5. Výpočty s využitím vztahů mezi stavovými veličinami ideálního plynu

Transkript

1 . ýpočty s využití vztahů ezi stavovýi veličinai ideálního plynu Ze zkušenosti víe, že obje plynu - na rozdíl od objeu pevné látky nebo kapaliny - je vyezen prostore, v něž je plyn uzavřen. Přítonost plynu v nádobě se projevuje tlake na její stěny. Zde poinee závislost tlaku na souřadnici délky ve sěru gravitačního působení Zeě. nízké nádobě, která je v klidu, je tlak na stěny všude stejný a závisí na třech veličinách, kterýi jsou látkové nožství plynu nebo jeho hotnost, obje prostoru, ve které je plyn uzavřen a teplota. Lze-li kroě ěření tlaku ěnit a sledovat obje nádoby (například je-li nádobou válec s posuvný píste), teplotu plynu (zahřívání či chlazení) a nožství plynu (vypouštění z nádoby či napouštění do nádoby), lze se také pokusně přesvědčit o to, že určitéu nastavení uvedených tří veličin odpovídá vždy stejný tlak, bez ohledu na to, jaký byl průběh jejich zěn. Říkáe, že nožství, objee a teplotou je určen stav plynu a tlak plynu závisí jen na jeho stavu, nikoliv na cestě, kterou bylo určitého stavu dosaženo, neboli tlak plynu je stavovou funkcí jeho nožství, objeu a teploty. aké se lze pokusně přesvědčit, že tlake a kterýikoliv dvěa ze tří zbývajících veličin je jednoznačně určena poslední z nich. (Například, jsou-li dány tlak, nožství a teplota, ůžee v libovolné pořadí vypouštět nebo napouštět plyn do nádoby, chladit nebo zahřívat nádobu s plyne a ěnit obje nádoby - ve všech případech, kdy dosáhnee daného nožství, teploty a tlaku plynu v nádobě, bude ít obje stejnou velikost.) Z toho vyplývá, že také tlak je stavová veličina plynu a kterákoliv z uvedených čtyř stavových veličin plynu je jednoznačně určena ostatníi třei, je jejich stavovou funkcí. Mateatický vztah ezi stavovýi veličinai plynu se nazývá stavová rovnice plynu. Stavovou rovnici plynu lze odvodit ze vztahů platných ezi jeho dvěa stavovýi veličinai při konstantních zbývajících dvou stavových veličinách. Při pokusné zjišťování příslušných závislostí se ukázalo, že závislosti nalezené pro různé plyny se se zvyšování teploty a se snižování tlaku sbližují a při dostatečně vysokých teplotách a nepříliš vysokých tlacích se vzájeně liší tak álo, že při řešení noha probléů v praxi lze používat stejné přibližné vztahy pro různé plyny. Jako užitečné se dále ukázalo zavést poje ideálního plynu jakožto plynu, který by se těito vztahy řídil naprosto přesně. Z uvedených vztahů je nejdéle znáý Boyleův zákon, podle kterého je součin tlaku a objeu plynu při konstantní teplotě a při konstantní látkové nožství konstantní, tedy platí vztah P C( t, () kde P je tlak plynu, je jeho obje a C(t, je konstanta úěrnosti platná pro teplotu t a látkové nožství n. Při konstantní tlaku a konstantní látkové nožství plynu platí Gay-Lussacův zákon, podle něhož se obje plynu lineárně zvyšuje s teplotou. uto závislost vyjadřuje rovnice 0 ( 0 C, P, ( + α t) () kde t je Celsiova teplota, tj teplota ěřená poocí Celsiovy stupnice, jejíž jednotkou je stupeň Celsia, který se označuje C, (0 C, P, je obje plynu při teplotě 0 C, tlaku P a látkové nožství n, a α 0 je izobarický koeficient teplotní roztažnosti extrapolovaný na nulový tlak. Pro veličinu α 0 byla u řady plynů shodně nalezena hodnota, C -, spíše si však zapaatujee její obrácenou hodnotu, pro kterou platí 7, C α0 Rovnici () ůžee přepsat ve tvaru + t α0 7, C + t ( 0 C, P, ( 0 C, P, 7, C α 0 Podle této rovnice by tedy ěl být obje plynu při teplotě 7, C nulový. o ovše u reálných plynů neodpovídá skutečnosti. Rozdíly ezi naěřenýi a z Gay-Lussacova zákona vypočítanýi objey reálných plynů ohou být při dostatečně vysokých teplotách, zejéna při současně nízkých tlacích, z praktického hlediska zanedbatelné, avšak se snižování teploty se tyto rozdíly zvětšují. Ideální plyn, tedy plyn, který existuje jen v naší představě, á při teplotě 7, C nulový obje. Při ještě nižší teplotě by ěl podle rovnice (4) záporný obje, což však neá fyzikální sysl. ýhodný se nyní stává zavedení nové teplotní stupnice s nulou nastavenou na teplotu, při které je obje ideálního plynu nulový. eplota ěřená poocí této stupnice se nazývá terodynaická teplota nebo absolutní teplota a označuje se sybole. 9 () (4)

