Zákon. 65/1965 Sb., zákoník práce. Datum pijetí: 16. ervna 1965 Datum úinnosti: 1. ledna Ve znní:

Transkript

1 Zákon. 65/1965 Sb., zákoník práce Datum pijetí: 16. ervna 1965 Datum úinnosti: 1. ledna 1966 Ve znní: zákona. 88/1968 Sb., zákona. 153/1969 Sb., zákona. 100/1970 Sb., zákona. 20/1975 Sb., zákona. 72/1982 Sb., zákona. 111/1984 Sb., zákona. 22/1985 Sb., zákona. 52/1987 Sb., zákona. 98/1987 Sb., zákona. 188/1988 Sb., zákona. 3/1991 Sb., zákona. 297/1991 Sb., zákona. 231/1992 Sb., zákona. 264/1992 Sb., zákona. 590/1992 Sb., zákona. 37/1993 Sb., zákona. 74/1994 Sb., zákona. 118/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu. 164/1995 Sb., zákona. 220/1995 Sb., zákona. 287/1995 Sb., zákona. 138/1996 Sb., zákona. 167/1999 Sb., zákona. 225/1999 Sb., zákona. 29/2000 Sb., zákona. 155/2000 Sb., zákona. 220/2000 Sb., zákona. 238/2000 Sb., zákona. 257/2000 Sb., zákona. 258/2000 Sb., zákona. 177/2001 Sb., zákona. 6/2002 Sb., zákona. 136/2002 Sb., zákona. 202/2002 Sb., zákona. 309/2002 Sb., zákona. 311/2002 Sb., zákona. 312/2002 Sb., zákona. 274/2003 Sb., zákona. 362/2003 Sb. (Novelizace nabývá úinnosti 1. ledna 2006.), zákona. 46/2004 Sb., zákona. 436/2004 Sb., zákona. 562/2004 Sb., zákona. 563/2004 Sb., zákona. 628/2004 Sb. Národní shromáždní eskoslovenské socialistické republiky se usneslo na tomto zákon:

2 ást první Všeobecná ustanovení Hlava první: Psobnost zákoníku práce (1) Mezi zamstnanci a zamstnavateli vznikají pracovnprávní vztahy. 1 (2) Pokud zákoník práce nebo jiný právní pedpis nestanoví jinak, vznikají pracovnprávní vztahy nejdíve od uzavení pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní innosti, a zakládá-li se pracovní pomr zamstnance volbou nebo jmenováním, nejdíve od jeho zvolení nebo jmenování. (3) Zamstnavatelé jsou povinni zajišovat rovné zacházení se všemi zamstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky vetn odmování za práci a jiných penžitých plnní a plnní penžité hodnoty, odbornou pípravu a píležitost dosáhnout funkního nebo jiného postupu v zamstnání; za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišování, které stanoví tento zákoník nebo zvláštní právní pedpis nebo kdy je pro to vcný dvod spoívající v povaze práce, kterou zamstnanec vykonává, a který je pro výkon této práce nezbytný. (4) V pracovnprávních vztazích je zakázána pímá i nepímá diskriminace z dvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického pvodu, národnosti, státního obanství, sociálního pvodu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, vku, náboženství i víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodin, politického nebo jiného smýšlení, lenství a innosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zamstnavatel; diskriminace z dvodu thotenství nebo mateství se považuje za diskriminaci z dvodu pohlaví. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podncování, navádní nebo vyvolávání nátlaku smujícího k diskriminaci. (5) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení z dvodu uvedeného v odstavci 4, pokud z povahy pracovních inností nebo souvislostí vyplývá, že tento dvod pedstavuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon práce, kterou má zamstnanec vykonávat, a který je pro výkon této práce nezbytný; cíl sledovaný takovou výjimkou musí být oprávnný a požadavek pimený. Za diskriminaci se rovnž nepovažuje doasné opatení zamstnavatele smující k tomu, aby pi pijímání zamstnanc do pracovnprávního vztahu, pi odborné píprav a píležitosti dosáhnout funkního nebo jiného postavení v zamstnání bylo dosaženo rovnomrného zastoupení muž a žen, pokud k takovému opatení existuje dvod spoívající v nerovnomrném zastoupení muž a žen u zamstnavatele. Postup zamstnavatele však nesmí smovat v neprospch zamstnance opaného pohlaví, jehož kvality jsou vyšší než kvality souasn s ním pijímaných zamstnanc do pracovnprávního vztahu. (6) Pímou diskriminací se rozumí jednání nebo opomenutí, kdy je, bylo, nebo by bylo, na základ rozlišování podle vymezených diskriminaních dvod ( 1 odst. 4), se zamstnancem zacházeno nevýhodnji i výhodnji než s jiným zamstnancem. (7) Nepímou diskriminací se rozumí jednání nebo opomenutí, kdy zdánliv neutrální rozhodnutí, rozlišování nebo postup zamstnavatele znevýhoduje i zvýhoduje zamstnance vi jinému na základ rozlišování podle vymezených diskriminaních dvod ( 1 odst. 4); nepímou diskriminací z dvod zdravotního stavu je i odmítnutí nebo opomenutí pijmout pimená opatení, která jsou v konkrétním pípad nezbytná, aby fyzická osoba se zdravotním postižením mla pístup k výkonu pracovní innosti a funknímu nebo jinému postupu v zamstnání. (8) Obtžováním se rozumí jednání, které je zamstnancem, jehož se to týká, oprávnn vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož zámr nebo dsledek vede ke snížení dstojnosti fyzické osoby nebo k vytváení nepátelského, ponižujícího nebo zneklidujícího prostedí na pracovišti. (9) Sexuálním obtžováním se rozumí jednání sexuální povahy v jakékoliv form, které je doteným zamstnancem oprávnn vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož zámr nebo dsledek vede ke snížení dstojnosti fyzické osoby nebo k vytváení nepátelského, ponižujícího nebo zneklidujícího prostedí na pracovišti nebo které mže být

3 oprávnn vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, které ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících z pracovnprávních vztah. (10) Obtžování z dvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického pvodu, zdravotního postižení, vku, náboženství i víry a sexuální obtžování se považuje za diskriminaci. 2 (1) Na vztahy vyplývající z výkonu veejné funkce se zákoník práce vztahuje, pokud to výslovn stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní pedpisy. (2) Pokud je veejná funkce vykonávána v pracovním pomru, ídí se tento pracovní pomr zákoníkem práce. 3 Pracovní vztahy mezi družstvem a jeho leny se ídí zákoníkem práce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak 1). 4 Na pracovnprávní vztahy justiních ekatel, státních zástupc, právních ekatel a na píslušníky ozbrojených sil v inné služb a na státní zamstnance podle služebního zákona 1a) se zákoník práce vztahuje, jen pokud to výslovn stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní právní pedpisy. 5 Pracovnprávní vztahy úedník územních samosprávných celk, ekatel pipravujících se na výkon státní služby, 1b) uitel vysokých škol, zamstnanc dopravy, vdc a velitel plavidel a len posádek plavidel provozujících vnitrozemskou a námoní plavbu, zamstnanc Probaní a medianí služby a Veejného ochránce práv se ídí zákoníkem práce, pokud zvláštní právní pedpis nestanoví jinak. 5a Tento zákon se nevztahuje na služební pomr píslušník bezpenostních sbor. (Paragraf 5a nabývá úinnosti 1. ledna 2006.) 6 (1) Pracovnprávní vztahy mezi zamstnanci a cizozemskými zamstnavateli na území eské republiky, jakož i mezi cizinci pracujícími na území eské republiky a tuzemskými zamstnavateli se ídí zákoníkem práce, pokud právní pedpisy o mezinárodním právu soukromém nestanoví jinak. (2) Je-li zamstnanec vyslán k výkonu práce na území jiného lenského státu Evropských spoleenství nebo je-li zamstnanec zamstnavatele z jiného lenského státu Evropských spoleenství vyslán k výkonu práce na území eské republiky, vztahuje se na nho úprava lenského státu, ve kterém je práce konána, pokud jde o a) délku pracovní doby a doby odpoinku, b) délku dovolené na zotavenou, c) minimální mzdu, minimální mzdové tarify a píplatky za práci pesas, d) bezpenost a ochranu zdraví pi práci, e) pracovní podmínky žen a mladistvých a zamstnanc peujících alespo o jedno dít mladší než ti roky, f) rovné zacházení s muži a ženami a zákaz diskriminace. Vta první se nepoužije, jsou-li nároky vyplývající z právních pedpis lenského státu Evropských spoleenství, z nhož byl zamstnanec vyslán pro nho výhodnjší. Výhodnost se posuzuje u každého pracovnprávního nároku samostatn. (3) Odstavec 2 písm. c) se nepoužije, jestliže doba vyslání zamstnance nepesáhne celkov dobu jednoho msíce v období posledních 12 msíc od poátku vyslání.

