ZPRÁVA O TRHU HOVĚZÍHO A VEPŘOVÉHO MASA

Transkript

1 Ročník XV., čtrnáctideník, Ve Smečkách 33, Praha 1 tel.: , fax: tis.maso@szif.cz ZPRÁVA O TRHU HOVĚZÍHO A VEPŘOVÉHO MASA Vývoj cen: týdny: 4. za studena Mladí býci R... 80,19 80,20 Kč/kg Býci nad 2 r. R. 78,61 79,58 Kč/kg Jalovice R... 59,46 61,22 Kč/kg Krávy R... 57,03 56,79 Kč/kg Prasata SEU... 34,26 33,61 Kč/kg Prasata S-P... 34,10 33,48 Kč/kg Obsah: Komoditní zpravodajství... Zpeněžování SEUROP, grafy... CZV a CPV za Denní vývoj CZV, grafy Reprezentativní ceny, grafy Informace ze zahraničí a ČR Komoditní zpravodajství Vývoj CZV jatečných zvířat V průběhu 4. týdne ( ) se ve sledovaných podnicích porazilo, klasifikovalo a ocenilo podle SEUROP normy o 302 ks dospělého jatečného skotu méně než v předchozím týdnu. Nejvíce se snížily porážky mladých býků (-198 ks), pak krav (-48 ks), býků nad 2 roky (-42 ks) a jalovic (-13 ks). Největší podíl na porážkách měly ve 4. týdnu krávy 48,1 %, pak byli mladí býci 32,1 %, býci starší 2 let 9,5 % a jalovice 10,3 %. Celková cena skotu v průběhu týdne vzrostla (+1,17 Kč/kg ) na 66,56 Kč/kg, ve 4. týdnu celková cena skotu klesla (-1,00 Kč/kg ) na 65,57 Kč/kg. Celkové ceny se u sledovaných kategorií vyvíjely různě. Celková cena mladých býků klesla (-0,42 Kč/kg ) na 79,64 Kč/kg (43,76 Kč/kg ž. hm.). Celková cena býků nad 2 roky se zvýšila jen mírně (+0,12 Kč/kg ) na 78,17 Kč/kg (42,95 Kč/kg ž. hm.). Celková cena krav stagnovala na 52,94 Kč/kg (27,29 Kč/kg ž. hm.). Celková cena jalovic stoupla (+1,38 Kč/kg ) na 58,17 Kč/kg (30,78 Kč/kg ž. hm.). V meziročním srovnání jsou celkové ceny ve 4. týdnu vyšší u býků nad 2 roky (+7,96 Kč/kg ), u mladých býků (+5,30 Kč/kg ), u jalovic (+2,59 Kč/kg ) a u krav (+2,45 Kč/kg ). V denním sledování 14ti vybraných podniků dosáhla CZV jatečných býků tř. SEUR ve týdnu v průměru 80,42 Kč/kg (44,19 Kč/kg ž. hm.) a ve 4. týdnu 80,34 Kč/kg (44,14 Kč/kg ž. hm.). V následujících čtrnácti dnech očekáváme mírný pokles cen jatečného skotu. Cena jat. prasat za třídy S-T ve i ve 4. týdnu klesala (-0,23 Kč/kg ) a (-0,61 Kč/kg ) na 33,39 Kč/kg (25,99 Kč/kg ž. hm.). Ve 4. týdnu bylo ve sledovaných podnicích poraženo o 934 ks jat. prasat méně než v minulém týdnu. Největší úbytek jsme zaznamenali ve třídách S (-281 ks), E (-209 ks) a U (-146 ks). Do tříd SEU bylo zařazeno o 0,69 % více prasat než v předchozím týdnu, tj. 95,1 % za průměrnou cenu 33,61 Kč/kg (26,16 Kč/kg ž. hm.). Tato cena je nižší o 0,65 Kč/kg oproti ceně dosažené ve týdnu. Ve srovnání se 4. týdnem roku 2010 je letošní cena tříd SEU trochu nižší (-0,12 Kč/kg ), vůči roku 2009 je cena nižší (-4,15 Kč/kg ), oproti roku 2008 je rozdíl menší (-2,02 Kč/kg ), s rokem 2007 činí rozdíl (-1,12 Kč/kg ) a v porovnání s rokem 2006 je rozdíl největší (-6,51 Kč/kg ). Ve 4. týdnu se průměrná porážková hmotnost v živém pohybovala ve tř. S až P v rozpětí od 110 do 122 kg. V nejvíce zastoupené tř. E dosáhla porážková hmotnost 114 kg ž. hm., tj. o 1 kg více ve srovnání s předchozím týdnem. Z denního sledování CZV jatečných prasat tř. SEU 14ti vybraných podniků je vidět, že ve týdnu cena dosáhla v průměru 34,27 Kč/kg (26,67 Kč/kg ž. hm.) a ve 4. týdnu 33,78 Kč/kg (26,29 Kč/kg ž. hm.). V příštích čtrnácti dnech očekáváme snížení až stagnaci cen jatečných prasat. CZV v jednotlivých kategoriích jsou uváděny v Kč/kg za studena. Ve a 4. týdnu roku 2011 se selaty o průměrné hmotnosti do 25 kg neobchodoval žádný z našich respondentů. Selata nad 25 kg dosáhla za oba týdny průměrné hmotnosti 29,7 kg a prodávala se po Kč/ks. Nestandardní selata dosáhla průměrné hmotnosti 13,3 kg a prodávala se za 543 Kč/ks. Všechny výše uvedené ceny jsou realizační ceny bez DPH. TIS ČR SZIF 1

2 CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ ZPENĚŽOVÁNÍ SEUROP - PRASATA CZV prasat za týden ( ) SEUROP Kč/kg za studena (bez DPH) 23 podniky DRUH PRASATA JAKOST Cena množství v kusech hmotnost (kg) Zmasilost (%) prům. hm. prům. hm. v živém % zastoup. kusů S 34, , ,8% E 34, , ,6% U 32, , ,9% R 31, , ,8% O 29, , ,8% P 20, , ,2% N 17, , ,5% T 24, , ,4% Celkem S - T 34, , ,0% Celkem S - P 34, , Celkem S - U 34, , ,4% CZV prasat za 4. týden ( ) SEUROP Kč/kg za studena (bez DPH) 23 podniky DRUH PRASATA JAKOST Cena množství v kusech hmotnost (kg) Zmasilost (%) prům. hm. prům. hm. v živém % zastoup. kusů S 34, , ,4% E 34, , ,5% U 31, , ,2% R 31, , ,5% O 28, , ,6% P 17, , ,0% N 17, , ,5% T 24, , ,3% celkem S - T 33, , ,0% celkem S - P 33, , celkem S - U 33, , ,1% Pramen: TIS ČR SZIF 2

3 CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ ZPENĚŽOVÁNÍ SEUROP - PRASATA CZV prasat za leden 2010 (1. 4. týden) SEUROP Kč/kg za studena (bez DPH) 23 podniky DRUH PRASATA JAKOST Cena množství v kusech hmotnost (kg) Zmasilost (%) prům. hm. prům. hm. v živém % zastoup. kusů S 35, , ,1% E 34, , ,8% U 32, , ,5% R 31, , ,8% O 29, , ,7% P 20, , ,1% N 17, , ,6% T 25, , ,4% Celkem S - T 33, , ,0% Celkem S - P 34, , Celkem S - U 34, , ,1% Pramen: TIS ČR SZIF, European Commission 3