2 Jednotka terodynaické teploty je shodná s jednotkou teploty, tedy stupně Celsia, avšak dodržuje se konvence, že pro terodynaickou teplotu se tato jednotka nazývá kelvin a označuje se K. erodynaická teplota je jednou ze základních jednotek soustavy SI a kelvin je její základní jednotkou. Slovně uvedený vztah ezi terodynaickou a Celsiovou teplotou vyjadřuje rovnice t 7, + () K C ze které plyne t C 7, C (6) K Po dosazení do rovnice (4) za t z rovnice (6) dostáváe 7, C + C 7, C 0 C, K ( P, ( 0 C, P, 7, C 7, K erodynaická teplota 7, K (které odpovídá teplota 0 C) se nazývá norální teplota a označuje se 0. Poslední rovnici ůžee přepsat ve tvaru ( 0, P, (7) 0 Sledování závislosti tlaku plynu na teplotě při konstantní objeu a konstantní látkové nožství zjistíe, že při nízkých tlacích platí Charlesův zákon, podle něhož je tlak konstantního nožství plynu při konstantní objeu lineární funkcí teploty, kterou lze zapsat ve tvaru P P( 0,, (8) 0 kde P( 0,, je tlak při norální teplotě, objeu a látkové nožství n. K odvození vztahu ezi objee, teplotou a tlake plynu při konstantní látkové nožství stačí kterékoliv dva z uvedených tří zákonů Boyleova, Gay-Lussacova a Charlesova- tedy kterékoliv dvě z rovnic (), (7) a (8) a odvozený vztah je vždy stejný (zákony jsou spolu konzistentní) a ůžee jej napsat ve tvaru F( (9) P kde F( je konstanta platná pro látkové nožství n. Jestliže plyn vyplňující určitou nádobu á ve všech ístech stejný tlak a stejnou teplotu, jsou jeho látkové nožství a hotnost rozloženy rovnoěrně v celé nádobě. Kdybycho tedy takovou nádobu vyplněnou plyne rozdělili přepážkou, rozdělili bycho látkové nožství (nebo hotnost) plynu ve stejné poěru jako obje nádoby. Obje plynu je tedy přío úěrný jeho látkovéu nožství nebo hotnosti; říkáe, že je extenzívní veličinou. uto vlastnost objeu plynu vyjádříe vztahe n (60) ve které konstanta úěrnosti se nazývá olový obje. Spojení vztahů (9) a (60) dostanee rovnici P F( n ) n Protože výraz na levé straně této rovnice není funkcí n, výraz na její pravé straně také není funkcí n a protože není ani funkcí P, nebo, je konstantou. Rovnici přepíšee do tvaru P R (6) kde R je plynová konstanta, která je jednou z přírodních konstant. Její hodnota je 8,4 40 kg s - K - ol -. Protože kg s - je jednotkou energie, která á v soustavě SI speciální název joule a značku J, ůžee psát R 8,4 40 J K - ol -. 0

