ZÁKAZ DISKRIMINACE A ROVNÉ ZACHÁZENÍ V PRACOVNPRÁVNÍCH VZTAZÍCH

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Romana Sedláková ZÁKAZ DISKRIMINACE A ROVNÉ ZACHÁZENÍ V PRACOVNPRÁVNÍCH VZTAZÍCH Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc. Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpeení Datum vypracování práce: 31. kvtna 2009

2 Prohlašuji, že jsem pedkládanou diplomovou práci vypracovala samostatn za použití zdroj a literatury v ní uvedených.

3 Dkuji Doc. JUDr. Margerit Vysokajové, CSc. za její cenné rady a pipomínky.

4 Obsah: Obsah:... 1 Úvod Diskriminace zamstnanc v pracovnprávních vztazích, druhy diskriminace, zásada rovnosti Pímá diskriminace Nepímá diskriminace Obtžování, sexuální obtžování Zásada rovnosti Formální rovnost Materiální rovnost Rovnost výsledk Rovnost píležitostí Úprava zákazu diskriminace zamstnanc v mezinárodním právu Organizace Spojených Národ Všeobecná deklarace lidských práv Mezinárodní pakt o obanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodáských, sociálních a kulturních právech Mezinárodní úmluva o odstranní všech forem rasové diskriminace Úmluva o odstranní všech forem diskriminace žen Mezinárodní organizace práce Úmluva MOP o stejném odmování pracujících muž a žen za práci stejné hodnoty Úmluva MOP o diskriminaci (zamstnání a povolání) Úmluva MOP o politice zamstnanosti Rada Evropy Evropská úmluva o ochran lidských práv a základních svobod Evropská sociální charta Význam mezinárodnprávních dokument pro právní úpravu zákazu diskriminace v R Dokumenty Evropských spoleenství týkající se zásady rovnosti a zákazu diskriminace Lidská práva v ES Smlouva o založení Evropských Spoleenství l. 141 SES Zásada stejná mzda za stejnou práci Dokazování existence mzdové diskriminace Sekundární právo ES Smrnice pro zrovnoprávnní Smrnice 75/117 k pizpsobení právních pedpis lenských stát týkajících se provedení zásady rovné odmny za práci pro muže a ženy Smrnice Rady 76/207 EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o pístup k zamstnání, odbornému vzdlávání a postupu v zamstnání a o pracovní podmínky Smrnice Rady 2000/43 ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický pvod

5 Smrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zamstnání a povolání Smrnice Evropského Parlamentu a Rady 2002/73/ES, kterou se mní smrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o pístup k zamstnání, odbornému vzdlávání a postupu v zamstnání a o pracovní podmínky Smrnice Rady 79/7 EHS o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpeení Smrnice Rady 86/378/EHS o provádní zásady stejného zacházení pro muže a ženy v zamstnaneckých systémech sociálního zabezpeení Smrnice Rady 96/97 ES, kterou se mní smrnice 86/378/ EHS o provádní zásady stejného zacházení pro muže a ženy v zamstnaneckých systémech sociálního zabezpeení Smrnice Rady 86/613/ EHS o provádní zásady stejného zacházení mezi muži a ženami v samostatné výdlené innosti vetn zemdlství a o ochran samostatn výdlen inných žen v thotenství a mateství Smrnice Rady 92/85/EHS o zavedení opatení ke zlepšení bezpenosti a ochrany zdraví pi práci thotných pracovnic a pracovnic krátce po porodu nebo kojících dít Charta základních práv EU Charta základních sociálních práv zamstnanc Evropských spoleenství Rovné zacházení a zákaz diskriminace zamstnanc v právním ádu eské republiky Vývoj právní úpravy R týkající se diskriminace zamstnanc Zákon. 65/1965 Sb., zákoník práce Platná právní úprava zásady rovnosti a zákazu diskriminace v pracovnprávních vztazích Listina základních práv a svobod Zákon. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, v platném znní Zákon. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znní Zákon. 251/2005 Sb., o inspekci práce Nkteré další právní pedpisy upravující zásadu rovnosti a zákaz diskriminace v pracovnprávních vztazích Zákon. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání Zákon. 218/2002 Sb., o služb státních zamstnanc ve správních úadech a o odmování tchto zamstnanc a ostatních zamstnanc ve správních úadech Zákon. 361/2003 Sb., o služebním pomru píslušník bezpenostních sbor Zákon. 143/1992 Sb., o platu a odmn za pracovní pohotovost v rozpotových a nkterých dalších organizacích a orgánech Možnosti obrany ped diskriminací v právním ádu eské republiky Jednotlivé prostedky ochrany Mimosoudní ešení Soudní ešení Vládní návrh na vydání zákona o rovném zacházení a o právních prostedcích ochrany ped diskriminací a o zmn nkterých zákon Hlavní principy navrhované úpravy Základní pojmy Pípustné formy rozdílného zacházení Právní prostedky ochrany ped diskriminací

6 Role veejného ochránce práv v ochran ped diskriminací Zákaz diskriminace na základ pohlaví Rovnost žen a muž v Evropské unii Zpráva o rovnosti žen a muž Píiny rozdíl v odmování žen a muž Pímá diskriminace Podhodnocování práce žen Segregace na trhu práce Tradice a stereotypy Sladní profesního a soukromého života Instituty napomáhající zajišování rovnosti žen a muž v EU Financování EU Evropský institut pro rovnost žen a muž Problematika rovnosti muž a žen v eské republice Rada vlády R pro rovné píležitosti žen a muž Stejná odmna za stejnou práci Judikatura ESD Gabrielle Defrenne proti Belge de Navigation Aérienne Sabena Ombudsman pro rovné píležitosti proti Mstské rad v Örebro (C-236/98) Kathleen Hill and Anne Stapleton proti The Revenue Comissioners and the Department of Finance (C-243/95) Stanovisko Generálního advokáta ve vci A. Lawrence a ostatní proti Regent Office Care Ltd., Commercial catering Group a Mitie Secure Services Ltd. (C- 320/00) North Western Health Board proti Margaret McKenna (C-191/03) Judikatura eských soud Závr Seznam použité literatury Resumé Klíová slova

