5. Výpočty s využitím vztahů mezi stavovými veličinami ideálního plynu

Transkript

1 . ýpočty s využití vztahů ezi stavovýi veličiai ideálího plyu Ze zkušeosti víe, že obje plyu - a rozdíl od objeu pevé látky ebo kapaliy - je vyeze prostore, v ěž je ply uzavře. Přítoost plyu v ádobě se projevuje tlake a její stěy. Zde poiee závislost tlaku a souřadici délky ve sěru gravitačího působeí Zeě. ízké ádobě, která je v klidu, je tlak a stěy všude stejý a závisí a třech veličiách, kterýi jsou látkové ožství plyu ebo jeho hotost, obje prostoru, ve které je ply uzavře a teplota. Lze-li kroě ěřeí tlaku ěit a sledovat obje ádoby (apříklad je-li ádobou válec s posuvý píste), teplotu plyu (zahříváí či chlazeí) a ožství plyu (vypouštěí z ádoby či apouštěí do ádoby), lze se také pokusě přesvědčit o to, že určitéu astaveí uvedeých tří veliči odpovídá vždy stejý tlak, bez ohledu a to, jaký byl průběh jejich zě. Říkáe, že ožství, objee a teplotou je urče stav plyu a tlak plyu závisí je a jeho stavu, ikoliv a cestě, kterou bylo určitého stavu dosažeo, eboli tlak plyu je stavovou fukcí jeho ožství, objeu a teploty. aké se lze pokusě přesvědčit, že tlake a kterýikoliv dvěa ze tří zbývajících veliči je jedozačě určea posledí z ich. (Například, jsou-li dáy tlak, ožství a teplota, ůžee v libovolé pořadí vypouštět ebo apouštět ply do ádoby, chladit ebo zahřívat ádobu s plye a ěit obje ádoby - ve všech případech, kdy dosáhee daého ožství, teploty a tlaku plyu v ádobě, bude ít obje stejou velikost.) Z toho vyplývá, že také tlak je stavová veličia plyu a kterákoliv z uvedeých čtyř stavových veliči plyu je jedozačě určea ostatíi třei, je jejich stavovou fukcí. Mateatický vztah ezi stavovýi veličiai plyu se azývá stavová rovice plyu. Stavovou rovici plyu lze odvodit ze vztahů platých ezi jeho dvěa stavovýi veličiai při kostatích zbývajících dvou stavových veličiách. Při pokusé zjišťováí příslušých závislostí se ukázalo, že závislosti alezeé pro růzé plyy se se zvyšováí teploty a se sižováí tlaku sbližují a při dostatečě vysokých teplotách a epříliš vysokých tlacích se vzájeě liší tak álo, že při řešeí oha probléů v praxi lze používat stejé přibližé vztahy pro růzé plyy. Jako užitečé se dále ukázalo zavést poje ideálího plyu jakožto plyu, který by se těito vztahy řídil aprosto přesě. Z uvedeých vztahů je ejdéle záý Boyleův záko, podle kterého je souči tlaku a objeu plyu při kostatí teplotě a při kostatí látkové ožství kostatí, tedy platí vztah P C( t, ) () kde P je tlak plyu, je jeho obje a C(t,) je kostata úěrosti platá pro teplotu t a látkové ožství. Při kostatí tlaku a kostatí látkové ožství plyu platí Gay-Lussacův záko, podle ěhož se obje plyu lieárě zvyšuje s teplotou. uto závislost vyjadřuje rovice 0 ( 0 C, P, ) ( + α t) () kde t je Celsiova teplota, tj teplota ěřeá poocí Celsiovy stupice, jejíž jedotkou je stupeň Celsia, který se ozačuje C, (0 C, P, ) je obje plyu při teplotě 0 C, tlaku P a látkové ožství, a α 0 je izobarický koeficiet teplotí roztažosti extrapolovaý a ulový tlak. Pro veličiu α 0 byla u řady plyů shodě alezea hodota, C, spíše si však zapaatujee její obráceou hodotu, pro kterou platí: 7, C α0 Rovici () ůžee přepsat ve tvaru + t α0 7, C + t ( 0 C, P, ) ( 0 C, P, ) 7, C α 0 Podle této rovice by tedy ěl být obje plyu při teplotě 7, C ulový. o ovše u reálých plyů eodpovídá skutečosti. Rozdíly ezi aěřeýi a z Gay-Lussacova zákoa vypočítaýi objey reálých plyů ohou být při dostatečě vysokých teplotách, zejéa při současě ízkých tlacích, z praktického hlediska zaedbatelé, avšak se sižováí teploty se tyto rozdíly zvětšují. Ideálí ply, tedy ply, který existuje je v aší představě, á při teplotě 7, C ulový obje. Při ještě ižší teplotě by ěl podle rovice (4) záporý obje, což však eá fyzikálí sysl. ýhodý se yí stává zavedeí ové teplotí stupice s ulou astaveou a teplotu, při které je obje ideálího plyu ulový. eplota ěřeá poocí této stupice se azývá terodyaická teplota ebo absolutí teplota a ozačuje se sybole. 9 () (4)