4 CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ ZPENĚŽOVÁNÍ SEUROP - SKOT CZV skotu za týden ( ) SEUROP Kč/kg za studena (bez DPH) 22 podniky DRUH JAKOST Číslo řádku Cena množství v kusech hmotnost prům.hm. prům.hm. v živém zastoupení v jak. tř. MLADÍ BÝCI Celkem dle SEUROP 1 80, ,0% z toho S 2 21 podnik E 3 86, ,9% U 4 83, ,4% z toho U2 5 83, ,7% z toho U3 6 82, ,9% R 7 80, ,4% z toho R2 8 80, ,3% z toho R3 9 81, ,2% O 10 76, ,1% z toho O , ,0% z toho O , ,4% P 13 69, ,2% BÝCI Celkem dle SEUROP 14 78, ,0% z toho S podniků E 16 U 17 83, ,5% R 18 78, ,9% z toho R , ,3% O 20 73, ,7% P 21 69, ,0% VOLI Celkem dle SEUROP 22 * ,0% z toho S 23 1 podnik E 24 U 25 z toho U2 26 z toho U3 27 z toho U4 28 R 29 z toho R3 30 z toho R4 31 O 32 * ,0% z toho O3 33 z toho O4 34 P 35 KRÁVY celkem dle SEUROP 36 52, ,0% z toho S podniků E 38 U 39 59, ,5% R 40 57, ,2% z toho R , ,2% z toho R , ,6% O 43 51, ,5% z toho O , ,5% z toho O , ,1% z toho O , ,8% P 47 42, ,8% z toho P , ,6% z toho P , ,2% 4

5 CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ ZPENĚŽOVÁNÍ SEUROP - SKOT CZV skotu za týden SEUROP Kč/kg za studena (bez DPH) pokračování tabulky DRUH JAKOST Číslo řádku Cena množství v kusech hmotnost prům.hm. prům.hm. v živém zastoupení v jak. tř. JALOVICE celkem dle SEUROP 50 56, ,0% z toho S podniků E 52 U 53 59, ,4% z toho U2 54 z toho U , ,2% R 56 59, ,8% z toho R , ,4% z toho R , ,6% z toho R , ,2% O 60 55, ,2% z toho O , ,8% z toho O , ,4% z toho O , ,6% P 64 49, ,6% SKOT celkem (ř. 1,14,22,36,50) 65 66, Pramen: TIS ČR SZIF; Pozn. *) méně než 3 podniky CZV za jednotlivé kategorie celkem v Kč/kg za studena (bez DPH) měsíční měsíční měsíční měsíce: I I I I.2011 rozdíl rozdíl rozdíl týdny: I I. 10 I I. 09 I I. 08 Ml. býci 71,43 71,18 73,74 73,18 72,77 73,22 79,64 6,87 5,90 8,21 Býci 69,39 68,76 70,92 70,32 69,20 69,87 77,70 8,50 6,78 8,31 Krávy 51,83 52,92 50,53 51,53 49,93 51,20 52,26 2,33 1,73 0,43 Jalovice 56,72 56,56 56,91 56,65 55,61 56,36 57,41 1,80 0,50 0,69 Pramen: TIS ČR SZIF 5

6 CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ - ZPENĚŽOVÁNÍ SEUROP - SKOT CZV skotu za 4. týden ( ) SEUROP Kč/kg za studena (bez DPH) 22 podniky DRUH JAKOST Číslo řádku Cena množství v kusech hmotnost prům.hm. prům.hm. v živém zastoupení v jak. tř. MLADÍ BÝCI Celkem dle SEUROP 1 79, ,0% z toho S 2 21 podnik E 3 86, ,5% U 4 83, ,3% z toho U2 5 83, ,7% z toho U3 6 82, ,7% R 7 80, ,2% z toho R2 8 80, ,1% z toho R3 9 80, ,2% O 10 74, ,6% z toho O , ,0% z toho O , ,7% P 13 66, ,3% BÝCI Celkem dle SEUROP 14 78, ,0% z toho S podniků E 16 U 17 82, ,8% R 18 79, ,7% z toho R , ,6% O 20 75, ,8% P 21 71, ,6% VOLI Celkem dle SEUROP 22 z toho S 23 E 24 U 25 z toho U2 26 z toho U3 27 z toho U4 28 R 29 z toho R3 30 z toho R4 31 O 32 z toho O3 33 z toho O4 34 P 35 KRÁVY celkem dle SEUROP 36 52, ,0% z toho S podniků E 38 U 39 60, ,1% R 40 56, ,3% z toho R , ,0% z toho R , ,7% O 43 52, ,2% z toho O , ,6% z toho O , ,8% z toho O , ,1% P 47 43, ,5% z toho P , ,3% z toho P , ,1% 6

7 CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ - ZPENĚŽOVÁNÍ SEUROP SKOT, GRAFY CZV skotu za 4. týden SEUROP Kč/kg za studena (bez DPH) pokračování tabulky DRUH JAKOST Číslo řádku Cena množství v kusech hmotnost prům.hm. prům.hm. v živém zastoupení v jak. tř. JALOVICE celkem dle SEUROP 50 58, ,0% z toho S podniků E 52 U 53 66, ,1% z toho U2 54 z toho U , ,1% R 56 61, ,2% z toho R , ,6% z toho R , ,4% z toho R , ,9% O 60 56, ,8% z toho O , ,3% z toho O , ,5% z toho O , ,1% P 64 49, ,9% SKOT celkem (ř. 1,14,22,36,50) 65 65, Pramen: TIS ČR SZIF; Pozn. *) méně než 3 podniky Pramen: TIS ČR SZIF, Evropská komise 7

8 CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ - ZPENĚŽOVÁNÍ SEUROP SKOT, GRAFY Pramen: TIS ČR SZIF, Evropská komise 8

9 CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ, CENY PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ Ceny zemědělských výrobců skotu a prasat za Kč/kg v za studena (bez DPH) Druh za za za SKOT jakostních tříd SEUR Mladí býci+býci+voli celkem Mladí býci+býci+voli tř. SEUR Jalovice celkem Jalovice tř. SEUR Krávy celkem Krávy tř. EUR Index (%) k Index (%) k ,89 69,88 66,20 101,5 107,1 79,10 79,34 71,41 99,7 110,8 81,04 80,37 73,58 100,8 110,1 60,09 57,49 58,22 104,5 103,2 61,11 59,11 58,60 103,4 104,3 52,95 51,06 50,94 103,7 103,9 56,60 55,26 55,93 102,4 101,2 Telata mléčná Prasata celkem Prasata tř. SEU 33,34 34,16 33,39 97,6 99,9 33,88 34,54 33,81 98,1 100,2 Ovce a kozy 137,20 136,92 124,93 100,2 109,8 Pozn.: * méně než tři údaje, Pramen: TIS ČR SZIF Ceny průmysl. výrobců vybraných druhů výsekového masa za v Kč/kg (bez DPH) Druh za za za HOVĚZÍ MASO VÝSEKOVÉ Index (%) k Index (%) k H čtvrť přední I. 77,32 75,57 79,56 102,3 97,2 H čtvrť zadní I. 92,86 91,80 91,25 101,2 101,8 H přední bez kosti - prům. 98,67 96,25 98,76 102,5 99,9 H zadní bez kosti - prům. 126,32 125,04 123,35 101,0 102,4 H přední s kostí - prům. 57,01 58,57 55,63 97,3 102,5 H svíčková vč. KÚ - prům. 379,04 373,66 390,79 101,4 97,0 H roštěná vč. KÚ - prům. 165,91 162,12 164,50 102,3 100,9 VEPŘOVÉ MASO VÝSEK. V předek 47,31 47,21 49,58 100,2 95,4 V kýta s kostí 54,39 54,53 58,08 99,7 93,6 V pečeně 75,98 77,08 78,91 98,6 96,3 V krkovice 61,82 57,22 66,05 108,0 93,6 V bok 45,28 45,64 48,67 99,2 93,0 V kýta bez kosti 73,90 82,26 79,97 89,8 92,4 V plec bez kosti 62,41 66,97 69,46 93,2 89,9 V 1/2 se sádlem,s hl. s noh. 39,24 42,16 38,70 93,1 101,4 V 1/2 bez sádla, s hl. a noh. 43,98 43,33 45,88 101,5 95,9 V 1/2 bez hl. kostry speciál 47,58 47,72 48,40 99,7 98,3 Pozn.: * méně než tři údaje, Pramen: TIS ČR SZIF 9