7 Úvod Téma Zákaz diskriminace a rovné zacházení v pracovnprávních vztazích jsem si vybrala pro svj zájem jak o obor pracovního práva, tak o problematiku ochrany lidských práv. Dle mého názoru se jedná o problematiku vysoce zajímavou a aktuální, jež je v posledních letech stále diskutovanjší. A je diskriminace v jakékoli form a jakékoli životní situaci jevem pinejmenším nežádoucím, je teba si piznat, že i nadále zstává nedílnou souástí života mnohých jedinc, pracovnprávní vztahy nevyjímaje. Slovo diskriminace již není jen prázdným, nicneíkajícím pojmem, ale díky judikatue evropských i národních soud získává stále konkrétnjší obsah, a tudíž je pro postižené mnohem jednodušší se domáhat ochrany svých práv. Na poátku své diplomové práce se vnuji teoretickému vymezení pojmu diskriminace, jejích forem a dvod. Ve druhé kapitole se budu zabývat nejdležitjšími mezinárodními úmluvami upravujícími zákaz diskriminace a rovné zacházení, uzavenými na pd Organizace spojených národ, Mezinárodní organizace práce a Rady Evropy. Vzhledem k ustanovení l. 10 Ústavy eské republiky jsou tyto úmluvy souástí právního ádu a významnou mrou ovlivují i vnitrostátní právní úpravu problematiky zákazu diskriminace a rovného zacházení. Ve tetí kapitole se vnuji legislativ Evropských spoleenství. Tato má znaný vliv na eskou legislativu, proto považuji za vhodné vnovat se jí podrobnji. V úvodu pojednám o primárních pramenech evropského práva, kterými jsou zakládací smlouvy. Nejvýznamnjší zakládací smlouvou je z hlediska ešené problematiky Smlouva o založení Evropských spoleenství a její lánek 141, který zakazuje každou diskriminaci z dvodu pohlaví, proto se jím budu podrobnji zabývat. V další ásti kapitoly pejdu 1

8 k sekundárním pramenm evropského práva, kterými jsou mimo jiné smrnice Evropského spoleenství. tvrtá kapitola se zabývá platnou právní úpravou v eské republice, jednotlivými prostedky ochrany ped diskriminací, a pedevším návrhem zákona o rovném zacházení a o právních prostedcích ochrany ped diskriminací a o zmn nkterých zákon, který stále eká na pijetí. Kapitolu pátou vnuji otázce zákazu diskriminace na základ pohlaví, jelikož se domnívám, že pohlaví je nejastjším dvodem diskriminace v pracovnprávních vztazích. Zamím se pedevším na rozdíly v odmování žen a muž, a to jak v rámci Evropské unie, tak na národní úrovni. V závru kapitoly uvedu vybrané judikáty vztahující se k problematice rozdílného odmování. V závru své práce se vnuji problémm antidiskriminaní legislativy, zejména stálému odkládání pijetí tzv. antidiskriminaního zákona, nebo souasný nevyhovující stav mže mít pro eskou republiku závažné následky. Diplomová práce je zpracována podle právního stavu ke dni 31. kvtna

9 1. Diskriminace zamstnanc v pracovnprávních vztazích, druhy diskriminace, zásada rovnosti Zákaz diskriminace vychází z principu spravedlivého posuzování lovka podle jeho osobních kvalit a schopností, nikoliv podle píslušnosti k urité skupin. 1 lovk mže být diskriminován z rzných dvod, zejména na základ rasy a etnického pvodu, pohlaví, vku, zdravotního postižení, sexuální orientace, náboženství nebo víry, národnosti, politické píslušnosti. S diskriminací se mžeme setkat v rzných životních situacích 2, mezi nimiž figuruje i hledání zamstnání, zamstnání, povolání, podnikání a jiná samostatn výdlená innost. Diskriminaci je nutné chápat nejen z hlediska rovných práv a píležitostí, ale také jako utlaování, popírání práv, nebo útisk. Diskriminaní jednání pímo útoí na právní a asto i lidskou osobnost 3. Základními druhy diskriminace jsou diskriminace pímá a nepímá Pímá diskriminace Pímou diskriminací je jednání, kdy je s uritou osobou na základ uritého diskriminaního dvodu zacházeno mén pízniv než se zachází s jinou osobou ve srovnatelné situaci 4. Jak evropské soudy, tak i Ústavní soud R, však dosply k názoru, že ne každé rozdílné zacházení s jednou skupinou osob vi skupin jiné musí nutn znamenat diskriminaní jednání. K takovému rozdílnému postupu i jednání mohou existovat rozumné a objektivní dvody. Zárove ale musí být naplnn vztah pimenosti mezi cílem, jež Další oblasti života, v nichž mže dojít k diskriminaci, jsou nap. sociální zabezpeení, piznání a poskytování sociálních výhod, zdravotní pée, vzdlání, pístup ke zboží a službám a pístup k bydlení. 3 lánek: Pastrák, R., K ochran proti diskriminaci v pracovnprávních vztazích a ve vybraných zvláštních vztazích úasti v pracovním procesu, AUC Iuridica 3/

10 sleduje tento postup, a prostedky, které jsou použity k dosažení tohoto cíle. Rozdílný pístup není ospravedlnitelný, pokud cíl sledovaný rozdílným zacházením není legitimní Nepímá diskriminace Nepímou diskriminací se rozumí jednání, kdy zdánliv neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup znevýhoduje i zvýhoduje fyzickou osobu vi jiné na základ rozlišování podle vymezených diskriminaních dvod. Za nepímou diskriminaci se nepovažuje, pokud zdánliv neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup jsou objektivn odvodnny cílem a prostedky k dosažení uvedeného cíle jsou pimené a nezbytné, nebo pokud u osob se zdravotním postižením je právnická nebo fyzická osoba povinna uinit vhodná opatení k odstranní nevýhod vyplývajících z takového rozhodnutí, rozlišování nebo postupu. Nepímou diskriminací z dvodu zdravotního stavu je i odmítnutí nebo opomenutí pijmout opatení, která jsou v konkrétním pípad nezbytná, aby fyzická osoba se zdravotním postižením mla pístup k zamstnání Obtžování, sexuální obtžování Obtžování a sexuální obtžování jsou stejn jako diskriminace nežádoucími jevy, a dle mého názoru s problematikou diskriminace v pracovnprávních vztazích úzce souvisejí. Za obtžování se považuje jednání, které je druhou fyzickou osobou oprávnn vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož zámr nebo dsledek vede ke snížení dstojnosti fyzické osoby nebo k vytváení nepátelského, ponižujícího nebo zneklidujícího prostedí. 7 Sexuálním obtžováním je jakákoliv forma nežádoucího ústního nebo jiného než ústního projevu sexuální povahy, 8 jehož cílem nebo výsledkem je narušení dstojnosti osoby, 5 Nález Ústavního soudu ÚS Pl. 22/ nap. rasistické vtipy 8 nap. vtipy se sexuálním obsahem, sexuáln podbarvené ei a poznámky, dotýkání se, nebo vymáhání pohlavního styku 4

