Analýza hospodaření podniku s důrazem na řízení pohledávek. Jakub Kutra

Transkript

1 Analýza hspdaření pdniku s důrazem na řízení phledávek Jakub Kutra Bakalářská práce 2013

2

3

4 PROHLÁŠENÍ AUTORA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Beru na vědmí, ţe: devzdáním bakalářské práce suhlasím se zveřejněním své práce pdle zákna č. 111/1998 Sb. vyských šklách a změně a dplnění dalších záknů (zákn vyských šklách), ve znění pzdějších právních předpisů, bez hledu na výsledek bhajby 1 ; bakalářská práce bude ulţena v elektrnické pdbě v univerzitním infrmačním systému; na mu bakalářsku práci se plně vztahuje zákn č. 121/2000 Sb. právu autrském, právech suvisejících s právem autrským a změně některých záknů (autrský zákn) ve znění pzdějších právních předpisů, zejm. 35 dst. 3 2 ; pdle 60 3 dst. 1 autrskéh zákna má UTB ve Zlíně práv na uzavření licenční smluvy uţití šklníh díla v rzsahu 12 dst. 4 autrskéh zákna; 1 zákn č. 111/1998 Sb. vyských šklách a změně a dplnění dalších záknů (zákn vyských šklách), ve znění pzdějších právních předpisů, 47b Zveřejňvání závěrečných prací: (1) Vyská škla nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplmvé, bakalářské a rigrózní práce, u kterých prběhla bhajba, včetně psudků pnentů a výsledku bhajby prstřednictvím databáze kvalifikačních prací, kteru spravuje. Způsb zveřejnění stanví vnitřní předpis vyské škly. (2) Disertační, diplmvé, bakalářské a rigrózní práce devzdané uchazečem k bhajbě musí být téţ nejméně pět pracvních dnů před knáním bhajby zveřejněny k nahlíţení veřejnsti v místě určeném vnitřním předpisem vyské škly neb není-li tak určen, v místě pracviště vyské škly, kde se má knat bhajba práce. Kaţdý si můţe ze zveřejněné práce přizvat na své náklady výpisy, pisy neb rzmnţeniny. (3) Platí, ţe devzdáním práce autr suhlasí se zveřejněním své práce pdle tht zákna, bez hledu na výsledek bhajby. 2 zákn č. 121/2000 Sb. právu autrském, právech suvisejících s právem autrským a změně některých záknů (autrský zákn) ve znění pzdějších právních předpisů, 35 dst. 3: (3) D práva autrskéh také nezasahuje škla neb šklské či vzdělávací zařízení, uţije-li nikli za účelem příméh neb nepříméh hspdářskéh neb bchdníh prspěchu k výuce neb k vlastní ptřebě díl vytvřené ţákem neb studentem ke splnění šklních neb studijních pvinnstí vyplývajících z jeh právníh vztahu ke škle neb šklskému či vzdělávacíh zařízení (šklní díl). 3 zákn č. 121/2000 Sb. právu autrském, právech suvisejících s právem autrským a změně některých záknů (autrský zákn) ve znění pzdějších právních předpisů, 60 Šklní díl: (1) Škla neb šklské či vzdělávací zařízení mají za bvyklých pdmínek práv na uzavření licenční smluvy uţití šklníh díla ( 35 dst. 3). Odpírá-li autr takvéh díla udělit svlení bez váţnéh důvdu, mhu se tyt sby dmáhat nahrazení chybějícíh prjevu jeh vůle u sudu. Ustanvení 35 dst. 3 zůstává nedtčen.

5 pdle 60 4 dst. 2 a 3 mhu uţít své díl bakalářsku práci - neb pskytnut licenci k jejímu vyuţití jen s předchzím písemným suhlasem Univerzity Tmáše Bati ve Zlíně, která je právněna v takvém případě de mne pţadvat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly Univerzitu Tmáše Bati ve Zlíně na vytvření díla vynalţeny (aţ d jejich skutečné výše); pkud byl k vypracvání bakalářské práce vyuţit sftwaru pskytnutéh Univerzitu Tmáše Bati ve Zlíně neb jinými subjekty puze ke studijním a výzkumným účelům (tj. k nekmerčnímu vyuţití), nelze výsledky bakalářské práce vyuţít ke kmerčním účelům. Prhlašuji, ţe: jsem bakalářsku práci zpracval/a samstatně a puţité infrmační zdrje jsem citval/a; devzdaná verze bakalářské práce a verze elektrnická nahraná d IS/STAG jsu ttţné. Ve Zlíně 4 zákn č. 121/2000 Sb. právu autrském, právech suvisejících s právem autrským a změně některých záknů (autrský zákn) ve znění pzdějších právních předpisů, 60 Šklní díl: (2) Není-li sjednán jinak, můţe autr šklníh díla své díl uţít či pskytnut jinému licenci, není-li t v rzpru s právněnými zájmy škly neb šklskéh či vzdělávacíh zařízení. (3) Škla neb šklské či vzdělávací zařízení jsu právněny pţadvat, aby jim autr šklníh díla z výdělku jím dsaţenéh v suvislsti s uţitím díla či pskytnutím licence pdle dstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvření díla vynalţily, a t pdle klnstí aţ d jejich skutečné výše; přitm se přihlédne k výši výdělku dsaţenéh šklu neb šklským či vzdělávacím zařízením z uţití šklníh díla pdle dstavce 1.

6 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá hspdařením firmy SOLOTOUR, spl. s.r.. s důrazem na řízení phledávek. Teretická část práce nastiňuje finanční analýzu a ukazatele, jeţ jsu puţity v praktické části. Taktéţ je zde vysvětlena terie phledávek, jejich řízení, správa a vymáhání. V praktické části je zkumán finanční zdraví pdniku s důrazem na řízení phledávek. Je zde naznačen hspdaření pdniku a dále se věnuje řízení phledávek ve firmě. Phledávky jsu analyzvány a je navrţen jak něklik patření pr zlepšení řízení phledávek, tak i mţnsti vymáhání. V závěru jsu shrnuty výsledky ukazatelů splu s návrhy řešení pr zlepšení řízení phledávek. Klíčvá slva: Finanční analýza, hspdaření pdniku, phledávky, řízení phledávek, vymáhání phledávek ABSTRACT Bachelr thesis deals with management in the SOLOTOUR, spl. s.r.. (Ltd.) with fcus n debts management. Theretical part utline financial analysis and sme indicatrs, which will be use in practical part. It als explains debts thery, its management and enfrcement. In practical part is examine business management with fcus n debts management. It utline its management and then pay attentin t debts management in the firm. Debts will be analyze and suggestins will be made fr imprving debts management, especially way fr enfrcement. At the end there are sumarize results f sme financial indicatrs alng with suggestins fr imprving debts management. Keywrds: Financial analysis, bussines management, debts, debts management, debts enfrcement

7

8 OBSAH ÚVOD I TEORETICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIKA FINANČNÍ ANALÝZY UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY ZDROJE INFORMACÍ PRO FINANČNÍ ANALÝZU UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY ABSOLUTNÍ UKAZATELE Hrizntální analýza Vertikální analýza ROZDÍLOVÉ UKAZATELE Zlaté bilanční pravidl POMĚROVÉ UKAZATELE Ukazatel likvidity Ukazatel rentability Ukazatel zadluţensti Ukazatele bratvsti POHLEDÁVKY II PRAKTICKÁ ČÁST PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI SWOT ANALÝZA SPOLEČNOSTI FINANČNÍ ANALÝZA FIRMY SOLOTOUR, S.R.O HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝKAZU ZISKŮ A ZTRÁT VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY VERTIKÁLNÍ ANALÝZA VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY ROZDÍLOVÉ UKAZATELE ANALÝZA POMOCÍ POMĚROVÝCH UKAZATELŮ ANALÝZA LIKVIDITY ANALÝZA RENTABILITY ANALÝZA ZADLUŢENOSTI UKAZATEL OBRATOVOSTI POHLEDÁVKY ŘÍZENÍ POHLEDÁVEK PROVIZE JEDNOTLIVÝCH CK STRUKTURA POHLEDÁVEK ZA JEDNOTLIVÉ ZKOUMANÉ OBDOBÍ LET Struktura phledávek za rk Struktura phledávek za rk Struktura phledávek za rk Struktura phledávek za cestvními kancelářemi za rk

9 11 NEDOBYTNÉ POHLEDÁVKY CK KOVOTOUR CK TRAVELA GALATEA BRNO KAISER BRNO CK TOMI TOUR POJIŠTĚNÍ PROTI ÚPADKU CK MOŽNOSTI VYMÁHÁNÍ NÁVRHY A DOPORUČENÍ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH... 68

10 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 10 ÚVOD Jakýkliv pdnik by se měl snaţit t, aby byl ziskvý, ppřípadě aby dsahval eknmické stability. Kaţdý pdnik by měl tedy být řízen právě tímt směrem. Kvalitním a velmi puţívaným nástrjem pr zjištění hspdaření pdniku je finanční analýza. Finanční analýza je analýzu jedntlivých činnstí pdniku, čerpající především z účetních výkazů pdniku. Finanční analýza nejen ţe určí finanční zdraví pdniku a jeh celkvu finanční situaci. Pdle finanční analýzy lze také předejít hrzbám či nalézt prblematické části pdniku a d buducna je zlepšit za cílem upevnění finanční stability pdniku. Kaţdý pdnik by také měl klást důraz na řízení jeh phledávek. Phledávky tvří v pdniku významnu část běţných aktiv a jejich výše a rychlst splácení vlivňují likviditu pdniku. Kaţdý pdnik by měl věnvat phledávkám dstatečnu pzrnst a mít přehled jejich pčtu, druhu a změnách, prtţe řádné a včasné plnění je zásada pctivéh bchdníh vztahu. V bakalářské práci je pmcí finanční analýzy zhdncen hspdaření pdniku splu s analýzu řízení phledávek za bdbí let Cílem práce je pak zhdntit finanční situaci pdniku, finanční zdraví pdniku a řízení phledávek splu s návrhy na mţná patření, zlepšení a mţné vymáhání nedbytných phledávek. Bakalářská práce je rzdělena na dvě části část tereticku a část prakticku. Teretická část je věnvána finanční analýze, její pdstatě, zdrjům a ukazatelům. Také jsu zde charakterizvány phledávky, jejích řízení a správa. V praktické části je pak stručně charakterizvána splečnst SOLOTOUR spl. s.r.. a její histrie. Na začátek je zde prvedena SWOT analýza pdniku, která dhaluje silné a slabé stránky pdniku, splu s hrzbami a příleţitstmi. Dále je prvedena finanční analýza pdniku pmcí něklika abslutních, rzdílvých a pměrvých ukazatelů. Pslední kapitla praktické části se pak věnuje phledávkám. Pmcí grafu je zde nastíněna jejich struktura za jedntlivé rky a jsu zde pdrbněji rzebrány nedbytné phledávky splu s dluţníky, kterými jsu cestvní kanceláře. V závěru praktické části jsu pak ukazatele finanční analýzy splu s phledávkami zhdnceny a jsu navrhnuta mţná patření pr zlepšení finanční stability firmy a taktéţ návrhy na zlepšení řízení či mţnéh vymáhání nedbytných phledávek.

