PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU ZAMBIÍ NA OBDOBÍ

Transkript

1 PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A ZAMBIÍ NA OBDOBÍ

2 2

3 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...5 3) ZAMBIE JAKO PARTNER ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE R...6 4) BILATERÁLNÍ SMLOUVY MEZI R A ZAMBIÍ...8 5) HOSPODÁSKÁ, POLITICKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE V ZAMBII...9 6) ROZVOJOVÉ PRIORITY ZAMBIJSKÉ VLÁDY ) ROZVOJOVÉ INTERVENCE OSTATNÍCH DONOR ) PRIORITY ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI R A ZAMBIÍ NA LÉTA SEKTOROVÉ ZAMENÍ SPOLUPRÁCE...14 GEOGRAFICKÉ ZAMENÍ SPOLUPRÁCE...14 INDIKATIVNÍ PEHLED OBLASTÍ PRO ROZVOJOVÉ INTERVENCE V RÁMCI PROGRAMU ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI R A ZAMBIÍ NA LÉTA PREZOVÁ TÉMATA ) INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC, ÍZENÍ A IMPLEMENTACE PROGRAMU ) EVALUACE A MONITORING PROGRAMU...17 POZNÁMKY

4 1) Shrnutí Zásady zahraniní rozvojové spolupráce, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna , stanovily za nosnou souást ZRS R programy spolupráce s prioritními zemmi s cílem pispt k uplatování princip partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Vláda R definovala Zambijskou republiku jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci, a to pedevším z následujících d vod : vysoká potebnost pomoci, tradice rozvojové spolupráce s R/eskoslovenskem. Zambie patí mezi nejmén rozvinuté zem svta, v roce 2004 se umístila na 164. míst ze 177 zemí seazených podle indexu lidského rozvoje. Pr mrný hrubý národní d chod per capita inil v roce USD, pod hranicí chudoby žije v Zambii 73 % obyvatelstva. Zambie prošla v 90. letech demokratizací politického systému a hospodáskými reformami, jejichž hlavními rysy byly liberalizace ekonomiky a privatizace. R se v rámci své rozvojové spolupráce se Zambií zamí na sektor zdravotnictví. Toto sektorové zamení pln odpovídá naléhavosti intervencí ve prospch zlepšení zdravotního stavu zambijského obyvatelstva, stejn tak jako úsilí o dosažení rozvojových cíl tisíciletí. Geograficky se bude spolupráce zamovat na Západní provincii, která mezi zambijskými provinciemi vykazuje nejhorší sociální a ekonomické ukazatele. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru zdravotnictví obsahuje témata: podpora primární zdravotní pée na venkov s d razem na péi o matku a dít, podpora kvality chirurgických zákrok v provinních a okresních nemocnicích. 4

5 2) Cíle a principy zahraniní rozvojové spolupráce eské republiky eská republika (R) jako len Evropské unie (EU) a mezinárodního spoleenství demokraticky a ekonomicky vysplých zemí uznává princip solidarity mezi lidmi a mezi státy navzájem, a pijímá sv j díl odpovdnosti pi ešení globálních problém. Jedním z výraz tohoto postoje je zahraniní rozvojová spolupráce (ZRS), která je integrální souástí eské zahraniní politiky. R v souladu s principy EU a ochranou zájm R provádí a poskytuje vlastní ZRS a to jak na dvoustranném, tak na mnohostranném základ. Zásady zahraniní rozvojové spolupráce po vstupu R do EU, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna , definují zahraniní rozvojovou spolupráci v širším smyslu jako ucelenou vládní politiku v i partnerským rozvojovým a transformujícím se zemím, v užším smyslu ZRS pedstavuje pomoc eského státu vyjádenou transferem financí, materiálu, expertní i technické pomoci za úelem dlouhodobého udržitelného rozvoje partnerských zemí. Mezi hlavní cíle eské ZRS patí snížení chudoby, ekonomicko-pr myslový rozvoj, postupná integrace partnerských zemí do svtové ekonomiky, rozvoj zemdlství, rozvoj a upevnní demokracie, lidských práv a ádné správy vcí veejných, zavedení právních princip, ízení migrace, udržitelný rozvoj s d razem na jeho environmentální složku a postkonfliktní obnova. Koncepce zahraniní rozvojové pomoci R na léta , kterou vzala vláda R na vdomí svým usnesením. 91 ze dne 23. ledna 2002, uvedla jako rámcový cíl v oblasti zahraniní rozvojové pomoci pispt v souladu s úsilím mezinárodního spoleenství k omezení chudoby v mén vysplých ástech svta cestou ekonomicko-sociálního udržitelného rozvoje. R se ztotožuje s vícerozmrným pístupem k omezování chudoby, kterou nelze chápat pouze v ekonomických termínech nízkého píjmu na obyvatele, ale i v dalších sociálních a environmentálních vazbách. R pln podporuje mezinárodní rozvojové cíle (Millennium Development Goals MDG), které vyplynuly z mezinárodních konferencí OSN v 90. letech a byly potvrzeny Miléniovým summitem OSN v roce Ústedním cílem je snížení potu lidí žijících v absolutní chudob o polovinu do roku Zahraniní rozvojová spolupráce R vychází z princip partnerství (ZRS musí být vedena poptávkou po pomoci ze strany píjemce, nikoliv nabídkou poskytovatele), efektivnosti a transparentnosti. ZRS odráží zájmy a poteby R a napomáhá intenzifikaci politických a hospodáských vztah mezi partnerskými zemmi a R. Poskytování ZRS je v souladu s bezpenostními zájmy R. Zásady zahraniní rozvojové spolupráce, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna , stanovily za nosnou souást ZRS R programy spolupráce s prioritními zemmi s cílem pispt k uplatování princip partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Formulace program posílí pedvídatelnost rozvojové spolupráce a usnadní plánování aktivit všem aktér m rozvojové spolupráce. V souladu s cíli uvedenými v Zásadách zahraniní rozvojové spolupráce a zahraninpolitickými zájmy R schválila vláda zámr dlouhodob smovat eskou ZRS do následujících prioritních zemí: Angolské republiky, Zambijské republiky, Vietnamské socialistické republiky, Mongolska, Jemenské republiky, Moldavské republiky, Bosny a Hercegoviny, Srbska a erné Hory. 5