10 CENY PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ, GRAF Ceny průmysl. výrobců masných výrobků za v Kč/kg (bez DPH) Druh za za za MASNÉ VÝROBKY Index (%) k Index (%) k Špekáčky 54,65 54,80 53,67 99,7 101,8 Jemné párky 59,38 61,06 50,98 97,2 116,5 Obyčejné párky 36,68 40,00 39,52 91,7 92,8 Slovenský salám 34,91 34,99 34,87 99,8 100,1 Gothajský salám 41,66 40,16 41,18 103,7 101,2 Šunkový salám 69,71 72,55 74,00 96,1 94,2 Turistický trvanlivý 74,45 78,60 80,96 94,7 92,0 Vysočina 72,45 79,32 82,69 91,3 87,6 Selský salám 77,46 73,13 77,21 105,9 100,3 Poličan 106,75 106,64 107,30 100,1 99,5 Debrecínská pečeně 88,34 88,33 93,97 100,0 94,0 Anglická slanina 78,29 78,96 80,83 99,2 96,9 Lahůdkové játrovky 57,78 59,95 57,74 96,4 100,1 Uzená rolovaná plec 78,72 79,67 75,97 98,8 103,6 Vepřová šunka dušená 80,05 83,07 94,98 96,4 84,3 KONZERVY ceny přepočtené na 1 kg H ve vlastní šťávě I.j. prům. 78,93 73,97 52,87 106,7 149,3 V ve vlastní šťávě I.j. prům. 72,78 73,35 53,23 99,2 136,7 Játrová paštika prům. 58,26 59,36 59,65 98,1 97,7 Šunka v plechu a fólii prům. 75,17 63,85 149,36 117,7 50,3 Luncheon meat prům VEPŘOVÉ SÁDLO V sádlo syr. s kůží 43,34 41,85 41,85 103,6 103,6 V sádlo syr. bez kůže 27,39 27,56 27,15 99,4 100,9 Škvař. sádlo pro VO - prům. 26,10 27,02 29,31 96,6 89,0 Pozn.: * méně než tři údaje, Pramen: TIS ČR SZIF 10

11 DENNÍ VÝVOJ CEN ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ, GRAFY Týdenní vývoj nákupních cen (CZV) 14 podniků v roce 2010 a 2011 Průměrné ceny jatečných prasat tř. SEU v Kč/kg za studena týden ceny 37,97 37,75 37,68 37,80 37,77 37,62 36,90 36,54 35,93 35,53 34,89 34,75 34,63 34,46 týden ceny 34,11 33,94 33,90 33,85 33,89 33,85 34,06 34,09 34,54 34,73 34,54 34,27 33,78 33,07 Průměrné ceny jatečných býků tř. SEUR v Kč/kg za studena týden ceny 71,14 70,60 70,25 69,99 69,90 70,06 70,23 69,55 70,18 70,76 70,00 70,70 70,79 71,28 týden ceny 71,67 71,64 72,43 74,51 74,57 75,90 76,84 76,96 77,12 77,10 80,93 80,42 80,34 80,44 Denní vývoj nákupních cen (CZV) 14 podniků JATEČNÁ PRASATA tř. SEU v Kč/kg za studena ,75 33,83 33,54 33,70 33,80 33,95 33,95 33,96 33,97 33, ,42 34,16 34,43 34,01 34,10 33,82 33,67 34,15 33,60 33,55 JATEČNÁ PRASATA tř. SEU v Kč/kg živé hmotnosti (cena za studena /1,285 = cena v ž. hm.) ,89 26,95 26,72 26,85 26,93 27,05 27,05 27,06 27,07 26, ,79 26,58 26,79 26,47 26,54 26,32 26,20 26,58 26,15 26,11 JATEČNÍ BÝCI tř. SEUR v Kč/kg za studena ,52 74,19 71,68 74,34 71,99 72,24 73,89 72,24 74,67 73, ,33 80,25 82,02 81,93 80,39 78,14 80,29 81,15 81,42 79,54 JATEČNÍ BÝCI tř. SEUR v Kč/kg živé hmotnosti (cena za studena /1,82 = cena v ž. hm.) ,93 40,85 39,46 40,93 39,63 39,77 40,68 39,77 41,11 40, ,39 44,09 45,07 45,02 44,17 42,93 44,12 44,59 44,74 43,70 Pramen: TIS ČR SZIF Pramen: TIS ČR SZIF 11

12 REPREZENTATIVNÍ CENY PRASAT A MLADÝCH BÝKŮ V ZAHRANIČÍ A ČR Reprezentativní ceny prasat a mladých býků (EUR/100 kg) Prasata tř. E ( za studena) Mladí býci tř. R3 ( za studena) 4.týden týden 2.týden 4.týden týden 2.týden Belgie BE 118,60 123,80 125,90*) 265,9 265,8 266,6 Bulharsko BG 167,14 169,62 172,66 285,3 273,7 270,1 ČR CZ 140,88 143,08 143,36 335,2 336,9 339,7 Dánsko DK 121,82 122,93 122,95 351,1 350,7 351,4 Německo DE 129,54 118,32 129,54 360,1 350,9 361,1 Estonsko EE 145,90 147,93 146,42 234,6 234,6 332,5 Řecko GR - 172,34 172,34*) 414,8 420,5 408,7 Španělsko ES 144,57 140,69 136,52 344,7 342,6 343,2 Francie FR 132,00 132,00 132,00 339,0 341,0 340,0 Irsko IE 129,99 130,14 130,23*) 324,5 326,0 327,4 Itálie IT 153,88 151,96 152,42 353,8 358,3 375,2 Kypr CY 173,00 176,00 175, Lotyšsko LV 138,11 144,01 144,66-200,8 216,9 Litva LT 148,75 147,00 146,32 304,1 303,3 301,6 Lucembursko LU 135,30 139,80 141,70 333,1 340,0 340,0 Maďarsko HU 137,20 136,84 140, Malta MT 182,00 182,00 182,00*) 252,1 236,7 236,7 Nizozemsko NL 115,58 115,27 123,81 305,9 263,8 274,0 Rakousko AT 124,48 133,80 134,58 358,2 357,8 360,7 Polsko PL 125,01 127,63 135,29 306,8 314,5 309,4 Portugalsko PT 150,00 147,00 143,00 356,3 351,4 352,5 Rumunsko RO 147,00 149,32 151,10 331,9-324,6 Slovinsko SI 125,25 135,93 137,88 351,7 353,0 353,7 Slovensko SK 132,81 140,81 143,26 320,1 330,3 321,8 Finsko FI 148,04 148,38 146,38 344,0 347,9 335,7 Švédsko SE 140,61 150,26 150,14 341,4 338,5 334,6 Velká Británie GB 153,26 156,88 158,71 312,4 323,8 329,1 EU 134,09 132,48 135,44*) 346,1 345,5 349,8 Pramen: European Commission, Pozn.: *) opravená cena EK 12

