Příklad 1: Řešení: Označení veličin: = p0. Ozn.: 0. 1 h 2. Tlak v hloubce h: Hmotnost vzduchu ve zvonu: Odtud:
|
|
- Irena Musilová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Příklad : Poáěčský zon o niřní objeu je onořen do hloubky. Sanoe obje ody, kerá nikne do zonu. Jaké honosní nožsí zduchu je nuno řiés do zonu, aby se eškerá oda ze zonu ylačila? Jaký obje zduchu usí koresor ři o nasá a jaká je sořeboaná ráce, racuje-li koresor ři sálé eloě? eloa nad hladinou je C a lak, MPa. eloa ody je C. Plynoá konsana zduchu je r 87 J. kg - K -, husoa ody je kg. Označení eličin: V h C, MPa C r 87 J. kg ρ kg - - K - Ozn.: ρ h lak hloubce h: ρ g h,. 9,8.,9. Pa Honos zduchu e zonu: Odud: V V Obje zduchu o slačení a ochlazení na :. 78, V V.,8,9. 8,
2 Honos zduchu řed onoření: r V Honos zduchu o ylačení ody: V r V r Nuno dolni honos zduchu: Δ V, ,. 8, r, kg Koresor nasaje obje zduchu nad hladinou: ΔV Δ r V r r V 8,,9..,7,. 78, 8, Při izoerické slačoání je sořeboaná ráce: V Δ V A d V d ΔV ΔV ln,9..,..,7. ln,9. J Pozn.: Znaénko znaená sořeboanou ráci. Příklad : Ve álci s ohybliý íse je g odíku o eloě C od lake, MPa. Na jeho slačení na řeinu ůodního objeu byla ynaložena ráce kj a současně bylo odebráno elo Q kj. Vyočíeje elou a lak odíku o slačení. (M kg kol -, κ,)
3 Označení eličin: g C, MPa A kj Q kj Z rního zákona erodynaiky: kde Q U U A U U c. ( ).., Měrná eelná kaacia ři sálé objeu: r R 8, c 9 J kg - K - κ M κ eloa odíku o koresi: (, ) U U. c Q A. c (. ). 7, C,. 9 Pro say řed koresí a o koresi jsou saoé ronice: V V r r. Odud: V 7, 7,,..,. Pa. V 7,, MPa
4 Příklad : Koresor nasáá zduch o eloě C a laku 9 kpa a slačuje ho olyroicky na lak 7 kpa, řičež jeho eloa zrose na 7 C. Vyočíeje olyroický exonen, ěrnou olyroickou eelnou kaaciu, nožsí ela, zěnu niřní energie, zěnu enalie a ráci na slačení kg zduchu a jeho lačení do rosoru o yšší laku. ( κ,, r 87 J kg - K - ) Označení eličin: C 9 kpa 7 kpa 7 C kg n n Polyroický exonen yočee z ronice:. Odud: n,., lg lg, 7. lg lg 9. Měrná olyroická eelná kaacia: r 87 c 77, J kg - K -, κ, n κ,, cn c 77, n, Množsí řiedeného ela: 9,7 J kg - K -. ( ) 9,7 ( 7 ) 87 Q n J. c Zěna niřní energie: ( ) 77, ( 7 ) 9 U J. U c
5 Zěna enalie: ( ) ( U U ),. 9 H κ J. H c echnická ráce: nr,. 87 A ( ) ( 7) J. n, Konrola: Q H H A Q 8 7 (souhlasí) Příklad : Nádoba je rozdělena na dě čási. V rní o objeu, je CO (M kg kol - ) od lake, MPa ři eloě, C. V druhé čási nádoby o objeu, je O (M kg kol - ) od lake, MPa ři eloě 7 C. Určee honosní složení sěsi, kerá znikne roojení obou čásí nádoby. Dále yočěe lynoou konsanu sěsi, elou a lak. Označení eličin: V,, MPa C V,, MPa 7 C Honos jednoliých složek: V V M,..,.,9 kg. r R 8., V M,..,., kg. R 8.,
6 Honosní odíly: σ,9,9,,89. σ σ,89,. Plynoá konsana sěsi: r σ i,89, σ i ri R 8 99, J kg - K -. M i eloa sěsi: i i c i. c i i i ri. i κ i i ri. κ i σ i i. M i κ i σ i. M κ i i lak sěsi:,89,,,,, 7, K.,89,,, r V ( ) r (,9,). 99,. 7,,78. Pa V V, Příklad : Uzařená nádoba o objeu je nalněna syou arou o eloě C. Pára je ochlazena na elou C. Sanoe lak o ochlazení, obje kondenzáu a nožsí odedeného ela. Označení eličin: V C C
7 Z abulek erodynaických lasnosí ody a áry na ezi syosi: Pro elou C:,88 MPa,,7 kg -, h 79,9 kj kg -. Pro elou C:,7 MPa,,7 kg -, 7,888 kg -, h 8,8 kj kg -, h 8, kj kg -. Ochlazoání bude robíha ři sálé objeu, akže. lak o ochlazení:,7 MPa Honos áry: V 7,8 kg.,7 Proože: < <, bude o ochlazení nádobě ára okrá.,7,7 Suchos: x,8. 7,888,7 Měrná enalie kondenzáu: h h x h h 8,8,8 Honos kondenzáu: ( 8, 8,8) 89, kj kg - ( x) 7,8 (,8) 7, 89 x kg. Obje kondenzáu: V 7,89.,7 7,8.
8 elo: Q [( h h ) ( )] U U 7,8 [( 89, 79,9).,7(,7,88). ] 9,9. J. Příklad : Sanoe elou, ěrný obje a ěrnou enroii áry řed škricí enile, jesliže byl zěřen lak řed ío enile, MPa a eličiny za enile, MPa, C. Označení eličin:, MPa, MPa C Z abulek erodynaických lasnosí ody a áry ro elou C a lak, MPa (řehřáá ára):,77 kg -, h 9, kj kg -, s 7, kj kg -. Pro sa řed škrcení a o škrcení laí: i i. Inerolací z abulek ro syou áru a syou kaalinu ři laku, MPa dosanee:, C a dále:,8 kg -,,88 kg -, h,7 kj kg -, h 7, kj kg -, s i, kj kg -, s i 7,8 kj kg - K -. Proože: h < h < h, bude řed škrcení ára okrá o suchosi: x h h h h 9, 7,,7,7,99.
9 Odud ro ěrný obje: x (,88,8), 88,8,99 kg -. Pro ěrnou enroii: s s x s s ( 7,8,) 7,,,99 kj kg - K -. Příklad 7: Sacionární čyřdobý Dieselů oor á koresní oěr, oče álců, obsah jednoho álce c, oáčky /in. Moor sořebuje 8 d nafy za hodinu o ýhřenosi MJ kg - a nasáá zduch ři laku 9 kpa a eloě C. Určee eoreický ýkon ooru a jeho erickou účinnos. (r 87 J kg - K -, c 8 J kg - K -, κ,, husoa nafy je 8 kg - ). Označení eličin: ε V c n in - V 8 d hod - - q MJ kg 9 kpa C Celkoý eelný říkon řiedený ooru: Q & & q 8. Q & & q ρ V& q ,9. W
10 Honosní růok zduchu: n n 9. & V ρ V., kg s -. r ,. eloa zduchu ro koresi: κ κ, ε 98,. 88,79 K. eloa zduchu o shoření alia: Q& 8,9. 88,79 & c,. 8 Sueň lnění:, K. ϕ, 88,79, eloa ýfukoých lynů: κ κ, ϕ,,, K ε eelný růok ýfuke: 8 Q & & c ( ), ( 98,,),8, W. eoreický ýkon cyklu: P Q& Q& O 8,9 8,,87 W. erická účinnos: η P & Q,87 8,9,8
11 Příklad 8: Dousuňoý koresor nasáá zduch o eloě C a laku 98 kpa a slačuje ho na MPa. Vyočěe ýkon ooru, je-li echanická účinnos 8 % a nožsí chladicí ody ro chlazení álců koresoru a ro ezichladič. eloa chladicí ody se zýší o K, korese je obou suních olyroická s exonene,. Sací ýkon koresoru je, s -, r 88 J kg - K -, κ,, c oda 87 J kg - K -. Označení eličin: C 98 kpa MPa η, 8 Δ C n, V &, s - Dělicí lak: x,98,77 MPa. eoreický říkon koresoru: n P K V& n x n n, 98,,77,,98,, 7,. W 7, kw. Výkon ooru na ohon koresoru: P PK 7, & 8 η,8 kw. eloa za každý suně koresoru: n n,,77, x x 9, 7, K.,98
12 Množsí ela odáděného sěnai álců: Q& V& n κ V& r n κ & cn r n r κ n ( ) c ( ) ( ) V& n κ 98,,, ( ) ( 7, 9, ) n 9,, ( κ ) (, ),9 W. Množsí ela odáděného ezichladiči: Q& CH V& κ r V& κ & c ( ) ( ) r κ ( ) ( ) κ 98,, 9, (, ) ( 9, 7,) 9,8 W. Celkoé nožsí odáděného ela: (,9 9,8),8 Q & Q& Q& W. CH Množsí chladicí ody: Q&,8 & oda,8 kg s -. c Δ 87 oda Příklad 9: Vzduch o laku, MPa a eloě 7 C yéká Laaloou dýzou do rosředí o laku,7 MPa. Nejužší růřez dýzy á růěr,. Za jakou dobu yeče kg zduchu a jaká bude skuečná ýokoá rychlos z dýzy, je-li rychlosní součiniel dýzy ϕ,9? (r 88 J kg - K -, κ,) Označení eličin:, MPa,7 MPa 7 C
13 lakoý oěr: d in, kg,7,,78 Proudění z dýzy bude nadkriické. Kriický lak: k k κ κ, κ,,,,79 MPa. Kriická rychlos: w k κ, r 88, 7,7 κ, s -. Výokoá rychlos z dýzy: w κ r κ κ κ,,7 88,,,,, 9, s -. Skuečná ýokoá rychlos z dýzy: w S w ϕ 9,,9, s -. Nejenší růřez dýzy: π d in π, in, S. Kriický ěrný obje: κ 88,, r κ k,99 kg -. k k,,79 Honosí růok:,
14 wk 7,7 & S in,,88 kg s -.,99 Doba ýoku: k τ,98 s. &,88 Příklad : Oceloé orubí d /d / je okryo děa rsai izolace sejné loušťky. eloa niřního orchu sěny orubí je C, nější orch izolace á elou C. Určee zráy ela na délky orubí a elou na hranici syku obou rse izolace. Vniřní rsa izolace á součiniel eelné odiosi, W - K -, nější, W - K - a aeriál orubí W - K -. Označení eličin: λ W - K - δ δ δ S C S C λ, W - K - λ, W - K - eelný ok délky orubí: q L ( ) π S d d ln ln λ d λ d S d ln λ d d d δ. d d δ. Po dosazení: π ( ) q L 89, W -. ln ln ln,,
15 eloa na syku rse izolace z ředchozího zahu: S ql d 89, S ln ln π λ d π, 9, C. Příklad : Oceloá deska o eloě C a loušťce, součinieli eelné odiosi W - K - je onořena do kaaliny o eloě C. Součiniel řesuu ela 9 W/ K. Deska je z oceli o husoě 79 kg - a ěrné eelné kaaciě ři sálé laku,7 J kg - K -. Sanoe rozložení eloy desce o ulynuí s. Desku rozděle na rse loušťky c a řeše úlohu nuericky. Označení eličin: λ W - K - C α 9 W - K - ρ 79 kg -,7 J kg c τ s - K - Součiniel eloní odiosi: a λ ρ c, 79,7 s -. Desku rozdělíe na rse loušťky. Pak: Δx, ; Pro nuerické řešení: a Δτ Δx Odud časoý krok: Δx, Δτ a, s. Poče kroků: τ n. Δ τ
16 elou na sěně očííe odle zahu: S α Δx i λ α Δx λ kde i je eloa ezi rní a druhou rsou. α Δx λ 9,, Pak: S i,, abulka yočených hodno: τ[s] 8,,98,9,,,8,9,7,,9,,9,9,98,9 x[],,,,, Příklad : eroska á dojié osříbřené sěny o eisní součinieli,. Mezi sěnai je akuu. Vniřní sěna á orch,, nější,7. Jejich eloy jsou 8 C, C. Mezi sěnai je ezera o šířce 8. Jak zění eelné zráy erosku, nikne-li ezi sěny zduch?
