z důvodu seniorského věku samotných pečujících osob), tak psychického (deprese, pocit vyhoření). je pravda, že v březnu, kdy ta situace bya nejvíc kritická, tak po dohodě s mojí obvodní doktorkou jsem braa asi tak tři týdny antidepresiva (Pečující osoba n3) Respondenti uváděi i řadu daších negativních skutečností doprovázejících péči o závisou bízkou osobu. Jednao se zejména o nedostatek času na vastní profesní sebereaizaci v zaměstnání, na vastní zájmy, na přátee. No a samozřejmě daší ta cena, asi bych to měa taky říct, ae vastně ten můj vastní život še úpně stranou. Zájmy, koníčky, přečíst si knížku, přáteé atd., na to není čas. (Osoba pečující a1) I přes negativní dopady pečování na život a zdravotní stav pečujících osob nevyužívá většina z nich sužby určené aickým pečovateům. Jen jedna respondentka uveda, že navštěvuje sezení s idmi, kteří se rovněž věnují péči o seniora, kde má možnost promuvit s ékaři či psychoogy, přičemž tento typ pomoci hodnotia vemi kadně. tam se konají ty čaje o páté, každých 14 dní a já tam jezdím ráda, protože se tam setkávám taky s takovou skupinkou už starých návštěvníků, taky pečovateů, kteří jsou ve stejné situaci, a je strašně důežité si uvědomit, že jsou daší idé, kteří řeší něco podobného a dokonce bych řeka i horší situace (Osoba pečující a1) Péče o aické pečovatee je v současném systému sociáních sužeb obastí s poměrně značnou neuspokojenou poptávkou. Zmiňována bya např. potřeba psychoogického poradenství, setkávání a sdíení pečujících osob, kursů, jak pracovat s depresivními stavy seniorů, a komunikace o tématu smrti. Důežité je, aby sužby určené pro tuto nenahraditenou skupinu pečujících vycházey vstříc jejich časovým, prostorovým a daším potřebám. Charakteristickým rysem péče o seniory jsou postupně vzrůstající nároky na péči související se zhoršováním jejich zdravotního stavu. V souadu s výsedky dříve reaizovaných výzkumů zaměřených na probematiku rodinné péče o seniory (Jeřábek, 2009) i naši respondenti reagovai na rostoucí nároky na péči jejím zintenzivněním. No ono to přišo tak jakoby postupně, že nejdřív stačio, když jsem tam bya jednou týdně, abych uděaa takový ty těžký jako práce, jako vysát, okna a tak. A pak se to jakoby nabaovao a te už je to tak, že jakoby když tam nějakej den nejdu, tak to musím jako nějak ošetřit, jakože třeba, když vím, že jeden den nebudu moct, tak ten den před tím prostě uděám větší ten nákup, všechno tam jakoby domuvím, aby oni to jako (Pečující osoba p2) Ke změnám zdravotního stavu a soběstačnosti dochází u starších osob často náhe a nezřídka zásadním způsobem, což se potvrdio i v našem výzkumu. Některé rodiny byy postaveny ze dne na den do situace, kdy musey zcea přehodnotit dosavadní přístup a přeorganizovat péči. V těchto chvíích sehrává v podpoře pečujících nezastupitené místo formání péče (systém sociáních sužeb). Jedná se zejména o sociání poradenství, respitní péči, pečovateskou sužbu, apod. ona ještě vstaa, aby si vzaa nějaké prášky na spaní, a zomia si krček. Tím pádem se maminka dostaa do nemocnice a později bya 3 měsíce na násedné péči, kde se měa podrobit rehabiitaci. Začaa tam trošku chodit s chodítkem atd. a pro mne začao to období, kdy jsem si uvědomia, že až se mi vrátí domů, jesti budu ještě schopna o ni pečovat. (Pečující osoba a1) Závěry a diskuse výsedků Nutnost zajištění profesionání, kvaitní a dostupné douhodobé (sociání i zdravotní) péče o občany vyššího a vemi vysokého věku patří k současným prioritám všech vyspěých průmysových zemí. V České repubice již byy mnohé změny reaizovány, a to zejména v rámci nedávné reformy systému sociáních sužeb, ae, jak dokádají závěry řady odborných anaýz (Průša a ko. 2010, Kubačíková, Havíková, 2011; Kuchařová, 2002) i naše vastní zjištění, nadáe zůstává vážným probémem naezení optimáního nastavení systémových podmínek, a to jak v obasti formání, tak neformání péče. Z hediska současných trendů v obasti sociání péče poskytované závisým osobám tak Česká repubika stagnuje a přešapuje na místě. Havním neuragickým bodem současného systému sociáních sužeb je především jeho financování, které nepodporuje výše zmíněný trend nahrazování institucionání péče o seniory péčí poskytovanou v jejich domácnostech a nevede ke kombinování formání i neformání péče. Současný systém péče o nesoběstačné seniory u nás ve veké míře závisí na fungování a vysoké osobní zaangažovanosti jak formáních, tak neformáních pečovateů. Nadáe se stáe výrazným způsobem automaticky spoéháme na vnitřní zdroje a motivaci rodinných pečovateů, zejména žen, kdy v rozporu s nejnovějšími trendy není k dispozici adekvátní veřejná podpora neformáních pečovateů ani dostatečná nabídka sociáních sužeb uehčujících jim jejich práci. Na druhé straně, poskytovateé formání péče douhodobě zápasí s prohubujícími se finančními probémy, které je omezují při poskytování péče odpovídající sociání situaci kientů a jejich rodinných přísušníků. Ke kompementaritě, kombinování a sdíení péče mezi formáními a neformáními poskytovatei tak, jak to odpovídá současným trendům v evropských zemích, vemi často nedochází a výsedkem je situace, kdy ztrácejí obě strany jak uživateé (senioři a jejich rodinní přísušníci) nedostávající kvaitní péči, tak v konečném důsedku i stát, resp. místní samospráva, kteří financují drahou institucionání péči. Výsedky námi provedeného kvaitativního výzkumu uskutečněného v Praze, který se zaměřova na refexi současné situace v obasti nabídky a poptávky po sociáních sužbách určených pro seniory, potvrdiy perspektivou zúčastněných aktérů většinu zjištění dříve reaizovaných výzkumů, tj. neuspokojenou poptávku po pobytových sužbách různého druhu (zejména v domovech se zváštním režimem), nedostatečnou nabídku terénních sužeb a probémy s financováním sociáních sužeb obecně. V kontextu dostupných kvantitativních dat, která ukazují na specifickou situaci H. města Prahy jakožto regionu s větším podíem osob vyššího věku žijících osamoceně (Průša a ko., 2010; Janečková a Angeovská, 2011) a zároveň deficitní vybaveností FÓRUM sociání poitiky 6/2012 7

10 Stati, studie, úvahy a anaýzy zejména pobytovými, ae i terénními sužbami pro seniory (Janečková a Angeovská, 2011), je možno konstatovat, že současná situace je v douhodobém horizontu neudržitená a bude vyžadovat řešení nejen na úrovni okání sociání poitiky. Pohed do mikrosvěta uživateů sociáních sužeb v Praze, jejich pečovateů a poskytovateů i zadavateů sužeb také odhai, že naezení adekvátního řešení sociání situace, v níž se mnohdy na péči závisí senioři ocitají, vyžaduje kompexnější řešení, než může systém sociáních sužeb v jeho současné podobě nabídnout. Jedná se především o probémy s bydením (jeho cenou), nedostatečným finančním zajištěním na zapacení potřebných sužeb (jak sociáních, tak zdravotních) a někdy také chybějícími rodinnými vazbami na jedné straně a na straně druhé probémy s nízkou provázaností jak sociáních sužeb mezi sebou, tak špatnou provázaností jednotivých opatření sociání poitiky. 1 Sociání péče je definována v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociáních sužbách, jako péče poskytovaná prostřednictvím sociáních sužeb, jejímž havním cíem je zabezpečovat idem zákadní životní potřeby, které nemohou být zajištěny bez péče a pomoci jiné osoby, a umožnit idem zapojit se do běžného života spoečnosti v co nejvyšší možné míře. V rámci kvaitativního výzkumu zaměřeného na sociání sužby bya péče chápána především tímto způsobem. 2 Ze srovnání se zahraničím vypývá, že podí osob starších 65 et v ČR, kterým je poskytována péče v pobytových zařízeních, je na srovnatené úrovni s většinou srovnávaných zemí, a to především ve středoevropském regionu. Z hediska podíu osob starších 65 et, kterým je poskytována péče v domácnosti, je ČR také na průměrné úrovni. Ve srovnání s Rakouskem, kde je obdobný systém financování sociáních sužeb prostřednictvím příspěvku na péči, však ČR zaostává o cca 6,5 procentního bodu (Průša a ko., 2010). 3 Termín domácí péče chápeme v násedujícím textu ve významu péče v domácím prostředí uživatee sužby (jak sociání, tak zdravotní), tj. v domově uživatee, nikoiv jako domácí péči (zdravotní) ve smysu odbornosti 925, která je poskytovaná pacientům na zákadě doporučení registrujícího praktického ékaře a hrazena z fondu veřejného zdravotního pojištění de vyhášky MZČR č. 331/2007 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů. 4 De OECD (2005) je formání (douhodobá) péče poskytována kientům kvaifikovanými profesionáními (sociáními nebo zdravotními) pracovníky různých institucí či organizací soukromého nebo veřejného sektoru a ze ji poskytovat jak v domácím, tak institucionáním prostředí. Neformání péče je oproti tomu poskytována neformáními aktéry (děti, partneři, jiní rodinní přísušníci, sousedé, atp.) v domácím prostředí a vemi často je nepacená. 5 Domácí péči chápeme jako sužby douhodobé péče, které jsou poskytovány seniorům v jejich domovech. Oproti tomu institucionání péče je poskytována v zařízeních typu domovy pro seniory nebo domovy s pečovateskou sužbou (OECD, 2005). 6 Win:win řešení představuje princip ve vyjednávání, kdy obě strany z navrženého řešení prosperují. 7 Havním cíem tohoto projektu, který by zaožen na kvaitativní výzkumné strategii, byo identifikovat potřebnost konkrétních sociáních sužeb z hediska různých cíových skupin uživateů sociáních sužeb, porovnat zjištěnou potřebnost se současnou praxí a na zákadě získaných poznatků zpracovat návrh daších kroků v systému poskytování sociáních sužeb na území Havního města Prahy (dáe HMP), které budou moci být impementovány do Střednědobého pánu rozvoje sociáních sužeb na území HMP. 8 Příspěvek na péči je nároková, pravidená opakující se dávka poskytovaná pode zákona o sociáních sužbách. Příspěvek na péči se poskytuje osobám závisým na pomoci jiné fyzické osoby a je určen na úhradu za pomoc, která je osobě se zdravotním postižením poskytována rodinným přísušníkem, osobou bízkou, jinou osobou nebo registrovaným poskytovateem sociáních sužeb. Viz 9 Anaýza Průši a ko. (2010) konstatuje, že ve struktuře vybavenosti sužbami pro seniory na ceorepubikové úrovni nedošo od r k výrazným změnám z hediska rozsahu péče v domovech pro seniory ani z hediska rozsahu pečovateské sužby. Hodnotit změny ve struktuře a dostupnosti daších zařízení terénních a ambuantních sužeb je vemi obtížné díky neexistenci přesnějších údajů o jejich kapacitě před patností nového zákona. 10 Průša a ko. (2010) však upozorňují na skutečnost, že počet neuspokojených žadateů o umístění do domovů pro seniory není dostačujícím kritériem pro určení skutečné potřeby kapacit v těchto zařízeních i z toho důvodu, že s rostoucí vybaveností regionů roste i reativní počet neuspokojených žadateů. 