11 I TEORETICKÁ ČÁST

12 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 12 1 CHARAKTERISTIKA FINANČNÍ ANALÝZY Finanční analýza je pdstatnu a nedílnu sučástí finanční řízení mderníh pdniku. Finanční analýza není upravvána ţádnými závaznými předpisy či všebecně uznávanými standardy. Prt se lze v praxi setkat s nejrůznějšími přístupy a technikami analýzy, které avšak všechny, ať uţ jsu jakkli rzdílné, pdávají c nejvěrnější braz finanční situaci pdniku pracvníkům samtnéh pdniku, ale i externím zájemcům, jeţ se zajímají tyt infrmace. (Mrkvička a Klář, 2006, s. 12) Pr úspěšnst pdniku je třeba rzvíjet jeh schpnsti, dvednsti, přidávat nvé výkny, neb prdávat tam, kde by knkurenční síla neuspěla. Znalst pdniku jeh vlastní úspěšnsti a neúspěšnsti je důleţitým faktrem pr pdnik samtný z hlediska včasnéh vlivňvání faktrů veducích k jeh prsperitě. Nástrj, jeţ k takvé znalsti dpmáhá, je právě finanční analýza, která nejenţe dhaluje půsbení eknmických i neeknmických faktrů, ale i jejich vývj d buducna. (Sedláček, 2011, s. 3) Finanční analýza pdniku je pjímána jak metda hdncení finančníh hspdaření pdniku, při které se získané data třídí, agregují, pměřují mezi sebu navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají se kauzální suvislsti mezi daty a určuje se jejich vývj. Tím se zvyšuje vypvídající schpnst zpracvávaných dat, zvyšuje se jejich infrmační hdnta. (Sedláček, 2011, s. 3) Finanční analýza, respektive její ukazatele, se v pdniku zaměřují na určení prblémů a vynáší na pvrch silné a slabé stránky pdniku, především jeh hdntvé prcesy. Pmcí infrmací finanční analýzy lze dspět k určitým závěrům celkvém hspdaření pdniku a jeh finanční stabilitě. (Sedláček, 2011, s. 3) Při rzbru pdniku, respektive pdrbení finanční analýze, se puţívají účetní a statistické infrmace z minulých let či běţnéh bdbí. Na druhu stranu se ale taktéţ pracuje se sučasnými tendencemi či předpvěďmi d buducna. Infrmace pskytnuté finanční analýzu lze krm psuzení výknnsti a hspdaření pdniku puţít mim jiné i k srvnání s jinými pdniky či s dvětvvým průměrem. (Mrkvička a Klář, 2006, s. 14) Metdy finanční analýzy Existují dva přístupy k analýze hspdářských jevů: 1) Fundamentální analýza tent přístup k analýze hspdářských jevů vyţaduje jak dknalu znalst pměrů v knkrétní firmě, tak i důvěrné znalsti vnější i vnitřní stránky

13 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 13 pdnikání. Kvalifikace analytika by v tmt případě měla být mimřádná. Pracuje se zde mim tvrdých dat také s pznatky nespecifickými. Na vstupní data jsu puţity metdy standardizvané i specifické. (Kaluda, 2009, s. 139) 2) Technická analýza přístup technické analýzy bere v úvahu pdnik jak jev izlvaný. Vstupní data, především tedy účetní evidence jsu zpravidla knkrétně specifikvána a v kaţdém případě zastupena tzv. daty tvrdými. U technické analýzy jsu taktéţ velmi dbře známy algritmy zpracvání vstupních dat, v sučasnsti pměrně vysce standardizvány. (Kaluda, 2009, s. 139) Finanční analýza by měla bsahvat jak rzbr dat ale i důleţité nefinanční infrmace, aby pskytla c nejkvalitnější pdklady pr pdnik. Je tedy nezbytné prpjit technicku analýzu s fundamentální. (Vránvá, 2008, s. 5) V suvislsti s finanční analýzu je vhdné ještě zmínit čast uţívané pjmy finanční zdraví a finanční tíseň. Finanční zdraví pdniku Rzpznání finančníh zdraví pdniku je becně cílem finanční analýzy. Jedná se identifikaci slabých stránek, které by pdniku mhli způsbvat prblémy a zárveň silných stránek, které by se pdnik mhl v buducnu pírat. (Mrkvička a Klář, 2006, s. 14) Pstup, jakým lze tht cíle dsáhnut lze charakterizvat jak: 1. zbrazení uplynuléh vývje finanční situace a finančníh hspdaření pdniku, 2. určení příčin jejich zlepšení neb zhršení 3. vlba nejvhdnějších směrů dalšíh vývje činnsti a usměrňvání finančníh hspdaření a finanční situace pdniku. (Mrkvička a Klář, 2006, s. 14) Všechny pdniky se svým způsbem snaţí na trhu přeţít a taktéţ dcilvat c nejlepších výsledků hspdaření, respektive maximalizvat rzdíl mezi výnsy a náklady. Kvůli špatnému vývji peněţních tků můţe být hrţena existence pdniku. Pdnik je z finančníh hlediska zdraví pkud nemá prblém s včasným uhrazením svých závazků. (Mrkvička a Klář, 2006, s. 15)

14 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 14 Finanční tíseň pdniku Finanční tíseň je nepříznivým stavem pdniku. Nastává v případě ptíţí pdniku s likviditu. Pdnik tedy nemůţe tyt ptíţe vyřešit bez výrazných změn v jeh činnsti a způsbu financvání. (Mrkvička a Klář, 2006, s. 15) Mezi finančním zdravím a finanční tísní lze pchpitelně vypzrvat i určité přechdvé fáze: buď je pdnik ziskvý a přitm má prblémy s likviditu (fáze růstu pdniku), cţ je zejména v českých pdnicích dst častým jevem, neb vykazuje účetně ztrátu, ale jeh likvidita není bezprstředně hrţena. (Mrkvička a Klář, 2006, s. 15)

15 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 15 2 UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY Infrmace, jeţ pskytuje finanční analýza, nejsu předmětem zájmu puze analyzvanéh pdniku, ale mnha dalších subjektů, jeţ přicházejí d kntaktu s daným pdnikem. (Grünwald a Hlečkvá, 2007, s. 27) Uţivateli účetních infrmací a finanční analýzy jsu především: manažeři manaţeři vyuţívají infrmace pskytvané finančním účetnictvím, které je základem pr finanční analýzu, především pr dluhdbé i perativní finanční řízení pdniku investři primárními uţivateli finančně-účetních infrmací bsaţených ve finančních výkazech pdniku jsu akcináři či vlastníci, kteří d pdniku vlţili kapitál. banky a jiní věřitelé věřitelé ţádají c nejvíce infrmací finančním stavu ptenciálníh dluţníka, aby se mhli rzhdnut, zda pskytnut úvěr, v jaké výši a za jakých pdmínek. bchdní partneři (dběratelé a ddavatelé) ddavatelé se zaměřují především na t, zda pdnik bude schpen hradit splatné závazky a dběratelé mají zájem na finanční situaci ddavatele zejména při dluhdbém bchdním vztahu. zaměstnanci mají přirzený zájem na prsperitě pdniku, nebť jim jde zachvání pracvních míst a mzdvé pdmínky. stát a jeh rgány stát a jeh rgány se zajímají finančně-účetní data z mnha důvdů; např. pr statistiku, pr kntrlu plnění daňvých pvinnstí apd. knkurenti zajímají se finanční infrmace pdbných pdniků neb celéh dvětví za účelem srvnání s jejich výsledky hspdaření. (Grünwald a Hlečkvá, 2007, s )

16 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 16 3 ZDROJE INFORMACÍ PRO FINANČNÍ ANALÝZU Nejdůleţitějším zdrjem infrmací pr finanční analýzu jsu dzajista zdrje účetní. Nejdůleţitějším výstupem finančníh účetnictví je účetní závěrka, která infrmuje finanční situaci a výsledcích firmy. Zahrnuje: rzvaha výkaz zisků a ztrát přílha k účetní závěrce výrční zpráva zpráva auditra (Vránvá, 2008, s. 15) Rzvaha (bilance) Zbrazuje stav majetku, závazků a vlastníh kapitálu k určitému datu. Základní zásada rzvahy je, ţe aktiva (majetek) se rvná pasivům (zdrje krytí, kapitál). Jde bilanční rvnici. (Vránvá, 2008, s. 15) Výkaz zisku a ztrát (výsledvka) Pdává přehled nákladech a výnsech a sluţí k psuzení schpnsti pdniku zhdncvat vlţený kapitál. Výkaz zisků a ztrát vyjadřuje zisk či ztrátu danéh účetníh bdbí. (Vránvá, 2008, s. 17) Členění: HV z prvzní činnsti HV z finanční činnsti HV z mimřádné činnsti Dále je zde vyčíslen zdanění hrubéh zisku a čistý zisk či ztráta (Vránvá, 2008, s. 17) Přílha k účetní závěrce Dplňuje a bjasňuje infrmace z rzvahy a výkazů zisku a ztráty. Taktéţ ddává infrmace účetních a ceňvacích pstupech v účetnictví pdniku. (Vránvá, 2008, s. 18)

