ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

Transkript

1 *UOHSX008U9EF* UOHSX008U9EF ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0598/2016/VZ-37339/2016/521/OPi Brn: 8. září 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů, ve věci spáchání správníh deliktu pdle 120 dst. 1 písm. b) citvanéh zákna, jehž se dpustil zadavatel Revírní bratrská pkladna, zdravtní pjišťvna, IČO , se sídlem Michálkvická 967/108, Ostrava, v suvislsti s uveřejněním Smluvy díl č uzavřené dne se splečnstí ALUMONT BUILDING a.s., IČO , se sídlem U Staré elektrárny 291/11, Ostrava (dříve Hradní 27/37, Ostrava), na plnění předmětu veřejné zakázky maléh rzsahu Oprava na budvách A a B RBP, vydává pdle 150 dst. 1 zákna č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů, tent příkaz: I. Zadavatel Revírní bratrská pkladna, zdravtní pjišťvna, IČO , se sídlem Michálkvická 967/108, Ostrava se dpustil správníh deliktu pdle 120 dst. 1 písm. b) zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů, tím, že v rzpru s 147a dst. 1 písm. a) citvanéh zákna veřejných zakázkách ve spjení s 147a dst. 2 citvanéh zákna veřejných zakázkách neuveřejnil na prfilu zadavatele ( Smluvu díl č uzavřenu dne se splečnstí ALUMONT BUILDING a.s., IČO , se sídlem U Staré elektrárny 291/11, Ostrava

2 (dříve Hradní 27/37, Ostrava), na plnění předmětu veřejné zakázky maléh rzsahu Oprava na budvách A a B RBP d 15 dnů d jejíh uzavření, tedy nejpzději d , nýbrž až dne II. Za spáchání správníh deliktu uvedenéh ve výrku I. tht příkazu se zadavateli Revírní bratrská pkladna, zdravtní pjišťvna, IČO , se sídlem Michálkvická 967/108, Ostrava ukládá pdle 120 dst. 2 písm. b) zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů, pkuta ve výši 1 500,- Kč (jeden tisíc pět set krun českých). Pkuta je splatná d jednh měsíce d nabytí právní mci tht příkazu. ODŮVODNĚNÍ 1. Zadavatel Revírní bratrská pkladna, zdravtní pjišťvna, IČO , se sídlem Michálkvická 967/108, Ostrava (dále jen zadavatel neb Revírní bratrská pkladna, zdravtní pjišťvna ) uzavřel dne se splečnstí ALUMONT BUILDING a.s., IČO , se sídlem U Staré elektrárny 291/11, Ostrava 1 (dále jen vybraný uchazeč ), Smluvu díl č na plnění předmětu veřejné zakázky maléh rzsahu Oprava na budvách A a B RBP (dále jen veřejná zakázka ). 2. Předmětem plnění veřejné zakázky byly dle infrmací dstupných na prfilu zadavatele 2 []pravy typu zatékání d knstrukce plché střechy, balknů, prava spádu terasy, prava těsnsti ken, přičemž předpkládaná hdnta veřejné zakázky byla zadavatelem stanvena na ,- Kč bez DPH. 3. Úřad pr chranu hspdářské sutěže (dále jen Úřad ), jak rgán příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ), k výknu dhledu nad pstupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a sutěži návrh, bdržel pdnět k přezkumání pstupu zadavatele v suvislsti s uzavřením smluvy na plnění předmětu veřejné zakázky. P přezkumání pdkladů dstupných na prfilu zadavatele, jež jsu sučástí spisu v tét věci vedenéh pd sp. zn. S0598/2016/VZ, Úřad dspěl k závěru, že zadavatel nepstupval při uveřejnění předmětné smluvy v suladu se záknem. Ke svému rzhdnutí uvádí Úřad následující rzhdné skutečnsti. 4. Pdle 150 dst. 1 zákna č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů (dále jen správní řád ), lze pvinnst v řízení z mci úřední a ve sprném řízení ulžit frmu písemnéh příkazu. Příkaz může správní rgán vydat, pvažuje-li skutkvé zjištění za dstatečné; vydání příkazu může být prvním úknem v řízení. V tmt případě je vydání příkazu prvním úknem ve správním řízení. 1 dříve Hradní 27/37, Ostrava 2 Dstupné na prava-na-budvach-a-a-b-rbp_7404/ 2

