PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU MOLDAVSKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ

Transkript

1 PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A MOLDAVSKOU REPUBLIKOU NA OBDOBÍ

2 2

3 Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...6 3) MOLDAVSKÁ REPUBLIKA JAKO PARTNER ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE R...7 4) BILATERÁLNÍ SMLOUVY MEZI R A MOLDAVSKEM...9 5) HOSPODÁSKÁ, POLITICKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE V MOLDAVSKU ) ROZVOJOVÉ PRIORITY MOLDAVSKÉ VLÁDY ) ROZVOJOVÉ INTERVENCE OSTATNÍCH DONOR ) PRIORITY ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI R A MOLDAVSKEM NA LÉTA SEKTOROVÉ ZAMENÍ PROGRAMU...15 GEOGRAFICKÉ ZAMENÍ PROGRAMU...15 INDIKATIVNÍ PEHLED OBLASTÍ PRO ROZVOJOVÉ INTERVENCE V RÁMCI PROGRAMU ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI R A MOLDAVSKEM NA LÉTA PREZOVÁ TÉMATA ) INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC, ÍZENÍ A IMPLEMENTACE PROGRAMU ) EVALUACE A MONITORING PROGRAMU

4 1) Shrnutí Zásady zahraniní rozvojové spolupráce, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna , stanovily za nosnou souást ZRS R programy spolupráce s prioritními zemmi s cílem pispt k uplatování princip partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Vláda R definovala Moldavskou republiku jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci, a to pedevším z následujících d vod : potebnost rozvojové spolupráce, již probíhající a úspšná rozvojová spolupráce, dopady masové migrace obyvatel Moldavska na ostatní evropské zem (v. R), potenciál pro export eských výrobk a technologií do Moldavska. Moldavsko patí mezi nejmén rozvinuté zem svta, v roce 2004 se umístila na 113. míst ze 177 zemí seazených podle indexu lidského rozvoje 1. Ekonomická a sociální situace je poznamenána dlouhodobým úpadkem pr myslové výroby, nezamstnaností a odchodem znané ásti práceschopného obyvatelstva do ciziny. Politická situace v Moldavsku je dlouhodob poznamenána nevyešeným konfliktem mezi moldavskou centrální vládou a separatistickou tzv. Podnsterskou republikou, která odmítá uznat autoritu vlády v Kišinv a provádí de facto nezávislou politiku. Situace je se stídavým úspchem ešena za pomoci mezinárodních institucí, pedevším Organizace pro bezpenost a spolupráci v Evrop (OBSE). eská republika se v rámci své rozvojové spolupráce s Moldavskem zamí na sektory ochrany životního prostedí a rozvoj lidských zdroj, pedevším prostednictvím sociální a ekonomické stabilizace a prevence migrace moldavského obyvatelstva. Rovnž bude posilována spolupráce v oblasti vzdlávání, pedevším pak výmna zkušeností mezi vdeckými a výzkumnými institucemi. Tyto oblasti mají velký význam pro ekonomický a sociální rozvoj Moldavska a budou mít dopad i na další sektory (nap. pr mysl, zemdlství, potravináství atd.). Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru životního prostedí obsahuje: spolupráce v oblasti ochrany vod (odstraování ekologických zátží, preventivní pístupy v pr myslu atd.), spolupráce v oblasti hydrometeorologie a klimatologie, podpora ochrany biologické rozmanitosti. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru rozvoje lidských zdroj, prevence migrace a stabilizace potenciálních migrant obsahuje: podpora kapacit moldavské státní správy (policie, služby ostrahy hranic atd.) pi vytváení efektivního migraního managamentu, sociální stabilizace potenciálních migrant prostednictvím vytváení alternativ k ochodu ze zem (posilování lidského kapitálu, vytváení pracovních píležitostí)

5 Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru školství, vdy a výzkumu obsahuje: píprava implementace Boloské deklarace 2 na moldavských VŠ, rozvoj kurikul v oborech vyuovaných na moldavských univerzitách, zavádní environmentálních aspekt ve výuce a zlepšování pedagogických znalostí uitel. Pr ezová témata pro rozvojové intervence: posilování vzájemných kulturních, ekonomických a spoleenských vazeb mezi eskou republikou a Moldavskem, vetn podpory spolupráce vzdlávacích a výzkumných institucí, posilování kapacit moldavské státní správy a penos zkušeností v oblasti ekonomické a spoleenské transformace a budování právního státu, podpora vytváení funkní a stabilní obanské spolenosti, posilování role obanských iniciativ a nevládních organizací, podpora komunitního rozvoje, aktivní podpora rovného postavení žen a muž ve spolenosti, podpora snah moldavské vlády o odstranní zneužívání žen a dtí