2 Jedotka terodyaické teploty je shodá s jedotkou teploty, tedy stupě Celsia, avšak dodržuje se kovece, že pro terodyaickou teplotu se tato jedotka azývá kelvi a ozačuje se K. erodyaická teplota je jedou ze základích jedotek soustavy SI a kelvi je její základí jedotkou. Slově uvedeý vztah ezi terodyaickou a Celsiovou teplotou vyjadřuje rovice t 7, + () K C ze které plye t C 7, C (6) K Po dosazeí do rovice (4) za t z rovice (6) dostáváe 7, C + C 7, C 0 C, K ( P, ) ( 0 C, P, ) 7, C 7, K erodyaická teplota 7, K (které odpovídá teplota 0 C) se azývá orálí teplota a ozačuje se 0. Posledí rovici ůžee přepsat ve tvaru ( 0, P, ) (7) 0 Sledováí závislosti tlaku plyu a teplotě při kostatí objeu a kostatí látkové ožství zjistíe, že při ízkých tlacích platí Charlesův záko, podle ěhož je tlak kostatího ožství plyu při kostatí objeu lieárí fukcí teploty, kterou lze zapsat ve tvaru P P( 0,, ) (8) 0 kde P( 0,, ) je tlak při orálí teplotě, objeu a látkové ožství. Hlaví jedotkou tlaku v soustavě SI je pascal ( Pa kg s - ). Jedotkou síly v soustavě SI je ewto ( N kg s - ), tedy platí Pa N -. praxi se setkáváe ještě s dalšíi jedotkai tlaku, z ichž ejčastější jsou bar (sybol bar), torr (sybol torr) azývaý také ilietr rtuťového sloupce (Hg), fyzikálí atosféra (sybol at) a atosféra (ěkdy azývaá techická atosféra, sybol at) čili kilopod a cetietr čtverečí (sybol kp c -, kp je sybol zastaralé jedotky síly zvaé kilopod.). yto jedotky lze avzáje převádět poocí těchto vztahů: bar 0 Pa torr, Pa at 760 torr,0 0 Pa at kp c - 9, Pa lak o velikosti 0 Pa se azývá orálí tlak a bude adále ozačová P 0. K odvozeí vztahu ezi objee, teplotou a tlake plyu při kostatí látkové ožství stačí kterékoliv dva z uvedeých tří zákoů Boyleova, Gay-Lussacova a Charlesova- tedy kterékoliv dvě z rovic (), (7) a (8) a odvozeý vztah je vždy stejý (zákoy jsou spolu kozistetí) a ůžee jej apsat ve tvaru F( ) (9) P kde F() je kostata platá pro látkové ožství. Jestliže ply vyplňující určitou ádobu á ve všech ístech stejý tlak a stejou teplotu, jsou jeho látkové ožství a hotost rozložey rovoěrě v celé ádobě. Kdybycho tedy takovou ádobu vyplěou plye rozdělili přepážkou, rozdělili bycho látkové ožství (ebo hotost) plyu ve stejé poěru jako obje ádoby. Obje plyu je tedy přío úěrý jeho látkovéu ožství ebo hotosti; říkáe, že je extezíví veličiou. uto vlastost objeu plyu vyjádříe vztahe (60) 0