17 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 17 Obsahuje čtyři základní části: becné údaje údaje puţitých metdách, zásadách a způsbech ceňvání dplňující údaje k rzvaze a výsledvce výkaz peněţních tcích (cash flw) (Vránvá, 2008, s. 18) Výrční zpráva Obsahuje infrmace hspdářské a finanční situaci pdniku za uplynulý rk. Splečnsti s pvinnstí auditu ji musí zpracvávat. Obsahuje aktivity splečnsti za sledvané bdbí, suhrnné výsledky činnsti a v nepslední řadě výhledy a plány d buducna. (Vránvá, 2008, s, 20) Zpráva auditra Auditem se rzumí nezávislé věření účetní závěrky. Auditr účetní závěrku prhlédne a následně ptvrdí či vyvrátí, zda účetní závěrka pravdivě vypvídá finanční a majetkvé situaci pdniku. Audit mají pvinnst pdstupvat puze firmy, které t mají vymezené záknem. (Vránvá, 2008, s. 21)

18 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 18 4 UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY Základní členění ukazatelů Při prvádění finanční analýzy je mţn pčítat velké mnţství ukazatelů. Zásadní členění vypadá následvně: abslutní ukazatele jakákli číselná hdnta, která je přím k dispzici. Např. plţky z účetních výkazů (celkvá aktiva, zásby, krátkdbé závazky, dpisy, prvzní hspdářský výsledek, ), pčet pracvníků, pčet vyrbených výrbků, cena akcie, ) rzdílvé ukazatele číselná hdnta, kteru získáme sučtem neb rzdílem dvu neb více abslutních ukazatelů (např. výsledek hspdaření, čistý pracvní kapitál) pměrvé ukazatele pdíl (ppř. sučin) hdnt, které získáme z abslutních ukazatelů. (Vránvá, 2008, s. 11) Pměrvé ukazatele jsu základem pr finanční analýzu, mhu mít pdbu: 1. prcentní 2. prvnávací (Vránvá, 2008, s. 11) 4.1 Abslutní ukazatele Hrizntální analýza Hrizntální analýzu se rzumí srvnání údajů získaných z účetních výkazu s jinými hdntami. Srvnávání se prvádí v čase, tedy jaká byla změna jedntlivé plţky v čase, aneb klik % se jedntlivá plţka v čase změnila. Jejím cílem je tedy v bu případech pskytnut změření jedntlivých plţek z účetních výdajů abslutně i relativně. (Růčkvá, 2011, s. 109) Při abslutním vyjádření se pstupuje následvně: abslutní změna = hdnta v běţném bdbí hdnta v předchzím bdbí prcentuální změna, která mim jiné umţňuje mezifiremní, nebli prstrvé srvnání, je pak dle následujícíh vzrce: (Růčkvá,2011, s. 109)

19 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 19 Časvé srvnání jak základ finanční analýzy pskytuje dynamický phled na vývj v pdniku a zachycuje jak vývj hdnt ukazatelů v čase, tak i směr vývje. Prstrvé srvnání pak znamená prvnání různých pdniků, které mají pdbný charakter činnsti, pdbnu velikst a pkud mţn i stejnu právní frmu pdnikání. (Vránvá, 2008, s. 23) Vertikální analýza Vertikální analýza prvádí rzbr struktury jedntlivých ukazatelů za předpkladu, ţe se tat struktura během sledvaných bdbí bude v čase měnit. (Kaluda, 2009, s. 145) Vertikální rzbr rzvahy představuje analýzu aktiv a analýzu pasiv. Analýza aktiv pskytuje infrmace především : pdílu dluhdbéh majetku na celkvých aktivech pdílu běţnéh majetku na celkvých aktivech pdílu časvéh rzlišení na celkvých aktivech Dále se dá pdrbněji analyzvat plţky na niţší úrvni, např. zásby phledávky dluhdbé, krátkdbé krátkdbý finanční majetek Analýza pasiv představuje: pdíl vlastníh kapitálu na celkvých pasivech pdíl cizích zdrjů na celkvých pasivech pdíl časvéh rzlišení na celkvých pasivech Dále se také dají pdrbněji analyzvat plţky na niţší úrvni, např.: rezervy,

20 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 20 dluhdbé závazky krátkdbé závazky, bankvní úvěry a výpmci. (Vránvá, 2008, s. 25) 4.2 Rzdílvé ukazatele Zlaté bilanční pravidl Kaţdý pdnik by se měl řídit zásadu patrnéh financvání, tzv. zlatým pravidlem bilancvání: Dluhdbé ptřeby (majetek) firmy by měly být financvány dluhdbými zdrji, krátkdbé ptřeby (běţný majetek) mhu být financvány i krátkdbými zdrji. (Vránvá, 2008, s. 27) Důleţitým rzdílvým ukazatelem je čistý pracvní kapitál (ČPK). ČPK = běţná aktiva krátkdbé cizí zdrje (dluhy) Čistým pracvním kapitálem se rzumí ta část běţnéh majetku, která by ve firmě zůstala, kdyby byla nucena uhradit všechny své krátkdbé dluhy. (Vránvá, 2008, s. 27) 4.3 Pměrvé ukazatele Tyt ukazatele tvří 5 základních skupin: 1. ukazatele likvidity 2. ukazatele rentability 3. ukazatele zadluţensti 4. ukazatele bratvsti (aktivity) 5. ukazatele trţní hdnty (Růčkvá, 2011, s. 48) Pměrvé ukazatele patří mezi nejčastěji puţívané rzbrvé pstupy k účetním výkazům, jelikţ analýza pměrvými ukazateli vychází výhradně z údajů základních účetních výkazů. Tudíţ jsu vyuţity veřejně dstupné infrmace. (Růčkvá, 2011, s. 47)

21 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky Ukazatel likvidity Likvidita určité slţky vyjadřuje vlastnst dané slţky přeměnit se na peněţní htvst rychle a bez velké ztráty hdnty. Oprti tmu likvidita pdniku vyjadřuje schpnst pdniku hradit včas všechny své platební závazky. (Růčkvá, 2011, s. 48) Mezi základní ukazatele patří: Okamţitá likvidita (neb také likvidita 1. stupně) je ukazatelem té nejuţší definice likvidity, jelikţ d ní vstupují jen ty nejlikvidnější plţky z rzvahy. (Růčkvá, 2011, s. 49) Phtvá likvidita (likvidita 2. stupně) dstraňuje vliv zásb, které představují nejméně běţné aktivum. Phledávky by p výpčtu měly být čištěny nedbytné a pchybné. (Růčkvá, 2011, s. 50) Běţná likvidita (likvidita 3. stupně) zbrazuje, klikrát jsu krátkdbé závazky pkryty běţnými aktivy či také klika jedntkami běţných aktiv je kryta jedntka krátkdbých závazků. (Růčkvá, 2011, s. 50) Ukazatel rentability Rentabilitu se rzumí efektivnst vlţených prstředků. Mezi základní ukazatele rentability patří:

22 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 22 Rentabilitu vlastníh kapitálu vyjadřuje výnsnst kapitálu vlţenéh d pdniku. Rentabilitu celkvéh kapitálu se vyjadřuje prvzní síla pdniku, respektive celkvá efektivnst. Rentabilita trţeb vyjadřuje ziskvst pdniku ve vztahu k trţbám, jeh hspdárnst. Ukazatel ziskvé marţe infrmuje tm, klik Kč zisku vyprdukuje firma na 1 Kč trţeb Ukazatel zadlužensti Zadluţenst představuje analýzu pasiv z hlediska finanční závislsti. Aktiva v pdniku jsu financvána vlastním kapitálem neb cizími zdrji. Obecně platí, ţe vlastní kapitál by měl být větší neţ cizí zdrje (jelikţ ty je nutn splatit). (Vránvá, 2008, s. 31) Pr zhdncení zadluţensti firmy se nejčastěji puţívají tyt pměrvé ukazatele: zadluţenst, keficient samfinancvání, míra zadluţensti vlastníh kapitálu, míra finanční samstatnsti, finanční páka, dynamický ukazatel zadluţensti a úrkvé krytí. (Vránvá, 2008, s. 32) Zadluţenst je základním ukazatelem zadluţensti. Je vhdné jej sledvat v čase a taktéţ h srvnávat s průměrem v dvětví. Obecně platí, ţe čím je hdnta tht ukazatele vyšší, tím větší je rizik. Optimální hdnta ukazatele je dle některých autrů kl 40 %.

