temelínky Párty v zámeckém parku přilákala 1500 lidí

Časopis temelíky Jaderé elektráry Temelí ze Skupiy ČEZ ročík XIV. 3 / 2006 Kolaudace Temelía bude pokračovat Fiové staví ový jaderý blok a trvalé úložiště Temelí emá egativí vliv a turistiku, míí Jihočeši Párty v zámeckém parku přilákala 1500 lidí

2 OBSAH 4 ODSTÁVKA ZAČALA O TÝDEN DŘÍVE A BĚŽÍ DOBŘE 5 KOLAUDACE TEMELÍNA BUDE POKRAČOVAT 5 NA TEMELÍNĚ VYMĚNÍ PRASKLÉ LANO V KONTEJNMENTU 6 OD ROKU 2010 BUDOU DODÁVAT PALIVO NA TEMELÍN RUSOVÉ 6 DVĚ TŘETINY OBYVATEL ČR PODPORUJÍ ROZVOJ JADERNÉ ENERGETIKY 10 ZÁJEM O TEMELÍN MEZI VEŘEJNOSTÍ ROSTE 10 TEMELÍN NEMÁ NEGATIVNÍ VLIV NA TURISTIKU, MÍNÍ JIHOČEŠI 11 ČEZ CHCE INVESTOVAT AŽ 30 MILIARD KORUN DO OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE 11 LES KRÁLOVSTVÍ OPĚT VYRÁBÍ ELEKTŘINU 12 V DŘÍTNI OTEVŘELI NOVOU FOTBALOVOU TRIBUNU 13 HASIČI ZE ZVĚRKOVIC SEBRALI TEMELÍNSKÝM POHÁR 14 FOTBALOVÝ POHÁR TEMELÍNEK PŘED FINÁLE SLOVO ŠÉFREDAKTORA Vážeí čteáři, tak se ám ty TEMELÍNKY ějak zmešily. Při čteí v autobuse již koečě ebudeme při listováí v ich ohrožovat os svého souseda a rověž do tašky se yí vejdou lépe. I v takových souvislostech jsme přemýšleli, když jsme se pustili do změy tváře TEME- LÍNSKÝCH NOVIN. A při diskuzích ad tváří a obsahem ovi jsme arazili ještě a jedu věc. Zjistili jsme, že při ěkdy bouřlivých debatách jsme ai jedou eřekli TE- MELÍNSKÉ NOVINY, ale vždy to byly TEMELÍNKY. Se stejou zkušeostí jsme se setkali u ašich čteářů, což již emůže být žádá áhoda, ale zakořeěý lidový ázev TEMELÍNSKÝCH NOVIN. Tak proč epřizpůsobit ovému formátu i ázev? Taková otázka visela ve vzduchu při redakčích radách. Odpověď a i máte yí v rukou. Ao, právě čtete TEMELÍNKY a budeme rádi, když se vám budou líbit. Tvůrci TEME- LÍNEK se můžete stát i vy se svými dotazy, tipy a reportáže ze zajímavých akcí, zapojíte se do soutěží o cey. Tím vším přispějete k tomu, že TEME- LÍNKY budou prostorem pro iformace, které opravdu zajímají vás, aše čteáře. Prosím, posílejte ám své tipy a adresu: Odděleí komuikace JE Temelí, Václav Brom, 373 05 Temelí. Využít můžete i adresu elektroické pošty: vaclav.brom@cez.cz, ebo stačí zavolat a telefo 381 102 415, ebo a mobilí číslo 606 352 518. Těšíme se a vaše áměty, tipy a reportáž a dotazy. Václav Brom, šéfredaktor Temelíek 7 FINOVÉ STAVÍ NOVÝ JADERNÝ BLOK A TRVALÉ ÚLOŽIŠTĚ 8 PÁRTY V ZÁMECKÉM PARKU PŘILÁKALA 1500 LIDÍ 15 BÁRA ŠTĚPÁNOVÁ BODOVALA SKŘÍTKY ENERY 15 V NÁKŘÍ DOSTALI HOSTINEC ZA JEDNO PIVO TEMELÍNKY vydává Jaderá elektrára Temelí ze skupiy ČEZ. Adresa redakce: Jaderá elektrára Temelí, odděleí komuikace, 373 05 Temelí Telefo: 381 102 415, fax: 381 102 828 Registračí číslo: 330005590. Fotografie: Václav Brom, Bohumír Lagmaier a Ateliér U Beráka České Budějovice. Elektroickou podobu Temelíek ajdete a www.cez.cz