3 ve které kostata úěrosti se azývá olový obje. Spojeí vztahů (9) a (60) dostaee rovici P F( ) Protože výraz a levé straě této rovice eí fukcí, výraz a její pravé straě také eí fukcí a protože eí ai fukcí P, ebo, je kostatou. Rovici přepíšee do tvaru P R (6) kde R je plyová kostata, která je jedou z přírodích kostat. Její hodota je 8,4 40 kg s - K ol. Protože kg s - je jedotkou eergie, která á v soustavě SI speciálí ázev joule a začku J, ůžee psát R 8,4 40 J K ol. Spojeí rovic (6) a (60) pak dostaee stavovou rovici ideálího plyu P R (6) yjádříe-li z rovice () resp. z rovice (8) dostaee stavovou rovici ideálího plyu ve tvaru P R M (6) respektive ve tvaru R P N A N (64) Poěr plyové kostaty k Avogadrově kostatě se azývá Boltzaova kostata, jejíž defiičí vztah tedy je R k B, J K (6) N A Zavedeí Boltzaovy kostaty přepíšee stavovou rovici (64) a tvar P k N (66) B Norálí teplotě a orálíu tlaku odpovídá orálí obje 0. Norálí obje ideálího plyu vztažeý a ožství ol je přírodí kostata azývaá orálí olový obje, adále bude ozačová 0 a jeho hodota je, ol, tedy,4 8 d ol. Norálí teplota, orálí tlak a orálí olový obje představují orálí podíky. Z rovice (6) vyplývá, že plyovou kostatu ůžee vypočítat, záe-li hodoty P, a jediého, libovolě zvoleého stavu, orálí podíky evyjíaje, tedy platí: P0 0 R 0 Pro počet olekul z rovic (64) a (66) plye: N A P P N (67) R kb o zaeá, že považujee-li stavovou rovici za platou pro růzé plyy, platí Avogadrův záko, podle ěhož stejé objey růzých plyů za týchž podíek obsahují stejý počet olekul. Na skutečosti, že teplota látek se zvyšuje dodáváí eergie apříklad těleso pohybující se v plyu ztrácí kietickou eergii a zvyšuje se teplota plyu i tělesa je založea kietická teorie. Podle í jsou teplota i tlak pouze vější projeve pohybu olekul. Přito teplota je írou středí kietické eergie traslačího pohybu olekul a tlak je středí síla, jíž působí olekuly, arážející a stěu ádoby, a každou jedotku její plochy. Nejjedodušší představa (odel) plyu v kietické teorii vychází z předpokladu, že se olekuly chovají jako tuhé koule, které a sebe epůsobí žádýi přitažlivýi ai odpudivýi silai s výjikou vzájeých srážek, kdy se jeda druhé dotkou a odrazí se. Žádý sěr pohybu olekul eí preferová. Absolutí hodoty rychlosti olekul jsou růzé a ohou abývat hodot od 0 do. Kroě toho se předpokládá, že obje zaujatý olekulai saýi lze ve srováí s celkový objee plyu zaedbat. eto odel se azývá dokoalý ply.