6 2) Cíle a principy zahraniní rozvojové spolupráce eské republiky eská republika (R) jako len Evropské unie (EU) a mezinárodního spoleenství demokraticky a ekonomicky vysplých zemí uznává princip solidarity mezi lidmi a mezi státy navzájem, a pijímá sv j díl odpovdnosti pi ešení globálních problém. Jedním z výraz tohoto postoje je zahraniní rozvojová spolupráce (ZRS), která je integrální souástí eské zahraniní politiky. R v souladu s principy EU a ochranou zájm R provádí a poskytuje vlastní ZRS a to jak na dvoustranném, tak na mnohostranném základ. Zásady zahraniní rozvojové spolupráce po vstupu R do EU, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna , definují zahraniní rozvojovou spolupráci v širším smyslu jako ucelenou vládní politiku v i partnerským rozvojovým a transformujícím se zemím, v užším smyslu ZRS pedstavuje pomoc eského státu vyjádenou transferem financí, materiálu, expertní i technické pomoci za úelem dlouhodobého udržitelného rozvoje partnerských zemí. Mezi hlavní cíle eské ZRS patí snížení chudoby, ekonomickopr myslový rozvoj, postupná integrace partnerských zemí do svtové ekonomiky, rozvoj zemdlství, rozvoj a upevnní demokracie, lidských práv a ádné správy vcí veejných, zavedení právních princip, ízení migrace, udržitelný rozvoj s d razem na jeho environmentální složku a postkonfliktní obnova. Koncepce zahraniní rozvojové pomoci R na léta , kterou vzala vláda R na vdomí svým usnesením. 91 ze dne 23. ledna 2002 uvedla jako rámcový cíl v oblasti zahraniní rozvojové pomoci pispt v souladu s úsilím mezinárodního spoleenství k omezení chudoby v mén vysplých ástech svta cestou ekonomicko-sociálního udržitelného rozvoje. R se ztotožuje s vícerozmrným pístupem k omezování chudoby, kterou nelze chápat pouze v ekonomických termínech nízkého píjmu na obyvatele, ale i v dalších sociálních a environmentálních vazbách. R pln podporuje mezinárodní rozvojové cíle (Millennium Development Goals MDG), které vyplynuly z mezinárodních konferencí OSN v 90. letech a byly potvrzeny Miléniovým summitem OSN v roce Ústedním cílem je snížení potu lidí žijících v absolutní chudob o polovinu do roku Zahraniní rozvojová spolupráce R vychází z princip partnerství (ZRS musí být vedena poptávkou po pomoci ze strany píjemce, nikoliv nabídkou poskytovatele), efektivnosti a transparentnosti. ZRS odráží zájmy a poteby R a napomáhá intenzifikaci politických a hospodáských vztah mezi partnerskými zemmi a R. Poskytování ZRS je v souladu s bezpenostními zájmy R. Zásady zahraniní rozvojové spolupráce, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna , stanovily za nosnou souást ZRS R programy spolupráce s prioritními zemmi s cílem pispt k uplatování princip partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Formulace program posílí pedvídatelnost rozvojové spolupráce a usnadní plánování aktivit všem aktér m rozvojové spolupráce. V souladu s cíli uvedenými v Zásadách zahraniní rozvojové spolupráce a zahraninpolitickými zájmy R schválila vláda zámr dlouhodob smovat eskou ZRS do následujících prioritních zemí: Angolské republiky, Zambijské republiky, Vietnamské socialistické republiky, Mongolska, Jemenské republiky, Moldavské republiky, Bosny a Hercegoviny, Srbska a erné Hory. 6

7 3) Moldavská republika jako partner rozvojové spolupráce R Vláda R definovala svým usnesením. 302 ze dne 31. bezna 2004 Moldavskou republiku jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci, a to pedevším z následujících d vod : potebnost rozvojové spolupráce, již probíhající úspšná rozvojová spolupráce, dopady masové migrace obyvatel Moldavska na ostatní evropské zem (v. R), potenciál pro zvýšení vzájemné obchodní výmny. Vysoká míra potebnosti rozvojové spolupráce vychází z neutšené ekonomické a sociální situace Moldavska. V roce 2004 se Moldavsko umístilo na 113. míst ze 177 zemí seazených podle indexu lidského rozvoje. Pr mrný hrubý národní d chod na osobu ve výši 590 USD (podle Svtové banky, 2003) adí Moldavskou republiku mezi nejchudší zem Evropy. Zem postrádá vlastní významné zdroje nerostných surovin a po rozpadu SSSR došlo navíc k útlumu vtšiny pr myslové výroby v zemi. Ekonomické problémy vyústily v masovou migraci obyvatelstva (35 40 % práceschopného obyvatelstva 3 ). Moldavští pedstavitelé uvádjí jako hlavní stedndobý cíl vstup své zem do EU. Konkrétní kroky vlády se v souasné dob soustedí na vytvoení strategie udržitelného ekonomického rozvoje a boje s chudobou, zvýšení transparentnosti a efektivity státních institucí a snížení inflace. eská republika realizuje projekty rozvojové spolupráce v Moldavsku od roku 2001, piemž tyto projekty pln odpovídají prioritám Moldavska a to jak v oblasti sociální (zlepšování kvality života, posilování lidského kapitálu), tak v ekonomice (posilování konkurenceschopnosti moldavských podnik ). Problémy, které pináší odchod znané ásti obyvatelstva v produktivním vku, jsou velmi vážné a mají následky nejen v Moldávii, ale i cílových zemích moldavských migrant (i v R), nebo to klade zvýšené nároky na azylovou infrastrukturu a veejné rozpoty tchto cílových zemí. Pomoc pi šíení preventivních environmentálních pístup v pr myslu zase pispívá ke zlepšení kvality životního prostedí Moldavska a zvyšuje konkurenceschopnost moldavských podnik na evropském trhu. Tab. 1: Pehled aktuáln probíhajících projekt ZRS R v Moldavsku Projekt Prevence nelegální migrace z Moldavska do R a pomoc pi vytváení azylové infrastruktury v Moldavsku Podpora rozvoje migraního managementu v Moldavsku Pomoc pi stabilizaci potenciálních migrant a prevence neregulérní migrace nezletilých Doba realizace (plánováno) Gestorský resort Ministerstvo vnitra R Ministerstvo vnitra R Ministerstvo vnitra R Celková ástka 10,795 mil. K 2 mil. K 4,454 mil. K 3 Economic Growth and Poverty Reduction Strategy Paper, Government of Moldova,