3 Spojení rovnic (6) a (60) pak dostanee stavovou rovnici ideálního plynu P n R (6) yjádříe-li n z rovnice () resp. z rovnice (8) dostanee stavovou rovnici ideálního plynu ve tvaru P R M (6) respektive ve tvaru R P N A N (64) Poěr plynové konstanty k Avogadrově konstantě se nazývá Boltzannova konstanta, jejíž definiční vztah tedy je R - k B, J K (6) N A Zavedení Boltzannovy konstanty přepíšee stavovou rovnici (64) na tvar P k N (66) B Hlavní jednotkou tlaku v soustavě SI je pascal ( Pa kg - s - ). Jednotkou síly v soustavě SI je newton ( N kg s - ), tedy platí Pa N -. praxi se setkáváe ještě s dalšíi jednotkai tlaku, z nichž nejčastější jsou bar (sybol bar), torr (sybol torr) nazývaný také ilietr rtuťového sloupce (Hg), fyzikální atosféra (sybol at) a atosféra (někdy nazývaná technická atosféra, sybol at) čili kilopond na centietr čtvereční (sybol kp c -, kp je sybol zastaralé jednotky síly zvané kilopond.). yto jednotky lze navzáje převádět poocí těchto vztahů: bar 0 Pa torr, Pa at 760 torr,0 0 Pa at kp c - 9, Pa lak o velikosti 0 Pa se nazývá norální tlak a bude nadále označován P 0. Norální teplotě a norálníu tlaku odpovídá norální obje 0. Norální obje ideálního plynu vztažený na nožství ol je přírodní konstanta nazývaná norální olový obje, nadále bude označován 0 a jeho hodnota je, ol -, tedy,4 8 d ol -. Norální teplota, norální tlak a norální olový obje představují norální podínky. Z rovnice (6) vyplývá, že plynovou konstantu ůžee vypočítat, znáe-li hodnoty P, a jediného, libovolně zvoleného stavu, norální podínky nevyjíaje, tedy platí P0 0 R 0 Pro počet olekul z rovnic (64) a (66) plyne N A P P N (67) R kb o znaená, že považujee-li stavovou rovnici za platnou pro různé plyny, platí Avogadrův zákon, podle něhož stejné objey různých plynů za týchž podínek obsahují stejný počet olekul. Na skutečnosti, že teplota látek se zvyšuje dodávání energie například těleso pohybující se v plynu ztrácí kinetickou energii a zvyšuje se teplota plynu i tělesa je založena kinetická teorie. Podle ní jsou teplota i tlak pouze vnější projeve pohybu olekul. Přito teplota je írou střední kinetické energie translačního pohybu olekul a tlak je střední síla, jíž působí olekuly, narážející na stěnu nádoby, na každou jednotku její plochy. Nejjednodušší představa (odel) plynu v kinetické teorii vychází z předpokladu, že se olekuly chovají jako tuhé koule, které na sebe nepůsobí žádnýi přitažlivýi ani odpudivýi silai s výjikou vzájených srážek, kdy se jedna druhé dotknou a odrazí se. Žádný sěr pohybu olekul není preferován. Absolutní hodnoty rychlosti olekul jsou různé a ohou nabývat hodnot od 0 do. Kroě toho se předpokládá, že obje zaujatý olekulai saýi lze ve srovnání s celkový objee plynu zanedbat. ento odel se nazývá dokonalý plyn.