OTÁZKY A ODPOVĚDI 3 OTÁZKY A ODPOVĚDI Dotazy redakci TEMELÍNEK od ig. Josefa Krejčího z Jestřebic u Berartic. PŘÍJEMNÉ PROŽITÍ LETOŠNÍHO LÉTA VÁM PŘEJE REDAKCE TEMELÍNEK Jaký je v současé době stav úpravy vody v JE Temelí? Provozovaé techologie, jak ty, které vyrábí demieralizovaou vodu, tak ty, které upravují složeí vod v chladicích a techologických okruzích elektráry Temelí, jsou provozováy bez problémů v parametrech vesměs daleko lepších, ež byly staovey projektem. Jde o více techologií a je těžké a takto obecou otázku jedoduše odpovědět. Nejlepší by proto bylo, kdyby pa ižeýr Krejčí přijel přímo a elektráru Temelí a společě bychom cestu vody z Hěvkovické přehrady k techologickým zařízeím prošli. Jak je sledová průběh koroze tlakové ádoby jaderého reaktoru? a) V reaktoru jsou umístěy vzorky materiálů reaktoru, které se po jistých periodách vyjímají a zkoumá se stárutí materiálů reaktoru v podmíkách reálé provozí radiace. Na základě toho se určuje tzv. zbytková životost tlakové ádoby a vitřích kompoet. b) Dle ispekčího programu se provádí pravidelé ispekce zaměřeé a itegritu hlavích kompoet primárího okruhu. Používají se edestruktiví diagostické metody. c) Chemická služba elektráry Temelí sleduje a hodotí existeci a kocetraci korozích produktů v chladivu. d) Provádí se vizuálí kotrola stavu zařízeí primárího okruhu. Odpovídal vedoucí odděleí chemie elektráry Temelí ig. Václava Haus Akce otevřeí parku se ám moc líbila. Připravujete další? Na řadu podobých otázek jsme v tiskovém odděleí odpovídali po akci otevřeí zámeckého parku u Iformačího cetra elektráry Temelí, která proběhla 10. červa. Proto jsme se rozhodli využít prostoru v Temelíkách k odpovědi všem ašim čteářům. Dokočeím úpravy zámeckého parku byl vytvoře zajímavý prostor s velkým potecioálem pro pořádáí veřejých akcí, jako jsou dětské dy, kocerty, ale umíme si představit i divadelí představeí či cykloturistickou akci. Velký zájem lidí o otevřeí parku ám ukázal, že lidé teto atraktiví prostor dobře vímají a rádi přijedou. Byla by škoda jej v budoucu evyužít. Pro zbytek roku 2006 zatím se žádou další veřejou akcí epočítáme, ale do kaledáře akcí roku 2007 bychom rádi zámecký park zovu pro veřejost využili. Ale prostředí zámeckého parku si ašli občaé sami. A tak zde 7. červece 2006 proběhe historicky prví svatebí obřad. O de později si ho jako jede z cílů své spailé jízdy po jižích Čechách vybral i sraz veteráských automobilů, které vyjedou z Albrechtic ad Vltavou. A protože se blíží prázdiy, kdy člověk má více prostoru a času a cestováí, je a vás, zda si za zajímavý cíl zvolíte i procházku zámeckým parkem, spojeou s ávštěvou Iformačího cetra elektráry Temelí v zámečku Vysoký Hrádek. Odpovídal Václav Brom, šéfredaktor Temelíek www.cez.cz

4 JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN ODSTÁVKA ZAČALA O TÝDEN DŘÍVE A BĚŽÍ DOBŘE Odstávka prvího bloku, spojeá s výměou čtvrtiy paliva, byla pláováa a 10. červa, ale akoec byla zahájea o týde dříve, tedy 2. červa. Důvodem je áš odpovědý přístup k provozu bloků a jejich bezpečosti, která je pro ás prioritou. A tak, když se a prvím bloku při zkoušce regulačích orgáů začátkem červa projevil ázak zhoršeí stavu, ad ámi velice kozervativě staoveou úroveň, vedlo to techiky k jedozač ému rozhodutí zahájit odstávku o týde dříve, vysvětluje v úvodu krátkého rozhovoru posu termíu tiskový mluvčí elektráry Temelí Mila Nebesář. Určité sigály o změách v jaderém palivu v průběhu kampaě jste uváděli již delší dobu. Je to tak? Ao, iformace o tom, že palivo podléhá větším změám, ež dodavatel očekával, je ám zámá od koce roku 2004. Od té doby o všech zkouškách iformujeme veřejost a ašich webových