17 Označení eličin: ε ε, S,,7 S 8 C S S C l 8 Únik ela do okolí lie sálání:, 7, & S c,,7,7 W. S, ε,,,7 ε S Q S Je-li ezi sěnai zduch, dojde k řesuu ela oezené rosoru: Krieriální ronice: ( ), ε,8 Gr Pro zduch o eloě C je: λ, 7 W - K - Pak: Pr ν,9 Pr,99. s - Gr β Δ g l ν, 9,8,8 ( 8 ), 9 ( ),9 ε,8, (,9,99), & S S λ ε,,7,7, Δ 8,79 W. l,8 Q P elo se řenáší jak sálání, ak roudění: Q & Q& S Q&,7,79 P,7 W.
18 Příklad : Do arní urbiny suuje syá ára o eloě C, o honosní růoku kg s -. eloa kondenzáu je C. Sanoe ýkon urbiny a erickou účinnos oběhu. Označení eličin: C & kg s C - s Pro C C h 7, kj/kg h 7, kj kg - s,9 kj/kgk h 7, kj kg - ( s '' ' ) ' s x s s,7 kj kg - K - s 8,8 kj kg - K - x s s s s,9,7 8,8,7 ' '' ', '' ' ( h ) 7,, ( 7, 7,) 9, ' h x h h kj kg - P ( h ) ( 7, 9,) 9,7 & h W ' q P h h 7, 7,,7 kj kg - ' q O h h 9, 7, 7, kj kg - qo 7, η,898. q,7 P
19 Příklad : Pro ideální oběh ísoého ýbušného ooru sanoe nožsí řiedeného a odedeného ela, ykonanou ráci ři jedno raconí cyklu a eelnou účinnos. Za raconí láku oažuje zduch, kerý oor nasáá ři laku, M Pa a eloě C. Koresní oěr je roen, zýšení laku ři řeodu ela je na rojnásobek. Obsah álce je, d. Označení eličin:, M Pa ºC ε ψ V, d 7 9 K b Pa κ, 9, 8, K κ, 9,8 Pa 9, 8, Pa 8, 7,8 K κ 7,8 879, K, Při jedno zdihu se nasaje: V,9 kg r 87 9,
20 r 87 c 77, J kg - κ, Q Q ( ),9 77, ( 7,8 8,) 7, 9 P c J ( ),9 77, ( 879, 9,), O c J A Q P Q 7,9,,9 J O η A Q P,9 7,9,7. Příklad : Při izobarické ohřeu z eloy C na 7 C ykonal kg lynu ráci 8 J kg -. Sanoe olekuloou hou ohoo lynu, nožsí řiedeného ela a zěnu niřní energie. Plyn je douaooý. Označení eličin: ºC 7 ºC kg a 8 J kg - 7, 7 7, Pro kons je: Odud:, K, K ( ) r ( a ) a 8 r 9,8 J kg - K -,, Pak: R 8 M kg kol - r 9,8
21 q κ r c κ,. 9,8, ( ) ( ) ( 7 ),7. J kg - Δu q a (,7,8),. J kg - Příklad : Ve saloací ooru je, obje zduchu řed slačení jeho lak je,9 MPa a eloa C. Určee exonen olyroy n, koresní ráci, nožsí ela, keré je odedeno sěnai álce a zěnu niřní energie zduchu. Po slačení je obje zduchu roen, a jeho lak je, M Pa. Označení eličin:,9 M Pa ºC V,, M Pa, V Exonen olyroy: n log log,9 log, log,, A ( V V ) (,9.,.,) n, J elo odedené sěnai álce: κ n,, Q A κ, J Zěna niřní energie: ΔU Q A 98 J
22 Příklad 7: řísuňoý koresor á dodáa nožsí kg hod - zduchu ři laku 8 M Pa. Odoďe zahy ro echnickou ráci jednoho suně, sanoe říkon koresoru a nožsí ela, keré je nuno odebra ezichladičích. Slačení uažuje adiabaické. Koresor nasáá zduch o laku,9 MPa a eloě 7 C. Znázorněe roces - a - s diagrau. Poroneje s jednosuňoý slačení. Poěr ýsuního laku ke suníu laku je e šech suních sejný. Označení eličin: & kg hod 8 M Pa - 7 ºC,9 M Pa s laky ezichladičích: 8,,9,8,9.,8, M Pa,.,8,8 M Pa V ezichladičích chladíe na 7 C ( 9, K). Práce jednoho suně: κ, κ κ,, a r 87. 9,,8,. J kg - κ,
23 Práce celého koresoru: Výkon: (,. ),9. a a J kg - P a. &,9. W, 88,88. KW Množsí odedeného ela ezichladičích je rono ynaložené ráci. Pro jednosuňoou koresi:,,9 κ, κ, κ, 8, 87. 9, a r 7,9. J kg - κ Příklad 8: Vyočěe zráu ela z jednoho eru délky horizonálního arního orubí o nější růěru, a orchoé eloě C, jesliže okolní zduch á elou C. Krieriální ronice je: ( ) n Nu c Gr. Pr kde ro. < Gr. Pr <. je c,8, n /8. < Gr. Pr < 7. < Gr. Pr < Pro sřední elou zduchu.. 7 je c,, n / je c,, n / s ( ) ( ) C je: ν,. λ,7. Pr,77 s - W - K -
24 Označení eličin: Označení eličin: d, C C Gr β Δ g d ν 7, 9,8., 8 ( ),8. ( ),. Gr 8. Pr,8..,77 8,. 7 Pak c,, n / Nu c n 7 ( Gr. Pr ), ( 8,. ) 8, 9 λ,7. α Nu. 8,9 8,8 W - K - d, ( ) q l π d α Δ π.,. 8,8. W - Příklad 9: Určee elo k ohřáí sěsi lynů z eloy C na C ři konsanní laku, MPa. Počáeční obje sěsi je, a objeoý odíl CO je,, objeoý odíl O je,, zbyek je zasouen N. Sřední objeoé eelné kaaciy ři norální laku jsou: CO CO C J - K - C 79 J - K - O O C J - K - C J - K - N N C J - K - C J - K -
25 Označení eličin: ºC ºC, M Pa V, ω, ω CO O, Q V n C S ( ) Vn ( CS CS ) V n n V ω N ωco ωo,,, 79 n Q n n C CO C O C CO C O ω CO ωo C N C N ω N 7,,. 7,,.,. (. 79. ) (.. ) (.. ),,,79 7,8. W 7, MW Příklad : Jednosuňoý koresor slačuje olyroicky (n,) douaooý lyn z laku, MPa a eloy C na lak MPa. Sanoe elou o slačení a ořebný říkon koresoru ro nasáané nožsí hod -. Určee éž říkon ro izoerickou koresi. Označení eličin:, M Pa ºC M Pa
26 P n n V & hod -,.,,,7,. K n V& n n n &. a r V& r n n n n,,.,.,, 8 W Příkon koresoru: P k P 8, kw Pro izoerickou koresi: P V& &. a r ln V& ln r,,.. ln 9 W Příkon koresoru: P k,9 kw Příklad : Ve dou eelně izoloaných nádobách o objeech a jsou sejné honosi éhož lynu ři éže eloě a různých lacích. Sanoe zěnu enroie lynu o sojení nádob, je-li honos každého lynu kg a olekuloá honos lynu kg kol -. Označení eličin: V kg V
27 M - kg kol Vniřní energie sousay se běhe děje neění, akže o roojení nádob se eloy nezění.. lak o roojení nádob: r s V V Pro enroii, zadanou saoýi araery, dosááe: dq c d Vd S Enroie složek řed sísení: S S c ln r ln S ( c ln r ln ) S ( c ln r ln ) S ( c ln r ln ) S S Enroie o sísení: S r c ln r ln S V V s Vzrůs enroie: r ΔS S s S r ln r ( ln ln ) V V r r ln V V ( r ) V V ln r V V r r ln V r ln V ( V V ) 8 ( ) R ln ln 89,8 J K - M V V. Příklad : Ve dou sejných od sebe oddělených nádobách se nacházejí yo lyny: CO, O. Obje každé nádoby je. eloy a laky obou lynů jsou sejné, a o: C,, MPa.
