LITERATURA A INTERNETOVÉ ODKAZY SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK...

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "LITERATURA A INTERNETOVÉ ODKAZY... 27 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK..."

Transkript

1 Transfrmátr Transfrmátr Výuka transfrmátrů na střední dbrné škle Terie prbíraná v hdinách teretickéh vyučvání Účel a význam transfrmátrů pis transfrmátrů rincip činnsti transfrmátru Rzdělení transfrmátrů Výuka transfrmátrů v dílenské výuce Různé typy jader transfrmátrů Dráty pr malé transfrmátry Izlace mezi vrstvami Kstry transfrmátru Výpčet síťvéh transfrmátru Zjedndušený výpčet a příklad výpčtu Vdiče pr navíjení transfrmátrů LITERATURA A INTERNETOVÉ ODKAZY SEZNAM OUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK Strana 1 (celkem 30)

2 1 Výuka transfrmátrů na střední dbrné škle Ve šklních snvách je zařazena i výuka transfrmátru. Jsu zde prbírány principy, funkce a uplatnění transfrmátrů v praxi. Tt učiv je jak navazující celek k výrbě, distribuci a sptřebě elektrické energie. V těsném sledu je zde zařazen učiv zabývající se tčivými elektrickými strji. 1.1 Terie prbíraná v hdinách teretickéh vyučvání rincip a funkce transfrmátru je d svéh vzniku neměnná. Ve výrbě vznikají nvé technlgické pstupy, vytváří se nvé knstrukce, ale pdstata funkce a výpčty se nemění. Skr v každé literatuře najdeme výpčty transfrmátru. Odbrní učitelé čast čerpají z výukvých knih staršíh vydání. Základní sučástí většiny elektrnických výrbků je transfrmátr, který plní něklik funkcí. Krmě úpravy síťvéh napětí na napětí menší a ptřebné k usměrnění má za úkl také chránit bsluhu před úrazem elektrickým prudem, nebť dděluje galvanicky místa mžnéh dtyku d síťvéh napětí. Transfrmátrky pužívané dma pr napájení sptřebičů (mdely vláčků, nabíječky akumulátrů, nabíječky mbilů nemívají, se zřetelem na bezpečnst bsluhy, sekundární napětí vyšší než 60 V). Obvykle se pužívá napětí d 20 V. rudy debírané ze sekundárníh vinutí jsu v rzmezí desítek miliampérů až desítek ampérů. r běžné aplikace vystačíme s maximálním sekundárním prudem 5 A (výstupní prud). Obrázek 41 transfrmátr Obrázek 42 schématická značka transfrmátru Účel a význam transfrmátrů Transfrmátr je elektrický strj, kterým se zvyšuje neb snižuje napětí střídavéh prudu při stejném kmitčtu, mění se pčet fází, izlují se dvě sustavy navzájem a pd.. Je t svým principem nejjedndušší strj bez phyblivých částí. Zakládá se na vzájemné elektrmagnetické indukci. Strana 2 (celkem 30)

3 Transfrmátr umžňuje hspdárný přens elektrické energie, vyrbené v elektrárně, na velké vzdálensti d místa sptřeby při vyském napětí a malém prudu, tedy při malých ztrátách. Obrázek 41 přensvá sustava [31] Význam a důležitst transfrmátrů pr zásbvání elektřinu vynikne, uvážíme-li, že prud na své cestě d výrby ke sptřebiteli musí být čast třikrát neb i častěji transfrmván. Transfrmátry se stavějí d nejmenších výknů, i jen něklik vltampérů, pr účely slabprudé techniky až p hrmné zákny něklika set megavltampérů v elektrárenství. r zkušebny vyskéh napětí se stavějí zvláštní transfrmátry s napětím až 1 MV a jejich kaskádním zapjením lze získat napětí i přes 15 MV. Čím větší výkny se přenášejí, tím vyššíh napětí je zaptřebí. Dnes se z velkých elektráren rzvádí energie napětím 110 kv. Velká střediska výrby energie a velká střediska sptřeby jsu spjena tzv. magistrálu 220 kv a některá z nich jsu ještě připjena k tzv. nadřazené síti 400kV. Sdružené napětí primárních sítí je 35 neb 22 kv. Obrázek 44 transfrmvna [32] Obrázek 45 transfrmátr Strana 3 (celkem 30)

4 Rzvd elektrické energie je samzřejmě pd stálu kntrlu. V dnešní dbě je i zde již ve velké míře nasazena výpčetní technika. Dispečer může z jednh místa kntrlvat a řídit celý distribuční systém elektrické energie. V něm se, velmi velku měru pdílí výknvé transfrmátry. [33] Obrázek 46 vládací plcha mnitru v elektrárně Nšvice [32] Obrázek 47 elektrárna Dětmarvice (turbína) Strana 4 (celkem 30)

5 1.1.2 pis transfrmátrů Transfrmátr se skládá se železnéh magnetickéh bvdu a z vinutí. rtže magnetický bvd je magnetván střídavě, nesmí být z plnéh materiálu, jinak by v něm vznikaly vířivé prudy, tepl a tím i ztráty energie. rt se skládá z plechů z křemíkvé celi, tlušťky 0,35 neb 0,5 mm. lechy jsu vzájemně d sebe izlvány a lakují se neb se již v huti ptáhnu minerálním tlakem s pjivem. Výhdné magnetické vlastnsti mají tzv. rientvané plechy válcvané za studena. Obrázek 48 transfrmátr Obrázek 49 cívka transfrmátru s trafplechem Vinutí bývá dvjí, a t vstupní čili primární, d něhž se prud přivádí, a výstupní čili sekundární, z něhž se prud debírá. Obě vinutí jsu navlečena na splečném železném jádru tak, aby magnetický tk vzbuzený jedním vinutím prcházel i druhým vinutím. [34] rincip činnsti transfrmátru Transfrmátr je elektrický netčivý strj, který umžňuje přenášet elektricku energii z jednh bvdu d jinéh pmcí vzájemné elektrmagnetické indukce. užívá se většinu pr přeměnu střídavéh napětí (např. z nízkéh napětí na vyské) neb pr galvanické ddělení bvdů. Transfrmátr pracuje na principu elektrmagnetické indukce časvu změnu magnetickéh tku. rimární cívka ve svém bvdu půsbí jak sptřebič, sekundární jak zdrj. D primárníh vinutí přivedeme střídavé napětí, a prtže je uzavřený bvd, tak prchází prud střídavý. Okl primární cívky se vytvří magnetické ple charakterizvané magnetickým tkem Φ a ten je také střídavý. Tent tk se uzavírá převážně jádrem transfrmátru Strana 5 (celkem 30)

6 a svými účinky zasahuje vinutí sekundární cívky. Vlivem časvé změny magnetickéh tku se v sekundárních vdičích indukuje střídavé napětí. Obrázek 50 schéma indukčníh tku v transfrmátrvém jádru [35] řipjíme-li k primárnímu vinutí střídavé napětí, prchází vinutím střídavý prud a magnetickým bvdem se uzavírá střídavý magnetický tk, který se mění stejně jak prud. Změnu magnetickéh tku se indukuje v primární cívce vnitřní čili indukvané napětí. dbně v sekundárním vinutí se indukuje vnitřní napětí rtže úbytky napětí na primární a sekundární straně jsu pměrně malé, platí i pr svrkvá napětí rvnice (transfrmační pměr čili převd transfrmátrů): U 1 = U 2 N N 1 2 Napětí jsu v přímém pměru s pčtem závitů. Obrázek 51 principiální nákres transfrmátru [36] Strana 6 (celkem 30)

7 Zanedbáme-li ztráty v transfrmátru, ptm se příkn na primární straně rvná výknu na sekundární straně. U1 I1 = U 2 I 2 1 = 2 Jmenvitý výkn na štítku transfrmátru je zdánlivý výkn ve vltampérech, nebť jeh činný výkn ve wattech se mění pdle druhu zatížení, tj. pdle veliksti účinku csϕ. rudy v primárním a sekundárním vinutí jsu tedy v nepřímém pměru s napětím U U 1 2 = I I 2 1 = N N 1 2 U U S I = I S = N N S [37] N 1 (N ) - pčet závitů primární cívky N 2 (N S ) - pčet závitů sekundární cívky U 1 (U ) - primární napětí, přiváděné na vstup primární cívky U 2 (U S ) - sekundární napětí, které se indukuje na vývdech sekundární cívky I 1 (I ) - primární prud, prcházející mezi zdrjem a primární cívku I 2 (I S ) - sekundární prud, který prchází sekundární cívku a připjeným sptřebičem Φ - indukční tk Rzdělení transfrmátrů dle knstrukce magnetickéh bvdu rzeznáváme transfrmátry jádrvé a plášťvé. U jádrvých transfrmátrů vinutí bklpuje jádra magnetickéh bvdu, který se uzavírá spjkami, jež mají stejný aneb pněkud větší průřez než jádra. Vinutí primární i sekundární u jednfázvéh transfrmátru může být umístěn buď na různých jádrech, neb mhu být bě vinutí na témže jádru, cž je výhdnější, nebť je menší magnetický rzptyl, a tím i menší úbytek napětí. U lášťvých transfrmátrů plechy bklpují vinutí. Spjky a krajní jádra mhu mít plviční průřez než jádra s vinutím, nebť jimi prchází plviční magnetický tk. Strana 7 (celkem 30)