strákách a společě s firmou Westighouse, která je dodavatelem paliva pro Temelí, se touto záležitostí zabýváme s plou odpověd- ostí. Provádí se pravidelé zkoušky regulačích orgáů reaktoru a obou blocích tak, abychom měli detailí iformaci, jak se palivo chová. Zkoušek bylo provedeo více ež dvacet a žádá z ich eobjevila edostatky, které by měly ohrožovat bezpečý provoz obou bloků. Například druhý blok je v tomto směru zcela bez problémů a současá odstávka pomůže i prvímu bloku. Co se v době odstávky a reaktorovém sále děje? Ve třetí červové dekádě již techici vyvezli všech 163 palivových souborů z aktiví zóy. Pracovíci firmy Westighouse provádějí a speciálím zařízeí kotrolu všech palivových souborů. Zjišťují jeho geometrii a těsost palivových proutků, kterých je v jedom souboru 312. Kostrukce paliva umožňuje při zjištěí etěsosti palivového proutku jeho výměu za jiý. Po provedeé kotrole se palivové soubory budou vracet postupě zpět, a to a místa, která určí po složitých výpočtech aši fyzici. Ti berou v úvahu obohaceí paliva uraem 235 a samozřejmě i míru jeho vyhořeí při dosavadím provozu. Celkem bude v reaktoru prvího bloku vyměěo 49 palivových souborů. Z ich bude 36 úplě ových a 13 využijeme z těch, které byly uložey v bazéu použitého paliva, který se achází v kotejmetu hed vedle reaktoru. Ale tato odstávka bloku určitě eí jeom o výměě čtvrtiy paliva v reaktoru? Máte pravdu. Všechy práce spojeé s letoší odstávkou prvího bloku zahrují ještě řadu kotrolích a diagostických prací a techologickém zařízeí primárího i sekudárího okruhu a měly by být ukočey za dva měsíce, tedy v srpu. Na její ukočeí prakticky aváže pravidelá odstávka druhého bloku. Budete a prvím bloku dělat ěco s turbíou? Ao, provede se pláovaá záměa upraveého vysokotlakého rotoru turbíy. Te ám umoží provozovat prví blok a plém výkou až do příštího roku. V tuto dobu by měly být vyrobey ové rotory moderí kostrukce. Ty zlepší spolehlivost turbíy a jejich celková účiost zvýší výko turbogeerátoru asi o tři proceta. Mirka Ledická

5 KOLAUDACE TEMELÍNA BUDE POKRAČOVAT Letos v květu Miisterstvo pro místí rozvoj ČR svým rozhodutím vrátilo proces kolau dace prvího bloku elektráry Temelí prakticky zpět a startoví čáru. Podle ekolo gických iiciativ tak elektrára jako ezkolaudovaá stavba pracuje bez právího pod kladu. To samozřejmě eí pravda. Elektrára Temelí pracuje a základě rozhodutí, které vydal stavebí úřad Krajského úřadu v Českých Budějovicích a vodopráví úřad v Týě ad Vltavou 14. prosice loňského roku, striktě odmítá tvrzeí ekologů Miroslav Husa, který má kolaudaci elektráry a starost. Právě proti tomuto rozhodutí se občaské iiciativy odvolaly, ale miisterstvo pro místí rozvoj zamítlo v dubu letošího roku toto odvoláí jako epřípusté. Jaderá elektrára Temelí kolaudačí rozhodutí prakticky obdržela, ale jako každé správí rozhodutí i toto rozhodutí mělo lhůtu pro odvoláí účastíků řízeí. Tuto lhůtu občaské iiciativy využily a o správosti vydaých kolaudačích rozhodutí budou rozhodovat adřízeé orgáy, tedy Miisterstvo pro místí rozvoj ČR a Krajský úřad v Českých Budějovicích. V této souvislosti je potřeba zdůrazit, že ze stray stavebích úřadů ebyly shledáy závady, které by vydáí vlastích kolaudačích rozhodutí