3 K pstavení zadavatele 5. Úřad se v prvé řadě zabýval tázku, zda Revírní bratrská pkladna, zdravtní pjišťvna naplňuje definici veřejnéh zadavatele, přičemž k zdpvězení tét tázky je nutn vycházet z 2 dst. 2 písm. d) zákna. 6. Pdle 2 dst. 2 písm. d) zákna je veřejným zadavatelem jiná právnická sba, pkud (1.) byla zalžena či zřízena za účelem uspkjvání ptřeb veřejnéh zájmu, které nemají průmyslvu neb bchdní pvahu, a (2.) je financvána převážně státem či jiným veřejným zadavatelem neb je státem či jiným veřejným zadavatelem vládána neb stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či vlí více než plvinu členů v jejím statutárním, správním, dzrčím či kntrlním rgánu. 7. Úřad dplňuje, že k tmu, aby byl mžné knkrétní právnicku sbu pvažvat za veřejnéh zadavatele ve smyslu 2 dst. 2 písm. d) zákna, musí být bě výše ppsané pdmínky splněny kumulativně. 8. Za účelem zjištění, zda Revírní bratrská pkladna, zdravtní pjišťvna naplňuje znaky veřejnéh zadavatele ve smyslu 2 dst. 2 písm. d) zákna, byl nutné vycházet i z právní úpravy, která se k pstavení Revírní bratrské pkladny, zdravtní pjišťvny vztahuje. Úřad tedy vycházel při svém rzhdvání zejména z následujících právních nrem: zákn č. 280/1992 Sb., resrtních, brvých, pdnikvých a dalších zdravtních pjišťvnách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn zdravtních pjišťvnách ), zákn č. 592/1992 Sb., pjistném na všebecné zdravtní pjištění, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn pjistném ). 9. Sučasně Úřad vycházel ze Statutu Revírní bratrské pkladny, zdravtní pjišťvny, který byl schválen ve znění ddatku č. 1 Ministerstvem zdravtnictví dne a ve znění ddatku č. 2 dne (dále jen statut ). Právnická sba zalžena či zřízena za účelem uspkjvání ptřeb veřejnéh zájmu 10. Z bchdníh rejstříku vyplývá, že Revírní bratrská pkladna, zdravtní pjišťvna byla zřízena Ministerstvem práce a sciálních věcí České republiky ve smyslu 5 zákna zdravtních pjišťvnách jak zaměstnanecká zdravtní pjišťvna, která je právnicku sbu, v právních vztazích vystupuje svým jménem a je nsitelem veřejnéh zdravtníh pjištění pr pjištěnce, kteří jsu u ní zaregistrváni. 11. Předmětem činnsti Revírní bratrské pkladny, zdravtní pjišťvny je pdle bchdníh rejstříku: prvádění veřejnéh zdravtníh pjištění pr své pjištěnce, pskytvání a zprstředkvání dalšíh smluvníh pjištění a připjištění sjednávanéh zejména v návaznsti na pjištění výlh zdravtní péče přesahující rzsah péče hrazené z veřejnéh zdravtníh pjištění, výběr pjistnéh na zdravtní pjištění a kntrla tht výběru, 3

4 půjčvání zdravtnických prstředků pjištěncům na základě indikace šetřujícíh lékaře v suladu s prváděcími právními předpisy včetně vedení evidence těcht prstředků, v suladu s 11 zákna č. 280/1992 Sb. v platném znění hspdaření s vlastním majetkem a majetkem jí svěřeným, kntrla využívání a pskytvání služeb hrazených z veřejnéh zdravtníh pjištění v jejich bjemu a kvalitě, včetně ddržvání cen u smluvních pskytvatelů a pjištěnců, zprstředkvání úhrad nákladů zdravtních služeb hrazených z veřejnéh zdravtníh pjištění, které byly pskytnuty pskytvateli zdravtních služeb a jinými právněnými subjekty v suladu s platnými právními předpisy České republiky, Evrpské unie a na základě platně uzavřených a účinných mezinárdních smluv, kterými je Česká republika vázána, úhrada částek, přesahující limit pr regulační pplatky a dplatky za léčivé přípravky a ptraviny pr zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejnéh zdravtníh pjištění neb úhrady pdílu na těcht částkách v případě změny zdravtní pjišťvny pjištěncem, za pdmínek stanvených zvláštním právním předpisem. 12. V čl. I. 2 dst. 4 statutu je uveden, že Revírní bratrská pkladna, zdravtní pjišťvna je ve smyslu platných právních předpisů nsitelku veřejnéh zdravtníh pjištění pr pjištěnce, kteří jsu u ní zaregistrváni. 