6 3) Zambie jako partner rozvojové spolupráce R Vláda R definovala svým usnesením. 302 ze dne 31. bezna 2004 Zambijskou republiku jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci, a to pedevším z d vodu vysoké potebnosti rozvojové pomoci a dosavadní tradice spolupráce mezi R/ eskoslovenskem a Zambií. Vysoká míra potebnosti rozvojové spolupráce vyplývá z vysoké míry chudoby (tém 73 % zambijského obyvatelstva žije pod hranicí chudoby) a celkov nízkého stupn lidského rozvoje (Zambie se v roce 2004 nacházela na 164. míst ze 177 zemí seazených podle indexu lidského rozvoje). Intenzivní spolupráce mezi eskoslovenskem a Zambií byla zahájena bezprostedn po získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1964 a navázala na podporu, kterou eskoslovensko poskytovalo Sjednocené stran národní nezávislosti (UNIP). Ve 60. letech se Zambie stala nejd ležitjším partnerem eskoslovenska v regionu jižní Afriky, mj. v souvislosti s p sobením národn osvobozeneckých hnutí z Angoly, JAR, Mozambiku, Namibie a Zimbabwe. V Zambii se v té dob nacházela nejsilnjší eskoslovenská komunita v subsaharské Africe, pedevším se jednalo o experty vysílané v rámci rozvojové spolupráce (zejména odborníky z oblasti zdravotnictví, geologie, stavebnictví, plánování, muzejnictví apod.). Spolupráce mezi eskoslovenskem a Zambií se rozvíjela i ve druhé polovin 70. let a v 80. letech, jakkoli nedosahovala tak mimoádné intenzity jako v pípad sousední Angoly. Krom dohody o vdecko-technické spolupráci, která byla uzavena v roce 1967, formalizovaly spolupráci dohody uzavírané v 80. letech (úvrová dohoda, kulturní dohoda, obchodní dohoda a dohoda o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékaských vd). Program hospodáské, vdecké a technické spolupráce mezi SSR a Zambií z roku 1980 pedpokládal intenzivní spolupráci v oblasti zemdlství a zavlažování, pr myslu a elektrifikace, dopravy, vdecké a technické spolupráce, obchodu, geologie a tžebního pr myslu, bankovnictví a financí. Významnou roli sehrála stipendia ke studiu na eských vysokých školách poskytovaná zambijským oban m. Rozvojová spolupráce mezi R a Zambií pokraovala i po roce 1989, realizovány byly projekty v oblasti zdravotnictví a geologie (viz tabulka). Tab. 1: Projekty rozvojové spolupráce R realizované v Zambii v letech Název projektu Geologický pr zkum v sz. Zambii Poliklinika a výukové centrum medicíny prvního kontaktu 1 Litologický, strukturní a geochemický výzkum mineralizace v oblasti zambijského mného pásu Gestorský resort ministerstvo životního prostedí ministerstvo zdravotnictví ministerstvo životního prostedí Doba realizace Alokované prostedky (tis. K) Realizátor eský geologický ústav Czech Aid s. r. o eský geologický ústav 6