bráily, doplňuje Miroslav Husa. Občaská sdružeí mají přizaou účast v řízeích, při ichž mohou být dotčey zájmy ochray přírody a krajiy chráěé zákoem č. 114/1992 Sb., o ochraě přírody a krajiy. Všecha správí rozhodutí jsou však v odpovědosti jiých orgáů a istitucí. Těmi jsou apříklad stavebí úřady, v případě Temelía i Státí úřad pro jaderou bezpečost, hasiči, hygieická staice, bezpečost práce atd. Avšak přístup těchto občaských iiciativ ke kolaudačímu řízeí jaderého zařízeí byl v jeho průběhu takový, že by je estraý pozorovatel považoval za ejdůležitější povolovací a rozhodovací orgáy, podotkl své zkušeosti z kolaudace Temelía Miroslav Husa. A jak by proces kolaudace měl pokračovat? Vzhledem k tomu, že miisterstvo pro místí rozvoj vydaé kolaudačí rozhodutí stavebího úřadu v květu zrušilo a celou věc vrátilo k ovému projedáí, tak by úředí postup měl pokračovat ásledými kroky. Nejdříve by mělo abýt práví moci rozhodutí miisterstva a úřady pravděpodobě přeruší řízeí. Následovat bude upraveá žádost elektráry o kolaudaci a poté zače ové projedáváí. Pro ás je důležité, aby se celý proces kolaudace podařilo uzavřít do koce letošího roku, kdy kočí povoleí k prozatímímu užíváí elektráry ve zkušebím provozu. Věřím, že se všechy admiistrativí kroky podaří udělat, uzavírá Miroslav Husa. Václav Brom NA TEMELÍNĚ VYMĚNÍ PRASKLÉ LANO V KONTEJNMENTU V rámci odstávky prvího bloku probíhá celá řada kotrolích a revizích prací a zařízeí. Kotrolovala se i ochraá obálka (kotejmet). Po kotrole jedoho z 96 předpíacích ocelových la atahovacím lisem došlo totiž ásledě k jeho praskutí. Každé ocelové lao má průměr 150 mm. Spleteé je ze 450 drátů a je atažeé silou 1000 tu, tj. jako by a každém laě bylo zavěšeo cca 1000 automobilů Škoda Fabia. Přesě takové lao bude yí spleteo přímo v areálu elektráry a ásledě vyměěo. Techici se tak v horkém červovém du zapotili, když museli astalou situaci operativě řešit. Protože zvládout spleteí ového laa v předpíací základě v areálu elektráry a ahrazeí prasklého ještě během odstávky, tedy do poloviy srpa, bude áročé, říká tiskový mluvčí elektráry Temelí Mila Nebesář. Podle projektu může být blok provozová až se čtyřmi chybějícími ocelovými lay, doplňuje Nebesář. Václav Brom www.cez.cz

6 SVĚTOVÁ ENERGETIKA OD ROKU 2010 BUDOU DODÁVAT PALIVO NA TEMELÍN RUSOVÉ Novým dodavatelem jaderého paliva pro Jaderou elektráru Temelí se od roku 2010 stae ruská společost TVEL. V tomto roce skočí kotrakt s americkou firmou Westighouse. Smlouvu a dodávky jaderého paliva pro dva temelíské reaktory podepsali v květu zástupci ČEZ, a. s. a ruské korporace TVEL. Společost ČEZ si vybrala ového dodavatele paliva pro Temelí ve výběrovém řízeí, kterého se kromě firmy TVEL účastil i stávající dodavatel - firma Westighouse. Smlouva zajišťuje dodávky paliva pro oba bloky a dalších 10 let, tedy až do roku 2020. Po dobu platosti smlouvy by měl TVEL dodat přibližě 400 tu paliva. Hodota celého kotraktu představuje řádově ěkolik miliard koru. Spolupráce s TVEL jako dodavatelem paliva pro česká jaderá zařízeí eí ičím ovým. TVEL je dlouholetým dodavatelem paliva pro druhou českou jaderou elektráru v Dukovaech. Jaderá elektrára Temelí má v jedom reaktoru 163 palivových kazet s celkem 92 tuami