13 REPREZENTATIVNÍ CENY PRASAT A MLADÝCH BÝKŮ V ZAHRANIČÍ A ČR grafy Pramen: European Commission, TIS ČR SZIF; Pozn.: * název země = cena je za týden Pramen: European Commission, TIS ČR SZIF 13

14 REPREZENTATIVNÍ CENY BÝKŮ STARŠÍCH 2 LET A VOLŮ V ZAHRANIČÍ A ČR Reprezentativní ceny býků a volů (EUR/100 kg) Býci nad 2 roky tř. R3 ( za studena) Voli tř. R3 ( za studena) 4.týden týden 2.týden 4.týden týden 2.týden Belgie BE Bulharsko BG - 280, ČR CZ 337,8 331,3 329, Dánsko DK 244,7 226,0-391,5 358,0 - Německo DE 316,2 324,4 326,4 313,1 328,4 309,1 Estonsko EE Řecko GR Španělsko ES Francie FR 237,0 233,0 234,0 320,0 319,0 319,0 Irsko IE 291,0 292,8 294,2 322,4 323,8 323,2 Itálie IT Kypr CY Lotyšsko LV Litva LT 301,9 291,5 297, Lucembursko LU ,0 317,7 309,8 Maďarsko HU Malta MT Nizozemsko NL Rakousko AT 317,7 330,7 342,7 363,5 365,6 358,3 Polsko PL 297,3 308,8 309, Portugalsko PT 269,3 249,1 277, Rumunsko RO , Slovinsko SI 341,3 345,2 344,6 355,0 350,0 - Slovensko SK 274,1 323,1 283, Finsko FI Švédsko SE 306,5 295,3 304,3 339,5 333,8 329,4 Velká Británie GB ,1 340,4 343,6 EU 297,2 300,0 299,9 325,9 330,6 331,0 Pramen: European Commission, TIS ČR SZIF 14

15 REPREZENTATIVNÍ CENY BÝKŮ STARŠÍCH 2 LET A VOLŮ V ZAHRANIČÍ A ČR grafy Pramen: European Commission, TIS ČR SZIF Pramen: European Commission, TIS ČR SZIF 15

16 REPREZENTATIVNÍ CENY KRAV A JALOVIC V ZAHRANIČÍ A ČR Reprezentativní ceny krav a jalovic (EUR/100 kg) Krávy tř. O3 ( za studena) Jalovice tř. R3 ( za studena) 4.týden týden 2.týden 4.týden týden 2.týden Belgie BE 226,1 223,8 223,9 270,0 270,0 270,0 Bulharsko BG 196,4 194,4 195, ČR CZ 220,2 217,1 212,0 254,1 247,9 249,2 Dánsko DK 261,8 263,8 263,5 333,7 327,7 325,4 Německo DE 247,9 244,8 249,9 308,0 307,0 310,1 Estonsko EE 160,0 163,8 161,6 227,5 - Řecko GR 201,3 203,6 196, ,2 Španělsko ES 181,4 189,6 198,7 355,1 350,3 346,0 Francie FR 266,0 267,0 269,0 330,0 331,0 331,0 Irsko IE 272,6 273,8 272,7 332,6 329,5 332,8 Itálie IT 227,8 227,9 220,4 402,0 400,0 413,7 Kypr CY Lotyšsko LV 179,7 172,9 179,1 202,9 176,9 - Litva LT 212,5 213,6 210,4 229,7 223,2 222,0 Lucembursko LU 273,8 260,2 265,0 333,2 337,1 332,9 Maďarsko HU 211,9 212,8 205,6 219,3 199,0 219,8 Malta MT Nizozemsko NL 219,6 220,8 232,2 292,9 265,1 248,4 Rakousko AT 231,3 229,2 230,5 307,0 309,4 310,7 Polsko PL 214,3 216,5 213,8 247,2 249,4 248,5 Portugalsko PT 170,6 167,7 166,5 359,5 360,0 353,0 Rumunsko RO 185,4 182,9 184,8-228,3 231,1 Slovinsko SI 178,1 184,8 180,0 303,8 302,4 298,5 Slovensko SK 186,8 192,8 181,4 211,7 201,7 267,0 Finsko FI 212,0 212,9 211,4-287,4 288,5 Švédsko SE 288,3 279,2 279,2 347,6 338,3 332,8 Velká Británie GB 236,7 244,2 245,1 328,0 340,0 342,9 EU 239,3 239,7 242,2 340,2 339,2 340,8 Pramen: European Commission, TIS ČR SZIF 16

17 REPREZENTATIVNÍ CENY KRAV A JALOVIC V ZAHRANIČÍ A ČR grafy Pramen: European Commission, TIS ČR SZIF Pramen: European Commission, TIS ČR SZIF 17