23 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 23 Keficient samfinancvání je dplňkvým ukazatelem k zadluţensti a jejich sučet by měl být 100 %. Udává míru schpnsti firmy pkrýt své ptřeby z vlastních zdrjů. Míra zadluţensti vlastníh kapitálu je významným ukazatelem pr ptřebu pskytnutí úvěru. Je znám, ţe cizí zdrje by neměly být vyšší neţ jeden a půl násbek hdnty vlastníh kapitálu. Optimálním stavem je tedy niţší hdnta cizích zdrjů neţ vlastníh kapitálu. Míra finanční samstatnsti je převrácenu hdntu předchzíh ukazatele. Ukazatel finanční páka je převrácenu hdntu keficientu samfinancvání. Čím větší pdíl cizích zdrjů má firma na celkvých zdrjích firmy Ukazatele bratvsti Jedná se ukazatele, které pskytují infrmace efektivnsti hspdaření aktiv (phledávek, zásb, majetku) ve firmě. Lépe řečen, jak dluh, respektive na jaku dbu máme v těcht plţkách vázány naše finanční prstředky. (Jadviščák, 2011) Rzlišujeme dvě frmy ukazatelů bratu brátka a dba bratu Obrátka vyjadřuje, klikrát se daná plţka vyuţije při pdnikání za příslušné bdbí.

24 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 24 Dbu bratu vypčítáme pčet dnů, za které se plţka jednu brátí. Vyjadřuje výsledek ve dnech, a prt je názrnější, a v praxi více puţívanější neţ brátka. (Vránvá, 2008, s. 40) Nejčastěji puţívané brátky a dby bratu: celkvých aktiv zásb phledávek závazků (Kaluda, 2009, s. 142) Ukazatelé aktivity celkvých aktiv Pmcí ukazatele celkvých aktiv, nebli prduktivitu vlţenéh kapitálu, se měří efektivnst aktiv ve firmě. Vybrazuje zhdncení aktiv bez hledu na zdrje jejich krytí (Jadviščák, 2011) Ukazatele aktivity phledávek Ukazatel bratu phledávek, nebli dba splatnsti phledávek, vybrazuje průměrnu dbu, za kteru je phledávka uhrazena, respektive jak dluh v nich máme vázány naše finance. Vypvídá jak kvalitě zákazníků pdniku, tak i pzrnsti, jaku pdnik věnuje phledávkám. (Jadviščák, 2011)

25 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 25 Ukazatele aktivity závazků Ukazatel bratu závazků udává průměrnu dbu, která uplyne mezi nákupem zásb či externích výknů a jejich úhradu. Lze tedy říci, ţe ukazatel bratu závazků ukazuje naši platební mrálku vůči našim věřitelům.(jadviščák, 2011)

26 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 26 5 POHLEDÁVKY Vymezení pjmu phledávka Obsah pjmu phledávka vyplývá především z 488 zák. č. 40/1964 Sb., bčanský zákník, dle kteréh závazkvým vztahem je právní vztah, ze kteréh věřiteli vzniká práv na plnění (phledávka) d dluţníka a dluţníkvi vzniká pvinnst splnit závazek. Můţeme tedy zjedndušeně říct, ţe phledávka je práv věřitele na plnění d dluţníka. Tmut právu dpvídá pvinnst dluţníka splnit svůj závazek vůči věřiteli. (Dleček, 2009) Charakteristika phledávek Phledávky patří d běţných aktiv pdniku. Jejich výše a rychlst splácení vlivňuje likviditu pdniku. (Bařinvá a Vzňákvá, 2007, s. 11) Oběţná aktiva lze dělit na: zásby (materiál, nedknčená výrba a pltvary, výrbky, zvířata, zbţí, zálhy na zásby), phledávky (dluhdbé, krátkdbé), finanční majetek (peníze, účty v bankách, krátkdbý finanční majetek, nedknčený krátkdbý finanční majetek). (Kaluda, 2009, s. 96) Základní vztah mezi slţkami běţnéh majetku vyjadřuje Graf č.1. Zdrj: Sukupvá, 2008 Graf 1. Schéma běžnéh majetku

27 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 27 Phledávky lze dělit dle více kritérií např. na: tuzemské a zahraniční, krátkdbé a dluhdbé, dle subjektu na subjekty phledávky platící a neplatící. (Kaluda, 2009, s. 103) Platební neschpnst je v sučasném trţním prstředí jeden z váţných eknmických ukazatelů vlivňujících finanční zdraví pdniku. Phledávkami je třeba se zabývat jiţ v kamţiku jejich vzniku a snaţit se předejít případným prblémům. Řízení phledávek by měl být v kaţdé splečnsti pd neustálu kntrlu a v případě, ţe dluţník neuhradí svůj závazek, by se měli učinit příslušné krky k získání phledávky. (Bařinvá a Vzňákvá, 2007, s. 11) Řízením phledávek se rzumí veškeré činnsti, které vedu k uspkjivému usměrnění phledávek. Tedy takvý stav, kdy neuhrazená phledávka či dpsud nevyrvnaný dluh nepředstavuje hrţení pdnikání. Rzhdně vţdy je třeba mít přehled tm, klik phledávek máme, jaký druh a jak se mění. (Vymahači, 2007) Dpručenu prevencí je průběţné sledvání phledávek, prvěřvání věřitelů a rzdělení těcht prblémů d jedntlivých kategrií. Například pdle: 1. Přínsu jedntlivých phledávek k čistému zisku. 2. Dby jejich splácení. 3. Likvidnsti (běţné, p lhůtě splatnsti, sprné, pchybné, nedbytné). 4. Finanční situace dluţníka. 5. Vyhlídek na vymáhání. 6. Buducích rizik (platební neschpnst). (Vymahači, 2007) Je třeba mít na paměti fakt, ţe i kdyţ mají phledávky vliv na celkvé hspdaření firmy, neznamenají jen negativní důsledky. Mnhdy vedu k vyšším prdejům, neb pmáhají udrţet stávající zákazníky a získávat nvé. (Vymahači, 2007) Správu phledávek se rzumí řízení phledávek veducí k minimalizaci neuhrazených částek za zbţí či sluţby. Správu phledávek si firmy mhu vést samy, neb mhu vyuţívat externích sluţeb a agentur specializvaných na tut prblematiku. (Phledávky, 2009)

28 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 28 II PRAKTICKÁ ČÁST

29 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 29 6 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI Vymezení pjmu cestvní agentura Pdnikatel, který je právněn na základě hlášení vázané ţivnsti prvzvat činnst v tmt rzsahu: 1. nabízet a prdávat jedntlivé sluţby cestvníh ruchu a na základě individuální bjednávky prdávat jejich kmbinace, 2. rganizvat kmbinace sluţeb cestvníh ruchu a nabízet je a prdávat jiné cestvní kanceláři za účelem jejíh dalšíh pdnikání, 3. zprstředkvávat prdej jedntlivých sluţeb cestvníh ruchu pr jinu cestvní kancelář neb cestvní agenturu, případně pr jiné sby (dpravce, přadatele kulturních, splečenských a sprtvních akcí apd.), 4. zprstředkvávat prdej zájezdu pr jinu cestvní kancelář; cestvní smluva v těcht případech musí být uzavřena jménem cestvní kanceláře, pr kteru je zájezd zprstředkváván. V rámci ţivnsti můţe cestvní agentura rvněţ prdávat věci suvisející s cestvním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvdce a upmínkvé předměty. (Business center, [2005]) 6.1 Charakteristika splečnsti Cestvní agentura Sltur spl. s. r.. vznikla v rce Tehdy t byla cestvní kancelář. Byla zalţena dvěma splečníky. Jejich vklady činily Kč ,-- a Kč ,--. Vklady jedntlivých splečníků byly v celkvé částce Kč ,-- splaceny a p vzniku splečnsti zápisem d bchdníh rejstříku byly tyt vklady vlţeny na účet splečnsti a staly se jejím vlastnictvím. Za jedntlivé splečníky pak rzsah splacení činí: Marie Slanská ,- Kč Sltrans spl. s. r ,-Kč

30 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 30 Dne byl vydán pdle článku III zákna 286/1995 Sb. ţivnstenský list na prvzvání cestvní kanceláře, jeţ nahrazuje kncesní listinu, která byla vydána dne Dne byl na valné hrmadě dhdnut, ţe firma Sltrans spl. s. r.. prdá svůj pdíl ve firmě Sltur spl. s. r.. ve výši Kč ,-- paní Marii Slanské a zřekne se vyrvnávacíh pdílu z činnsti firmy Sltur. Tímt vznikla změna v základním jmění a t takt: Marie Slanská ručí za firmu Sltur spl. s. r.. Zlín aţ d výše Kč ,--. Během následujících měsíců se Sltur přesunula z ulice U zimníh stadinu na Dluhu, kde je dsud. Také se rzšířil předmět pdnikání kupi zbţí za účelem jeh dalšíh prdeje a zprstředkvatelsku činnst. V rce 2001 se Sltur spl. s. r.. stává cestvní agenturu a je jí dsud. V rce 2010 zalţila splečnst Sltur spl. r.. nvu menší pbčku na ulici Ptky 5145 z důvdu lepší lkality, kde denně prjde více lidí. Chtěla tak zvýšit jak pdvědmí pdniku tak i celkvé trţby. Tent tah byl i přes ztrátu v rce 2010 určitě dbru investicí d buducna. Paní Marie Slanská prvzvala pdnik d tevření pbčky sama. Nyní má jednh zaměstnance, který je zaměstnán právě v nvé pbčce. Pdnik je neplátcem daně z přidané hdnty a účetnictví si vede sám. Nvá pbčka si účetnictví nevede, vše je účtván dhrmady, nehledě na lkalitu. Její činnstí je zprstředkvání bchdu, respektive prdávání zájezdů vyhlášených českých, slvenských, rakuských a německých cestvních kanceláří jak např.: Blue Style, Fir Tur, Exim Turs, Sunny Days, Alexandria, CK Valaška, Emma, Brenna, Akvila, Victria, Vítkvice Turs, Relax, Galatea, Hellas, Kvtur, Pantur. 6.2 SWOT analýza splečnsti Na úvd analýzy splečnsti je prvedena SWOT analýzu, která zkumá silné a slabé stránky pdniku splu s jeh příleţitstmi a hrzbami. Pmcí těcht 4 kvadrantů se pak dají frmulvat různrdé strategické krky, které mhu významně přispět k lepší pzici pdniku na trhu. Respektive by SWOT analýza měla vykrystalizvat právě blasti, jeţ si zasluţí nejvíce pzrnsti a je třeba se jim pak dále věnvat. Prt je tedy významnu části finanční analýzy.