8 Zlepšení životního prostedí Moldávie využitím eských environmentálních technologií vyrábných ve spolených eskomoldavských podnicích Školení odborník v praktických znalostech environmentálních vd (plánováno) Ministerstvo životního prostedí R Ministerstvo zahraniních vcí R 12 mil. K 1 mil. K eská republika má v Moldavsku obecn dobrou pozici a je zde potenciál ke zvýšení obchodní výmny mezi obma zemmi. V Moldavsku p sobí již nyní asi ti desítky moldavsko-eských podnik, piemž Moldavsko lze rovnž využít pro další expanzi eských podnikatel smrem do Ruska a Ukrajiny. Hlavní ekonomické ukazatele vykazují v Moldavsku v posledních letech píznivou tendenci k r stu a daí se zvyšovat pedevším strojírenskou výrobu, která byla po rozpadu SSSR siln utlumena. 8

9 4) Bilaterální smlouvy mezi R a Moldavskem Tab. 2: Bilaterální smlouvy mezi R a Moldavskem Název smlouvy Dohoda mezi vládou R a vládou Moldavské republiky o mezinárodní silniní doprav Smlouva mezi eskou republikou a Moldavskou republikou o zamezení dvojího zdanní a zabránní daovému úniku v oboru daní z píjmu a z majetku Dohoda mezi eskou republikou a Moldavskou republikou o podpoe a vzájemné ochran investic Dohoda mezi vládou eské republiky a vládou Moldavské republiky o pedávání a pebírání osob na státních hranicích Dohoda mezi vládou eské republiky a vládou Moldavské republiky o spolupráci v boji proti organizovanému zloinu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, terorismu a dalším druh m závažné trestné innosti Datum podepsání smlouvy

10 5) Hospodáská, politická a sociální situace v Moldavsku Moldavsko patí mezi nejmén rozvinuté zem svta, v roce 2004 se umístila na 113. míst ze 177 zemí seazených podle Indexu lidského rozvoje 4. Základní ekonomické a sociální ukazatele jsou uvedeny v tabulce: Tab. 3: Základní ekonomické a sociální ukazatele Moldavska poet obyvatel 4,3 mil. 4,3 mil. 4,2 mil. pr mrná délka života kojenecká úmrtnost úmrtnost dtí do 5 let hrubý národní d chod hrubý národní d chod per capita hrubý domácí produkt 67,8 67,0 67,0 N/A 27/ /1000 N/A 19/ /1000 1,5 mld USD 1,7 mld. USD 2,1 mld. USD 410 USD 450 USD 590 USD 1,2 mld. USD 1,7 mld. USD 2,0 mld. USD r st HDP (%) 3,4 +7,8 +6,3 zahraniní dluh 278 mil. USD 1,33 mld. USD 1,49 mld. USD dluhová služba (% vývozu) pímé zahraniní investice 28, ,9 mil. USD 111 mil. USD 134,5 mil. USD Možnosti ekonomického r stu Moldavska jsou do znané míry limitovány absencí zdroj hospodásky významných surovin, úpadkem pr myslové výroby po roce 1992 a následným odchodem ásti obyvatelstva za výdlkem do zahranií. Uvádí se, že zemi v uplynulých 10 letech opustilo lidí, což pedstavuje % práceschopného obyvatelstva 6. Stejné zdroje uvádjí, že 40 % obyvatel žije pod hranicí chudoby (2 USD na den). Hospodáství Moldavska se nyní soustedí hlavn na zpracovatelský a potravináský pr mysl, piemž významné exportní komodity pedstavují víno, tabák a textil. Pr mysl zamstnává zhruba 20 % obyvatelstva v produktivním vku a zemdlství asi 30 %. Znané ekonomické obtíže zp sobuje existence separatistické tzv. Podnsterské republiky, která neuznává centrální vládu v Kišinv a stala se v pr bhu let rovnž regionálním centrem obchodu s pašovaným zbožím. Odhaduje se, že Moldavsko díky pašování zboží pichází ron o nkolik stovek milion dolar na clech, daních a poplatcích. I pes znané ekonomické obtíže se v Moldavsku podailo alespo ásten zvládnout inflaci, která dosahovala v roce %, piemž souasná hodnota je zhruba 15 %. Moldavsko se snaží zavádt reformy Podle 6 Economic Growth and Poverty Reduction Strategy Paper, Government of Moldova,