18 AGRÁRNÍ TRŽNÍ INFORMACE SLOVENSKA Agrární tržní informace Slovenska Jatečný skot Během 4. týdne v porovnání s 2. týdnem nakoupili respondenti PPA - ATIS více jatečných býků celkem (+4,7 %) a jatečných krav (+6,5 %), nejvíce se zvýšil nákup jatečných jalovic a to až o 78,6 %. Nákupní cena mladých jatečných býků ve tř. R klesla (-2,1 %) na 3,05 /kg j. hm. Naopak proti 2. týdnu posílila cena tř. O (+0,8 %) a P (+1,9 %). Průměrná nákupní cena mladých jatečných býků celkem mírně klesla o 0,4 % na 3,01 /kg j. hm. (1,65 /kg ž. hm.). U býků starších 2 let stoupla celková cena o 1,4 % na 3,08 /kg j. hm. Oproti stejnému období minulého roku se cena mladých jatečných býků zvýšila o 10,1 %. V porovnání s pětiletým průměrem byla nákupní cena o 7,1 % vyšší. Průměrná nákupní cena jatečných krav Jatečná prasata Ve 4. týdnu se oproti 2. týdnu zvýšila na trhu poptávka po jatečných prasatech a respondenti ATIS jich nakoupili o 7,4 % více. Průměrná nákupní cena se propadla ve tř. S (-9,6 %) a E (-7,4 %); tyto dvě třídy tvořily 92 % celkového nákupu. Nákupní cena klesla také ve tř. U (-5,4 %) i R (-6,4 %). Průměrná cena za tř. S-P se propadla (-8,7 %) na 1,26 Nákupní ceny jatečného skotu (EUROP) Ml. býci O 1-5 Ml. býci E - P Býci E - P Krávy O 1-5 Krávy P 1-5 Krávy E - P Jalovice O 1-5 Jalovice P 1-5 Jalovice E - P stoupla ve všech třídách. Ve tř. R vyskočila nákupní cena až o 5,7 % na 1,98 /kg j. hm. Ve tř. O se cena zvýšila o 4,1 % a ve tř. P o 3,4 %. Průměrná nákupní cena jatečných krav celkem vzrostla proti 2. týdnu až o 5,6 % na 1,79 /kg j. hm. (0,92 /kg ž. hm.). Cena krav převýšila úroveň minulého roku o 9,3 %, ale ve srovnání s pětiletým průměrem zaostala (-1,5 %). Průměrná nákupní cena jatečných jalovic celkem se mírně snížila oproti 2. týdnu o 0,6 % na 1,97 /kg j. hm. (1,01 /kg ž. hm.). V porovnání se stejným obdobím minulého roku byla cena nižší o 5,3 %, ale o 5,5 % pod pětiletým průměrem. Předpokládáme, že se v nejbližším období nákupní cena jatečných býků a jalovic posílí, u krav by se měla stabilizovat. /kg j. hm. (1,00 /kg ž. hm.). Nákupní cena za třídy S-P celkem byla ve 4. týdnu 2011 pod úrovní minulého roku o 5,2 %. V porovnání s pětiletým průměrem byla cena za tř. S-P nižší o 18,0 %. Předpokládáme, že se v nejbližším období bude nákupní cena jatečných prasat stabilizovat, popřípadě se začne zotavovat. /kg v j. hm. (bez DPH) Položka SKZ SKS SKV SR SR Vývoj Přepočet 4. týden 2. týden v % na ž.hm. Počet 40 * ,6 - Prům. ž.hm. 613,1 * 516,1 563,5 518,2 8,7 - Prům. cena 3,07 * 2,90 3,02 3,00 0,8 1,66 Počet 56 * ,4 - Prům. ž.hm. 586,5 * 519,1 544,7 523,4 4,1 - Prům. cena 3,03 * 2,91 3,01 3,02-0,4 1,65 Počet 26 * * ,4 - Prům. ž.hm. 612,0 * * 575,1 574,6 0,1 - Prům. cena 3,01 * * 3,08 3,04 1,4 1,69 Počet ,3 - Prům. ž.hm. 622,9 561,6 474,8 580,0 564,4 2,8 - Prům. cena 1,77 1,92 1,58 1,84 1,77 4,1 0,95 Počet * ,4 - Prům. ž.hm. 419,9 418,5 * 411,8 403,0 2,2 - Prům. cena 1,68 1,62 * 1,64 1,59 3,4 0,85 Počet ,5 - Prům. ž.hm. 499,0 538,0 472,5 510,1 472,7 7,9 - Prům. cena 1,74 1,91 1,58 1,79 1,69 5,6 0,92 Počet * ,1 - Prům. ž.hm. 611,6 466,9 * 530,1 438,6 20,9 - Prům. cena 2,01 2,08 * 2,04 2,05-0,5 1,05 Počet 3 * ,7 - Prům. ž.hm. 439,7 * - 346,9 361,3-4,0 - Prům. cena 1,67 * - 1,48 1,49-0,6 0,76 Počet * ,6 - Prům. ž.hm. 513,4 417,2 * 470,5 422,3 11,4 - Prům. cena 2,05 1,90 * 1,97 1,98-0,6 1,01 Orientační přepočítávací koeficienty: býci 1,82; jalovice a krávy 1,94 Pozn.: * - méně než tři údaje; SKZ - západoslovenská oblast (Bratislavský, Trnavský, Trenčínský, Nitranský kraj) SKS - středoslovenská oblast (Žilinský a Banskobystrický kraj), SKV - východoslovenská oblast (Prešovský a Košický kraj) 18

19 AGRÁRNÍ TRŽNÍ INFORMACE SLOVENSKA Nákupní ceny jatečných prasat (SEUROP) /kg v j. hm. (bez DPH) Prasata S Prasata E Prasata U Prasata R Prasata O Prasata P Prasata S - P Prasnice Prasata N Prasata T Prasata celkem Položka SKZ SKS SKV SR SR Vývoj Přepočet 4. týden 2. týden v % na ž.hm. Počet ,3 - Prům. ž.hm. 115,8 112,5 104,0 112,9 113,0-0,1 - Prům. cena 1,28 1,22 1,23 1,24 1,37-9,6 0,99 Počet ,9 - Prům. ž.hm. 114,5 114,7 117,8 114,8 113,3 1,3 - Prům. cena 1,28 1,28 1,22 1,28 1,38-7,4 1,01 Počet * ,2 - Prům. ž.hm. 119,6 122,5 * 119,5 128,4-6,9 - Prům. cena 1,32 1,29 * 1,31 1,38-5,4 1,04 Počet 36 * * ,7 - Prům. ž.hm. 122,8 * * 121,2 123,5-1,8 - Prům. cena 1,33 * * 1,30 1,39-6,4 1,03 Počet Prům. ž.hm Prům. cena Počet Prům. ž.hm Prům. cena Počet ,8 - Prům. ž.hm. 115,9 113,5 107,2 113,8 113,8-0,1 - Prům. cena 1,28 1,24 1,23 1,26 1,38-8,7 1,00 Počet * * * ,1 - Prům. ž.hm. * * * 216,7 215,4 0,6 - Prům. cena * * * 0,70 0,82-15,1 0,56 Počet * 61 * ,4 - Prům. ž.hm. * 57,7 * 58,6 61,1-4,1 - Prům. cena * 0,70 * 0,86 1,19-28,1 0,68 Počet 67 * * ,0 - Prům. ž.hm. 156,2 * * 173,9 160,7 8,2 - Prům. cena 1,30 * * 1,11 1,28-13,8 0,88 Počet ,4 - Prům. ž.hm. 117,0 113,0 114,9 114,4 115,7-1,1 - Prům. cena 1,28 1,24 1,16 1,25 1,35-7,8 0,99 Orientační přepočítávací koeficient: prasata 1,26 Průměrné nákupní ceny masných výrobků Ceny jsou uváděné /kg (bez DPH) SKZ SKS SKV SR SR Vývoj 4. týden 2. týden v % Špekáčky 1,94 1,82 1,99 1,96 1,95 0,6 Párky obyčejné 1,72 1,34 1,35 1,39 1,38 0,7 Slovenský salám ,36 1,14 19,4 Šunkový salám 3,02 2,75 2,69 2,78 2,79-0,3 Inovecký trvan. salám 2,74 2,58 2,41 2,46 2,66-7,5 Čingovský salám 2,40-2,66 2,58 2,71-4,8 Salám Nitran 3,52-4,37 4,18 4,04 3,5 Oravská uzená slanina 2,96 3,19 3,51 3,20 3,10 3,0 Dušená šunka strojová 3,98 3,81 3,48 3,66 3,61 1,6 Pozn.: * - méně než tři údaje; SKZ - západoslovenská oblast (Bratislavský, Trnavský, Trenčínský, Nitranský kraj) SKS - středoslovenská oblast (Žilinský a Banskobystrický kraj), SKV - východoslovenská oblast (Prešovský a Košický kraj) Pramen: ATIS, Správa o trhu s jatočnými zvieratami a mäsom č. 2/

