Seminární práce. Klastry

Transkript

1 Seminární práce Klastry Reginální management 2006 Tmáš Severa 5. PÚPN 1

2 1. Definice klastru Kncepce klastrů není nvá. Již v rce 1890 si vlivný britský eknm Alfred Marshall všiml, že průmyslvé bry jsu čast gegraficky kncentrvány a získávají významný prspěch z externalit, jak jsu úspry z rzsahu a tzv. "přelévání" (spillvers), genervaných těmit kncentracemi. Tyt externality vznikají v důsledku: přilákání a rzvje příbuzných brů pskytujících specializvané vstupy a služby (včetně výrbců specializvanéh zařízení pr daný průmysl) vytváření rezerváru specializvaných pracvních sil se všemi dvednstmi, znalstmi a knw hw ptřebným pr dané dvětví šíření nápadů, znalstí a technických pstupů mezi pdniky v rámci dvětví vytvření "průmyslvé atmsféry" se subrem frmálních a nefrmálních pracvních praktik, zvyků, tradic, sciálních hdnt a specializvaných institucí, které umžňují danému průmyslu, aby se invval a efektivně fungval. Rzvj těcht zdrjů (tj. dvednsti, znalsti, ddavatelé, specializvané instituce) je mžný právě tím kritickým mnžstvím dsaženým gegraficku kncentrací knkrétníh průmyslu. Marshallva analýza se vztahvala k průmyslvým kncentracím frmvaným během průmyslvé revluce. Mnhé z nich stále ještě existují. A c je zajímavější, že průmyslvé bry vzniklé během 20. stletí a také nejnvější bry jak jsu digitální média a bitechnlgie, jsu rvněž příkladem silných gegrafických kncentrací. Pkračvatelem tét a dalších prací se v mderní eknmické terii stal Michael Prter, prfesr Harvard Business Schl a uznávaný expert na knkurenceschpnst, svu publikací z rku 1990 nazvanu "Knkurenceschpnst nárdů. V tét práci definuje klastry jak " gegraficku kncentraci vzájemně prpjených pdniků, specializvaných ddavatelů, pskytvatelů služeb, pdniků v příbuzných brech a přidružených institucí zvláště těch, které splu sutěží ale také splupracují". Také OECD uznala klastry jak významný nástrj pr rzvj knkurenceschpných eknmik. Definuje klastry jak "sítě vzájemně závislých pdniků, institucí prdukujících znalsti, pdpůrných institucí (např. centra pr transfer technlgií, vědecktechnické parky apd.) a zákazníků prpjených d výrbníh řetězce, který vytváří přidanu hdntu. Kncepce klastrů přesahuje netwrking pdniků, jelikž pjímá všechny frmy sdílení znalstí a výměny a také přesahuje tradiční sektrvu analýzu. Autři strategie budu nadále v textu využívat tut definici, která nejlépe vystihuje ptřeby předlženéh dkumentu. "Průvdce guvernéra klastry" publikace zpracvaná v USA ppisuje pdstatněnst "invačních klastrů" následujícím způsbem: " eknmická síla USA závisí na schpnsti každéh státu úspěšně sutěžit na světvém trhu. Každý stát musí využít svých jedinečných výhd, které má vůči jiným státům, a stavět na svých silných stránkách nalezených ve svých místních "invačních klastrech" výrazných skupinách sutěžících a splupracujících pdniků, ddavatelů, pskytvatelů služeb a výzkumných institucí." Tent průvdce definuje klastry jak: " gegraficky prvázané kncentrace pdbných, příbuzných neb dplňujících se pdniků s aktivními kanály pr pdnikatelské a bchdní 2

3 transakce, kmunikaci a dialg, které sdílejí specializvané infrastruktury, trh práce a služby, a které čelí splečným příležitstem a hržením." Evrpská kmise p nedávné analýze reginálních klastrů v Evrpě definvala klastry jak skupiny nezávislých pdniků a přidružených institucí, které jsu: splupracující a sutěžící gegraficky kncentrvané v jednm neb něklika reginech, i když tyt klastry mají glbální rzsah. Faktr gegrafické blízksti je pdmínku vytvření nefrmálních vazeb, které jsu pr existenci a fungvání klastru esenciální. Puze díky těmt vazbám mhu mezi členy klastru vznikat splečné rzvjvé prjekty a tím je plně využít růstvý ptenciál bru v daném