11 Nově koncipovaný systém financování sociáních sužeb (příspěvek na péči poskytovaný kientům) je díky cenové reguaci maximání výše úhrady kienta za poskytované sociání sužby ex ante závisý na poskytování dotací ze strany státu a zřizovatee, což ve svém důsedku vede k daší konzervaci existujícího stavu, ke stagnaci rozvoje zejména terénních sužeb sociání péče a ve svém důsedku k tomu, že ceý systém financování sociáních sužeb je neefektivní (Průša a ko., 2010). 12 Průša a ko. (2010) upozorňují na skutečnost, že přijetím nového způsobu financování sociáních sužeb podí zřizovateů jednotivých zařízení, tj. samosprávných orgánů krajů, měst, obcí a nestátních neziskových organizací, např. v porovnání s r paradoxně kes. 13 V násedujícím textu, vzhedem k datům získaným v rámci našeho kvaitativního výzkumu, omezujeme neformání péči na péči rodinnou, tj. situaci, kdy pečujícími jsou osoby, které mají k opečovávanému příbuzenský vztah. 14 Tato skutečnost je v souadu s výsedky řady zahraničních výzkumů (Kuronnen a ko., 2010), ae i českých studií. Např. Vaenta a Michaík uvádějí, že ženy tvoří více než čtyři pětiny všech pečovateů (Vaenta, Michaík, 2008), a podobný údaj, že % rodinných pečovateů tvoří ženy, uvádějí ve své v úvodu zmíněné studii i autorky Svobodová, Nešporová a Vidovićová (2008). 15 Z pohedu veřejných výdajů je nákadnější péče v pobytových zařízeních. De údajů MPSP v roce 2008 dosahovay roční výdaje na kienta v domově pro seniory 7275 Euro, v domovech se speciáním režimem 8292 Euro, zatímco výdaje na domácí péči na jednoho kienta dosahovay 608 Euro ročně (Kubačíková, Havíková, 2011). 16 Ke stejnému zjištění, kdy zhoršující se rodinné vztahy jsou uváděny jako důvod k úvahám o ukončení péče, dospěa i Přidaová ve své kvaitativní studii z roku 2006 (Přidaová, 2007). Literatura: Agora. Souhrnná anaýza potřeb uživateů sociáních sužeb. Sekundární anaýza. Praha 2008 [onine] Dostupné z www: < vateu_socianich_suzeb.pdf>. Anaýza potřeb a nabídky sociáních sužeb na území havního města Prahy. Závěrečná zpráva projektu. CESES FSV UK [onine] Portá pro sociání obast města Prahy [citováno ]. Dostupné z URL: Boin, K., Lindgren, B., Lundborgh, P. Informa and forma care among singe-iving edery in Europe. Heath Economics, 3/2008, Vo. 17, pp: Coombo, F. et a. (2011). Hep Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care. [onine] OECD Heath Poicy Studies, OECD Pubishing. ISBN (PDF) Dostupné na www: / en Fick, U. An Introduction to Quaitative Research. SAGE Pubications, 2009, 528 p. Janečková, H., Angeovská, O. Sociání sužby na území h. m. Prahy. Studie zpracovaná pro Magistrát h. m. Prahy. Interní dokument Jeřábek, H. Rodinná péče o seniory jako práce z ásky : nové argumenty. Socioogický časopis/czech Socioogica Review, 2009, Vo. 45, No. 2. Kaufmann, J. C. Chápající rozhovor. Praha: SLON, Kubačíková, K., Havíková, J. Towards Staying at Home. Coud Domiciiary Services be a Possibe Way. Czech and Sovak Socia Work, 5/2011, vo. 11, pp 3-16 [onine] [cit. 15/08/2012] dostupné na www: Kuchařová a ko. Životní podmínky a potřeby rodin v havním městě Praze. Praha: VUPSV, v. v. i., ISBN Kuchařová, V. a ko. Život ve stáří. Zpráva o výsedcích empirického šetření. Praha: VUPSV, v. v. i., Kuronen, M., Jokinen, K. and Kröger, T. Socia Care and Socia Services. In Kuronen, M. et a. Research on Famiies and Famiy poicies in Europe. State of the Art. [onine] Famiy Patform 2010 [cit. 22/07/2012] dostupné na www: Long-Term Care for Oder Peope. OECD: Paris, ISBN MHMP. Výkaz financování a určování priorit v obasti sociáních sužeb v městských částech Praha 1 až 22. Praha: MHMP, Morgan, D. L. Focus groups as quaitative research. 2nd edition. Thousand Oaks, CA: Sage Pubication, Mote-Kingebie, A., Tesch-Roemer, C., Von Nondratowitz, H. J. Wefare states do not crowd out the famiy: evidence for mixed responsibiity from comparative anayses. Ageing and Society, 25 (6), 2005, Národní program přípravy na stárnutí na období Praha: MPSV, [onine] Dostupné na www: Pavoini, E., Ranci, C. Restructuring the wefare state: reforms in ong-term care in western European countries. Journa of European Socia Poicy, 3/2008, Vo. 18, pp [onine] dostupné na www: Pfau-Effinger, B., Jensen, P. H., Och, R. Tensions between consumerism in edery care and the socia rights of famiy carers: a German-Danish comparison. [onine] Nordic Journa of Socia Research, 2011 Specia Issue [citováno ] dostupné na: https: //boap.uib. no/index.php/njsr/artice/viewfie/113/97 Průša, L. a ko. Poskytování sociáních sužeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Praha: VUPSV, v. v. i., ISBN Přidaová, M. Mezi soidaritou a konfiktem: Zkušenost pečujících dcer a synů. Sociání studia, č. 1 2/2007. Ryan, G., Bernard, H. Techniques to Identify Themes. Fied Methods. Vo. 15, 2003/1. [onine] Dostupné na www: < Siverman, D. Doing Quaitative Research. London: Sage, Simonazzi, A. Care regimes and nationa empoyment modes. Cambridge Journa of Economics, 33 (2), 2009, p Svobodová, K., Nešporová, O., Vidovićová, L. Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roi nestátního sektoru. Praha: VUPSV, v. v. i., ISBN Vaenta, M., Michaík, J Výzkum pracovních kompetencí osob pečujících o čena rodiny se zdravotním postižením na území havního města Prahy. Oomouc: Vcizp. [onine] Dostupné z www: < Tento čánek vznik za finanční podpory projektu PRVOUK P17 Vědy o spoečnosti, poitice a médiích ve výzvách doby a projektu Specifického vysokoškoského výzkumu SVV Obě autorky působí na FSV UK. 8 FÓRUM sociání poitiky 6/2012

11 Stati, studie, úvahy a anaýzy Pracovní motivace českých žen a ekonomické dopady daňového a sociáního systému 1 Kára Kaíšková 2 Participace českých žen na trhu práce je reativně vysoká, propad v jejich zaměstnanosti v důsedku zakádání rodiny je však nejvyšší v Evropě. Tato studie se zabývá otázkou pracovní motivace českých žen se zaměřením na ženy s maými dětmi. Využívá metodu mikrosimuace, která umožňuje zkoumat pracovní motivace reprezentativního vzorku českých žen, identifikovat skupiny žen s nejnižší finanční motivací a anayzovat dopady reforem současného systému na pracovní motivaci všech českých žen včetně dopadů na veřejné finance. Nejnižší finanční motivaci nastoupit do zaměstnání mají v ČR matky s maými dětmi, které čeí vysokým nákadům na soukromou péči o děti. Tato studie anayzuje dopady reforem zaměřených na částečnou kompenzaci těchto nákadů pomocí sevy na dani na soukromou péči o děti. Anayzované reformy vychází z vádního návrhu zavedení této sevy, přičemž ve studii jsou anayzovány dvě různé výše této sevy ( a Kč ročně), a to ve formě prosté sevy na dani a ve formě sevy s možností upatnění daňového bonusu (záporné daně). Výsedky ukazují, že navrhované reformy výrazně zvyšují pracovní motivaci českých žen s maými dětmi. Reformy zavádějící sevu na dani ve výši Kč ročně zvyšují procento nepracujících žen s dětmi, které jsou motivovány k ekonomické činnosti, o %, reformy zavádějící sevu ve zvýšené výši Kč ročně dokonce zvyšují tento podí žen o % (pode toho, zda je zavedena možnost upatnění sevy ve formě bonusu nebo ne). Všechny uvažované reformy mají také pozitivní dopady na veřejné finance, a to ve výši 0,6 2,2 md. Kč ročně. Úvod Tato studie se zabývá otázkou pracovní motivace žen, především pak vivem daňového a sociáního systému v České repubice. Anayzuje pracovní motivaci reprezentativního vzorku českých žen, s důrazem na pracovní motivaci žen s maými dětmi. Snaží se najít odpově na to, zda český systém daní a dávek motivuje k většímu pracovnímu zapojení žen na trhu práce nebo má naopak demotivační charakter, jak se iší působení systému na různé skupiny žen a jaké nástroje daňového systému mohou pracovní motivaci českých žen zvýšit. České ženy čeí jednoznačně nejvyššímu propadu zaměstnanosti spojenému s mateřstvím a výchovou dětí v Evropě. Pode oficiáních indikátorů Evropské komise se jedná o snížení míry zaměstnanosti o 41 %. 3 Tento propad v zaměstnanosti je pravděpodobně dán kombinací někoika faktorů. České ženy samozřejmě mohou přikádat výchově dětí vyšší důežitost než svým pracovním kariérám, nicméně viv finančních faktorů a možností skoubení rodinného a pracovního života pravděpodobně také hraje svou roi. V této studii jsou anayzovány finanční faktory působící na pracovní motivaci žen v České repubice, protože mohou významně ovivnit rozhodnutí českých žen participovat na trhu práce. Finanční motivace také může být reativně snadno upravena vhodným nastavením daňového a sociáního systému a má veký potenciá zvýšit nabídku práce českých žen vychovávajících maé děti. V anaýze je využito metody mikrosimuace, která (na rozdí od často využívané metody modeových domácností) pracuje s reprezentativním vzorkem popuace. Havní výhodou metody mikrosimuace je právě využití reprezentativního vzorku popuace, který umožňuje anaýzu současného systému i reforem tohoto systému ve smysu dopadů na rozděení příjmů a pracovní motivace v ceé popuaci a na veřejné rozpočty. Metoda mikrosimuace však ve srovnání s metodou modeových domácností vyžaduje větší množství předpokadů, které jsou nutné k simuaci všech reevantních finančních faktorů, nebo využitá mikroekonomická data často neobsahují všechny důežité informace nutné pro určení výše daní, sociáních dávek a daších finančních faktorů. Tato studie využívá metody mikrosimuace, nebo pracovní motivace reprezentativního vzorku českých žen nejsou dosud podrobněji zmapovány a zvoená metoda umožňuje kvaitnější hodnocení dopadů reforem než metoda modeových domácností. Použitá data pochází ze šetření Českého statistického úřadu Životní podmínky (SILC) První část studie zkoumá stávající daňový a sociání systém v ČR z hediska pracovní motivace žen a odkrývá charakteristické vastnosti žen, které mají nejnižší finanční motivaci pracovat (což je v situaci, kdy příjem domácnosti, pokud žena pracuje, je jen o máo vyšší než příjem domácnosti, pokud žena nepracuje). Jedná se především o ženy s maými dětmi, které čeí vysokým nákadům na hídání dětí. Možnosti zvýšení pracovní motivace u žen s maými dětmi jsou anayzovány v druhé části studie, která prezentuje dopady vybraných reforem na pracovní motivaci žen a na veřejné finance. Reformy představené v této části studie odpovídají současnému vádnímu návrhu na zavedení sevy na dani na soukromé hídání dětí, kterou by mohi upatnit rodiče dětí, které chodí do soukromých jesí nebo mateřských ško. Tato seva na dani je uvažována ve formě prosté sevy na dani (bez možnosti upatnění záporné daňové povinnosti), i ve formě daňového bonusu, a to pro dvě různé veikosti sevy na dani (v maximání výši Kč ročně a Kč ročně). Současný stav poznání Český systém daní a sociáních dávek by anayzován v někoika studiích. Studie (Večerník, 2002 a 2006) zkoumají redistribuční dopady českého sociáního a daňového systému, podí daní a sociáních dávek na disponibiních příjmech různých typů domácností a vývoj těchto ukazateů v čase. Pubikace (Schneider, 2005) využívá Statistiky rodinných účtů k detainějšímu popisu redistribučních dopadů daní a sociáních dávek v ČR a uvádí, že český systém je typický vysokým zdaněním příjmů nízkopříjmových osob, což může potenciáně vést k pasti chudoby. Daší skupina studií hodnotí pracovní motivaci českého systému pomocí simuace daní a sociáních dávek modeových domácností. Na zákadě simuovaných daní a dávek pak tyto studie počítají pro dané modeové domácnosti různé ukazatee pracovní motivace. Studie (Jurajda a Zubřický, 2005) anayzuje pracovní motivaci modeových domácností pro různé výše hrubého příjmu a pro široké spektrum typových domácností. Ukazují, že pracovní motivace idí s potenciáně nízkými příjmy FÓRUM sociání poitiky 6/2012 9