28 Sanoe celkoou zěnu enroie, došlo-li k roojení obou nádob. Běhe sěšoání nedošlo k ododu ela. Označení eličin: V V V ºC, M Pa Běhe sěšoání: U kons s C Pro arciální lak každé složky o sísení laí: sco CO r CO V so O r O V Před síšení: CO rco O O ro V V CO Jelikož, lyne z oronání ředchozích ýrazů, že: co o sco so Zěny enroie: Δ S c s ln rco CO CO ln CO s Δ s SO O c ln ro ln O s Prní členy záorkách jsou rony nule ( s ) a ak: Δ S Δ S ln CO s Δ S V O V V (. r. r ) ln ln s CO CO O O.. ln 9, 9,79 J K - s
29 Příklad : V uzařené álcoé nádobě se sislou osou jsou kg okré áry. Kaalná fáze na očáku děje sahá do oloiny ýšky nádoby. Sanoe elo ořebné na zýšení eloy ze C na C. Označení eličin: Při eloě je: kg C C V V h h,98 MPa,,89,7 7, kj.kg kj.kg kg - kg Z odínky ronosi očáečních objeů: Pro souče honosí laí: Odud: Pak:,89,997 kg,,89,997,77 kg x,77,88 Měrný obje okré áry: x,,88 (,89, ),89 kg -
30 Při eloě je:,88 MPa,,7 - h 8,7 kj.kg h 79,9 kj.kg kg - kg - - Poronání číselných hodno ěrných objeů dosááe: < < Z oho lyne, že o ohřeu bude oě okrá ára. Její suchos bude: x,89,,7, Přiedené elo ři konsanní objeu bude:,78 h h x h h,7,88 ( 7,,7), h h x h h 8,7,78 ( 79, 8,7) 87, 7 kj.kg kj.kg - - Q [ ],98 77, J ( u u ) ( h h ) ( ) ( 87,7,),8 (,88 ) [ ] Příklad : V nádobě o objeu je zduch o očáeční laku, MPa. Aosférický zduch á lak, MPa a elou C. Sanoe dobu, o kerou bude oore o růřezu s růokoý součiniele,8 do nádoby řicháze konsanní honosní růok zduchu za ředokladu, že se eloa zduchu nádobě yronáá s eloou okolí. Pro zduch uažuje r 87 J.kg - K -, κ,. Označení eličin:, MPa C S μ,8, MPa V
31 Konsanní honosní růok bude, když: K κ κ κ V liiní říadě (znaénko ronosi u rní ronice) laí: κ, κ,,,8 Pa,8 κ, Pa Do nádoby se ři konsanní honosní růoku řiede: V V V ( ) (,8 ), 87 kg r r r 87 9, Průok: ρ k κ κ,, ρ,8,7 r 87 9, k k kg. - Pořebný čas: κ & S μ wk ρ k S μ ρ k r κ, 87 9,,8878,,8,7 kg. s -,87 τ 9, s &,8878 in, s Příklad : Vyočěe růřezy dýzy, do keré suuje kg.s - áry o laku,8 MPa a eloě C. Exanzi uažuje ranou adiabaickou (κ,) na lak, MPa. Označení eličin: - & kg.s,8 MPa,8. Pa C, MPa,. Pa
32 Pro a je z abulek: h 78, kj.kg - 78,. J.kg - s,889 kj.kg - K -,889. J.kg - K - Při laku, MPa je: s s s 7,98 kj.kg s,7 kj.kg Z číselných hodno ěrné enroie lyne, že: Z dýzy bude yéka okrá ára. s < s < s, lakoý oěr:,8.,8 Pro eno lakoý oěr bude dýza rozšířená. Kriický lakoý oěr: - K - - K - K κ κ, κ,,, Kriický lak: K,,8,, Pa Pro nejbližší lak abulkách, Pa (eloa 9 C): s K 7, kj.kg - K - s K,79 kj.kg - K - k,9.kg - h k, 8 kj.kg - k,879.kg - h k 78, kj.kg - Oě laí: < s < sk s K Kriický růřeze bude roudi okrá ára. Hodnoy suchosí, ěrných objeů a enalií: x K s sk s s K K,889,79 7,,79,97
33 K K xk K K,9,97 (,879,9), 8 kg - h K hk xk hk hk,,97 ( 78,,) 7, 9 kj.kg - Pro, MPa z abulek:,.kg -,97.kg - h 7, kj.kg- h 7, kj.kg- s,7 kj.kg- K - s 7,98 kj.kg- K - s s,889,7 x s s 7,98,7,99 x,,99 (,97,),. kg - h h x h h 7,,99 ( 7, 7,) 98, kj.kg - Průřezy: ( h h ) ( 78, 7,9) 9, 7 w K K.s - S K & w K K,8 9,7,, c ( h ) ( 78, 98,) 7, w h.s - S & w, 7,,, c Příklad : Do ýěníku ela suuje, hod - kaaliny o husoě kg. - a ěrné eelné kaaciě J.kg - K -. Ve ýěníku se ochladí ze C na C. elo je ředááno odě o ěrné eelné kaaciě 87 J.kg - K -, objeoé růoku hod - a očáeční eloě C. Sanoe elikos elosěnné lochy ro souroudé a roiroudé usořádání, je-li obou říadech součiniel rosuu ela roen W. - K -.
34 Označení eličin: V&, hod - V& hod - ρ kg.- ρ kg.- c P J.kg - K - c P 87 J.kg - K - C C C k W. - K - Z eelné bilance: V& ( ) V& ρ c ( ) ρ cp P V& ρ c, 87 P ( ) ( ), 79 V& ρ cp Pro souroudé usořádání: C S S ( ) ( ) ( ) (,79) Δ S 8,8 C ln ln,79 Plaí: Q& S k Δ V& ρ c ( ) S P Odud: S V& ρ c ( ), ( ) P k Δ S 8,8 9,
35 Pro roiroudé usořádání: S Δ C S ( ) ( ) (,79) ( ) ln,79 ln, S S V& ρ c ( ), ( ) P k Δ S, 8, Příklad 7: Při konsanní laku 98 kpa sícháe kg zduchu o eloě - C a relainí lhkosi 8 % se zduche o honosi kg, eloě C a relainí lhkosi %. Vyočěe ěrnou a relainí lhkos sěsi, dále ak elou a ěrnou enalii. lak áry na subliační křice ro - C je,8 Pa. Označení eličin: 98 kpa kg kg C C ϕ,8 ϕ, P,8 Pa Z abulek: ro je P, Pa Pak: x ϕ,8,8 P,,,7 ϕ P 98,8,8
36 x ϕ,, P,,,78 ϕ P 98,, Měrná lhkos sěsi: x V x V V V x x P V V V x V V V 9,8 kg x,7 V 9, kg x,78 x V x V V V x 9,8,7 9,,78 9,8 9, 8,9 Enalie: h, x (,8 ), ( ),7 [,8 ( ) ] h,79 kj.kg -, x (,8 ) ( ),7 kj.kg -,,78,8 Při sěšoání: h h h ( ) V V V V h V h V,79 9,8,7 9, h 8, kj.kg - 9,8 9, V V (, ) h, x 8 h x 8, 8,9 Odud:, 7 C,,8 x,,8 8,9 Pro uo elou: P 7,79 Pa
37 Odud: x, ϕ P ϕ P x x 98 8,9 ϕ,777 & 78 %, x P P P (, x) 779, (, 8,9 ) Příklad 8: Koresor nasáá s - lhkého zduchu o relainí lhkosi 9 %, eloě C a laku, MPa. Slačuje ho izoericky na lak, MPa. Sanoe nožsí kondenzáu. Pro suchý zduch je lynoá konsana rona 87 J.kg - K -. Označení eličin: Při eloě je: V& s - ϕ,9 C, MPa, MPa P, Pa Parciální lak odní áry: P ϕ P,9,,9 Pa Parciální lak suchého zduchu: V P,,9 97,897 Pa Měrná lhkos sání: x,9 P P,,,, P V 97,897 Honosní růok suchého zduchu: V& V 97,897 & V, kg.s - r 87 9, Měrná lhkos na ýoku ři ϕ :
38 x ϕ, P P,,,,7 P ϕ, Množsí kondenzáu: ( x ), (,,7 ),8 & & x kg.s - K V Příklad 9: Vlhký zduch o eloě C a relainí lhkosi 8 % je nuno ochladi na C ři konsanní laku, MPa. Vyočíeje nožsí odáděného ela a nožsí kondenzáu ro objeoý růok lhkého zduchu hod -. Plynoá konsana suchého zduchu je 87 J.kg - K -. Označení eličin: C C, MPa ϕ,8 V & hod - 7, 77 s - r 87 J.kg - K - Pro je: P 8,9 Pa Parciální lak odní áry: Měrná lhkos: ϕ,8 8,9, Pa x P P, P,,,7 P, Počáeční enalie lhkého zduchu: (,8 ),,7 (,8 ), h x, x kj.kg - Pro je: P,8 Pa Výsuní ěrná lhkos a ěrná enalie:
39 x,8 P,,,8 P,8 Δx x (,7,8),9 x (,8 ),,8 (,8 ) 9, h x, x kj.kg - Honosní růok suchého zduchu: Kondenzá: (,) V& V 7,77 & V,9 kg.s - r 87 77, & K & Δx V,9,9 8,8 kg.s - Odáděné elo: ( h h ),9 ( 9,,),8 Q & & W & kw V x x Příklad : Parní urbína ohání generáor, kerý dodáá do síě MW. Pára suuje do urbíny o laku MPa a eloě C. V kondenzáoru je lak kpa. Kolik uhlí usí bý zásobě na 8 hodin roozu, je-li ýhřenos uhlí 8 kj.kg -. erodynaická účinnos urbíny je,8, účinnos kole je,8 a generáoru,98. Označení eličin: Z abulek ro a : ro : P MW q 8 kj.kg - MPa η, 8 C η, 8 K kpa η, 98 G τ 8 hod 8,7 kj.kg s, kj.kg - K - h - s,7 kj.kg s 8,7 kj.kg h,8 kj.kg h, kj.kg - K - U - K - - -
40 Pro adiabaickou exanzi laí: s a s s a s,,7 Pak: x a, 787 s s 8,7,7 ( h ),8,787 (,,8) 87, 9 h a h xa h kj.kg - Při erodynaické účinnosi urbíny η bude ěrná ráce urbíny: a ( h h ) η ( 8,7 87,9),8,8 a J.kg - Honosní růok áry: P & P,7 kg.s - a η,8,98 elo dodáané kole: G ( ) ( ) Q & h h & 8,7,8,7, W & P P MW Sořeba alia: Q& P, & U,8 kg.s - q η 8,8 Zásoba na 8 hodin roozu: U K 8 & 8, kg & 97 U 8 hod U
41 Příklad : Ve álci objeu l je íse uzařený zduch o laku, MPa, eloy ºC. Vzduch chladíe na ºC ři kons. Určee nožsí ela k ou ořebné, ýsledný obje lynu, zěnu niřní energie a ráci, kerá se sořebuje na uo koresi. Plynoá konsana zduchu r 88 J. kg -. K -, κ,. Označení eličin: V, ºC,. Pa ºC Množsí ela ořebné odés z lynu Q c ( ). Honos zduchu určíe ze sanoené ronice a ěrného ela ze zahu V,,, kg, r 88 7 c κ, 88 8 r κ, J. kg - ( ),8 Q, 8 J,8 kj. Výsledný obje určíe z ronice izobarického rocesu 7 V V V, l kons. 7 Zěna niřní energie Δ U c Δ c 8 ΔU c κ, ( ) ( ), ( ),977 J 97, 7 kj Práce ořebná na koresi ( ) r ( ( V V ) r ( ), 88 ( ) 889 a ) A J 8, 9 kj.