paliva. Každoročě se měí přibližě 1/4 paliva, tj. 40 kazet (23 tu paliva). Václav Brom Fotografie z letoší výměy jedé čtvrtiy paliva a prvím bloku elektráry Temelí. Toto palivo je ještě dodávkou americké firmy Westighouse. DVĚ TŘETINY OBYVATEL ČR PODPORUJÍ ROZVOJ JADERNÉ ENERGETIKY Jste vy osobě pro rozvoj jaderé eergetiky v aší republice? Údaje v procetech, součet odpovědí Určitě ANO + spíše ANO Podpora rozvoje jaderé eergetiky v České republice oproti miulému roku mírě vzrostla a dosáhla úrově roku 2002. Pro rozvoj jaderé eergetiky u ás jsou zhruba tři pětiy obyvatel. Vyplývá to z dubového průzkumu společosti STEM u reprezetativího vzorku obyvatel ČR - 1690 respodetů. Zdroj grafu: celostátí průzkum STEM (TRENDY 1999-2006) Rozvoj jaderé eergetiky častěji podporují muži ež žey (65 % : 54 %). Věk ai vzděláí v tomto případě emají výzamý vliv. Výrazou podporu rozvoji jaderé eergetiky vyjadřují ti, kteří v další části průzkumu říkají, že mají dostatek iformací o provozu elektráry Temelí (78 % : 37 %), proti těm, kdo tvrdí, že dostatek těchto iformací emají. Pavla Zváovcová ZE SVĚTA JADERNÉ ENERGETIKY ŠVÝCARSKO ENERGETICKÝ MIX SE BEZ JADERNÝCH ELEKTRÁREN NEOBEJDE Švýcarské sdružeí dodavatelů elektřiy zveřejilo aalýzu a zprávu dalšího vývoje eergetického trhu v zemi a uvádí, že pokud mají garatovat zajištěí bezpečosti dodávek eergií, tak se eergetický mix eobejde bez jaderých elektráre. Zpráva uvádí, že edostatek elektřiy ve Švýcarsku se zače projevovat již v roce 2020 a do roku 2035 má arůstat ročí spotřeba až a 85 TWh (des cca 60 TWh). Jádro potřebuje sice vyšší pořizovací ivestice a výstavba bloku trvá i 16 roků, ale a druhé straě má ejlevější provozí áklady během celého životího cyklu. Eergetická politika Švýcarska se má do budouca orietovat a jádro a ply, vzhledem k tomu, že současých pět jaderých bloků (40% podíl a výrobě) i s uvažovaou životostí 50-60 roků se bude odstavovat v období 2020-2045. Zdroj: NucNet, červe 2006

7 FINOVÉ STAVÍ NOVÝ JADERNÝ BLOK A TRVALÉ ÚLOŽIŠTĚ Fisko je v přípravách trvalého úložiště ejdále ze všech evropských zemí. S jeho zpro vozěím se počítá v roce 2020. Přípravé práce byly zahájey v roce 1983. Postupě byly vytipováy čtyři vhodé lokality, ze kterých vláda v roce 2000 vybrala lokalitu Olkiluoto, uvedl Veijo Ryhäe z eergetické společosti TVO (Teollisuude Voima Oy) a dodal, že rozhodutí vlády předcházel souhlas obce Olkiluoto. Úložiště bude ve skalím masivu v hloubce 520 metrů. Za přípravu úložiště zodpovídá společost POSIVA, kterou za tímto účelem založily eergetické společosti TVO a FORTUM, provozující fiské jaderé elektráry. Přepokládaé áklady celého projektu se pohybují ve výši 4,3 mld. EUR. Kapacita úložiště bude 5 500 tu urau a ukočeí provozu se předpokládá v roce 2100. Do jeho zprovozěí bude palivo umístěo ve skladech, které jsou v areálech obou elektráre. Do roku 1996 jsme použité palivo vozili do Ruska. V roce 1996 vstoupila v platost ová legislativa, a jejímž základě esmíme jaderý odpad vyvážet. A aopak v připravovaém úložišti může být ukládáo použité jaderé palivo pouze z ašich elektráre, doplil Ryhäe. V roce 2100 bude úložiště uzavřeo. Možost zpětého vyjmutí a vyzvedutí obalových souborů Fiové v současé době epředpokládají. Nový