7 Zhodnocení vlivu tžby a zpracování mno-kobltových rud na životní prostedí v oblasti Copperbeltu v Zambii Street Children Chingola Mobilní porodnice ministerstvo životního prostedí ministerstvo zdravotnictví ministerstvo zdravotnictví eská geologická služba, Fontis, s.r.o Czech Aid s. r. o Czech Aid s. r. o. Vedle tchto projekt byla zambijským oban m nabízena vládní stipendia ke studiu na eských vysokých školách, nabídka však nebyla vždy pln využita. V roce 2003 poskytla R symbolickou humanitární pomoc na zmírnní následk sucha ve výši 2000 USD, piemž tyto prostedky byly pedány institucím v Jižní a Západní provincii. V roce 2004 byl k realizaci v letech schválen projekt Zvýšení produkce hovzího masa v Západní provincii Zambie. Na realizaci bylo vylenno 13 mil. K, projekt bude realizován v gesci ministerstva zemdlství. 7

8 4) Bilaterální smlouvy mezi R a Zambií Tab. 2: Bilaterální smlouvy mezi R a Zambií Název smlouvy Smlouva mezi eskoslovenskou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Irska o právní pomoci ve vcech obanských Smlouva mezi eskoslovenskou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Irska o vydávání zloinc Protokol ke smlouv mezi eskoslovenskou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Irska o vydávání zloinc Doplková dohoda týkající se obanského soudního ádu mezi eskoslovenskou republikou a Spojeným královstvím Velké Británie a Irska Dohoda o vdecké a technické spolupráci mezi vládou Zambijské republiky a vládou eskoslovenské socialistické republiky Obchodní dohoda mezi vládou Zambijské Republiky a vládou eskoslovenské socialistické republiky Program hospodáské, vdecké a technické spolupráce mezi eskoslovenskou socialistickou republikou a Zambijskou republikou Úvrová dohoda mezi vládou eskoslovenské socialistické republiky a vládou Zambijské republiky Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou eskoslovenské socialistické republiky a vládou Zambijské republiky Dohoda mezi vládou eskoslovenské socialistické republiky a vládou Zambijské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékaských vd 3 Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem zahraniních vcí Zambijské republiky a FMZV SSR 4 Dohoda o smluvních vztazích mezi Zambijskou republikou a eskou republikou Datum a místo uzavení smlouvy , Londýn , Londýn , Londýn , Praha , Lusaka , Lusaka, prodloužena , Praha , Praha , Praha , Praha , Lusaka , Lusaka 8

9 5) Hospodáská, politická a sociální situace v Zambii Zambie patí mezi nejmén rozvinuté zem svta. 5 Základní ekonomické a sociální ukazatele jsou uvedeny v tabulce: Tab. 3: Základní ekonomické a sociální ukazatele Zambie poet obyvatel 9,7 mil. 10,2 mil. 10,4 mil. pr mrná délka života kojenecká úmrtnost úmrtnost dtí do 5 let hrubý národní d chod hrubý národní d chod per capita hrubý domácí produkt 38,5 36,9 102/ /1000 3,2 mld. USD 3,5 mld. USD 3,9 mld. USD 330 USD 340 USD 380 USD 3,1 mld. USD 3,7 mld. USD 4,3 mld. USD r st HDP (%) 2,2 3,3 5,1 zahraniní dluh 4,3 mld. USD dluhová služba (% vývozu) pímé zahraniní investice 16,1 27,1 162 mil. USD 197 mil. USD Postkoloniální hospodáský vývoj v Zambii charakterizoval postupný pokles hrubého domácího produktu per capita, piemž zvlášt kritická byla 80. léta. Vzhledem k závislosti zambijského hospodáství na vývozu nkolika málo nerostných surovin (zejména mdi) pispl k tomuto vývoji globální pokles jejich cen, svoji roli však sehrál i neúspch industrializaních strategií zamených na nahrazování dovoz. Hospodáská krize 80. let byla jedním z faktor, který vedl k demokratizaci politického systému v roce Sjednocená strana národní nezávislosti (UNIP), která byla u moci od vyhlášení nezávislosti v roce 1964, pistoupila na konání voleb za úasti více politických stran, v nichž zvítzilo Hnutí za multipartijní demokracii (MMD). V prezidentských volbách zvítzil kandidát MMD, odboráský v dce Frederick Chiluba, který byl optovn zvolen v roce V prezidentských volbách v roce 2001 zvítzil kandidát MMD Levy Mwanawasa, opozice však výsledky voleb zpochybnila. V 90. letech pistoupila zambijská vláda k realizaci ady reformních politik v liberalizaci ekonomiky a privatizaci státních podnik. Restrukturalizaci v klíové oblasti tžby mdi narušilo stažení spolenosti Anglo-American Corporation z privatizaního procesu, nár st cen 9