12 Stati, studie, úvahy a anaýzy Obrázek č. 1 žijících ve vekých rodinách je v ČR vemi nízká. Autoři také hodnotí dopady připravované reformy systému sociání podpory z roku 2006 a ukazují, že reforma by měa pracovní motivaci této skupiny idí zvýšit. Pubikace (Gauščák a Pave, 2012) zkoumá viv českého daňového a sociáního systému na zaměstnanost a nezaměstnanost idí v různých modeových domácnostech. Ukazují, že pravděpodobnost nezaměstnanosti osob v domácnosti souvisí s typem domácnosti, a argumentují, že nastavení českého systému daní a dávek vede k vyšší nezaměstnanosti idí v některých typech domácností. Studie (Jahoda a Šinkyříková, 2011) je svým zaměřením asi nejbižší této práci, nebo zkoumá viv finančních faktorů na motivaci žen na rodičovské dovoené vrátit se na trh práce. Kromě daňových a dávkových faktorů autoři studie také pracují s nákady na péči o děti, které spou s daňovými sevami a rodičovským příspěvkem identifikují jako havní faktory bránící ženám na rodičovské dovoené v návratu do práce. Autoři vemi dobře iustrují přítomnost demotivačních faktorů pro návrat na trh práce u žen s maými dětmi v typových domácnostech. Tato studie navazuje na výše zmíněné výzkumné čánky zabývající se pracovní motivací českého systému. Vzhedem k využití metody mikrosimuace na reprezentativním vzorku domácností však tato studie posouvá výzkum v této obasti dáe a anayzuje pracovní motivace všech žen v produktivním věku v ČR (a to žen pracujících i nepracujících), identifikuje skupiny, které mají nejnižší finanční motivaci pracovat, a zkoumá dopady vybraných reforem na ceou popuaci českých žen a na veřejné finance. Využitá metoda mikrosimuace daňových a dávkových systémů je vemi rozšířená pro hodnocení motivačního charakteru systému a pro anaýzy reforem v zahraniční iteratuře (viz např. Immervo, 2004; Immervo a Barber, 2006; Figari et a., 2007; Bargain, Orsini a Peich, 2011). Metodoogie a popis dat Efektivní daňová sazba Pracovní motivaci je možné z ekonomického hediska vyjádřit pomocí tzv. efektivní daňové sazby (Average Effective Tax Rate = AETR). Tento koncept je široce využíván v zahraniční iteratuře (viz napříkad Immervo, 2004; Immervo a ko., 2007 nebo Figari a ko., 2007) i ve studiích zabývajících se pracovní motivací žen v ČR (Jahoda a Šinkyříková, 2011). Efektivní daňová sazba anayzuje dopady daňových a dávkových systémů na rozhodnutí jedinců vstoupit na trh práce. Vyjadřuje, jaká část z hrubého příjmu jedince je odvedena z domácnosti (zapacena na daních, ztracena na sociáních dávkách atd.). Jedná se tedy o veikost zdanění práce v širším sova smysu, zahrnující nejen daně z příjmu, ae také změny v pobíraných dávkách a daších nákadech spojených se vstupem na trh práce (napříkad nákady péče o děti). Tato studie se zabývá pracovní motivací žen, ukazate je tedy definován způsobem patrným z obrázku č. 1. Veikost efektivního zdanění práce (AETR) se pohybuje většinou mezi 0 a 100 %, přičemž AETR = 0 % vyjadřuje situaci, kdy zdanění práce ženy je nuové, domácnost tedy zvýší své příjmy o veikost hrubé mzdy ženy, pokud žena začne pracovat. AETR = 100 % popisuje situaci úpného zdanění příjmů, kde příjem domácnosti v situaci, kdy žena pracuje, je stejný jako příjem v situaci, kdy žena nepracuje. 4 AETR se však může pohybovat i nad 100 %, což znamená, že příjem domácnosti se snižuje, pokud žena začne pracovat. Taková situace může nastat napříkad v případě žen s maými dětmi, kde jejich výděky nepokryjí vysoké nákady na péči o děti. AETR se naopak může pohybovat i v záporných hodnotách, což znamená, že ženina práce je naopak dotována - pokud žena začne pracovat, čistý zisk domácnosti je větší než ženina hrubá mzda. Tato situace může nastat napříkad v systému s daňovými bonusy pro idi s nízkými příjmy (v ČR se jedinec může dostat do situace záporné daňové povinnosti pomocí sevy na dani za dítě). Tato studie zkoumá výši efektivního zdanění práce (AETR) pouze pro případ, že žena přechází z úpné neaktivity (nepracuje vůbec) do pracovní aktivity na pný úvazek (nebo obráceně). Vzhedem k vemi nízké dostupnosti práce na částečný úvazek v ČR 5 se zdá rozumné předpokádat práci pouze na pný úvazek. Do výpočtu čistého peněžního zisku domácnosti z ženiny práce vstupuje kromě ženiny hrubé mzdy také změna v pacených daních z příjmu všech čenů domácnosti (daně z příjmu se mohou změnit např. i u manžea ženy se změnou její aktivity v důsedky ztráty nároku na sevu na manžeku), v sociáním a zdravotním pojištění, v pobíraných sociáních dávkách a v nákadech na péči o děti. Podrobný popis mikrosimuace všech těchto faktorů je v daší části studie. Datový soubor a mikrosimuace Pro anaýzu pracovní motivace žen v ČR jsou v této studii využita data ze šetření Českého statistického úřadu Životní podmínky (SILC) Jedná se o reprezentativní vzorek české popuace o veikosti 9098 domácností. V datovém souboru se nachází informace týkající se struktury domácnosti, demografických údajů všech jejích čenů a podrobné informace o jejich příjmech. Výpočet efektivního zdanění práce je zaožen na porovnání dvou hypotetických scénářů vybraná žena v domácnosti pracuje nebo nepracuje. Ekonomická aktivita všech ostatních čenů domácnosti je zafixovaná tak, jak je reportovaná v datech. Prvním krokem ve výpočtu AETR je tedy určení jedné ženy v každé domácnosti ve vzorku, které měníme ekonomickou aktivitu. Tato vybraná žena je vždy žena v produktivním věku (mezi 18 a 59 ety), která nestuduje v denním studiu a není ve starobním ani invaidním důchodu. Ve vzorku je cekem 4582 domácností, ve kterých se vyskytuje aespoň jedna žena spňující tyto podmínky (ostatní jsou především domácnosti důchodců, studentů nebo domácnosti mužů samoživiteů). 6 Díky využití reprezentativního vzorku popuace ze šetření Životní podmínky je tedy možné anayzovat pracovní motivaci nejen žen ve standardních úpných rodinách, ae také žen samoživiteek a žen v daších nestandardních typech domácností. Vybrané ženy v produktivním věku se dáe iší ve své ekonomické aktivitě. Některé z nich reportují v datech kadné příjmy ze zaměstnání nebo podnikání, zatímco jiné jsou v domácnosti, nezaměstnané nebo nepracující z jiného důvodu. Z cekového počtu 4581 domácností, ve kterých se nachází žena v produktivním věku, je 3740 domácností se ženou pracující a 841 domácností se ženou ekonomicky neaktivní. Anaýza efektivního zdanění je provedena pro tyto dvě skupiny domácností zváš. U první skupiny domácností s pracující ženou ukazate AETR říká, koik procent ženina hrubého příjmu by domácnost ztratia, kdyby žena přestaa pracovat, zatímco AETR druhé skupiny domácností s nepracující ženou popisuje změnu příjmu domácnosti, kdyby žena začaa pracovat na pný úvazek. V případě domácností s ekonomicky aktivní ženou je výpočet příjmu domácnosti pro dvě uvažované situace (žena pracující a žena nepracující) reativně přímočarý. Pro situaci pracující ženy je využito údajů o reportovaných příjmech všech čenů domácnosti, zatímco pro situaci nepracující ženy jsou u vybrané ženy její pracovní příjmy změněny na nuové (u ostatních čenů domácnosti je opět využito reportovaných hodnot). Ovšem v případě domácností s ekonomicky neaktivní ženou je výpočet příjmu domácnosti pro dvě uvažované situace (žena pracující a žena nepracující) poněkud sožitější, protože je nutné upatnit jistý předpokad o tom, jaké by žena měa příjmy, kdyby začaa pracovat. K tomuto účeu je využito metody imputace mezd, kde každé nepracující ženě je na zákadě jejích charakteristik přiřazena potenciání mzda na zákadě mzdové rovni- 10 FÓRUM sociání poitiky 6/2012

13 Stati, studie, úvahy a anaýzy Graf č. 1: Veikost efektivního zdanění (AETR) nepracujících žen Graf č. 2: Veikost efektivního zdanění (AETR) pracujících žen Zdroj: Vastní výpočty na zákadě dat SILC 2010, 941 pozorování ce (podrobný popis této metody je možné naézt v příoze č. 2). Reportované nebo imputované hrubé příjmy všech žen ve vzorku a jejich rodinných přísušníků jsou násedně využity v mikrosimuačním modeu, který na zákadě současného systému daní a dávek v ČR (pro rok 2012) počítá výši daní z příjmu, sociání a zdravotní pojištění a nárok na sociání dávky pro všechny jedince ve vzorku. Detainí informace ohedně mikrosimuace daní a dávek jsou v příoze č. 2. Kromě daní a dávek také simuujeme nákady na péči o děti, protože ty představují pro ženy s maými dětmi významný finanční faktor, a ačkoi nejsou standardní součástí výpočtů efektivního zdanění práce, studie zabývající se zdaněním práce žen do výpočtů zahrnují i tuto poožku nákadů, viz např. (Immervo a Barber, 2006). Určení výše nákadů na péči o děti není tak snadné jako výpočet daní z příjmu nebo nároku na některé sociání dávky, nebo nákady se výrazně iší pode povahy zařízení péče o děti. V této studii je upatněn předpokad, že děti madší tří et musí navštěvovat soukromé jese nebo škoky, protože obecní jese a škoky jsou pro ně nedostupné (z kapacitních důvodů). Nákady na soukromé jese a škoky v ČR pode dostupných zdrojů začínají na 8000 Kč měsíčně (Kuchařová a ko., 2009), ae většinou se pohybují spíše koem Kč měsíčně (Jahoda a Šinkyříková, 2011). Tato studie pracuje s doní hranicí nákadů, tedy nákady na soukromé hídání ve výši 8000 Kč měsíčně na jedno dítě. U dětí starších dvou et (tříeté a starší) naopak anaýza předpokádá dostupnost obecních škoek, u kterých jsou nákady stanoveny ve výši 1000 Kč měsíčně na jedno dítě, což odpovídá nákadům uváděným v iteratuře, viz např. (Kuchařová a Svobodová, 2006). Nákady na soukromou nebo veřejnou péči o děti (pode věku dítěte) jsou pak přiřazeny všem pracujícím ženám s dítětem přísušného věku, pokud není v domácnosti manže nebo prarodiče, kteří jsou ekonomicky neaktivní a mohi by se tedy o dítě v nepřítomnosti matky postarat. 