20 INFORMACE ZE ZAHRANIČÍ A ČR Německé maso i nadále míří do Ruska Podle aktuálního stavu vývoz vepřového masa do Ruska i nadále normálně pokračuje, sílící zvěsti o zákazu dovozu německého vepřového masa se nezakládají na pravdě. Od dnešního dne bude ale dovoz této komodity podléhat přísnějším pravidlům. Podle sdělení Spolkového ministerstva zemědělství Rusko zatím zastavilo dovoz prasat a selat na výkrm. Potraviny nebo vepřové maso mohou i nadále do země putovat v případě, že akreditovaná laboratoř potvrdí, že hladina dioxinu v těchto komoditách nepřekročila povolenou limitní hodnotu. Tomu předcházela intenzivní jednání s úřady, při nichž se mohli obchodní partneři přesvědčit o bezpečnosti německého masa. Poptávka po mase se zvýšila Po historickém propadu v uplynulém týdnu došlo ke skokovému nárůstu poptávky po prasatech ze strany jatečných provozů. Mnoho zboží bylo uloženo do skladů. Při očekávaném vzestupu cen na začátku jara by mohla jatka velmi pravděpodobně zboží uvolnit. V průběhu uplynulého týdne stoupla naděje na vzestup výkupních cen prasat v pátek, kdy se vyskytly kusé informace o zvýšení ceny o 10 až 15 eurocentů za kilogram. Mnoho chovatelů proto zvířata ještě pozdržela ve stájích. Spolková ministryně zemědělství Ilse Aigner chce změnit zákon upravující právo spotřebitelů na informace. Ve svém konceptu navrhuje, aby úřady musely zveřejňovat jména osob odpovědných za pančování krmiv. Kancléřka Angela Merkelová hodnotí dioxinový skandál jako následek trestního jednání, které však není možné úplně vyloučit. Sedláci byli zataženi do aféry s kontaminací masa a vajec dioxinem prostřednictvím krmiv, za kterou nenesou žádnou odpovědnost. Pramen: Ministr Fuksa jednal se spolkovou ministryní Ilse Aignerovou o dioxinové aféře a budoucnosti SZP Na mezinárodním veletrhu Grüne Woche v Berlíně se k hodinové schůzce sešli český ministr zemědělství a jeho německá kolegyně Ilse Aignerová. Jednání o dioxinové aféře ministryně uzavřela ujištěním, že Německo podnikne odpovídající kroky, aby se v budoucnu nic podobného neopakovalo. Druhým tématem a zároveň úspěchem bylo souhlasné odmítnutí zastropování plateb. V případě dioxinové aféry spíše než monitorovací systém selhalo nahlášení do tohoto systému, nicméně ministryně Aignerová přislíbila zintenzivnění kontrol i odebírání většího počtu vzorků. Kontrolní systém se podle ministryně aktuálně v Německu přepracovává. S dopadem dioxinové aféry na země EU a jmenovitě Českou republiku vyjádřila politování a přislíbila, že Německo podnikne veškeré kroky k tomu, aby se v budoucnu nic podobného neopakovalo. Původně měl ministr Fuksa o problémech s dioxinem krátce jednat s německou resortní kolegyní Ilse Aignerovou v pátek dopoledne Paní ministryně sama vyhodnotila, že to je velké téma, které si zaslouží větší prostor pro bilaterální jednání, řekl ministr Fuksa, který se s ministryní Aignerovou k přibližně hodinovému jednání sešel v podvečer. Dosavadní kontroly nezjistily na českém trhu výskyt potravin se zvýšeným obsahem rakovinotvorných dioxinů. Kontroly prováděné kvůli dioxinům v německých krmivech a potravinách dál pokračují. Při jednáních o budoucnosti Společné zemědělské politiky oba šéfové resortů zemědělství odmítli tzv. zastropování přímých plateb. Hledání forem postupu Německa a Česka v této věci bude předmětem dalších jednání. Tereza M. Dvořáčková, tisková mluvčí MZe Pramen: Živočišné produkty z EU pod lupou Moskva (aiz) V Rusku by měly být nyní výrobky živočišného původu importované zejména z Evropské unie podrobeny vyšetření na přítomnost dioxinu, jak sdělil zástupce Federální služby pro ochranu spotřebitele v Moskvě. Kontrole by měly podléhat všechny produkty z této skupiny zboží vyrobené po prvním prosinci roku 2010, uvádí se ve zprávě Úřadu. S ohledem na dioxinový skandál v Německu Moskva nařídila zpřísnit dovoz výrobků živočišného původu z postižené země, na původně přijatý zákaz dovozu rezignovala. Pramen: Cioloş navrhl uskladnění vepřového masa Evropský komisař EU pro zemědělství Dacian Cioloş se bude snažit o stabilizaci cen vepřového masa v Evropské unii. U příležitosti mezinárodního veletrhu Grüne Woche navrhl dočasně uskladnit vepřové maso na náklady EU a prodat je teprve až se situace zlepší. Tak by bylo možné zabránit propadu cen, citoval slova evropského komisaře list Hamburger Abendblatt. V průběhu uplynulých dvou týdnů došlo k propadu cen vepřového masa o celou jednu čtvrtinu. Cioloş kromě toho také oznámil přijetí opatření proti spekulacím s agrárními komoditami. Komise je toho názoru, že za finanční delikty musí následovat tvrdší sankce. Investoři, kteří mají zájem pouze o zisk, ale ne o samotné zboží, by měli být vyloučeni. Pramen: 20