10 nerostných surovin po roce 2002 však v kombinaci se zlepšením managementu a novými investicemi uinil tžbu mdi opt rentabilní. Soubžn s realizací reformních politik však v 90. letech došlo i k nár stu chudoby, pod státem definovanou hranicí chudoby se v roce 1998 nacházelo 73 % obyvatel, piemž 58 % Zambijc se nacházelo pod hranicí chudoby extrémní. Znané rozdíly byly v distribuci chudoby mezi venkovem a mstem, zatímco ve venkovských oblastech žilo pod hranicí chudoby 83 % obyvatel, ve mstech to bylo 56 %. Nejvyšší podíl osob žijících pod hranicí chudoby zaznamenala Západní provincie (89 %). V oblasti školství charakterizuje Zambii nízká školní docházka, vysoká míra nedokoneného základního vzdlání, nízká kvalita školního prostedí, nedostatená motivace pedagogického personálu a pokles potu uitel. Na stedních a vysokých školách studuje nízký poet student (na Zambijské univerzit pouze pr mrn 4500), vtšina institucí stedního a vyššího vzdlání je pitom koncentrována do hlavního msta Lusaky a provincie Copperbelt. Pokud jde o zdravotní stav zambijské populace, došlo k poklesu pr mrné délky života a nár stu kojenecké a dtské úmrtnosti. Tento vývoj souvisí s nižším erpáním zdravotní pée, které ovlivnilo zavedení poplatk za zdravotní péi v souvislosti s reformou sektoru, jakkoli jsou poplatky vybírány ve výši pibližn 1 USD a formáln existuje systém výjimek (na základ vku, diagnózy a sociální situace). Pístup ke zdravotní péi rozhodujícím zp sobem ovlivuje také vzdálenost od zdravotního stediska, na venkov musí 50 % obyvatelstva urazit cestou do zdravotního zaízení více než 5 km. Ve vkové skupin let je 20 % obyvatel nakaženo virem HIV, piemž vyšší výskyt vykazuje mstské obyvatelstvo. V oblasti dodávek vody a kanalizace probhly poátkem 90. let reformy, které vedly k oddlení funkce regulace a poskytování služeb, k penosu odpovdnosti na místní orgány a soukromé spolenosti a k hrazení plné ceny služeb spotebiteli. Sektor dopravy charakterizuje postupné posilování silniní dopravy na úkor dopravy železniní, piemž nižší využívání obou hlavních železniních tah (do JAR a do Tanzanie) úzce souviselo s útlumem tžební innosti. Jak pro železniní, tak silniní dopravu je výzvou údržba infrastruktur. Hustota komunikaních sítí v Zambii je velmi nízká. V oblasti životního prostedí patí mezi nejvážnjší problémy zneištní vody v souvislosti s neodpovídající kanalizací, degradace p d a úbytek ryb, zve a les. 10