4 (4) Odstavec 2 písm. b) a c) se nepoužije, jestliže doba práce, která je vyslaným zamstnancem konána, nepesáhne celkem dobu 22 dn v období posledních 12 msíc od poátku vyslání. (5) Odstavce 2 až 4 se nevztahují na zamstnance orgán státní správy. Hlava druhá: Úastníci pracovnprávních vztah 7 (1) Pracovnprávní vztahy podle tohoto zákoníku mohou vzniknout jen se souhlasem fyzické osoby a zamstnavatele. (2) Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovnprávních vztah nesmí bez právního dvodu zasahovat do práv a oprávnných zájm úastník pracovnprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. (3) Zamstnavatel nesmí zamstnance jakýmkoliv zpsobem postihovat nebo znevýhodovat proto, že se zákonným zpsobem domáhá svých práv a nárok vyplývajících z pracovnprávních vztah. (4) Dojde-li v pracovnprávních vztazích k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má zamstnanec právo se domáhat, aby bylo upuštno od tohoto porušování, aby byly odstranny následky tohoto porušování a aby mu bylo dáno pimené zadostiuinní. (5) Pokud byla ve znané míe snížena dstojnost zamstnance nebo jeho vážnost na pracovišti a nebylo postaující zjednání nápravy podle odstavce 4, má právo na náhradu nemajetkové újmy v penzích. (6) Výši náhrady podle odstavce 5 urí soud s pihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo. Zamstnavatelé 8 (1) Zamstnavateli se pro úely tohoto zákoníku rozumí právnické nebo fyzické osoby, které zamstnávají fyzické osoby v pracovnprávních vztazích a pokud to stanoví zákon, též v obdobných pracovních vztazích. (2) Zamstnavatelé vystupují v pracovnprávních vztazích svým jménem a mají odpovdnost vyplývající z tchto vztah. Totéž platí o organizaních jednotkách zamstnavatel, stanoví-li to zvláštní pedpisy, popípad stanovy sdružení oban podle zvláštního zákona 29), je-li však úastníkem pracovnprávního vztahu zamstnavatel, nemže jím být souasn jeho organizaní jednotka a naopak. (3) Zamstnavatelé jsou povinni peovat o vytváení a rozvíjení pracovnprávních vztah v souladu s tímto zákoníkem, s ostatními právními pedpisy a s dobrými mravy. 8a Zpsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti v pracovnprávních vztazích jako zamstnavatel vzniká narozením. Zpsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovnprávních vztazích jako zamstnavatel vzniká dosažením 18 let vku. 8b (1) Pokud je úastníkem pracovnprávních vztah stát, je právnickou osobou a je zamstnavatelem; to platí rovnž pro obdobné pracovní vztahy. (2) Za stát v pracovnprávních vztazích jedná píslušná organizaní složka státu. 40) 9

5 (1) Právní úkony v pracovnprávních vztazích iní u zamstnavatelele, který je právnickou osobou, pedevším jeho statutární orgán, a u zamstnavatele, který je fyzickou osobou, zamstnavatel; místo nich je mohou init i osoby jimi povené. Jiní zamstnanci zamstnavatele, zejména vedoucí jeho organizaních útvar, jsou oprávnni jako orgány zamstnavatele init jménem zamstnavatele právní úkony vyplývající z jejich funkcí stanovených organizaními pedpisy. (2) Zamstnavatel mže v mezích své psobnosti písemn povit další své zamstnance, aby inili urité právní úkony v pracovnprávních vztazích jeho jménem. V písemném povení musí být uveden rozsah oprávnní poveného zamstnance. (3) Vedoucí zamstnanci zamstnavatele, jimiž se rozumjí jeho orgány (odstavec 1), jakož i jeho další zamstnanci, kteí jsou poveni vedením na jednotlivých stupních ízení u zamstnavatele, jsou oprávnni stanovit a ukládat podízeným zamstnancm pracovní úkoly, organizovat, ídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu úelu závazné pokyny. 9a (1) Právní úkony v pracovnprávních vztazích iní v pípadech uvedených v 8b vedoucí organizaní složky státu, 40) jíž se tyto právní úkony týkají. Jiní zamstnanci, zejména vedoucí organizaních útvar organizaní složky státu, jsou oprávnni init právní úkony vyplývající z jejich funkcí stanovených organizaními pedpisy. (2) Vedoucí organizaní složky státu mže uritými právními úkony v pracovnprávních vztazích povit další zamstnance, kteí pracují v této organizaní složce státu. (3) Vedoucími zamstnanci uvedenými v odstavci 1 se rozumjí vedoucí zamstnanci uvedení v 9 odst (1) Právní úkony orgán, popípad povených zamstnanc ( 9 odst. 1 a 2 a 9a odst. 1 a 2) zavazují zamstnavatele, který také z tchto úkon nabývá práv. (2) Jestliže orgán nebo povený zamstnanec pekroil právním úkonem v pracovnprávních vztazích své oprávnní, nezavazují tyto úkony zamstnavatele, pokud zamstnanec musel vdt, že tento orgán nebo povený zamstnanec své oprávnní pekroil. Totéž platí, jestliže právní úkon uinil zamstnanec zamstnavatele, který k tomu nebyl oprávnn ze své funkce ani tím nebyl poven. Zamstnanci 11 (1) Zpsobilost fyzické osoby mít v pracovnprávních vztazích práva a povinnosti a zpsobilost vlastními právními úkony nabývat tchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokud není dále stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let vku; zamstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by pedcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukoní povinnou školní docházku. (2) Práce fyzických osob ve vku do 15 let nebo starších 15 let do skonení povinné školní docházky je zakázána. Tyto osoby mohou vykonávat jen umleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní innost za podmínek stanovených zvláštním právním pedpisem. 40a) (3) Zamstnanec mže uzavít dohodu o hmotné odpovdnosti ( 176) nejdíve v den, kdy dosáhne 18 let vku. 12 (1) Zpsobilost k právním úkonm podle pedchozího ustanovení mže zamstnanec pozbýt jen rozhodnutím soudu. Právní úkony, k nimž není zpsobilý, iní za nho jeho zástupce; nemže však za nj uzavít dohodu o hmotné odpovdnosti. (2) Soud zpsobilost zamstnance k právním úkonm omezí a urí v rozhodnutí rozsah tohoto omezení, jestliže zamstnanec pro duševní poruchu, která není jen pechodná, nebo pro

6 nadmrné požívání alkoholických nápoj nebo jiných návykových látek i jed je schopen init jen nkteré právní úkony. (3) Jestliže zamstnanec pro duševní poruchu, která není jen pechodná, není vbec schopen init právní úkony, soud jej zpsobilosti k právním úkonm zbaví. (4) Soud zbavení nebo omezení zpsobilosti zmní nebo zruší, zmní-li se nebo odpadnou-li dvody, které k nim vedly. Zrušen. 13 Zastoupení 14 (1) Zastoupení vzniká na základ dohody o plné moci nebo rozhodnutím soudu. Zástupce jedná jménem zastoupeného a ze zastoupení vznikají práva a povinnosti pímo zastoupenému. (2) Zastupovat jiného nemže ten, kdo sám není zpsobilý k právním úkonm, ani ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. (3) Zástupce musí jednat osobn; dalšího zástupce si mže ustanovit, jen jestliže je to právním pedpisem stanoveno nebo úastníky dohodnuto. I z právních úkon dalšího zástupce vznikají práva a povinnosti pímo zastoupenému. (4) Pekroí-li zástupce rozsah svého oprávnní, je tím zastoupený vázán, jen pokud takový úkon schválí nebo na jeho základ jedná. 15 (1) Zamstnanec i zamstnavatel se mohou dát zastoupit jinou fyzickou osobou nebo jinou právnickou osobou. (2) K zastoupení je teba písemné plné moci, v níž musí být uveden rozsah zástupcova oprávnní, jinak je neplatná. (3) Není-li v plné moci udlené nkolika zástupcm ureno jinak, musí jednat všichni spolen. 16 (1) Plná moc zanikne, jestliže ji zastoupený odvolá nebo jestliže ji zástupce vypoví. Odvolání nebo vypovzení plné moci musí být uinno písemn, jinak je neplatné. Plná moc zanikne též smrtí nkterého z nich, popípad zánikem zamstnavatele. (2) Pro jiného než zástupce a zastoupeného je zánik plné moci úinný teprve tehdy, až se o nm doví. (3) Zeme-li zastoupený nebo vypoví-li zástupce plnou moc, je zástupce povinen ješt uinit vše, co nesnese odkladu, aby zastoupený neutrpl na svých právech újmu. Úkony takto uinné mají stejné právní následky, jako kdyby zastoupení ješt trvalo, pokud neodporují tomu, co zaídil ješt zastoupený nebo jeho ddici. 17 (1) Zástupcem zamstnance, který byl rozhodnutím soudu zbaven zpsobilosti k právním úkonm nebo jehož zpsobilost k právním úkonm byla rozhodnutím soudu omezena, je soudem ustanovený opatrovník. (2) Soud mže ustanovit opatrovníka také tomu, jehož pobyt není znám, jestliže je to teba k ochran jeho zájm nebo zájm spolenosti. Za týchž podmínek mže soud ustanovit opatrovníka i tehdy, jestliže je to teba z jiného vážného dvodu. (3) Dojde-li ke stetnutí zájm opatrovníka se zájmy zastoupeného nebo ke stetnutí zájm tch, kteí jsou zastoupeni týmž opatrovníkem, ustanoví soud zvláštního opatrovníka.