8 růřez jader bývá čtvercvý, bdélníkvý neb dstupňvaný, aby se kruhvý tvr cívky c nejvíce vyplnil jádrem. Vinutí transfrmátru je bud válcvé neb ktučvé. [38] Obrázek 52 transfrmátr jednfázvý, trjfázvý a plášťvý jednfázvý [38] Vinutí primární i sekundární u jednfázvéh transfrmátru může být umístěn buď na různých jádrech, neb mhu být bě vinutí na témže jádru, cž je výhdnější, nebť je menší magnetický rzptyl, a tím i menší úbytek napětí. U lášťvých transfrmátrů plechy bklpují vinutí. Spjky a krajní jádra mhu mít plviční průřez než jádra s vinutím, nebť jimi prchází plviční magnetický tk. Válcvé čili sustředné vinutí má cívky vstupní i výstupní navlečeny na sbě. Blíže železa je vinutí nižšíh napětí, nebť se snáze izluje, sustředně na něm je ulžen vinutí vyššíh napětí, které bývá rzdělen na cívky zhruba p 1 kv. Ktučvé čili deskvé vinutí má cívky ulženy v jádře tak, že se střídají cívky vyššíh a nižšíh napětí. r magneticku suměrnst jsu na kncích plviční cívky nižšíh napětí, které mhu být blíže železa než cívky s vyšším napětím. dle pčtu fází se dělí transfrmátry na jednfázvé, trjfázvé, šestifázvé a mnhfázvé. V transfrmátrech vznikají ztráty elektrické energie jednak v jádře, jednak ve vinutí. Objí ztráty se mění v tepl, které se musí z transfrmátru dvádět, aby se nehřála nad dvlenu mez. dle způsbu dvádění tepla (pdle chlazení) dělíme transfrmátry na vzduchvé a lejvé, které jsu pnřeny d nádby naplněné lejem. Olej má větší tepelnu vdivst než vzduch a zárveň má i větší elektricku pevnst. dle účelu se transfrmátr dělí na staniční, síťvé, řiditelné, svářecí, spuštěcí, tpné, pecvé, přístrjvé (měřicí a jisticí) a pdbně. Strana 8 (celkem 30)

9 Malý transfrmátr 1.2 Výuka transfrmátrů v dílenské výuce V dílenské praxi si studenti prhlubí znalsti získané ve škle. Dnes se setkáváme s transfrmátry skr ve všech výrbcích sptřební elektrniky. Amatérské a ruční kusvé navíjení transfrmátrů se již v praxi nepužívá (nesmi se pužívat z důvdu bezpečnsti). Studenti jsu vedeni k tmu, aby si samy transfrmátr spčítali, a ptm v praxi věřili na výrbku platnst všech výpčtů. Studenti si taktéž p výpčtu transfrmátru navrhují i skládanu kstřičku pr transfrmátrvé plechy typu EI. Ve škle je transfrmátr prbrán p teretické stránce. V hdinách praktické výuky k tmu přistupuje seznámení s materiály a knstrukcí v praxi pužívané při výrbě transfrmátru Různé typy jader transfrmátrů Jádra magnetických bvdů jsu velmi důležitu sučástku pr výrbu transfrmátrů a na jejich jaksti závisí výsledné parametry finálníh magnetickéh bvdu. Jádr transfrmátrů tvří magnetický bvd, jehž magnetický indukční tk, vyvlaný průchdem prudu primárním vinutím, indukuje elektrické napětí v sekundárním vinutí. Obrázek 53 tridní transfrmátr Obrázek 54 transfrmátr s jádrem EI Vinutá transfrmátrvá jádra se pužívají jak celistvá jádra (tridy) neb jak dělená jádra. Vyrábí se jádra magnetických bvdů z rientvanéh transfrmátrvéh pásu. Magnetické vlastnsti jader jsu přím závislé na jaksti a tlušťce pásky, ze kterých jsu jádra vyrbeny. Strana 9 (celkem 30)

10 Máme něklik základních typů jader vhdných pr sérivu výrbu malých transfrmátrů. Tridní jádra transfrmátru Vinutá tridní jádra magnetických bvdů tvří magnetický kruh prst vzduchvých mezer, s knstantním průřezem, díky čemuž umžňují nejúčinnější využití magnetických vlastnstí pužitých materiálů. Tridy se vyrábí z rientvanéh transfrmátrvéh pásu s bsahem křemíku cca 3%, v rzsahu tluštěk 0,23-0,35 mm a materiál je pužit C22 dle ČSN IEC Tridní jádra jsu vyráběné dle pžadavků zákazníka a nrem ČSN IEC 635 neb DIN [17] Tridní jádra jsu vhdná pr magnetické bvdy určené k výrbě: měřících transfrmátrů, výknvých transfrmátrů, regulačních transfrmátrů, induktrů, měničů. Stupňvitá dělená jádra Obrázek 55 tridní jádra [39] Dělená transfrmátrvá jádra vznikají navíjením transfrmátrvé pásky dstupňvaných šířek na rtující frmvací elementy, psléze rzřezáním tepelně zpracvanéh a synteticku pryskyřicí slepenéh jádra. Dělená jádra se stupňvaným průřezem, vlastní tvar lépe přizpůsbený průběhu magnetickéh indukčníh tku a lépe využívají speciální strukturu zrna materiálu ve srvnání s jádry, které se skládají z plechvých výseků různých tvarů. Speciální průřez těcht jader umžňuje plnější využití průřezu kruhvých cívek. Jádr se skládá ze dvu částí ve tvaru pdkvy. Aby byl zabezpečen jejich správné sestavení, mají bě části na jedné splečné čelní straně barevnu plhvu značku. Barva plhvé značky udává zárveň tlušťku pásu, ze kteréh je jádr navinut a dále na vnějším závitu každé plviny je značen přadvé čísl. Strana 10 (celkem 30)

11 Vinutá stupňvitá dělená jádra magnetických bvdů z rientvanéh transfrmátrvéh pásu s bsahem křemíku cca 3 %, v rzsahu tlušťky 0,23 až 0,35 mm; materiál C22 dle ČSN IEC Obrázek 56 dělená jádra [41] Obrázek 57 dělená stupňvitá jádra [42] Vinutá jádra mají tvar lépe přizpůsbený průběhu magnetickéh indukčníh tku a lépe využívají speciální strukturu zrna materiálu ve srvnání s jádry, které se skládají z plechvých výlisků různých tvarů. [42] řednsti dělených jader: úspra elektrické energie z důvdu nízkých měrných wattvých ztrát, úspra v mnžství mědi pužité pr vinutí (z důvdu menších rzměrů a hmtnsti jader), úspra nákladu práce vynalžené při sestavvání transfrmátrů, díky jednduchsti mntáže. Unicre jádra transfrmátrů Jádra UNICORE představují nvu řadu jader pr magnetické bvdy. Technlgie výrby byla vyvinuta v rce 1997 s cílem zjedndušit technlgii výrby a dsáhnut lepších parametrů elektrických strjů. Jádra UNICORE díky své knstrukci jsu schpná nahradit téměř všechny klasické C a Q jádra. Díky vyspělé technlgii jádra UNICORE se vyznačují nízkými měrnými ztrátami. Obrázek 58 UNICORE jádr [43] Strana 11 (celkem 30)

12 Jádra UNICORE spjují všechny výhdy C + Q jader, přičemž jejich měrné ztráty jsu nižší 20-40%. Mají zjedndušenu knstrukci (nejsu lepená, řezaná ani brušená, díky čemu dsahují velmi příznivé ceny). ři mntáži se dají pužít stávající typy kstřiček, tudíž změny v knstrukci magnetickéh bvdu nejsu nutné. [44] EI jádra transfrmátrů Název dstali pdle svéh vzhledu. Jsu tvřeny prvkem ve tvaru E a prvkem ve tvaru I. Obrázek 59 E I plechy Obrázek 60 E I plech Vyrábí se vysekávání s celkřemíkvých plechů. Výrbně jsu t jádra nejvýhdnější, jelikž při strjním vysekávaní je nejmenší dpad. Tyt jádra jsu pr kusvu výrbu transfrmátrů nejvýhdnější. Transfrmátrvé plechy se vyrábí pdle standardizvaných dpručení. Existují závislsti mezi typem trafplechu a jeh prprcinální velikstí. U typ E je vlastně nádherný demnstrační příklad, na kterém se všechny rzměry dají jednduše dvdit. Typ trafplechu, který se uvádí s číslem, je vlastně velikst středníh slupku v milimetrech a k ní jsu vztaženy v určitém pměru všechny veliksti plechu Obrázek 61 svazek E plechů Obrázek 62 závislsti u E I plechů Strana 12 (celkem 30)