11 smující k otevené tržní ekonomice a od roku 2000 zaznamenává pravideln r st HDP. Dosud se ale nepodailo zcela zvládnout privatizaci velkých státních podnik a znaný problém pedstavuje korupce. Podle Indexu ekonomické svobody 7 je Moldavsko na 79. míst na svt a jeho ekonomika je hodnocena pomrn nízko pedevším co se týká schopnosti využívat a ochránit zahraniní investice a úrovn korupce. Politická a sociální situace v Moldavsku je poznamenána petrvávající chudobou a malou schopností státu vytvoit dostaten efektivní sociální sí. Moldavsko získalo samostatnost na SSSR v roce 1991 a leží v oblasti nazývané díve Besarábie, která byla až do 19. stol. pod nadvládou Osmanské íše. V první tetin 19. stol. se ást dnešního Moldavska stává souástí Ruska, ale v roce 1918 je Moldavsko pipojeno k Rumunsku. Po roce 1945 je Moldavská republika definitivn zalenna do SSSR jako autonomní republika. Moldavsko a Rumunsko udržují pomrn tsné vztahy, sdílejí spolenou ást historie a moldavština je tém identická s rumunštinou. Nejžhavjší politický problém souasnosti pedstavuje separatistická tzv. Podnsterská republika (s vlastní vládou v Tiraspolu), kde více jak polovinu obyvatelstva tvoí lidé ruského a ukrajinského p vodu. V Podnstí se nachází celá ada významných pr myslových podnik, hlavní moldavská elektrárna a pes oblast vede i plynovod. Tato de facto samostatná ást Moldavska oste vystupuje proti snahám vedení moldavského státu o kontrolu nad oblastí a snaží se o vybudování vlastních státních struktur (vetn bezpenostních složek). Oblast Podnstí se rovnž stává pravideln pedmtem spor mezi pedstaviteli Moldavska a Ruska (Rusko stále váhá se stažením svých vojenských jednotek z oblasti). Od roku 1991 došlo již došlo mezi centrální vládou a separatisty z Tiraspolu k celé ad stet (i ozbrojených). EU a OBSE v souasné dob projevují zvýšený zájem o tento region pedevším díky tomu, že se Moldávie s nejvtší pravdpodobností v roce 2007 (po vstupu Rumunska do EU) stane státem pímo hraniícím s Evropskou unií. Moldavsko je parlamentní republikou, ale významnou politickou roli má prezident. Po volbách v roce 2001 (které mezinárodní pozorovatelé oznaili za regulérní a demokratické) vládnou v zemi moldavští komunisté, prezidentem zem je Vladimir Voronin (býv. vysoce postavený úedník exekutivy v dobách SSSR) a pedsedou vlády Vasile Tarlev. Snahou vlády je pedevším zajištní ekonomického r stu, otevení zem zahraninímu kapitálu, navázání úzkých kontakt s mezinárodními institucemi (pedevším Svtovou bankou a MMF) a co nejrychlejší vstup zem do EU. Další parlamentní volby jsou plánovány na jaro roku 2005 a podle pozorovatel lze oekávat, že komunisté ztratí své dosud dominantní pozice. V zemi existují soukromá a nezávislá média, ale hlavní informaní kanály jsou dosud v rukou státu

12 6) Rozvojové priority moldavské vlády Moldavská vláda definovala své hlavní rozvojové priority v dokumentu Strategie ekonomického r stu a odstraování chudoby na léta , který byl pipraven ve spolupráci s mezinárodními institucemi (pedevším Svtovou bankou, UNDP, MMF). Dokument definuje hlavní oblasti rozvoje a metody, které by mly k naplnní rozvojových cíl vést. Rámcovými dlouhodobými a stedndobými prioritními oblastmi rozvoje Moldavska jsou: udržitelný sociální a ekonomický rozvoj a redukce chudoby, ešení územní integrity zem, integrace do EU, rozvoj lidských zdroj. V rámci tchto hlavních rozvojových cíl existují konkrétní priority, které hodlá moldavská vláda za pomoci mezinárodní donorské komunity ešit: 1. Udržitelný sociální a ekonomický rozvoj a redukce chudoby: zlepšení efektivity a odbornosti státní správy, budování kvalitní správy vcí veejných (Good Governance), vytvoení podmínek pro vtší participaci oban na vlád, posilování ekonomického managementu, rozvoj soukromého sektoru, podpora podnikání, liberalizace obchodu, privatizace, postupná deregulace cen a liberalizace klíových služeb a odvtví, lepší efektivita perozdlování, reforma sociálního, zdravotnického a vzdlávacího systému, podpora exportu moldavských komodit, podpora zahraniních investic, modernizace infrastruktury, zlepšení kvality životního prostedí (zdroje a kvalita vody, redukce pr myslového zneištní), zlepšení životních podmínek obyvatel, rozšíení portfolia a zlepšení dostupnosti sociálních služeb, boj proti nezamstnanosti. 2. ešení územní integrity zem: politické ešení souasného stavu (problém Podnstí) za úasti mezinárodních organizací, tvorba a schválení nové ústavy republiky na základ politického dialogu, odstranní vnitních obchodních a politických bariér. 3. Integrace do EU: postupná integrace evropských norem do moldavského právního systému, harmonizace s EU v oblasti dodržování lidských práv, vlády zákona, odstraování ekonomických bariér, reforma justice, bankovnictví, daových a celních pedpis, sociálního systému. 8 Economic Growth and Poverty Reduction Strategy Paper (EGPRSP) 12