4 Ze zákoů klasické echaiky pro dokoalý ply s olekulai o shodé hotosti a platí vztah N P a v (68) kde je v je středí hodota čtverců rychlostí olekul. Protože pro středí traslačí eergii olekuly platí ůžee rovici (68) přepsat a tvar E k a v (69) P NE k (70) Ze spojeí této rovice s rovicí (67) vyplývá závěr, že teplota je fukcí toliko kietické eergie a tato fukce á tvar N A Ek Ek (7) R kb Zároveň je zřejé, že teplota je veličia statistická, defiovatelá pouze pro velké soubory částic. Pro středí kvadratickou rychlost, která je defiováa výraze v kv v (7) dostaee spojeí s rovicei (69) a (7) vztah R k B v kv (7) N A a a Ze spojeí rovice (), kterou je defiováa olová hotost, s rovicei () a (7) plye vztah N A a M a vztah (7) tedy ůžee přepsat a tvar R vkv (74) M. ýpočty objeu Příklad Jaký obje zaujíá 0, g vodíku při teplotě -0 0 C tlaku 760 torr? Obje plyu vyjádříe z rovice (6): R MP ýpočet se usadí, jestliže zadaé veličiy vyjádříe v hlavích jedotkách soustavy SI a do vzorce dosadíe je jejich uerické hodoty. ýsledé bezrozěré číslo pak odpovídá poěru vypočítaé veličiy k její hlaví jedotce v soustavě SI. kg 4 0, g 0 kg 0 g t 7, + K (7, - 0) K, K C

5 kg M, 06 g ol 0 g P 760 torr 0 Pa - -,06 0 kg ol 4 0 8, 4, 4, 4 0, ,4 0-4,4 d odík zaujíá obje 4,4 d. Příklad 4 Pohlceí aoiaku v 000 g vody vzikl jeho 0 %í roztok. ypočítejte obje aoiaku a) za orálích podíek, b) při teplotě 0 0 C a tlaku 760 torr. Budiž aoiak složka a voda složka. Z rovice () odvodíe vztah pro hotost aoiaku a vypočítáe ji. w 0, 000 g w w + w, g + w 0, Z rovice () vyjádříe látkové ožství aoiaku a vypočítáe je., g 7,0g ol, M 6 4 ol a) Pro výpočet objeu plyu za orálích podíek eí potřeba použít stavovou rovici, jedodušší je použít k výpočtu rovice (60) ,4 ol,4 d ol 46, d Obje aoiaku za orálích podíek je 46, d. b) Ze stavové rovice (6) vyjádříe obje plyu. R P eplotu a tlak vyjádříe poocí základích jedotek soustavy SI: Z toho plye: tedy (7 + 0) K 9 K P, Pa 760 torr,0 0 Pa torr 6,4 8,4 9 0,6 9,0 0 0,6 9 6,9 l Obje aoiaku za daých podíek je 6,9 l.

6 Úlohy 0. Jaký obje a jakou hotost á 0 0 olekul vodíku a) za orálích podíek, b) při teplotě 0 C a tlaku 740 torr? 04. Jaký obje á, kg dusíku a) za orálích podíek, b) při teplotě 8 C a tlaku 70 torr? 0. Jaký obje zaujíá, ol plyu a) za orálích podíek b) při tlaku, kp c a teplotě 8 C? 06. Jaký je obje 0 g kyslíku a) za orálích podíek, b) při teplotě C a tlaku 0 kp c Jaký je obje g dusíku a) za orálích podíek, b) při teplotě 0 C a tlaku 000 Pa? 08. Určete obje, kol oxidu uhličitého a) za orálích podíek, b) při tlaku,0 Pa a teplotě 8 C. 09. Určete, jaký je obje 6 g kyslíku, je-li jeho teplota 0 C a tlak a) 000 torr, b) at, c) 0 kp c -, d) 000 Pa.. ýpočty tlaku Příklad Pod jaký tlake v atosférách, s přesostí a dvě platé číslice, je 4,8 kg argou ve 0 litrové láhvi při teplotě 0 C? lak vyjádříe z rovice (6): R P M eličiy potřebé pro výpočet vyjádříe v základích jedotkách soustavy SI resp. v jedotkách složeých je ze základích jedotek soustavy SI: Z toho plye: tedy ( 7 + 0) K 9 K M 9,9 g ol 9,9 0 - kg ol, kg ol 0 l P 4,8 8,4 9 Pa, P lak argou je 0 at.,46 0 at Pa 9,807 0, Pa 7 0 at 4