11 zejména když se vytváí zastrašující, nepátelské, ponižující, pokoující nebo urážející prostedí Zásada rovnosti Požadavek rovnosti odvoduje zákaz diskriminace. Neexistuje jedno pojetí rovnosti, teorie rozlišuje formální a materiální rovnost, kterou lze dále rozdlit na rovnost píležitostí a rovnost výsledk Formální rovnost Formální rovnost pedstavuje pojetí rovnosti ped zákonem, tedy rovnosti de iure avšak nikoli de facto. Formální rovnost si klade požadavek, aby se stejnými bylo ve stejné situace zacházeno stejn bez ohledu na spoleenské, sociální, etnické i jiné pozadí jednotlivce. Rovnost formální znamená spíše rovnost procedurální Materiální rovnost Materiální rovnost naopak pihlíží ke skutenostem jako jsou spoleenské, sociální, etnické i jiné pozadí jednotlivce a snaží se je zohlednit. Materiální rovnost lze dále rozdlit na rovnost výsledk nebo na rovnost píležitostí, podle toho o jakou rovnost usilujeme Rovnost výsledk Rovnost výsledk nevyžaduje rovné zacházení, ale dosažení rovných výsledk. Rovnost ve výsledku lze také vyjádit jako úsilí o to, aby byli všichni stejn v cíli Ibidem 5

12 Rovnost výsledk je zamena na spravedlivjší rozdlení konených výhod, piemž toto rozdlení mže být zameno na jednotlivce, uritou skupinu nebo na dosažení proporcionálního zastoupení Rovnost píležitostí Rovnost píležitostí se nachází nkde uprosted mezi formální rovností a rovností výsledk. Rovnost píležitostí usiluje o odstranní pekážek, které znevýhodují uritou skupinu nap. odstranní všech kritérií nesouvisejících se zamstnáním. Již se nezabývá otázkou, zda potom cíle všichni dosáhnou. 13 Dle mého názoru je význam rovnosti píležitostí v tom, že poskytuje všem možnost být na stejné startovní áe. Další vývoj ponechává na každém jednotlivci, na nmž pak záleží, jak s poskytnutou možností naloží

13 2. Úprava zákazu diskriminace zamstnanc v mezinárodním právu Problematika zákazu diskriminace upravená v mezinárodním právem má velký význam pro ochranu práv jednotlivc. Hlavní roli zde hrají dokumenty vydané mezinárodními organizacemi, a už ve form deklarací, i závazných mezinárodních smluv Organizace Spojených Národ OSN je univerzální mezinárodní organizací, na jejíž pd je vydávána ada úmluv týkajících se širokého spektra problém. Pro problematiku zákazu diskriminace má význam nkolik z nich Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv 14 byla pijata na základ návrh Komise pro lidská práva a byla vyhlášena Valným shromáždním VDLP je nezávazný dokument obsahující nejznámjší katalog lidských práv. 15 Nejdležitjším ustanovením týkajícím se problematiky zákazu diskriminace je l. 7, který stanoví, že všichni jsou si ped zákonem rovni a mají právo na stejnou zákonnou ochranu bez jakéhokoli rozlišování. Všichni mají právo na stejnou ochranu proti jakékoli diskriminaci. 16 Ustanovení tohoto lánku je ustanovením obecným, vztahujícím se na všechny formy diskriminace ve všech oblastech lidského života. Ustanovením speciálním, týkajícím se pracovní oblasti, je l. 23, a to zejména jeho první dva odstavce, které deklarují právo každého na práci, na svobodnou volbu zamstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezamstnanosti, a dále každý, bez jakéhokoli rozlišování, má nárok na stejný plat za stejnou práci Zkr. VDLP Ibidem 7

14 Mezinárodní pakt o obanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodáských, sociálních a kulturních právech Vzhledem k tomu, že VDLP nemla charakter právn závazného dokumentu, usilovala OSN o zakotvení základních standard lidských práv a svobod ve form mezinárodních smluv. Toto úsilí bylo úspšn završeno v roce 1966, kdy Valné shromáždní pijalo výše zmínné Pakty. 18 Mezinárodní pakt o obanských a politických právech se zabývá rovností muž a žen obecn v l. 3, když na státy, které jsou smluvními stranami Paktu klade požadavek, aby zajistily stejná práva muž a žen na požívání všech obanských a politických práv stanovených Paktem. Podrobnjší úpravu pak obsahuje l. 26, který deklaruje rovnost všech ped zákonem bez jakékoli diskriminace z jakéhokoli dvodu, nap. podle rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo jiného pesvdení, národnostního nebo sociálního pvodu, majetku a rodu. 19 Mezinárodní pakt o hospodáských, sociálních a kulturních právech, který stejn jako Pakt pedcházející hned ve svém l. 3 stanoví zásadu rovnosti muž a žen pi požívání všech hospodáských, sociálních a kulturních práv stanovených Paktem. Stžejní z hlediska ešené problematiky je pak l. 7, který stanoví právo na uspokojivé pracovní podmínky. Ty mají zajišovat pedevším odmnu, která poskytuje jako minimum všem pracovníkm spravedlivou mzdu a stejnou odmnu za práci stejné hodnoty bez jakéhokoli rozlišování, piemž zvlášt ženám jsou zarueny pracovní podmínky ne horší, než jaké mají muži, se stejnou odmnou za stejnou práci. Dále je vyžadováno zajištní stejné píležitosti pro všechny dosáhnout v zamstnání povýšení na odpovídající vyšší stupe, piemž nebudou uplatována jiná kritéria, než délka zamstnání a schopnosti. 20 Toto ustanovení je výslovn antidiskriminaní, a jako souást právn závazného dokumentu má velký význam z hlediska uplatování zásady rovnosti. 18 Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpeení, 4. pepracované a doplnné vydání, Praha: C. H. Beck, 2008, s viz též 20 srov. 8