13 4. Rozvoj lidských zdroj : zlepšit úrove lidských zdroj prostednictvím vtší dosažitelnosti základních služeb (zdravotní pée, vzdlání), regionální rozvoj, zlepšování životních podmínek nejchudších vrstev, boj s nezamstnaností. Moldavská vláda má rovnž stanoveny vlastní ukazatele rozvoje vztažené k Miléniovým rozvojovým cíl m OSN (MDG). Plán jejich plnní v podmínkách Moldavska ukazuje následující tabulka: Tab. 4: Plán plnní MDG MDG stav 2002 cíl 2006 cíl Snížit na polovinu poet lidí žijících za mén než 2,15 USD na den 2. Zajistit pístup všech dtí ke studiu na stedních školách 39,8 % populace žije pod 2,15 USD na den 88 % všech dtí v píslušném vku má pístup k SŠ vzdlání 28 % 23 % 93 % 100 % 3. Snížit o 2/3 úmrtnost dtí pod 5 let vku 4. Snížení úmrtnosti matek po porodu o ¾ 5. Omezení šíení nemoci HIV/AIDS 6. Omezení šíení TBC 7. Integrace princip udržitelného rozvoje do ekonomické politiky státu a omezení úbytku pírodních zdroj 8. Zvýšit poet lidí s pístupem k nezávadné vod 18,3 pípad (na 1000 dtí) 28 pípad (na porod ) 4,66 pípad (na obyv.) 15,8 pípad (na obyvatel) a) zalesování dnes lesy tvoí 10,3 % rozlohy b) chránná území dnes tato území tvoí 1,96 % rozlohy 38,5 % populace má pístup k nezávadné vod 15 8, ,3 4 3, a) 12,1 % a) 13,2 % b) 2,1 % b) 2,4 % 47,7 % 68,5 % Jak je zejmé, hlavní oblasti rozvoje Moldavska spolu navzájem souvisí a soustedí se na institucionální rovin pedevším na oblast posilování odborných kapacit a zvýšení efektivity státní správy, dále na rozvoj zdravého podnikatelského prostedí, infrastruktury, sociálních služeb a vzdlávací soustavy. Pro Moldavskou republiku mohou být velmi pínosné zkušenosti eských institucí s ekonomickou a spoleenskou transformací, pechodem k tržní ekonomice pi zachování široké dostupnosti základních služeb a budováním právního státu. Rovnž podpora malého a stedního podnikání má velký význam, nebo se pozitivn odráží ve zvýšené nabídce pracovních píležitostí a v celkové stabilizaci oblasti. 13

14 7) Rozvojové intervence ostatních donor V roce 2002 byla Moldavská republika píjemcem 142 mil. USD oficiální rozvojové pomoci, což pedstavovalo zhruba 8 % hrubého národního d chodu. Rozvojová pomoc byla ve sledovaném období smována pedevším do sektoru sociálních služeb, podpory oživení pr myslu a podnikání, zdravotnictví a vzdlávání. Tab. 5: Rozvojové intervence ostatních donor (Zdroj: statistiky OECD, ) Poskytovatel pomoci Objem pomoci (v mil. USD) % (zaokrouhleno) USA Mezinárodní rozvojová agentura (IDA Svtová banka) Mezinárodní mnový fond 12 8,5 Nizozemsko 9 6 EU EK 8 5,5 Japonsko 7 5 Švédsko 4 3 Izrael 3 2 Velká Británie 3 2 Nmecko 2 1,5 eská republika 1,36 1 Ostatní bilaterální dárci 10,5 7 Ostatní multilaterální dárci (agencie OSN) 12 8,5 Celkem bilaterální Celkem multilaterální CELKEM