31 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 31 Silné stránky Nabídka zájezdů mnha známých cestvních kanceláří Zkušený persnál Přátelské jednání se zákazníky Stálá klientela Další pbčka na frekventvaném místě Stálá zásba aktuálních katalgů cestvních kanceláří Slabé stránky Nedstatek knkurenční síly Půsbivst marketingu Závislst na cestvních kancelářích Malá prezentace na internetu Ne zcela přehledné prtfli cestvních kanceláří, jejichţ zájezdy cestvní agentura nabízí Příležitsti Umístění pdniku v centru města Přidání zájezdů nvých cestvních kanceláří d nabídky Získání více zákazníků tevřením nvé pbčky na místě s větší frekvencí byvatelstva Zreknstruvání internetvých stránek splu s mţnstí bjednávání zájezdů nline pr zkvalitnění sluţeb Hrzby Stále mţné dpady hspdářské krize Mţné krachy cestvních kanceláří Existence větších cestvních agentur v blasti

32 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 32 C se týče blastí SWOT analýzy, jeţ si zasluţí pzrnst, je třeba zmínit nedstatek knkurenční síly. Cestvní agentura SOLOTOUR se nachází v blasti, kde peruje taktéţ největší nline prdejce zájezdů, cestvní agentura v ČR Invia. Invia je pravděpdbně mnhem více známá, má mnhem lépe zpracvané internetvé stránky, celkvě dispnuje větší půsbivstí marketingu. Avšak tevřením nvé pbčky v rce 2010 si SOLOTOUR určitě plepšila, uţ kvůli lkaci pbčky na frekventvaném místě. Určitě je vhdné dpručit, jak je uveden v příleţitstech, zlepšení internetvých stránek, které jsu v dnešní dbě také určitu vizitku firmy. Zákazník si sice tereticky můţe přes cestvní agenturu bjednat víceméně zájezd přes jakukliv cestvní kancelář, ale lepší přehled nich na internetvých stránkách agentury určitě není k zahzení. C se týče prezentace pdniku na veřejnsti, respektive marketingvé prblematiky, pdnik je víceméně výrazný a splu s katalgy uvedenými před pdnikem vlně k debrání, by se dal říci, ţe v tét části není prblém. Byl by vhdné, aby pdnik více zvýraznil přední výlhu plakáty či nvu malbu a případně dát větší katalgvý drţák. Také prezentace na sciální síti Facebk by mhla být něc větší. Facebk ttiţ v dnešní dbě pskytuje velku interakci se zákazníky, tudíţ není d věci se mu věnvat více. Také je třeba zmínit hrzbu v pdbě krachu cestvních kanceláří, prtţe, na nich, respektive jejich zájezdech je cestvní agentura závislá. Cestvní kanceláře krachují rk c rk, prt je tat hrzba stále aktuální a taktéţ zřejmě největší. Avšak zárveň přibývají na trhu cestvníh ruchu nvé cestvní kanceláře, z nichţ některé mhu přinést atraktivní zájezdy a sluţby a pptávku p nich pak cestvní agentuře zvýšit trţby. Za silné stránky je určitě třeba zmínit tevření nvé pbčky pdniku SOLOTOUR v rce 2010, cţ bez váhání určitě byl dbrým tahem. Nvá pbčka zcela jistě zvýšila pvědmí cestvní agentuře SOLOTOUR, vzhledem k tevření nvé pbčky v místě, kde je za den větší frekvence byvatelstva z důvdu přítmnsti lékařů či právníku v budvě, kde nvá pbčka sídlí.

33 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 33 7 FINANČNÍ ANALÝZA FIRMY SOLOTOUR, S.R.O. Při zpracvání vlastní finanční analýzy pdniku SOLOTOUR, s.r.. se vychází z účetních výkazů, které má splečnst k dispzici. Jedná se data z účetníh bdbí Během analýzy lze pstupvat dle metd a pstupů, které byly ppsány v části teretické. Všechny hdnty z výkazů jsu uvedeny v tisíci Kč. Nejdříve je vytvřena hrizntální a vertikální analýzu rzvahy. Rzvahy bsahují data včetně nvě tevřené pbčky. 7.1 Hrizntální analýza rzvahy Tut analýzu se rzumí prvnání v čase. Knkrétněji se vychází z rzdílu dvu údajů zpravidla z běţnéh a minuléh bdbí a následně se rzdíl vyjádří prcentem k hdntě výchzíh rku. Zde vycházím z údajů rzvah za rk a výsledky jsu jak v abslutním tak prcentuálním vyjádření. Aktiva Hrizntální analýza rzvahy abslutní rzdíl abslutní rzdíl Aktiva celkem 9 11,53% 28 32,19% Dl. majetek 0 0,00% 0 0,00% Oběžná aktiva 9 11,53% 28 32,19% Zásby 0 0,00% 0 0,00% Krátkdbé phledávky -5-12,82% 9 26,47% Krátkdbý fin. maj ,89% 19 35,85% Pasiva Pasiva Celkem 9 11,53% 28 32,19% Vlastní kapitál % 20 32,26% Základní kapitál 0 0,00% 0 0,00% Rezervní fndy 0 0,00% 0 0,00% VH min. let ,46% ,58% VH běžnéh bdbí ,12% ,52% Cizí zdrje ,38% ,25% Rezervy 0 0,00% 0 0,00% Krátkdbé závazky ,38% ,25% Časvé rzlišení 9 100,00% ,00% Zdrj: Rzvaha 2010, Rzvaha 2011, Rzvaha 2012 Tab. 1. Hrizntální analýza pdniku v letech Z rzvahy je patrné, ţe pdnik nedispnuje ţádným dluhdbým majetkem či zásbami, prt je není třeba rzebírat.

34 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 34 Celkvá aktiva pdniku jsu viditelně tvřena běţnými aktivy, knkrétně krátkdbým majetkem a krátkdbými phledávkami. D phledávek spadají jak phledávky za cestvními kancelářemi (pr pdnik prvize), tak zálhy d zákazníků na buducí zájezdy. C se týče krátkdbéh finančníh majetku, jeh hdnta za zkumané bdbí narůstala. V rce 2010 dispnval pdnik krátkdbým finančním majetkem v hdntě Kč, a v rce 2011 hdnta krátkdbéh finančníh majetku vzrstla přibliţně 35,89 %. V rce 2012 pak prti rku 2011 krátkdbý finanční majetek vzrstl téměř stejnu hdntu, a t 35,85 %. U phledávek, za jedntlivé rky nedšl k výraznějším změnám, avšak jsu pr tent pdnik významnější částí běţných aktiv. C se týče pasiv pdniku, knkrétně výsledku hspdaření jak z let minulých, tak i z běţnéh bdbí, nelze přehlédnut, ţe ukazatele se phybují v záprných číslech. Je t zapříčiněn ztrátu, která byla vyvlána v rce 2010 tevřením menší pbčky, která měla, respektive má d buducna přivést pdniku lepší trţby. Ztráta v rce 2010 činila přesně Kč. Následující rk měla firma výsledek hspdaření Kč, cţ byl viditelný abslutní rzdíl Kč. Vzhledem k tmu, ţe pdnik vyrvnává ztrátu, nemusí platit daň z příjmu. Většinu výsledku hspdaření pak puţil pdnik na vyrvnání ztráty. Pslední sledvaný rk, 2012, měl pdnik výsledek hspdaření Kč, cţ byl, jak je zřejmé z abslutníh rzdílu Kč méně neţ rk minulý, prcentně pak klesl 65,52%. Za zmínku taktéţ stjí vlastní kapitál pdniku, kde je zřetelná hrmná prcentní změna rku 2011 prti rku Je t zapříčiněn malým mnţstvím vlastníh kapitálu v rce Většina ttiţ byla investvána d nvé pbčky. Knkrétně vlastní kapitál činil v rce 2010 puze Kč a v rce 2011 pak Kč, cţ je prcentuálně vyjádřen jak změna 1450 %. V rce 2012 t pak byl nárůst Kč. Vyjádřen prcenty, byl pak vlastní kapitál v rce 2012 vyšší 32 % prti rku Pdnik je splečnstí s ručením mezeným, která je z bchdníh zákna pvinna tvřit rezervní fnd minimálně d výše 10 %, ale jelikţ dsahuje maléh zisku, tak d něj můţe dpustit. Krátkdbými závazky pdniku se rzumí zaplacené zájezdy d zákazníků, avšak ještě neuhrazené cestvním kancelářím. V rce 2010, kdy byla v pdniku ztráta, závazky činily Kč, kdeţt v následujících letech t byl Kč za rk 2011 a Kč za rk 2012.