reginu. specializvané v knkrétní blasti prvázané splečnými technlgiemi a dvednstmi zalženy buď na vědeckých pznatcích neb tradičních dvětvích. Klastrvání je prces, kterým splečnsti půsbící ve stejném neb příbuzném dvětví splupracují na splečných prjektech, rzvíjejí splupráci s vyskými šklami, výzkumnými institucemi a sukrmým sektrem za účelem zvýšení knkurenceschpnsti a eknmickéh růstu v rámci danéh sektru a reginu. Zpráva Evrpské kmise pkračuje, že klastrvání má pzitivní vliv na invace a knkurenceschpnst, frmvání dvednstí a infrmací, a na růst pdniků a jejich dluhdbu dynamiku. V jádru všech úspěšných klastrů je celá řada splečných prvků a linií. Jedná se : pznání, že klastry by měly být vedeny pdnikatelskými a veřejnými lídry pchpení významu splupráce a sutěže silné vazby mezi pdniky a institucemi pznání, že klastrvý přístup je systémvý, v němž všichni účastníci hrají stejně důležitu rli dbru splupráci a dialg mezi všemi účastníky v rámci pmci pdnikům při řešení jejich splečných prblémů, zlepšení knkurenceschpnsti a zvyšvání invační úrvně Různé typy klastrů Literatura definuje dva základní typy klastrů, které existují také na území České republiky Klastry zalžené na hdntvém řetězci Klastry zalžené na hdntvém řetězci jsu becně definvány sítí ddavatelských vazeb, mezi nimiž existuje lineární prpjení d survin p finální výrbek. Například autmbilvý klastr je bvykle vybudván klem páteře hdntvéh řetězce spjujícíh výrbce autmbilů s jeh ddavateli, kteří mhu být dále spjeni s výrbci specializvaných průmyslvých zařízení, elektrniky, plastů, gumy a textilu. Pdpra tht druhu klastrů se zaměřuje na dvětví a jeh nižší úrvně pdél celéh hdntvéh řetězce v závislsti na 3

4 jejich knkrétních ptřebách. V České republice jsu t například prjekty dřevařskéh klastru v Mravskslezském kraji, klastru balvých systému v Pardubickém a Králvehradeckém kraji neb prjekt technických textilií v NUTS II. Severvýchd Klastry zalžené na kmpetencích Klastr zalžený na kmpetencích se sustředí na knkrétní blast technické expertízy neb kmpetence v reginu, jak jsu například výzkumné neb vzdělávací dvednsti. V tmt typu klastru se nejedná klíčvé ddavatelské vazby v rámci danéh dvětví, ale aplikaci samtných znalstí a expertízy čast napříč velmi rzdílnými hspdářskými aktivitami. Příkladem takvéh klastru by mhly být infrmační technlgie a sftware v Mravskslezském kraji neb prjekt bitechnlgie v Jihmravském kraji, jejichž gegrafická kncentrace může být zřejmá, avšak aplikace a klienti pr tyt dvednsti jsu velmi různrdé. Čast se vyskytuje tázka ideální veliksti klastru. Na jedné straně velmi malý pčet účastníků ztrácí výhdy kritickéh mnžství. Na druhé straně příliš velký pčet pdniků může vést ke slžité a nesnadné krdinaci a netwrkingu. Odpvěď tedy závisí na dynamice reginu, úrvni důvěry mezi zainteresvanými pdniky a zaměření klastru. MPO stanvil na základě zkušenstí ze zahraničí jak minimální velikst klastru 15 účastníků v rámci pdmínek žádsti financvání. Předpkládá se však, že velikst klastrů bude značně větší. 2. Klastrvá iniciativa Zatímc některé klastry se vytvářejí spntánně, nejlepší praktiky vývje mderní eknmiky ukazují, že jak vláda, tak reginální samsprávy mhu sehrávat významnu pdpůrnu rli při pmci klastrům rzvíjet se a expandvat. Tam, kde se takvá pdpra frmalizvala d ucelenéh prgramu činnstí s cílem napmáhat rzvji klastrů za plnéh či částečnéh financvání vládu, hvříme klastrvé iniciativě. Finanční pdpra pr klastry, která umžní vznik širké škály klastrvých iniciativ v celé zemi, je v ČR dstupná prstřednictvím OPPP. Některé klastrvé iniciativy budu pdprvat stávající klastry, jiné se sustředí na rzvj nvých klastrů Agentury pr pdpru invačníh pdnikání CzechInvest Agentura pr pdpru pdnikání a investic CzechInvest je státní