4 Ze zákonů klasické echaniky pro dokonalý plyn s olekulai o shodné hotnosti a platí vztah N P a v (68) kde je v je střední hodnota čtverců rychlostí olekul. Protože pro střední translační energii olekuly platí ůžee rovnici (68) přepsat na tvar E k a v (69) P NE k (70) Ze spojení této rovnice s rovnicí (67) vyplývá závěr, že teplota je funkcí toliko kinetické energie a tato funkce á tvar N A Ek Ek (7) R kb Zároveň je zřejé, že teplota je veličina statistická, definovatelná pouze pro velké soubory částic. Pro střední kvadratickou rychlost, která je definována výraze v kv v (7) dostanee spojení s rovnicei (69) a (7) vztah R k B v kv (7) N A a a Ze spojení rovnice (), kterou je definována olová hotnost, s rovnicei () a (7) plyne vztah N A a M a vztah (7) tedy ůžee přepsat na tvar R vkv (74) M. ýpočty objeu Příklad Jaký obje zaujíá 0, g vodíku při teplotě -0 0 C tlaku 760 torr? Obje plynu vyjádříe z rovnice (6): R MP ýpočet se usnadní, jestliže zadané veličiny vyjádříe v hlavních jednotkách soustavy SI a do vzorce dosadíe jen jejich nuerické hodnoty. ýsledné bezrozěrné číslo pak odpovídá poěru vypočítané veličiny k její hlavní jednotce v soustavě SI. kg 0, g 0 kg 0 g t 7, + K (7, - 0) K, K C

5 kg M, 06 g ol 0 g P 760 torr 0 Pa - - -,06 0 kg ol 0 8, 4, 4, 4 0, ,4 0-4,4 d odík zaujíá obje 4,4 d. Příklad 4 Pohlcení aoniaku v 000 g vody vznikl jeho 0 %ní roztok. ypočítejte obje aoniaku a) za norálních podínek, b) při teplotě 0 0 C a tlaku 760 torr. Budiž aoniak složka a voda složka. Z rovnice () odvodíe vztah pro hotnost aoniaku a vypočítáe ji. w 0, 000 g w w + w, g + w 0, Z rovnice () vyjádříe látkové nožství aoniaku a vypočítáe je. n, g 7,0g ol, - M 6 4 ol a) Pro výpočet objeu plynu za norálních podínek není potřeba použít stavovou rovnici, jednodušší je použít k výpočtu rovnice (60). 0 n 0 6,4 ol,4 d ol - 46, d Obje aoniaku za norálních podínek je 46, d. b) Ze stavové rovnice (6) vyjádříe obje plynu. nr P eplotu a tlak vyjádříe poocí základních jednotek soustavy SI: Z toho plyne: tedy (7 + 0) K 9 K P, Pa 760 torr,0 0 Pa torr 6,4 8,4 9 0,6 9,0 0 0,6 9 6,9 l Obje aoniaku za daných podínek je 6,9 l.

6 Úlohy 0. Jaký obje a jakou hotnost á 0 0 olekul vodíku a) za norálních podínek, b) při teplotě 0 C a tlaku 740 torr? 04. Jaký obje á, kg dusíku a) za norálních podínek, b) při teplotě 8 C a tlaku 70 torr? 0. Jaký obje zaujíá, ol plynu a) za norálních podínek b) při tlaku, kp c - a teplotě 8 C? 06. Jaký je obje 0 g kyslíku a) za norálních podínek, b) při teplotě C a tlaku 0 kp c Jaký je obje g dusíku a) za norálních podínek, b) při teplotě 0 C a tlaku 000 Pa? 08. Určete obje, kol oxidu uhličitého a) za norálních podínek, b) při tlaku,0 Pa a teplotě 8 C. 09. Určete, jaký je obje 6 g kyslíku, je-li jeho teplota 0 C a tlak a) 000 torr, b) at, c) 0 kp c -, d) 000 Pa.. ýpočty tlaku Příklad Pod jaký tlake v atosférách, s přesností na dvě platné číslice, je 4,8 kg argonu ve 0 litrové láhvi při teplotě 0 C? lak vyjádříe z rovnice (6): R P M eličiny potřebné pro výpočet vyjádříe v základních jednotkách soustavy SI resp. v jednotkách složených jen ze základních jednotek soustavy SI: Z toho plyne: tedy ( 7 + 0) K 9 K M 9,9 g ol - 9,9 0 - kg ol -, kg ol - 0 l P 4,8 8,4 9 Pa, P lak argonu je 0 at.,46 0 at Pa 9,807 0, Pa 7 0 at 4