42 Konrola oocí I. zákona eroechaniky Q ΔU A,8 & 97,7 8,9,. Příklad : Při izoerické slačení, kol hélia je odedeno kj ela. Vyočíeje laky a objey hélia očáečních a koncoých bodech rocesu a ráci ořebnou ke slačení, jesliže slačujee ři eloě K z očáečního laku, MPa. Označení eličin: n, kol Q kj K, MPa Počáeční obje hélia yočíáe ze šeobecné ronice sau R 8 V n,,8., Z I. zákona eroechaniky ro izoerickou zěnu, ři keré d, laí: dq c d da da, Q A kj. Práce ořebná ke slačení lynu se roná odedenéu elu Q V. ln V V Odud ůžee yočía obje o slačení V Q, ln V V V V e V Q,,8,8 e,877.
43 lak, na kerý se héliu slačí, yočíáe z ronice izoerického rocesu ( Boyle- Marioů zákon) V,8,,7 MPa. V,877 Příklad : Ve álci koresoru se sací objee, d se izoericky slačuje zduch z očáečního laku,9 MPa na konečný lak, MPa. Vyočíeje honosní růok zduchu dodáaného koresore do síě, obje o slačení a ráci ořebnou na slačení, á-li koresor oáček za inuu. Slačení robíhá ři eloě ºC. Plynoá konsana r 88 J. kg -. K -. Označení eličin: V, d,9 Ma, Ma n k in - ºC Množsí zduchu nasáého na oáčku koresoru yočíáe ze sanoené ronice V r,9, 88 9,, 9 kg. Honosní růok n &,9, kg. s - 7 kg. h -. Obje zduchu o slačení,9 V V,, l,, Práce ořebná na slačení daného honosního růoku zduchu do síě je rácí za čas - ýkon. P A d P, a d r r ln, P A a
44 P,9 A & P & r ln, 88 9 ln 7 P, J. s -, kw. Znaínko - znaená, že ráce se ři slačení sořeboáá. Příklad : Pneuaické kladio racuje se slačený zduche koresoru o laku,8 MPa a eloy ºC. Vzduch ně adiabaicky exanduje na,-násobek sého ředcházejícího objeu. Určee: a) Jaký je lak a eloa ýfukoého zduchu??,? b) Jakou ráci objeoou a echnickou ykonal exanzí kg zduchu za ěcho odínek? Měrné elo zduchu je konsanní, κ,, r 88 J. kg -. K -. Označení eličin:,8 MPa ºC, Záislos zěny laku na objeu ři adiabaické exanzi κ kons. kons. κ,8, MPa., Záislos eloy na zěně objeu, kons., κ κ kons., κ κ κ, K,, 7 7 ºC. Objeoá ráce se koná na úrok zěny niřní energie zduchu
45 r a Δu c κ 88 ( ) 9 J. kg -.. ( ) c ( ) ( ) echnická ráce a κ a, J. kg -. Příklad : Axiální koresor lynoé urbíny nasáá zduch ři laku, MPa a eloě K a ylačuje ho ři laku,7 MPa za eloy K. Vyočíeje olyroický exonen rocesu slačení, olyroickou ěrnou eelnou kaaciu, nožsí ela, zěnu niřní energie, zěnu enalie a ráci na slačení kg zduchu. Uděleje konrolu na základě. zákonu ( κ,, r 88 J. kg -. K - ). Označení eličin:, MPa,7 MPa K K Polyroický exonen rocesu slačení určíe logarioání ronice rocesu n n ln n ln n ln n n n,. ln ln ln,7 ln ln, Měrná eelná kaacia ři olyroické zěně c n c n κ r n κ 88,, n κ n,, Množsí ela ořebné doda ři koresi 7,8 J. kg -. K -. ( ) 7,8 ( ) 8 q n J. kg - 8, kj. kg -. c
46 Zěna niřní energie Δ u Δ Příklad : c r κ 88, ( ) ( ) ( ), ( ) c ( ) κ Δu,,,97 h c q Δu 8 98 J. kg -. κ J. kg -. a J. kg -. oné ěleso arního oení o objeu,, nalněné syou árou o laku, MPa bylo odsaeno. Po nějaké době ychladlo na elou ºC. Určee nožsí uolněného ela árou a konečný sa áry ělese! Označení eličin: V,, Ma ºC Z abulek ro, bar:, 9. kg - h 9 kj. kg- ro ºC:, bar h,7 kj. kg- h kj. kg-,9. kg -... ( u ) Q u V,, kg,9 ( ) h u u h h h &,9,9 ( ) x x, x & & ( h ), h kj. kg - h x h (,,) u J. kg - u, 9,9 ( ) 9,99 Q, J.
47 Příklad 7: Určee dobu ořebnou k rozoení kole na lak MPa ři uzařených enilech, řiádí-li se z ohnišě elo kw. Na očáku děje je koli okrá ára o honosi 8 kg, laku, MPa a suchosi,. Označení eličin:, MPa MPa Q oš kw x, 8 kg Z abulek ro, MPa:, 8. kg -,. kg - h,7 kj. kg- l kj. kg - ro MPa:, 7. kg -,9. kg - h 7,7 kj. kg- l kj. kg - ( ), 77, x x x x x. kg - x x Q, ( u u ) Δu Δu h h ( ) x x x, x x x x - h x h x l 7,9 kj. kg - h x h x l 79, kj. kg Δ x ( ), 79, 7,9,77 u J. kg - Q 8,,8 9 J Q,8 9 τ,77 s 7, in Q& OŠ 7
48 Příklad 8: Ve álci s íse je okrá ára o laku 7, MPa a suchosi,. Počáeční obje je d. Páře je izoericky řiedeno elo. J. Určee saoé eličiny (,,, h, s,) na očáku a konci děje a zěnu niřní energie. Označení eličin: 7, MPa x, V d Q. J V abulkách najdee: 9, ºC,,77. kg -,,7. kg -, h 9,9 kj. kg-, h 7,9 kj. kg-, s,7 kj. kg- K -. s,78 kj. kg- K -. Pak: ( ),77,(,7, ) x 77,. kg - ( h ) 9,9,( 7,9 9,9) 7, 97 h h x h kj. kg - ( s ),7,(,78,7), 9 s s x s kj. kg - K - u h 7,97 7,, 9,77 J. kg - Přiedené elo: q ( ) s s Q Q q V,,78 J. kg - Odud 8
49 q V abulkách ro a s najdee:,78 9, 7, s s,9 8, J. kg - K -, MPa ( ro nejbližší ab. hodnoy 9 ºC a s 8, 7 kj. kg- K - ),. kg - h, - kj. kg Odud u h,,, 79,9 J. kg - 79,9 kj. kg - ΔU V, ( u u ) ( u u ) ( 79,99,77),77 J &, 77 MJ Příklad 9: Určee eoreický ýkon kondenzační urbiny, je-li růočné nožsí áry kg. h -.. Na suu do urbiny á ára lak, MPa a elou 8 ºC. eloa kondenzáoru je ºC. Označení eličin: & kg. h, MPa 8 ºC ºC - Exanzi áry urbině uažujee jako bezezráoou. Výkon urbiny P & a & ( h ) h a) Z abulek ro 8 ºC a, MPa h,9 kj. kg - s,7 kj. kg - K - 9
50 h určíe z odínky s s kons. Z abulek ro ºC: s, kj. kg- s 8, kj. kg- Pro hodnoy ěrné enroie laí následující neronos: s < s s < s o exanzi je ára okrá Z ronice: s s x s ( ) s lyne x s s,7, 8,, s s,788 Z abulek ro ºC: h, kj. kg- h, kj. kg- ( h ),,788 (,,), 87 h kj. kg - h x h eoreický ýkon P & ( h h ) (,9,87) 7,7 W & 7 MW
51 Příklad : Voda o laku, MPa roudí rychlosí,8. s - orubí o růěru a délky. Sřední eloa ody je ºC. Určee součiniel řesuu ela. Oěře, zda jde o,8, urbulenní roudění, ro keré laí Nu, Re Pr. ( Idex znaená elou ekuiny). Označení eličin: w,8 s - Z abulek ro :, λ η c 7, d l ºC W Pa. s,8 kj. kg, - K - - ºK - kg - Re wd wd ν η 7,,8, 7,.urbulenní roudění. ν η η c η 7,,8 Pr c a λ λ λ, ρ c,7 Nu,8, Re Pr,,,8, ( 7, ),7 9, Odud: λ, α Nu 9, 779 W - K d Příklad : V orubí roudí lyn. V usálené sau je údaj eročlánku uísěného orubí ºC a eloa sěny orubí ºC. Součiniel oěrné ohliosi eročlánku je roen,8 a součiniel řesuu ela 8 W - K -. Sanoe elou lynu s uážení sálání eročlánku na orubí. ( Porch eročlánku je zanedbaelně alý oroi orchu orubí).