příspěvkvá rganizace pdřízená Ministerstvu průmyslu a bchdu ČR. Vznikla 2. ledna 2004 slučením s dalšími dvěma agenturami ministerstva s Agenturu pr rzvj pdnikání (ARP) a Agenturu pr rzvj průmyslu ČR (CzechIndustry). Hlavním psláním agentury je pdpra knkurenceschpnsti českých pdnikatelů. CzechInvest má zahraniční zastupení v 6 zemích světa (USA Illinis a Kalifrnie, Velká Británie, Německ, Japnsk, Francie, Belgie). V ČR je vytvřena síť reginálních kanceláří agentury CzechInvest, jejichž pracvníci pskytují infrmace strukturálních fndech EU a systému státní pdpry, pmáhají při vyplňvání žádstí pdpru, tyt žádsti přijímají a dhlíží také na čerpání finančních prstředků pr jedntlivé prjekty. RERA a.s. splupracuje 4

5 s reginální kanceláří CzechInvest v Českých Budějvicích v blasti přílivu zahraničních investic. Aktivity RERA a.s. jak zástupce agentury CzechInvest: pmc investrům při vyhledávání vhdných lkalit pr lkalizaci jejich investičních záměrů splupráce s develpery při realizaci jejich pdnikatelských záměrů aktivní prpagace reginu v zahraničí v blasti přílivu zahraničních investic pmc s vyhtvením marketingvých materiálů a s prezentváním suhrnných infrmací průmyslvých zónách a dalších investičních příležitstech v reginu shrmažďvání relevantních infrmací reginu za účelem aktualizace databází agentury CzechInvest (jedná se zejména databázi subddavatelů a průmyslvých nemvitstí) RERA dále sleduje vývj významných výrbních pdniků na území reginu a v rámci svých mžnstí a kmpetencí pmáhá rzvíjet jejich investiční a pdnikatelské aktivity. CzechInvest se snaží klastrvé aktivity pdprvat prstřednictvím prgramů financvaných Evrpsku unií a státem. Jedním z příkladů je jihčeský EKOGEN, který získal dtaci z prgramu Klastry (sučást Operačníh prgramu Průmysl a pdnikání*) na pčáteční vyhledávání firem a nyní pžádal pdpru na zalžení a rzvj. Klastr se zabývá zpracváváním jemných anrganických dpadních materiálů ve stavebnictví, knkrétně pr výrbu anhydritvých pjiv, sádrkartnu, cementu a pdbně. V sučasné dbě má EKOGEN patnáct členů a úzce splupracuje s Klknervým ústavem ČVUT. *OPPP = jeden z nejúspěšnějších peračních prgramů z hlediska rychléh reálnéh čerpání evrpských prstředků v ČR. Je t silný nástrj pr pdpru knkurenceschpnsti zvláště malých a středních pdniků. Velká část prstředků přímé pdpry směřuje d blasti, které přím předznamenávají vyšší prduktivitu práce a hmatatelné výstupy JAIP Jihčeská agentura pr pdpru invačníh pdnikání. p. s. (JAIP), vznikla v červnu 2005 přeměnu platfrmy Steering Cmmittee pr pdpru invací v Jihčeském kraji (SCI) d neziskvé splečnsti a v sučasné dbě přebírá všechny její činnsti a pravmci. Platfrma SCI fungvala d rku 2003 při Jihčeské hspdářské kmře, sdružvala zástupce reginu, kteří se aktivně zabývali řízením pdpry invací v Jihčeském kraji prstřednictvím Rady a Pracvní skupiny SCI. Jediným zakladatelem JAIP je Jihčeská hspdářská kmra. Pdpra klastrvých iniciativ v JK Prjekt navazuje na aktivity z rku 2005, kdy byla zpracvávána analýza vhdnsti eknmických dvětví pr vznik klastrů v Jihčeském kraji a pdpra knkrétních záměrů klastrů v rámci OPPP. JAIP identifikuje knkrétní mžné klastrvé iniciativy v rámci pdrbnéh rzlišení brvé klasifikace eknmických činnstí resp. parametrů výstupů dílčích eknmických disciplín na prdukčních charakteristikách eknmiky JK. Na základě selekce ptenciálních multimdálních klastrů a klastrů bez mžnsti sučasné pdpry z prgramu KLASTRY v rámci OPPP vyšetří navržené kvalitativní faktry určující 5