11 6) Rozvojové priority zambijské vlády Zambijská vláda definovala své rozvojové priority v dokumentu Strategie omezování chudoby, 7 který na základ rozsáhlých konzultací s parlamentem, vládními orgány, soukromým sektorem, akademickou sférou, nevládními organizacemi, donory a provinciemi pipravilo Ministerstvo financí a národního plánování. Po analýze ekonomické situace a fenoménu chudoby pedkládá dokument priority ve výrobních sektorech, oblasti infrastruktur a sektorech sociálních. Pokud jde o výrobní sektory, hodlá se zambijská vláda soustedit pedevším na sektor zemdlství, pr myslu, turistického ruchu a tžby. V oblasti zemdlství si zambijská vláda stanovila za cíl zlepšit prostední pro investice, marketing, obchod a zemdlské podnikání. Prioritou pro zambijskou vládu je zlepšit píslušné infrastruktury a pístup k p d, piemž intervence se zamí na problematiku katastru nemovitostí, komunikací, elektrické energie, pehrad a zavlažovacích systém. Zambijská vláda považuje za prioritní pístup zemdlc k úvr m, diverzifikaci produkce, zlepšení zpracování zemdlských produkt a rozvoj podnikatelských dovedností zemdlc prostednictvím služeb zemdlského poradenství. V oblasti pr myslu považuje zambijská vláda za prioritní píliv investic a hodlá k tomuto pispt investicemi do infrastruktur (mj. pr myslových zón). Mezi další priority patí podpora vývozu, rozvoj kapitálového trhu, podpora vdy, výzkumu a vývoje, rozvoj malých a stedních podnik a industrializace venkova. Zambijská vláda by ráda uinila ze zem významnou turistickou destinaci, což by pisplo k zamstnanosti a omezování chudoby. Z hlediska turistického ruchu patí mezi nejvýznamnjší lokality Viktoriiny vodopády, dále pak národní parky a archeologická nalezišt. Za prioritní oblasti z hlediska rozvoje turistického ruchu vláda považuje oblast Livingstone, národní park Kafue, oblast dolního Zambezi a hlavní msto Lusaku. Pokud jde o tžbu nerostných surovin, vyslovila se zambijská vláda pro otevení nových dol v lokalit Lumwana v Severozápadní provincii. V souvislosti s tžbou nerostných surovin vláda identifikovala jako priority rozvoj infrastruktur (zejména železnice v provincii Copperbelt) a dodávky elektrické energie. V oblasti vzdlání pedvídá zambijská vláda intervence v oblasti základního, stedního i vysokého školství. V pípad základního školství se zambijská vláda vyslovila pro posílení rovného pístupu ke vzdlání, zvlášt pak prostednictvím podpory vzdlání dívek, zrušením veškerých poplatk, analýzou otázky zrušení školních uniforem a schválením legislativy zakotvující povinnost rodi posílat dti do škol. Obsahov by se podle zambijské vlády mlo základní školství více zamit na funkní gramotnost a prakticky využitelné dovednosti, piemž k tomuto cíli by mly být orientovány osnovy. Prioritou je v oblasti základního školství také otázka prostedí pro vzdlání, úzce spojená s otázkou investic do infrastruktur. Klíovou prioritou je také problematika vzdlání a motivace pedagogických pracovník. Jak v oblasti stedního školství, tak v oblasti vysokých škol považuje zambijská vláda za prioritní posílení relevance osnov vzhledem k potebám pracovního trhu. V oblasti zdravotnictví poítá zambijská vláda se zachováním principu píspvk na zdravotní péi, mechanismy pro vyjímání sociáln potebných obyvatel z placení poplatk by ale mly být zlepšeny tak, aby poplatky nebyly pro nejchudší bariérou bránící v pístupu k péi. V oblasti veejného zdraví definovala zambijská vláda za priority malárii, HIV/AIDS, tuberkulózu, sexuáln penosné infekce, integrované reproduktivní zdraví, zdraví dtí a dále pak oblast epidemiologické ochrany, hygieny, sanitace a pitné vody. Za prioritní oznaila zambijská vláda rozvoj infrastruktur a vybavení zdravotních zaízení, piemž d raz by ml být pedevším na rehabilitaci existujících infrastruktur a budování nových zdravotních 11