15 Mezinárodní úmluva o odstranní všech forem rasové diskriminace V této úmluv, která ideov navazuje na Chartu OSN a VDLP, se smluvní strany zavázaly, že zakáží a odstraní rasovou diskriminaci ve všech jejích formách a že zaruí právo každého na rovnost ped zákonem bez rozlišování podle rasy, barvy pleti, národnostního nebo etnického pvodu, mj. pi užívání práva na práci, na svobodnou volbu zamstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky, na stejný plat za stejnou práci a na uspokojivou a spravedlivou odmnu za práci Úmluva o odstranní všech forem diskriminace žen Úmluva se zabývá rovností muž a žen v rozliných oblastech od ochrany ped vykoisováním až po úast žen na politickém život, vetn závazku smluvních stran pijmout veškerá opatení, která by zabránila diskriminaci žen v zamstnání s cílem zajistit na základ rovnosti muž a žen stejná práva, zejména práva na práci, práva na stejné píležitosti v zamstnání, práva svobodné volby povolání, práva na stejnou odmnu a na sociální zabezpeení Mezinárodní organizace práce Mezinárodní organizace práce 23 je specializovanou mezinárodní organizací OSN, která má za svj cíl podporu sociální spravedlnosti a mezinárodn uznávaných lidských a pracovních práv. Formuluje minimální úrove základních pracovních práv, vetn rovnosti píležitostí a zacházení. 24 Takto se dje prostednictvím jejích úmluv. 21 srov srov dále jen MOP 24 viz též 9

16 Úmluva MOP o stejném odmování pracujících muž a žen za práci stejné hodnoty. 100 V prvé ad Úmluva definuje pojem odmna, který zahrnuje ádnou, základní nebo minimální mzdu nebo plat a jakékoli vedlejší píjmy, vyplácené pímo nebo nepímo, a v hotovosti nebo naturáliích, zamstnavatelem pracovníku a plynoucí z pracovníkova zamstnání. Dále Úmluva stanoví, že pojem stejné odmování pro pracující muže a ženy za práci stejné hodnoty se vztahuje na tarify odmny stanovené bez rozlišování založeného na pohlaví. Konen se lenské státy zavazují podporovat, a pokud je to možné, zajišovat, aby byla na všechny pracovníky uplatována zásada stejného odmování pro pracující muže a ženy za práci stejné hodnoty. Uvedené zásad neodporuje rozdílné odmování na základ objektivního hodnocení práce Úmluva MOP o diskriminaci (zamstnání a povolání). 111 Každý lenský stát se v této Úmluv zavázal vyhlásit a provádt vnitrostátní politiku zamenou na prosazování rovnosti píležitostí a zacházení v zamstnání a povolání metodami pimenými vnitrostátním podmínkám a zvyklostem tak, aby byla odstranna jakákoli diskriminace v tomto smru. Diskriminace je pro úely Úmluvy definována jako jakékoli rozlišování, vyluování nebo dávání pednosti založené na rase, barv pleti, pohlaví, náboženství, politických názorech, národnostním nebo sociálním pvodu, které má za následek znemožnní nebo porušení rovnosti píležitostí nebo zacházení v zamstnání nebo povolání. Každý lenský stát mže po projednání s organizacemi zamstnanc a zamstnavatel stanovit, že za diskriminaci se nebudou považovat zvláštní opatení, která pihlíží ke zvláštním potebám osob, jež vyžadují zvláštní ochranu nebo podporu srov srov. 10

17 Úmluva MOP o politice zamstnanosti. 122 Tato Úmluva deklaruje povinnost lenských stát vyhlásit a provádt aktivní politiku zamenou na podporu plné a produktivní zamstnanosti a svobodné volby zamstnání, která má mimo jiné zajišovat co nejširší možnost, aby každý pracovník mohl získat kvalifikaci pro zamstnání, pro které se nejlépe hodí, a aby v nm mohl využívat svých schopností bez ohledu na svou rasu, barvu pleti, pohlaví, náboženství, politické pesvdení, národní nebo spoleenský pvod Rada Evropy Rada Evropy pedstavuje významnou mezinárodní organizaci sdružující nejvtší poet evropských stát. Byla založena s cílem posilovat jednotu lenských zemí v zájmu jejich hospodáského a sociálního pokroku, zlepšení životních podmínek, ochrany a upevování lidských práv a základních svobod. Nejvtšího významu z hlediska ochrany lidských práv dosáhly Evropská úmluva o ochran lidských práv a základních svobod a Evropská sociální charta Evropská úmluva o ochran lidských práv a základních svobod Úmluva v oblasti ochrany lidských práv navázala na ideu VDLP, když na ni odkazuje hned ve svém úvodu. Zákaz diskriminace je obsažen v lánku 14, který stanoví, že užívání práv a svobod piznaných Úmluvou musí být zajištno bez diskriminace založené na jakémkoliv dvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnostní nebo sociální pvod, píslušnost k národnostní menšin, majetek, rod nebo jiné postavení. Úpravu diskriminace výslovn v pracovnprávních vztazích Úmluva neobsahuje, její význam v této oblasti však spoívá v tom, že zavedla Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Jeho úkolem je kontrola dodržování a respektování lidských práv 27 srov viz též :Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpeení, 4. pepracované a doplnné vydání, Praha: C. H. Beck, 2008, s

18 zakotvených v Úmluv. Soud mže pijímat stížnosti jednotlivých fyzických osob, nevládních organizací nebo skupin jednotlivc považujících se za obti v dsledku porušení práv piznaných Úmluvou smluvním státem 29. Soud eší i mezistátní pípady, kdy jedna smluvní strana mže oznámit údajné porušení ustanovení Úmluvy druhou smluvní stranou Evropská sociální charta Z hlediska ochrany lidských práv má význam pedevším závazná druhá ást Evropské sociální charty 31, kde je zakotveno pedevším právo na práci, právo na spravedlivé pracovní podmínky, právo na bezpené a zdravé pracovní podmínky, právo na spravedlivou odmnu za práci, zejména právo pracujících muž a žen na stejnou odmnu za práci stejné hodnoty. V neposlední ad je z hlediska ochrany ped diskriminací významné zakotvení práva zamstnaných žen na ochranu, pedevším z dvodu thotenství a mateství. Konen je teba zmínit právo tlesn nebo duševn postižených osob na odbornou pípravu k výkonu povolání, rehabilitaci a na profesní a sociální readaptaci. 32 Vzhledem k rozdílné úrovni lenských stát Rady Evropy nebyla v ESCH stanovena povinnost ratifikovat ji jako celek, ale bylo vybráno sedm nejdležitjších lánk z druhé ásti, u kterých je stanovena povinnost ratifikovat alespo pt z nich Význam mezinárodnprávních dokument pro právní úpravu zákazu diskriminace v R Vzhledem k ustanovení l. 10 Ústavy eské republiky jsou vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je eská republika vázána, 29 K problematice viz též Tomeš, I., Koldinská, K., Sociální právo Evropské unie, 1. vydání, Praha, C.H.Beck, 2003, s srov ESCH 32 srov viz též :Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpeení, 4. pepracované a doplnné vydání, Praha: C. H. Beck, 2008, s