7 Výše odvedených daní, pobíraných dávek a nákadů na péči o děti je navíc pro každou domácnost simuována pro dvě situace pro situaci, kdy vybraná žena v domácnosti pracuje, a kdy nepracuje. Z těchto dvou údajů o potenciáních čistých příjmech domácnosti je násedně vypočtena výše efektivního zdanění práce dané ženy. Zdroj: Vastní výpočty na zákadě dat SILC 2010, 3740 pozorování Pracovní motivace a současný daňový a dávkový systém v ČR Tato část studie prezentuje výši efektivního zdanění reprezentativního vzorku českých žen. Vzorek je rozděen na ženy pracující a nepracující, přičemž výpočet efektivního zdanění každé z těchto dvou skupin je zaožen na jiném principu. K vytvoření uceeného obrázku o pracovní motivaci současného daňového a dávkového systému je nutné zkoumat zdanění obou skupin. Vzorek pracujících žen zahrnuje 3740 žen, pro které je vypočtena výše efektivního zdanění na zákadě jejich reportované mzdy (ze zaměstnání nebo podnikání). AETR (výše efektivního zdanění) u těchto žen vyjadřuje, koik procent ženina hrubého příjmu by domácnost ztratia, kdyby žena přestaa pracovat. Vzorek nepracujících žen je menší (zahrnuje 841 žen) a výše jejich efektivního zdanění je vypočtena na zákadě imputovaných mezd. Výše efektivního zdanění nepracujících žen vyjadřuje, koik procent hrubého příjmu ženy by byo odvedeno z domácnosti, pokud by žena začaa pracovat (tedy zdanění napříkad ve výši 70 % znamená, že pokud by žena začaa pracovat, příjem domácnosti by se zvýši jen o 30 % jejího hrubého příjmu). Graf č. 1 iustruje rozděení efektivního zdanění práce v popuaci nepracujících žen v ČR (na ose y je uvedeno, koik procent žen v dané popuaci má efektivní zdanění ve výši uvedené na ose x). Z grafu je zřejmé, že mnoho nepracujících žen čeí vemi vysokému zdanění práce, neceá 4 % nepracujících žen dokonce čeí zdanění vyššímu než 100 % (pokud by tedy začay pracovat, příjem domácnosti by se sníži). Ceých 40 % nepracujících žen pak čeí efektivní daňové sazbě nad 70 %, přičemž taková výše zdanění je zpravida považována za vysoce demotivační. Průměrná výše zdanění práce ve vzorku nepracujících žen je 57 %. Z grafu č. 1 je ae také patrné, že veké procento žen má veikost AETR koem 31 %, tato hodnota totiž odpovídá veikosti zdanění pouze daní z příjmu a sociáním a zdravotním pojištěním zaměstnanců. Nižších a vyšších hodnot zdanění je tedy dosaženo kombinací sev na dani, změn v sociáních dávkách a nákadů na hídání dětí. Graf č. 2 nabízí rozděení efektivního zdanění práce v popuaci pracujících žen v ČR. Na první pohed je zřejmé, že zdanění této skupiny žen je nižší než u nepracujících žen, průměrná veikost zdanění v této skupině žen je 46 %. Procento žen, které čeí zdanění ve výši 31 %, je také mnohem vyšší než u nepracujících žen. Avšak i zde je překvapivé, že reativně veké množství pracujících žen čeí zdanění nad 70 %. Hranice 70% zdanění je často v iteratuře považována za hraniční zdanění nad 70 % už je většinou považováno za sině demotivační (Jahoda a Šinkyříková, 2011). Nad hranicí 70% zdanění se nachází 8,5 % pracujících žen, což odpovídá asi pracujících žen v ČR. 8 Z tohoto je tedy patrné, že tyto pracující ženy mají pravděpodobně jinou než finanční motivaci k práci, protože zdanění jejich práce je natoik vysoké, že nemotivuje k dašímu setrvání v pracovním procesu. Nyní bychom si měi poožit otázku, proč je efektivní zdanění práce nepracujících žen natoik odišné od zdanění žen pracujících. Havním důvodem této odišnosti se zdá být specifičnost vzorku nepracujících žen, které jsou většinou matky maých dětí (téměř poovina z nich má doma dítě do 2 et věku včetně). Vysoké efektivní zdanění je u těchto žen s maými dětmi do 2 et věku dáno především vysokými nákady na soukromou péči o děti, které musí tyto ženy zapatit, pokud by se chtěy vrátit na trh práce a nemají v domácnosti nikoho, kdo by v jejich nepřítomnosti dítě hída. Graf č. 3 nabízí rozděení efektivního zdanění práce nepracujících žen s dětmi madšími 3 et. Na první pohed je patrné, FÓRUM sociání poitiky 6/

14 Stati, studie, úvahy a anaýzy Graf č. 3: Veikost efektivního zdanění (AETR) nepracujících žen s dětmi madšími 3 et Graf č. 4: Veikost efektivního zdanění (AETR) nepracujících žen bez dětí madších 3 et Zdroj: Vastní výpočty na zákadě dat SILC 2010, 445 pozorování že tato skupina žen čeí vysokému efektivnímu zdanění, protože nese vysoké nákady soukromé péče o děti. Průměrná výše zdanění práce této skupiny žen je 77 % a tři čtvrtiny žen v této skupině čeí zdanění nad hranicí 70 %. To znamená, že motivace začít pracovat je vemi maá, jeikož pacené daně a nákady na hídání dětí a ztracené dávky by pohtiy více než 70 % potenciáních příjmů těchto žen. 9 Rozděení efektivního zdanění nepracujících žen, které žijí v domácnosti bez dětí madších 3 et, je pak vemi odišné (viz graf č. 4). Žádná z žen v této skupině nečeí zdanění nad 100 % a průměrná efektivní daňová sazba je pouze 39 %, což je dokonce méně než průměrná výše zdanění žen pracujících. Přesto je však z grafu č. 4 patrné, že nákady na soukromou péči o děti nejsou jedinou příčinou vysokého efektivního zdanění nepracujících žen. Mezi nepracujícími ženami bez maých dětí je stáe skupina žen s vysokým efektivním zdaněním (7 % z této skupiny žen, což odpovídá asi žen, čeí zdanění nad 70 %). Jedná se o skupinu žen, která se vyznačuje nízkými příjmy (průměrná hrubá měsíční mzda ve výši Kč), nízkým vzděáním (85 % z nich nemá maturitu) a jedná se o ženy samoživiteky nebo s manžeem/druhem, který je nezaměstnaný (v 80 % případů) nebo má taktéž nízké vzděání a nízké příjmy. V těchto domácnostech není jiný ekonomicky aktivní čen, domácnost tedy většinou, pokud žena nastupuje do zaměstnání, ztrácí nárok na sociání dávky, na které měa v době ženiny neaktivity nárok. Kombinace ztráty nároku na sociání dávky s nízkými příjmy ženy ze zaměstnání vede k vysokému efektivnímu zdanění práce ženy. Z výše uvedeného je tedy patrné, že přestože jsou zde i jiné faktory, roe dětí v určení výše efektivní daňové sazby je rozhodující. Tato anaýza pracuje s doní hranicí nákadů na soukromou péči o děti ve výši 8000 Kč měsíčně, přesto se ukazuje, že taková částka je pro většinu matek v ČR příiš vysoká a v kombinaci s dašími faktory (případná ztráta sevy na dani na manžeku pro manžea, ztráta nároku na některé sociání dávky nebo snížení jejich výše) je tak pro mnoho žen s maými dětmi návrat do zaměstnání finančně nevýhodný. Anaýza reforem současného systému Tato část studie zkoumá dopad někoika reforem současného systému, které jsou zacíené na zmírnění vysokých nákadů na soukromou péči o děti. Konkrétně se jedná o různé modifikace vádního návrhu sevy na dani na využívání soukromé péče o děti, která má být poskytována pracujícím rodičům dětí, které navštěvují soukromé zařízení péče o děti. První reforma zavádí sevu na dani na soukromé hídání ve výši Kč ročně bez možnosti upatnění sevy jako daňového bonusu. 10 Druhá reforma zavádí sevu na dani ve stejné výši, ae s možností upatnění sevy ve formě daňového bonusu (tedy záporné daně). Třetí reforma zavádí sevu na dani na soukromé hídání ve výši Kč ročně bez možnosti upatnění sevy jako bonusu a čtvrtá reforma ponechává výši sevy na Kč ročně s možností upatnění sevy jako daňového bonusu. 11 Tato seva na dani je v násedné simuaci přiznána všem domácnostem s dítětem do 2 et věku (včetně), ve kterých matka dítěte pracuje a otec ani prarodiče dítěte nejsou v domácnosti přítomni nebo jsou ekonomicky aktivní, protože tyto domácnosti pode předpokadů studie využívají soukromé péče o děti. Seva na dani na soukromé hídání je pak přiznána tomu z rodičů, který má vyšší daňovou povinnost, 12 aby rodina moha využít sevu na dani v maximání výši. Vzhedem k tomu, že efektivní zdanění práce ženy je počítáno na zákadě sumy příjmů všech čenů domácnosti, dojde k jeho snížení díky sevě na dani i v případě, že je seva přiznána otci dítěte. Dopady jednotivých reforem na pracovní motivaci žen V této části studie jsou prezentovány změny výše efektivního zdanění žen v důsedku zavedení uvažovaných reforem. Graf č. 5 iustruje změnu v rozožení Zdroj: Vastní výpočty na zákadě dat SILC 2010, 396 pozorování efektivního zdanění práce v důsedku zavedení reformy 1 (v porovnání se současným systémem) na vzorku nepracujících žen. Je zřejmé, že zavedení sevy na dani na soukromé hídání dětí má nezanedbatený viv na pracovní motivaci nepracujících žen. Zavedení této sevy má navíc viv pouze na ty ženy, které mají v současnosti (před zavedením reformy) vemi vysoké efektivní zdanění (především s AETR nad 70 %), které je dáno právě nákady na soukromou péči o děti, a tedy mají vemi maou motivaci začít pracovat. Vzhedem k tomu, že ve skupině pracujících žen je jen vemi maé procento žen s maými dětmi (pouze 5 % pracujících žen má dítě do 2 et), dopad této reformy na jejich pracovní motivaci je vemi maý (viz graf A1 v příoze). Nepřítomnost výrazného dopadu anayzovaných reforem na pracovní motivaci pracujících žen můžeme pokádat za žádoucí vastnost reforem, nebo z rozpočtového hediska může být nežádoucí zatěžovat státní rozpočet daším zvyšováním pracovních motivací již pracujících žen. Reforma č. 2 se iší od první představené reformy pouze v tom ohedu, že nabízí možnost využít sevu na dani ve formě daňového bonusu. Možnost využít sevu ve formě bonusu se však neukazuje být až tak důežitá. Dopady druhé reformy na pracovní motivaci nepracujících žen (viz příoha, graf A2) jsou na první pohed vemi podobné dopadům reformy první (graf č. 5). První příčinou je reativně maá výše sevy, takže možnost upatnění sevy ve formě daňového bonusu většinou není nutná. Navíc v této anaýze může sevu na dani upatnit ten z rodičů (pokud žijí v domácnosti oba), který má vyšší daňovou povinnost, takže i pokud má žena potenciáně nízké příjmy, sevu může upatnit manže/druh, pokud má příjmy vyšší. Ve většině domácností je tedy aespoň jeden z rodičů dítěte s dostatečně vysokými příjmy k tomu, aby se i po upatnění sevy na soukromé hídání nedosta do záporné daňové povinnosti. Možnost využití daňového bonusu tak není pro dopady na pracovní motivaci rozhodující. 12 FÓRUM sociání poitiky 6/2012