13 M jádra transfrmátrů Vyrábí se vysekáváním s celkřemíkvých plechů. Tyt jádra mají při své výrbě značně velký dpad. Mají trchu menší magnetický rzptyl než statní skládaná jádra. užívají se hlavně v telekmunikační technice. Díky větší ceně, která je způsbena dpadem při výrbě, se tyt jádra ve výrbcích a na trhu bjevují spradicky. Obrázek 63 M plechy Obrázek 64 M plech I a L jádra transfrmátrů V praxi se pužívá i skládání jader transfrmátru z plechů vyseknutých ve tvaru I. Ty se ptm ve vrstvách přes sebe překládají tak, že místě předešléh spjení plechu leží plech průběžný. Výrbně jsu nejjedndužší. Nevýhda je větší elektrmagnetický rzptyl. užívají se například při výrbě klasických svařvacích transfrmátrů. Jádra tvaru I jsu bdélníkvé plechy, které se při výrbě jádra překládají přes sebe. echy v liché a sudé vrstvě na sebe navazují jenm vnějším a vnitřním bvdem. Obrázek 65 I plech 1. vrstva Obrázek 66 I plech 2. vrstva Obrázek 67 I plech s cívku Strana 13 (celkem 30)

14 Stejný způsb skládání plechů se pužívá v případě plechu ve tvaru L.Tyt plechy jsu nepatrně výrbně nákladnější, jelikž se již nedají stříhat strjními nůžkami, ale musí se vysekávat. Lgika vrstev trafplechů je pět ddržena (nesmí jit spje dvu susedních vrstev na sebe). Obrázek 68 L plechy 1. vrstva Obrázek 69 L plechy 2. vrstva Obrázek 70 L plechy s cívku Dráty pr malé transfrmátry Vynutí transfrmátru bývá prveden dráty kruhvém průřezu (průměr 0,08 až 3,15 mm) neb vdícími pásy (d 0,5 x 4 mm d 5 x 40 mm). užívají se dráty izlvané smaltem, izlvané smaltem a pletením hedvábím, izlvané pletením papírvým páskem. Nevýhdy izlvaných drátů je jejich malá pvrchvá mechanická dlnst, vdiče jsu citlivé na chemické výpary a smalt na vdičích stárne. Obrázek 71 Drát CuL Obrázek 72 Drát CuL na cívce Strana 14 (celkem 30)

15 1.2.3 Izlace mezi vrstvami Mezi jedntlivé vrstvi transfrmátrvéh vinutí se dává prkladvá izlace z transfrmátrvéh papíru, slídy neb igelitvá izlace. kud se navijí tenkým drátem tzv. pstupnu vlnu, ptm se dává prkladvá izlace tak, aby byla rvnměrně rzdělena a aby se na jedn vinutí (primární, sekundární) pužil aspň 5 vrstev izlace. Izlační prkladvé pásky, které jsu na bcích nastříhány (rztřepeny), aby se při hybu izlace netrhala a dbře kryla i při styku s čely transfrmátrvých kster. Nejtlustější a elektricky nejvíce dlná je izlace mezi sekundárním a primárním vinutím. Obrázek 73 textilní prkladvá izlace Obrázek 74 prkladvý transfrmátrvý papír Kstry transfrmátru Transfrmátrvé vinutí je buď samnsné (aretván lakem a textilními pásky), neb je navinut na kstře z megneticky a elektricky nevdivéh materiálu. Tyt kstry bývají vylisvány z jednh kusu plastu neb jsu skládané a lepené z více dílů. V kusvé a malsérivé praxi se pužívají nejčastěji skládané kstry. Jak materiál je pužit texgumit neb skllaminát (dříve se pužíval ještě pertinax). Kstra je navržena tak, aby byla mechanicky pevná (je t nsný prvek vinutí) a samzřejmě se musí knstrukčně prdřizvat typu a veliksti jádra. Obrázek 75 plastvá kstra Obrázek 76 skládaná kstra Strana 15 (celkem 30)

16 Malý transfrmátr Skládaná kstra transfrmátru Všechny bčnice skládané kstry musí d sebe zapadat a aretvat se výřezvými klíči. Velikst výřezvých klíčů se řídí tlušťku materiálu, ze kteréh je kstra vyrbena. Starší typy transfrmátrů měli navinuté blíže k jádru primární vinutí. navinutí primárníh vinutí a jeh prkladvých vrstev se plžila vrstva zesílené izlace, která musela vydržet napětí v řádech kv. Na zesílenu izlační vrstvu se ptm vinul sekundární vinutí (neb něklik sekundárních vinutí). Skládaná kstra je v dnešní dbě tvřena třemi čely (dvě krajní a jedn které dělí prstr na primární a sekundární část). Střed kstry je tvřen 4 bčnicemi. Jsu t bčnice v páru. Bčnice jenž dlehají na celu plchu tracplechu mají jiný tvar, než ty které vymezují tlušťku svazku transfrmátrvých plechů. Obrázek 77 nákres jádra a dílů kstry Obrázek 78 díly kstry pr plechy E I Strana 16 (celkem 30)

17 ři výpčtu samstatných díků kstry vystačíme s velikstí pužitéh transfrmátrvéh plechu a tlušťky materiálu, ze kteréh je kstra zhtvena. Všechny míry jsu dvzené d veliksti transfrmátrvéh plechu (jeh typu). X Y tl. rez. velikst trafplechu (vlastně typ E), šířka svazku trafplechu, tlušťka materiálu z kteréh je kstra vyrbena, rezerva pr vlný phyp kstra na jádře. Velikst rezervy se u transfrmátrku d plechu E16 vlí 0,5 mm. U trafplechu E20 až E40 vlíme rezervu 1 mm. Ve větších velikstech plechu se řídíme materialem z kteréh je kstra vyrbena a přiměřenstí k jádru. Obrázek 79 díly a závislsti rzměrů pr trafplechy E I Všechny bčnice skládané kstry musí d sebe zapadat a aretvat se výřezvými klíči. Velikst výřezvých klíčů se řídí tlušťku materiálu, ze kteréh je kstra vyrbena. Obrázek 80 bčnice kstry Strana 17 (celkem 30)

18 Kstra je sestavena z 2 a 2 typů bčnic a 3 čel kstry. V dřívějších dbách se pužívaly puze 2 krajní čela a prstřední se vynechával. Bčnice která dléhá na trafplech. Bčnice která určuje tlušťku svazku. Čela a dělící přepážka kstry. Obrázek 81 bčnice a čela kstry Transfrmátrvé plechy typu EI skládané d kstry. lechy jsu skládané tak, že každá řada (vrstva) je tvřena plechem E s plechem I. Sudé vrstvy mají například plech I na levé straně a liché vrstvy na pravé straně. Obrázek 82 kstra a trafplech Obrázek 83 kstra a trafplechy Obrázek 84 nasunvání trafplechů Strana 18 (celkem 30)

19 1.3 Výpčet síťvéh transfrmátru Ke zhtvvání transfrmátru se dnes v amatérské praxi nejčastěji pužívají plechy tvaru EI. ři návrhu vycházíme z maximálníh výknu na jeh sekundární straně, t je ze sučinu efektivní hdnty pžadvanéh napětí a z debíranéh prudu. Z tabulky zjistíme vhdnu velikst jádra pr transfrmátr. Tabulka 1 výkny a pčty závitů pr daný transfrmátr s jádrem E I. žadvaný výkn ve W Typ plechů Výška svazků mm čet závitů na jeden vlt (N v ) (plechy tlušťky 0,5mm) lcha pr vinutí cm 2 8 EI ,8 2,34 10 EI ,85 2,34 20 EI ,58 3,63 40 EI ,66 3,63 60 EI ,92 6, EI ,64 6, EI ,69 9, EI ,96 9, EI ,37 15,4 500 EI ,89 15,4 Dále určíme pčet závitů na 1 V a spčítáme pčet závitů primárníh a sekundárníh vinutí. Se zřetelem na účinnst transfrmátru dečteme d pčtu primárních závitů asi 3 % závitů a na sekundární straně asi 5 % závitů přidáme. N (N 1 ) pčet závitů primárníh vinutí, N S (N 2 ) pčet závitů sekundárníh vinutí, N V pčet závitů na jeden vlt, U (U 1 ) napětí na primární straně (V), U S (U 2 ) napětí na sekundární straně (V), K knstanta pr krytí ztrát na primárně straně, K S knstanta pr krytí ztrát na sekundární straně. čet závitů primárníh vinutí vypčítáme pmcí vztahu čet závitů sekundárníh vinutí vypčítáme pmcí vztahu N = K U N V N S = K S U S N V kud je na sekundární straně transfrmátru něklik vinutí, platí uvedené zásady pr všechna tat vinutí. Maximální výkn transfrmátru je dán sučtem výknu jedntlivých vinutí. Vzhledem k tmu, že ptřebujeme více místa pr vývdy Strana 19 (celkem 30)