35 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky Hrizntální analýza výkazu zisků a ztrát Hrizntální analýza výkazu zisku a ztráty je prveden stejným způsbem jak u rzvahy. Plžka výkazu Hrizntální analýza výkazu zisků a ztrát abslutní ukazatel abslutní ukazatel Výkny 41 9,67% ,56% Výknvá sptřeba ,56% ,94% Přidaná hdnta ,08% ,82% Osbní náklady -20-7,14% -13-5,00% Prvzní výsledek hspdaření ,99% ,69% Ostatní finanční náklady 3 50% -4-44,44% Finanční výsledek hspdaření % ,56% Výsledek hspdaření za běžnu činnst ,12% ,52% Výsledek hspdaření za účetní bdbí ,12% ,52% Výsledek hspdaření před zdaněním ,12% ,52% Zdrj: VZaZ 2010, VZaZ 2011, VZaZ 2012 Tab. 2. Hrizntální analýza výkazu zisku a ztráty Pdnik neuskutečňuje prdej zbţí, prt je zde absence trţeb za prdej zbţí. Výkny jsu zde hlavní vypvídací slţku. V rce 2010 i přes ztrátu pdniku byly výkny pměrně vyské, knkrétně Kč. V rce 2011 byly vyšší Kč, jak lze vidět v abslutním ukazateli a prcentní změna pak činila 9,67 %. Rk 2012 byl, c se týče výknů, slabší. Výkny činily puze Kč, cţ je Kč méně neţ rk minulý. Vyjádřen prcentní změnu je t pak pkles 16,56 %. Osbní náklady, které představují náklady mzdvé, byly v rce 2010 největší za sledvané bdbí, knkrétně Kč. V dalších letech se sniţvaly, za rk 2011 t byl Kč, cţ byl pkles zhruba 7 % prti rku Za rk 2012 pak činily Kč, cţ byl prti rku 2011 prcentní pkles 5 %. Další plţky jiţ mají puze dplňkvý význam, a není třeba je jedntlivě nějak dále rzebírat.

36 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky Vertikální analýza rzvahy Při vertikální, respektive svislé analýze rzvahy se prvnávají pdíly jedntlivých plţek rzvahy na celkvých aktivech, pasivech či na skupině plţek. Vertikální analýza rzvahy Aktiva Dl. Majetek 0,00% 0,00% 0,00% Oběžný majetek 100,00% 100,00% 100,00% Celkem 100,00% 100,00% 100,00% Zásby 0,00% 0,00% 0,00% Kr. phledávky 50,00% 39,08% 37,39% Kr. fin. majetek 50,00% 60,92% 62,61% Celkem 100,00% 100,00% 100,00% Pasiva Vlastní kapitál 5,13% 71,27% 71,30% Cizí zdrje 94,87% 18,39% 28,70% Časvé rzlišení 0,00% 10,34% 0,00% Celkem 100,00% 100,00% 100,00% Základní kapitál 2500,00% 161,29% 121,95% Rezervní fndy 0,00% 0,00% 0,00% VH z min. let -325,00% -154,84% -46,34% VH z běž. úč. bdbí -2075,00% 93,55% 24,39% Celkem 100,00% 100,00% 100,00% Rezervy 0,00% 0,00% 0,00% Dl. Závazky 0,00% 0,00% 0,00% Kr. závazky 100,00% 100,00% 100,00% Bankvní úvěry 0,00% 0,00% 0,00% Celkem 100,00% 100,00% 100,00% Časvé rzlišení 0,00% 100,00% 0,00% Celkem 0,00% 100,00% 0,00% Zdrj: Rzvaha 2010, Rzvaha 2011, Rzvaha 2012 Tab. 3. Vertikální analýza pdniku Zde je zřetelněji viditelné, ţe aktiva pdniku jsu tvřena puze běţným majetkem, tedy krátkdbými phledávkami a krátkdbým finančním majetkem, jak jiţ byl řečen. V rce 2010 tvřila kaţdá z těcht plţek přesně plvinu běţných aktiv. V následujících dvu letech je pak patrné, ţe krátkdbý finanční majetek tvřil zhruba dvě třetiny běţných aktiv a krátkdbé phledávky pak zhruba jednu třetinu. Vlastní kapitál pdniku tvřil v rce 2010 puze 5 % z celkvých pasiv, kdeţt v následujících letech t byl jiţ něc mál přes 70 %. Drbný pdíl z rku 2010 je

37 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 37 zapříčiněn investváním d nvé pbčky a ztrátu z tht rku, jeţ byla zapříčiněna investváním d pbčky, můţe firma vyrvnávat ze zisku následujících 5 let. Vzhledem k malému pdílu vlastníh kapitálu na celkvých pasivech v rce 2010 tvřily cizí zdrje pdniku majritní část. Cizí zdrje pdniku jsu tvřeny puze krátkdbými závazky, které jsu. Pdnik nemá dluhdbé závazky, rezervy ani bankvní úvěry či jiné výpmci. 7.4 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty je prvedena bdbně, jak u vertikální analýzy rzvahy. Základnu jsu výkny, respektive sluţby, jeţ cestvní agentura zprstředkvává. Výnsy Rk Výkny 100,00% 100,00% 100,00% Celkem 100,00% 100,00% 100,00% Náklady Výknvá sptřeba 43,59% 33,91% 31,52% Osbní náklady 55,23% 63,88% 67,12% Ostatní fin. náklady 1,18% 2,21% 1,36% Celkem 100,00% 100,00% 100,00% Zdrj: VZaZ 2010, VZaZ 2011, VZaZ 2012 Tab. 4. Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Z vertikální analýzy zisku a ztráty je jasné, ţe výnsy firmy jsu tvřeny puze výkny, které ve všech letech tvří 100 % výnsů. Výkny pdniku jsu trţby, lépe řečen prvize za zprstředkvání zájezdů. U nákladů je zřejmé, ţe celkvé náklady tvří tři náklady a největší pdíl mají kaţdrčně náklady sbní. Nejmenší pdíl nákladu pak zaujímají ve všech zkumaných letech statní finanční náklady.

38 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 38 8 ROZDÍLOVÉ UKAZATELE Analýza čistéh pracvníh kapitálu Čistým pracvním kapitálem se rzumí vlné prstředky firmy, respektive ta část běţnéh majetku, kteru by pdnik dispnval, kdyby musel uhradit všechny své krátkdbé závazky. ČPK by tedy měl vyjít kladný a z hlediska efektivity by neměl být ani zbytečně velký, i kdyţ pkud h má firma větší je mál pravděpdbné, ţe bude mít prblémy s likviditu, avšak zárveň na úkr bezpečnsti je velký ČPK mál výnsný. S pjmem ČPK je spjena prblematika překapitalizace a pdkapitalizace. Analyzvaný pdnik však nedispnuje dluhdbými zdrji, ani dluhdbým majetkem, kterým by je kryl. Má puze běţná aktiva, která kryje krátkdbými zdrji. Čistý pracvní kapitál rk ČPK Zdrj: vlastní Tab. 5. Čistý pracvní kapitál pdniku Ve všech třech zkumaných bdbích je ČPK kladný. Rk 2010 je prti dalším dvěma letům značně rzdílný, jelikţ splečnst v tmt rce dispnvala malým mnţstvím vlastníh kapitálu z důvdu investvání d nvě tevřené pbčky. Vzhledem ke kladnsti ČPK ve všech třech zkumaných letech, je tedy zřejmé, ţe splečnst byla pměrně finančně stabilní i přes záprný výsledek hspdaření v rce 2010 a taktéţ lze říci, ţe ve splečnsti SOLOTOUR se kvůli absenci dluhdbých zdrjů jedná pdkapitalizaci, čili dluhdbý kapitál není dstatečný na krytí dluhdbých ptřeb firmy, a ty se pak financují krátkdbými zdrji. V části analýzy likvidity pdniku bude zřejmé, jaký vliv má velikst ČPK na ni.

39 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 39 9 ANALÝZA POMOCÍ POMĚROVÝCH UKAZATELŮ Při analýze za pmci pměrvých ukazatelů budu také vycházet z pskytnutých účetních výkazů za bdbí Údaje jsu uvedeny v tisících krunách (tis. Kč). Firma nefiguruje nijak na kapitálvém trhu, prt zde není ukazatel kapitálvéh trhu. 9.1 Analýza likvidity Analýza likvidity je pr pdnik důleţitá, jelikţ zkumá, zda-li je pdnik schpen hradit své závazky včas. Základní pdmínku existence firmy je ttiţ právě platební schpnst. Likvidita - rční analýza Dpručený ukazatel Rk Běžná likvidita 0,81 4,31 2,94 1,5-2,5 Phtvá likvidita 0,81 4,31 2,94 1,0-1,5 Okamžitá likvidita 0,53 3,31 2,18 0,2 Zdrj: vlastní Tab. 6. Likvidita pdniku Likvidita běţná nebli celkvá, která ukazuje, jak je pdnik schpen s pmcí svých celkvých běţných aktiv uhradit krátkdbé dluhy, je v tmt případě stejná jak phtvá, prtţe pdnik nedispnuje zásbami, které se dsazují d vzrce právě běţné likvidity. Celkvá běţná aktiva zde tvří jen krátkdbý finanční majetek splu s krátkdbými phledávkami. Zde je tedy uvedena prt, aby byl viditelně jasné, ţe celkvá likvidita je v analyzvaném pdniku stejná jak likvidita phtvá. Rk 2010 je pět značně rzdílný d statních dvu let. Krmě kamţité likvidity, nedsáhl pdnik v tmt rce dpručených hdnt. Vzhledem k dalším dvěma letům je jasné, ţe v rce 2010 byl z hlediska likvidity nejblíţe k dpručeným hdntám, ale t neznamená, ţe by hdnty byly ideální. ČPK byl v tmt rce nejniţší za sledvané tři rky, cţ patrně byl vedl k nedstačujícím hdntám phtvé a běţné likvidity. V statních dvu letech je likvidity mírně nad dpručené ukazatele, cţ můţe značit neefektivnst vyuţívání majetku firmy. Pdnik v statních letech také dispnval hdně větším ČPK.