7 Hlava tetí 18 (1) Zamstnanci mají právo na informace a projednání. Zamstnavatel je povinen informovat zamstnance a jednat s nimi pímo, nepsobí-li u nho píslušný odborový orgán nebo rada zamstnanc nebo zástupci pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci (dále jen "zástupci zamstnanc"). Projednáním se rozumí jednání mezi zamstnavatelem a zamstnanci, popípad jednání mezi zamstnavatelem a zástupci zamstnanc za úelem dosažení shody. (2) Zamstnavatel je povinen informovat zamstnance o a) ekonomické a finanní situaci zamstnavatele, dsledcích jeho innosti na životní prostedí a jeho ekologických opateních, b) pevodu podle 249, c) právním postavení zamstnavatele a jeho zmnách, vnitním uspoádání a osob oprávnné jednat za zamstnavatele v pracovnprávních vztazích a uskutenných zmnách v pedmtu innosti zamstnavatele, d) pravdpodobném vývoji zamstnanosti u zamstnavatele, e) zamýšlených strukturálních zmnách, racionalizaních nebo organizaních opateních a opateních v souvislosti s hromadným propouštním zamstnanc podle 52 odst. 2 až 4, f) stavu a struktue zamstnanc, základních otázkách pracovních podmínek a jejich zmnách, g) bezpenosti a ochran zdraví pi práci v rozsahu stanoveném v ásti druhé hlav páté, h) opateních zamstnavatele smujících k zajištní rovného zacházení a k zamezení diskriminace, i) nabídce volných pracovních míst na dobu neuritou, která by byla vhodná pro další pracovní zaazení zamstnanc pracujících u zamstnavatele v pracovním pomru uzaveném na dobu uritou. (3) Zamstnavatel je povinen informovat doasn pidlené zamstnance agentury práce ( 38a) o nabídce volných pracovních míst. (4) Zamstnavatel je povinen se zamstnanci projednat a) pevod podle 249, b) opatení v souvislosti s hromadným propouštním zamstnanc podle 52 odst. 2 až 4, c) otázky v oblasti bezpenosti a ochrany zdraví pi práci v rozsahu stanoveném v ásti druhé hlav páté. 18a Zamstnanci zamstnavatel uvedených v 25d mají právo na informace a projednání týkající se zájm zamstnanc v rozsahu stanoveném ujednáním o zízení evropské rady zamstnanc nebo na základ jiného ujednaného postupu pro informace a projednání na nadnárodní úrovni nebo v rozsahu stanoveném v 25j odst b (1) Odborové orgány mají právo úastnit se pracovnprávních vztah vetn kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem.

8 (2) Zamstnavatel informuje píslušný odborový orgán zejména o a) vývoji mezd, plat, prmrné mzdy a jejích jednotlivých složek vetn lenní podle jednotlivých profesních skupin, pokud není dohodnuto jinak, b) záležitostech uvedených v 18 odst. 2. (3) Zamstnavatel projedná s píslušným odborovým orgánem zejména a) ekonomickou situaci zamstnavatele, b) normování práce podle zvláštního zákona 4a), c) zmny organizace práce, d) systém hodnocení a odmování zamstnanc, e) systém školení a vzdlávání zamstnanc, f) opatení k vytváení podmínek pro zamstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob peujících o dít mladší než 15 let a osob se zdravotním postižením 4b), vetn podstatných záležitostí pée o zamstnance, opatení ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostedí, organizování sociálních, kulturních a tlovýchovných služeb, g) další opatení, která se týkají vtšího potu zamstnanc, h) opatení uvedená v 18 odst. 3. (4) Pokud zamstnavatel s píslušným odborovým orgánem dosáhnou shody v otázkách uvedených v odstavci 3 písm. c), d), e), f) nebo g), lze je upravit dohodou. (5) Píslušné státní orgány projednávají s odborovými orgány otázky týkající se pracovních a životních podmínek zamstnanc a poskytují odborovým orgánm potebné informace. 19 Píslušný odborový orgán spolurozhoduje se zamstnavatelem o stanovení pídlu do fondu kulturních a sociálních poteb podle zvláštních pedpis 13) a o jeho erpání. 20 (1) Postup pi uzavírání kolektivních smluv (podnikových a vyššího stupn) stanoví zákon 14). (2) V kolektivních smlouvách lze upravovat mzdové a ostatní pracovnprávní nároky v rámci daném pracovnprávními pedpisy. Pokud tento zákon stanoví, ve kterých pípadech lze v kolektivních smlouvách zvyšovat nebo rozšiovat pracovnprávní nároky zamstnanc, vztahuje se to na zamstnavatele, kteí provozují podnikatelskou innost 15), není-li výslovn stanoveno jinak. (3) Nároky, které vznikly z kolektivní smlouvy jednotlivým zamstnancm, se uplatují a uspokojují jako ostatní nároky zamstnanc z pracovního pomru. 21 (1) Pracovnprávní nároky s výjimkou nárok mzdových a na cestovní náhrady, které lze podle pracovnprávních pedpis upravit v kolektivních smlouvách, mže zamstnavatel, u kterého nepsobí odborová organizace, stanovit vnitním pedpisem. (2) Pokud jsou nkteré pracovnprávní nároky upraveny kolektivní smlouvou i vnitním pedpisem, vydaným ped vznikem odborové organizace, platí úprava obsažená v kolektivní smlouv. (3) Vnitní pedpis je neplatný, pokud nebyl vydán písemn, nebo je v rozporu s právními pedpisy nebo byl vydán zamstnavatelem, u nhož psobí odborová organizace. 22 (1) Odborové orgány dbají o dodržování ustanovení tohoto zákoníku a ostatních pracovnprávních pedpis, vetn mzdových pedpis a právních pedpis o bezpenosti a ochran zdraví pi práci a o zamstnanosti (dále jen "pracovnprávní pedpisy"). (2) Píslušné odborové orgány mají právo vykonávat u zamstnavatel kontrolu nad dodržováním pracovnprávních pedpis, vnitních pedpis a závazk vyplývajících z kolektivních smluv. Pitom jsou oprávnny zejména a) vstupovat na pracovišt zamstnavatel,