19 souástí právního ádu; stanoví-li mezinárodní smlouva nco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Výše zmínné úmluvy jsou tedy souástí právního ádu a dle mého názoru významnou mrou ovlivují i vnitrostátní právní úpravu problematiky zákazu diskriminace a zásady rovnosti. 13

20 3. Dokumenty Evropských spoleenství týkající se zásady rovnosti a zákazu diskriminace Vedle dokument mezinárodních organizací hrají v oblasti ochrany lidských práv nezastupitelnou roli též dokumenty vzniklé na pd Evropských spoleenství 34, pozdji i Evropské Unie. Jak již bylo zmínno výše, jsou vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jímž je eská republika vázána, souástí právního ádu, a stanoví-li mezinárodní smlouva nco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Díky tomuto ustanovení zakotvenému v Ústav eské republiky ústavním zákonem. 515/2002 Sb., tzv. Euronovelou, pevzala R závazek ídit se všemi ustanoveními zakládajících smluv a veškerými platnými právními akty, pijatými orgány Spoleenství 35. V této kapitole se zamím na ešení problematiky zásady rovnosti a zákazu diskriminace zamstnanc z pohledu zakládajících dokument ES, na které navazují tzv. smrnice pro zrovnoprávnní; dležitou roli v této oblasti hrají též dokumenty pijaté na pd Spoleenství a Rady Evropy Lidská práva v ES Rozvrstvení lidských práv je tradin spjato s koncepcí, jež je známá jako teorie generací lidských práv 36. Existuje více pístup a metod lenní tchto generací, dle mého názoru je však nejpijatelnjší koncepce operující se tymi generacemi lidských práv. 34 ESUO, EHS, EUROATOM 35 Srov. Tichý, L., Arnold, R., Svoboda, P., Zemánek, J., Král, R., Evropské právo, Praha: C. H. Beck, 2004, s Srov. Šišková, N., Dimenze ochrany lidských práv v EU, Praha, Aspi publishing, s. r. o., 2003, s.18 14

21 V rámci této koncepce jsou lidská práva rozdlena takto: 1. generace- práva smující k ochran lidského života a dstojnosti a procesní záruky ochrany lidských práv 2. generace- politická práva a svobody 3. generace- hospodáská, sociální a kulturní práva 4. generace- práva nov se utváející Smlouva o založení Evropských Spoleenství Žádná ze základních smluv Spoleenství neobsahuje katalog základních práv. Smlouva o založení Evropských Spoleenství 38 obsahuje výet základních svobod (nap. svoboda pohybu pracovník), avšak tyto nelze zamovat se základními právy, protože se liší ve svém úinku. Základní práva ovšem nejsou SES cizí. O tom vypovídá l. 141 SES, který stanoví právo na stejnou odmnu muž a žen za stejnou práci vykonávanou v lenských státech. Rozsah tohoto práva byl postupn rozšíen jednak judikaturou Evropského soudního dvora, jednak pijetím ady dležitých smrnic pro zrovnoprávnní l. 141 SES l. 141 SES zakazuje každou diskriminaci z dvodu pohlaví. Obsahov poskytuje l. 141 SES nejmén stejnou mzdu pro mužské a ženské pracovníky pi stejné práci v jednom a tomtéž veejném nebo soukromém provozu nebo služb. Tento lánek nezavazuje pouze lenské státy, ale i všechny soukromé zamstnavatele. Tím l. 141 SES psobí vi tetím osobám a aplikuje se i v ist vnitrostátních vcných vztazích, bez ohledu na státní píslušnost zúastnných subjekt 39. Evropský soudní dvr oznail tento lánek za pímo úinný, národní orgány jej tedy musely aplikovat bez toho, aby byl proveden právním pedpisem, nap. zákonem. Navíc byl tento lánek oznaen jako pímo úinný v horizontální rovin, což znamená, že soukromoprávní subjekty se o nj mohou opít 37 Viz Šišková, N., Dimenze ochrany lidských práv v EU, Praha, Aspi publishing, s. r. o., 2003, s SES 39 Srov. Grygar, J., Ochrana základních práv v Evropské unii, Praha, IFEC, 2001, s

22 pímo ped vnitrostátním soudem. V duchu principu aplikaní pednosti komunitárního práva ped právem národním se všechny vnitrostátní pedpisy odporující zásad rovného odmování staly neúinnými 40. Amsterodamská smlouva rozšíila tento lánek o tvrtý odstavec, který v souvislosti s pojmem muži a ženy poprvé hovoí o tzv. mén zastoupeném pohlaví 41. Jeví se zajímavým fakt, že uvedené ustanovení nezmiuje, které pohlaví je myšleno, a proto je použitelné v obou pípadech pípadné mzdové diskriminace na základ pohlaví. Nesmuje tak pouze k ochran žen, které bývají mnohými právními pedpisy a priori považovány za mén zastoupené pohlaví, pestože v nkterých oborech, napíklad ve školství, je tomu práv naopak Zásada stejná mzda za stejnou práci Jde o pímou diskriminaci, jestliže muži a ženy jsou placeni jedním zamstnavatelem rzným zpsobem a rzná odmna souvisí pouze s rozdíly v pohlaví. Nepímo diskriminují takové pracovn smluvní nebo zákonné úpravy, které jsou sice formulovány neutráln, a proto jsou aplikovány ve stejné míe na muže i ženy, ale ve skutenosti podstatn znevýhodují bu muže, nebo ženy ve vztahu k poskytované odmn 42. Pojem odmny je definován v l. 141 odst. 2 SES. Odmnou se rozumí obvyklá základní i minimální mzda nebo plat a veškeré ostatní odmny, jež zamstnavatel pímo nebo nepímo, v hotovosti nebo v naturáliích vyplácí zamstnanci v souvislosti se zamstnáním 43. Zásada rovného odmování je rozvedena ve Smrnici 75/117 ES, viz níže kapitola Srov. Havelková, B., Rovnost v odmování žen a muž, Praha, Auditorium, 2007, s Havelková, B., Rovnost v odmování žen a muž, Praha, Auditorium, 2007, s Srov. Grygar, J., Ochrana základních práv v Evropské unii, Praha, IFEC, 2001, s Viz l. 141, Smlouva o založení Evropského Spoleenství, ím,