15 Stati, studie, úvahy a anaýzy Graf č. 5: Reforma 1 (seva na dani, Kč): Změna efektivního zdanění nepracujících žen Graf č. 6: Reforma 3 (seva na dani, Kč): Změna efektivního zdanění nepracujících žen Zdroj: Vastní výpočty na zákadě dat SILC 2010, 941 pozorování Třetí představená reforma anayzuje viv zvýšení sevy na soukromé hídání na téměř dvojnásobnou částku oproti předchozím reformám. Reforma 3 opět ovivňuje pracovní motivaci stejné skupiny žen, které čeí v současném systému vemi vysokému zdanění práce (většinou s AETR nad 70 %). Tato reforma však posouvá zdanění této skupiny žen směrem doů mnohem více než předchozí reformy (viz graf č. 6). Ze srovnání reformy 1 a reformy 3 (které iustruje graf A3 v příoze) je zřejmé, že výše sevy na dani (na rozdí od možnosti upatnit sevu jako bonus) má nezanedbatený dopad na pracovní motivaci žen. Posední anayzovaná reforma zavádí sevu na dani na soukromé hídání ve výši Kč ročně spou s možností upatnění sevy jako daňového bonusu. Zde se opět ukazuje, že zavedení možnosti záporné daně není rozhodující pro pracovní motivaci žen (dopady reformy 3 v grafu č. 6 jsou vemi podobné dopadům reformy 4 v grafu A4 v příoze). 13 Přestože jsou dopady reforem s možností upatnění daňového bonusu a bez této možnosti na cekovou popuaci žen vemi podobné, skupina žen, která je motivována systémem pracovat, se může v obou případech išit. V případě reforem bez daňového bonusu je motivace zvýšena především u žen, které žijí v domácnosti s manžeem, který má vyšší příjmy, a seva na dani je tedy pně využita, zatímco u reforem s možností upatnění daňového bonusu je pracovní motivace zvýšena i u žen samoživiteek. Pracovní motivace žen samoživiteek je v České repubice obecně vemi nízká a je u nich veký prostor pro zvyšování jejich ekonomické aktivity. Z tohoto důvodu se tedy reformy zavádějící možnost daňového bonusu zdají být mnohem vhodnějším nástrojem zvyšování participace českých žen na trhu práce. Srovnání reforem z hediska pracovní motivace žen Pro srovnání dopadů anayzovaných reforem na nabídku práce žen je potřebné stanovit předpokad o hraniční výši efektivního zdanění, která je dostatečně maá, aby ještě motivovaa k participaci na trhu práce. Tato studie pracuje s hranicí 70% zdanění, zdanění nad 70 % je tedy již považováno za demotivační. Jedná se o předpokad arbitrární, 14 pro iustraci změny pracovní motivace žen při zavedení jedné z reforem je však nutné jistou hranici AETR zvoit a zvoená hodnota 70 % je nejčastěji využívána v iteratuře, viz např. (Jahoda a Šinkyříková, 2011). Tabuka č. 1 uvádí, jaké procento žen v dané kategorii je motivováno daným systémem pracovat (má AETR pod 70 %). Na první pohed je zřejmé, že zatímco současný systém motivuje více než 90 % pracujících žen k práci, ve skupině nepracujících žen je jen neceých 60 % žen finančně motivováno začít pracovat. V popuaci pracujících žen nedochází se zavedením uvažovaných reforem k výrazným změnám v procentu žen, které jsou systémem motivovány setrvat na trhu práce. Je to dáno tím, že pracující ženy mají doma zřídkakdy maé dítě do 2 et, a tudíž pro ně seva na dani na hídání většinou není reevantní. Tabuka č. 1: Dopady reforem na pracovní motivaci žen (podí žen s AETR pod 70 %) Zdroj: Vastní výpočty na zákadě dat SILC 2010, 941 pozorován V popuaci nepracujících žen však zavedení sevy na dani na soukromé hídání způsobuje výrazné změny v počtu žen, pro které je ekonomická aktivita z finančního hediska motivující, nebo tato skupina žen má často doma maé dítě do 2 et. Pokud se tedy zaměříme na skupinu nepracujících žen s maými dětmi do 2 et, je zřejmé, že tato je reformami zasažena opravdu výrazně. Zatímco ve stávajícím systému je pouze neceá čtvrtina těchto žen finančně motivována nastoupit do zaměstnání, zavedením sevy na soukromé hídání ve výši Kč ročně by tento podí vzrost na 41, respektive 43 % (pro reformu 1, respektive 2), což odpovídá potenciánímu nárůstu ekonomicky aktivních žen asi o (viz posední soupec tabuky č. 1). Zavedením sevy ve výši Kč ročně by tento podí vzrost dokonce na 70, respektive 78 % (pro reformu 3, respektive 4), došo by tedy k výrazně většímu potenciánímu nárůstu ekonomicky aktivních žen, a to o více než Pokud bychom tedy uvažovai o zavedení sevy na dani v nejštědřejší uvažované variantě (reforma 4), podí nepracujících žen s maými dětmi, které jsou finančně motivovány k participaci na trhu práce, by vzrost z jedné čtvrtiny na více než tři čtvrtiny. Zde je samozřejmě nutné si uvědomit, že existují i nefinanční důvody, proč ženy s maými dětmi nepracují, jedná se tedy v tomto případě spíše o horní hranici možných dopadů na participaci žen. Zaměříme-i se na pracující ženy s dětmi do 2 et věku, je zřejmé, že se jedná o vysoce seektivní skupinu žen s vysokým vzděáním, 15 u kterých je finanční motivace Nepracující Pracující ženy Nepracující ženy Pracující ženy Potenciání nárůst ženy ženy s dětmi do 2 et s dětmi do 2 et počtu pracujících žen stávající systém 59,82% 91,44% 24,79% 52,71% seva na dani za hídání ( Kč) reforma 1 67,70% 91,87% 41,06% 60,96% daňový bonus za hídání ( Kč) reforma 2 68,75% 91,87% 43,23% 60,96% seva na dani za hídání ( Kč) reforma 3 82,01% 92,16% 70,65% 66,41% daňový bonus za hídání ( Kč) reforma 4 85,72% 92,30% 78,33% 68,86% Zdroj: Vastní výpočty na zákadě dat SILC 2010 FÓRUM sociání poitiky 6/

16 Stati, studie, úvahy a anaýzy Tabuka č. 2: Dopady reforem na veřejné finance (změna rozpočtové pozice státu v md. Kč ročně) Daně z příjmu Soc. a zdr. pojištění Sociání dávky Cekem nepracující pracující nepracující pracující nepracující pracující seva na dani za hídání ( Kč) reforma 1 0,739-1,090 0, ,060 0,016 0,584 daňový bonus za hídání ( Kč) reforma 2 0,660-1,220 0, ,174 0,032 0,607 seva na dani za hídání ( Kč) reforma 3 1,500-1,740 2, ,101 0,016 2,187 daňový bonus za hídání ( Kč) reforma 4 1,070-2,110 2, ,333 0,034 1,987 Zdroj: Vastní výpočty na zákadě dat SILC 2010 k ekonomické aktivitě tedy mnohem vyšší i ve stávajícím systému (což je pravděpodobně příčinou toho, že tyto ženy ve skutečnosti pracují, přestože mají doma maé dítě). U těchto žen tedy seva na dani na soukromé hídání nehraje takovou roi jako u žen nepracujících (které mají obecně nižší potenciání příjmy). Srovnání reforem z hediska dopadů na veřejné finance Potenciání dopady uvažovaných reforem na veřejné finance jsou vemi důežité, a to především v situaci, kdy většina vádních opatření směřuje ke snížení schodku státního rozpočtu. Jsou určovány někoika faktory a iší se pro různé skupiny žen. Skupina nepracujících žen, která nastoupí na trh práce, 16 začne státu odvádět daně z příjmu a přispívá do fondů sociáního a zdravotního pojištění. Manžeé těchto žen (pokud jsou v domácnosti přítomni) začnou v důsedku jejich ekonomické aktivity patit vyšší daně, nebo ztratí nárok na sevu na manžeku. Domácnosti těchto žen také mohou v důsedku změny jejich participace na trhu práce ztratit nárok na některé sociání dávky (nebo se může snížit výše dávky), veřejné finance tedy ušetří na vypacených sociáních dávkách. Veřejné finance jsou však také ovivněny změnami ve výši daní odvedených ženami, které v současném systému pracují a jsou matkami maých dětí do 2 et, protože tyto ženy (nebo jejich manžeé/partneři) mohou začít upatňovat sevu na dani na soukromé hídání dětí. Navíc v důsedku této změny ve výši daní pracujících žen může i v těchto domácnostech dojít ke změně pobíraných sociáních dávek (nárok na dávky nebo jejich výše se může změnit v důsedku změny čistého příjmu rodiny). Anaýza dopadů reforem na veřejné finance v této studii zahrnuje všechny zmíněné aspekty, jedná se však pouze o statickou anaýzu dopadů prvního řádu, ve které neuvažujeme daší možné dopady v důsedku příjmových či jiných behavioráních efektů. Některé z těchto efektů mohou veřejné finance ovivnit negativně (příjmový efekt může způsobit pokes ekonomické aktivity nyní pracujících žen s maými dětmi), naše anaýza zanedbává však i mnoho douhodobých efektů, které by měy veřejné finance ovivnit pozitivně (napříkad nižší ztráta kvaifikace u žen s maými dětmi, které se vrátí v důsedku reforem na trh práce dříve, bude mít pozitivní dopad na jejich budoucí mzdy a tedy i budoucí příjmy státního rozpočtu). Tabuka č. 2 shrnuje dopady jednotivých reforem na příjmy státního rozpočtu z daní z příjmu, sociáního a zdravotního pojištění a na výdaje na sociání dávky. Dopady na vybrané daně z příjmu jsou de očekávání u domácností nepracujících žen pozitivní, nebo část nepracujících žen začne pracovat a patit daně z příjmu, které jsou v průměru vyšší než výše sevy na soukromé hídání. Stát tedy na pracovní aktivitě těchto žen vyděá, přestože jejich práci částečně dotuje sevou na dani na soukromé hídání dětí. Roční výděky veřejných financí na daních z příjmu nově pracujících žen jsou navíc cekem vysoké, pohybují se od 0,7 po 1,1 md. Kč ročně. Vybrané daně z příjmů domácností pracujících žen se však se zavedením reforem cekem výrazně snižují. To je dáno právě tím, že některé z těchto žen také využívají sužeb soukromých zařízení péče o děti a budou tedy v reformním systému upatňovat sevu na dani na soukromé hídání a patit tak nižší daně, což znamená ztrátu asi 1 až 2 md. Kč ročně pro veřejné finance (pode typu reformy). 