15 8) Priority rozvojové spolupráce mezi R a Moldavskem na léta Sektorové zamení programu S ohledem na rozsah rozvojových poteb Moldavska a limity finanních i lidských zdroj se R ve spolupráci s Moldavskem zamí na ti vybrané sektory. eská republika se m že významným zp sobem podílet na naplování rozvojových cíl Moldavska pedevším v deklarovaných oblastech zájmu, tedy v oblastech životního prostedí, rozvoje lidských zdroj (prevence migrace a zmírování jejích negativních dopad ) a vzdlávání. Zvlášt oblast ochrany životního prostedí je pro Moldavsko velmi významná a již realizované (i pipravované) projekty eské ZRS i poínající komerní aktivity soukromých subjekt v tomto sektoru ukazují, že R má co nabídnout a naše pomoc je velmi vítána a vysoce hodnocena. Prevence nelegální migrace a zmírování sociálních a ekonomických dopad migrace rovnž pispívá k úspšnému naplování moldavských rozvojových cíl, nebo vedle posilování kapacit moldavské státní správy pispje k rozvoji malého a stedního podnikání ve venkovských oblastech, vytváení vhodných alternativ k odchodu ze zem a podporu regionálního rozvoje. Z hlediska dlouhodobé perspektivy rozvoje Moldavska je naprosto klíové posilování úrovn a kvalifikace lidských zdroj. Bez vzdlaného a kvalifikovaného personálu není možné oekávat výrazné zlepšování situace v žádné oblasti, vetn obou výše zmiovaných. Všechny budoucí projekty by tedy mly obsahovat njakou formu podpory lidských zdroj a zvyšování kvalifikace obyvatel Moldavska. S tím úzce souvisí oblast vzdlávání, pedevším posilování odborných kapacit moldavských vysokoškolských institucí. Geografické zamení programu Vzhledem k pomrn malé rozloze Moldavské republiky se z hlediska geografického umístní jeví jako nejvhodnjší ty oblasti, kde jsou již byly rozvojové intervence realizovány v pedchozích letech (oblast Kišinva, venkovské oblasti v okolí hlavního msta). Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v rámci programu rozvojové spolupráce mezi R a Moldavskem na léta Sektor životního prostedí 1.1 Spolupráce v oblasti ochrany vod Problematika vodního hospodáství je jednou z klíových rozvojových priorit moldavské vlády. Moldavsko leží v oblasti s relativn malým množstvím srážek a s omezenými vodními zdroji nevyhovující kvality. Celková situace v oblasti vodního hospodáství je charakterizována nedostatkem prostedk pro modernizaci velmi zastaralé infrastruktury vtšina zaízení pro úpravu pitné vody a její distribuci, tak jako kanalizací a istíren odpadních vod jsou v provozu více nž 30 let. Na poátku 90. let byla pijata moderní legislativa pro ochranu životního prostedí. Hygienické limity pro pitnou vodu jsou shodné s limity Svtové zdravotnická organizace, piemž limity pro vypouštní odpadních vod do vod povrchových byly stanoveny na hodnotách výrazn písnjších, než limity aktuáln platné v EU, což jen podporuje vznik korupního prostedí v této oblasti. Charakteristickým jevem v rámci rozptýleného vesnického osídlení je používání místních zdroj pitné vody (studny). Je odhadováno, že celkem 60 % obyvatelstva je zásobováno 15

16 z tchto nekontrolovaných zdroj. V zemi existuje jen velmi omezený systém kontroly kvality tchto zdroj pitné vody. S ohledem na kvalitu vody v monitorovaných zdrojích (obsah tžkých kov, pesticid, dusíku, fosforu, fluoru a organického zneištní) lze oekávat velmi negativní dopad na zdraví obyvatelstva. V oblasti zpracování odpadních vod je odhadováno, že celkem % odpadních vod komunálního i pr myslového charakteru je vypouštno bez jakéhokoliv funkního ištní do prostedí, což vede ke kontaminaci existujících zdroj pitné vody. istírny odpadních vod jsou jen ve vtších mstech, jedná se však o zastaralé technologie, které naprosto nevyhovují souasným standard m. Zcela specifická situace nastává v okolí vtších mst, kde jsou v posledních letech budovány rodinné domy pro bohatší vrstvy obyvatelstva. Tyto nejsou napojeny na vodovod, ani na centralizovanou kanalizaci, dochází proto k rozsáhlé kontaminaci individuálních zdroj pitné vody. eská rozvojová spolupráce se v tomto sektoru zamí na: asistenci pi pizp sobování technických limit pro vypouštní ištných odpadních vod normám EU, penos zkušeností s moderními technologiemi na ištní odpadních vod, vyžití vzniklých kal pro produkci elektrické energie a tepla (kogenerace) a úpravu pitné vody. Tato spolupráce poítá i ze zptným pínosem pro R v podob propagace eských technických zaízení, asistence pi budování nových vodních zdroj, asistence pi odstraování starých ekologických zátží. Výše uvedená spolupráce bude píspvkem ke zlepšení životního prostedí a zdraví obyvatel Moldavska ale i k budování konkurenceschopného soukromého sektoru, který bez preventivních environmentálních opatení nebude mít pístup na trhy EU, jež budou pro moldavské podniky velmi významné. 1.2 Spolupráce v oblasti hydrometeorologie a klimatologie Moldavsko má mírné kontinentální klima s slunenými dny a mírnou zimou. Úrodná ernozem (75 % území) spolu s píznivými klimatickými podmínkami uruje, že klíovým sektorem moldavského hospodáství je zemdlství. Díky pímé souvislosti mezi poasím a zemdlskými výnosy jsou obory meteorologie a klimatologie pro hospodáství Moldavska velmi významné. Nedávné katastrofy zp sobené extrémními klimatickými jevy (sucho, povodn) zp sobily znané ekonomické ztráty. Omezení následk pírodních katastrof díky úinným systém m vasného varování by nejen zvýšilo bezpenost obyvatel, ale i jejich ekonomickou stabilitu a pisplo tak k odstraování chudoby a zvyšování nabídky pracovních píležitostí. eská rozvojová spolupráce se v tomto sektoru zamí na: posílení hydrologické a meteorologické monitorovací sít a monitoringu kvality ovzduší, asistenci s pedpovdí extrémních vliv poasí a minimalizace jejich dopad, zavedení klimatologické databáze. 1.3 Spolupráce v oblasti ochrany biologické rozmanitosti Vlivem intenzivní lidské innosti (tžba deva, zemdlství) byla zniena podstatná ást p vodní vegetace a biologické rozmanitosti Moldavska. Pouze necelá 2 % plochy Moldavska jsou chránná území, což je mnohem mén než ve vtšin evropských zemí. Moldavsko nemá 16