12 zaízení tam, kde je pístup ke zdravotní péi vážným problémem. Pokud jde o rozvoj lidských zdroj, zde zambijská vláda chápe za prioritní posílení kapacity školících institucí, aby bylo možné realizovat potebný výcvik personálu. Významnou oblastí je také otázka zdravotnické politiky a legislativního rámce. V oblasti ízení zdravotnictví pak je vysokou prioritou posílení efektivity nákupu lék. V oblasti dodávek vody a kanalizace je cílem zambijské vlády posílit pístup k pitné vod a kanalizaci. Zambijská vláda si proto stanovila za prioritu vypracovat komplexní rámec pro efektivní rozvoj a ízení vodních zdroj na principu rovnosti pístupu a udržitelnosti se silnou participací zainteresovaných stran. Dalšími prioritami je rozvoj lidských zdroj, zlepšení datových a informaních systém, budování a rekonstrukce pehrad, výzkum a mapování podzemních vod. Prioritou je také ustavení efektivní institucionální struktury a vybudování kapacit lidských zdroj pro plánování, ízení a údržbu dodávek vody a kanalizace na centrální, provinní a okresní úrovni. Vedle rehabilitace infrastruktur a zlepšení služeb byly mezi priority zaazeny i osvta zamená na problematiku hygieny. V sektoru energetiky si zambijská vláda za priority stanovila zajištní spolehlivých dodávek elektrické energie, posílení pístupu obyvatelstva k elektrické energie a posílení vývoz elektrické energie do zahranií (zejména Tanzanie a DR Kongo). Z tohoto d vodu se vláda vyslovila pro obnovu a doplnní infrastruktur, zejména pokud jde o elektrárny na pehradách Kafue a Kariba, stejn tak jako pro budování elektráren nových. Na venkov by elektrifikace mla vést ke snížení využívání deva a devného uhlí jako zdroje energie. Jako další prioritu zambijská vláda identifikovala rehabilitaci ropovodu TAZAMA z Dar es Salaamu. Mezi priority zambijské vlády v sektoru dopravy a komunikací patí údržba a obnova existujících infrastruktur, ustavení efektivních systém ízení dopravy a budování nových infrastruktur, zvlášt pak v souvislosti se zajištním dostupnosti nových produkních center. Ke zvýšení efektivity železnice by mlo pispt intenzivní zapojení soukromého sektoru. Podmínky by mly být nastaveny tak, aby peprava tžkých náklad byla výhodnjší po železnici a nezatžovala silniní sí. V oblasti silniní dopravy klade zambijská vláda d raz na pokrok v oblasti bezpenosti dopravy, a to jak zapojením bezpenostních prvk do výstavby, obnovy a údržby silnic, tak osvtou a zlepšením vynucování pravidel silniního provozu. V oblasti letecké dopravy se zambijská vláda vyslovila pro rozvoj vybraných letiš s cílem dosáhnout mezinárodn uznávaných standard, rozvoj lidských zdroj a posílení angažmá mezinárodních leteckých spoleností tak, aby došlo ke stimulaci turistického ruchu a obchodu. Pro celou strategii omezování chudoby stanovila zambijská vláda pr ezové oblasti, které by mly být integrovány do realizovaných rozvojových intervencí. Jako jedno z pr ezových témat byla definována oblast HIV/AIDS, piemž jako cíl bylo deklarováno snížení potu nových nákaz virem HIV a omezení socio-ekonomického dopadu epidemie HIV/AIDS. V rámci boje proti HIV/AIDS se zambijská vláda vyslovila pro rozšíení pístupu ke službám dobrovolného poradenství a testování, pro rozvoj komunitn založené domácí pée o pacienty, poskytování antiretrovirální terapie a zvýšení kvality života sirotk a zranitelných dtí. Mezi další priority pak náleží snížení nákazy sexuáln penosnými chorobami, posílení prevence penosu infekce z matky na dít a léba oportunních infekcí. Rozvojové intervence by mly také pispívat k rovnosti mezi muži a ženami, zejména pak pokud jde o pístup k p d, píležitosti v rámci hospodáských a politických struktur, výrobní prostedky, informace a zapojení do rozhodovacích proces. Jako další pr ezové téma bylo definováno životní prostedí, kde do popedí vystoupily zejména otázky rozvoje lidských zdroj a podpory institucionální kapacity. 12

13 7) Rozvojové intervence ostatních donor V roce 2002 byla Zambie píjemcem 641 mil. USD oficiální rozvojové pomoci, což pedstavovalo 18,1 % hrubého národního d chodu. Mnozí donoi postupn pistupují ke spolupráci v podob podpory rozpotu nebo píspvku do fond spravovaných spolen donory a vládou. Nejvýznamnjší poskytovatele rozvojové pomoci Zambii v roce 2002 uvádí tabulka. Tab. 4: Nejvýznamnjší poskytovatelé pomoci Zambii poskytovatel pomoci (nad 5 mil. USD v roce 2002) objem pomoci (v mil. USD, zaokrouhleno) % (zaokrouhleno) Mezinárodní rozvojová agentura (IDA Svtová banka) Evropské spoleenství Japonsko USA 48 8 Nmecko 44 7 Nizozemsko 35 6 Dánsko 32 5 Norsko 29 5 Velká Británie 28 4 Africký rozvojový fond (AfDF Africká rozvojová banka) 25 4 Irsko 20 3 Švédsko 19 3 UNHCR 16 3 Kanada 12 2 Svtový potravinový program (WFP) 11 2 Francie 10 2 Finsko 5 1 Celkem bilaterální Celkem multilaterální Celkem