17 Nepracující ženy (které v důsedku reformy vstoupí na trh práce) budou mimo daní z příjmů také přispívat do fondů sociáního a zdravotního pojištění, čímž stát získá asi 0,9 až 2,6 md. Kč ročně (opět pode typu reformy, nebo každá reforma zvyšuje potenciání počet nově pracujících žen jinak, viz posední soupec tabuky č. 1, a každá žena přispívá jinou částkou pode svých potenciáních příjmů). Veikost odvedeného sociáního a zdravotního pojištění pracujících žen (a daších čenů jejich domácností) se nemění. A konečně na sociáních dávkách (vypácených domácnostem nepracujících i pracujících žen) veřejné finance ušetří, protože oba typy domácností zvyšují své výděky z pracovní činnosti (některé nepracující ženy začnou pracovat a některé domácnosti pracujících žen ušetří na daních z příjmu v důsedku zavedení sevy na soukromé hídání). U domácností nepracujících žen se jedná o úsporu pohybující se od 0,1 do 0,3 md. Kč ročně, zatímco u domácností pracujících žen se jedná o mnohem nižší částky od 16 do 34 mi. Kč ročně. Ceková změna veřejných financí v důsedku anayzovaných reforem je ve všech případech kadná, přičemž u prvních dvou reforem (seva na dani na hídání ve výši Kč ročně) stát vyděá ročně přibižně 0,6 md. Kč, zatímco u druhých dvou reforem (seva na dani na hídání ve výši Kč ročně) se rozpočtová pozice státu zepší asi o 2 md. Kč ročně. Cekově se nejvýhodnější reformou z hediska rozpočtových dopadů zdá být reforma 3, která motivuje dostatečné množství nepracujících žen k participaci na trhu práce, ae na rozdí od reformy 4 je pro stát evnější, protože nevypácí sevu na hídání dětí ve formě bonusu a tedy stát neztratí toik jako v případě reformy 4 na daních z příjmu. Závěr Tato studie anayzuje pracovní motivaci českých žen. S využitím metody mikrosimuace simuuje finanční dopady současného daňového a dávkového systému (a nákadů na péči o děti) na pracovní motivaci českých žen. Detaině anayzuje rozděení veikosti efektivního zdanění v popuaci českých žen a identifikuje skupiny s nejnižší finanční motivací pracovat. Do této skupiny patří především ženy s maými dětmi do dvou et, kterým v návratu na trh práce brání vysoké nákady na soukromou péči o děti. Daší probematickou skupinou z hediska pracovní motivace jsou ženy s nízkým vzděáním a nízkými příjmy, které jsou samoživiteky nebo žijí s manžeem/druhem, který je nezaměstnaný nebo má také nízké příjmy. Studie dáe anayzuje vybrané reformy současného daňového systému, které jsou zaměřené na částečnou kompenzaci nákadů na soukromou péči o děti. Jedná se o reformy zavádějící sevu na dani na soukromé hídání dětí. Ve studii jsou uvažovány čtyři verze této reformy, které se iší veikostí sevy na dani (bu , nebo Kč ročně) a tím, zda je možné sevu upatnit formou daňového bonusu, nebo ne. Výsedky anaýzy ukazují, že veikost sevy na dani na soukromé hídání významně ovivňuje procento žen, které jsou systémem motivovány pracovat (mají efektivní zdanění nižší než 70 %). Reformy zavádějící sevu na dani ve výši Kč ročně zvyšují procento nepracujících žen s dětmi, které jsou motivovány k ekonomické činnosti, o 16, respektive 18 %, což odpovídá zvýšení počtu pracujících žen asi o 37, respektive 42 tisíc žen (oproti stávajícímu systému pro reformu 1, respektive 2). Oproti tomu reformy zavádějící sevu ve zvýšené výši Kč ročně zvyšují tento podí žen o 46, respektive 54 %, což odpovídá zvýšení počtu ekonomicky aktivních žen asi o 105, respektive 123 tisíc (oproti stávajícímu systému pro reformu 3, respektive 4). Zatímco výše sevy na dani má tedy významný viv na pracovní motivaci žen, rozhodnutí, zda bude seva zavedena také 14 FÓRUM sociání poitiky 6/2012

17 Stati, studie, úvahy a anaýzy ve formě daňového bonusu, se ukazuje být méně podstatné. V této anaýze je totiž upatněn předpokad, že sevu na dani může upatnit ten z rodičů dítěte, který má vyšší daňovou povinnost. Ve většině případů tedy sevu upatňuje manže/druh ženy (pokud je v domácnosti přítomen) a ve většině případů je také mzda muže dostatečně vysoká, aby využití sevy jako daňového bonusu nebyo nutné. Studie také iustruje dopady čtyř zkoumaných reforem na veřejné finance. Vzhedem k výrazně pozitivním dopadům reforem na vybrané daně z příjmu a sociání a zdravotní pojištění nově pracujících žen jsou všechny reformy z hediska dopadů na veřejné finance výhodné. U prvních dvou reforem zavádějících sevu na dani ve výši Kč ročně je zisk státního rozpočtu asi 600 mi. Kč ročně, zatímco u reforem s vyšší sevou na dani ( Kč ročně) je potenciání zisk asi 2 md. Kč ročně. Vzhedem k výše uvedeným výsedkům se zdá být nejvhodnějším postupem zavedení reformy v nejštědřejší zkoumané formě, tedy sevy na dani ve výši Kč ročně. Dáe je nutné zvoit mezi prostou sevou na dani bez možnosti upatnění daňového bonusu a sevou, která může být upatněna jako daňový bonus. Za předpokadu, že sevu bude moci upatnit kterýkoi z rodičů, je pro většinu domácností možnost upatnění daňového bonusu zbytečná, nebo aespoň jeden z rodičů dítěte má dostatečně vysoké příjmy, aby se nedosta do záporné daňové povinnosti. Daňový bonus však může být vemi důežitý pro ženy samoživiteky s nízkými příjmy, jejichž pracovní motivace je v České repubice obecně vemi nízká a jež jsou náchyné k douhodobé ekonomické neaktivitě. Přestože je tedy reforma umožňující využití sevy jako bonusu (reforma 4) z rozpočtového hediska o něco méně výhodná než reforma bez daňového bonusu (reforma 3), zdá se být vhodnější ve smysu cíování skupiny žen, které představují významnou rezervu českého trhu práce. V této studii byy anayzovány finanční dopady reforem podporujících návrat matek Příoha č. 1: Grafy s maými dětmi na trh práce. Ukázao se, že tyto reformy by měy mít okamžitý pozitivní dopad na veřejné finance. Pozitivní dopady takových reforem ae nejsou pouze ve formě okamžitých přínosů pro státní rozpočet. U žen, které se rozhodnou dříve vrátit do zaměstnání, nedochází k takovým ztrátám v jejich kvaifikaci, což se odráží ve vyšších současných i budoucích mzdách. Tento faktor, přestože je těžké vyčísit jeho veikost, také pozitivně ovivňuje veřejné finance, ae také životní úroveň žen samotných a jejich rodin. Daším důežitým faktorem je probematický návrat na trh práce, pokud mu předchází období douhodobé ekonomické neaktivity. Ženy, které zůstávají mnoho et v domácnosti a pečují o děti, mají při návratu na trh práce často probém naézt zaměstnání a někdy se stávají i douhodobě nezaměstnanými. Toto má opět výrazně negativní dopady na veřejné finance (nezaměstnané ženy pobírají dávky v nezaměstnanosti, ae často i daší dávky spojené s nízkými příjmy rodiny) i na životní úroveň a spokojenost dané ženy. Graf A1: Reforma 1 (seva na dani, Kč): Změna efektivního zdanění pracujících žen Graf A2: Reforma 2 (daňový bonus, Kč): Změna efektivního zdanění nepracujících žen Zdroj: Vastní výpočty na zákadě dat SILC 2010, 3740 pozorování Zdroj: Vastní výpočty na zákadě dat SILC 2010, 941 pozorování Graf A3: Reforma 1 vs. 3 (seva na dani, Kč vs Kč) pro nepracující ženy Graf A4: Reforma 4 (daňový bonus, Kč): Změna efektivního zdanění nepracujících žen Zdroj: Vastní výpočty na zákadě dat SILC 2010, 941 pozorování Zdroj: Vastní výpočty na zákadě dat SILC 2010, 941 pozorování FÓRUM sociání poitiky 6/

18 Stati, studie, úvahy a anaýzy Příoha č. 2: Detainí popis imputace mezd a mikrosimuace daní a dávek Imputace mezd je provedena standardní metodou Heckmanova dvoustupňového modeu (v zahraniční iteratuře ji využívá podobným způsobem napříkad Eissa a Hoynes, 2004 nebo Sein, 2009). Tato metoda využívá obdoby Mincerovy mzdové regrese, tedy regresního modeu, kde mzda je vysvětována na zákadě vzděání, věku, rodinného stavu, kraje bydiště, veikosti obce bydiště a zdravotního stavu každé ženy. Tento mode je odhadnut pro všechny ženy s kadnými příjmy z havního zaměstnání. Zde se tedy předpokádá, že nepracující ženy by začay pracovat jako zaměstnankyně, ne jako podnikateky. Tento předpokad se zdá být cekem rozumný vzhedem k nízkému procentu podnikajících žen v ČR (pouze 9 % pracujících žen). Z reportovaných ročních příjmů z havního zaměstnání žen zaměstnankyň je na zákadě uvedeného počtu měsíců (které žena pracovaa) a počtu odpracovaných hodin za týden vypočtena hodnota její hodinové mzdy, která je násedně využita v mzdové regresi pro přiřazení hodinové mzdy každé nepracující ženě. Mzdová rovnice je dáe upravena o seekci do zaměstnání - do rovnice je zahrnuta proměnná, která postihuje nepozorované rozdíy mezi pracujícími a nepracujícími ženami. 18 Odhadnutá mzdová rovnice upravená o seekci do zaměstnání je násedně využita pro imputaci mezd nepracujících žen na zákadě jejich charakteristik. Každé nepracující ženě je tedy na zákadě jejích charakteristik přiřazena odhadnutá hodinová mzda, která je převedena na roční příjmy za předpokadu, že žena začne pracovat na pný úvazek (40 hodin týdně) a bude pracovat 12 měsíců v roce. Tato imputovaná roční mzda je pak využita ve výpočtu příjmů domácností s nepracujícími ženami pro hypotetickou situaci, kdy by daná žena v domácnosti začaa pracovat. Daším krokem ve výpočtu efektivního zdanění je mikrosimuace daní a dávek. V této studii vychází simuace ze současného systému daní a dávek v ČR (pro rok 2012). Pro každého jedince v datovém souboru je nejprve vypočtena výše daně z příjmu (modeováno včetně sevy na dani na popatníka, sevy na manžeku a dítě) a výše sociáního a zdravotního pojištění (modeováno pro zaměstnance i živnostníky včetně minimáních a maximáních vyměřovacích zákadů). U sevy na dani na dítě je upatněn předpokad, že sevu upatňuje ten z rodičů dítěte, který má vyšší daňovou povinnost, aby bya seva využita v maximání možné výši. 19 Dáe je na zákadě reportovaných pracovních příjmů a důchodů všech čenů domácnosti vypočten nárok na sociání dávky každé domácnosti ve vzorku. Ze sociáních dávek jsou simuovány přídavky na děti, příspěvek na bydení, rodičovský příspěvek a dávky v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a dopatek na bydení). Simuace těchto dávek jsou zaoženy na předpokadu, že pokud má daná domácnost na přísušnou dávku nárok, svůj nárok upatní v pné výši. Přídavky na děti jsou přiřazeny domácnosti, pokud spňuje podmínku přítomnosti nezaopatřeného dítěte v daném věku a nepřekračuje hranici příjmů (2,4násobek životního minima). Přiznání příspěvku na bydení je o něco sožitější, vyžaduje porovnání reportovaných nákadů na bydení a nákadů normativních (určených zákonem) spou s testováním příjmů rodiny. Dávky hmotné nouze jsou přiznány na zákadě porovnání částky živobytí domácnosti (která se iší pode sožení domácnosti a daších aspektů) a příjmu (příjem je definován pode zákona o pomoci v hmotné nouzi). Mimo sociáních dávek jsou také pro každou domácnost simuovány nákady na péči o děti. Simuace rodičovského příspěvku a nákadů na péči o děti je podmíněna upatněním někoika předpokadů. V současném systému je výše a déka pobírání rodičovského příspěvku fexibiní, přičemž pevně daná je pouze ceková výše příspěvku ( Kč na jedno dítě). Rodiče si tedy mohou zvoit měsíční výši a déku pobírání příspěvku (od dvou do čtyř et) a navíc mohou tuto svou vobu každé tři měsíce měnit. 20 Vzhedem k nedostupnosti informací o předchozích příjmech rodičů v datovém souboru a vzhedem k vysoké fexibiitě a individuánosti ceého systému je těžké určit, jakou výši příspěvku by která rodina měa pobírat. V této anaýze však nemusíme znát přesnou výši rodičovského příspěvku, zajímají nás především změny v této dávce, pokud žena začne (přestane) pracovat. Nárok na rodičovský příspěvek ztrácí rodič, pouze pokud dítě madší dvou et navštěvuje obecní jese nebo škoku více než 46 hodin měsíčně. 