20 z jedntlivých vinutí (neb dbček), se čast stane, že nevystačíme s plchu pr vinutí transfrmátru, který pr ptřebný výkn určuje tab. rt v tmt případě dpručujeme pužít jádr pr výkn stupeň větší. Zjištěný pžadvaný výkn dělíme účinnstí transfrmátru, která bývá v rzmezí %, čímž určíme příkn transfrmátru. říkn transfrmátru je tedy: S = = η I S U η S S η I S U S příkn (W) transfrmátru (primární strana transfrmátru, výkn (W) transfrmátru (sekundární strana transfrmátru), účinnst (je větší u větších a menší u menších transfrmátrů) bvykle se pčítá s účinnstí 0,8 až 0,9, největší efektivní hdnta prudu prcházejícíh sekundárním vinutím (A), efektivní hdnta sekundárníh napětí transfrmátru (V). r efektivní hdntu primárníh prudu platí: I = U V tabulce čísl 2. zjistíme průměry drátů D pr vinutí. Vychází-li z výpčtu průměr drátu, který není uveden v tabulce, vlíme drát většíh průměru, nebť při větším průměru drátu se zmenšují ztráty vznikající v dpru mědi a zmenšuje se i hřev drátu a celéh transfrmátru. K vinutí pužíváme většinu dráty izlvané lakem (značení CuL). Obrázek 85 drát CuL na cívce Obrázek 86 drát CuL Strana 20 (celkem 30)

21 Tabulka, která nám vyjadřuje zatížitelnst vdiče při daném průměru drátu. Tabulka 2 mžný debíraný prud vdičem při husttě 2,5 A mm -2 čet závitů na 1cm 2 růměr drátů rud I při prudvé v mm husttě 2,5 A mm -2 plchy pr vinutí 0,15 44 ma ,18 64 ma ,2 79 ma ,22 95 ma , ma ,3 177 ma 770 0, ma 625 0,4 314 ma 450 0, ma 360 0,5 0,5 A 300 0,6 0,7 A 210 0,7 0,96 A 155 0,75 1,1 A 140 0,8 1,25 A 120 0,9 1,6 A ,96 A 83 1,1 2,4 A 65 1,2 2,8 A 52 1,3 3,3 A 42 1,4 3,9 A 40 1,5 4,4 A 33 1,6 5 A 28 1,7 5,7 A 1,8 6,4 A 2 7,9 A 2,2 9,5 A 2,5 12,3 A 2,8 15,4 A 3 17,7 A Dále je třeba zjistit, je-li mžné transfrmátr se zvlenými dráty a pčty závitů realizvat. stupujeme tak, že vypčítáme sučiny a sučet všech těcht plch pr jedntlivá vinutí by neměl být větší než 50 % celkvé plchy pr vinutí, kteru zjistíme z tabulky. Je-li sučet větší, je třeba zvlit větší jádr a výpčet pakvat. Mezi primární a sekundární vinutí a mezi jedntlivé vrstvy vinutí se vkládá transfrmátrvý papír neb lepenka takvé tlušťky (neb tlik vrstev), aby nemhl djít k elektrickému průrazu izlace. navinutí a vyzkušení se transfrmátr dknale vysuší v suchém prstředí při tepltě C a ptm Strana 21 (celkem 30)

22 se máčí v impregnační lázni. Lze pužít například vsk T 100 neb namáčecí vypalvací transfrmátrvý lak. Tut úpravu se zlepší izlační vlastnsti transfrmátru, zamezí se jeh navlhání, fixuje se plcha drátů vinutí a zlepšuje se přechd tepla z vinutí na pvrch transfrmátru. [44] Zjedndušený výpčet a příklad výpčtu. Zadané hdnty: vstupní, primární napětí U = 230 V výstupní, sekundární napětí U S1 = 12 V výstupní, sekundární, zatěžvací prud I S1 = 3 A U = 230 V U S1 = 12 V I S1 = 3 A Obrázek 87 transfrmátr schématicky Hdnty ptřebné k výrbě transfrmátru druh a velikst transfrmátrvých plechů, pčet (vstupních) primárních závitů N, pčet (výstupních) sekundárních závitů N S, průměr vdiče (vstupníh) primárníh vinutí D, průměr vdiče (výstupníh) sekundárníh vinutí D S. Výkn transfrmátru S = U S I S [VA; V, A] S = 12 3 S = 36 VA říkn transfrmátru = (1,1 až 1,3) S = 1,2 36 = 43,2 VA Strana 22 (celkem 30)

23 Čistý průřez železnéh jádra S Fe = (0,8 až1,1) [cm 2 ; VA] = 1 36 S S Fe S Fe = 6 cm 2 Skutečný průřez železnéh jádra s izlací mezi plechy S Fe S Ž = [cm 2 ; cm 2 ] 0,9 S Ž = 6 0,9 S 6,6 cm 2 Ž Výška jádra a pčet plechů Vlíme transfrmátrvé plechy tak, aby průřez jádra byl přibližně čtvercvý. mcný výpčet: a = [cm; cm 2 ] a = 6, 6 S Ž a 2,56 Můžeme zvlit plechy E25 neb E32. Je lepší zvlit plechy větší, u kterých bude více místa v kénku pr vinutí. Musíme teď zjistit skutečnu výšku svazku přepčítanu na trafplech E32. S Ž v = [cm; cm 2, cm] b 6,6 v = v 2 3,2 v 2 cm v 20 mm Výška svazku transfrmátrvých plechů bude 20 mm. pčet plechů t plechů, tlušťka jednh transfrmátrvéh plechu t. v t plechů = [-; mm, mm] t t plec hů = 20 0,5 V případě, že jeden transfrmátrvý plech bude mít tlušťku 0,5 mm tak budeme ptřebvat 20 = 40 kusů plechů. 0,5 Strana 23 (celkem 30)

24 čet závitů na napětí 1 V N V = 45 S Ž 45 N V = ,6 čet závitů na 1V je v našem případě asi 6,8 závitů. Znamená t že, abychm dsáhli napětí jednh vltu, musíme na jádr transfrmátru navinut 6,8 závitů. Knstanta (k) upravuje pčet závitů s hledem na úbytek napětí. Stanví se pdle veliksti transfrmátrku: k p knstanta pr krytí ztrát na primárním vinutí, k s knstanta pr krytí ztrát na sekundárním vinutí. Tabulka 3 knstanty pr krytí ztrát v transfrmátru S d 50 VA 50 až 100 VA 100 až 300 VA 300 až 1000 VA k S 1,1 1, 08 1,07 1,05 k 0,9 0, 92 0,93 0,95 N = N V U k N =6, ,92 N 1442 závitů N S = N V U S k S N S =6, ,08 N S 88 závitů Určení průřezu vdičů vinutí σ prudvá hustta (A mm -2 ). Vlíme prudvu husttu mezi 2 až 3 A mm -2 I = [A; VA,V] U 43,2 I = I 0,1878 A 230 růřez primárníh vinutí S I 2 A S = [ mm = ] 2 σ A mm 0,075 0,1878 2,5 S =0,075 mm 2 S = I S S σ [ 2 A = 2 mm ] A mm 1,2 = 3 2,5 S S =1.2 mm 2 Strana 24 (celkem 30)

25 Určení průměru vdičů Rzměry vdičů pr vinutí se udávají v průměru vdiče bez izlace. Rzměr určíme výpčtem neb pdle tabulek. D S = 4 4 0,075 D = D mm. π 3, 14 Z tabulek vlíme průměr drátu na primární vinutí: D = 0.3 mm. D S SS = 4 4 1,2 D S = D S mm. π 3, 14 Z tabulek vlíme průměr drátu na primární vinutí: D S = 1.3 mm. Tent zjedndušený výpčet transfrmátrku lze pužít pr síťvé transfrmátrky d výknu 1000 VA. Výpčtem lze věřit prveditelnst vinutí s hledem na kntrlu plnění plchy kénka cívky transfrmátru Vdiče pr navíjení transfrmátrů užité dráty musí být vždy lakvané, smaltvané neb předené izlační textilií. Jedntlivé závity musí být dizlvány, jinak by se závity navzájem elektricky spjily, a tím pádem by se zkratvaly. Je vhdné p každé navinuté vrstvě izlvat dráty na kstřičce vrstvu prkladvéh papíru neb jiné izlační hmty. Nejtlustší izlační vrstva musí být mezi primárním a sekundárním vinutím. V dnešní dbě se již nepřipuští mít na sbě u transfrmátrků pr sptřební elektrniku vinutí na sbě. Vinutí se dávají d dvu d sebe ddělených prstr (elektricky nevdivu přepážku). Na našem trhu jsu však stále výrbky dvážené hlavně z Asie, které tt nesplňují. Jejich knstrukce a izlace leckdy nesplňují základní bezpečnstní pdmínky. Obrázek 88 transfrmátr z Číny Strana 25 (celkem 30)