7 Úlohy 0. Určete tlak 0, kol oxidu siřičitého, je-li při teplotě 0 C jeho obje. lak uveďte v pascalech, torrech a technických atosférách.. Jaký tlak v kp c - a v torrech á 4,8 kg kyslíku při teplotě 0 C a objeu 00?. ýpočty olové hotnosti Příklad 6 prostoru o objeu 0 c je za norálních podínek obsaženo 0,9 g plynu. Určete jeho olovou hotnost. Pro norální podínky á rovnice (60) tvar 0 n 0 kde 0 je obje za norálních podínek. Z této rovnice pro n dostanee d 0 c n 000 c 6, ,4d ol Z rovnice (r9 ) pak dostanee olovou hotnost 0 0,9 g M 4, g ol n - 6, ol Plyn á olovou hotnost 4, g ol -. Příklad 7 Plyn á hotnost,8 g. Při teplotě C a tlaku 74 torr zaujíá obje,7 l. ypočítejte jeho olovou hotnost. Z rovnice (6) pro M dostanee R M P Dané veličiny vyjádříe v základních jednotkách soustavy SI resp. v jednotkách složených jen ze základních jednotek soustavy SI: Z toho plyne,8 g 0,00 8 kg (7 + ) K 96 K P, Pa 74 torr,00 0 Pa torr 000 l,7 l,7 0 - ol M 0,00 88, kg ol,000,7 0 0,044 0

8 tedy M 0,044 0 kg ol - 44,0 g ol - Plyn á olovou hotnost 44,0 g ol -. Úlohy. Jaká je olová hotnost plynu, jehož hotnost je,7 g při objeu 7, l za norálních podínek?. ypočítejte olovou hotnost plynné látky, víte-li, že 00 l této látky á při teplotě 0 C a tlaku 770 torr hotnost,84 g. 4. Jaká je olová hotnost plynu, jestliže v nožství 0, g zaujíá obje 0 l při teplotě C a tlaku 768 torr?. ypaření 0,67 g sloučeniny při teplotě 9 C a tlaku 78 torr vzniklo 7 c plynu. ypočítejte olovou hotnost této sloučeniny. 6. Plyn zaujíající obje d při teplotě C a tlaku 74 torr á hotnost,7 g. ypočítejte jeho olovou hotnost..4 ýpočty látkového nožství, počtu olekul a hotnosti Příklad 8 Kolik olekul plynu je v prostoru o objeu c a) za norálních podínek, b) po vyevakuování na 0-6 torr při 00 C? a) Budiž 0 obje plynu za norálních podínek. Ze spojení rovnice (60) s rovnicí (7) dostanee N N A0 0 - d 6,0 0 ol c 000 c -,4d ol, c je za norálních podínek, olekul plynu. b) Dané stavové veličiny vyjádříe poocí jednotek složených jen ze základních jednotek soustavy SI: 6, Pa P 0 torr, 0 Pa torr c 0 c (7 + 00) K 7 K Z rovnice (67) dostanee počet olekul N N R A P 6,00 8,4, ,680 0 Za daných podínek je v c, olekul plynu. 6