21 Vzhedem k vemi maé dostupnosti obecních jesí pro děti madší dvou et (často dokonce i pro děti tříeté), je ztráta nároku na dávku vemi nepravděpodobná i v případě, že žena začne pracovat. Zde je tedy upatněn předpokad, že děti madší tří et (do dvou et včetně) musí navštěvovat soukromé škoky nebo jese, pokud matka pracuje a v domácnosti není jiná osoba, která by moha dítě hídat. Tím pádem matka dítěte neztrácí nárok na rodičovský příspěvek ani v případě, že začne pracovat a má doma dítě madší tří et. Výše rodičovského příspěvku tedy veikost efektivního zdanění neovivňuje přímo. V anaýze je však nutné výši rodičovského příspěvku stanovit, protože pobírání této dávky může ovivnit nárok na jiné sociání dávky (a tedy ovivnit výši efektivního zdanění nepřímo). Pro tyto účey je upatněn předpokad, že rodiče voí tříetou variantu rodičovského příspěvku, která je v ČR stáe nejrozšířenější. 22 Mikrosimuace daní a dávek v této studie nepracuje s dávkami v nezaměstnanosti, protože se jedná o krátkodobý benefit, který není pro veikost douhodobého efektivního zdanění rozhodující. Tato studie si kade otázku, jaký je rozdí mezi příjmy rodiny s pracující ženou a s nepracující ženou, pokud žena pracuje či nepracuje douhodobě (dée než rok). Dávky jednorázové (napříkad porodné a pohřebné), které nezávisí na ekonomické aktivitě ženy, také nejsou simuovány, protože tyto se ve veikosti efektivního zdanění nepromítnou. 1 Tato studie vznika s podporou Odboru rodiny a ochrany práv dětí Ministerstva práce a sociáních věcí České repubiky, ředitei a pracovníkům tohoto odboru autorka děkuje za podnětné připomínky a komentáře. 2 CERGE-EI, a joint workpace of Chares University and the Economics Institute of the Academy of Sciences of the Czech Repubic, Poitickych veznu 7, Prague, Czech Repubic. 3 Jedná se o rozdí mezi mírou zaměstnanosti žen ve věku et, které vychovávají děti do 6 et, a těmi, které žijí v domácnosti, kde nejsou děti do 6 et věku. Zdroj: (European Commission, 2010). 4 Pojem nepracující ve studii používáme ve smysu ekonomické neaktivity nebo nezaměstnanosti, nepracující ženy tedy zahrnují všechny ženy, které jsou bu nezaměstnané, v domácnosti nebo jinak ekonomicky neaktivní. 5 Pouze 9,1 % českých žen pracuje na částečný úvazek, zatímco průměr EU je 31,4 % žen pracujících na částečný úvazek. (zdroj: ČSÚ - /csu/2011edicnipan.nsf/kapitoa/ r_ ) 6 Pokud je v domácnosti žen v produktivním věku více, je vybrána pouze jedna z nich, a to prioritně žena v postavení předsedy domácnosti nebo manžeky/družky předsedy domácnosti. Pokud není v domácnosti žena v pozici předsedy ani manžeky/družky předsedy, pak je vybranou ženou dcera předsedy domácnosti nebo jeho sestra. V 76 % případů je vybranou ženou žena v pozici manžeky/družky předsedy domácnosti, ve 21 % se jedná o ženu v pozici předsedy domácnosti (domácnosti samoživiteek) a ve zbyých asi 3 % se jedná o ženu v pozici dcery nebo sestry předsedy domácnosti. 7 Zde je upatněn předpokad, že pokud se v domácnosti nachází ekonomicky neaktivní manže/druh ženy nebo její rodiče, někdo z nich by se v případě, že žena začne pracovat, o dítě by ochoten postarat a rodina by tak nenesa nákady péče o děti. 8 Jedná se o 281 pracujících žen ve vzorku, které čeí zdanění nad 70 %. Těchto 281 žen odpovídá asi skutečných českých žen (v datovém souboru je každému jedinci přiřazena jeho váha, která odpovídá zastoupení daného jedince v popuaci, pomocí této váhy můžeme tedy převést počet žen ve vzorku na skutečný počet žen v popuaci). 9 I v této skupině žen jsou však některé ženy s nízkým zdaněním práce pod 50 %. Jedná se o ženy, které nenesou nákady spojené s péčí o děti, protože žijí v domácnosti s manžeem/druhem nebo rodiči, kteří jsou ekonomicky neaktivní, a pokud žena začne pracovat, mohou se o dítě starat. 10 Tato výše sevy odpovídá vádnímu návrhu, kde seva na dani je poskytnuta v maximání výši Kč ročně v případě, že nákady na soukromou péči o dítě dosahují aespoň 8000 Kč měsíčně a dítě navštěvuje zařízení péče o děti 12 měsíců v roce. Vzhedem k tomu, že v této anaýze jsou nákady na soukromou péči o děti stanoveny ve výši 8000 Kč měsíčně, na sevu na dani na soukromé hídání v pné výši mají nárok všechny domácnosti, které využívají soukromé péče o děti. U reforem s možností využití sevy jako daňového bonusu je navíc upatněn předpokad, že podmínky pro upatnění daňového bonusu zůstávají stejné jako v současném systému, tedy maximání výše bonusu pro každého jedince zůstává Kč ročně a pro nárok na zápornou daň (daňový bonus) 16 FÓRUM sociání poitiky 6/2012

19 Stati, studie, úvahy a anaýzy musí mít jedinec roční příjem aespoň ve výši šestinásobku minimání mzdy (tedy Kč). 11 Tato aternativní výše sevy bya zvoena tak, aby odpovídaa výši sevy na popatníka a na nepracujícího manžea / manžeku. Třetí a čtvrtá reforma tak iustrují dopady navrhované reformy, pokud by bya upatněna ve vyšší než předpokádané výši (a to ve výši téměř dvojnásobné). 12 Zde je upatněn předpokad, že reforma ustavující sevu na dani na soukromé hídání by umožnia rodičům dítěte, aby sami rozhodi, který z nich sevu na dani upatní, stejně jako je tomu v současnosti u sevy na dítě. 13 Tento závěr však opět závisí na patnosti předpokadu, že rodiče dítěte se mezi sebou domuví a sevu na soukromé hídání upatní ten z rodičů, který má daňovou povinnost vyšší. Pokud bychom sevu na soukromé hídání přisuzovai vždy matce dítěte, možnost upatnění sevy na dani formou bonusu by bya rozhodující a mnoho žen by tuto možnost záporné daně využívao. 14 Je jistě možné si představit, že pro některé ženy mohou být i hodnoty efektivního zdanění nad 50 % příiš vysoké, zatímco jiné mohou být ochotné pracovat i za předpokadu zdanění vyššího než 70 % % těchto žen má vysokoškoské vzděání a 78 % z nich má aespoň maturitu, zatímco v ceé popuaci má vysokoškoské vzděání jen 10 % žen a maturitu jen 44 % žen. 16 Zde je opět upatněn předpokad, že systém motivuje ženy pracovat, pokud je výše jejich efektivního zdanění nižší než 70 %. Nepracující ženy, které ve stávajícím systému čeí zdanění práce nad 70 % a v reformním systému jejich zdanění kesne pod 70 %, začnou tedy pode výše uvedeného předpokadu po zavedení přísušné reformy pracovat. 17 V současnosti je v ČR asi pracujících žen, které jsou matkami maých dětí do 2 et věku, a tato anaýza předpokádá, že všechny tyto ženy využívají sužeb soukromé péče o děti a v reformním systému by tedy upatňovay sevu na dani. 18 Tato proměnná je získána odhadem participační rovnice (probit mode), ve které participaci na trhu práce (dummy proměnnou) vysvětujeme na zákadě stejných charakteristik jako v mzdové rovnici s přidáním proměnných popisujících přítomnost dětí v domácnosti (dummy proměnné pro přítomnost dětí ve věku do 2 et, 3 5 et, 6 9 et, et a nad 16 et) a dummy proměnné pro domácnosti samoživiteů. Vycházíme tedy z předpokadu, že přítomnost dětí v domácnosti je určujícím faktorem pro participaci českých žen na trhu práce (což potvrzují napříkad statistiky EC nebo studie Bičáková, 2010), zatímco na mzdu ženy nemá přítomnost dětí v domácnosti viv. Podobný předpokad je upatněn i pro strukturu domácnosti (domácnosti samoživiteů vs. úpné domácnosti). 19 Ačkoi je v ČR možné upatnit sevu na dani na dítě formou daňového bonusu (tedy záporné daně), je maximání výše daňového bonusu omezena částkou Kč ročně. Pokud má tedy rodina více dětí, může se stát, že přisouzení sev na dani za děti tomu z rodičů, který má nižší příjmy, by znamenao nevyužití pné výše sevy, protože by došo k dosažení imitu pro výši daňového bonusu. 20 Čtyřetá varianta je dostupná pro všechny, tříetá varianta je dostupná pro všechny rodiče, kteří měi nárok na peněžitou pomoc v mateřství, a kratší než tříeté varianty jsou navíc omezené předchozím příjmem jednoho z rodičů. 21 MPSV ČR. Sociání reforma [onine] [cit ]. Dostupné z: mpsv.cz/cs/4# V roce 2011 pobírao rodičovský příspěvek ve výši 7600 Kč měsíčně (což odpovídá tříeté variantě) 74,9 % příjemců rodičovského příspěvku. Literatura: Bargain, Oivier - Orsini, Kristian - Peich, Andreas. Labor suppy easticities in Europe and the US. IZA Discussion Papers, 2011, č Bičáková, Aena. Gender unempoyment gaps: Evidence from the new EU member states. CERGE-EI Working Paper Series, 2010, č European Commission. Indicators for monitoring the Empoyment Guideines. [onine]. Posední revize [cit ]. Dostupné z:ec.europa.eu socia/bobservet?docid=4093&angid=en Eissa, Nada - Hoynes, Hiary Wiiamson. Taxes and the abor market participation of married coupes: The earned income tax credit. Journa of Pubic Economics, 2004, roč. 88, č. 9/10, s Figari, Francesco - Immervo, Herwig - Levy, Horacio - Sutherand, Hoy. Inequaities within coupes: market incomes and the roe of taxes and benefits in Europe. IZA Discussion Papers, 2007, č Gauščák, Kami - Pave, Jan. Taxes and Benefits: Work Incentive Effects of Poicies. Finance a úvěr, 2012, roč. 62, č. 1, s Immervo, Herwig. Average and margina effective tax rates facing workers in the EU. A micro-eve anaysis of eves, distributions and driving factors. EUROMOD Working Paper, 2004, č. EM6/04. Immervo, Herwig - Barber, David. Can parents afford to work? Chidcare costs, tax-benefit poicies and work incentives. IZA Discussion Paper, 2006, č Immervo, Herwig - Keven, Henrik Jacobsen - Kreiner, Caus Thustrup - Saez, Emmanue. Wefare reform in European countries: a microsimuation anaysis. The Economic Journa, 2007, roč. 117, č. 516, s Jahoda, Robert - Šinkyříková, Tereza. Studie o distribučních dopadech a ekonomickém působení rodičovského příspěvku na české domácnosti. Praha: VÚPSV, s. Jurajda, Štěpán - Zubrický, Jozef. Empoyment Incentives in the Czech Repubic: Comparing Current and Proposed Socia Support Systems. CERGE-EI Discussion Paper, 2005, č Kuchařová, Věra a ko. Péče o děti předškoního a raného škoního věku. Praha: VÚPSV, s. Kuchařová, Věra - Svobodová, Kamia. Sí zařízení denní péče o děti předškoního věku v ČR. Praha: VÚPSV, s. Sein, Hakan. The rise in femae empoyment and the roe of tax incentives: An empirica anaysis of the Swedish individua tax reform of CESifo Working Paper Series, 2009, č Schneider, Ondřej. Who Pays Taxes and Who Gets Benefits in the Czech Repubic. Prague Economic Papers, 2005, č. 3. Večerník, Jiří. Income Redistribution via Taxes and Benefits in the Czech Repubic: Change and Perception after Finance a úvěr, 2002, roč. 52, č. 1, s Večerník, Jiří. Income Taxes and Benefits among Czech Empoyees: Changes since 1989 and Cross- Nationa Comparison. Finance a úvěr, 2006, roč. 56, č. 1/2, s Autorka působí v CERGE-EI. V editoriau pubikace OECD Pensions Outook 2012 autoři stručně shrnui zákadní poznatky o vývoji důchodových systemů v zemích OECD a definovai cíe a opatření k zajištění douhodobé udržitenosti důchodových systémů a požadované úrovně dávek. Pode nich se dnešní období může ukázat jako zatá doba důchodů a důchodců. Nyní jich žije v chudobě zhruba o čtvrtinu méně než v poovině 80. et 20. stoetí a dnešní