13. Pdle čl. II. 3 statutu je předmětem činnsti Revírní bratrské pkladny, zdravtní pjišťvny: prvádění veřejnéh zdravtníh pjištění pr své pjištěnce, pskytvání a zprstředkvání dalšíh smluvníh pjištění a připjištění sjednávanéh zejména v návaznsti na pjištění výlh zdravtní péče přesahující rzsah péče hrazené z veřejnéh zdravtníh pjištění, výběr pjistnéh na zdravtní pjištění a kntrla tht výběru, kntrla využívání a pskytvání péče hrazené z veřejnéh zdravtníh pjištění v jejím bjemu a kvalitě včetně ddržvání cen u smluvních zdravtnických zařízení a pjištěnců, zprstředkvání úhrad za výkny závdní preventivní péče a specifické zdravtní péče zaměstnance, u nichž charakter vyknávané práce vyžaduje zvýšenu zdravtní péči, úhrada nákladů zdravtní péče hrazené z veřejnéh zdravtníh pjištění, která byla pskytnuta zdravtnickými zařízeními na území ČR a zdravtnickými zařízeními na základě mezinárdních smluv, půjčvání zdravtnických prstředků pjištěncům na základě indikace šetřujícíh lékaře v suladu s prváděcími právními předpisy včetně vedení evidence těcht prstředků, 4

5 v suladu s 11 zákna č. 280/1992 Sb. v platném znění hspdaření s vlastním majetkem a majetkem jí svěřeným. 14. Úřad k pjmu veřejný zájem v becné rvině uvádí, že je nutn jej chápat jak takvý zájem, který by byl mžn značit za becný zájem (přesahující zájem jedntlivce či určité skupiny jedntlivců) či becně prspěšný zájem. 15. Vzhledem k výše uvedenému je zcela zřejmé, že Revírní bratrská pkladna, zdravtní pjišťvna je právnicku sbu (zaměstnanecku pjišťvnu), která byla zalžena za účelem uspkjvání ptřeb veřejnéh zájmu, jelikž prvádění veřejnéh zdravtníh pjištění lze jednznačně značit za uspkjvání ptřeb veřejnéh zájmu s hledem na skutečnst, že zdravtní pjištění služí k úhradě zdravtní péče a zdraví sam sbě patří k priritním hdntám nejen jedntlivce, ale i rdiny a celé splečnsti, a je základním předpkladem jejich sciální a eknmické úspěšnsti a pdmínku kvality jejich živta. Lze tedy najist pstavit, že činnst spčívající v prvádění veřejnéh zdravtníh pjištění má těžiště v uspkjvání ptřeb veřejnéh zájmu. 16. Úřad knstatuje, že v šetřeném případě je první záknná pdmínka [ 2 dst. 2 písm. d) bd 1. zákna] naplněna, jelikž zadavatel je jinu právnicku sbu, která byla zalžena za účelem uspkjvání ptřeb veřejnéh zájmu, které nemají průmyslvu neb bchdní pvahu. Financvání státem či jiným veřejným zadavatelem 17. Úřad uvádí, že ze zákna pjistném vyplývá, že financvání Revírní bratrské pkladny, zdravtní pjišťvny je bezprstředně vázán na přerzdělvání veřejnéh zdravtníh pjištění prváděné Všebecnu zdravtní pjišťvnu České republiky. 18. Výše uvedené vyplývá z následujících ustanvení zákna pjistném. 19. Pdle 20 dst. 1 zákna pjistném je Všebecná zdravtní pjišťvna České republiky pvinna zřídit zvláštní účet všebecnéh zdravtníh pjištění (dále jen zvláštní účet ), který služí k financvání hrazených služeb na základě přerzdělvání pjistnéh a dalších příjmů zvláštníh účtu pdle pčtu pjištěnců, jejich věkvé struktury, phlaví a nákladvých indexů věkvých skupin pjištěnců veřejnéh zdravtníh pjištění. 20. Pdle 20 dst. 4 zákna pjistném zvláštní účet spravuje Všebecná zdravtní pjišťvna České republiky (dále jen "správce účtu") a vede dděleně d statních účtů (fndů), které spravuje. 21. Z 21 zákna pjistném vyplývá, že správce účtu mim jiné znamuje všem zdravtním pjišťvnám celkvu částku na ně připadající, přičemž tut částku tvří pdíl na standardizvanéh pjištěnce pdle dstavce 3 citvanéh ustanvení vynásbený pčtem standardizvaných pjištěnců příslušné zdravtní pjišťvny. Pdíl na standardizvanéh pjištěnce se stanví tak, že se sučet pjistnéh vybranéh všemi zdravtními pjišťvnami, celkvé platby státu za pjištěnce, za něž je plátcem, penále, pkut a jiných plnění, která jsu na základě zákna pjistném neb na základě zvláštních právních předpisů příjmem zvláštníh účtu, a úrků vzniklých na zvláštním účtu, snížený pplatky za účetní perace a za vedení zvláštníh účtu, vydělí celkvým pčtem standardizvaných pjištěnců všech zdravtních pjišťven. Přesahuje-li pjistné vybrané příslušnu zdravtní pjišťvnu celkvu částku, která na ni připadá, dvede tat 5