9 b) vyžadovat od vedoucích zamstnanc potebné informace a podklady, c) podávat návrhy ke zlepšování pracovních podmínek, d) vyžadovat od zamstnavatel a od orgán jim nadízených, aby daly pokyn k odstranní zjištných závad, e) navrhovat zamstnavatelm, orgánm jim nadízeným a jiným orgánm poveným kontrolou dodržování zákonnosti v pracovnprávních vztazích, aby podle píslušných pedpis použili vhodných opatení vi vedoucím zamstnancm, kteí porušují pracovnprávní pedpisy nebo povinnosti vyplývající pro n z kolektivních smluv, f) vyžadovat od zamstnavatel, popípad od orgán jim nadízených zprávy o tom, jaká opatení byla uinna k odstranní závad zjištných pi výkonu kontroly nebo k provedení návrh, které podaly odborové orgány vykonávající tuto kontrolu. Týká-li se kontrola osobních údaj zamstnance, které jsou pedmtem ochrany osobnosti 30), lze údaje poskytnout jen s pedchozím souhlasem zamstnance. (3) V zaízeních na obranu vlasti mohou vykonávat tuto kontrolu jen ty odborové orgány, kterým je podle zvláštních pedpis povolen vstup do takových zaízení. (4) Právo kontroly náležející podle zvláštních pedpis jiným orgánm není ustanovením odstavce 2 doteno. 23 (1) Ústední orgány, které vydávají na základ tohoto zákoníku nebo jiných zákon pracovnprávní pedpisy, tak iní po jejich projednání s píslušným ústedním odborovým orgánem a s píslušnou organizací zamstnavatel. Ústední orgány mohou vydat pracovnprávní pedpisy pro jednotlivá odvtví jen v dohod s Ministerstvem práce a sociálních vcí a právní pedpisy k zajištní bezpenosti a ochrany zdraví pi práci též v dohod s píslušným orgánem státního odborného dozoru. (2) Návrhy zákon a návrhy ostatních právních pedpis týkajících se dležitých zájm pracujících, zejména hospodáských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, se projednávají s píslušnými ústedními odborovými orgány a píslušnými organizacemi zamstnavatel. Zrušen. 23a 24 (1) K zajištní práva na informace a projednání si mohou zamstnanci zamstnavatele, u nhož nepsobí odborová organizace, zvolit radu zamstnanc, popípad zástupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci. (2) Zamstnavatel informuje radu zamstnanc a projedná s ní záležitosti v rozsahu stanoveném v 18 odst. 2 písm. a) až f), h) a i) a odst. 3 písm. a) a b). (3) Zamstnavatel informuje zástupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci a projedná s nimi záležitosti v rozsahu stanoveném v 18 odst. 2 písm. g) a odst. 3 písm. c). 25 (1) Radu zamstnanc lze zvolit u zamstnavatele, který zamstnává více než 25 zamstnanc v pracovním pomru. Rada zamstnanc má nejmén ti, nejvýše 15 len. Poet len je vždy lichý. Zástupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci lze zvolit u zamstnavatele, který zamstnává více než deset zamstnanc v pracovním pomru; jejich celkový poet závisí na celkovém potu zamstnanc zamstnavatele a na rizikovosti vykonávaných prací, lze však ustavit nejvýše jednoho zástupce na deset zamstnanc. Poet len rady zamstnanc a zástupc pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci urí zamstnavatel po projednání s volební komisí ustavenou podle 25a odst. 2. (2) Funkní období rady zamstnanc a zástupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci trvá ti roky.

10 (3) Pro úely volby rady zamstnanc, popípad zástupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci je rozhodný poet zamstnanc zamstnavatele v pracovním pomru ke dni podání písemného návrhu na vyhlášení voleb. (4) Rada zamstnanc zvolí ze svých len na svém prvním zasedání pedsedu a informuje o tom zamstnavatele a zamstnance. (5) Pokud pi pechodu práv a povinností z pracovnprávních vztah u dosavadního zamstnavatele i u pejímajícího zamstnavatele psobí rada zamstnanc a zástupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci, pejímající zamstnavatel v pípadech uvedených v 18 odst. 2 a 3 plní povinnosti vi obma radám zamstnanc a zástupcm pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci, nedohodnou-li se mezi sebou a zamstnavatelem jinak. Rady zamstnanc a zástupci pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci plní své povinnosti podle 24 do dne, kdy jim uplyne funkní období. Jestliže ped uplynutím funkního období poet len jedné z rad zamstnanc klesl na mén než ti, pebírá její funkci druhá rada zamstnanc. (6) Rada zamstnanc a funkce zástupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci zaniká dnem a) kdy odborová organizace zamstnavateli prokáže, že vznikla a že u nho psobí, b) uplynutí funkního období, c) pevodu zamstnavatele, pokud u dosavadního zamstnavatele nebo u pejímajícího zamstnavatele psobí odborová organizace. (7) Rada zamstnanc zaniká krom pípad uvedených v odstavci 6 také dnem, kdy poet len rady zamstnanc klesl na mén než ti. (8) V pípadech stanovených v odstavcích 6 a 7 pedá rada zamstnanc nebo zástupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci veškeré podklady související s výkonem funkce zamstnavateli, který je uschová po dobu pti let ode dne zániku rady zamstnanc nebo funkce zástupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci. (9) lenství v rad zamstnanc a funkce zástupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci koní dnem a) vzdání se funkce, b) skonení pracovního pomru u zamstnavatele. 25a (1) Volby vyhlašuje zamstnavatel na základ písemného návrhu podepsaného nejmén jednou tetinou zamstnanc zamstnavatele v pracovním pomru nejpozdji do tí msíc ode dne doruení návrhu. (2) Volby organizuje volební komise složená nejmén ze tí, nejvýše z devíti zamstnanc zamstnavatele. Poet len volební komise urí zamstnavatel s pihlédnutím k potu zamstnanc a vnitnímu uspoádání. leny volební komise jsou zamstnanci podle poadí, ve kterém jsou podepsáni na písemném návrhu na volbu rady zamstnanc. Zamstnavatel informuje zamstnance o složení volební komise. Volební komisi je povinen poskytnout nezbytné informace a podklady pro úely voleb, zejména seznam všech zamstnanc v pracovním pomru. (3) Volební komise a) v dohod se zamstnavatelem stanoví a vyhlásí termín voleb nejmén jeden msíc ped jejich konáním a konený termín pro podání návrh kandidát, b) vypracuje a zveejní volební ád, c) sestaví kandidátní listinu z návrh zamstnanc zamstnavatele v pracovním pomru; listinu zveejní v dostateném pedstihu ped konáním voleb, d) organizuje a ídí volby, e) rozhoduje o stížnostech na chyby a nedostatky uvedené na kandidátní listin, f) sítá hlasy a o výsledku voleb sepíše písemný protokol ve dvou vyhotoveních; jedno vyhotovení pedá zvolené rad zamstnanc, popípad zvoleným zástupcm pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci, druhé zamstnavateli, g) o výsledku voleb informuje zamstnavatele a všechny zamstnance.

11 (4) Volby jsou pímé, rovné a tajné. Volbu je možno vykonat pouze osobn. K platnosti voleb je potebná úast alespo jedné poloviny zamstnanc zamstnavatele, kteí se k volbám mohli dostavit, protože jim v tom nebránila pekážka v práci nebo pracovní cesta. Každý voli mže hlasovat nejvíce pro tolik kandidát, kolik je míst v rad zamstnanc; jednomu kandidátu mže dát pouze jeden hlas. Nedodrží-li tato pravidla, je jeho hlas neplatný. (5) Volby se konají v pracovní dob a na pracovišti. Úast ve volbách je jiným úkonem v obecném zájmu a zamstnavatel je povinen poskytnout zamstnancm pro tyto úely na dobu nezbytn nutnou pracovní volno s náhradou mzdy ve výši prmrného výdlku. Náklady voleb hradí zamstnavatel. (6) Oprávnní volit a být volen mají všichni zamstnanci zamstnavatele v pracovním pomru. (7) Navrhovat kandidáty mže každý zamstnanec zamstnavatele v pracovním pomru. Návrh podává volební komisi písemn a musí jej doložit písemným souhlasem kandidáta, a to nejpozdji do termínu stanoveného volební komisí. (8) Volby se neuskutení v pípad, že volební komise neobdrží do koneného termínu pro podání návrh kandidát a) do rady zamstnanc alespo ti návrhy, b) na funkci zástupce pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci alespo jeden návrh. (9) leny rady zamstnanc a zástupci pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci jsou do pedem ureného potu zvoleni kandidáti s nejvtším potem získaných platných hlas. Kandidáti na dalších místech jsou náhradníky na tyto funkce; stávají se leny rady zamstnanc nebo zástupci pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci dnem, kdy se tyto funkce uvolní, a to v poadí podle potu získaných platných hlas ve volbách. Pi rovnosti hlas urí volební komise poadí losem. (10) Protokol o výsledku voleb uschovává zamstnavatel po dobu pti let ode dne voleb. 25b (1) Každý zamstnanec zamstnavatele v pracovním pomru a zamstnavatel mže podat volební komisi písemnou stížnost na chyby a nedostatky uvedené na kandidátní listin a navrhnout opravu, a to nejpozdji ti dny pede dnem voleb. Volební komise o stížnosti rozhodne a o svém rozhodnutí vyrozumí stžovatele písemn do dne pedcházejícího volbám. Rozhodnutí komise je konené a je vyloueno z pezkoumání soudem. (2) Každý zamstnanec zamstnavatele v pracovním pomru a zamstnavatel se mže podáním návrhu na vyslovení neplatnosti volby domáhat ochrany u soudu podle zvláštního zákona 30a), jestliže má za to, že došlo k porušení zákona, které mohlo podstatným zpsobem ovlivnit výsledek voleb. Návrh je teba podat písemn nejpozdji do osmi dn ode dne vyhlášení výsledk voleb. (3) Jestliže soud rozhodl, že volby jsou neplatné, konají se nejpozdji do tí msíc od právní moci rozhodnutí opakované volby. leny volební komise pi opakovaných volbách jsou zamstnanci podle 25a odst. 2 s vylouením tch zamstnanc, kteí psobili ve volební komisi a kteí byli kandidáty. 25c (1) lenové píslušného odborového orgánu, rady zamstnanc a zástupci pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci nesmjí být pro výkon své innosti diskriminováni nebo znevýhodnni ve svých nárocích; nesmjí být pro výkon své innosti ani zvýhodnni. (2) Zástupci zamstnanc a v pípad stanoveném v 18 odst. 1 vt druhé zamstnanci mají právo požadovat na zamstnavateli doplnní informací a odpovdi na dotazy. (3) Zástupci zamstnanc jsou povinni vhodným zpsobem informovat zamstnance na všech pracovištích o své innosti a o obsahu a závrech informací a projednání se zamstnavatelem. (4) Zamstnavatel je povinen umožnit zamstnancm konání voleb zástupc zamstnanc a vytvoit zástupcm zamstnanc na svj náklad podmínky pro ádný výkon jejich innosti, zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v pimeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potebné podklady.