reaktor bude uvede do provozu v roce 2009 Fisko je také jediou zemí v Evropě, která v současé době buduje ový jaderý reaktor. Stavba třetího bloku jaderé elektráry Olkiluoto byla zahájea v roce 2004 a jeho uvedeí do provozu se očekává do 5 let. Ivestorem celého projektu je právě fiská eergetická společost TVO. Jed- á se o evropský tlakovodí reaktor EPR o celkovém elektrickém výkou 1600 MW, který bude dodávat fracouzsko-ěmecké kosorcium AREVA ANP (reaktorová část) a Siemes (turbíová část). Celkové áklady a projekt přepokládáme ve výši tří miliard euro, uvedla komuikačí maažerka společosti TVO Käthe Sarparata. Proces přípravy ového bloku elektráry Olkiluoto (OL 3) byl zaháje v roce 1998. Celou dobu byla příprava OL 3 provázea souhlasem fiské veřejosti. Dokoce regioy, ve kterých se acházejí stávající fiské elektráry, požadovaly, aby pátý fiský jaderý blok byl připravová a jejich území. V ašem regiou je vysoká míra ezaměstaosti. Výstavba dalšího jaderého zařízeí představuje pro aše obyvatele ové pracoví příležitosti. Zajímavé jsou také pro ás příjmy plyoucí do ašeho rozpočtu v podobě daě z emovitosti, objasil hlaví důvody podpory výstavby ové jaderky místími obyvateli předseda parlametu regiou Eurajoki Juha Jaakkola. Fiové jádro podporují Podpora místí samosprávy pro výstavbu ového zařízeí je ve Fisku klíčová. Fiské obce dispoují právem veta a mohou si sami rozhodovat o existeci ového jaderého zařízeí a svém území. Začátkem roku 2002 potvrdila výstavbu OL 3 fiská vláda a její rozhodutí ratifikoval v květu téhož roku také fiský parlamet. Podpora jaderé eergetiky se mezi fiskou veřejostí dlouhodobě pohybuje okolo 60 %. Máme pozitiví zkušeosti s jaderou eergetikou po dobu 20 let. Výroba elektřiy z jádra eprodukuje žádé emise a avíc sižuje aši závislost a dovozu elektrické eergie zejméa z Ruska," stručě shrul důvody podpory jaderé eergetiky ve Fisku Ami Rastas, bývalý výkoý viceprezidet TVO. V současé době jsou ve Fisku provozováy dvě jaderé elektráry (Olkiluoto a Loviisa) o celkovém výkou 2 660 MWe. Ročě obě dohromady vyrobí 22 terrawatthodi elektřiy, což pokrývá jedu třetiu celkové fiské spotřeby. Ta každoročě roste o 1,5 proceta. Loi dosáhla 85 terrawatthodi, přes poloviu odčerpal průmysl, především výroba papíru. Domácosti se a spotřebě podílely pětiou. Do roku 2020 se odhaduje, že se ročí spotřeba v zemi vyšplhá a 110 terrawatthodi. Nový jaderý blok by měl sížit emise oxidu uhličitého, aby Fisko dostálo svým závazkům v rámci Kjótského protokolu. Marek Sviták www.cez.cz

8 ELEKTRÁRNA A REGION PÁRTY V ZÁMECK PŘILÁKALA 1500 L Druhou červovou sobotu přijelo do zámeckém parku u Iformačího cetra Jaderé elektráry Temelí více jak 1500 lidí. Přilákalo je zábavé odpolede plé soutěží, muziky a divadla s ázvem Neje cyklistická párty s Leošem Marešem, která byla symbolickou tečkou za rekostrukcí zámečku Vysoký Hrádek a zovuoboveím uikátího pětihektarového zámeckého parku. Pořadatelé z elektráry Temelí zařídili sluíčko a modrou oblohu, což je v letoším jaru zázrak. Čtyři z vás si odvezou ová jízdí kola a další desítky výherců další cey. V programu si však určitě vybere každý z vás, tak se pojďme bavit, zahájil zábavé odpolede Leoš Mareš, který je celé vtipě provázel slovem.