6 pjišťvna přebývající finanční prstředky na zvláštní účet a nedsahuje-li tt pjistné celkvé částky, správce účtu pukáže příslušné zdravtní pjišťvně chybějící finanční prstředky. 22. Pdle 21a zákna pjistném služí zvláštní účet dále k přerzdělvání pjistnéh a dalších příjmů zvláštníh účtu pdle výskytu pjištěnců, za něž byly příslušnými zdravtními pjišťvnami uhrazeny zvlášť nákladné hrazené služby s tím, že příslušná zdravtní pjišťvna má nárk na úhradu 80 % částky, kteru nákladné hrazené služby překrčí částku pdle dstavce 2 citvanéh ustanvení, pkud správci účtu vyúčtuje a řádně dlží případy nákladné péče. 23. K tmu Úřad dále dplňuje, že aby byl mžné knstatvat, že se v případě Revírní bratrské pkladny, zdravtní pjišťvny jedná veřejnéh zadavatele ve smyslu zákna, je nezbytné, aby byl tent subjekt převážně financván státem či jiným veřejným zadavatelem. V tét suvislsti lze dkázat např. na rzsudek Krajskéh sudu v Brně č. j. 62 Af 13/ ze dne , v němž se sud věnval mj. tét prblematice a judikval následující: Předně je třeba vyjít z th, že 2 dst. 2 písm. d) bd 2. ZVZ nebsahuje žádné přesnější vymezení pjmu převážné financvání státem. Stejně je tmu v případě čl. 1 dst. 9 písm. c) směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady č. 2004/18/ES. Ve vztahu k uvedené směrnici přitm Sudní dvůr dvdil, že k tmu, aby pdmínka převážnéh financvání státem byla splněna, není pžadván, aby aktivity subjektů (u nichž se zkumá, zda jsu veřejnými zadavateli či nikli) byly státem či jiným veřejným subjektem financvány přím; pstačující je tak i jakýkli nepřímý způsb financvání (rzsudek Sudníh dvra ze dne ve věci C- 337/06, Bayerischer Rundfunk, především bdy 34. a 49.). Pak tedy i ve vztahu k 2 dst. 2 písm. d) bdu 2. ZVZ je třeba dvdit, že převážné financvání státem jde i tehdy, pkud převažující financvání přičitatelné státu je z phledu státu financváním nepřímým. 24. Sučasně zmíněný sud v témže rzsudku dále judikval, že [v]ýše pjistnéh, způsb jejíh výpčtu i pvinnst a způsb dvdu je stanven záknem ( 2, 3, 5, 10 zákna č. 592/1992 Sb., pjistném na všebecné zdravtní pjištění) a uplatní se závazná pravidla přerzdělvání pvinně vybranéh pjistnéh ( 20 a násl. téhž zákna). Platby pjištění jsu pvinné, jde platby d veřejných rzpčtů, z nichž jsu následně přerzdělvány, a tyt platby jsu pd dnucvacími prstředky veřejné mci. Platby pjištěnců v pstavení zaměstnanců ani platby zaměstnavatelů ( za zaměstnance ) tedy nejsu dvzvány d jakéhkli sukrmprávníh ujednání mezi nimi na straně jedné a zdravtními pjišťvnami na straně druhé, jsu pvinně hrazeny bez jakéhkli příméh prtiplnění (ve smyslu rzsudku Sudníh dvra ze dne ve věci C-380/98, Univerzity f Cambridge, bdy ) již na základě skutečnsti, že pjištěnci mají pvinnst být ze zákna pjištěni a tt pjištění d veřejných rzpčtů v záknem stanvené výši dvádět (rzsudek Sudníh dvra ze dne ve věci C-337/06, Bayerischer Rundfunk, bd 45.). Nsitelem všebecnéh zdravtníh pjištění pr pjištěnce zaregistrvané u příslušné zdravtní pjišťvny je právě tat zdravtní pjišťvna ( 5 dst. 2 zákna č. 280/1992 Sb., resrtních, brvých, pdnikvých a dalších zdravtních pjišťvnách), která veřejné zdravtní pjištění prvádí ( 8 dst. 1 téhž zákna). Příjmy zdravtní pjišťvny zahrnují platby pjistnéh d pjištěnců, zaměstnavatelů pjištěnců a státu ( 12 dst. 1 téhž zákna), výdaji jsu krmě nákladů na samtnu činnst pjišťvny platby za zdravtní péči ( 13 téhž zákna). ( ) z uvedenéh je zřejmé, že financvání činnsti zdravtních 6