21 INFORMACE ZE ZAHRANIČÍ A ČR První jednání zemědělské Rady za maďarského předsednictví řešilo hlavně otázky zdraví zvířat a kvality potravin Maďarské předsednictví mezi své zemědělské priority řadí zejména budoucnost SZP, mléčný balíček, politiku kvality, označování potravin a zdraví zvířat či lesnickou politiku. Českou delegaci v Bruselu vedl ministr Ivan Fuksa. Lednová Rada byla již třetí příležitostí k výměně názorů na Sdělení Komise k budoucnosti SZP. Ministr Fuksa se ve svém vystoupení zaměřil na otázku únosnosti navrhovaných environmentálních opatření pro farmáře tak, aby nedošlo k nárůstu byrokracie a ohrožení konkurenceschopnosti. Za těžiště environmentálních funkcí český ministr zemědělství považuje nástroje rozvoje venkova. Je třeba, aby tato opatření hrála zásadní roli v procesu adaptace evropského zemědělství a lesnictví na změnu klimatických podmínek a při snižování emisí skleníkových plynů. Opatření rozvoje venkova by tak měla více směřovat k posilování ekologické stability krajiny, snížení povodňových rizik a obecně k širšímu využití inovací a potenciálu zelených technologií, sdělil ministr Ivan Fuksa. ČR dále podpořila začlenění problematiky zdraví včel do nové strategie ke zdraví zvířat, a tím vytvoření účelného legislativního rámce, který by umožnil členským státům dostatečnou míru flexibility v návaznosti na krajová specifika. Včelařství má u nás velkou tradici, proto zdraví včel vnímáme jako prioritu a vítáme iniciativu Komise k řešení této otázky. Naším cílem jsou zdravá včelstva a bezpečné, kvalitní včelí produkty. Zásadní je význam kontroly dovozů, a to nejen z hlediska zdravotní nezávadnosti, ale i z hlediska kvality dovážených produktů. Vítám také snahy zlepšit informovanost o nákazové situaci a dosledovatelnost produktů, uvedl ministr Fuksa. Zásadní diskuse rovněž proběhla k aktuální otázce dioxinů. Německo představilo desetibodový akční plán, který by měl do budoucna zamezit podobným problémům. Mezi navržená opatření patří například autorizace závodů, oddělení výroby tuků, posílení monitoringu dioxinů, zlepšení kvality kontrol, transparentnost pro spotřebitele a řada dalších. Jistotu spotřebitelů by rozhodně posílilo zavedení povinného uvádění země původu také pro drůbeží, vepřové a skopové maso obdobně, jako je tomu u masa hovězího. Transparentnost je v zájmu poctivých výrobců, spotřebitelů, a tím i v zájmu celé EU, vyjádřil své přesvědčení ministr zemědělství Ivan Fuksa. Členské státy vesměs vyjádřily podporu iniciativám Německa a ocenily i pragmatický přístup Komise. Shodly se na tom, že je třeba nalézt řešení na komunitární úrovni a na téže úrovni přijmout opatření, která by zabránila opakování podobné situace. S tímto tématem úzce souvisí situace v sektoru vepřového masa. S ohledem na dlouhodobě tíživou situaci, kterou zásadně pociťuje i Česko, řada členských států opětovně apelovala na Komisi, aby ustavila za tímto účelem Skupinu na vysoké úrovni, stejně jako tomu bylo v případě mléčného sektoru. Česká republika požaduje přijetí opatření, která budou směřovat k posílení produktivity a konkurenceschopnosti v odvětví chovu prasat a produkce vepřového masa, dodal ministr Fuksa. Tereza M. Dvořáčková, tisková mluvčí MZe Pramen: Teplota oka jako indikátor Díky měření teploty oka je možné stanovit, zda je zvíře stresované nebo není. To prokázali kanadští a novozélandští vědci v rámci výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, zda infuze adrenalinu dokáže ovlivnit teplotu oka u telat. Teplotu oka je možné měřit prostřednictvím infračervené termografie a může sloužit jako indikátor aktivity vegetativního nervového systému, které odrážejí změny krvotoku v kapilárách oční spojivky. Vědci zkoumali 16 telat ve věku od 4 měsíců o průměrné hmotnosti 124 kg. Polovině zvířat byla po dobu 5 minut každých 60 sekund aplikována injekce adrenalinu v množství 4µg/kg. Druhé polovině zvířat byla injikován pouze solný roztok. 15 minut před a 10 minut po ošetření byla telatům měřena teplota oka, srdeční frekvence a variabilita srdeční frekvence. Kromě toho byly odebírány zvířatům i vzorky krve a v nich analyzován obsah adrenalinu, noradrenalinu a kortizolu. Zvířata, kterým byla injikována kuchyňská sůl, nevykazovala žádnou změnu krevních hodnot. U telat, která dostala injekci adrenalinu, stoupla hladina adrenalinu v krvi 90násobně a zároveň poklesla teplota v průměru o 1,4 o C. Během dávky adrenalinu poklesla koncentrace noradrenalinu v krvi o polovinu, srdeční frekvence poklesla v průměru o 9,3 tepu za minutu. Variabilita srdeční frekvence stoupla v průměru o 49,7 ms, což ukazuje na kompenzační vzestup parasympatické aktivity. Po injikování adrenalinu stoupl obsah kortizolu v krvi o 10,4 ng/ml. Získané výsledky ukazují, že měření teploty oka je jako neinvazivní metoda vhodná k indikaci toho, zda se zvířata cítí dobře. Pramen: Jak zareagují spotřebitelé? Ochránci zvířat opakovaně ujišťují, že je možné zabránit vzniku kančího zápachu vakcinací a proto se urychleně má ustoupit od chirurgické kastrace selat. Že imunokastrace funguje v praxi, prokázaly výsledky mnoha experimentů z praxe. Je ale zatím nejasné, jak hodnotí toto opatření spotřebitelé, uvedl prof. Eberhard von Borell z univerzity v Halle-Wittenbergu. Tento odborník se domnívá, že by spotřebitelé mohli imunokastraci nesprávně dávat do souvislosti s hormony. Je proto nezbytné provést hlubší šetření zacílené na spotřebitelské chování. Pramen: 21

22 INFORMACE ZE ZAHRANIČÍ A ČR Privátní skladování vepřového masa Brusel Řídící výbor EU uzavřel formální rozhodnutí o privátním skladování vepřového masa i se všemi detaily. Nařízení Komise má být zveřejněno dnes nebo v sobotu v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost o tři dny později. Evropský komisař pro zemědělství Dacian Cioloş oznámil, že je připraven zavést toto opatření ke stabilizaci trhu na začátku tohoto týdne v Radě ministrů EU, protože několik členských států potřebuje pomoc při řešení následků dioxinového skandálu v Německu. Kromě toho navíc dostává pod tlak marže výrobců prasat velké zdražení krmiv v důsledku vysokých aktuálních cen obilnin. "Komise se domnívá, že je důležité vyslat jasný signál podpory trhu," uvádí ve zprávě Cioloş. Podle Johanna Schlederera, šéfa rakouské burzy prasat klesla cena prasat v Německu od začátku roku do minulého týdne o 23,6 procenta na 1,07 eur. Levné maso z Německa a rozruch na mezinárodních trzích způsobený dioxinovým skandálem stlačil ceny i v Rakousku. Příplatky podle délky skladování a kategorií masa Společnosti, které uskladní vepřové maso na vlastní náklady a nebezpečí buď po dobu tří, čtyři nebo pět měsíců obdrží z EU dotaci na skladovací náklady odstupnovaně v závislosti na délce a kategorii masa. Denní příspěvek za jednu tunu masa v kategorii 1 (vepřové půlky) činí 74 centů, u kategorie 2 (šunka) je to 65 centů, u kategorie (plecko) 67 centů, u kategorie 4 (karé) 65 centů, u kategorie 5 (boky) 66 centů a u kategorie 6 ( middles ) 73 centů. Po vyskladnění bude vepřové maso opět uvolněno na domácí trh nebo může být již po dvou měsících uvolněno pro export. Bude-li to vyžadovat situace na trhu, může Komise dobu skladování dále prodloužit. Členské státy poskytnou Komisi každé pondělí a čtvrtek do 12 hodin přijaté žádosti na vyplacení příplatků na skladovací náklady k vyřízení. Žadatel musí složit jistotu 20 procent z požadované částky. Minimální množství na jednu žádost bylo stanoveno na deset tun vykostěného masa a 15 tun ostatních druhů vepřového masa. Žádné rozpočtové a množstevní meze Podle Komise nebylo stanoveno žádné rozpočtové a množstevní omezení na tuto akci. Na základě zkušeností z přijetí posledního podpůrného opatření v období 2007/08 by mohly náklady na skladování tun vepřového masa činit asi 37 milionů, bude ale nutné zohlednit také nové změny úrokových sazeb a směnných kurzů. Komise dále potvrdila, že chce i nadále velmi pozorně sledovat trh a pokračovat v případě potřeby v přijímání dalších opatření. Cioloş oznámil zřízení pracovní skupiny na expertní úrovni, která se má zabývat systémem pojištění a podpory odbytu do třetích zemích. Kromě toho by měla expertní skupina navrhnout a vytvořit taková další opatření pro řízení trhu v období krize, která by se mohla stát součástí reformy společné zemědělské politiky (SZP). Expertní skupinu by měli tvořit zástupci odvětví z poradního výboru a národních odborníků z řídícího výboru. První setkání pracovní skupiny se uskuteční již 8. února v Bruselu. Pramen: Vědci diskutovali o zákazu zkrmování vedlejších jatečných produktů Hannover (aho) Při porážce hospodářských zvířat vzniká celá řada vedlejších produktů, které lidé v bohatých průmyslových zemích již dále nevyužívají jako potraviny nebo nejsou vhodné ke spotřebě. Až 50 procent jatečného trupu zvířat není využito jako potravina a tato tendence má stoupající charakter. Např. u ovce jde 52 procent jatečného trupu do potravinářského řetězce a 48 procent se odstraňuje. Vzhledem k nárůstu cen potravin to však již není podle mínění expertů, kteří o této problematice rokovali na Vysoké škole veterinární (TiHo) v německém Hannoveru zodpovědné. Vysoké ceny potravin jsou spoluodpovědné za lidová povstání v Tunisu a v Egyptě. Seminář Veterinary Public Health s názvem Opětovné využití vedlejších jatečných produktů se zúčastnilo na 260 zástupců vědy, politiky, veterinární medicíny, zemědělského výzkumu a průmyslu. Až do BSE krize v roce 2000 bylo zkrmování vedlejších jatečných produktů po desetiletí pozitivním příkladem smysluplného dalšího zpracování těchto produktů. Absolutní zákaz zkrmování byl součástí strategie boje proti BSE. Vyřazené části, které se nevyužívají jako potraviny však obsahují energii a kvalitní živiny, prohlásil profesor Josef Kamphues, vedoucí Ústavu výživy zvířat při TiHo Hannover. V roce 2050 by podle prognóz mělo žít na naší planetě 9 miliard lidí. Je možné se na pozadí tohoto demografického vývoje vzdát využití vedlejších jatečných produktů jako významného bílkovinného zdroje? Velká část proteinu, který se v Německu zkrmuje hospodářských zvířatům, pochází z importovaných sójových bobů. Není proto smysluplnější využít zdroje bílkovin, které jsou k dispozici zde? Zvlášť když jsou bílkoviny živočišného původu velmi kvalitní. Ročně vedlejší jatečné produkty z prasat a drůbeže představují tun bílkovin živočišného původu, což odpovídá až tunám sóji. Další celosvětově limitovaným zdrojem je fosfor. V zemědělství se používá ve výrobě hnojiv a krmiv, ale jeho potřeba stoupá i mimo odvětví zemědělství. Spousta fosforu, která se v dřívějších dobách vracela zpět do krmení hospodářských zvířat prostřednictvím např. kostních mouček se nyní nevyužita ztrácí. Sice se i dnes využívají vedlejší jatečné produkty ke hnojení, ale protože obsahují fosfor ve formě, kterou rostliny nedokáží využít, přijde na zmar, uvedl ve svém příspěvku profesor Dr. Ewald Schnug z Institutu Julia Kühna. Dr. Anna Balkeme- Buschmannová z Ústavu Friedricha Loefflera se sdílem v německém Greifswaldu poukázala ve své retrospekci na to, že opatření, která byla přijata v rámci boje proti BSE, byla velmi úspěšná: Počet případů BSE významně poklesl v rámci celé EU. Zatímco v roce 2008 a 2009 byly v Německu ještě diagnostikovány dva případy BSE, v roce 2010 již nebyl poprvé od zahájení aktivního monitorování v rámci boje proti BSE zjištěn žádný případ tohoto závažného onemocnění. Dr. Matthias Greiner ze Spolkového ústavu pro hodnocení rizik k tomu dodal, že i přes příznivý vývoj v nákazové 22