12 (5) Zamstnavatel je povinen poskytnout lenm volební komise podle 25a odst. 2 a lenm píslušného odborového orgánu, rady zamstnanc a zástupcm pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci k výkonu jejich innosti pracovní volno v nezbytn nutném rozsahu s náhradou mzdy ve výši prmrného výdlku. Výkon funkce lena volební komise a výkon funkce lena zástupc zamstnanc je jiným úkonem v obecném zájmu. (6) lenové píslušného odborového orgánu, rady zamstnanc a zástupci pro oblast bezpenosti a ochrany zdraví pi práci jsou povinni zachovávat mlenlivost o skutenostech, o nichž se dovdí pi výkonu své funkce, pokud by porušením mlenlivosti mohlo dojít k prozrazení utajovaných skuteností nebo porušení oprávnných zájm zamstnavatele nebo zamstnanc. Tato povinnost trvá i po dobu jednoho roku po skonení výkonu jejich funkce, pokud zvláštní právní pedpis nestanoví jinak. (7) Zamstnavatel je povinen projednat se zamstnancem nebo na jeho žádost se zástupci zamstnanc stížnost zamstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovnprávních vztah. Tím není doteno právo zamstnance domáhat se svých práv u soudu. Pístup k nadnárodním informacím a projednání 25d Spolená ustanovení (1) Právo zamstnanc zamstnavatel s psobností na území Evropských spoleenství na nadnárodní informace a projednání se uskuteuje prostednictvím ujednaného postupu pro nadnárodní informace a projednání nebo prostednictvím evropské rady zamstnanc. Evropská rada zamstnanc se ustavuje na základ ujednání vyjednávacího výboru s ústedím nebo podle 25j. Zamstnavatel s psobností na území Evropských spoleenství je povinen vytvoit na svj náklad podmínky pro ustavení a ádnou innost vyjednávacího výboru, evropské rady zamstnanc nebo jiný ujednaný postup pro nadnárodní informace a projednání, zejména hradit náklady na organizování schzí, tlumoení, cestovné a ubytování len související s jejich ádnou inností a náklady na jednoho odborníka, pokud není s ústedím dohodnuta úhrada dalších náklad. (2) Povinnost poskytovat nadnárodní informace a projednání se vztahuje a) na zamstnavatele a skupiny zamstnavatel s psobností na území Evropských spoleenství se sídlem v eské republice, b) na organizaní jednotky zamstnavatele nebo skupiny zamstnavatel s psobností na území Evropských spoleenství se sídlem v eské republice 30b), c) na reprezentanty zamstnavatele nebo skupiny zamstnavatel s psobností na území Evropských spoleenství podle odstavce 7, kteí mají sídlo v eské republice. (3) lenským státem se pro úely tohoto zákoníku rozumí lenské státy Evropských spoleenství. (4) Zamstnavatelem s psobností na území Evropských spoleenství se pro úely tohoto zákoníku rozumí zamstnavatel, který má alespo zamstnanc v lenských státech a alespo ve dvou lenských státech po 150 zamstnancích. (5) Skupinou zamstnavatel s psobností na území Evropských spoleenství se pro úely tohoto zákoníku rozumí více zamstnavatel spojených jedním ídícím zamstnavatelem, která spluje tyto požadavky: a) alespo zamstnanc ve všech lenských státech, a b) alespo dva zamstnavatelé mají sídlo ve dvou rzných lenských státech, a c) alespo dva zamstnavatelé ve dvou rzných lenských státech zamstnávají alespo 150 zamstnanc. (6) ídícím zamstnavatelem se pro úely tohoto zákoníku rozumí zamstnavatel, který mže pímo nebo nepímo ídit jiného nebo jiné zamstnavatele skupiny zamstnavatel (ízený zamstnavatel). Za ídícího se považuje zamstnavatel, který ve vztahu k jinému zamstnavateli skupiny zamstnavatel pímo nebo nepímo a) mže jmenovat více než polovinu len správního, ídícího nebo dozorího orgánu tohoto zamstnavatele, nebo

13 b) kontroluje vtšinu hlas akcioná tohoto zamstnavatele, nebo c) vlastní vtšinu základního jmní tohoto zamstnavatele, pokud se neprokáže, že jiný zamstnavatel ve skupin zamstnavatel má vliv silnjší. Jestliže ve skupin zamstnavatel existuje více zamstnavatel, kteí splují tyto požadavky, ídící zamstnavatel se urí podle tchto požadavk v poadí uvedeném ve vt druhé. Pro tento úel práva ídícího zamstnavatele týkající se hlasování a jmenování zahrnují též práva jakýchkoli ízených zamstnavatel a práva všech osob nebo orgán, které jednají jménem ídícího zamstnavatele nebo ízeného zamstnavatele. Za ídícího zamstnavatele se však nepovažuje zamstnavatel ve vztahu k jinému zamstnavateli, v nmž má úast podle lánku 3 odst. 5 písm. a) nebo c) naízení Rady (EHS). 4064/89 z 21. prosince 1989 o kontrole sluování podnik. (7) Ústedím se pro úely tohoto zákoníku rozumí zamstnavatel s psobností na území Evropských spoleenství a ídící zamstnavatel ve skupin zamstnavatel s psobností na území Evropských spoleenství. Nemá-li ústedí sídlo v lenském státu, považuje se pro úely tohoto zákoníku za ústedí reprezentant jmenovaný ústedím. Není-li tento reprezentant jmenován, považuje se za ústedí zamstnavatel s nejvtším potem zamstnanc v lenských státech. (8) Informace a projednání se týkají jen zamstnavatel se sídlem v lenském státu, pokud není ujednán širší rozsah. (9) Poet zamstnanc se pro tyto úely stanoví jako prmrný poet zamstnanc bhem pedchozích dvou let ode dne podání žádosti nebo zahájení jednání ústedím podle 25e odst. 2. Ústedí je povinno zamstnancm nebo jejich zástupcm poskytnout informace o celkovém potu zamstnanc a jejich složení pro úely zjištní, zda je možno ustavit evropskou radu zamstnanc, nebo jiný postup pro nadnárodní informace a projednání. Zamstnanci nebo jejich zástupci mohou požádat o tyto informace svého zamstnavatele, který je povinen je získat od ústedí. (10) Pro leny vyjednávacího výboru, evropské rady zamstnanc nebo pedstavitele zamstnanc podle jiného ujednaného postupu, jakož i pro zamstnavatele platí 25c odst e Vyjednávací výbor (1) Vyjednávací výbor se ustavuje, aby za zamstnance vyjednával s ústedím o uzavení ujednání o ustavení evropské rady zamstnanc nebo jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání. (2) Jednání o ustavení vyjednávacího výboru zahájí ústedí z vlastní iniciativy nebo na písemnou žádost alespo 100 zamstnanc alespo dvou zamstnavatel nejmén ve dvou rzných lenských státech nebo na písemnou žádost jejich zástupc. (3) Vyjednávací výbor je složen nejmén ze tí a nejvíce ze 17 len. leny vyjednávacího výboru jsou zamstnanci zamstnavatele nebo skupiny zamstnavatel psobící na území Evropských spoleenství. Zamstnanci zamstnavatele z území každého lenského státu, v nmž má zamstnavatel nebo skupina zamstnavatel s psobností na území Evropských spoleenství sídlo, jsou zastoupeni jedním lenem. Další len je vyslán za zamstnance zamstnavatele z území každého lenského státu, kde je alespo 25 % zamstnanc, další dva lenové za zamstnance zamstnavatele z území každého lenského státu, kde je alespo 50 % zamstnanc, a ti další zástupci za zamstnance zamstnavatele z území každého státu, kde je alespo 75 % všech zamstnanc. (4) leny vyjednávacího výboru za zamstnance v eské republice jmenují ze zamstnanc zamstnavatele zástupci zamstnanc na spoleném zasedání. Nejsou-li ustaveni nebo nepsobí-li u nkterého zamstnavatele zástupci zamstnanc, mohou si zamstnanci tohoto zamstnavatele zvolit pedstavitele, který se za n úastní spoleného zasedání. Rozdlení hlas na spoleném zasedání se urí pomrn podle potu zastupovaných zamstnanc. (5) Ústedí svolá zakládající schzi vyjednávacího výboru bez zbyteného odkladu po tom, kdy je mu doruena informace o jmenování len vyjednávacího výboru. Na zakládající schzi si vyjednávací výbor zvolí pedsedu. Ped každým jednáním s ústedím má vyjednávací výbor právo sejít se na oddleném zasedání. Jestliže je to nezbytn teba, mže si k jednání pizvat odborníky. (6) Není-li dále stanoveno jinak, výbor pijímá usnesení vtšinou hlas všech svých len.