26 Tabulka průřezů vdičů pdle zatížení Vdič, kterým prtéká prud, se zahřívá. V praxi pužíváme nejčastěji vdiče měděné. Hliníkvé se pužívají puze u zařízení kde s finančních důvdů neb váhvých je t pdstatněné. rudvu husttu vlíme v rzsahu 2,5 až 6 A mm -2. Větší hdnta vede k velkému úbytku při zatížení a většímu zahřívání transfrmátru. U transfrmátrů vlíme nejčastěji prudvu husttu 2,5 A mm -2. Tabulka 4 maximální zatížitelnst hliníkvých a měděných vdičů při prudvé husttě 2,5 A mm -2 Maximální zatížení Maximální zatížení na růměr drátu v mm na vinutí v Ampérech vinutí v Ampérech pr pr měď (Cu) hliník (Al) 0,04 0,003 0,002 0,06 0,005 0,004 0,08 0,013 0,009 0,10 0,020 0,013 0,12 0,029 0,019 0,15 0,044 0,031 0,18 0,064 0,043 0,20 0,079 0,053 0,25 0,125 0,083 0,30 0,178 0,120 0,35 0,241 0,164 0,40 0,315 0,214 0,45 0,400 0,272 0,50 0,493 0,335 0,60 0,708 0,481 0,70 0,960 0,653 0,80 1,261 0,860 0,90 1,590 1,160 1,00 1,963 1,330 1,20 2,825 1,920 1,40 3,850 2,618 1,50 4,425 3,000 1,60 5,025 3,417 1,80 6,375 4,335 2,00 7,850 5,350 Strana 26 (celkem 30)

27 LITERATURA A INTERNETOVÉ ODKAZY vlastní brázky [31] KUSALA, Jarslav. Miniencyklpedie : Elektřina. Čez\\encyklpedie_html \\4-4.htm\rzv1 [nline] [cit ]. [32] brázky pskytl Ing. Ladislav Rudlf, h.d [33] HUDEC, Jsef, FETTER, František. Elektrtechnika : pr 2. a 3. rčník učňvských škl vyd. raha : SNTL, Účel a význam transf., s. 11. [34] HUDEC, Jsef, FETTER, František. Elektrtechnika : pr 2. a 3. rčník učňvských škl vyd. raha : SNTL, pis transfrmátru, s. 12. [35] Transfrmer3d cl3cz.svg [nline]. 2007, [cit ]. Dstupný z WWW: <http://cs.wikipedia.rg/wiki/subr:transfrmer3d_ cl3cz.svg>. [36] [31] KUSALA, Jarslav. Miniencyklpedie : Elektřina. Čez\\encyklpedie_html \anim\traf [nline] [cit ]. [37] HUDEC, Jsef, FETTER, František. Elektrtechnika : pr 2. a 3. rčník učňvských škl vyd. raha : SNTL, ůsbení transfrmátru, s [38] HUDEC, Jsef, FETTER, František. Elektrtechnika : pr 2. a 3. rčník učňvských škl vyd. raha : SNTL, Rzdělení transfrmátru, s. 15. [39] Tridní jádra [nline] [cit ]. Dstupný z WWW: <http://www.vptechntrn.cz/cres/page.php?app=3&lan_id=cz>. [40] ARENDAŠ, Mirslav, RUČKA, Milan. Nabíječe a nabíjení. Marie Hauptvgelvá; Vila Kuníkvá. 2. vyd. raha 1 : SNTL-Nakladatelství technické literatury,n.p., s. pulární elektrnika; sv. 6. ISBN [41] Dělená C jádra [nline] [cit ]. Dstupný z WWW: <http://www.vptechntrn.cz/cres/page.php?app=4&lan_id=cz>. Strana 27 (celkem 30)

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im Střední průmyslvá škla strjní a elektrtechnická Resslva 5, Ústí nad Labem Fázry a kmplexní čísla v elektrtechnice A Re + m 2 2 j 1 + m - m A A ϕ ϕ A A* Re ng. Jarmír Tyrbach Leden 1999 (2/06) Fázry a kmplexní

Více

4.Silniční motorová vozidla

4.Silniční motorová vozidla 4.Silniční mtrvá vzidla Silniční mtrvá vzidla jsu strje určené pr dpravu sb a nákladů p silničních kmunikacích. V širším smyslu d tét skupiny strjů patří také vzidla určená k dpravě p cestách a v terénu.

Více

Teplota a její měření

Teplota a její měření 1 Teplta 1.1 Celsiva teplta 1.2 Fahrenheitva teplta 1.3 Termdynamická teplta Kelvin 2 Tepltní stupnice 2.1 Mezinárdní tepltní stupnice z rku 1990 3 Tepltní rzdíl 4 Teplměr Blmetr Termgraf 5 Tepltní rztažnst

Více

V jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A

V jádru krásná koupelna Stavební veletrh BVV Brno 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V jádru krásná kupelna Stavební veletrh BVV Brn 17. 21.4.2007 PAVILON D, stánek č. 41 A V rámci expzice Vám přestavíme : Mderní kmpaktní materiály Technistne a SlidStne, jejich využití v interieru. - reknstrukce

Více

Průmyslová vrata sekční rolovací

Průmyslová vrata sekční rolovací Průmyslvá vrata sekční rlvací Sekční vrata MakrPr a MakrPr Alu představují mderní řešení pr průmyslvé bjekty, skladvé haly, dílny a hspdářské prstry. Splehlivá, trvanlivá a teplá vrata: Nsná knstrukce

Více

VÍŘIVÁ VÝUSŤ EMCO TYPU DAL 358

VÍŘIVÁ VÝUSŤ EMCO TYPU DAL 358 OBLASTI POUŽITÍ FUNKCE ZPŮSOB PROVOZOVÁNÍ DAL 8 Vířivá výusť DAL 8 Vířivá výusť DAL 8 je vysce induktivní, se čtvercvu neb kruhvu čelní masku s integrvanými štěrbinvými prfily s excentrickými válečky z

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Physicus Media Trade - úvdní brazvka - Nvá hra, Nahrát hru, Výukvá část Nvá hra start výukvé adventury Physicus mžnst měnit nastavení a nahrání/ulžení hry (ikna CD) : Hlasitst nastavení pmcí táhla Prlínání

Více

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 r e g i n á l n í p r a d e n s k á NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015 ODBORNÝ POSUDEK PRO RODINNÉ DOMY Obecné pdmínky: - z psudku musí být patrný rzsah a způsb prvedení pdprvanéh patření - psudek je pdkladem pr

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu 0 Mžnsti připjení WMS služby d Klienta v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu

Více

v mechanice Využití mikrofonu k

v mechanice Využití mikrofonu k Využití mikrfnu k měřením v mechanice Vladimír Vícha Antace Mikrfn pfipjený zvukvu kartu pčítače ve spjení s jednduchým sftware (pf. AUDACITY) může služit k pměrně pfesnému měření krátkých časů. Pčítač

Více

TISKÁRNY. Canon ix 4000

TISKÁRNY. Canon ix 4000 TISKÁRNY Tiskárna je zařízení, které dstává data z pčítače a tiskne je na papír. Tiskárna je výstupní zařízení, které služí k přensu dat ulžených v elektrnické pdbě na papír neb jiné médium (ftpapír, kmpaktní

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

Sledování provedených změn v programu SAS

Sledování provedených změn v programu SAS Sledvání prvedených změn v prgramu SAS Při práci se systémem SAS se v něklika funkcích sleduje, jaké změny byly prvedeny a kd je prvedl. Patří mezi ně evidence změn v mdulu Evidence žáků neb práce s průběžnu

Více

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy

4 Datový typ, proměnné, literály, konstanty, výrazy, operátory, příkazy 4 Datvý typ, prměnné, literály, knstanty, výrazy, perátry, příkazy Studijní cíl Tent studijní blk má za cíl pkračvat v základních prvcích jazyka Java. Knkrétně bude uvedena definice datvéh typu, uvedeny

Více

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem.

Provozní řád upravuje pravidla pro využívání informačních technologií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád upravuje pravidla pr využívání infrmačních technlgií Sdružení Tišnet členem. Prvzní řád Prvzní řád určuje základní práva a pvinnsti každéh uživatele infrmačních technlgií pčítačvé

Více

Efektivní řešení pro elektřinu a teplo Kogenerační jednotky Bosch

Efektivní řešení pro elektřinu a teplo Kogenerační jednotky Bosch Efektivní řešení pr elektřinu a tepl Kgenerační jedntky Bsch 2 Efektivní řešení pr elektřinu a tepl - Kgenerační jedntky Bsch Vítejte u splečnsti Bsch Již více než st let je jmén Bsch synnymem pr prvtřídní

Více

MONTÁŽNÍ TECHNIKA. pro všechny druhy fotovoltalických systémů. 4 profily nabízející široké využití. Praktické nerezové držáky

MONTÁŽNÍ TECHNIKA. pro všechny druhy fotovoltalických systémů. 4 profily nabízející široké využití. Praktické nerezové držáky MONTÁŽNÍ TECHNIKA MONTÁŽNÍ TECHNIKA pr všechny druhy ftvltalických systémů Srtiment 4/014 4 prfily nabízející širké využití Praktické nerezvé držáky Zkušensti z více jak desetileté praxe HLINÍKOVÉ PROFILY