7 pjišťven stjí na pvinných platbách zdravtníh pjištění d pjištěnců a jejich zaměstnavatelů stanvených záknem, případně (za pdmínek stanvených záknem) na platbách d státu. Prstředky, jež se zdravtním pjišťvnám dstanu, jsu prstředky směřujícími na základě záknem ulžených a vynutitelných pravidel d veřejných rzpčtů, s mžnstí diskrece plátců dvislé puze d vlby pjišťvny, nikli diskrece hledně samtné pvinnsti platby a její výše. Pdmínka převážnéh financvání státem, jak byla dvzena pr účely čl. 1 dst. 9 písm. c) směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady č. 2004/18/ES Sudním dvrem, je tedy splněna i pr účely 2 dst. 2 písm. d) bdu 2. ZVZ. 25. S hledem na způsb financvání činnsti zdravtních pjišťven a výše citvanu judikaturu Úřad knstatuje, že Revírní bratrská pkladna, zdravtní pjišťvna je převážně financvána státem a v šetřeném případě je tak naplněna i záknná pdmínka stanvená v 2 dst. 2 písm. d) bd 2. zákna, přičemž v takvém případě je již nadbytečné zabývat se zbývajícími pdmínkami uvedenými v dtčeném ustanvení zákna. Shrnutí 26. Úřad knstatuje, že Revírní bratrská pkladna, zdravtní pjišťvna je veřejným zadavatelem ve smyslu 2 dst. 2 písm. d) zákna, nebť se jedná právnicku sbu, která byla zřízena za účelem uspkjvání ptřeb veřejnéh zájmu, které nemají průmyslvu neb bchdní pvahu a je financvána převážně státem, prčež se na ni vztahuje zákn veřejných zakázkách. Relevantní ustanvení zákna 27. Pdle 17 písm. w) zákna se pr účely tht zákna rzumí prfilem zadavatele elektrnický nástrj, prstřednictvím kteréh zadavatel pdle tht zákna uveřejňuje infrmace a dkumenty ke svým veřejným zakázkám způsbem, který umžňuje nemezený a přímý dálkvý přístup, a jehž internetvá adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; pžadavky na náležitsti prfilu zadavatele stanví prváděcí právní předpis. 28. Pdle 120 dst. 1 písm. b) zákna se zadavatel dpustí správníh deliktu tím, že nesplní pvinnst uveřejnění stanvenu tímt záknem, neb neddrží způsb uveřejnění stanvený tímt záknem. 29. Pdle 147a dst. 1 písm. a) zákna veřejný zadavatel uveřejní na prfilu zadavatele smluvu uzavřenu na veřejnu zakázku včetně všech jejích změn a ddatků. 30. Pdle 147a dst. 2 zákna veřejný zadavatel uveřejní pdle 147a dst. 1 písm. a) zákna celé znění smluvy neb rámcvé smluvy d 15 dnů d jejíh uzavření. Pkud veřejný zadavatel pstupval pdle 89 dst. 3 věty druhé zákna, uveřejní přílhy rámcvé smluvy d 15 dnů d sknčení účinnsti rámcvé smluvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění infrmace, u kterých t vyžaduje chrana infrmací a údajů pdle zvláštních právních předpisů. Pvinnst pdle 147a dst. 1 písm. a) zákna se nevztahuje na a) smluvy na veřejné zakázky maléh rzsahu, jejichž cena nepřesáhne Kč bez DPH, b) smluvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel pstupval v suladu s 18 dst. 1 písm. a) zákna, 18 dst. 2 písm. a) a c) zákna, 18 dst. 3 písm. e) zákna a 18 dst. 4 písm. d) zákna, 7

8 c) smluvy na plnění veřejných zakázek zadané na základě rámcvé smluvy neb v dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne Kč bez daně z přidané hdnty. K výrku I. tht příkazu 31. Zadavatel uzavřel dne s vybraným uchazečem Smluvu díl č na plnění předmětu veřejné zakázky. Cena veřejné zakázky dle čl. 5.1 předmětné smluvy činí ,60 Kč bez DPH. S hledem na psledně uvedené Úřad knstatuje, že ve vztahu k uveřejňvací pvinnsti zadavatele hledně předmětné smluvy nelze aplikvat výjimku zaktvenu v 147a dst. 2 písm. a), b) ani c) zákna, a zadavatel byl tedy pvinen předmětnu smluvu v suladu s 147a dst. 1 písm. a) zákna ve spjení s 147a dst. 2 zákna uveřejnit na svém prfilu d 15 dnů d jejíh uzavření, tj. d , avšak s hledem na skutečnst, že 15. den záknné lhůty připadal na sbtu, byl zadavatel pvinen uveřejnit předmětnu smluvu na svém prfilu d následujícíh pracvníh dne (viz 607 zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů), tj. d Z prfilu zadavatele ( však vyplývá, že zadavatel předmětnu smluvu ve lhůtě stanvené záknem na svém prfilu neuveřejnil, přičemž tak učinil až dne , tedy 39 dní p uplynutí záknné lhůty. 