7 Úlohy 0. Určete tlak 0, kol oxidu siřičitého, je-li při teplotě 0 C jeho obje. lak uveďte v pascalech, torrech a techických atosférách.. Jaký tlak v kp c - a v torrech á 4,8 kg kyslíku při teplotě 0 C a objeu 00?. ýpočty olové hotosti Příklad 6 prostoru o objeu 0 c je za orálích podíek obsažeo 0,9 g plyu. Určete jeho olovou hotost. Pro orálí podíky á rovice (60) tvar 0 0 kde 0 je obje za orálích podíek. Z této rovice pro dostaee d 0 c 000 c 6, ,4d ol Z rovice (r9 ) pak dostaee olovou hotost 0 0,9 g M 4, g ol - 6, ol Ply á olovou hotost 4, g ol. Příklad 7 Ply á hotost,8 g. Při teplotě C a tlaku 74 torr zaujíá obje,7 l. ypočítejte jeho olovou hotost. Z rovice (6) pro M dostaee R M P Daé veličiy vyjádříe v základích jedotkách soustavy SI resp. v jedotkách složeých je ze základích jedotek soustavy SI: Z toho plye,8 g 0,00 8 kg (7 + ) K 96 K P, Pa 74 torr,00 0 Pa torr 000 l,7 l,7 0 ol M 0,00 88,4 96 kg ol,000,7 0 0,044 0

8 tedy M 0,044 0 kg ol 44,0 g ol Ply á olovou hotost 44,0 g ol. Úlohy. Jaká je olová hotost plyu, jehož hotost je,7 g při objeu 7, l za orálích podíek?. ypočítejte olovou hotost plyé látky, víte-li, že 00 l této látky á při teplotě 0 C a tlaku 770 torr hotost,84 g. 4. Jaká je olová hotost plyu, jestliže v ožství 0, g zaujíá obje 0 l při teplotě C a tlaku 768 torr?. ypařeí 0,67 g sloučeiy při teplotě 9 C a tlaku 78 torr vziklo 7 c plyu. ypočítejte olovou hotost této sloučeiy. 6. Ply zaujíající obje d při teplotě C a tlaku 74 torr á hotost,7 g. ypočítejte jeho olovou hotost..4 ýpočty látkového ožství, počtu olekul a hotosti Příklad 8 Kolik olekul plyu je v prostoru o objeu c a) za orálích podíek, b) po vyevakuováí a 0-6 torr při 00 C? a) Budiž 0 obje plyu za orálích podíek. Ze spojeí rovice (60) s rovicí (7) dostaee N N A0 0 d 6,0 0 ol c 000 c,4d ol, c je za orálích podíek, olekul plyu. b) Daé stavové veličiy vyjádříe poocí jedotek složeých je ze základích jedotek soustavy SI:, Pa 4 P 0 6 torr, 0 Pa torr c 0 c (7 + 00) K 7 K Z rovice (67) dostaee počet olekul N N R A P 6,00 8,4 4, ,680 0 Za daých podíek je v c, olekul plyu. 6