17 národní park ani mokady mezinárodního významu (podle Ramsarské úmluvy). Lesy, tvoené vtšinou nep vodními a málo odolnými druhy, zaujímají 10 % území. eská rozvojová spolupráce se v tomto sektoru zamí na: asistenci s vytvoením katalogu biologické rozmanitosti, ekosystém a biotop, asistenci s rozšíením sít chránných území a vytvoení monitoringu zhodnocení souasné soustavy chránných územích a návrh na jejich doplnní, zhodnocení stavu lesních ekosystém, identifikace priorit v ochran ohrožených druh, záchranné programy pro vybrané druhy, asistenci s mapováním mokad Moldavska, píprava plán pée o vybrané mokady. 2. Sektor rozvoje lidských zdroj a sociální a ekonomické stabilizace moldavského obyvatelstva 2.1 Posilování kapacit moldavských státních institucí Moldavsko má v souasné dob velké potíže se zvládnutím migrace, která vede pes jeho území do tetích zemí, a souasn i s odchodem znané ásti vlastního práceschopného obyvatelstva do zahranií. V Moldavsku nejsou zatím vytvoeny dostatené mechanismy pro sledování a kontrolu pohybu oban jiných stát na území republiky, což se negativn podepisuje na schopnosti moldavské státní správy efektivn bojovat nap. s organizovaným zloinem, pašováním zboží a obchodem s lidmi. Posílení odborné pipravenosti moldavských institucí bude mít rovnž pozitivní dopad na bezpenostní situaci jak v Moldavsku, tak dále na Západ, nebo území Moldavské republiky slouží asto jako pestupní stanice pro osoby, které odtud z nejr znjších d vod smují dále do stát EU. eská rozvojová spolupráce se v tomto sektoru zamí na: posilování kapacit moldavské státní správy, pedevším pak ministerstva vnitra, pohraniních služeb a podporu vytváení azylové infrastruktury, pedávání zkušeností výkonným pracovník migraní a azylové služby Moldavska formou odborných seminá a školení. 2.2 Sociální a ekonomická stabilizace potenciálních migrant Tento soubor aktivit souvisí jak s pedchozím bodem, tak pedevším s prioritou moldavské vlády v oblasti rozvoje lidského kapitálu a podpory zamstnanosti. Odchodem zhruba % práceschopného obyvatelstva do ciziny z d vod nemožnosti zajistit si životní poteby v Moldavsku, došlo v nkterých oblastech k citelnému úbytku obyvatelstva a to pevážn mužské ásti populace. Vzhledem k tomu, že pro ženy je šance obstarat si pimen ohodnocenou práci velmi obtížná a sociální systém funguje jen velmi neefektivn, dochází k celé ad nežádoucích sociálních jev (kriminalita, prostituce, obchod s lidmi). Program zamený na stabilizaci potenciálních migrant se bude soustedit pedevším na vytváení vhodných alternativ k migraci a snahy o nastartování sociálního, ekonomického a spoleenského rozvoje lokalit. eská rozvojová spolupráce se v tomto sektoru zamí na: podpora vytváení nových pracovních míst, spolupráce pi organizaci a provozu zaízení pro volnoasové aktivity dtí v místních komunitách. Ob výše jmenované souásti programu sociální stabilizace úzce souvisí s aktivitami realizovanými v gesci MV R na Ukrajin. Díky nedostatené úrovni ochrany hranic a malé 17