9 ÉM PARKU IDÍ Moc se mi tady a jihu Čech líbilo. Bylo vidět, že stovky lidí moje vystoupeí opravdu baví, a tak jsem se ohromě bavil i já, usmíval se dvojásobý mistr světa a dvacetiásobý šampió republiky Josef Dressler v bike trialu, který cyklistické části programu předvedl tři strhující exhibičí vystoupeí free style show. Dokoce osmiásobý mistr světa v jízdě a vysokém kole Josef Zimovčák projížděl parkem a kole, kterým překoával kilometry i při loňské Tour de Frace a letoší Giro Italia. Zimovčák přivezl i zajímavou výstavu historických kol s možostí zkušebí jízdy pro zájemce z řad veřejosti. Jsem obrovsky překvape zájmem lidí o cyklistiku. Jak jsem se dozvěděl, tak dvě začeé cyklistické stezky zavedou cyklisty i do tohoto krásého parku. Další podél Vltavy prý vzike. Jsem rád, že cyklistické stezky vzikají, je to dobré pro lidi a jejich zdraví. A tato velká elektrára? Rozhodě rozvoji cyklistiky epřekáží. Naopak iformačí cetrum, a od dešího de i zdejší park, mohou být zajímavým cílem cyklistů, říká Josef Zimovčák. Areál zámeckého parku sobotí odpolede avštívili cyklisté všech věkových kategorií. Cestu a otevřeí zámeckého parku si akoec ve sluečé sobotě ašlo více jak 1 500 lidí, z ichž se do soutěží s hrací kartou zapojilo 1 322. Na kole přijelo 174 cyklistů. V průběhu zábavého odpolede využilo příležitosti k prohlídce iformačího cetra 500 ávštěvíků, z ichž ový třírozměrý film, v rámci sedmi představeí, zhlédlo 355 zájemců. Krátce po 18. hodiě přestřihl symbolickou pásku a vstupu do parku ředitel elektráry Temelí Miroslav Vilím. Od této chvíle předává aše elektrára oboveý zámecký park do užíváí veřejosti, která tak bude moci ávštěvu ašeho iformačího cetra spojit s příjemou procházkou pod koruami až 300 let starých stromů, uvedl při otevřeí Miroslav Vilím. Se sahou elektráry zaujmout turisty při jejich ávštěvě jižích Čech souhlasí jak starostové okolích obcí a měst, tak také představitelé apříklad Českých Budějovic a Týa ad Vltavou. Temelí se stává zámým ěčím jiým ež jeom výrobou elektrické eergie, řekl áměstek primátora Českých Budějovic Juraj Thoma. Starosta Týa ad Vltavou Karel Hájek uvedl: ČEZ ezastírá, že elektrára v jihočeské krajiě existuje, a to, že se saží přivést do jejího okolí turisty, považuji za velmi dobrý marketigový tah. Václav Brom

10 ELEKTRÁRNA A REGION TEMELÍN NEMÁ NEGATIVNÍ VLIV NA TURISTIKU, MÍNÍ JIHOČEŠI Obyvatelé Jihočeského kraje zaujímají ve vztahu elektráry Temelí k turistickému ruchu pozitivější postoje ež úhr obyvatel České republiky. Vyplývá to z dubového průzku mu společosti STEM, který se a teto ázor zeptal repreze tativího vzorku 1690 respo detů. Z hlediska krajů jsou to právě Jihočeši, kterých 51 % míí, že elektrára Temelí eovliv ňuje turistiku v kraji. Podobý ázor zastává i 48 % obyvatel kraje Vysočia, tedy z kraje, kde leží elektrára Dukovay. Obyvatelé krajů, a jejichž úze mí pracují dvě české jaderé elektráry, tak v ich evidí žádou překážku rozvoje turis tického ruchu v regiou. V rámci celé ČR si čtvrtia obyvatel myslí, že egativí vliv elektráry Temelí a turistiku existuje. Naproti tomu každý desátý obyvatel ČR si myslí, že právě elektrára Temelí se svým iformačím cetrem může zájem turistů o ávštěvu jižích Čech i vzbudit. Například v kraji Vysočia teto ázor zastává každý pátý obyvatel. Václav Brom Jak podle vás může jaderá elektrára ovlivňovat turistický ruch ve svém okolí? Například a Hluboké, v Týě ad Vltavou či v Českých Budějovicích. Zdroj grafu: STEM, celostátí průzkum dube 2006 ZÁJEM O TEMELÍN MEZI VEŘEJNOSTÍ ROSTE Graf srováí ávštěvosti IC JE Temelí v letech 2004-2006 Zdroj grafu: databáze IC JE Temelí *) údaje jsou k 15. červu 