14 (7) Jednání mezi ústedím a vyjednávacím výborem, evropskou radou zamstnanc a orgánem zabezpeujícím jiný postup pro nadnárodní informace a projednání musí být vedeno se snahou o spolupráci. (8) Místa a data spolených jednání jsou pedmtem ujednání mezi vyjednávacím výborem a ústedím. Náklady na innost vyjednávacího výboru hradí zamstnavatel. 25f Usnesení o skonení vyjednávání Vyjednávací výbor se mže usnést nejmén dvoutetinovou vtšinou hlas všech svých len, že vyjednávání nebude zahájeno nebo že zahájené jednání bude ukoneno. O tom sepíše záznam, který podepíší všichni lenové vyjednávacího výboru. Stejnopis záznamu zašle výbor ústedí, které o této skutenosti informuje zamstnavatele a zamstnance nebo jejich zástupce. Nová žádost podle 25e odst. 2 mže být podána nejdíve za dva roky po tomto usnesení, pokud ústedí a vyjednávací výbor neujednají kratší dobu. 25g (1) Ústedí a vyjednávací výbor si mohou ujednat, že ustaví evropskou radu zamstnanc anebo si mohou ujednat jiný postup pro nadnárodní informace a projednání. Pi tom nejsou vázány 25j až 25l. (2) Evropská rada zamstnanc mže být rozšíena o zástupce zamstnanc zamstnavatele ze stát, které nejsou leny Evropských spoleenství, jestliže to ústedí a vyjednávací výbor ujednají. 25h Evropská rada zamstnanc ustavená ujednáním Ujednání o evropské rad zamstnanc musí být písemné a musí obsahovat zejména a) urení všech zamstnavatel, na které se vztahuje, b) zpsob ustavení a složení evropské rady zamstnanc, poet len, náhradník, délku funkního období, c) místo, etnost a trvání jednání evropské rady zamstnanc, d) úkoly, oprávnní a povinnosti evropské rady zamstnanc, ústedí a zamstnavatel pi výkonu práva zamstnanc na informace a projednání, e) zpsob svolávání schzí, f) zpsob financování náklad na innost evropské rady zamstnanc, g) ustanovení o postupu pi organizaních zmnách, h) dobu úinnosti ujednání o evropské rad zamstnanc a o možnosti zmn ujednání, vetn pechodných ustanovení. 25i Ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání Ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání musí být písemné a musí obsahovat zejména a) pedmt informací a projednání, pedevším nadnárodního charakteru, které se týkají dležitých zájm zamstnanc, b) zpsob a zajištní možnosti zástupc zamstnanc spolen projednat informace, které jim ústedí poskytne, c) zpsob a zajištní projednávání s ústedím nebo s jiným píslušným stupnm ízení. 25j Evropská rada zamstnanc ustavená podle zákona (1) Evropská rada zamstnanc podle tohoto zákoníku se ustaví, jestliže a) to spolen ujednají ústedí a vyjednávací výbor, nebo b) ústedí odmítá zahájit jednání do šesti msíc od podání žádosti zamstnanc podle 25e odst. 2 o ustavení evropské rady zamstnanc nebo jiného postupu pro nadnárodní informace a projednání, nebo c) do tí let od podání žádosti podle 25e odst. 2 ústedí a vyjednávací výbor nedosáhly ujednání o postupu a vyjednávací výbor se neusnesl o skonení vyjednávání podle 25f.

15 (2) Evropskou radu zamstnanc jmenují ze zamstnanc zástupci zamstnanc na spoleném zasedání. Nejsou-li ustaveni nebo nepsobí-li u nkterého zamstnavatele zástupci zamstnanc, zvolí si zamstnanci tohoto zamstnavatele pedstavitele, který se za n úastní spoleného zasedání. Rozdlení hlas na spoleném zasedání se urí pomrn podle potu zastupovaných zamstnanc. (3) Evropská rada zamstnanc má nejmén ti leny a nejvíce 30 len. Zamstnanci zamstnavatele z každého lenského státu mají zastoupení jedním lenem. Jestliže má zamstnavatel nebo skupina zamstnavatel mén než zamstnanc v lenských státech, pak zamstnanci zamstnavatele z každého lenského státu, kde je alespo 20 % zamstnanc, budou zastoupeni dalším lenem. Zamstnanci zamstnavatele z každého lenského státu, kde je alespo 30 % zamstnanc, budou zastoupeni dalšími dvma leny, kde je alespo 40 % zamstnanc, temi dalšími leny, a kde je alespo 50 % zamstnanc, tymi dalšími leny. Zamstnanci zamstnavatele z každého lenského státu, kde je alespo 60 % zamstnanc, jsou zastoupeni pti dalšími leny, kde je alespo 70 % zamstnanc, šesti dalšími leny, a kde je alespo 80 % zamstnanc, sedmi dalšími leny. (4) Jestliže má zamstnavatel nebo skupina zamstnavatel s psobností na území Evropských spoleenství celkem alespo zamstnanc v lenských státech, pak jsou zamstnanci zamstnavatele z každého lenského státu, kde je alespo 20 % zamstnanc, zastoupeni dalším lenem. Zamstnanci zamstnavatele z každého lenského státu, kde je alespo 30 % zamstnanc, temi dalšími leny, z lenského státu, kde je alespo 40 % zamstnanc, pti dalšími leny, z lenského státu, kde je alespo 50 % zamstnanc, sedmi dalšími leny. Zamstnanci zamstnavatele z každého lenského státu, kde je alespo 60 % zamstnanc, jsou zastoupeni devíti dalšími leny, z lenského státu, kde je alespo 70 % zamstnanc, 11 dalšími leny, a z lenského státu, kde je alespo 80 % zamstnanc, 13 dalšími leny. (5) leny evropské rady zamstnanc v eské republice jmenují ze zamstnanc zamstnavatele zástupci zamstnanc na spoleném zasedání. Nejsou-li ustaveni nebo nepsobí-li u nkterého zamstnavatele zástupci zamstnanc, zvolí si zamstnanci pedstavitele, který se za n úastní spoleného zasedání. Rozdlení hlas na spoleném zasedání se urí pomrn podle potu zastupovaných zamstnanc. (6) Jména svých len a jejich adresy do zamstnání je evropská rada zamstnanc povinna bez zbyteného odkladu oznámit ústedí, které tuto informaci pedá zamstnavatelm a zástupcm zamstnanc, popípad zamstnancm. (7) Funkní období evropské rady zamstnanc trvá tyi roky. Po uplynutí ty let od ustavující schze hlasuje evropská rada zamstnanc, zda bude s ústedím vyjednávat podle 25e, nebo zda se ustaví evropská rada zamstnanc podle tohoto ustanovení. Rozhodnutí pijímá rada dvoutetinovou vtšinou všech jmenovaných len. Pro vyjednávání se použije obdobn 25e. (8) Nejmén jednou za kalendání rok je ústedí povinno projednat s evropskou radou zamstnanc zejména a) organizaní uspoádání zamstnavatele a jeho ekonomickou a finanní situaci, b) pravdpodobný vývoj innosti, výroby, prodeje a zamstnanosti, c) investice a podstatné zmny organizace práce a technologie, d) pevody zamstnavatele nebo ásti jeho innosti, jeho dvody, podstatné dsledky a opatení vi zamstnancm, e) hromadné propouštní, jeho dvody, poty, strukturu a podmínky pro urení zamstnanc, s nimiž má být rozvázán pracovní pomr, a plnní, která mají zamstnancm píslušet krom plnní vyplývajících z právních pedpis. (9) Jestliže vzniknou výjimené okolnosti, které mají podstatný vliv na zájmy zamstnanc, je ústedí povinno bez zbyteného odkladu informovat evropskou radu zamstnanc a na její žádost s ní projednat potebná opatení. Je-li ustaven výbor podle 25k odst. 2, mže ústedí jednat s tímto výborem. lenm evropské rady zamstnanc, kteí byli zvoleni nebo jmenováni za zamstnavatele, kterého se mají opatení týkat, je však ústedí povinno umožnit úast na tomto projednání. Výjimenými okolnostmi se rozumí zejména a) zrušení, zánik nebo pevod zamstnavatele nebo jeho ásti, b) hromadné propouštní.