18 efektivit migraního a azylového managementu v obou sousedících zemích, je problematika nelegální migrace a stabilizace potenciálních migrant v Moldavsku a na Ukrajin velmi úzce provázána. Proto je velmi žádoucí nkteré ásti programových aktivit v Moldavsku realizovat v návaznosti na aktivity probíhající na Ukrajin, což sebou pinese nejen sekundární efekt posílení kapacit odpovdných pracovník na obou stranách problematické vzájemné hranice, ale m že to mít pozitivní dopad na celkovou situaci v oblasti azylu a migrace v regionu. 3. Sektor školství Tato oblast úzce souvisí s posilováním lidských zdroj a snahou moldavské vlády o vybudování moderní a efektivní vzdlávací soustavy. Aktivity R se soustedí primárn na spolupráci v oblasti vysokého školství a výmny zkušeností mezi vdeckými a výzkumnými institucemi. V rámci zavádní environmentálních aspekt ve výuce zde bude rovnž souvislost s plánovanými aktivitami v sektoru životního prostedí. eská rozvojová spolupráce se v tomto sektoru zamí na: píprava implementace Boloské deklarace na moldavských VŠ, rozvoj kurikul v oborech vyuovaných na moldavských univerzitách, zavádní environmentálních aspekt ve výuce a zlepšování pedagogických znalostí uitel. Prezová témata 1. posilování vzájemných kulturních, ekonomických a spoleenských vazeb mezi eskou republikou a Moldavskem, vetn podpory spolupráce vzdlávacích a výzkumných institucí, 2. posilování kapacit moldavské státní správy a penos zkušeností v oblasti ekonomické a spoleenské transformace a budování právního státu, 3. podpora vytváení funkní a stabilní obanské spolenosti, posilování role obanských iniciativ a nevládních organizací, 4. podpora komunitního rozvoje, 5. aktivní podpora rovného postavení žen a muž ve spolenosti, podpora snah moldavské vlády o odstranní zneužívání žen a dtí. 18

19 9) Institucionální rámec, ízení a implementace programu Realizace programu rozvojové spolupráce mezi R a Moldavskem je ze strany R institucionáln zajištna ministerstvem vnitra, ministerstvem životního prostedí, Zastupitelským úadem R v Bukurešti, Odborem rozvojové spolupráce MZV a Rozvojovým stediskem Ústavu mezinárodních vztah. Ministerstvo vnitra je odpovdné za realizaci spolupráce v sektoru sociální stabilizace potenciálních migrant a prevence neregulérní migrace z Moldavska. Podílí se na píprav programu spolupráce v této oblasti a jeho pípadných modifikacích. Je odpovdné za vyhlášení výbrových ízení na realizaci projekt vycházejících z programu spolupráce, uzavení smluv s vítzi výbrových ízení, financování projekt, monitoring implementace projekt a dohled nad efektivním využíváním prostedk. Ministerstvo životního prostedí je odpovdné za realizaci spolupráce v sektoru životního prostedí. Podílí se na píprav programu spolupráce v sektoru životního prostedí a jeho pípadných modifikacích. Je odpovdné za vyhlášení výbrových ízení na realizaci projekt vycházejících z programu spolupráce, uzavení smluv s vítzi výbrových ízení, financování projekt, monitoring implementace projekt a dohled nad efektivním využíváním prostedk. Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy je odpovdné za spolupráci v sektoru školství. Ve spolupráci s moldavskými vzdlávacími, vdeckými a výzkumnými institucemi bude pipravovat vhodný rámec pro p sobení eských realizátor v tomto sektoru. Je odpovdné za vyhlášení výbrových ízení na realizaci projekt vycházejících z programu spolupráce, uzavení smluv s vítzi výbrových ízení, financování projekt, monitoring implementace projekt a dohled nad efektivním využíváním prostedk. V souvislosti se zavádním stedndobých strategií rozvojové spolupráce spoívá hlavní role ZÚ v komunikaci s partnerskými institucemi a ostatními poskytovateli rozvojové pomoci v Moldavsku. ZÚ by se rovnž ml aktivn podílet na monitoringu probíhajících projekt. Vzhledem k absenci Zastupitelského úadu R v Kišinv spadá vtšina související agendy rozvojového programu na ZÚ Bukureš. V této souvislosti je nutné zmínit, že pípadné zízení ZÚ v Kišinv by výrazn napomohlo nejen implementaci rozvojového programu, ale zárove pomohlo ešit i celou adu dalších otázek (nap. konzulární agendu), které dosud spadají do kompetence ZÚ Bukureš. Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV se podílí na píprav programu rozvojové spolupráce a jeho pípadných modifikacích. Rozvojové stedisko ÚMV se podílí na píprav programu rozvojové spolupráce a jeho pípadných modifikacích. Poskytuje odpovdným ministerstv m poradenské služby v pípad výbrových ízení na realizaci projekt. MZV v úzké spolupráci s resorty a za pomoci Rozvojového stediska ÚMV zajistí monitoring a evaluaci programu rozvojové spolupráce mezi R a Moldavskem. 19

20 10) Evaluace a monitoring programu V polovin roku 2007 probhne pr bžná evaluace programu rozvojové spolupráce mezi R a Moldavskem. Na základ pr bžné evaluace bude program upraven tak, aby pln zohlednil zkušenosti získané v pr bhu realizace spolupráce, stejn tak jako zmny v Moldavsku. Na základ pr bžné evaluace bude možné zaadit do programu nové sektory nebo oblasti spolupráce, respektive nkteré projekty utlumit. Po roce 2010 bude provedena závrená evaluace programu rozvojové spolupráce mezi R a Moldavskem. Na jejím základ bude rozhodnuto o podob další spolupráce s Moldavskem. Do pr bžného monitoringu implementace programu spolupráce budou zapojeny Zastupitelský úad R v Bukurešti, ministerstvo vnitra, ministerstvo životního prostedí, ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy, Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci ministerstva zahraniních vcí a Rozvojové stedisko Ústavu mezinárodních vztah. 20