pětašedesátníci budou zřejmě žít o 3,5 roku dée než jejich rodiče. Lidé však budou muset pracovat dée a budou mít nižší veřejné důchody. Jejich soukromé penze budou více závisé na výši příspěvků a jednotivci budou více vystaveni investičním rizikům a sami ponesou důchodové nákady svého vyššího věku. Po finančím šoku z et byy důchodové systémy, již dříve transformované, dáe reformovány, často pod takem fiskání konsoidace a mezinárodních finančních trhů. Zvýšení věku odchodu do důchodu přijaa více než poovina zemí OECD, v douhodobém horizontu dosáhne pro obě pohaví ve více než 13 zemích 67 et a více. Přísnější podmínky dřívějšího odchodu do důchodu nebo větší zvýhodnění práce po vzniku nároku na důchod byy přijaty ve 14 zemích. Jde o vývoj správným směrem, protože idé žijí dée a práce po deší dobu zvyšuje finanční udržitenost důchodových systémů méně boestivě než zvyšování daní. Nákady na stárnutí se tak spravedivěji rozoží mezi generace. Jde také o odkon od poitiky vytěsňování starších pracovníků z trhu práce a do předčasného důchodu. Prodoužení pracovního života by měo ve stárnoucích ekonomikách s kesajícím objemem pracovních si posíit ekonomický růst. Zvýšení věku odchodu do důchodu ze institucionáně svázat s očekávaným věkem dožití, jako např. v Dánsku a Itáii. Reformy v posední dekádě v řadě zemí vedy ke snížení důchodů o pětinu až čtvrtinu a poovina zemí OECD změnia způsob jejich indexace a vzorce pro jejich výpočet. V průměru mohou idé, začínající v zemích OECD v současné době pracovat, po ceoživotní výděečné činnosti očekávat v řádném důchodovém věku čistý veřejný důchod ve výši zhruba pooviny svých příjmů. Tento čistý náhradový poměr z veřejných důchodových systémů je v poovině zemí OECD nižší než 50 %, v 13 z nich jsou proto povinné privátní důchodové systémy. Povinné důchodové systémy (včetně soukromých) zajiš ují v průměru zemí OECD důchody s náhradovým poměrem ve výši 69 %, ve 12 z nich však nedosahuje ani 60 %. Proto je nutné, aby zde soukromé důchodové systémy hráy větší roi. I při zvyšování důchodového věku by proto měy být podporovány, aby se pracujícím umožnio vytvořit si úspory, z nichž by ve stáří dopňovai pracovní příjem a důchody z veřejných důchodových systémů. Ideáním řešením by byo zavedení povinných důchodových systémů, jinou cestou je zapojit do nich jednotivce automaticky s možností se z nich vyvázat. Systém KiwiSawer zavedený v roce 2007 na Novém Zéandu tak dosáh vysoké míry participace nových zaměstnanců, V Británie zavede podobný způsob v etech Tradičním způsobem podpory šetření na soukromé důchody jsou daňové pobídky. Největší přínos z nich však mají idé s vysokými výděky, protože patí nejvyšší daně. Nejúčinnější v zapojení nízkopříjmových jedinců je poskytovat střadateům stejnou podporu a odpovídající příspěvky zastropovat na určité úrovni, aby se dosáho větší progresivity. Z takových pobídek mohou více profitovat osoby s nízkými příjmy. Vede rozšiřování pokrytí soukromými důchodovými systémy je třeba posíit adekvátnost důchodů, a to dostatečně vysokými příspěvky, omezením možnosti dřívějších odchodů ze systému nebo jednorázových výpat dávek a posíením investičních strategií a produktů s nízkými nákady a riziky jak během období akumuace prostředků, tak během výpaty dávek. FÓRUM sociání poitiky 6/

20 Projekty podporované EU Projekt Podpora rozvoje sociání ekonomiky Projekt zaměřený na podporu a rozvoj sociáního podnikání v Praze a reaizovaný v období od do je podpořen Evropským sociáním fondem z Operačního programu Praha adaptabiita pod prioritní osou Podpora vstupu na trh práce. Příjemcem dotace je odbor zdravotní a sociání prevence Magistrátu havního města Prahy, který k jeho reaizaci přizva svoji příspěvkovou organizaci Centrum sociáních sužeb Praha, které bude soužit jako místo setkávání a informační a poradenské centrum. Projekt na podporu sociání ekonomiky je zaměřen na rozvoj organizací podporujících začeňování znevýhodněných osob prostřednictvím subjektů sociáního podnikání, které vznikají a rozvíjejí se na principech sociání ekonomiky. Smysem projektu je především podpora nastartování douhodobých procesů rozvoje sociáních podniků v podmínkách havního města Prahy. Předmětem projektu je rozvoj koncepce sociání ekonomiky, podpora při zakádání sociáních podniků a zaožení Centra sociání ekonomiky. Sociání ekonomika a její charakteristika Sociání ekonomika patří mezi významné ekonomické a sociání aktéry. Zpravida se vymezuje jako aternativa vůči veřejnému sektoru a trhu. Její subjekty se vyznačují tím, že cíe jejich podnikání jsou odišné od komerčních spoečností. Různé formy sociáních podniků propojují ekonomické činnosti se sociáními nebo environmentáními cíi v daném místě. Schopnost sociání ekonomiky inovativním způsobem reagovat na sociání potřeby vede k tomu, že její význam ceosvětově roste, a státy, kde není dosud egisativně nebo jinak zakotvena, začínají pro sociání ekonomiku vytvářet podmínky. Tak je tomu i v České repubice, kde díky prostředkům z Evropského sociáního fondu dochází k intenzivnější podpoře sociání ekonomiky a sociáních podniků. Havní cíe projektu Cíem projektu je především šíření myšenky a principů sociání ekonomiky, přičemž se kade důraz na jeden z piířů tohoto podnikání, na vytváření pracovních příežitostí, popř. sebereaizaci osob ohrožených sociání exkuzí. Snahou je podpořit rozvoj sociáních podniků a organizací fungujících na principech sociání ekonomiky, podporujících začeňování znevýhodněných osob na trh práce, a zvýšit povědomí o principech sociání ekonomiky a potenciáu sociáních podniků jako aternativy v podnikání. Má pomoci zvýšit povědomí veřejnosti a především zaměstnavateů o tomto způsobu podnikání a přispět k jeho rozvinutí a k odbourání všeobecných negativních předsudků vůči této formě ekonomické činnosti. Má také přispět ke zvýšení efektivity a stabiity podnikání stávajících sociáních podniků, a to prostřednictvím poradenství a podpory jejich činnosti. Ke spnění těchto cíů má přispět Centrum sociání ekonomiky, které má aktivně pomoci k navazování partnerství na místní úrovni mezi subjekty veřejné správy a zaměstnavatei, poskytovat informační podporu pro stávající i potenciání zaměstnavatee i pro širokou a odbornou veřejnost. Komu je projekt určen Cíovou skupinou jsou osoby sociáně a zdravotně znevýhodněné, které mají samy zájem podnikat či se do sociáního podniku začenit. Dáe se mohou zapojit nestátní neziskové organizace, živnostníci, maé, střední a větší firmy, družstva a zájemci o sociání podnikání na území h. m. Prahy, tedy subjekty působící v obasti sociáního podnikání, které podporují začeňování znevýhodněných skupin osob na trh práce. Podpora je zaměřena převážně na zaměstnavatee a potenciání zaměstnavatee, vytváření pracovních příežitostí a podnikání na principech sociání ekonomiky. Všem výše uvedeným by mě projekt pomoci v epší orientaci v obasti sociáního podnikání a sociání ekonomiky. Bižší informace o projektu a o možnostech zapojení do něj, případně o tom, zda zájemce spadá či nespadá do cíové skupiny, a kontakty na odpovědné osoby ze naézt Projektový tým působí i na sociání síti facebook.com. Centrum sociání ekonomiky (CSE) a jeho aktivity CSE je informačním centrem, kde probíhá zákadní komunikace a propagace modeů sociáního podnikání a principů sociání ekonomiky. Zájemcům je zde nabízena možnost získat potřebné informace z této obasti a sužby v podobě bezpatného poradenství zabezpečované odborníky z obasti PR a managementu, ekonomiky, právního poradenství a sociání ekonomiky. Poradenství se může vztahovat k současným i budoucím aktivitám. V rámci CSE jsou prezentovány sociání firmy, příkady dobré praxe a v neposední řadě i možnosti provázání a spoupráce subjektů sociání ekonomiky v Praze. Zájemci zde naeznou potřebné informace, kontakty k případné spoupráci, možnost sdíet výstupy ze své dosavadní činnosti či seznámit se s příkady dobré praxe. Centrum je koncipováno jako místo propojování všech idí, které sociání ekonomika již osovia nebo kteří se k aktivitám v této obasti teprve chystají. V CSE potencionáním zájemcům zprostředkují informace o projektu a pomohou jim zjistit, které z nabízených sužeb budou efektivní pro jejich aktivity. Vzhedem k tomu, že se většinou potýkají s odišnými probémy a každé podnikání přináší jiné okruhy témat, je možné si vybrat pode individuáních potřeb. Workshopy aneb setkávání nad pačivými tématy Workshopy jsou zaměřeny především na výměnu zkušeností a dobré praxe mezi stávajícími podnikatei v sociání ekonomice a zájemci o sociání podnikání. Pomáhají při řešení praktických probémů a konkrétních potřeb v obasti sociání ekonomiky. Představují aktivity sociáních podniků na území h. m. Prahy, jsou patformou pro setkávání se s významnými hosty, odborníky, představitei sociáních podniků a zájemci o tento druh podnikání. Workshopy s sebou přinášejí ideání příežitost pro získání kontaktů na úspěšné sociání firmy a subjekty sociání ekonomiky, odborníky na danou tematiku a inspiraci. Informace o možnosti účasti na těchto workshopech se dočtete na webových stránkách projektu seprojekt.cz, kde naeznete i pno daších užitečných informací. Vzděávání, odborná průprava k novému podnikání V rámci projektu je možné bezpatně proškoit podnikatee či zaměstnance v podnikateské a sociání obasti. Cíem je rozšíření znaostí ekonomických aspektů sociáního podnikání, managementu, práva a personaistiky. Vzděávací programy jsou tematicky přizpůsobeny konkrétním potřebám a zaměřeny na řešení praktických probémů. Program směřovaný na podnikateskou obast souží k získávání poznatků a dovedností z obasti kasického podnikání, zvyšování efektivity a stabiity. Program zaměřený na sociání obast umožní získání hubších znaostí o sociání ekonomice a dovedností typických pro sociání podnikatee. Zájemci o vzděávání naeznou potřebné informace na webových stránkách, kde se bude s dostatečným předstihem zveřejňovat harmonogram vzděávacího programu, okruhy a anotace jednotivých kursů. Úspěšní účastníci vzděávacího procesu získají certifikát o nově nabytých vědomostech Odborné přednášky na VŠ Se sociání ekonomikou v českém prostředí seznamuje na svých přednáškách odborná garantka doc. Marie Dohnaová., která vyučuje a garantuje předmět sociání ekonomika na Fakutě humanitních studií Univerzity Karovy v Praze. Cíem přednášek je seznámení s koncepcí sociáních podniků v zahraničí, šíření koncepce sociání ekonomiky, anaýza předpokadů sociáního podnikání v české ekonomice a podpora vzniku sociáních podniků v našem ekonomickém prostředí. Dagmar Bodáková 18 FÓRUM sociání poitiky 6/2012