16 (10) Ústedí je povinno písemn informovat evropskou radu zamstnanc a projednávat s ní záležitosti stanovené v odstavcích 8 a 9, jestliže se týkají alespo dvou zamstnavatel se sídlem ve dvou rzných lenských státech; oprávnní evropské rady zamstnanc se vztahují jen na záležitosti, které se týkají lenských stát. 25k (1) Ústedí je povinno bez zbyteného odkladu svolat zakládající schzi evropské rady zamstnanc. Na této schzi si rada zvolí svého pedsedu a jeho zástupce. (2) Pedseda a za jeho nepítomnosti jeho zástupce zastupuje evropskou radu zamstnanc navenek a ídí její bžnou innost. Jestliže to považuje za nutné, ustaví rada tílenný výbor, který se skládá z pedsedy a dvou dalších len. lenové výboru musí být alespo ze dvou lenských stát. Výbor ídí bžnou innost. (3) Evropská rada zamstnanc má právo se sejít bez pítomnosti píslušných vedoucích zamstnanc k projednání informací, které jí pedává ústedí. Datum a místo jednání je pedmtem dohody s ústedím. Jednání evropské rady zamstnanc je neveejné. Evropská rada zamstnanc si mže pizvat odborníky, je-li to nezbytn nutné k plnní jejích úkol. Mže si též pizvat vedoucí zamstnance k podání dodatených informací a vysvtlení. (4) Není-li stanoveno jinak, evropská rada zamstnanc mže rozhodovat, je-li pítomna nadpoloviní vtšina jejích len; rozhodnutí rady jsou pijímána nadpoloviní vtšinou hlas pítomných len rady. (5) Evropská rada zamstnanc si mže stanovit jednací ád, který musí být písemný a musí být pijat vtšinou hlas všech len rady. 25l Jestliže se ústedí a vyjednávací výbor dohodly, že evropská rada zamstnanc bude rozšíena o zástupce zamstnanc stát, kteí nejsou leny Evropských spoleenství, pak nestanoví-li dohoda mezi ústedím a vyjednávacím výborem jinak, leny evropské rady zamstnanc za zamstnance zamstnavatele se sídlem v eské republice jmenují ze zamstnanc zamstnavatele zástupci zamstnanc na spoleném zasedání. Nejsou-li ustaveni nebo nepsobí-li u nkterého zamstnavatele zástupci zamstnanc, mohou si zamstnanci tohoto zamstnavatele zvolit pedstavitele pro toto spolené zasedání. Rozdlení hlas na spoleném zasedání se urí pomrn podle potu zastupovaných zamstnanc. Paragraf 25c platí i zde. 25m Ustanovení 25d až 25l se nepoužijí pro evropskou spolenost, pokud zvláštní právní pedpis 7) nestanoví jinak. 26 Orgány nadízené zamstnavatelm jsou povinny sledovat, jak zamstnavatelé plní své povinnosti pi vytváení pracovnprávních vztah a jejich rozvíjení ( 8 odst. 3), zjišovat píiny porušování pracovnprávních pedpis, vyvozovat z nho dsledky a soustavn vytváet podmínky pro jejich dodržování. ást druhá Pracovní pomr Hlava první: Vznik, zmny a skonení pracovního pomru 27 (1) Zamstnanec v pracovním pomru se podílí svou prací za mzdu podle pokyn zamstnavatele na plnní jejích úkol. (2) Pracovní pomr se zakládá smlouvou mezi zamstnavatelem a zamstnancem.

17 (3) Volbou se pracovní pomr zakládá v pípadech stanovených zvláštními pedpisy, popípad stanovami nebo usnesením píslušných orgán družstev nebo sdružení oban podle zvláštního zákona 29). (4) Jmenováním se pracovní pomr zakládá u vedoucích zamstnanc, jmenovaných do funkce podle zvláštních pedpis, a u vedoucích zamstnanc, které do funkce jmenuje u zamstnavatele, který je právnickou osobou, statutární orgán a u zamstnavatele, který je fyzickou osobou, zamstnavatel. (5) Vedoucími funkcemi, do nichž u zamstnavatele, který je právnickou osobou, jmenuje statutární orgán, a u zamstnavatele, který je fyzickou osobou, zamstnavatel, jsou funkce vedoucích zamstnanc a) v pímé ídící psobnosti 1. statutárního orgánu, je-li zamstnavatelem právnická osoba, 2. zamstnavatele, je-li zamstnavatelem fyzická osoba, b) v pímé ídící psobnosti vedoucího zamstnance pímo podízeného 1. statutárnímu orgánu, je-li zamstnavatelem právnická osoba, 2. zamstnavateli, je-li zamstnavatelem fyzická osoba za podmínky, že tomuto vedoucímu zamstnanci je podízen další vedoucí zamstnanec, c) na ústedních orgánech. Jmenování a odvolání mže provádt u zamstnavatele, který je právnickou osobou, výlun statutární orgán a u zamstnavatele, který je fyzickou osobou, výlun zamstnavatel. Je-li zamstnavatelem stát, jmenování a odvolání mže provádt výlun vedoucí organizaní složky státu. 40) Jmenováním a odvoláním nelze povit jinou osobu. Oddíl první: Pracovní smlouva a vznik pracovního pomru 28 Ped uzavením pracovní smlouvy je zamstnavatel povinen seznámit zamstnance s právy a povinnostmi, které by pro nho z pracovní smlouvy vyplynuly, a s pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž má práci konat. V pípadech stanovených orgány státní zdravotní správy je zamstnavatel povinen zajistit, aby se zamstnanec ped uzavením pracovní smlouvy podrobil vstupní lékaské prohlídce. Paragraf 1 odst. 3 až 5 a 7 odst. 2 až 6 platí i zde. 29 (1) V pracovní smlouv je zamstnavatel povinen se zamstnancem dohodnout: a) druh práce, na který je zamstnanec pijímán, b) místo výkonu práce (obec a organizaní jednotku nebo jinak urené místo), c) den nástupu do práce. (2) Mimoto lze v pracovní smlouv dohodnout další podmínky, na kterých mají úastníci zájem. 29a (1) Zamstnavatel mže se zamstnancem uzavít dohodu, kterou se zamstnanec zavazuje, že se po uritou dobu po skonení pracovního pomru, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdlené innosti, která by byla pedmtem innosti zamstnavatele nebo která by mla vi nmu soutžní povahu. (2) Zamstnavatel se v dohod podle odstavce 1 zaváže, že zamstnanci poskytne pimené penžité vyrovnání, nejmén ve výši prmrného msíního výdlku, za každý msíc plnní závazku. Penžité vyrovnání je splatné pozadu za msíní období. (3) Dohodu podle odstavce 1 mže zamstnavatel se zamstnancem uzavít, jestliže to lze od zamstnance spravedliv požadovat s ohledem na povahu informací, poznatk, znalostí pracovních a technologických postup, které získal v pracovním pomru u zamstnavatele a