6 ptenciál klastrvé iniciativy ve vybraných blastech, dále pak ve vybraných blastech rzpracuje kncept pdpry vč. identifikace ptenciálních subjektů. Systémvý nástrj klastr - vhdnst využití v JK Cílvým stavem byl vypracvání kmplexníh materiálu pr psuzvání knkrétníh systematickéh nástrje implementvanéh za účelem zvyšvání eknmické úrvně daných gegrafických lkalit. Jednal se především psuzení vhdnsti "klastrvání" v JK prstřednictvím realizace jedntlivých činnstí v rámci prjektu. Vzniknul tak pdkladvý materiál pr rzhdvání účelnsti implementace "Klastru" pr sučasné i další prgramvací bdbí strukturálních fndů, které pamatuje v pměrně velkém rzsahu na prgramvu pdpru tht nástrje. Zárveň byl základním metdickým i věcným pdkladem pr zpracvávání žádstí d tht prgramu CEVTECH Na základě ptřeby užší splupráce výrbníh sektru s institucemi z blasti vědy a výzkumu, snahy psílit invační pdnikání a také vzhledem k výhledvě stabilním trendům finanční pdpry těcht aktivit ze strany EU a státu se řada firem a institucí půsbících zejména v Jihčeském kraji rzhdla zalžit zájmvé sdružení právnických sb CEVTECH Centrum vdárenských technlgií klastr firem a vědeckvýzkumných institucí v bru vdárenství a dalších služeb pr živtní prstředí. Myšlenka zalžení prvníh klastru v Jihčeském kraji vznikla na přelmu let 2004 a Iniciátrem byla skupina firem kl splečnsti Envi-pur, s. r., které se zabývají rzvjvými prjekty, vývjem a výrbu technlgií pr živtní prstředí a jejich kmpnentů. První důležité setkání prběhl v lednu 2005, v návaznsti na něj byl prveden mapvání vhdných firem a institucí. V tét fázi byla také zpracvána žádst pdpru z Operačníh prgramu průmysl a pdnikání. Lidé, kteří stáli u zrdu klastru se d té dby také pdílí na neustálé výměně infrmací mezi jedntlivými facilitátry (tj. iniciátry) klastrvých aktivit v České republice, agenturu Czechinvest, která má na starsti implementaci dtačníh prgramu Klastry a dalšími institucemi, které se tut prblematiku zabývají. Tak vznikl subr zkušenstí v tmt u nás nvém bru. Mapvání firem, které by byly nejvhdnější jak členvé klastru, prkázal, že ptenciál v reginu je velký a že zde půsbí firmy v mnha příbuzných dvětvích a existuje mezi nimi i velký ptenciál pr splupráci. Od té dby se také vyvíjela představa knkrétních cílech a předpkládané činnsti sdružení. Tyt aktivity, stejně jak práce na splečných zakázkách, se začaly pstupně rzvíjet. Vznikla následující představa : brvě bude sdružení půsbit v blasti technlgií pr živtní prstředí, přičemž snahu je pskytvat kmpletní šíři služeb pradenství, předprjektvé a prjektvé práce, psuzení eknmické stránky, zajištění financvání, výrba, inženýring, mntáž a servis zařízení. Vše na principu prpjení s veřejným sektrem, vybudvanéh trademarku, rzsáhlých referencí. Veliku mtivací je též snaha vyrvnat se knkurenčně jiným velkým firmám a mít mžnst se tak stát generálním ddavatelem větších zakázek. Jakusi nástupní platfrmu by přitm byl dvětví vdárenství, kde lze navázat na stávající schpnsti a reference. D buducna se pčítá s rzšířením záběru dále d blasti zpracvávání dpadů, energetiky, technlgií pr eklgické stavby apd. 6

7 Studie prveditelnsti a eknmická analýza ukazuje, že fungvání klastru bude mžné a trvale udržitelné. Fungvání je zalžen na dbré kmunikaci a dbrých vztazích mezi členy, stejně tak jak na jejich chtě prsazvat splečné cíle tent přístup je také definván ve stanvách sdružení. Výběr členů ani d buducna nebude mezen velikstí firmy, či instituce, ale především tím, zda splňuje dané cíle, tj. je rientvaná na invace apd. V prjektu se také přím pčítá s rzvjem pdnikatelskéh inkubátru a s rzvjem aktivit rientvaných na exprt zahraniční mise, vyhledávání zakázek. Dále bude práce klastru rientvána na ptimalizaci "dtační strategie" členů. V průběhu rku 2005 vznikly i webvé stránky CEVTECH. Na nich je prezentván klastr a také služby, které nabízí svým zákazníkům. Jde kmplexní služby v bru vdárenství: detailní průzkum stávající situace návrh ptimálníh řešení prjekční práce pmc při získávání