40 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky Analýza rentability Rentabilitu se rzumí efektivnst vlţených prstředků, nebli jak pdnik hspdaří. Rentabilita Rk R celk. kapitálu Z 77,01% 21,74% R vl. kapitálu Z 93,55% 24,39% R tržeb Z 12,47% 5,15% R ziskvé marže Z 14,41% 6,44% Zdrj: vlastní Tab. 7. Rentabilita pdniku Rentabilitu celkvéh kapitálu se rzumí pměr mezi prvzním ziskem a celkvými aktivy. Čím větší rentabilita, tím lépe pr pdnik. Rk 2010 byl pr firmu ztrátvý, dsáhla záprnéh výsledku hspdaření, a prt neměl cenu pčítat v tmt rce jakukli rentabilitu. V rce 2011 dsáhla rentabilita celkvéh kapitálu zhdncení 77,01 %, cţ je prti rku 2012, kdy rentabilita celkvéh kapitálu dsahvala zhdncení 21,74 % značný rzdíl. Oprti rku 2012, byl prvzní zisk rku 2011 větší celých Kč. Rentabilita vlastníh kapitálu nám určuje výnsnst vlastníh kapitálu. Zde se jedná pměr čistéh zisku a právě vlastníh kapitálu. Vzhledem k tmu, ţe v rce 2010 byla firma ztrátvá, a v následujících letech depisuje ztrátu, nemusí d výsledku hspdaření dčítat daň z příjmu. Rentabilita vlastníh kapitálu, která v rce 2011 dsahuje 93,55 %, je taktéţ značně vyšší, neţ v rce 2012, kdy dsahuje puze 24,39 %. Rentabilita trţeb ukazuje vztah pdniku, respektive jeh ziskvst, k trţbám. Jde pměr čistéh zisku a trţeb. U tht ukazatele je samzřejmě příznivé, pkud mají trţby rstucí tendenci. Trţby rku 2012 klesly prti rku předcházejícímu celých 7,32 %. Rentabilita ziskvé marţe pak zase ukazuje, klik se v pdniku vyprdukval zisku na 1 Kč trţeb. V rce 2011 byla na 1 Kč trţeb vyprdukvána ziskvá marţe 14,41 %, kdeţt v rce 2012 puze 6,44 %. 9.3 Analýza zadlužensti Analýza zadluţensti vybrazuje fakt, naklik pdnik vyuţívá k financvání cizí zdrje. Kaţdý pdnik by si měl dávat pzr, aby vlastní kapitál byl větší neţ cizí zdrje, prtţe právě ty je nutn splatit.

41 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 41 Zadluženst Rk Celkvá zadluženst 94,87% 28,73% 28,70% Keficient samfinancvání 5,13% 71,27% 71,30% Míra zadlužensti VK 1850% 26,00% 40,24% Míra finanční samstatnsti 5,41% 387,50% 248,48% Finanční páka 1950% 140,32% 140,24% Zdrj: vlastní Tab. 8. Zadluženst pdniku Celkvá zadluţenst představuje základní ukazatel rizika. Hned na první phled je zřejmé, ţe v rce 2010 byla zadluţenst veliká, s největší pravděpdbnstí vzhledem k záprnému výsledku hspdaření a tevření nvé pbčky, jak jiţ byl něklikrát zmíněn. V rce 2010 je celkvá zadluţenst prti následujícím dvěma letem, kdy je téměř ttţná, větší 66,24 %. Keficient samfinancvání je dplňkvým ukazatelem k ukazateli zadluţensti. Je t prakticky jeh pak, tzn. pměr vlastníh kapitálu a celkvých aktiv. Sučet keficientu samfinancvání a celkvé zadluţensti se pak musí rvnat 100 %. Opět puze v rce 2010 není keficient z hlediska dpručení velmi pzitivní, jelikţ vykazuje skutečnst, ţe aktiva byla financvána z vlastníh kapitálu puze 5,13 %. V statních dvu zkumaných letech je uţ keficient samfinancvání ve viditelně větším pměru prti celkvé zadluţensti. Míra zadluţensti vlastníh kapitálu vyjadřuje pdíl cizích zdrjů k vlastnímu kapitálu. Rk 2010 pět vyčnívá nepřehlédnutelnu částí 1850 %, která je právě způsbena velmi malým vlastním kapitálem, který v tmt rce činil puze Kč. V rce 2011 je pak uţ ukazatel v běţnější hdntě 26 %. V rce 2012 vykazuje míra zadluţensti vlastníh kapitálu nárůst 14,24 % prti rku Míra finanční samstatnsti je převrácenu hdntu k předchzímu ukazateli, čili pdíl vlastníh kapitálu k cizím zdrjům. V rce 2010 činila míra finanční samstatnsti puze 5,41 %. Rk 2011 jiţ byl znatelně jiný, jelikţ zde byl vlastníh kapitálu k cizím zdrjům 387,50 %, a v rce 2012 t pak byl 248,48 %. Ukazatel finanční páky je převrácenu hdntu keficientu samfinancvání. Jde pdíl celkvých aktiv k vlastnímu kapitálu. Rk 2010 představuje pět vysku hdntu,

42 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 42 knkrétně je t 1950%. V statních letech je t pak 140,32 % za rk 2011 a 140,24 za rk Ukazatel bratvsti Ukazatel bratvsti vyjadřuje vázanst kapitálu v různých plţkách, především tedy v aktivech. Vyuţívají se zde dva ukazatele a t rychlst a dba bratu. Rychlst vyjadřuje, klikrát za příslušné bdbí se daná plţka vyuţije při pdnikání. Dba bratu je názrnější, jelikţ vyjadřuje výsledek ve dnech a ta ukazuje pčet dnů, za který se určitá plţka jednu brátí. Pr ukazatele aktivity jsu zde puţity tyt plţky rzvahy: celkvá aktiva, phledávky a závazky. Zásby, ač jsu taktéţ puţívané pr výpčet ukazatelů aktivity, pdnik nemá, a prt je nelze puţít. Obratvst Celkvá aktiva rychlst bratu 5,44 5,34 3,37 dba bratu 67,15 68,29 108,18 Phledávky rychlst bratu 10,87 13,68 9,02 dba bratu 33,57 26,69 40,45 Závazky rychlst bratu 5,73 29,06 11,76 dba bratu 63,7 12,56 31,04 Zdrj: vlastní Tab. 9. Obratvst pdniku Celkvá aktiva v pdniku tvří puze běţná aktiva, knkrétně krátkdbé phledávky a krátkdbý finanční majetek. Z tabulky lze vyčíst, ţe v rce 2010 a 2011 se celkvá aktiva pdniku brátila zhruba 5krát, kdeţt v rce 2012 uţ jen zhruba 3krát. Dba trvání jednh bratu celkvých aktiv pak byla u rku 2010 a 2011 pět téměř stejná. V rce 2010 t byl 67 dní a v rce dní. Rk 2012 navýšil dbu bratu 40 dnů prti rku 2011, knkrétně t pak byl 108 dní. Phledávky byly za rk 2010 bráceny téměř 11krát za rk. Rk 2011 pak zvýšil rychlst bratu phledávek na přibliţně 13,5krát za rk a rk 2012 přinesl sníţení přibliţně 4,5 brátky, knkrétně tedy v pdbě devíti brátek. Dba bratu phledávek byla za rk ,5 dne, rk 2011 přinesl sníţení na přibliţně 27 dnů a rk 2012 pak zase zaznamenal nárůst na skr 40,5 dne.

43 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 43 Závazky, respektive rychlst jejich bratu v rce 2010, se pdle tabulky phybvaly klem téměř 6 brátek za rk. V rce 2011 byl pak pdnik schpen přeměnit své závazky na trţby aţ téměř 27krát. Rk 2012 pak zaznamenal sníţení rychlsti bratu na přibliţně 12 brátek za rk. Dba bratu závazků byla za zkumané bdbí tří let největší právě v rce 2010, kdy dsáhla téměř 68 dnů. Rk 2011 přinesl velké sníţení aţ na 12,5 dne a v rce 2012 byla dba bratu 31 dní.

44 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky POHLEDÁVKY 10.1 Řízení phledávek V kaţdém pdniku je třeba phledávkám, ppřípadě jejich řízení věnvat pzrnst, prtţe v dnešní dbě eknmických krizí, pdvdů a krachu pdniků je čast těţké vést všechny činnsti tak, aby vedly k uspkjivé regulaci phledávek. V pdniku, respektive cestvní agentuře, která je v tét práci zkumána, se dá na phledávky dívat ze dvu hledisek. Na phledávky za cestvními kancelářemi, lépe řečen prvize za zprstředkvání zájezdu a na phledávky za zákazníky, kteří przatím zaplatili puze zálhu na zájezd, a zbytek dplatí v následujícím rce, pvětšinu měsíc před zájezdem. Jedntlivé phledávky za cestvními kancelářemi pak mhu být běţné, p lhůtě splatnsti či nedbytné například z důvdu krachu cestvní kanceláře. Ještě neţ jedntlivě zanalyzuji zkumané rky, na následujícím grafu (Graf č. 2) jsu zbrazeny celkvé výkny pdniku v tisících Kč za zkumané bdbí. Výkny nebli trţbami se ve zkumané cestvní agentuře rzumí prvize d cestvních kanceláří. Výkny pdniku v letech Výkny Zdrj: vlastní Graf 2. Výkny pdniku v letech Z grafu lze vyčíst, ţe největší výkny, lépe řečen trţby, měl pdnik v rce 2011, kdy dsahvali Kč. V statních letech t pak byl Kč za rk 2010 a Kč za rk 2012, cţ je prti rku 2011 velké sníţení, knkrétně Kč. Další graf (Graf č. 3) vybrazuje hdntu phledávek za jedntlivé zkumané rky. Jak můţeme vidět, největší hdntu měli phledávky v psledním zkumaném rce, 2012, a t