33. S hledem na výše uvedené má Úřad za prkázané, že se zadavatel dpustil správníh deliktu pdle 120 dst. 1 písm. b) zákna tím, že v rzpru s 147a dst. 1 písm. a) zákna ve spjení s 147a dst. 2 zákna neuveřejnil na prfilu zadavatele ( Smluvu díl č uzavřenu dne s vybraným uchazečem na plnění předmětu veřejné zakázky d 15 dnů d jejíh uzavření, tedy nejpzději d , nýbrž až dne , jak je uveden ve výrku I. tht příkazu. Ulžení pkuty 34. Úřad psudil pstup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnstem přistupil k ulžení pkuty pdle 120 dst. 2 písm. b) zákna, nebť zadavatel svým pstupem naplnil skutkvu pdstatu správníh deliktu pdle 120 dst. 1 písm. b) zákna. 35. Pdle 121 dst. 3 zákna ve znění účinném v dbě spáchání správníh deliktu dpvědnst právnické sby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad něm nezahájil řízení d 5 let de dne, kdy se něm dzvěděl, nejpzději však d 10 let de dne, kdy byl spáchán. Úřad ddává, že předmětné ustanvení byl s účinnstí de dne nvelizván, přičemž pdle 121 dst. 3 zákna účinnéh v dbě vydání tht příkazu dpvědnst právnické sby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad něm nezahájil správní řízení d 3 let de dne, kdy se něm dzvěděl, nejpzději však d 5 let de dne, kdy byl spáchán. 36. Úřad v šetřeném případě aplikval výjimku zaktvenu v čl. 40 dst. 6 Listiny základních práv a svbd a psudil případ pdle pzdějšíh zákna (zákna účinnéh v dbě vydání tht příkazu), nebť dspěl k závěru, že je pr zadavatele příznivější. Při psuzvání příznivsti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnsti, že zákn účinný v dbě spáchání správníh deliktu umžňval prti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším 8

9 časvým dstupem d kamžiku spáchání správníh deliktu či d kamžiku, kdy se něm Úřad dzvěděl. V návaznsti na psledně citvané ustanvení zákna prt Úřad před ulžením pkuty věřil, zda je naplněna pdmínka uvedená v 121 dst. 3 zákna ve znění účinném ke dni vydání tht příkazu. V šetřeném případě se Úřad spáchání správníh deliktu dzvěděl z pdnětu, který bdržel dne , přičemž správní řízení ve věci spáchání správníh deliktu je zahájen dručením tht příkazu. Vzhledem k tmu, že ke spáchání správníh deliktu vymezenéh ve výrku I. tht příkazu dšl dne , kdy marně uplynula záknná lhůta pr uveřejnění smluvy uzavřené na předmětnu veřejnu zakázku na prfilu zadavatele, Úřad knstatuje, že k uplynutí lhůty vymezené záknem pr zahájení správníh řízení nedšl. 37. Pdle 120 dst. 2 písm. b) zákna se za správní delikt ulží pkuta d Kč, jde-li správní delikt pdle 120 dst. 1 písm. b), e), f) neb g) zákna. 38. V daném případě se zadavatel dpustil správníh deliktu pdle 120 dst. 1 písm. b) zákna, za něž lze v suladu s citvaným ustanvením 120 dst. 2 písm. b) zákna ulžit pkutu d Kč. 39. Pdle 121 dst. 2 zákna se při určení výměry pkuty právnické sbě přihlédne k závažnsti správníh deliktu, zejména ke způsbu jeh spáchání a jeh následkům a k klnstem, za nichž byl spáchán. 40. Hlavním kritériem, které je dle výše citvanéh ustanvení rzhdné pr určení výměry pkuty, je závažnst správníh deliktu. Jde becnu kategrii pměřující rzsah dpadu knkrétníh deliktníh jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tht chráněnéh zájmu. Zákn pak demnstrativním výčtem vymezuje, c lze pd pjem závažnst správníh deliktu pdřadit (způsb jeh spáchání, jeh následky a klnsti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnut i k jiným klnstem, pkud jsu svjí pvahu pdstatné pr psuzení závažnsti správníh deliktu, a které by s hledem na skutkvé klnsti knkrétníh případu mhly být kvalifikvány jak plehčující či přitěžující. 41. Pkud jde způsb spáchání správníh deliktu, Úřad především uvádí, že v daném případě dšl pstupem zadavatele k prušení uveřejňvací pvinnsti zadavatele, jež je prjevem zásady transparentnsti, tedy základníh principu prvázejícíh pstup zadavatele. Na druhé straně nelze v žádném případě knstatvat, že by zadavatel zcela ignrval existenci zákna, resp. že by zcela ignrval existenci záknné úpravy uveřejňvacích pvinnstí. Jednal se tedy v tmt případě správní delikt nedsahující vyšší intenzity závažnsti. 