9 Příklad 9 Jaká je hotnost 0,9 l acetylenu při teplotě 0 C a tlaku 78 torr? Z rovnice (6) plyne PM R Dané veličiny vyjádříe poocí jednotek složených jen ze základních jednotek soustavy SI: P, Pa 78 torr,040 Pa torr 000 l 0,9 l 9 0 kg M 6,04 g ol 000 g - ol -,604 0 kg Z toho plyne (7 + 0) K 0 K,040 kg 9 0, ,4 0 9,69 0 tedy 9,690-4 kg 0,969 g Acetylen á hotnost 0,969 g. Úlohy 7. Kolik olekul obsahuje helia při teplotě 9 C a tlaku 700 torr? 8. Kolik olekul dusíku zůstane v prostoru o objeu c evakuované při teplotě 0 C na tlak 0-6 torr? 9. Kolik olekul je obsaženo v c prostoru evakuovaného na 0-6 torr při -0 0 C? 0. ypočítejte, jaká je hotnost vzduchu při tlaku, at a teplotě 7 C, je-li průěrná olová hotnost vzduchu 8,9 g ol g vody bylo rozpuštěno 00 d aoniaku, jehož obje byl ěřen při teplotě C a tlaku 70 torr. ypočítejte a) procentovou koncentraci aoniaku v roztoku, b) olaritu vzniklého roztoku, je-li jeho hustota 0,97 g l -.. nádobě o objeu d je kyslík při teplotě C a tlaku 777 torr. ypočítejte hotnost tohoto nožství kyslíku.. ypočítejte, kolik graů činí hotnost d oxidu uhelnatého a) za norálních podínek, b) při teplotě 0 C a tlaku 760 torr. 4. ypočítejte, jaká je hotnost dusíku v kilograech a) za norálních podínek, b) při teplotě 00 C a tlaku 760 torr, c) při teplotě 00 C a tlaku 760 torr.. ypočítejte hotnost d plynu v graech při tlaku 740 torr a teplotě 0 C, když plyn je a) vodík, b) kyslík, c) dusík, d) oxid uhelnatý, e) sulfan, f) oxid siřičitý, g) chlor. 6. e 0 litrové tlakové láhvi je kyslík pod tlake 0 kp c - při teplotě 0 C. ypočítejte hotnost kyslíku. 7

10 7. laková láhev obsahu 40 l naplněná kyslíke á hotnost 78,7 kg. Kyslík v láhvi á při teplotě 0 C tlak 0 at. Jakou á hotnost prázdná tlaková láhev? 8. Jaká je hotnost 00 kyslíku za norálních podínek?. Stechioetrické výpočty s využití Avogadrova zákona Příklad 0 Kolik litrů oxidu uhličitého vznikne spálení l propanu, jsou-li objey obou plynů ěřeny za stejných podínek? Spalování propanu je reakce propanu s kyslíke, při které vznikají oxid uhličitý a voda. Z obou reaktantů pouze propan a z obou produktů pouze oxid uhličitý obsahují uhlík. í je dáno, že z jedné olekuly propanu vzniknou tři olekuly oxidu uhličitého. Není třeba sestavovat úplnou cheickou rovnici. C H 8 CO Podle Avogadrova zákona platí vztah CO CH8 N N CO CH8 ze kterého dostanee pro CO dostanee CO C l l H8 Spálení l propanu vznikne l oxidu uhličitého. Úlohy 9. Jaký obje kyslíku je potřeba ke spálení 0 d ethanu na vodu a oxid uhličitý? Objey obou plynů jsou ěřeny za stejných podínek. 0. Z kolika litrů butanu a z kolika litrů kyslíku vznikne 8 l oxidu uhličitého, jestliže uvažujee objey všech plynů za stejných podínek?. jakých objeových poěrech se sloučí páry benzenu s kyslíke při spalování benzenu na oxid uhličitý a vodu?.6 Stechioetrické výpočty, při kterých nelze využít Avogadrova zákona Příklad ypočítejte hotnost kyslíku, který vznikne rozklade 00 g chlorečnanu draselného. Jaký bude obje vzniklého kyslíku a) za norálních podínek, b) při teplotě C a tlaku 76 torr? yjdee z cheické rovnice KClO KCl + O 8