stavebníh pvlení pdpra při získávání finančních zdrjů na realizaci danéh řešení vlastní realizace testvání nestandardních řešení dle přání zákazníka vyhledávání nejprgresivnějších technických řešení, jejich věřvání a přizpůsbení definvaným ptřebám zákazníka A t vše v blasti čištění pitných i dpadních vd nejrůznějšíh půvdu a pvahy V nejbližší dbě bude též vytvřena prezentace klastru pr reklamu v zahraniční. Cílem je představit mžnsti, které sdružení je schpné nabídnut klientům při řešení jejich zadání. Těží přitm ze schpnsti zapjit d práce technlgické firmy d ddavatelů chemikálií, přes výrbce kmpnentů až p prjekci, mntáž a servis zařízení pr čištění a úpravu vdy, zpracvání dpadů, výrbu pelet, spalvání a další prcesy. Zcela jedinělá je i mžnst věřit úplně nvé technlgické pstupy ve splupráci s nejlepšími výzkumnými institucemi - našimi i zahraničními (VŠCHT, VUT Brn, STU Bratislava, IE Leipzig). Tyt služby CEVTECH chce nabídnut nejen tuzemským klientům, ale i zahraničním zákazníkům. Právě spjení s výzkumem a širké mžnsti adaptace stávajících pznatků na nvé pdmínky, ale i zkušensti "netechnlgických" členů klastru (firma MEPCO mezinárdní pradenské centrum bcí silný partner v blasti rzvjvých prjektů ve výchdní Evrpě i jinde) ideálním seskupením pr účast na realizaci velkých rzvjvých prjektů v zahraničí, zejména ve státech přistupujících k Evrpské unii. KODEX splupráce mezi firmami sdruženými v klastru CEVTECH 1. Mít především na mysli, že klastr v pdmínkách bru je vlné sdružení firem, majících splečný zájem nvu strategii rzvje bru frmu pdpry průmyslvých klastrů 2. Začleněním d klastru každá z firem bere na sebe pvinnsti a závazky tut strategii aktivně naplňvat a rzvíjet 3. Aktivním vkladem svých dbrných znalstí a zkušenstí se jedntlivé sdružené firmy nejenm pdílejí na celkvém rzvji činnsti klastru, ale zárveň prezentují své přednsti a schpnsti 7

8 4. Jedním z úklů klastru je pmáhat růstu zaměstnansti v bru a splupráce s místními úřady práce v průzkumu trhu pracvních sil 5. Členvé klastru usilují pčáteční pdpru klastru z veřejných prstředků s cílem pstupnéh dsažení rstucí knkurenceschpnsti zúčastněných firem, ale i rstucí prsperity 6. Členvé klastru získávají infrmace nárdních a nadnárdních vládních pdpůrných prgramech a mžnstech čerpání pdpůrných finančních prstředků pr rzvj aktivit klastru, splupracují s místními, reginálními a nárdními státními rgány 7. Členvé klastru navazují úzku splupráci mezi firmami v klastru, např. přádáním pravidelných akcí rzvíjí vzájemně prpjenu síť (identifikvání a vyplňvání mezer v ddavatelských řetězcích, splupráce v blasti výzkumu a vývje, infrmvanst ptřebách průmysl. subjektů) 8. Členvé klastru prpagují silné stránky klastru v nárdním a mezinárdním měřítku (v rámci svéh marketingvéh plánu, při účasti na veletrzích apd.) 9. Člen klastru musí splňvat všechny pdmínky specifikvané v 30 a 31 zákna č. 40/2004 Sb. zadávání veřejných zakázek V návaznsti na zalžení klastru by měla být revitalizace administrativní budvy a rzsáhléh areálu v Sběslavi na vědecktechnický park. Zde vznikne i centrum klastrvých aktivit; vybavená labratř a další zázemí pr splupráci s vývjvými pracvníky a dktrandy z vyských škl. Tt "Centrum mbility" pak bude služit při práci na řadě dílčích prjektů, jejich výsledkem bude jak zvýšení zájmu tut blast a vzdělání v reginu, ale také knkrétní invace výrbků. Cílem je tak přilákat d reginu dbrníky a také další firmy, které budu mít zájem vývj svých technlgií v blasti živtníh prstředí. Žádst dtaci prgramu Klastry. Zárveň se zalžením sdružení začne být aktuální i tázka financvání celé rganizace. Pr pčáteční fázi fungvání klastru bude zpracvána žádst dtaci v OPPP, prgram Klastry. Tím se pdstatnu měru sníží nárky na pčáteční investice