9 Příklad 9 Jaká je hotost 0,9 l acetyleu při teplotě 0 C a tlaku 78 torr? Z rovice (6) plye PM R Daé veličiy vyjádříe poocí jedotek složeých je ze základích jedotek soustavy SI: P, Pa 78 torr,040 Pa torr 000 l 4 0,9 l 9 0 kg M 6,04 g ol 000 g - ol,604 0 kg Z toho plye (7 + 0) K 0 K,040 kg 4 9 0, ,4 0 9, tedy 9,690-4 kg 0,969 g Acetyle á hotost 0,969 g. Úlohy 7. Kolik olekul obsahuje helia při teplotě 9 C a tlaku 700 torr? 8. Kolik olekul dusíku zůstae v prostoru o objeu c evakuovaé při teplotě 0 C a tlak 0-6 torr? 9. Kolik olekul je obsažeo v c prostoru evakuovaého a 0-6 torr při -0 0 C? 0. ypočítejte, jaká je hotost vzduchu při tlaku, at a teplotě 7 C, je-li průěrá olová hotost vzduchu 8,9 g ol g vody bylo rozpuštěo 00 d aoiaku, jehož obje byl ěře při teplotě C a tlaku 70 torr. ypočítejte a) procetovou kocetraci aoiaku v roztoku, b) olaritu vziklého roztoku, je-li jeho hustota 0,97 g l.. ádobě o objeu d je kyslík při teplotě C a tlaku 777 torr. ypočítejte hotost tohoto ožství kyslíku.. ypočítejte, kolik graů čií hotost d oxidu uhelatého a) za orálích podíek, b) při teplotě 0 C a tlaku 760 torr. 4. ypočítejte, jaká je hotost dusíku v kilograech a) za orálích podíek, b) při teplotě 00 C a tlaku 760 torr, c) při teplotě 00 C a tlaku 760 torr.. ypočítejte hotost d plyu v graech při tlaku 740 torr a teplotě 0 C, když ply je a) vodík, b) kyslík, c) dusík, d) oxid uhelatý, e) sulfa, f) oxid siřičitý, g) chlor. 6. e 0 litrové tlakové láhvi je kyslík pod tlake 0 kp c - při teplotě 0 C. ypočítejte hotost kyslíku. 7

10 7. laková láhev obsahu 40 l aplěá kyslíke á hotost 78,7 kg. Kyslík v láhvi á při teplotě 0 C tlak 0 at. Jakou á hotost prázdá tlaková láhev? 8. Jaká je hotost 00 kyslíku za orálích podíek?. Stechioetrické výpočty s využití Avogadrova zákoa Příklad 0 Kolik litrů oxidu uhličitého vzike spáleí l propau, jsou-li objey obou plyů ěřey za stejých podíek? Spalováí propau je reakce propau s kyslíke, při které vzikají oxid uhličitý a voda. Z obou reaktatů pouze propa a z obou produktů pouze oxid uhličitý obsahují uhlík. í je dáo, že z jedé olekuly propau vzikou tři olekuly oxidu uhličitého. Neí třeba sestavovat úplou cheickou rovici. C H 8 CO Podle Avogadrova zákoa platí vztah CO CH8 N N CO CH8 ze kterého dostaee pro CO dostaee CO C l l H8 Spáleí l propau vzike l oxidu uhličitého. Úlohy 9. Jaký obje kyslíku je potřeba ke spáleí 0 d ethau a vodu a oxid uhličitý? Objey obou plyů jsou ěřey za stejých podíek. 0. Z kolika litrů butau a z kolika litrů kyslíku vzike 8 l oxidu uhličitého, jestliže uvažujee objey všech plyů za stejých podíek?. jakých objeových poěrech se sloučí páry bezeu s kyslíke při spalováí bezeu a oxid uhličitý a vodu?.6 Stechioetrické výpočty, při kterých elze využít Avogadrova zákoa Příklad ypočítejte hotost kyslíku, který vzike rozklade 00 g chlorečau draselého. Jaký bude obje vziklého kyslíku a) za orálích podíek, b) při teplotě C a tlaku 76 torr? yjdee z cheické rovice KClO KCl + O 8

11 Ze vztahu (40) plye rovice vyjadřující vztah ezi rozložeý ožství chlorečau a ožství vziklého kyslíku: KClO O Z rovice () plye pro látkové ožství chlorečau KClO M a pro látkové ožství kyslíku KClO KClO O M O O Spojeí těchto rovic pro hototost kyslíku dostaee vztah KClO M M 00 g,998 g ol, g ol O O KClO Rozklade 00 g chlorečau draselého vzike 9,7 g kyslíku. 97, g a) Obje kyslíku za orálích podíek 0 vypočítáe z rovice (60), po zavedeí výše uvedeého výrazu pro O : 97, g O 0 O 0 0, 4d ol 7, 4 d M O,998g ol Kyslík bude ít za orálích podíek obje 7,4 d. b) Z rovice (6) plye vztah O R PM O šechy veličiy v toto vztahu vyjádříe v jedotkách složeých výhradě ze základích jedotek SI: (7 + ) K 98 K, Pa P 76 torr 008, 0 Pa torr Pak platí 9, 7 8, 4 98, 008 0, 998, tedy,0090-0,09 d Za podíek ad b) bude obje kyslíku,0090 -, tj. 0,09 d. Příklad Úplý spáleí sěsi ethau a ethau vziklo 8,96 d oxidu uhličitého (ěřeo za orálích podíek) a,6 g vody. jaké olové poěru byly zastoupey oba uhlovodíky ve sěsi? 9