23 Dokazování existence mzdové diskriminace Dokazování mzdové diskriminace u zamstnanc vykonávajících na stejném pracovišti tutéž práci nebývá složité. Obtížnjší je situace, kdy je teba prokazovat mzdovou diskriminaci zamstnanci, kteí nevykonávají tutéž práci na jednom pracovišti, ale jedná se o odlišnou pracovní nápl, nebo jde dokonce o odlišnou podnikovou píslušnost. V takových situacích dle judikatury ESD postaí, pokud daná skupina zamstnanc diskriminaci prokáže na základ statistických dat prima facie. Na zamstnavateli pak je, aby poskytl dkaz, že rozdílné zacházení je založeno na objektivních kritériích 44. Zjednodušen lze tedy íci, že v dkazním ízení v pípadech mzdové diskriminace nese dkazní bemeno zamstnavatel, což je dle mého názoru správná cesta k efektivní ochran práv zamstnanc lenských stát Sekundární právo ES lánek 141 SES obsahuje zákaz diskriminace jen vzhledem k vyplácené mzd za stejnou práci. Diskriminací na základ pohlaví v ostatních oblastech, nap. v oblasti rovného pístupu k zamstnání, spravedlivého pracovního postupu i v sociálních otázkách, se však SES v l. 141 ani jiných ustanoveních nezabývá. Bylo tedy teba poskytnout ochranu zamstnancm v tchto oblastech prostednictvím sekundární legislativy, pedevším smrnic ES 45. Podstata smrnice spoívá v tom, že spoleenství vydávají smrnici s uritým obsahem úpravy, který je potom ve lht stanovené ve smrnici provádn lenskými státy, pro které je smrnice závazná, ve formách a prostedky vnitrostátního práva. Jinak eeno, smrnice váže lenský stát ve vztahu ke svému cíli, zatímco forma a prostedky se ponechávají na volb lenského státu. Závaznost smrnice se vztahuje na výsledek, ili cíl 44 Srov. Grygar, J., Ochrana základních práv v Evropské unii, Praha, IFEC, 2001, s Srov. Grygar, J., Ochrana základních práv v Evropské unii, Praha, IFEC, 2001, s

24 právního pedpisu. Závaznost smrnice znamená její provedení do vnitrostátního právního ádu ve stanovené lht. Národní právo je teba pak vykládat s pihlédnutím k dikci a úelu smrnice Smrnice pro zrovnoprávnní Evropské spoleenství postupem asu vydalo celou adu smrnic, které stanoví princip rovnosti pohlaví v zamstnání a povolání, systému sociálního zabezpeení, a v neposlední ad v pístupu ke zboží a službám. Amsterodamská smlouva nov umožnila orgánm Spoleenství pijímat opatení k boji proti diskriminaci na základ pohlaví, rasy nebo etnického pvodu, náboženského vyznání nebo svtového názoru, zdravotního postižení, vku nebo sexuální orientace 47. Nejdležitjší smrnice ES, které si kladou za cíl zajistit rovné zacházení s rznými skupinami zamstnanc a zaruovat všeobecn stejné pracovní podmínky, se nkdy nazývají smrnice pro zrovnoprávnní Smrnice 75/117 k pizpsobení právních pedpis lenských stát týkajících se provedení zásady rovné odmny za práci pro muže a ženy. Ve vztahu k lenským státm konkretizovala tato smrnice povinnosti vyplývající z l. 141 SES. Krom stanovení povinnosti odstranit diskriminaci v právních a správních pedpisech smrnice lenské státy zavázala k zakotvení zásady rovného odmování pro ženy a muže, zákazu odvetného propouštní jako reakci na vystoupení zamstnankyn nebo zamstnance proti diskriminaci, a neplatnosti kolektivních smluv, mzdových tarif, dohod o mzd nebo individuálních pracovních smluv v rozporu se zásadou stejné odmny. Vyžadovala též informování zamstnanc o opateních pijatých k jejímu provedení, jakož i zavedení efektivní soudní ochrany Srov. Tichý, L., Arnold, R., Svoboda, P., Zemánek, J., Král, R., Evropské právo, Praha: C. H. Beck, 2004, s. 236n. 47 Havelková, B., Rovnost v odmování žen a muž, Praha, Auditorium, 2007, s Havelková, B., Rovnost v odmování žen a muž, Praha, Auditorium, 2007, s

25 Smrnice Rady 76/207 EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o pístup k zamstnání, odbornému vzdlávání a postupu v zamstnání a o pracovní podmínky. Tato smrnice navazuje na smrnici 75/117, a jejím cílem je, jak plyne z jejího názvu, zavedení tzv. zásady rovného zacházení. Touto zásadou se dle ustanovení smrnice rozumí zákaz jakékoliv diskriminace na základ pohlaví bu pímo, nebo nepímo s ohledem zejména na manželský nebo rodinný stav. Uplatování zásady rovného zacházení znamená vylouení jakékoli diskriminace na základ pohlaví v podmínkách pístupu, vetn kritérií výbru, ke všem zamstnáním a pracovním místm, nezávisle na oboru i odvtví innosti, a ke všem stupm hierarchie pracovních funkcí. Smrnice však neodnímá lenským státm právo vylouit z její psobnosti ty pracovní innosti, u nichž z hlediska podmínek jejich výkonu pedstavuje pohlaví pracovníka urující prvek, a dále dává lenským zemím právo ponechat v platnosti ustanovení o zvláštní ochran žen, zejména z dvod thotenství a mateství. Z dvodu uplatnní zásady rovného zacházení byly státy povinny pijmout nezbytná opatení k zajištní toho, aby byly zrušeny všechny právní a správní pedpisy, které odporují zásad rovného zacházení, dále aby byla nebo mohla být prohlášena za neplatná od poátku nebo zmnna všechna ustanovení kolektivních smluv, individuálních pracovních smluv, vnitních ád podnik a statut svobodných povolání, která odporují zásad rovného zacházení. V neposlední ad smrnice ve svých ustanoveních vyžaduje, aby byly pezkoumány právní a správní pedpisy odporující zásad rovného zacházení, které byly pvodn ureny k ochran, ale již nejsou opodstatnné, a pokud podobná ustanovení obsahují kolektivní smlouvy, aby byli sociální partnei požádáni o žádoucí pezkoumání. Stejn jako výše zmínná smrnice 75/117, i tato vyžadovala informování zamstnanc o opateních pijatých k jejímu provedení, jakož i zavedení efektivní soudní ochrany srov. 19