a výsledné členské pplatky budu přijatelné i pr menší pdniky. Rzpčet se bude dvíjet d jedntlivých návrhů, kteří členvé vznesu a bude vytvřen na základě splečné práce, tak, aby se c nejvíce mhly rzvíjet aktivity, které budu jedntlivé členy spjvat a budu reprezentvat splečný zájem klastru. Předpkládaný termín pdání žádsti dtaci je červenec AgEnDa Občanské sdružení AgEnDa byl zalžen na knci rku 2003 s cílem přispět k rzvji pvědmí využívání bnvitelných zdrjů energie. Sučasně se zabýváme i dalšími tématy především v blasti dpadvéh hspdářství a eklgie becně. 8

9 AgEnDa si klade za cíl: prezentvat prblematiku bnvitelných zdrjů energie a dalších vztahů energetiky, eklgie a municipální sféry, a t jak v ČR, tak v EU, pskytvat pradenství a zajišťvat pdpru v blasti bnvitelných zdrjů energie, skleníkvých plynů a dpadů zprstředkvávat a upevňvat vztahy veřejnéh a pdnikatelskéh sektru v blasti bnvitelných zdrjů energie v rámci reginu, České republiky i příhraničí, vytvářet prstředí vzájemné diskuse, nastavení pravidel splupráce subjektů, které se zabývají prblematiku blízku výše uvedeným cílům sdružení, prpagvat využívání bnvitelných zdrjů energie. předkládat a realizvat prjekty v blasti bnvitelných zdrjů energie, dpadvéh hspdářství a eklgie, mnitrvat investiční a dtační příležitsti v envirnmentální blasti, splupracvat s institucemi terciárníh vzdělávání a tut splupráci zprstředkvávat dalším subjektům. 3. Ochrana hspdářské sutěže Při budvání reginálních sdružení pdnikatelů nelze zapmínat, že splupráce firem má sutěžně-právní limity. Pjem klastr se mnha místech České republiky sklňuje jak jeden z klíčů k reginální knkurenceschpnsti a prsperitě. Od července minuléh rku máme vládu schválenu Nárdní klastrvu strategii pr léta 2005 až Klastry jsu jedním z dtačních pdprgramů Operačníh prgramu průmysl a pdnikání. Z denníh zpravdajství lze vyčíst, že klastru uvažují vinaři i plastikáři, dřevaři i hteliéři, výrbci jídelníh vybavení i hudebních nástrjů. Vytvření funkčníh klastru má však četná úskalí. Na jedn z nich ukazuje běžně užívaná definice klastru cby splupráce knkurujících si firem. Mají-li být klastry reginálními sdruženími pdnikatelských subjektů, které půsbí ve stejném neb příbuzném dvětví, pak jejich budvání nevyhnutelně naráží na limity dané právem chrany hspdářské sutěže, tj. především článkem 81 Smluvy zalžení ES a paragrafu 3 zákna č. 143/2001 Sb., chraně hspdářské sutěže. Tat ustanvení chrání vlnst knkurence, která bývá nejvíce hržena, když se knkurenti začnu dhadvat cenách svých prdejů, rzdělení trhů, neb si "jen" začnu vyměňvat citlivé bchdní infrmace. 3.1 Malí mají zelenu Představíme-li si klastr ve frmě sdružení neb družstva pdbných firem jednh reginu, které zajišťuje efektivní zásbvání případně i dbyt pr své členy, sutěžních úskalí je celá řada. Pr jejich ilustraci není třeba pracně vymýšlet příklady. Firmy vytvří exprtní alianci, která bude jak bchdní centrála zajišťvat jejich marketing, distribuci a prdej v jiných reginech a susedních zemích. Tvůrcům takvé aliance stjí za t seznámit se s tím, c Evrpská kmise napsala d svých metdických pkynů (Guidelines) pr tent typ splupráce. Uvádí výmluvný příklad. Pět malých ptravinářských výrbců, 9