12 Spalováí uhlovodíků vyjádříe cheickýi rovicei: CH 4 + O CO + H O C H O CO + H O Pro usaděí budiž etha látka A, etha látka B, oxid uhličitý látka C a voda látka D. Zavedee syboly veliči: D - celková hotost vziklé vody M D - olová hotost vody A B C - látkové ožství spáleého ethau - látkové ožství spáleého ethau - celkové látkové ožství oxidu uhličitého C,A - látkové ožství oxidu uhličitého vziklého spáleí ethau C,B - látkové ožství oxidu uhličitého vziklého spáleí ethau D D,A D,B - celkové látkové ožství vziklé vody - látkové ožství vody vziklé spáleí ethau - látkové ožství vody vziklé spáleí ethau 0C - celkový obje vziklého oxidu uhličitého za orálích podíek Pro celkové látkové ožství oxidu uhličitého dostaee z rovice (60) 8, 96 d,4d ol 0C C, ol a pro celkové látkové ožství vziklé vody dostaee z rovice (), 6 g 8,0 g ol D D, D M 0 70 ol Na základě cheické rovice hořeí ethau platí podle rovice (40) tedy A C,A D,A a C,A A D,A A Aalogicky a základě cheické rovice hořeí ethau dostaee vztahy a C,B B D,B B Pro celková látková ožství vziklých produktů usí platit respektive C C,A + C,B D D,A + D,B 40

13 Dosazeí prve odvozeých výrazů pro C,A, C,B, D,A a D,B do posledích dvou vztahů dostaee rovice a C A + B D A + B jejichž siultáí řešeí dostaee A - C + D - 0,40 ol + 0,70 ol 0,0 ol a B C - D 0,40 ol - 0,70 ol 0,0 ol e výchozí sěsi bylo 0,0 ol ethau a 0,0 ol ethau. yto uhlovodíky tedy byly v olové poěru :. Úlohy. Kolik litrů kyslíku se uvolí katalytický rozklade 00 g 0 %ího peroxidu vodíku, bude-li obje ěře při teplotě 0 C a tlaku 0, kpa?. Jaký bude obje vodíku připraveého rozpuštěí,0 g ziku v kyseliě chlorovodíkové, jestliže bude ěře při teplotě C a tlaku 0 4 Pa? 4. ypočítejte obje oxidu uhličitého (za předpokladu, že se chová jako ideálí ply), který vzikl spáleí 7,6 g butau (C 4 H 0 ) při teplotě 0 C a tlaku 0 bar.. Jaký obje kyslíku za orálích podíek se spotřebuje ke spáleí 0 g sěsi ethaolu a ethaolu v olové poěru :? 6. Reakci s vodou bylo podrobeo 0,0 g acetylidu vápeatého. ypočítejte tlak připraveého acetyleu za předpokladu jeho ideálího chováí, jestliže při 0 C zaujíal obje,78 l. 7. epelý rozklade 0 g chlorečau draselého byl připrave kyslík, který při teplotě 9, K zaujíal obje, d. Za předpokladu, že se chová jako ideálí ply, vypočítejte jeho obje v pascalech, barech, torrech, atosférách a fyzikálích atosférách. 8. Spáleí sěsi ethaolu a ethaolu vziklo,6 l oxidu uhličitého (ěřeo za orálích podíek) a 4, g vody. jaké olové poěru byly zastoupey oba alkoholy? 9. ypočítejte hotost vápíku, jehož reakcí s vodou připraveý vodík za orálích podíek zaujíal obje,9 l. 4