52 Označení eličin: ºC ºC ε,8 α 8 W - K - Pro řesu ela z lynu do eročlánku laí: q α ( ) Pro sálání z eročlánku na niřní orch orubí laí eloa eročlánku je nižší než eloa lynu lie sálání eročlánku na niřní orch orubí. q ε c V usálené sau je q q Odud ε c α,8,7 7, 7,, ºC 8 Příklad : Porubí je okryo děa izolačníi rsai o sejné loušťce. Vniřní růěr orubí je, nější, jeho eelná odios 9 W - K -. eelná odios rsy řiléhající k orubí je, W - K -, druhé rsy je, W - K -. eloa niřního orchu orubí je ºC, eloa nější sěny druhé rsy je ºC. Jak se zění eelné zráy z délky orubí ři záěně aeriálu izolačních rse?
53 Označení eličin: δ d d λ 9 W - K - λ, W - K - λ, W - K - ºC ºC Při ůodní usořádání izolačních rse: u ( ) π ( ) π u ql 7, W - d d d ln ln ln ln ln ln λ d λ d λ d 9,, Při záěně izolačních rse: ( ) π ( ) π u ql, W - d d d ln ln ln ln ln ln λ d λ d λ d 9,, Procenuelní snížení eelných zrá je ql ql q 7,, 7, l 8 % Příklad : Kolik kw h sořebuje za jeden den elekrický eelný zdroj, kerý udržuje elou odní áry o laku, MPa na eloě ºC. elo z odní áry uniká z arního rosoru sěnou šířky a ýšky,. eloa niřního orchu sěny je ºC. Krieriální ronice n ro sřední elou ekuiny Nu c ( Gr Pr) á koeficieny a exoneny: < Gr Pr < c,8, n / 8 7 < Gr Pr < c,, n / 7 < Gr Pr < c,, n /
54 Označení eličin: b h,, MPa ºC ºC Sřední eloa: s ( ) ( ) ºC Paraery odní áry ro a s :,98 kg - -,98 kj. kg c λ η 9,8,8 W Pa. s - K - Součiniel objeoé rozažnosi sanoíe z abulek: G r 7,,9 β,9 K -,98 ( 7 ) g h g h β Δ β ν η ( ) ( ) 9,8,,9 9 ( ) 7,78 ( ),8,98 Pr ν a η η,8 c c λ λ 9,8,98,97 Gr Pr 7,8 9 Pak: Nu ( Pr), ( 7,8 ), 8, Gr λ Nu 9,8,8 α, W - K h, 8 ( ) τ α b h ( ),, ( ),7 Q α S τ J
55 elo odoídající kw h je: Q, J Poče kw h: n Q Q,7, 8,9 Příklad : Roinná sěna o rozěrech loušťky, je z aeriálu o součinieli eelné odiosi W - K -. Vniřní zdroj ela á ydanos W -. Sěna á eelně izoloané okraje a elo řechází z obou loch do zduchu o eloě ºC. Součiniel řesuu ela je W - K -. Sanoe iniální a axiální elou sěny. Označení eličin: S δ, λ W - K - α W - K - ºC q W - Ronice edení ela ro usálený sa λ d q ρ c ρ c dx d dx λ q d dx q λ λ x C q x C x C
56 Okrajoé odínky: a) Pro x q d dx C b) Pro δ x α ( ) s ( ) α q s d λ dx δ α δ q C q λ δ C δ δ q q α λ,,, ºC C, ºC ax δ, in s q ºC α Příklad : Koresor, kerý je na solečné hřídeli s lynoou urbínou nasáá s - zduchu ( κ,; r 87 J kg - K - ) a slačuje ho adiabaicky na, MPa. Nasáaný zduch á elou ºC a lak, MPa. Saliny za saloací koorou ají elou ºC. Určee eoreický ýkon sousrojí a ýkon urbíny. Dále určee nárůs účinnosi oběhu, bude-li yužio oběhu elo salin odcházejících z ubíny.
57 Označení eličin: V& s -, MPa, MPa ºC ºC Honosní růok salin: V& V&, &,88 kg s - r 87 9, κ r, 87 c, J. kg - ºK - κ, Příkon koresoru: ( h h ) & c ( ),88, (,97 9,), P & W k eloa zduchu za koresore: κ, κ,, 9,,97 K, eloa salin za urbínou: κ, κ,, 77, 9, K, Výkon urbíny: ( ),88, ( 77, 9,) 78,8 P & c W Výkon sousrojí: ( 78,8,) 7, P P P W K
58 Účinnos oběhu: η P Q& & c P 7, ( ),88, ( 77,,) 7,,7,8 S yužií ela z odcházejících salin urbíny: η reg P Q& reg & c P ( ) P P 7, 78,8,78 Účinnos oběhu se zýšila o 7,8,8,9 % Příklad : Mezi dě ronoběžné desky o rozěrech byly loženy sínící fólie. Porchoé eloy desek jsou ºC a ºC, a jejich součinielé sálaosi jsou,8 a,. Fólie jsou dokonale černé. Určee kolikrá se zenší sálaé elo o ložení fólií a yočěe elou fólií. Označení eličin: ºC, 77, K ºC, 7, K ε,8 ε, ε f Sálání ela bez fólií: Q& ε c S ε ε ε Označíe eloy fólií a a b. Pak: Q& s ε c a S a ε c S ε f a 7
59 b a f f b a ab s S c S c Q ε ε ε & S c S c Q b f b b s ε ε ε & Odud ε ε ε ε ε ε f f f s S c Q & Pak ro f ε S c Q s ε ε & Poěr sálaých eel: 9 7,,,,8,,8 ε ε ε ε Q s Q & & eloy fólií: S c Q Q s ε ε & & a f s S c Q ε ε Poronání raých sran: 7 9 f a ε ε ε ε 8
60 7, 77,,,8, , ( ) 7 79, 99,9 7,8,7 7,7,, 7 9 7,7 K K; ºC 7, a 9, a Obdobně ro elou další fólie: 7 9 S c Q s ε ε & b a f f s S c Q ε ε & Poronání raých sran: 7 9 f a b ε ε ε ε 7, 77,,,8 7 9,7 79 7,88,9, 7 9,7 79 K 8, 7,88 b K ºC 7, 7,, 8 b 9
Střední průmyslová škola, Uherské Hradiště, Kollárova 617 MECHANIKA III M.H. 2004 MECHANIKA III 2. DÍL TERMOMECHANIKA - 1 -
Sřední růysloá škola, Uherské Hradišě, Kollároa 67 MECHANIKA III M.H. 004 MECHANIKA III. DÍL ERMOMECHANIKA Sudijní obor (kód a náze): 3-4-M/00 Srojírensí - - Sřední růysloá škola, Uherské Hradišě, Kollároa
VíceTermomechanika 2. přednáška Ing. Michal HOZNEDL, Ph.D.