10 jejichž pdíl na trhu je zhruba 10 prcent, spjí svu distribuci a pd splečnu značku, čili za stejnu cenu, začnu prdávat bchdním řetězcům. Djde-li k tmu v situaci, kdy velké nadnárdní kncerny vládají trh s ptravinami, nenaruší jejich splupráce hspdářsku sutěž. T znamená, že exprtní klastr malých firem, vytvřený s cílem uchycení se na trhu, který je jinak vládán velkými hráči, pravděpdbně knkurenci více prspěje, než uškdí. Prt bude zpravidla sutěžním právem tlerván. Jakmile však půjde střední a větší hráče v bru, cílem jejich splupráce bude "nejít si vzájemně p krku", ale splečně tlačit statní ke zdi, knflikt se sutěžním právem je nevyhnutelný. Evrpská kmise uvádí, že splečný tržní pdíl účastníků prdejní (neb nákupní) aliance by neměl přesáhnut 15 prcent tzv. relevantníh trhu, tj. trhu prdejů zaměnitelných výrbků v teritriu, na kterém jsu pdmínky sutěže (tedy především ceny a mžnsti dvzu djinud) dstatečně hmgenní a zárveň dlišné d klí. Spjí-li se pd značku splečnéh klastru například mravští vinaři a trh bchdu s vínem bude vymezen alespň jak středevrpský, jejich pdíl na něm zřejmě nepřesáhne 15 prcent a vinařská prdejní aliance může bez prblémů se sutěžním právem fungvat. Pkud by však antimnplní úřad vymezil trh úžeji a splečný pdíl účastníků klastru přesáhl hranici 15 prcent, velmi pravděpdbně by jejich vzájemná dhda byla hrubým narušením sutěže ve frmě tzv. tvrdéh hrizntálníh kartelu Kdy an a kdy ne Prjekt každéh klastru vyžaduje kvalitní sutěžně-právní analýzu, která se zaměří především na:vztahy sutěžitelů-účastníků klastru mezi sebu,vztahy klastru ve frmě sdružení, družstva neb bchdní splečnsti s jeh členy, splečníky, akcináři,vztahy klastru s jeh ddavateli a dběrateli,pdíl klastru na trhu nákupů a prdejů kmdit, které bude bchdvat, případně další charakteristiky tht trhu (pčet knkurentů, tevřenst nvé knkurenci atd.). Prblémům se sutěžním právem se zpravidla vyhnu klastry, jejichž účastníci nebudu vzájemnými knkurenty a hrizntální kartel mezi nimi bude vylučen. V statních případech se rizik snižuje, bude-li vztah klastru s vlastními členy transparentní, nediskriminační (tevřený nvě příchzím) a nejlépe i neexkluzivní, aby nebyli ke splečnému nákupu či prdeji bezvýhradně zavázáni. Odběratelům a ddavatelům by neměl klastr vnucvat výhradní vztahy či určvat trhy, na nichž mhu debrané zbží sami dále prdávat. Pdíl klastru by měl být ideálně d 15 prcent relevantníh trhu, bude-li jeh náplní splečný výzkum a vývj, nikli nákup a prdej, může být tent pdíl až 25 prcent. Napak v prblémech s hspdářsku sutěží budu klastry, jejichž účastníci v pstavení knkurentů si začnu vyměňvat citlivé centvrné infrmace a zavážu se splupracvat výhradně neb přednstně mezi sebu. Tajně si vytvří bílu listinu ddavatelů a dběratelů, kteří budu jejich klastr ve všem všudy respektvat a černu listinu "vyděděnců", s nimiž všichni přestanu bchdvat. Pjistku th, že svým chváním hrubě naruší hspdářsku sutěž a budu za t antimnplním úřadem ptrestáni, dknale zajistí vyšší pdíl jejich klastru na relevantním trhu. 10

11 3.3. Šedá zóna Černbílá ilustrace zakázanéh a dvlenéh je sice výmluvná, v praxi se však vyskytují barvitější frmy splupráce. Funkční sítě splupráce ptřebují svéh lídra, kterým je zpravidla větší firma. Někdy je nutné, aby se členvé klastru prsazvali pd splečnu značku neb se přednstně zásbvali přes splečnu centrálu, prtže v pačném případě by bjem jejich zakázek nebyl pr velké ddavatele dstatečně zajímavý. V takvých situacích se těžk hledají jednduchá a vždy platná vdítka. Nezbytnstí je důkladné individuální psuzení pdle výše uvedených bdů analýzy, s jejichž pmcí se knkrétní parametry splupráce pměří s platnými ustanveními sutěžníh práva. Každá firma se musí zajistit sama, prtže antimnplní úřady již d května 2004, kdy dšl k celevrpské nvelizaci sutěžníh práva, nepskytují servis tzv. předběžných určení th, zda smluvy či mdely splupráce firem nenaruší sutěžní práv. "Sutěžní minimum" se tak stává sučástí pvinné pdnikatelské výbavy a zájemci klastr by měli pamatvat na tyt sutěžní aximy: Až na drbné výjimky jsu za všech klnstí zakázány tzv. tvrdé kartely, tj. hrizntální i vertikální dhdy sutěžitelů prdejních cenách, rzdělení trhů, mezení výrby neb dbytu. Čím vyšší je pdíl účastníků klastru na relevantním trhu, tím větší je rizik