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Státní energetická inspekce jako dotčený orgán

Státní energetická inspekce jako dotčený orgán Zdeněk Kndler Zlín Státní energetická inspekce 28. 3. 2014 Státní energetická inspekce jak dtčený rgán v rámci plitiky územníh rzvje a územníh plánvání stanviska k plitice územníh rzvje a územně plánvací

Více

Případy užití RSSystems

Případy užití RSSystems Případy užití RSSystems Účelem tht dkumentu je definvat rzsah funkcí infrmačníh systému,, Infrmační systém evidence bjednávek (značvaný dále jen RSSystem), určený k pužívání restauračními zařízeními (značvanými

Více

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace UNIVERZITA OBRANY Simulátr krizvých prcesů na úrvni krizvéh štábu Systémvá dkumentace LUDÍK, Tmáš; NAVRÁTIL, Jsef; KISZA, Karel; ADAMEC, Vladimír 24.1.2012 Ppis systému Simulátr krizvých prcesů na úrvni

Více

Katalog výrobků 2013

Katalog výrobků 2013 Katalg výrbků 2013 OBSAH O firmě LED žárvky s paticí GU10 LED žárvkyi MR16/GU11/MR11 LED žárvky JDR/E27 LED žárvky E14 LED žárvky E27 LED žárvky E27/G9 LED žárvky G4 Kalkulačka úspr LED žárvky AR111/GC53/G24

Více

IPS1 zápočtový test na fei-learnu

IPS1 zápočtový test na fei-learnu IPS1 zápčtvý test na fei-learnu Správce sítě se musí rzvíjet schéma IP adres, které pužívá adresvý prstr 192.168.1.0/24. Síť, která bsahuje sérivé linky, je zařazen mim samstatné řady. Každé síti bude

Více

Document imaging, Digitalizace - Sure we can

Document imaging, Digitalizace - Sure we can Dcument imaging, Digitalizace - Sure we can Splečnsti TNT Expres Česká republika a HANDICAP vdi se spjily s cílem pskytvat maximální a plně prfesinální služby v blasti lgistiky, dpravy, expresních zásilek,

Více

BULLETIN 10/2011 Pro zákazníky a partnery společnosti MICOS spol. s r.o., divize Telcom

BULLETIN 10/2011 Pro zákazníky a partnery společnosti MICOS spol. s r.o., divize Telcom BULLETIN 10/2011 Pr zákazníky a partnery splečnsti MICOS spl. s r.., divize Telcm Vážení bchdní partneři, ve splupráci se splečnstí PROFiber jsme pr Vás připravili šklení na téma: OPTICKÉ ROZVADĚČE MONTÁŽ

Více

IT Security a Cloud. Zbyněk Juřena Managing Director ALTRON Business Solutions, a.s. září 2014

IT Security a Cloud. Zbyněk Juřena Managing Director ALTRON Business Solutions, a.s. září 2014 IT Security a Clud Zbyněk Juřena Managing Directr ALTRON Business Slutins, a.s. září 2014 AGENDA C je t Clud? Mdely nasazení a pskytvání služeb Nejčastější případy pužití Cludu Bezpečnstní rizika a bezpečnst

Více

Generování Homepage ze serveru AReality.sk

Generování Homepage ze serveru AReality.sk Genervání Hmepage ze serveru AReality.sk 9. 9. 2010 - Ing. Jiří Fřt Diadema Sftware s.r.. Verze 3.5 Diadema Sftware s. r.. Stránka 1 Obsah Obsah... 2 1. Obecně k prpjení dat... 3 2. Typy prpjení dat...

Více

Tile systém v Marushka Designu

Tile systém v Marushka Designu 0 Tile systém v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu V tmt příkladu si ukážeme

Více

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE

F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz F O R M Á L N Í P O Ž AD AV K Y N A B AK AL ÁŘSKÉ PRÁCE Katedra gegrafie PřF UJEP e-mail: gegraphy@sci.ujep.cz www: http://gegraphy.ujep.cz

Více

SHRNUTÍ LÁTKY 7. ROČNÍKU Mgr. Iva Strolená

SHRNUTÍ LÁTKY 7. ROČNÍKU Mgr. Iva Strolená ARITMETIKA ZLOMKY A RACIONÁLNÍ ČÍSLA Jestliže něc (celek) rzdělíme na něklik stejných dílů, nazývá se každá část celku zlmkem. Zlmek tři čtvrtiny (tři lmen čtyřmi) zlmek Čitatel sděluje, klik těcht částí

Více

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy

Obchodní podmínky. 2. Objednávka a uzavření smlouvy Obchdní pdmínky 1. Prvzvatel Karel Pavelek E-mail: airwheel@freewheel.cz Telefn: 776628664 IČ: 65484185 DIČ: CZ7504024737 Adresa: Dlní Věstnice 172, 692 29 Č.Ú.: 35-6974480257/0100 2. Objednávka a uzavření

Více

Provozní řád služby zálohování CIT

Provozní řád služby zálohování CIT Prvzní řád služby zálhvání CIT V Ostravě 5. května 2011 1 Ppis služby Služba zálhvání pskytuje mžnst pravidelnéh autmatizvanéh vytváření kpií (zálh) dat na zálhvací média a mžnst bnvy dat z těcht zálh.

Více

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2008

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2008 Změny ve mzdách systému EKONOM d 1.1.2008 1. Změna parametrů pr mzdy: V parametrech se mění hdnty a přibyly další parametry s hledem na jejich mnžství jsu rzděleny d dvu brazvek mezi kterými se přepíná

Více

Paleta na konsole. Paleta svařená z trubek

Paleta na konsole. Paleta svařená z trubek alety Paleta na knsle r snadnu manipulaci a uskladnění můžeme pužít speciálně zknstruvané palety. K nakládání je mžn pužít jak jeřáb, ak vyskzdvižný vzík. Pvrchvá úprava palety je žárvý zinek. D palety

Více

Příloha č. 1 zadávacích podmínek. Laserová, bezdrátová 3D geometrie. Technické parametry (minimální):

Příloha č. 1 zadávacích podmínek. Laserová, bezdrátová 3D geometrie. Technické parametry (minimální): Přílha č. 1 zadávacích pdmínek Laservá, bezdrátvá 3D gemetrie Technické parametry (minimální): kamervá 3D gemetrie kmunikace prstřednictvím Bluetth 4 kusy 3-bdvých držáků 3D terčů s rychlupínáním, uchycení

Více

Výživa a sport, základy fitness

Výživa a sport, základy fitness Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků Výživa a sprt, základy fitness Autr kurzu: Vyučvací předmět: Rčník: Téma: Účel kurzu: Tělesná výchva, Bilgie (Chemie) Studenti středních škl d 16 let Výživa a

Více

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010)

Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Účetní systémy na PC (MPF_USPC) 2. TÝDEN (4. a 5. 3. 2010) Tématický plán a bsahvé zaměření seminářů 1. týden - Organizační záležitsti. Účetní systém pdniku a využití výpčetní techniky. Sftware pr účetnictví.

Více

VY_32_INOVACE_2A03 INTERNETOVÁ BEZPEČNOST

VY_32_INOVACE_2A03 INTERNETOVÁ BEZPEČNOST VY_32_INOVACE_2A03 INTERNETOVÁ BEZPEČNOST Cvičení 2: Internetvá bezpečnst Každý tým vytvří pmcí prgramu MS Wrd seznam alespň 10 rizik, která nám hrzí z internetu. Na závěr zpracujte suhrnný seznam za celu

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol

Modul pro vyhodnocení ročních výsledků finančních kontrol Ministerstv financí Odbr 47 Centrální harmnizační jedntka Infrmační systém finanční kntrly ve veřejné správě Mdul pr vyhdncení rčních výsledků finančních kntrl Leden 2015 Manuál MF - infrmační systém finanční

Více

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014 Vedení prjektů, Odhadvání, histrie Jiří Mach 26. 11. 2014 Agenda Dcházka Specifikace Vedení prjektů Pár slv SW prjektu na MFF Odhadvání Histrie prjektů Dtazy 2 Prject management C je t prjekt? Frmální

Více

IT Strategie a Standardy Akademie hotelnictví a cestovního ruchu střední škola, s.r.o.

IT Strategie a Standardy Akademie hotelnictví a cestovního ruchu střední škola, s.r.o. IT Strategie a Standardy Akademie htelnictví a cestvníh ruchu střední škla, s.r.. Verze 2: Listpad 2014 Dkument služí k infrmvání zaměstnanců, studentů, týmu IT pdpry a dalších zúčastněných stran jejich

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O NABÍZENÉM PODNIKU

ZÁKLADNÍ INFORMACE O NABÍZENÉM PODNIKU Prdej části pdniku splečnsti EXCON Steel a.s. ZÁKLADNÍ INFORMACE O NABÍZENÉM PODNIKU stav k 6.2.2015 Dkument služí puze pr získání základníh přehledu prdávaném pdniku a nenahrazuje DueDilligence ani jiný

Více

5. Glob{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich popis, princip, využití v geodézii.

5. Glob{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich popis, princip, využití v geodézii. 5. Glb{lní navigační satelitní systémy (GNSS), jejich ppis, princip, využití v gedézii. Zpracval: Tmáš Kbližek, 2014 Obecný princip Glbální navigační družicvé systémy (GNSS) umžňují určení prstrvé plhy

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pro předmontáž a uskladnění technologie ELI.

Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pro předmontáž a uskladnění technologie ELI. Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Na Slvance 2 182 21 Praha 8 eli-cz@fzu.cz www.eli-beams.eu Ppis Stavby: akce: Adaptace areálu ELI2 a výstavba haly pr předmntáž a uskladnění technlgie ELI. Na vyznačeném

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice

UNIVERZITA PARDUBICE. Směrnice č. 29/2005. Vnitřní kontrolní systém na Univerzitě Pardubice UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 29/2005 Věc: Půsbnst pr: Vnitřní kntrlní systém na Univerzitě Pardubice všechny útvary Univerzity Pardubice Účinnst d: 1. 1. 2006 Vypracval a předkládá: Schválil: Ing.

Více

Charakteristika softwaru - Software se nikdy fyzicky neopotřebuje. Software je řešen a vyvíjen inženýry.

Charakteristika softwaru - Software se nikdy fyzicky neopotřebuje. Software je řešen a vyvíjen inženýry. Sftwarvý prces Sftwarvý prces definice suvisejících pjmů Sftware - Prgramvé vybavení pčítače. Sftware je tvřen suhrnem pčítačvých prgramů, pravidel, úvdní dkumentace a dat, která náleží prvzu pčítačvéh

Více

1.2. Kinematika hmotného bodu

1.2. Kinematika hmotného bodu 1.. Kinematika hmtnéh bdu P matematické přípravě už můžeme začít s první kapitlu, kinematiku. Tat část fyziky se zabývá ppisem phybu těles, aniž by se ptala prč k phybu dchází. Jak je ve fyzice častým

Více

SMART Document Camera Model SDC-450

SMART Document Camera Model SDC-450 Specifikace SMART Dcument Camera Mdel SDC-450 Parametry Velikst Sklpená Rzlžená Hmtnst Přepravní velikst Přepravní hmtnst Krychle smíšené reality Velikst Hmtnst 10" Š 2 3/4" V 12" H (25,4 cm 7 cm 30,5

Více

4.-13.5. Český jazyk a literatura. Povinná zkouška. Písemná práce (10 témat zadaných Centrem, výběr)

4.-13.5. Český jazyk a literatura. Povinná zkouška. Písemná práce (10 témat zadaných Centrem, výběr) 4.37. Maturitní zkuška na Cyrilmetdějském gymnáziu ve šklním rce 2014/ Průběh a rzsah maturitní zkušky na gymnáziu stanví 77 a další zákna č.561/2004 a vyhláška MŠMT č.177/2009 Sb. v aktuálním znění. Pr

Více

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP)

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP) V Praze dne 20/12/2006 Příručka pr žadatele dtaci v rámci patření Zakládání skupin výrbců (HRDP) Státní zemědělský intervenční fnd pskytuje pdpru, která umžňuje zemědělcům zvýšit míru knkurenceschpnsti

Více

Nové nátěrové systémy pro oblast infrastruktury. Osvědčená technologie Nové výhody

Nové nátěrové systémy pro oblast infrastruktury. Osvědčená technologie Nové výhody Nvé nátěrvé systémy pr blast infrastruktury HEMADUR MASTIC 4588W/HEMADUR 47960 HEMATHANE HS 55610 Osvědčená technlgie Nvé výhdy 1 Testvání Špičkvá kvalita a splehlivst nátěrvých systémů HEMEL je garantvána

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Obsluha PC snadn a rychle - Multimediální učebnice MS Windws XP Pachner Panel nástrjů vprav nahře (shra dlů) O stránku zpět Úvdní stránka dkumentu návrat na titulní stranu prgramu Histrie přehled navštívených

Více

Smlouva o obchodním zastoupení

Smlouva o obchodním zastoupení Smluva bchdním zastupení Zastupený CZ.NIC, z. s. p.. sídl Americká 23, 12000 Praha 2 IČ 67985726 DIČ CZ67985726 zastupený Mgr. Ondřejem Filipem, výknným ředitelem sdružení a Obchdní zástupce Se sídlem

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Interaktivní výuka MS Office 2000 Pachner Panel nástrjů vlev nahře (zleva) O stránku zpět Úvdní stránka dkumentu návrat na titulní stranu prgramu Histrie přehled navštívených stránek Rejstřík Zálžky Pznámky

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

Porovnání výsledků analytických metod

Porovnání výsledků analytických metod Metdický lit 1 EURCHEM-ČR 212 Editr: Zbyněk Plzák (plzk@iic.c.cz) Prvnání výledků nlytických metd Chrkterizce výknnti nlytické měřící metdy je jedním z důležitých znků nlytickéh měřicíh ytému, zejmén pr

Více

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP)

Příručka pro žadatele o dotaci v rámci opatření Zakládání skupin výrobců (HRDP) V Praze dne 19/12/2007 Příručka pr žadatele dtaci v rámci patření Zakládání skupin výrbců (HRDP) Státní zemědělský intervenční fnd pskytuje pdpru, která umžňuje zemědělcům zvýšit míru knkurenceschpnsti

Více

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost.

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost. Zápis z prady knihvníků a zástupců bcí, knané 21. května 2012 v Městské knihvně v Tišnvě a 24. května 2012 v Městské knihvně v Rsicích Účastníci: Tišnv: 17 účastníků - zástupci bcí a knihvníci z bcí Brač,

Více

Bezpečnostní programovatelný modul TRISAFE od Phoenix Contact.

Bezpečnostní programovatelný modul TRISAFE od Phoenix Contact. Bezpečnstní prgramvatelný mdul TRISAFE d Phenix Cntact. Prgramvatelných bezpečnstních mdulů je na trhu hdně, každý větší výrbce je už má ve své nabídce. Mdul TRISAFE d splečnsti Phenix Cntact nabízí ale

Více

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ČAPPO a SAPPO seminář - Praha, 6.11.2013 Téma: Bezpečnst na čerpacích stanicích --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU?

1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU? . s. a t k e j r p r d y H c e w S kalu í n á v ň zply a Sušení dklad p í n v Prac 1. PROČ VYVÁŽET PENÍZE NA SKLÁDKU? Kal je materiál, který vzniká na všech kmunálních čistírnách dpadních vd, prt je nevyhnutelným

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Informatika a výpočetní technika

Informatika a výpočetní technika Infrmatika a výpčetní technika Charakteristika předmětu Charakteristika předmětu Infrmatika a výpčetní technika Vyučvací předmět Infrmatika a výpčetní technika vychází ze vzdělávací blasti Infrmační a

Více

Změna Sazebníku KB pro podnikatele, podniky a municipality v obsluze poboček k 1.1.2014 nové znění měněných bodů

Změna Sazebníku KB pro podnikatele, podniky a municipality v obsluze poboček k 1.1.2014 nové znění měněných bodů Změna Sazebníku KB pr pdnikatele, pdniky a municipality v bsluze pbček k 1.1.2014 nvé znění měněných bdů Vysvětlení K 1.1.2014 dchází ke změnám v Sazebníku KB pr pdnikatele, pdniky a municipality v bsluze

Více

Technické prostředky číslicového řízení

Technické prostředky číslicového řízení Technické prstředky číslicvéh řízení VOŠ a SPŠ Kutná Hra 1 Rzdělení prstředků číslicvéh řízení řídicí pčítače IPC průmyslvé pčítače IBM kmpatibilní se stabilním OS reálnéh času prgramvatelné autmaty PLC

Více

Školení obsluhy PC stručný manuál obsluhy pro používání PC. MS Power Point

Školení obsluhy PC stručný manuál obsluhy pro používání PC. MS Power Point Šklení bsluhy PC stručný manuál bsluhy pr pužívání PC MS Pwer Pint 1 Úvd - PwerPint K čemu se prgram PwerPint pužívá? Při prezentaci, kdy přednášející pr psílení účinku svých slv prmítá snímky, které si

Více

Pro ty, kdo to s hudbou myslí vážně: WALKMAN řady X s velkým 3palcovým OLED displejem nabízí zábavu bez kompromisů

Pro ty, kdo to s hudbou myslí vážně: WALKMAN řady X s velkým 3palcovým OLED displejem nabízí zábavu bez kompromisů Tiskvá zpráva Praha, 9. ledna 2009 Pr ty, kd t s hudbu myslí vážně: WALKMAN řady X s velkým 3palcvým OLED displejem nabízí zábavu bez kmprmisů Unikátní WALKMAN řady W ve stylu sluchátek přináší svbzující

Více

Proč a jak zavést progresivní požadavky na energetickou náročnost budov pro bydlení