ermomechanika. řenáška Ing. Michal HOZNEDL, Ph.D. Uozornění: ao rezenace slouží ýhraně ro ýukoé účely Fakuly srojní Záaočeské unierziy Plzni. Byla sesaena auorem s yužiím cioaných zrojů a eřejně osuných
VíceTermomechanika. Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK
ermomechanika 2. řenáška Doc. Dr. RNDr. Mirosla HOLEČEK Uozornění: ao rezenace slouží ýhraně ro ýukoé účely Fakuly srojní Záaočeské unierziy Plzni. Byla sesaena auorem s yužiím cioaných zrojů a eřejně
VíceZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK
ZMĚNY SUPENSTÍ LÁTE evné láky ání uhnuí kaalné láky desublimace sublimace vyařování kaalnění (kondenzace) lynné láky 1. Tání a uhnuí amorfní láky nemají bod ání ají osuně X krysalické láky ají ři určiém
VíceT 2. p 1. Parní oběhy. Úvod - Carnotův cyklus
1 Úod - Carnoů cyklus Parní oběhy Carnoů cyklus není ypickým parním oběhem, ale jím sanoené základy jsou hodné pro přiblížení složiějších cyklů. Základní oázka Carnooa cyklu: Jakým způsobem může písoý
VíceStavové veličiny vodní páry Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková
Náze a adrea školy: Sřední škola růmyloá a umělecká, Oaa, říěkoá organizace, Prakoa 399/8, Oaa, 74601 Náze oeračního rogramu: OP Vzděláání ro konkurencechono, obla odory 1.5 Regirační čílo rojeku: CZ.1.07/1.5.00/34.019
Více2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství
2.6.5 Výměny epla při změnách skupensí Předpoklady: 2604 Opakoání: Teplo se při změnách skupensí spořeboáá na da druhy dějů: zyšoání eploy: Q = mc, změna skupensí: Q = mlx. Tepelné konsany ody: c( led
VíceDRI. VARIZON Jednotka pro zaplavovací větrání s nastavitelným tvarem šíření
VARIZON Jednoka ro zalavovací věrání s nasavielný vare šíření Sručná faka Nasavielný var šíření a ovlivněný rosor Vhodná ro všechny yy ísnosí Uožňuje čišění Míso ěření objeu vzduchu Veli jednoduše se insaluje
VíceFYZIKA 2. ROČNÍK ( ) V 1 = V 2 =V, T 1 = T 2, Q 1 =Q 2 c 1 = 139 J kg 1 K 1-3. Řešení: m c T = m c T 2,2
. Do dou sejných nádob nalijeme odu a ruť o sejných objemech a eploách. Jaký bude poměr přírůsků eplo kapalin, jesliže obě kapaliny přijmou při zahříání sejné eplo? V = V 2 =V, T = T 2, Q =Q 2 c = 9 J
Více2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství
2.6.5 Výměny epla při změnách skupensí Předpoklady: 2604 Opakoání: Teplo se při změnách skupensí spořeboáá na da druhy dějů: zyšoání eploy: Q = mc, změna skupensí: Q = mlx. Tepelné konsany ody: c( led
Více2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství
2.6.5 Výměny epla při změnách skupensí Předpoklady: 2604 Opakoání: Teplo se spořeboáá na da druhy dějů: zyšoání eploy: Q = mc, změna skupensí: Q = mlx. Tepelné konsany ody: c( led ) = 2000 J kg K, l =
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
rojek realizoaný na SŠ Noé Měo nad Meují finanční podporou Operační prorau Vzděláání pro konkurencecopno Králoéradeckéo kraje Modul 03 - Tecnické předěy In. Jan Jeelík . Mecanická práce oybuje-li e oný
VíceFázové přechody. navzájem nezávislé chemicky čisté látky obsažené v termod.soustavě
Fázoé řechody Složky soustay s: nazáje nezáislé cheicky čisté látky obsažené terod.soustaě Fáze látky f: hoogenní soubor olekul, který je akroskoické ěřítku ostře ohraničen od jiných souborů olekul, které
VíceFYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn
Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizoaný na SPŠ Noé Město nad Metují s finanční odorou Oeračním rogramu Vzděláání ro konkurenceschonost Králoéhradeckého kraje ermodynamika Ing. Jan Jemelík Ideální lyn: - ideálně stlačitelná
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE ZPŮSOBY ODLUČOVÁNÍ VLHKOSTI METHODS OF MOISTURE
VíceTlumené kmity. Obr
1.7.. Tluené kiy 1. Uě vysvěli podsau lueného kiavého pohybu.. Vysvěli význa luící síly. 3. Zná rovnici okažié výchylky lueného kiavého pohybu. 4. Uě popsa apliudu luených kiů. 5. Zná konsany charakerizující
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRN UNIVERITY F TECHNLGY FAKULTA TRJNÍH INŢENÝRTVÍ ENERGETICKÝ ÚTAV FACULTY F MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INTITUTE NÁVRH KTLE NA PLUPALVÁNÍ ZEMNÍH PLYNU A VYKPECNÍH PLYNU
Více11. Tepelné děje v plynech
11. eelné děje v lynech 11.1 elotní roztažnost a rozínavost lynů elotní roztažnost obje lynů závisí na telotě ři stálé tlaku. S rostoucí telotou se roztažnost lynů ři stálé tlaku zvětšuje. Součinitel objeové
VíceZákony bilance. Bilance hmotnosti Bilance hybnosti Bilance momentu hybnosti Bilance mechanické energie
Zákony bilance Bilance hmonosi Bilance hybnosi Bilance momenu hybnosi Bilance mechanické energie Koninuum ermodynamický sysém Pené ěleso = ěšinou uzařený sysém Konsanní hmonos - nezáisí na čase ochází
VíceTERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky
FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA 4. Prní zákon termodynamiky OSNOVA 4. KAPITOLY. forma I. zákona termodynamiky Objemoá
VíceNakloněná rovina II
3 Nakloněná rovina II Předoklady: Pedagogická oznáka: Obsah hodiny se za norálních okolnosí saozřejě nedá sihnou, záleží na Vás, co si vyberee Pedagogická oznáka: Na začáku hodiny zadá sudenů říklad Nečeká
VíceMalé písemné práce II. 8. třída Tři malé opakovací písemné práce
Malé písené práce II. 8. řída Tři alé opakovací písené práce Oblas: Člověk a příroda Předě: Fyzika Teaický okruh: Práce, energie, eplo Ročník: 8. Klíčová slova: přehled fyzikálních veličin a jednoek, vyjádření
VíceVýroba a užití elektrické energie
Výroba a užií elekrické energie Tepelné elekrárny Příklad 1 Vypočíeje epelnou bilanci a dílčí účinnosi epelné elekrárny s kondenzační urbínou dle schémau naznačeného na obr. 1. Sesave Sankeyův diagram
VícePlynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály
Plynoé turbíny Plynoá turbína je teeý stroj řeměňujíí teeou energie obsaženou raoní láte q roházejíí motorem na energii mehanikou a t (obr.). Praoní látkou je zduh, resektie saliny, které se ytářejí teeém
VíceVýpočty za použití zákonů pro ideální plyn
ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání
VíceStředoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.
Středoeroské centr ro ytáření a realzac nooaných techncko-ekonockých stdjních rograů Regstrační číslo: CZ..07/..00/8.030 CT 07 - Teroechanka VUT, FAST, ústa Technckých zařízení bdo Ka. Základní úlohy z
VíceVnitřní energie Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková
Náze a adesa školy: Střední škola ůysloá a uěleká, Oaa, řísěkoá oganizae, Paskoa 399/8, Oaa, 7460 Náze oeačního ogau: OP zděláání o konkueneshonost, oblast odoy.5 Registační číslo ojektu: CZ..07/.5.00/34.09
VícePROJEKT III. (IV.) - Vzduchotechnika. 2. Návrh klimatizačních systémů
ROJKT. (V.) - Vzduchoechnika. Návrh klimaizačních sysémů Auor: Organizace: -mail: Web: ng. Vladimír Zmrhal, h.d. České vysoké učení echnické v raze Fakula srojní Úsav echniky rosředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvu.cz
VíceÚčinnost plynových turbín
Účinnos lynovýh urbín eelná účinnos (zisk využielné ehniké ráe) se snovuje sejně jko u všeh eelnýh oběhů. ermodynmiké změny rovní láky, v -v, -s digrmu, jsou n obr.. ehniké rovedení n obr. Ideální eelná
VíceDůležité pojmy, veličiny a symboly
FBI ŠB-U Ostraa erodynaka lynů a ar základní ojy Důležté ojy, elčny a syboly Alkoaná fyzka Staoé elčny, staoé zěny elota, tlak, obje a nožstí čsté látky nejsou nezáslé. U hoogenního systéu lze olt lboolné
VíceHydrostatické váhy. HANA MALINOVÁ Katedra didaktiky fyziky, MFF UK. Princip hydrostatického vážení. Veletrh nápadů učitelů fyziky 14
Velerh nápadů učielů fyziky 4 Hydrosaické váhy HANA MALINOVÁ Kaedra didakiky fyziky, MFF UK V příspěvku bude prezenována eoda hydrosaického vážení, kerá se používá na určování husoy různých aeriálů. Žáci
VíceMĚŘENÍ VLHKOSTI. Vlhkoměr CHM 10 s kapacitní sondou
MĚŘENÍ VLHKOSTI 1. Úkol ěření a) Zěřte relativní vlhkost vzduchu v laboratoři sychroetre a oocí řístrojů s kaacitní olyerní sondou. b) S oocí tabulek a vzorců v teoretické úvodu vyočítejte rosný bod, absolutní
Více14. Soustava lineárních rovnic s parametrem
@66 4. Sousava lineárních rovnic s aramerem Hned úvodem uozorňuji, že je velký rozdíl mezi sousavou rovnic řešenou aramerizováním, roože má nekonečně mnoho řešení zadaná sousava rovnic obsahuje jen číselné
VícePŘEPLŇOVÁNÍ PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ
PŘEŇOVÁNÍ PÍSOVÝCH SPALOVACÍCH MOORŮ Účinnou cestou ke zvyšování výkonů PSM je zvyšování středního efektivního tlaku oběhu e oocí řelňování. Současně se tí zravidla zvyšuje i celková účinnost otoru. Zvyšování
VíceVLHKÝ VZDUCH. - Stavová rovnice suchého vzduchu p v.v = m v.r v.t (5.4). Plynová konstanta suchého vzduchu r v 287 J.kg -1.K -1.
TEZE ka. 5 Vlhký zduch, ychrometrický diagram (i x). Charakteritika lhkých materiálů, lhkot olná, ázaná a ronoážná. Dehydratace otrainářtí. Změny ušicím zduchu komoroé ušárně. Kontrolní otázky a tyy říkladů
VíceDigitální učební materiál
Čílo rojeku Náze rojeku Čílo a náze šablony klíčoé akiiy Digiální učební maeriál CZ..07/..00/4.080 Zkalinění ýuky rořednicím ICT III/ Inoace a zkalinění ýuky rořednicím ICT Příjemce odory Gymnázium, Jeíčko,
VícePECE A ENERGETICKÉ HOSPODÁŘSTVÍ. Vypracované materiály ke zkoušce FMMI, VŠB-TUO
PECE A ENERGETICKÉ HSPDÁŘSTÍ yracované aerály ke zkoušce FMMI, ŠB-TU - - zracoval: Marek Heran . RZDĚLENÍ PALI A JEJICH LASTNSTI.. RZDĚLENÍ PALI Palvo je obecně kaţdá láka, jejíţ alování se uvolňuje elo.
VíceLaboratorní práce č. 1: Pozorování tepelné výměny
Přírodní vědy moderně a inerakivně FYZIKA 1. ročník šesileého sudia Laboraorní práce č. 1: Pozorování epelné výměny Přírodní vědy moderně a inerakivně FYZIKA 1. ročník šesileého sudia Tes k laboraorní
Více( ) 7.3.3 Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302
7.. Vzájemná oloha aramericky yjádřených římek I Předoklady: 70 Pedagogická oznámka: Tao hodina neobsahje říliš mnoho říkladů. Pos elké čási sdenů je oměrně omalý a časo nesihno sočía ani obsah éo hodiny.