11 Rovnicí (40) je dán vztah ezi rozložený nožství chlorečnanu a nožství vzniklého kyslíku: n KClO n O Z rovnice () plyne pro látkové nožství chlorečnanu n KClO M a pro látkové nožství kyslíku KClO KClO n O M O O Spojení těchto rovnic pro hotnotnost kyslíku dostanee vztah KClO M M 00 g,998 g ol -, g ol - O O KClO Rozklade 00 g chlorečnanu draselného vznikne 9,7 g kyslíku. 97, g a) Obje kyslíku za norálních podínek 0 vypočítáe z rovnice (60), po zavedení výše uvedeného výrazu pro n O : 97, g O - 0 no 0 0, 4d ol 7, 4 d - M O,998g ol Kyslík bude ít za norálních podínek obje 7,4 d. b) Z rovnice (6) plyne vztah O R PM O šechny veličiny v toto vztahu vyjádříe v jednotkách složených výhradně ze základních jednotek SI: (7 + ) K 98 K, Pa P 76 torr 008, 0 Pa torr Pak platí 97, 8, 4 98, , 0 998, tedy,0090-0,09 d Za podínek ad b) bude obje kyslíku,0090 -, tj. 0,09 d. 9

12 Příklad Úplný spálení sěsi ethanu a ethanu vzniklo 8,96 d oxidu uhličitého (ěřeno za norálních podínek) a,6 g vody. jaké olové poěru byly zastoupeny oba uhlovodíky ve sěsi? Spalování uhlovodíků vyjádříe cheickýi rovnicei: CH 4 + O CO + H O 7 C H 6 + O CO + H O Pro usnadnění budiž ethan látka A, ethan látka B, oxid uhličitý látka C a voda látka D. Zavedee syboly veličin: D - celková hotnost vzniklé vody M D - olová hotnost vody n A - látkové nožství spáleného ethanu n B - látkové nožství spáleného ethanu n C - celkové látkové nožství oxidu uhličitého n C,A - látkové nožství oxidu uhličitého vzniklého spálení ethanu n C,B - látkové nožství oxidu uhličitého vzniklého spálení ethanu n D - celkové látkové nožství vzniklé vody n D,A - látkové nožství vody vzniklé spálení ethanu n D,B - látkové nožství vody vzniklé spálení ethanu 0C - celkový obje vzniklého oxidu uhličitého za norálních podínek Pro celkové látkové nožství oxidu uhličitého dostanee z rovnice (60) 0C 8, 96 d n C 0, 40 ol - 0,4d ol a pro celkové látkové nožství vzniklé vody dostanee z rovnice () n, 6 g 8,0 g ol D D, - D M 0 70 ol Na základě cheické rovnice hoření ethanu platí podle rovnice (40) tedy na n C,A n D,A a n C,A n A n D,A n A Analogicky na základě cheické rovnice hoření ethanu dostanee vztahy a n C,B n B n D,B n B Pro celková látková nožství vzniklých produktů usí platit n C n C,A + n C,B 40

13 respektive n D n D,A + n D,B Dosazení prve odvozených výrazů pro n C,A, n C,B, n D,A a n D,B do posledních dvou vztahů dostanee rovnice a n C n A + n B n D n A + n B jejichž siultánní řešení dostanee n A - n C + n D - 0,40 ol + 0,70 ol 0,0 ol a n B n C - n D 0,40 ol - 0,70 ol 0,0 ol e výchozí sěsi bylo 0,0 ol ethanu a 0,0 ol ethanu. yto uhlovodíky tedy byly v olové poěru :. Úlohy. Spálení sěsi ethanolu a ethanolu vzniklo,6 l oxidu uhličitého (ěřeno za norálních podínek) a 4, g vody. jaké olové poěru byly zastoupeny oba alkoholy?. Jaký obje kyslíku za norálních podínek se spotřebuje ke spálení 0 g sěsi ethanolu a ethanolu v olové poěru :? 4