Proč a jak zavést progresivní požadavky na energetickou náročnost budov pro bydlení Prč a jak zavést prgresivní pžadavky na energeticku nárčnst budv pr bydlení Listpad 2010 Iniciativa ŠANCE PRO BUDOVY předkládá p důkladné dbrné diskusi tat dpručení pr dluhdbé buducí nastavení pžadavků

Více

2 1) ZajiŠtěnívýknu technickéh dzru stavebníka (TDs dle příslušnélegislativy) za stavebníka (investra), kteru je Městská Část BrnČernvice (případně i příslušné svj _ Splečenstvívlastníků jedntek, jehž

Více

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE. Ekonomika staveb a sídel /2 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VLIV TRHU A REGULACE Eknmika staveb a sídel /2 Rzmístění bydlení ve městě filter dwn = vyfiltrvání stárnutím bytů se zhršuje kvalita bydlení nárčnější byvatelé dcházejí staré čtvrti

Více

Maturitní otázka č. 14. 14/ Zúčtování daní a dotací. DAŇ: zákonem určená platba do veřejného rozpočtu Nepřímé daně Přímé daně: POJMY: Správce daně:

Maturitní otázka č. 14. 14/ Zúčtování daní a dotací. DAŇ: zákonem určená platba do veřejného rozpočtu Nepřímé daně Přímé daně: POJMY: Správce daně: Ing. Eliška Galambicvá Maturitní tázka č. 14. 14/ Zúčtvání daní a dtací. Základní pjmy v blasti daní (daň, správce daně, plátce, pplatník, zdaňvací bdbí, splatnst daně). Členění daní (daně přímé a nepřímé).

Více

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze Knslidvaný nástrj získatele Vytvření ddatku ke smluvě NAMÍRU Návd k bsluze Obsah 1 ÚVOD... 1 2 MENU VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3 VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3.1 Načtení pjistné smluvy... 1 3.2 Pdmínky pr vytvření

Více

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2014

Změny ve mzdách systému EKONOM od 1.1.2014 Změny ve mzdách systému EKONOM d 1.1.2014 1. Změna parametrů pr mzdy: V parametrech se mění hdnty s hledem na pčet parametrů jsu rzděleny d dvu brazvek mezi kterými se přepíná pmcí kláves PgUp/PgDn: Parametry,

Více

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE

ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE ŽENSKÝ POHÁR 2015 PROPOZICE SOUTĚŽE 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.A. HLASY NA ZASEDÁNÍ PARLAMENTU Řádným dehráním sutěže vznikne příslušnému klubu nárk na hlas na zasedání Parlamentu za pdmínek daných Stanvami.

Více

Vkládání dat do databázové aplikace

Vkládání dat do databázové aplikace Vkládání dat d databázvé aplikace prjektu Vytváření místníh partnerství benchmarking sciálních služeb Králvéhradeckéh kraje 1 Obsah I. Úvd... 3 II. Jak se přihlásit d aplikace... 3 III. Ppis funkcí Hlavníh

Více

Vzdělaností k trvale udržitelnému rozvoji Rok 2014

Vzdělaností k trvale udržitelnému rozvoji Rok 2014 Certifikace budv V rámci prjektu Vzdělanstí k trvale udržitelnému rzvji Rk 2014 Energetická agentura Zlínskéh kraje,.p.s. 2014 Energetická agentura Zlínskéh kraje,.p.s. Obecně prspěšná splečnst zalžená

Více

Zkrácený skript D. Stavební hmoty, stavební díly a materiály při výstavbě skládek a ve vodním stavitelství

Zkrácený skript D. Stavební hmoty, stavební díly a materiály při výstavbě skládek a ve vodním stavitelství Zkrácený skript D Stavební hmty, stavební díly a materiály při výstavbě skládek a ve vdním stavitelství 1. Úvd Stavební hmty, stavební díly a materiály, pužívané při výstavbě skládek pr izlace pdlží neb

Více

Obsah. Stránka 2 z 12

Obsah. Stránka 2 z 12 Verze 1.0 - pslední změna 2.10.2012 Obsah Úvd... 3 Kmerční certifikát... 3 Kvalifikvaný certifikát... 3 Hlavní vlastnsti elektrnickéh pdpisu... 4 Certifikační autrity... 4 Alternativní úlžiště certifikátů...

Více

XTB-Trader DMA. Zastavení ztrát (Stop Loss) a Realizovat zisk (Take Profit)

XTB-Trader DMA. Zastavení ztrát (Stop Loss) a Realizovat zisk (Take Profit) XTB-Trader DMA Příkazy k nákupu či prdeji akcií zadáváte jednduše přím v platfrmě XTB-Trader. V kénku pr nastavení nvéh pkynu vepište pčet kusů akcií, které chcete zbchdvat. Zastavení ztrát (Stp Lss) a

Více

Stavební spoření pomáhá peněženkám i životnímu prostředí. Energie nejsou zadarmo

Stavební spoření pomáhá peněženkám i životnímu prostředí. Energie nejsou zadarmo Stavební spření pmáhá peněženkám i živtnímu prstředí Energie nejsu zadarm Nejnadějnějším zdrjem energie jsu úspry Prakticky každá lednička prdaná v České republice má na sbě visačku Energetická třída A.

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pojmů

Všeobecné obchodní podmínky pro pronájem železničních vagónů (dále jen VOP) 1 Definice pojmů Obchdní pdmínky Všebecné bchdní pdmínky pr prnájem železničních vagónů (dále jen "VOP") 1 Definice pjmů předmět nájmu - železniční nákladní vagn neutralizace nákladníh prstru - dstranění výlučnéh půsbení

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

C.A.P. PRŮVODCE ŠKOLOU V PŘÍRODĚ

C.A.P. PRŮVODCE ŠKOLOU V PŘÍRODĚ C.A.P. PRŮVODCE ŠKOLOU V PŘÍRODĚ OBSAH: Dprava Ubytvání Stravvání Zdravtnický dhled Výchvný persnál Celdenní prgram Servis pedaggickým pracvníkům a infrmace pr rdiče a šklu Pjištění Kntakty DOPRAVA Splupracujeme

Více

Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí

Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí Člen sciace ddavatelů plastvých ptrubí VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC POUnÍ SYSTÉMY PRO OPRVU PITnÉ UŽITKOVÉ VOY Pitná vda je bezespru naše nejušlechtilejší survina přináší a udržuje živt

Více

Všeobecné obchodní podmínky společnosti STORMWARE s.r.o.

Všeobecné obchodní podmínky společnosti STORMWARE s.r.o. Všebecné bchdní pdmínky splečnsti STORMWARE s.r.. I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Tyt Všebecné bchdní pdmínky (dále jen VOP ) vymezují základní bchdní pdmínky a vztahy mezi splečnstí STORMWARE s.r.., IČ: 25313142,

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 FORTNA systém získávání pčítačvé gramtnsti pr ZŠ Frtna Přípravná úrveň (4.-5. třída) Škla vlá 1. jedntka Šklní pmůcky Rzvrh hdin šablna rzvrh.dc spuštění Wrdu vkládání textu význam základních kláves rientace

Více

Zadávací dokumentace

Zadávací dokumentace Přílha č.1 Výzvy k pdání nabídek Zadávací dkumentace k veřejné zakázce maléh rzsahu na ddávky zadávanu v suladu s Příručku pr příjemce finanční pdpry z Operačníh prgramu Vzdělávání pr knkurenceschpnst

Více

NABÍDKA V ODBYTOVÝCH STŘEDISCÍCH

NABÍDKA V ODBYTOVÝCH STŘEDISCÍCH NABÍDKA V ODBYTOVÝCH STŘEDISCÍCH - druhy jídelních lístků, náležitsti, gastrnmická pdpra, pdpra prdeje Způsby nabídky Aktivní hst prdukt vidí, nabízíme h v místnsti neb přím u stlu Nabídkvé vzíky Nabídkvé

Více

REZERVACE24 S.R.O. PROVOZOVATEL SYSTÉMU RISORSA PRO VĚRNOSTNÍ PROGRAMY. Případová studie. Implementace věrnostního programu s.

REZERVACE24 S.R.O. PROVOZOVATEL SYSTÉMU RISORSA PRO VĚRNOSTNÍ PROGRAMY. Případová studie. Implementace věrnostního programu s. REZERVACE24 S.R.O. PROVOZOVATEL SYSTÉMU RISORSA PRO VĚRNOSTNÍ PROGRAMY Případvá studie Implementace věrnstníh prgramu s.oliver www.risrsa.cz inf@risrsa.cz 11.11.2014 Úvd Splečnst s.oliver CZ s.r.. a s.oliver

Více

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí

Minimální mzda, mzdové tarify a příplatky za práci v noci a ve škodlivém prostředí Zákn daních z příjmu Daň z příjmu právnických sb Sazby daně z příjmu právnických sb Od 1.1. 2004 1.1. 31.12. 2003 1.1. 31.12. 2002 Sazba 28 % 31% 31% Sazby daně z příjmu fyzických sb V rce 2004 zůstávají

Více

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Pžadavky na bsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast pdpry 1.3 Další vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení 21.8.2014 Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst MŠMT Obsah Úvd... 3 Pžadavky

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více