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly
Více2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604
.6.6 Sytá ára Předolady: 604 Oaování: aaliny se vyařují za aždé teloty. Nejrychlejší částice uniají z aaliny a stává se z nich ára. Do isy nalijee vodu voda se ostuně vyařuje naonec zůstane isa rázdná,
VíceFYZIKA I. Pohyb těles po podložce
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHICKÁ UIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJÍ FYZIKA I Pohyb ěles po podložce Prof. RDr. Vilé Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Ar. Dagar Mádrová
Více2. Přídavky na obrábění
2. Přídavy na obrábění Abyco oli z oloovaru vyrobi součás ředesanýc geoericýc varů a rozěrů, v ředesané výrobní oleranci a jaosi obrobené locy, usíe zvoli oloovar s dosaečnýi řídavy na obrábění. U oloovarů
VícePříklad 4 Ohýbaný nosník - napětí
Příklad 4 Oýaný nosník - napěí Teorie Prosý o, rovinný o Při prosé ou je průře naáán oový oene oáčející kole jedné lavníc os servačnosi průřeu, ovkle os. oen se načí neo jeno. Běžněji je ožné se seka s
Více1/66 Základy tepelných čerpadel
1/66 Základy epelných čerpadel princip přečerpávání epla základní oběhy hlavní součási epelných čerpadel 2/66 Tepelná čerpadla zařízení, kerá umožňují: cíleně čerpa epelnou energii z prosředí A o nízké
VícePasivní tvarovací obvody RC
Sřední průmyslová škola elekroechnická Pardubice CVIČENÍ Z ELEKTRONIKY Pasivní varovací obvody RC Příjmení : Česák Číslo úlohy : 3 Jméno : Per Daum zadání : 7.0.97 Školní rok : 997/98 Daum odevzdání :
Více10. Charakteristiky pohonů ve vlastní spotřebě elektrárny
0. Charakeriiky pohonů ve vlaní pořebě elekrárny pořebiče ve V.. ají yo charakeriické vlanoi: Příkon Záběrný oen Doba rvání rozběhu Hlavní okruhy pořebičů klaické konvenční epelné elekrárny jou:. Zauhlování
VíceMechanika tekutin. 21. Určete, do jaké hloubky h se ponoří kužel výšky L = 100 mm z materiálu o hustotě
Mecanika ekuin. Určee do jaké loubky se ponoří kužel ýšky L mm z maeriálu o usoě 8 e odě s usoou. Kužel je zanořen do ody sým kg/m rcolem. kg/m Řešení: Podle Arcimédoa zákona při ploání musí bý ía G kužele
VíceVýpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky ,
"Zracováno odle Skácel F. - Tekáč.: Podklady ro Ministerstvo životního rostředí k rovádění Protokolu o PRTR - řehled etod ěření a identifikace látek sledovaných odle Protokolu o registrech úniků a řenosů
VíceTERMOMECHANIKA 10. Termodynamika směsi plynů a par
FI UT Brně, Energetický ústa Odbor teroecaniky a tecniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, Cc. TERMOMECHANIKA 0. Terodynaika sěsi lynů a ar ONOA 0. KAPITOLY ěsi lynů a ar - lký zduc taoé ronice složek zducu
VíceK (-) koeficient překrytí K=1 pro kusovou a malosériovou výrobu K=0.8 pro velkosériovou a hromadnou výrobu
7.. Voba poooaru Zákadní zah pro obu poooaru pro roační součásku: d.05 d ax 2 () Epirický zorec souží k zákadníu orienačníu určení průěru poooaru. 7.2. Přídaky na opracoání Sožení operačního přídaku p
Více3. ZDROJE TEPLA A TEPELNÁ BILANCE
3. ZDROJE TEPLA A TEPELNÁ BILANCE Po úspěšném a akiním absoloání éo KAPITOLY Budee umě: Popsa a sanoi jednolié oblasi přiedeného a odedeného epla při obrábění. Sanoi a změři eplo při obrábění. Budee umě
VíceDynamika hmotného bodu. Petr Šidlof
Per Šidlof Úvod opakování () saika DYNAMIKA kinemaika Dynamika hmoného bodu Dynamika uhého ělesa Dynamika elasických ěles Teorie kmiání Aranz/Bombardier (Norwegian BM73) Před Galileem, Newonem: k udržení
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projek realizovaný na SPŠ Nové Měso nad Meují s finanční podporou v Operační prograu Vzdělávání pro konkurenceschopnos Královéhradeckého kraje Modul 3 - Technické předěy ng. Jan Jeelík 4. Pohybová energie
VíceIDEÁLNÍ PLYN II. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
IDEÁLNÍ PLYN II Prof. RNDr. Eanuel Svoboa, Sc. ZÁKLADNÍ RONIE PRO LAK IP F ýchoisko efinice tlaku vztahe S Náoba tvaru krychle, stejná rychlost olekul všei sěry (olekulární chaos, všechny sěry stejně ravěoobné)
VíceZÁKLADY ELEKTRICKÝCH POHONŮ (EP) Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS
ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH OHONŮ (E) Určeno pro posluchače bakalářských sudijních programů FS Obsah 1. Úvod (definice, rozdělení, provozní pojmy,). racovní savy pohonu 3. Základy mechaniky a kinemaiky pohonu
VíceTECHNICKÝ LIST 1) Výrobek: KLIMATIZACE BEZ VENKOVNÍ JEDNOTKY 2) Typ: IVAR.2.0 8HP IVAR HPIN IVAR HPIN IVAR.2.
1) Výrobek: KLIMATIZACE BEZ VENKOVNÍ JEDNOTKY 2) Typ: IVAR.2.0 8HP IVAR.2.0 10HPIN IVAR.2.0 12HPIN IVAR.2.0 12HPIN ELEC 3) Charakerisika použií: předsavuje převrané a designové řešení klimaizací provedení
VíceRovnoměrně zrychlený pohyb v grafech
..9 Ronoměrně zrychlený pohyb grfech Předpokldy: 4 Př. : N obrázku jsou nkresleny grfy dráhy, rychlosi zrychlení ronoměrně zrychleného pohybu. Přiřď grfy eličinám. s,, ronoměrně zrychlený pohyb: zrychlení
VíceKinematika hmotného bodu
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ Kinemik hmoného bodu Obsh Klsická mechnik... Vzžný sysém... Polohoý ekor... Trjekorie... Prmerické ronice rjekorie... 3 Příkld 1... 3
Více2.6.4 Kapalnění, sublimace, desublimace
264 Kapalnění, sublimace, desublimace Předpoklady: 2603 Kapalnění (kondenzace) Snižování eploy páry pára se mění v kapalinu Kde dochází ke kondenzaci? na povrchu kapaliny, na povrchu pevné láky (orosení
Více= 0 C. Led nejdříve roztaje při spotřebě skupenského tepla Lt
Měření ěrného skupenského epla ání ledu a varu vody Měření ěrného skupenského epla ání ledu a varu vody Úkol č : Zěře ěrné skupenské eplo ání ledu Poůcky Sěšovací kalorier s íchačkou, laboraorní váhy,
VíceFyzikální chemie. 1.2 Termodynamika
Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický
VíceHydrostatika F S. p konst F S. Tlak. ideální kapalina je nestlačitelná l = konst. Tlak v kapalině uzavřené v nádobě se šíří ve všech směrech stejně
Hdrostatika Tlak S N S Pa m S ideální kaalina je nestlačitelná l = konst Tlak kaalině uzařené nádobě se šíří e šech směrech stejně Pascalů zákon Každá změna tlaku kaalině uzařené nádobě se šíří nezměněná
Vícevše, co je vně systému systém při něm mění svůj stav základní termodynamická veličina
. ZÁKLADNÍ POJMY ERMOMECHANIKY SYSÉM OKOLÍ SYSÉMU ERMODYNAMICKÝ DĚJ EPLOA (soustaa, těleso)- určité množstí látky, jejíž termofyzikální lastnosti yšetřujeme še, co je ně systému systém ři něm mění sůj
VíceJednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu:
Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 3. cvičení Příklad 1: Rankin-Clausiův cyklus Vypočtěte tepelnou účinnost teoretického Clausius-Rankinova parního oběhu, jsou-li admisní parametry páry tlak p a = 80.10 5
VíceIMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,
IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA, STABILITA. Jednokový impuls (Diracův impuls, Diracova funkce, funkce dela) někdy éž disribuce dela z maemaického hlediska nejde o pravou funkci (přesný popis eorie
Více4. Střední radiační teplota; poměr osálání,
Sálavé a průmyslové vyápění (60). Sřední radiační eploa; poměr osálání, operaivní a výsledná eploa.. 08 a.. 08 Ing. Jindřich Boháč TEPLOTY Sřední radiační eploa - r Sálavé vyápění = PŘEVÁŽNĚ sálavé vyápění
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ NÁVRH VÝMĚNÍKU TEPLA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
YOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ BRNĚ BRNO UNIERITY OF TECHNOLOGY FAKULTA TROJNÍHO INŽENÝRTÍ ENERGETICKÝ ÚTA FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INTITUTE NÁRH ÝMĚNÍKU TEPLA HEAT EXCHANGER DEIGN BAKALÁŘKÁ PRÁCE
VíceNA POMOC FO KATEGORIE E,F
NA POMOC FO KATEGORIE E,F Výledky úloh 46. ročníku FO, ka. E, F Io Volf *, ÚV FO, Unierzia Hradec Králoé Mirola Randa **, ÚV FO, Pedagogická fakula ZČU, Plzeň Jak je již naší ouěži obyklé, uádíe pouze
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 5.
Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon
VícePříloha: Elektrická práce, příkon, výkon. Příklad: 4 varianta: Př. 4 var: BEZ CHYBY
říloha: Elekrická práce, příkon, výkon říklad: 4 variana: onorné čerpadlo vyčerpá axiálně 22 lirů za inuu do axiální výšky 1,5 erů Jaká je jeho účinnos, když jeho příkon je 9 Husoa vody je 1 ř 4 var: BEZ
VíceKatedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava
Kaedra obecné eleroechniy Faula eleroechniy a inforaiy, VŠB - U Osrava ELEKRIKÉ SROJE - rozdělení, druhy provedení, vlasnosi, dienzování. Rozdělení elericých srojů (přehled). Označování elericých srojů
VíceMIČKAL, Karel. Technická mechanika II: pro střední odborná učiliště. Vyd. 3., nezm. Praha: Informatorium, 1998c1990, 118 s. ISBN 80-860-7323-8.
Idenifiáor aeriálu: ICT 9 Reisrační číslo rojeu Název rojeu Název říjece odory název aeriálu (DUM) Anoace Auor Jazy Očeávaný výsu Klíčová slova Dru učebnío aeriálu Dru ineraiviy Cílová suina ueň a y dělávání
VíceVLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY
VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY Vlhký vzduch - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní áry okuující solečný objem - homogenní směs nastává okud je voda ve směsi v lynném stavu - heterogenní směs ve
Více5. SEMINÁŘ Z MECHANIKY
- 5-5 SEMINÁŘ Z MECHANIKY 5 Osobní auoobi se pohbuje po odoroné dráze se zrhení s a při ronoěrné soupání se zrhení 6 s Určee úhe soupání za předpokadu že ahoá sía ooru a sía ření jsou sáé a F F kons F
VíceREGULACE. Akční členy. Měřicí a řídicí technika přednášky LS 2006/07. Blokové schéma regulačního obvodu MRT-07-P4 1 / 13.
Měřicí a řídicí chnika přdnášky LS 26/7 REGULACE (pokračoání) přnosoé csy akční člny rguláory rgulační pochod Blokoé schéma rgulačního obodu z u rguloaná sousaa y akční čln měřicí čln úsřdní čln rguláoru
Více3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru
3..8 Přeěny energie v echanické oscilátoru Předoklady: 0050, 03007 Pedagogická oznáka: Odvození zákona zachování energie rovádí na vodorovné ružině, rotože je říočařejší. Pro zájece je uvedeno na konci
Více4. KMITÁNÍ VOLNÉ. Rozlišujeme: 1. nepoddajné vazby - nedovolují pohyb 2. pružně poddajné vazby - dovolují pohyb
4. MITÁNÍ VOLNÉ 4. Lineární kiání (haronický osciláor ve fyzice) Veli časný pohye honého odu je kiavý pohy. iání ude lineární, jesliže síla, kerá při výchylce x vrací honý od do rovnovážné polohy, je úěrná
VíceTECHNICKÝ LIST 1) Výrobek: KLIMATIZACE BEZ VENKOVNÍ JEDNOTKY 2) Typ: IVAR.2.0 8HP IVAR HPIN IVAR HPIN IVAR.2.
1) Výrobek: KLIMATIZACE BEZ VENKOVNÍ JEDNOTKY 2) Typ: IVAR.2.0 8HP IVAR.2.0 10HPIN IVAR.2.0 12HPIN IVAR.2.0 12HPIN ELEC 3) Charakerisika použií: předsavuje převrané a designové řešení klimaizací provedení
Více1. Vysvětlete pojmy systém a orientované informační vazby (uveďte příklady a protipříklady). 2. Uveďte formy vnějšího a vnitřního popisu systémů.
Soubor říkladů k individuálnímu rocvičení roblemaiky robírané v ředměech KKY/TŘ a KKY/AŘ Uozornění: Následující říklady však neokrývají veškerou roblemaiku robíranou v uvedených ředměech. Doazy, náměy,
Víceς = (R-2) h ztr = ς = v p v = (R-4)
Stanoení součinitele ooru a relatiní ekialentní élky araturního rku Úo: Potrubí na orau tekutin (kaalin, lynů) jsou ybaena araturníi rky, kterýi se regulují růtoky (entily, šouata), ění sěry toku (kolena,
VíceVUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov
Termo realizaci inovovaných technicko-ekonomických VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízen zení budov Vodní ára - VP Vaříme a dodáváme vodní áru VP: mokrou, suchou, sytou, řehřátou nízkotlakou, středotlakou
Více2.2.2 Měrná tepelná kapacita
.. Měrná epelná kapacia Předpoklady: 0 Pedagogická poznámka: Pokud necháe sudeny počía příklady samosaně, nesihnee hodinu za 45 minu. Můžee využí oho, že následující hodina je aké objemnější a použí pro
VíceHydrostatika a hydrodynamika
Hydrostatika a hydrodynamika Zabýáme se kaalinami, ne tuhými tělesy HS Ideální tekutina Hydrostatický tlak Pascalů zákon Archimédů zákon A.z. - ážení HD Ronice kontinuity Bernoullioa ronice Pitotoa trubice
VíceNÁHRADNÍ HORKOVOVDNÍ PLYNOVÁ KOTELNA. Jiří Kropš
OUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA TUDENTKÝCH A DOKTORANTKÝCH PRACÍ FT 007 NÁHRADNÍ HORKOODNÍ PLYNOÁ KOTELNA Jiří Kroš ABTRAKT Nárh kotelny jako náhradní zdroj o dobu rekonstrukce elektrárny. Předokládaná doba yužíání
VíceVŠB- Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra pružnosti a pevnosti. Úvod do MKP Napěťová analýza tenkostěnné tlakové nádoby
VŠB- Technická univerzia Osrava Fakula srojní Kaedra pružnosi a pevnosi Úvod do MKP Auor: Michal Šofer Verze 0 Osrava 2011 Zadání: Proveďe napěťovou analýzu lakové nádoby v ísě D (v polovině válcové čási),
VíceTest - varianta A, část 1
Tes - ariana A, čás 1 U úloh s ýběrem odpoědí proeďe označení spráné odpoědi zakroužkoáním příslušného písmena. Pokud se pak rozhodnee pro jinou odpoěď, proeďe oprau škrnuím půodní a zakroužkoáním noé
VíceKINETICKÁ TEORIE PLYNŮ
KINEICKÁ EORIE PLYNŮ IDEÁLNÍ PLYN plyn skládající se z velkého počtu veli alých částic stejné hotnosti částice jsou stejně velké a ají tvar koule všechny polohy a všechny sěry pohybu částice jsou stejně
Vícew i1 i2 qv e kin Provozní režim motoru: D = 130 P e = 194,121 kw Z = 150 i = 6 n M = /min p e = 1,3 MPa V z = 11,95 dm 3
Sestate základní energetickou bilanci plnícího agregátu znětoého motoru LIAZ M638 (D/Z=30/50 mm, 4dobý, 6 álec) přeplňoaného turbodmychadlem K 36 377 V - 5. pulzačním praconím režimu. Proozní režim motoru:
VíceHustota plynů - jak ji změřit?
eletrh náadů učitelů fyziky 9 Hustota lynů - jak ji zěřit? ER SÁDEK, UKÁŠ AWERA edagogická fakulta U, Brno Abstrakt ěření hustoty evných látek a kaalin je běžná laboratorní úloha na řadě škol, nicéně ěření
Více7. SEMINÁŘ Z MECHANIKY
- 4-7 SEINÁŘ Z ECHANIKY 4 7 Prázdný železniční agón o hotnosti kgse pohbuje rchlostí,9 s po 4 odoroné trati a srazí se s naložený agóne o hotnosti kgstojící klidu s uolněnýi brzdai Jsou-li oba oz při nárazu
Více5. Využití elektroanalogie při analýze a modelování dynamických vlastností mechanických soustav
5. Využií elekroanalogie při analýze a modelování dynamických vlasnosí mechanických sousav Analogie mezi mechanickými, elekrickými či hydraulickými sysémy je známá a lze ji účelně využíva při analýze dynamických
VíceČOS vydání ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD MODEL DRÁHY LETU MODIFIKOVANÉHO HMOTNÉHO BODU A MODEL DRÁHY LETU S PĚTI STUPNI VOLNOSTI
ČOS 191. ydání ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD MODE DRÁHY ETU MODFKOVANÉHO HMOTNÉHO BODU A MODE DRÁHY ETU S PĚT STUPN VONOST ČOS 191. ydání (VONÁ STRANA) ČOS 191. ydání ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD MODE DRÁHY ETU MODFKOVANÉHO
Vícemolekuly zanedbatelné velikosti síla mezi molekulami zanedbatelná molekuly se chovají jako dokonale pružné koule
. PLYNY IDEÁLNÍ PLYN: olekuly zanedbatelné velikosti síla ezi olekulai zanedbatelná olekuly se chovají jako dokonale pružné koule Pro ideální plyn platí stavová rovnice. Pozn.: blízkosti zkapalnění (velké
Více3. Matematický model synchronního motoru
MaSES- ynchronní oory 3. Maeaický oel ynchronního ooru 3. Maeaický oel ynchronního ooru buicí vinuí, vyniklýi óly a luicí vinuí uvažování elekroagneických ějů Při eavování aeaického oelu ynchronního ooru
Více3. PEVNOST V TLAKU BETONU NA VÝVRTECH
3. PEVNOST V TLAKU BETONU NA VÝVRTECH Vývrty jsou válcové zkušební vzorky, získané z konstrukce poocí dobře chlazeného jádrového vrtáku. Vývrty jsou pečlivě vyšetřeny, upraveny buď zabroušení, anebo koncování
VíceChemie - cvičení 2 - příklady
Cheie - cvičení 2 - příklady Stavové chování 2/1 Zásobník o objeu 50 obsahuje plynný propan C H 8 při teplotě 20 o C a přetlaku 0,5 MPa. Baroetrický tlak je 770 torr. Kolik kg propanu je v zásobníku? Jaká
VíceHYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR
HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.
VíceKINETICKÁ TEORIE PLYNŮ
KIETICKÁ TEOIE PLYŮ. Cíl a řdoklady - snaží s ysětlit akroskoické choání lynů na základě choání jdnotliých olkul (jjich rychlostí, očtu nárazů na stěnu nádoby, srážk s ostatníi olkulai). Tato tori br úahu
Více