26 Smrnice Rady 2000/43 ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický pvod Tato smrnice reflektovala potebu upravit na úrovni Spoleenství zásadu rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický pvod. V úvodu této smrnice jsou deklarovány hlavní dvody pro její pijetí, z nichž uvedu ti dle mého názoru nejdležitjší. Prvním dvodem je schválení Hlavních smr politiky zamstnanosti Radou v roce 2000 na zasedání v Helsinkách. Tyto zdrazují potebu podporovat trh práce prospívající sociálnímu zalenní tím, že formulují ucelenou soustavu politik zamených na boj proti diskriminaci skupin, jako jsou etnické menšiny. Druhým dvodem je obava Spoleenství, že diskriminace na základ rasy nebo etnického pvodu mže ohrozit dosažení cíl SES, zejména dosažení vysoké úrovn zamstnanosti a sociální ochrany, zvyšování životní úrovn a kvality života, hospodáské a sociální soudržnosti a solidarity. A konen posledním dvodem pro pijetí této smrnice je fakt, že pro zajištní rozvoje demokratických a tolerantních spoleností, které umožují uplatnní všech jednotlivc bez ohledu na jejich rasu nebo etnický pvod, je teba provést zvláštní akci v oblasti diskriminace na základ rasy nebo etnického pvodu, která by pekraovala rámec pístupu k zamstnání a samostatn výdlené innosti a která by se vztahovala na oblasti, jako je výchova, sociální ochrana vetn sociálního zabezpeení a zdravotní pée 50. Za úelem dosažení vymezených cíl musí být dle ustanovení smrnice ve Spoleenství zakázána jakákoli pímá nebo nepímá diskriminace na základ rasy nebo etnického pvodu v oblastech upravených ve smrnici. Tento zákaz diskriminace by se ml vztahovat také na státní píslušníky tetích zemí, ale nezahrnuje rozdíly v zacházení na základ státní píslušnosti a nejsou jím dotena ustanovení upravující vstup a pobyt státních píslušník tetích zemí a jejich pístup k zamstnání a práci. Zákaz diskriminace není absolutní, je prolomen ustanovením smrnice, které umožuje rozdílné zacházení, jež však musí být odvodnno. Dvod rozdílného zacházení tak mže být pouze ten, že charakteristika rasy nebo etnického pvodu pedstavuje podstatný a urující profesní požadavek, je-li jeho cíl legitimní a požadavek pimený srov Viz Ibidem 20

27 Smrnice dále zavádí povinnost lenských stát urit subjekty povené podporou rovného zacházení se všemi osobami bez diskriminace na základ rasy nebo etnické píslušnosti. Urení jejich potu a formy je ponecháno na jednotlivých státech 52. Závrem je teba uvést, že smrnice stanovila pouze minimální požadavky a umožnila tak lenským státm zachovat nebo pijmout písnjší ustanovení. Státy by mly zavést úinné, pimené a odrazující sankce pro pípady porušování povinností vyplývajících z této smrnice. Významná je i úprava problematiky dkazního bemene v soudním nebo jiném ízení, kdy smrnice stanoví, že lenské státy pijmou v souladu se svými právními ády nezbytná opatení, aby, jakmile se osoba cítí poškozena nedodržením zásady rovného zacházení a pedloží soudu nebo jinému píslušnému orgánu skutenosti nasvdující tomu, že došlo k pímé nebo nepímé diskriminaci, píslušelo odprci prokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. Dležité je i zmínní možnosti uplatnní zásad subsidiarity a proporcionality vyplývající z l. 5 SES Smrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zamstnání a povolání Úelem této smrnice je stanovit obecný rámec pro boj s diskriminací na základ náboženského vyznání i víry, zdravotního postižení, vku nebo sexuální orientace v zamstnání a povolání, s cílem zavést zásadu rovného zacházení v lenských státech. Smrnice uvádí, že diskriminace na základ náboženského vyznání i víry, zdravotního postižení, vku nebo sexuální orientace mže ohrozit dosažení cíl SES Za tímto úelem by mla být v celém Spoleenství zakázána jakákoliv pímá i nepímá diskriminace na základ náboženského vyznání i víry, zdravotního postižení, vku nebo sexuální orientace v oblastech zahrnutých touto smrnicí 54. Smrnice poskytuje pomrn širokou ochranu vyjmenovaným skupinám zamstnanc, resp. potencionálních zamstnanc, ale nevyžaduje, aby byly zamstnávány osoby bez 52 Srov srov Viz též 21

28 kvalifikace, schopností nebo dispozic pro výkon podstatných funkcí daného konkrétního povolání. Toto platí zejména pro ozbrojené síly, policii, vzeské nebo záchranné služby. Též rozdílná zacházení na základ dosaženého vku mohou být za uritých okolností oprávnná, vyžadují tudíž zvláštní ustanovení, která se mohou v jednotlivých státech lišit. Je zejména dležité rozlišovat mezi rozdílným zacházením odvodnným a diskriminací, která je nežádoucí, a jako taková musí být zakázána 55. Problematika soudní ochrany, sankcí a ustanovení o použití zásad subsidiarity a proporcionality je upravena podobn jako ve výše zmínné smrnici Rady 2000/43 ES, jedinou odchylku mžeme nalézt v úprav dkazního bemene. To nese dle ustanovení smrnice Rady 2000/78/ES taktéž žalovaný, ovšem s tou modifikací, že žalovanému nepísluší, aby prokazoval, že žalobce vyznává urité náboženské vyznání nebo víru, má zdravotní postižení, uritý vk nebo sexuální orientaci. Zjišování tchto skuteností náleží soudu nebo jinému píslušnému orgánu, a v tchto ízeních nemusí lenské státy uplatovat pedpisy o dkazním bemenu Smrnice Evropského Parlamentu a Rady 2002/73/ES, kterou se mní smrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o pístup k zamstnání, odbornému vzdlávání a postupu v zamstnání a o pracovní podmínky. Jedním z hlavních dvod pro pijetí této smrnice byl nedostatek smrnice 76/207 EHS spoívající v tom, že neobsahovala definici pojm pímá a nepímá diskriminace. V dsledku pijetí smrnice 2000/43/ES a smrnice 2000/78/ES bylo vhodné pipojit definice, které jsou v souladu s tmito smrnicemi, pokud jde o pohlaví. Dále bylo teba definovat pojmy obtžování a sexuální obtžování, jelikož tato jednání odporují zásad rovného zacházení pro muže a ženy. Smrnice stanoví, že profesní innosti, které mohou lenské státy vylouit z psobnosti smrnice 76/207 EHS, by mly být omezeny na ty, které vyžadují zamstnání osoby 55 Viz též 56 viz 22