23 INFORMACE ZE ZAHRANIČÍ A ČR situaci se nechystají žádné změny přijatých opatření v rámci monitoringu BSE. Vedlejší produkty živočišného původu jsou vzhledem k rizikovému potenciálu rozděleny do tří kategorií: produkty kategorie III představují nejnižší rizikový potenciál. Sem patří části jatečných těl, které nejsou vhodné pro lidskou spotřebu jako jsou štětiny a kopyta stejně jako části, které se vůbec nebo jen zřídka konzumují, jako např. vnitřnosti. Produkty z této kategorie sice pocházejí z potravinářsky způsobilých jatečných těl, nejsou ale určeny k lidské spotřebě a podléhají zákazu zkrmování. Několik řečníků na zasedání vyzvalo k opětovnému povolení zkrmování produktů kategorie III z prasat a drůbeže ve formě živočišných tuků a bílkovin zvířatům (nepřežvýkavcům). Pro část skotu by tato forma zhodnocující vedlejší produkty zůstala i nadále zapovězena. Vedlejší produkty z prasečích a drůbežích porážek nepředstavovaly a nepředstavují velké riziko z hlediska BSE, takže by na u nich mohla být uplatněna jiná měřítka. Mnoho přijatých opatření podobných jako v případě BSE krize prokázalo svoji nejvyšší efektivitu, některá by ale měla být přehodnocena s ohledem na možnost jejich používání v odvětví výživy a krmení prasat a drůbeže, dodal profesor Kamhues. Pramen: Týdenní porážky prasat v tis. kusech Země Ke konci týdne Kumulace od počátku roku % rozdíl ve srovnání s r Německo Prasata 923, ,0-2,9 Prasnice 18,9 81,5-3,9 Nizozemsko Prasata 279,0 850,0-3,6 Velká Británie Prasata 156,8 602,9 +0,5 Dánsko Prasata 362, ,3 +2,3 Prasnice 7,7 30,1 +19,0 Irsko Prasata 53,0 148,8 +5,5 Prasnice a kanci 2,1 5,7 +4,2 Pramen: EMS Týdenní porážky skotu v tis. kusech Země Ke konci týdne Kumulace od počátku roku % rozdíl ve srovnání s r Německo Mladí býci 13,3 67,7-16,2 Krávy 18,7 86,4-5,4 Telata 4,9 16,2-0,4 Skot celkem 39,3 185,8-9,2 Irsko Voli 9,5 33,8-20,1 Mladí býci 5,6 20,0 +27,7 Krávy 5,1 19,5-15,3 Jalovice 8,5 32,1-12,6 Skot celkem 29,5 108,3-9,4 Velká Británie Voli 17,5 66,5 +7,8 Jalovice 14,5 54,7 +10,3 Mladí býci 4,0 15,5-5,2 Skot celkem 36,2 137,5 +7,6 Pramen: EMS 23

24 INFORMACE ZE ZAHRANIČÍ A ČR Byla schválena nařízení a rozhodnutí: NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 68/2011 ze dne 28. ledna 2011 Tímto nařízením se stanoví výše podpory předem pro soukromé skladování vepřového masa. Soukromé skladování vepřového masa. Státní zemědělský intervenční fond přijímá od 1. února 2011 žádosti o uzavření smlouvy na podporu soukromého skladování vepřového masa podle nařízení Komise (EU) č. 68/2011 o stanovení výše podpory předem pro soukromé skladování vepřového masa. Formulář Žádost o uzavření smlouvy o soukromém skladování vepřového masa a Příručka pro žadatele jsou k dispozici v následující části webových stránek: SOT/Komodity - Živočišná výroba > Vepřové maso > Soukromé skladování vepřového masa >Soubory ke stažení (pravá část stránky). Kontaktní údaje: Karel Válka Ing. Jana Myšáková tel: tel: karel.valka@szif.cz jana.mysakova@szif.cz Pramen: Kurzy devizového trhu Česká národní banka platnost od Maďarsko forint 100 HUF - 8,944 Kč Švýcarsko frank 1 CHF - 18,582 Kč Dánsko koruna 1 DKK - 3,229 Kč Polsko zlotý 1 PLN - 6,214 Kč Velká Británie libra 1 GBP - 28,640 Kč USA dolar 1 USD - 17,754 Kč EU euro 1 EUR - 24,070 Kč Vydavatel TIS ČR, SZIF Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, Praha 1 Odpovědný pracovník Ing. Tomáš Materna vedoucí Samostatného oddělení agrární informatiky tel.: fax: tomas.materna@szif.cz Komoditní manager Ing. Monika Trnková Ing. Jana Bernášková tel.: fax: monika.trnkova@szif.cz Rozmnožování anebo rozšiřování tohoto zpravodaje nebo jeho části jakýmkoliv způsobem je zakázáno, s výjimkou případů povolených autorským zákonem nebo předchozího písemného souhlasu TIS ČR SZIF. Údaje obsažené v tomto zpravodaji jsou pouze informativního charakteru a nemají závaznou povahu. Jejich citace je možná pouze s uvedením zdroje TIS ČR SZIF. 24