18 jejichž využití pi innosti uvedené v odstavci 1 by mohlo zamstnavateli závažným zpsobem ztížit jeho innost; jestliže byla se zamstnancem sjednána zkušební doba ( 31), lze dohodu uzavít nejdíve po uplynutí zkušební doby, jinak je neplatná. (4) V dohod podle odstavce 1 mže být sjednána penžitá ástka, kterou je zamstnanec povinen zamstnavateli zaplatit, jestliže závazek poruší. Zaplacením penžité ástky závazek zamstnance zaniká. Výše penžité ástky musí být pimená povaze a významu podmínek uvedených v odstavci 3. (5) Zamstnavatel mže od dohody odstoupit pouze po dobu trvání pracovního pomru zamstnance. (6) Zamstnanec mže dohodu vypovdt, jestliže mu zamstnavatel nevyplatil penžité vyrovnání (nebo jeho ást) za píslušný msíc do 15 dn po uplynutí jeho splatnosti; dohoda zaniká prvním dnem kalendáního msíce následujícího po doruení výpovdi. (7) Dohoda podle odstavc 1 a 2 musí být uzavena písemn, jinak je neplatná; to platí obdobn pro odstoupení od dohody a pro výpov dohody podle odstavc 5 a 6. 29b Ustanovení o dohod podle 29a na pedagogické pracovníky škol a školských zaízení 4a) zizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, jehož pedmtem innosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen "svazek obcí"), a na pedagogické pracovníky v zaízeních sociální pée 4b) nelze použít. 30 (1) Pracovní pomr je sjednán na dobu neuritou, pokud nebyla v pracovní smlouv výslovn urena doba jeho trvání. (2) Pracovní pomr na dobu uritou mezi týmiž úastníky lze sjednat nebo dohodou úastník prodlužovat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního pomru; to platí i pro každý další pracovní pomr na dobu uritou sjednaný v uvedené dob mezi týmiž úastníky. Pokud od skonení pedchozího pracovního pomru na dobu uritou uplynula doba delší než šest msíc, k pedchozímu pracovnímu pomru na dobu uritou mezi týmiž úastníky se nepihlíží. (3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na pípady, kdy dochází ke sjednání pracovního pomru na dobu uritou a) podle zvláštního právního pedpisu nebo kdy zvláštní právní pedpis stanoví sjednání pracovního pomru na dobu uritou jako podmínku pro vznik dalších nárok, 30d) b) z dvodu náhrady doasn nepítomného zamstnance na dobu pekážek v práci na stran zamstnance ( 124 až 128), c) z vážných provozních dvod na stran zamstnavatele nebo z dvod spoívajících ve zvláštní povaze práce, kterou má zamstnanec vykonávat; uvedené dvody zamstnavatel blíže vymezí v písemné dohod s píslušným odborovým orgánem, kterou lze nahradit písemným vymezením zamstnavatele jen v pípad, že u nho nepsobí odborová organizace. (4) Sjedná-li zamstnavatel se zamstnancem pracovní pomr na dobu uritou, akoliv nebyly splnny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3, a oznámil-li zamstnanec ped uplynutím sjednané doby písemn zamstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zamstnával, platí, že pracovní pomr byl sjednán na dobu neuritou. Návrh na urení, zda byly splnny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3, mže jak zamstnavatel, tak i zamstnanec uplatnit u soudu nejpozdji ve lht dvou msíc ode dne, kdy ml pracovní pomr skonit uplynutím sjednané doby. (5) V kolektivní smlouv lze dohodnout okruh zamstnanc, se kterými nelze sjednat pracovní pomr na dobu uritou. (6) Ustanovení odstavc 2 až 5 se nevztahují na pracovní pomry na dobu uritou uzavené mezi zamstnavatelem zprostedkovávajícím zamstnání podle zvláštního právního pedpisu 30e) a zamstnancem za úelem výkonu práce u jiného zamstnavatele ( 38a a 38b). 31

19 (1) V pracovní smlouv mže být sjednána zkušební doba, která iní, pokud nebyla dohodnuta zkušební doba kratší, ti msíce. Sjednaná zkušební doba nemže být dodaten prodlužována. (2) Doba pekážek v práci, pro které zamstnanec nemže bhem zkušební doby konat práci, se zapoítává do zkušební doby v rozsahu nejvýše deseti pracovních dn. (3) Zkušební doba musí být sjednána písemn, jinak je její sjednání neplatné. (4) Zrušen. 32 (1) Zamstnavatel je povinen uzavít pracovní smlouvu písemn. Jde-li však o sjednání pracovního pomru na dobu kratší než jeden msíc, je povinen tak uinit, jen jestliže o to zamstnanec požádá nebo jde-li o zamstnance, který byl rozhodnutím soudu zbaven zpsobilosti k právním úkonm nebo jehož zpsobilost k právním úkonm byla rozhodnutím soudu omezena. (2) Jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zamstnavatel povinen vydat zamstnanci. (3) Pokud pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního pomru, je zamstnavatel povinen zamstnance o nich písemn informovat, a to nejpozdji do jednoho msíce od vzniku pracovního pomru; to platí i o zmnách tchto údaj. Informace musí obsahovat a) jméno zamstnance a název a sídlo zamstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno a adresu zamstnavatele, je-li fyzickou osobou, b) bližší oznaení druhu a místa výkonu práce, c) nárok na délku dovolené na zotavenou, popípad uvedení zpsobu urování nároku na dovolenou, d) údaj o výpovdních dobách, e) údaj o mzd a zpsobu odmování, splatnosti mzdy, termínu výplaty mzdy, místu a zpsobu vyplácení mzdy, f) stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení pracovní doby. (4) Vysílá-li zamstnavatel zamstnance k výkonu práce na území jiného státu, je povinen jej pedem informovat o dob trvání tohoto vyslání a o mn, ve které mu bude vyplácena mzda. (5) Informace uvedené v odstavci 3 písm. c), d) a f) a v odstavci 4 mohou být nahrazeny odkazem na píslušný pracovnprávní pedpis nebo na kolektivní smlouvu nebo vnitní pedpis. (6) Povinnost písemn informovat zamstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního pomru se nevztahuje na pracovní pomry sjednané na dobu kratší než jeden msíc. Vznik pracovního pomru 33 (1) Pracovní pomr na základ pracovní smlouvy vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouv jako den nástupu do práce. (2) Jestliže zamstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž by mu v tom bránila pekážka v práci, nebo do týdne neuvdomí zamstnavatele o této pekážce, mže zamstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Zrušen Povinnosti vyplývající z pracovního pomru (1) Ode dne, kdy vznikl pracovní pomr, a) zamstnavatel je povinna pidlovat zamstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytváet podmínky pro úspšné plnní jeho pracovních úkol a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními pedpisy nebo kolektivní nebo pracovní smlouvou,

20 b) zamstnanec je povinen podle pokyn zamstnavatele konat osobn práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní dob a dodržovat pracovní káze. (2) Pi nástupu do práce musí být zamstnanec ádn seznámen s pracovním ádem platným u zamstnavatele ( 82) a s právními a ostatními pedpisy k zajištní bezpenosti a ochrany zdraví pi práci, jež musí pi své práci dodržovat. Zamstnanec musí být také ádn seznámen s kolektivní smlouvou a s vnitními pedpisy. (3) Zamstnavatel je povinen pedkládat píslušnému odborovému orgánu ve lhtách s ním dohodnutých zprávy o sjednaných nových pracovních pomrech. Oddíl druhý: Zmny pracovního pomru 36 Zmna sjednaných pracovních podmínek (1) Sjednaný obsah pracovní smlouvy lze zmnit jen tehdy, dohodnou-li se zamstnavatel a zamstnanec na jeho zmn. Byla-li pracovní smlouva uzavena písemn, musí zamstnavatel provést písemn i její zmnu. (2) Konat práce jiného druhu nebo v jiném míst než byly sjednány v pracovní smlouv, je zamstnanec povinen jen výjimen v pípadech uvedených v 37 a Pevedení na jinou práci (1) Zamstnavatel je povinen pevést zamstnance na jinou práci, a) pozbyl-li zamstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékaského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpeení dlouhodob zpsobilost konat dále dosavadní práci nebo ji nesmí konat pro onemocnní nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti ureném rozhodnutím píslušného orgánu ochrany veejného zdraví nejvyšší pípustné expozice 5), b) koná-li thotná žena, žena, která kojí nebo matka dítte mladšího než devt msíc práci, kterou nesmjí být tyto ženy zamstnávány nebo která podle lékaského posudku ohrožuje její thotenství nebo mateské poslání, c) je-li nutné podle lékaského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy v zájmu ochrany zdraví jiných osob ped infekními nemocemi, d) je-li to teba podle pravomocného rozhodnutí soudu, e) je-li zamstnanec pracující v noci na základ lékaského posudku uznán nezpsobilým pro noní práci, f) požádá-li o to thotná žena, žena, která kojí nebo matka dítte mladšího než devt msíc, která pracuje v noci. (2) Zamstnavatel mže pevést zamstnance na jinou práci, a) dala-li zamstnanci výpov z dvod uvedených v 46 odst. 1 písm. e) a f), b) bylo-li proti zamstnanci zahájeno trestní ízení pro podezení z úmyslné trestné innosti spáchané pi plnní pracovních úkol nebo v pímé souvislosti s ním ke škod na majetku zamstnavatele, a to na dobu do pravomocného skonení trestního ízení, c) pozbyl-li zamstnanec doasn pedpoklady stanovené právními pedpisy pro výkon sjednané práce, avšak v tomto pípad nejdéle celkem na 30 pracovních dn v kalendáním roce. (3) Nelze-li dosáhnout úelu pevedení podle pedchozích odstavc pevedením zamstnance v rámci pracovní smlouvy, mže ho zamstnavatel pevést v tchto pípadech i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouv, a to i kdyby s tím zamstnanec nesouhlasil. (4) Zamstnavatel mže pevést zamstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné poteby na jinou práci, než byla sjednána, a) nemže-li zamstnanec konat práci pro prostoj ( 129) nebo pro perušení práce zpsobené nepíznivými povtrnostními vlivy,