42. Úřad dále při zvažvání výše pkuty přihlédl k následkům spáchání správníh deliktu. Tím, že zadavatel v daném případě neuveřejnil na svém prfilu v záknné lhůtě smluvu díl na plnění předmětu veřejné zakázky, byla způsbena situace, kdy byla ztížena mžnst kntrly (ať už širší veřejnstí či k tmu příslušnými rgány) pstupu zadavatele mim jiné z hlediska ddržvání principu hspdárnsti, účelnsti a efektivnsti při nakládání s veřejnými zdrji. Je přitm mžn becně knstatvat, že neuveřejnění, případně pzdní uveřejnění smluvy na veřejnu zakázku je nutné pvažvat za prušení důležité uveřejňvací pvinnsti, nebť tent dkument lze pkládat za jednu z nejzásadnějších listin uveřejňvaných v suvislsti se zadáváním veřejných zakázek. V případě veřejných zakázek maléh rzsahu (pkud jejich cena přesáhne hdntu 500 tis. Kč bez DPH), kde jejich uzavření žádné zadávací řízení dle 9

10 zákna nepředchází, se pak de fact jedná jediný dkument přízený zadavatelem v suvislsti s veřejnu zakázku, jehž uveřejnění zákn stanvuje. V tét suvislsti však Úřad knstatuje, že negativní dpad danéh pchybení byl d jisté míry limitván, nebť zadavatel následně předmětnu smluvu na svém prfilu uveřejnil, a t 39 dní p uplynutí záknem stanvené lhůty. Byť tedy není tent pstup zadavatele způsbilý zhjit jeh pchybení, snižuje negativní následky nezáknnéh pstupu zadavatele, nebť kntrla byla, byť pzději než zákn předpkládá, umžněna, přičemž tut skutečnst hdntí Úřad jak plehčující klnst. 43. Při určení výše pkuty přihlédl Úřad rvněž k hdntě předmětné veřejné zakázky, nebť lze knstatvat, že v zásadě existuje vzájemná závislst mezi závažnstí následků správníh deliktu pdle 120 dst. 1 písm. b) zákna a výší finančních prstředků vynakládaných v suvislsti s danu veřejnu zakázku (čím vyšší jsu výdaje, tím vyšší je zájem splečnsti na ddržvání uveřejňvacích pvinnstí ze strany zadavatele, resp. tím vyšší je míra hržení účelnéh vynakládání veřejných prstředků v případě jejich neddržvání). S hledem na zmíněné je pak třeba při úvahách výši sankce zhlednit cenu veřejné zakázky, nebť zjevně není na místě ukládat sankci např. ve vyšší výměře, než jaká je sama cena veřejné zakázky (zde ,60 Kč bez DPH). Úřad knstatuje, že výši ulžené sankce pkládá za přiměřenu právě i ve vztahu k ceně předmětné veřejné zakázky. 44. Úřad při stanvení výše pkuty zhlednil rvněž dbu, která uplynula d spáchání správníh deliktu uvedenéh ve výrku I. tht příkazu, nebť jak Krajský sud v Brně v rzsudku sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne judikval, je-li základním pžadavkem na záknnst ulžené pkuty její prprcinalita, pak hledisk dby, jež uplynula mezi spácháním správníh deliktu a jeh ptrestáním, je mžným (a někdy nutným) krektivem při úvahách hledně výše pkuty, k němuž má být přihlédnut na závěr těcht úvah; aplikace tht krektivu má zamezit, aby výše pkuty, jinak řádně stanvena pdle záknem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikvatelných i bez jejich výslvnéh vyjádření v zákně (kritérium přiměřensti s hledem na míru, ve které výše pkuty může půsbit pr delikventa likvidačně), celkvě nejevila znaky nepřiměřensti s hledem na prdlevu, která nastala mezi prušením právní pvinnsti a trestem, který za t byl ulžen. V rámci správníh trestání je ttiž třeba dstatečně silně vnímat, že časvý hriznt th, kdy se účastníkvi řízení (delikventvi) dstává knečnéh rzhdnutí ve věci, je neddělitelnu sučástí měřítek celkvé spravedlnsti řízení, a že čím je tent časvý hriznt delší, tím více se rzstřují kntury spravedlnsti jak v čích účastníka řízení, tak i v becném vnímání veřejnstí a veřejnéh mínění, cž celkvě slabuje důvěryhdnst státní mci. Je nepchybné, že s prdlužujícím se kamžikem ptrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanu sankcí a že dba mezi prušením právní pvinnsti a rzhdnutím sankci má i bezprstřední vliv na účel trestu, jehž má být ulžením knkrétní sankce dsažen. 