45 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky Kč. V tmt rce tvřil tyt phledávky z větší části prvize d šesti cestvních kanceláří, kdeţt u předešlých dvu let t byly puze dvě cestvní kanceláře. Za rk 2010 měli pak phledávky velikst Kč a za rk 2011 měla ze sledvanéh bdbí velikst phledávek nejmenší velikst a t Kč. Hdnta phledávek pdniku SOLOTOUR spl. s.r.. za sledvané bdbí let v tis. Kč Phledávky Zdrj: vlastní Graf 3. Hdnta phledávek pdniku v letech Prvize jedntlivých CK Kaţdá cestvní agentura si můţe sama zvlit, kterým cestvním kancelářím bude zprstředkvávat zájezdy. Můţe je buď kntaktvat sama, či cestvní kancelář kntaktuje ji neb zákazník přijde d cestvní agentury s pţadavkem zájezdu d určité cestvní kanceláře, kteru agentura nepskytuje, lépe řečen nemá ve svém prtfliu a cestvní agentura zkntaktuje cestvní kancelář, bě strany se dhdnu a zákazník bude uspkjen. Cestvní agentura si pak můţe přidat d svéh prtflia cestvních kanceláří další a tím přilákat třeba i malé prcent ptencinálních zákazníků. Cestvní agentura pak za jedntlivé pskytnuté zájezdy dstává d cestvních kanceláří prvize, a t buď tak, ţe p djetí zákazníka si agentura vyfakturuje prvizi aneb cestvní kancelář pšle fakturu jiţ přím s dečtenu prvizí, kteru si cestvní agentura převezme a uhradí pak jiţ jen zájezd dečtený její prvizi. Vše záleţí na cestvních kancelářích. V přílze jsu uvedeny 2 typy faktur za zájezd, kde je jasněji viditelný rzdíl úhrady prvizí. Následující tabulka pskytuje přehled hdnt prvizí d jedntlivých cestvních kanceláří. SOLOTOUR samzřejmě pskytuje zájezdy desítek CK a prt jsu zde vybrané puze ty

46 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky 46 nejznámější či nejblíbenější kanceláře či kanceláře, kterým se pak budu věnvat blíţe vzhledem k phledávkám cestvní agentury za nimi. Prvize Internet Nrmálně Exim Turs 8,00% 7,00% Fir Tur 8,00% 7,00% KvTur 8,00% 7,00% Stejná sazba VTT 10,00% CK Valaška 8,00% Relax 10,00% BlueStyle 8,00% Emma 8,00% Brenna 8,00% Akvila 10,00% Victria 10,00% Canaria 10,00% Alexandria 8,00% Vítkvice Turs 10,00% Pantur 10,00% Hellas 600 Kč/sba Galatea 8,00% SunnyDays 8,00% Zdrj: vlastní Tab. 10 Tabulka prvizí vybraných cestvních kanceláří Z tabulky je zřejmé, ţe prvize se phybují zhruba kl 7 10 %. Prvize pskytnuté za internetvé pskytnutí zájezdu jsu u 3 cestvních kanceláří prcent větší, neţ nrmální, lépe řečen běţné pskytnutí, prt je pr pdnik určitě lepší pskytnu více zájezdů těcht kanceláří skrz internet. Cestvní kanceláře, které jsu vyznačeny tučně, jsu kanceláře, jeţ nepskytují ţádné prvize za děti. V tabulce jsu také cestvní kanceláře, které jiţ zkrachvaly, ale jsu zde uvedeny prt, ţe ještě budu zmíněny v části prblematiky nedbytných phledávek. Knkrétně je t CK Galatea a Hellas. Je si mţné pvšimnut, ţe CK Hellas pskytvala prvizi na sbu, a t 600 Kč. CK Valaška má pdbnu prvizi, 450 Kč na sbu avšak puze u zájezdů Last Minute, jinak je t, jak psán v tabulce, 8 %.

47 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky Struktura phledávek za jedntlivé zkumané bdbí let Struktura phledávek za rk 2010 Phledávky za rk Kč Kč 1. Nedbytné Za zákazníky Za CK Kč Zdrj: vlastní Graf 4. Struktura phledávek v rce 2010 Phledávky za rk 2010 byly Kč. Z grafu struktury phledávek za rk 2010 je jasné, ţe nedbytné phledávky tvřily téměř plvinu celkvých phledávek, knkrétně Kč a v prcentním vyjádření pak 46,15 %. Jeden zákazník zaplatil zálhu za zájezd na příští rk. Zbývající část, Kč, kteru zákazník uhradil aţ následující rk, je tedy pr pdnik phledávku, která v prcentním vyjádření zaujímá 29,85 % z celkvých phledávek za rk Zbylu částí ve struktuře za rk 2010 jsu phledávky za cestvními kancelářemi, tedy prvize d nich. Z částky 9360 Kč dluţila Kč cestvní kancelář Alexandria a 1360 Kč pak cestvní kancelář Galatea. V prcentním vyjádření byly phledávky za cestvními kancelářemi 24 %.

48 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky Struktura phledávek za rk 2011 Phledávky za rk Kč Kč 1. Nedbytné Za zákazníky Za CK Kč Zdrj: vlastní Graf 5. Struktura phledávek v rce 2011 Phledávky za rk 2011 činily celkem Kč. V tmt rce nebyla, c se týče nedbytných phledávek, ţádná změna krmě prcentníh pdílu, který nyní přesahval něc mál přes plvinu, a t 52,91 %. Na knci tht rku zaplatili dva zákazníci zálhy na zájezdy v následujícím rce, čímţ v pdniku vyvstaly phledávky vůči nim v hdntě Kč. Tat částka se dá ještě rzdělit na knkrétní dva zákazníky, za prvníh je t Kč a za druhéh Kč. Phledávky za zákazníky tvřily v rce ,32 % pdíl. Phledávky za cestvními kancelářemi pak tvřily zbylý prcentní pdíl v pdbě 14,77 %. Knkrétně t pak byla cestvní kancelář Fir Tur s částku Kč a Blue style s Kč.

49 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky Struktura phledávek za rk 2012 Phledávky za rk Kč Kč 1. Nedbytné Za zákazníky Za CK Kč Zdrj: vlastní Graf 6. Struktura phledávek za rk 2012 V rce 2012 činily phledávky Kč. Nedbytné phledávky pět nezaznamenaly ţádnu změnu, činily tedy stále Kč. V prcentním vyjádření pak 41,74 %. Phledávky za zákazníky na zájezd v následujícím rce činili v rce Kč za jednh zákazníka, cţ tvřil 16,23 % z celkvých phledávek za rk Phledávky za cestvními kancelářemi byly v tmt rce ptm pměrně vyšší neţ v statních dvu zkumaných letech. Důvd niţších trţeb v tmt rce lze tedy přičíst i neuhrazeným phledávkám d cestvních kanceláří. Jelikţ cestvních kanceláří, c v tmt rce dluţily cestvní agentuře SOLOTOUR, byl šest, je zde pr ně vytvřen zvláštní graf, aby byl jasně vidět hdnty prvizí, jeţ jedntlivé cestvní kanceláře dluţily.

50 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky Struktura phledávek za cestvními kancelářemi za rk 2012 Phledávky za cestvními kancelářemi za rk 2012 Alexandria 400 Kč Blue Style Kč Blue Style Pantur Kč Fir Tur Kč VTT Kč Hellas Kč VTT Hellas Fir Tur Pantur Alexandria Zdrj: vlastní Graf 7. Phledávky za cestvními kancelářemi za rk 2012 Phledávky za cestvními kancelářemi za rk 2012 byly dhrmady Kč. Největší hdntu měla prvize d cestvní kanceláře Pantur, a t Kč. Druhá největší pdíl měla CK Fir Tur s Kč. Dále CK VTT s Kč, Blue Style s Kč, Hellas s Kč a jak pslední Alexandria s hdntu prvize 400 Kč. Jedntlivé phledávky za cestvními kancelářemi byly vţdy uhrazeny nejpzději na knci prvníh měsíce následujícíh rku, tedy v průběhu měsíce ledna. Jen ve výjimečných případech byla cestvní agentura SOLOTOUR nucena zatelefnvat či zaslat připmínku přes . Ttéţ platí i dplatcích na zájezdy, všichni klienti následující rk, zhruba měsíc před zájezdem, uhradili zbývající částku. V tét blasti tedy prblém nebyl. Zbývající nedbytné phledávky jsu pdrbněji rzebrány v následující kapitle.

51 UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a eknmiky NEDOBYTNÉ POHLEDÁVKY Nedbytné phledávky, tedy phledávky, u kterých je ztracena naděje na zaplacení, jsu pr kaţdu firmu prblematicku blastí. Cestvní agentura SOLOTOUR je taktéţ bhuţel beznámena s tut prblematiku na vlastní kůţi. Za dbu jejíh fungvání se nashrmáţdili čtyři nedbytné phledávky, z nichţ tři jsu d jiţ dávn zkrachvalých cestvních kanceláří. V následujícím grafu jsu nedbytné phledávky, jejichţ hdnta je Kč, pdrbněji rzebrány. Následně pak rzbr samtných cestvních kanceláří a důvdy vzniku těcht phledávek. Klient Kč Struktura nedbytných phledávek pdniku SOLOTOUR spl. s.r.. Kvtur 46 Kč Kaiser Brn 857 Kč Galatea Kč Travela Kč Kvtur Travela Galatea Kaiser Brn Klient Zdrj: vlastní Graf 8. Struktura nedbytných phledávek pdniku Z grafu je mţn vyčíst, ţe z celkvé částky nedbytných phledávek, která je Kč, tvří největší část phledávka za zkrachvalu cestvní kanceláří Travela, a t Kč. Tat neuskutečněná prvize tvří lehce přes 60 % celkvých nedbytných phledávek, knkrétně 60,55 %. Cestvní kancelář Galatea tvří s Kč 21,39 % na celkvých nedbytných phledávkách, Kaiser Brn s 857 Kč jen 4,76 % a Kvtur pak jen s nepatrným nedplatkem 46 Kč tvřil 0,26 %. Zbylých 13,04 % tvřil klient, který dmítl uhradit zvýšení zájezdu Kč. Nedbytné phledávky pdniku SOLOTOUR jsu tedy z téměř z 87 % tvřeny phledávkami za cestvními kancelářemi a ze 13 % phledávku za klientem.