14 8) Priority rozvojové spolupráce mezi R a Zambií na léta Sektorové zamení spolupráce eská republika se hlásí k rozvojovým cíl m tisíciletí a tím i k mezinárodnímu úsilí o snížení dtské úmrtnosti, zlepšení mateského zdraví a k boji proti HIV/AIDS, malárii a dalším chorobám. Vzhledem k tomu, že situace v tchto oblastech je v Zambii mimoádn kritická, bude R koncentrovat své rozvojové intervence na sektor zdravotnictví, kde má tradici spolupráce sahající do 60. let. Jakkoli si efektivita a dopad spolupráce ve spojení s omezenými disponibilními zdroji vyžadují koncentraci na jeden sektor, lze ve stedndobé perspektiv posílit esko-zambijskou spolupráci rozšíením intervencí na výrobní sektory (zvlášt pak zemdlství) a další sociální sektory (zejména školství). Geografické zamení spolupráce Vzhledem k rozsahu rozvojových poteb Zambie, její rozloze ( km 2 ), omezenosti disponibilních zdroj, požadavku na efektivitu a viditelnost bude R koncentrovat svoji rozvojovou spolupráci pouze na ást zambijského teritoria. Vzhledem k sociálním a ekonomickým indikátor m je poteba rozvojových intervencí R nejnaléhavjší v periferních provinciích Zambie. Geografická blízkost k Angole, která je druhou prioritní zemí R v subsaharské Africe, stejn tak jako mimoádn dlouhá tradice vztah mezi eskými zemmi a národy žijícími na horním toku Zambezi, iní optimálním regionem pro rozvojovou spolupráci R Západní provincii. Západní provincie je nejchudší zambijskou provincií, a to jak kv li nepíznivým pírodním podmínkám, tak kv li dlouhodobé politice znevýhodování tohoto regionu v období vlády strany UNIP. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v rámci programu rozvojové spolupráce mezi R a Zambií na léta Podpora primární zdravotní pée na venkov s drazem na péi o matku a dít Mateská a kojenecká mortalita vykazují v Západní provincii velmi vysoké hodnoty, piemž se jedná o oblast, na kterou se adekvátní pozornost donorské komunity nesousteuje. Pístup ke kvalitní zdravotní péi je klíovým faktorem pispívajícím ke snížení mateské a kojenecké úmrtnosti. Systém zdravotní pée v zambijské Západní provincii ale charakterizuje nedostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu, nedostatek zdravotních zaízení, jejich nízká kvalita a vybavení. R pispje ke zlepšení venkovské zdravotní pée v Západní provincii intervencemi v oblasti infrastruktur, výcviku personálu, komunikací a dopravy. V oblasti infrastruktur pispje R k rekonstrukci, vybavení a rozšiování existujících venkovských zdravotních stedisek se zvláštním d razem na oddlení pro péi o matku a dít. Stranou pozornosti nez stanou ubytovací kapacity pro zdravotnický personál, které zvýší atraktivitu práce v odlehlých venkovských oblastech. V oblasti školení a výcviku personálu se intervence zamí na personál zdravotnických stedisek a na tradiní porodní asistentky. Školení tradiních porodních asistentek bude zameno pedevším na jejich využití pro šíení informací o možnostech moderní zdravotní pée o matku a dít, pro identifikaci rizikových faktor pi thotenství a pro osvtu o výhodách dobrovolného testování na HIV a možnostech prevence penosu HIV z matky na dít. V oblasti komunikace se R zamí na obnovu komunikace mezi zdravotními stedisky a okresními nemocnicemi, aby bylo možné vas informovat okresní nemocnice o nejvážnjších pípadech naléhav vyžadujících odborný zásah lékae. R podpoí také kapacity pro pepravu nejvážnjších pípad do okresních nemocnic. 14

15 2. Podpora kvality chirurgických zákrok v provinních a okresních nemocnicích. Nízká úrove chirurgických zákrok významným zp sobem ovlivuje úmrtnost v Západní provincii, vetn vysoké mateské úmrtnosti v pípad porodních komplikací. R se v oblasti chirurgie zamí na oblast infrastruktur, školení zdravotnického personálu a na oblast ízení pée. V oblasti infrastruktur pispje R k vybudování a vybavení moderního chirurgického sálu v hlavní provinní nemocnici, respektive ve spádové provinní nemocnici pro jižní ást Západní provincie. Stranou pozornosti nez stane ani oblast intenzivní pée. Pro optimalizaci ízení pée a využívání zaízení pispje R cílenou technickou spoluprací. Vyslaní experti budou také pispívat k zlepšování dovedností zdravotnického personálu v okresních nemocnicích prostednictvím krátkodobých školení zamených na chirurgické zákroky, zejména pak v souvislosti s porodnictvím. 1. Posilování kapacit státní správy Prezová témata Vzhledem k imperativu udržitelnosti pínos spolupráce bude R klást d raz na posilování kapacit zambijské státní správy, zvlášt pak s d razem na ízení lidských a finanních zdroj. 2. Podpora obanské spolenosti Rozvoj dynamické obanské spolenosti pispje k dlouhodob udržitelnému participativnímu hospodáskému a sociálnímu rozvoji Zambie. R bude pi svých rozvojových intervencích klást d raz na posilování kapacit zambijských nevládních a komunitárních organizací. 3. Rovnoprávnost muž a žen Rovnoprávnost muž a žen je jedním z rozvojových cíl tisíciletí, ke kterým se hlásí R i Zambie a rozvojové intervence R budou proto pispívat k dosažení tohoto cíle. 4. Udržitelnost životního prostedí eská republika bude ve své rozvojové spolupráci se Zambií dbát na principy udržitelného rozvoje. 15