45. Úřad při stanvení výše pkuty dále přihlédl i k eknmické situaci zadavatele, nebť vychází z maximy, že není přípustné ulžit takvu pkutu, která má likvidační charakter v tm smyslu, že by zmařila samu eknmicku pdstatu zadavatele. Z výrční zprávy zadavatele za rk vyplývá, že zadavatel k dispnval aktivy v celkvé výši 3 Dstupné na 10

11 ,- Kč. S hledem na právě uvedené má Úřad za t, že pkutu ulženu ve výši 1 500,- Kč nelze pvažvat nejen za likvidační (viz výše), ale ani za jeh eknmicku pdstatu nepřiměřeně zasahující (a v tmt smyslu nespravedlivu). 46. V suvislsti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pkuta ulžená zadavateli za neddržení pstupu stanvenéh záknem má splnit dvě základní funkce právní dpvědnsti, a t funkci represivní pstih za prušení pvinnstí stanvených záknem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení prušvání zákna, resp. k jednání, které je se záknem v suladu. Má-li pkuta tyt funkce splnit, je zřejmé, že musí být natlik intenzivní, aby byla zadavatelem pciťvána jak újma, nebť ulžením velmi nízké pkuty by nedšl k naplnění jejíh účelu, tj. sankce za prtiprávní jednání. Obdbně se vyjádřil i Krajský sud v Brně v rzsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne , ve kterém uvedl, že knkrétní frma pstihu musí půsbit natlik silně, aby d pdbnéh jednání dradila i jiné nsitele bdbných pvinnstí (preventivní funkce) a zárveň musí být pstih dstatečně znatelný v zadavatelvě materiální sféře, aby v něm byla dstatečně bsažena i jeh represivní funkce, aniž by byl všem pr zadavatele likvidačním. 47. V tmt smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své pdstaty vždy představuje nepříznivý zásah d majetkvé sféry pachatele správníh deliktu, který je spjen s úbytkem finančních prstředků, které mhly být případně investvány jinam. Krektivem tu tedy nemůže být tent nepříznivý zásah samtný, ale až situace, kdy by tent zásah nabyl likvidačníh charakteru. Krmě th se v knečném důsledku nemusí ulžená sankce prjevit (výlučně jen) ve sféře zadavatele, nebť je na něm, aby případně využil jiné právní nástrje, pmcí kterých je mžn uplatnit nárk na náhradu škdy prti knkrétním sbám, které zavinily prtiprávní stav, jenž vyústil v ulžení sankce. 48. Závěrem tedy Úřad k výši pkuty knstatuje, že ulžená pkuta naplňuje dstatečně bě shra zmíněné funkce, aniž by se zárveň jednal pkutu likvidační. 49. Úřad psudil pstup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistupil k ulžení pkuty. P zvážení všech klnstí případu Úřad ulžil pkutu ve výši 1 500,- Kč uvedenu ve výrku II. tht příkazu. 50. Pkuta ulžená ve výrku II. tht příkazu je splatná d jednh měsíce d nabytí právní mci tht příkazu na účet Celníh úřadu pr Jihmravský kraj zřízený u pbčky České nárdní banky v Brně čísl /0710, variabilní symbl IČO zadavatele. POUČENÍ Prti tmut příkazu lze pdle 150 dst. 3 správníh řádu pdat dpr ve lhůtě 8 dnů de dne jeh známení, a t u Úřadu pr chranu hspdářské sutěže Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jarše 1926/7, Černá ple, Brn. Lhůta pr pdání dpru běží de dne následujícíh p dni dručení tht příkazu. Pdáním dpru se příkaz ruší a řízení ve věci pkračuje. Lhůty pr vydání rzhdnutí začínají znvu běžet dnem pdání dpru. Zpětvzetí 11

12 dpru není přípustné. Příkaz, prti němuž nebyl pdán dpr, se stává pravmcným a vyknatelným rzhdnutím. JUDr. Jsef Chýle, Ph.D. místpředseda tisk úředníh razítka Obdrží Revírní bratrská pkladna, zdravtní pjišťvna, Michálkvická 967/108, Ostrava Vypraven dne viz tisk razítka na pštvní bálce neb časvý údaj na bálce datvé zprávy 12