29 jednoho pohlaví z dvodu povahy dotyných profesních inností, za pedpokladu, že sledovaný cíl je legitimní a v souladu se zásadou proporcionality Smrnice Rady 79/7 EHS o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpeení Úelem této smrnice je zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpeení. Vztahuje se hlavn na právní úpravu zajišující ochranu pro pípad nemoci, invalidity, stáí, pracovního úrazu a nemoci z povolání a nezamstnanosti, a dále na opatení o sociální pomoci. Smrnice se nevztahuje na opatení týkající se pozstalostních dávek a rodinných dávek, a dále se zásada rovného zacházení na základ ustanovení smrnice nedotýká opatení na ochranu žen z dvodu mateství. Smrnice ponechává lenským státm právo vylouit z její oblasti psobnosti mj. stanovení dchodového vku pro úely poskytování starobních dchod, poskytnutí nároku na starobní nebo invalidní dchod na základ odvozeného nároku manželky, nebo výhody poskytované v oblasti dchodového pojištní osobám, které vychovaly dti Smrnice Rady 86/378/EHS o provádní zásady stejného zacházení pro muže a ženy v zamstnaneckých systémech sociálního zabezpeení. Smrnice pokrývá rizika stáí, nemoci, mateství, invalidity, úrazu nebo nedobrovolné nezamstnanosti, týká se též osob hledajících zamstnání. Smrnice rovnž uvádí pípady, kdy úprava sociálního zabezpeení v zamstnaneckých systémech je v rozporu se zásadou stejného zacházení s muži a ženami, ale souasn stanoví v l. 9 pípady, kdy státy mohou odložit povinnou aplikaci zásady stejného zacházení. Tato smrnice zaznamenala v uplynulých 10 letech znané množství spor ped Evropským soudním dvorem a v dsledku tchto soudních pípad byla v roce 1996 novelizována smrnicí Rady z 20. prosince /97/EC srov

30 Smrnice Rady 96/97 ES, kterou se mní smrnice 86/378/ EHS o provádní zásady stejného zacházení pro muže a ženy v zamstnaneckých systémech sociálního zabezpeení. Touto smrnicí byl pedevším zrušen lánek 9 smrnice 86/378/ EHS. Tento lánek stanovil výjimku z rovného zacházení ve vci urení dchodového vku pro nárok na dávky ze zamstnaneckých systém Smrnice Rady 86/613/ EHS o provádní zásady stejného zacházení mezi muži a ženami v samostatné výdlené innosti vetn zemdlství a o ochran samostatn výdlen inných žen v thotenství a mateství. Úelem této smrnice je zajistit rovné zacházení mezi samostatn výdlen innými muži a ženami pokud jde o samotné zahájení podnikání, pi zizování podniku i jakékoli jiné formy samostatné výdlené innosti a dále zajistit, aby pi zizování podniku nebyly podmínky pro manžele více restriktivní než pro osoby mimo manželský svazek. Smrnice svým pedmtem úpravy zasahuje i do oblasti práva obchodního a daového. Dále smrnice zohleduje postavení manžel, a pedevším manželek, samostatn výdlen inných osob, kteí nebo které nemají žádný profesionální status. lenské státy musí podle smrnice zajistit, aby spolupracující manžel i manželka mli možnost úastnit se dobrovolnými píspvky na sociálním zabezpeení v pípadech, kdy již nejsou zahrnuti v systému sociálního zabezpeení osob samostatn výdlen inných 61. Smrnice se dotýká i ochrany samostatn výdlen inných pracovnic nebo manželek samostatn výdlen inných pracovník v thotenství a mateství. Úelem smrnice bylo zejména chránit ženy, jejichž postavení je nejasné, zvlášt manželky pracující v rodinných podnicích, vetn tch v zemdlském sektoru. Evropská komise však zaznamenala, že tato smrnice nemla takový úinek na osoby samostatn výdlen inné a jejich manžele (manželky), jaký se oekával, zejména pokud jde o ženy, které pracují v rodinných podnicích a nemají status ani zamstnance ani obchodního partnera, nebo jde o manžele i jinak píbuzensky svázané osoby srov. Ibidem 61 Viz

31 Smrnice Rady 92/85/EHS o zavedení opatení ke zlepšení bezpenosti a ochrany zdraví pi práci thotných pracovnic a pracovnic krátce po porodu nebo kojících dít. Tato smrnice je urena k ochran daných skupin žen ped specifickými riziky vyplývajícími z jejich povolání. Tato rizika spoívají v expozici nebezpeným vlivm, procesm nebo pracovním podmínkám. Taková rizika musí být zjištna a výsledky sdleny pracovnicím, nebo jejich pedstavitelm. Žádoucími opateními jsou zde pedevším úprava pracovních podmínek, pracovní doby, pevedení nebo poskytnutí dovolené 63. Smrnice uvádí pípady, kdy je zakázána expozice, kdy noní práce. Stanoví minimální délku mateské dovolené, pracovní volno pro prenatální vyšetení, zákaz výpovdi Charta základních práv EU Charta byla pijata 7. prosince 2000 bhem zasedání Evropské Rady v Nice. Je významným, ale v souasné dob nikoliv právn závazným dokumentem. Z jejího obsahu má pro problematiku zásady rovnosti a zákazu diskriminace význam pedevším Kapitola III, nazvaná Rovnost. Ustanovení lánku 21 nazvaného Ochrana ped diskriminaci pak výslovn deklaruje zákaz jakékoli diskriminace, zejména na základ pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického i sociálního pvodu, geneticky daných vlastností, jazyka, náboženského vyznání i pesvdení, politického i jiného smýšlení, píslušnosti k národnostní menšin, majetku, pvodu, postižení, vku i sexuální orientace. lánek 23 se pak zabývá speciáln rovností pohlaví, když stanovuje, že rovnost mezi muži a ženami musí být zajištna ve všech smrech, vetn zamstnání, práce a odmny za ni. Dále je pak princip rovnosti prolomen ve prospch menšinov zastoupeného pohlaví, a to prostednictvím opatení, stanovujících zvláštní výhody Viz též lánek Fuchs, M., Rovné píležitosti pro muže a ženy, Sociální politika, 11/ srov srov. 25