16 9) Institucionální rámec, ízení a implementace programu Realizace programu rozvojové spolupráce mezi R a Zambií je ze strany R institucionáln zajištna ministerstvem zahraniních vcí a ministerstvem zdravotnictví. V rámci Ministerstva zahraniních vcí R jsou do ízení programu zapojeny Odbor Blízkého východu a Afriky, Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, Zastupitelský úad R v Harare a Rozvojové stedisko Ústavu mezinárodních vztah. Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV se podílí na píprav programu rozvojové spolupráce a jeho pípadných modifikacích. Zastupitelský úad R v Harare se podílí na píprav programu spolupráce se Zambií a jeho pípadných modifikacích. Podílí se také na monitoringu implementace programu spolupráce. Udržuje rozvojový dialog s partnerskými institucemi, zvlášt pak s vládou na centrální a provinní úrovni. Udržuje komunikaci s ostatními poskytovateli rozvojové pomoci (zejména pak ES) s cílem dosáhnout maximální možné komplementarity, koordinace a koherence. Rozvojové stedisko ÚMV se podílí na píprav programu rozvojové spolupráce a jeho pípadných modifikacích. Poskytuje odpovdným ministerstv m poradenské služby v pípad výbrových ízení na realizaci projekt. Zajistí také evaluaci programu rozvojové spolupráce. Ministerstvo zdravotnictví je odpovdné za realizaci spolupráce v sektoru zdravotnictví. Podílí se na píprav programu spolupráce v sektoru zdravotnictví a jeho pípadných modifikacích. Je odpovdné za vyhlášení výbrových ízení na realizaci projekt vycházejících z programu spolupráce, uzavení smluv s vítzi výbrových ízení, financování projekt, monitoring implementace projekt a dohled nad efektivním využíváním prostedk. Píslušné orgány státní správy si zajistí svou organizaní strukturu tak, aby program rozvojové spolupráce mohl být efektivn realizován. Pro flexibilní a efektivní ízení programu je zvlášt d ležité zajištní adekvátních kapacit ZÚ Harare, optimáln zízením poboky velvyslanectví pro rozvojovou spolupráci v Zambii. 16

17 10) Evaluace a monitoring programu V polovin roku 2007 probhne pr bžná evaluace programu rozvojové spolupráce mezi R a Zambií. Na základ pr bžné evaluace bude program upraven tak, aby pln zohlednil zkušenosti získané v pr bhu realizace spolupráce, stejn tak jako zmny v zambijské spolenosti. Na základ pr bžné evaluace bude možné zvážit rozšíení spolupráce mezi R a Zambií o další sektory (zemdlství, školství). Po roce 2010 bude provedena závrená evaluace programu rozvojové spolupráce mezi R a Zambií. Na jejím základ bude rozhodnuto o podob další spolupráce se Zambií. Do evaluace a monitoringu implementace programu bude zapojeno Ministerstvo zahraniních vcí R(Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, Zastupitelský úad R v Harare, Rozvojové stedisko Ústavu mezinárodních vztah ). Klíové bude zapojení ministerstva zdravotnictví. 17

18 Poznámky 1 Projekt Poliklinika a výukové centrum medicíny prvního kontaktu byl v roce 2003 posuzován v rámci evaluace projekt rozvojové spolupráce. Evaluaní zpráva konstatovala omezený rozvojový pínos projektu, pedevším kv li poskytování zdravotní pée primárn platící zámožné klientele a tém neexistujícímu školícímu programu. Závry potvrdila monitorovací mise Ministerstva zdravotnictví na podzim Platnost obchodní dohody bude ukonena v souvislosti s pistoupením R k Dohod z Cotonou. 3 Odstavec 9, 2 a odstavec 11, 4 nejsou dle dohody o smluvních vztazích mezi Zambijskou republikou a eskou republikou platné. 4 Paragraf 3 preambule není dle dohody o smluvních vztazích mezi Zambijskou republikou a eskou republikou považován za relevantní. 5 Podle 6 Podle 7 Zambia Poverty Reduction Strategy Paper, Lusaka: Ministry of Finance and National Planning, Lusaka,