knfliktu s pravidly sutěže. Na dhdy se zanedbatelným dpadem na sutěž, tzv. de minimis (viz níže) se s výjimku tvrdých kartelů sutěžní předpisy neaplikují. Existuje řada záknných výjimek pr jedntlivé typy splupráce firem, které za určitých pdmínek sutěži prspívají, a prt nejsu právem zakázány. Tyt tzv. blkvé výjimky (viz níže) existují v pdbě nařízení Evrpské kmise zejména pr distribuční, specializační a výzkumné dhdy a bsahují knkrétní kritéria dvlenéh a zakázanéh jednání. Ani tyt výjimky však nemluvají tvrdé kartely. Obecně jsu ze zákazu dhd narušujících sutěž vyňaty ty frmy splupráce, které prkazatelně zajišťují vyšší eknmicku efektivitu, část získaných výhd přenášejí na sptřebitele, nebsahují neúčelná mezení účastníků a nevylučují sutěž z pdstatné části trhu, tj. jejich "splečenská prspěšnst" převažuje nad jejich negativními dpady na sutěž. Tut prspěšnst nejsnáze prkážu menší a střední firmy, které se pustí d splečnéh výzkumu a vývje nvých prduktů Pdíl na relevantním trhu a sutěžní práv Tržní pdíl - Důsledek pdle sutěžníh práva 10 % - Překrčí-li splečný tržní pdíl splupracujících knkurentů tut hranici, nevztahuje se na ně výjimka pr dhdy se zanedbatelným dpadem na sutěž. 15 % - Překrčí-li tržní pdíl účastníka ddavatelsk-dběratelské dhdy tut hranici, nevztahuje se na ni výjimka pr dhdy se zanedbatelným dpadem na sutěž. Překrčí-li tut hranici splečný tržní pdíl účastníků nákupních neb prdejních aliancí, reálně hrzí narušení sutěže. 11

12 20 % - Překrčí-li splečný trží pdíl knkurentů - účastníků specializační dhdy tut hranici, nevztahuje se na ně tzv. blkvá výjimka ze zákazu. 25 % - Překrčí-li splečný tržní pdíl knkurentů - účastníků dhdy výzkumu a vývji tut hranici, nevztahuje se na ně tzv. blkvá výjimka ze zákazu. 30 % - Překrčí-li pdíl ddavatele-účastníka ddavatelsk-dběratelské dhdy tut hranici, nevztahuje se na ni tzv. blkvá výjimka ze zákazu. 40 % - Překrčí-li tržní pdíl sutěžitele neb aliance tut hranici, má pravděpdbně dminantní pstavení na trhu. Nemůže využít výjimek pr dhdy s menším dpadem na sutěž, ani užívat pstupy běžné u řadvých firem, kterými by se dpustil zneužití své dminance. Výzkum an, výrba a distribuce ne Klize výzkumně-vývjvéh klastru s pravidly sutěže bezpečně nenastane, pkud neknkurenční firmy splupracují s výzkumnými ústavy a vzájemná splupráce se týká jen výzkumu-vývje, nikli na ně navazující výrby a distribuce. Ve všech statních případech je však vhdné nahlédnut d nařízení Evrpské kmise č. 2659/2000 a s ním spjenéh metdickéh pkynu (Guidelines) z téže dílny. Zájemce klastr zde zjistí, že za určitých pdmínek může splečně s statními nejen zkumat a vyvíjet, ale také vyrábět a prdávat, tj. stanvvat splečné výrbní a distribuční cíle a dknce i ceny! Neznamená t všem, že by splečný výzkum-vývj bez dalšíh mluval tzv. tvrdé kartely. Základní pdmínku legality splečné výrby a prdeje th, c byl splečně vyvinut, je, aby se následná splupráce týkala puze eknmicky hdntných výsledků splečnéh výzkumu - vývje, nikli však statních výrbně-bchdních aktivit splupracujících firem. Chtějí-li splečně kmercializvat výsledky výzkumu-vývje knkurenční firmy, nesmí jejich splečný pdíl na relevantním trhu prduktu, který by mhl být zlepšen neb nahrazen nvým, přesáhnut v mmentě zahájení splupráce 25 %. Za hranicí dvlenéh je vylučení některéh ze sutěžitelů-účastníků klastru z praktickéh využívání výsledků splečnéh výzkumu-vývje. Rvněž je zakázán mezvat účastníky splupráce ve vlastním výzkumu-vývji, který nesuvisí se splečnu věcí. Další prdejci na trh uvedených nvinek nesmějí být mezváni v tm, kde mhu výrbky klastru nakupit neb kmu je smějí v EU prdat. Pdbná mezení by puze maskvala rzdělení trhů neb jinu variantu vzájemné krdinace mezi knkurenty. 12

13 4. Pužitá literatura ent