2006 ve srováí se stejým obdobím roku 2004 a 2005 Kotakty pro objedáí exkurze v IC elektráry Temelí: E-mail: ifocetrum.ete@cez.cz Telefo: 381 102 639, fax: 381 104 900 Iteret: www.cez.cz/exkurze-ete Od roku 1991 do 15. červa 2006 avštívilo Iformačí cetrum JE Temelí 263 873 ávštěvíků, ze kterých bylo 15 659 (5,93 %) zahraičích. Od začátku letošího roku do poloviy červa přijelo a iformačí cetrum 11 472 lidí, což je o 14 % více ež za stejé období 2005, kdy jich za celý rok přijelo 23 479. O tom, že zájem o ávštěvu Temelía roste, hovoří i fakt, že z prvích šesti měsíců roku dosáhly čtyři vyšší ávštěvosti ež v letech 2004 a 2005. Zároveň je letos i zvýšeý zájem o Temelí ze stray ciziců, jichž do poloviy červa přijela již téměř tisícovka. Převládají ávštěvíci z Rakouska a Německa. Velký zájem o elektráru Temelí mají v letoším roce Poláci, kterých letos přijelo již ěkolik stovek. Pavla Zváovcová

ZELENÁ ENERGIE 11 ČEZ CHCE INVESTOVAT AŽ 30 MILIARD KČ DO OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Eergetická Skupia ČEZ pláuje ivestovat v ásledujících 15 letech do rozvoje obovitelých zdrojů eergie celkem 30 miliard koru. Z toho zhruba 20 miliard koru přijde a výstavbu ových větrých elektráre. Společost ČEZ Obovitelé zdroje ze Skupiy ČEZ připravila poptávku a ákup vhodých projektů. Největší poteciál pro ejbližší období vidíme v oblasti větré eergie, protože techologický rozvoj již umožňuje vyrábět elektřiu z větru efektivě i v mimohorských oblastech. Jsme proto připravei realizovat všechy ekoomicky smysluplé projekty a ivestovat do rozvoje obovitelých zdrojů až 30 miliard koru v ásledujících 15 letech, řekl předseda představestva a geerálí ředitel ČEZ Marti Roma. Společost ČEZ Obovitelé zdroje připravila poptávku a ákup projektů větrých elektráre s tím, že miimálí výko jedé větré farmy by měl dosáhout 10 MW. Podmíky podpory rozvoje větré eergie jsou des již astavey tak, že při správém výběru lokality a typu zařízeí lze větré elektráry provozovat s dobrou ekoomickou ávratostí, uvedl ředitel společosti ČEZ Obovitelé zdroje Josef Sedlák. Připravey jsou tři scéáře rozvoje Skupia ČEZ má připravey tři scéáře rozvoje výroby elektřiy z obovitelých zdrojů do roku 2010. Podle ejižšího scéáře ( Malý scéář ) by se výroba z OZE zvýšila o 20 % (z 1,6 TWh v roce 2005 a 1,9 TWh v roce 2010). Pro ČEZ Obovitelé zdroje by to zamealo uvést V roce 2005 prošla malá vodí elektrára Les Království ve východích Čechách kompletí rekostrukcí a yí již dodává eergii do sítě. Celková výše ivestova- do provozu větré elektráry s celkovým istalovaým výkoem 100 MW. Podle Velkého scéáře by se celková výroba z OZE v rámci Skupiy ČEZ zvýšila o 100 % (a 3,2 TWh). Samotá ČEZ Obovitelé zdroje by měla provozovat větré elektráry o celkovém výkou 500 MW. Při výběru místa pro stavbu větrých elektráre chceme prioritě prozkoumat aše vlastí lokality, vysvětlil Sedlák a doplil, yí prověřujeme možost vstupu do projektu Větrý park Chomutov, který je aktuálě ejvětším v Evropě. Skupia ČEZ v roce 2005 zvýšila výrobu ých prostředků do moderizace dosáhla téměř 80 milioů koru. Elektrára je při svém maximálím výkou schopa vyrábět deě až 50 880 kwh, což je dodávka elektřiy přibližě pro 700 domácostí. Rekostrukce se podařila v rekordě krátké době a elektrára tak opět dodává do eergetické sítě čistou a ekologickou eergii, říká Ig. Josef Sedlák, geerálí ředitel společosti ČEZ Obovitelé zdroje. Elektrára Les Království je v provozu již od roku 1923, původí dvojčité kotlové turbíy Fracis byly ahrazey dvěma moderími horizotálími turbíami Fracis s celkovou hltostí 2x 6 m 3 /s, rekostruováy byly i rozvody vysokého a ízkého apětí. Moderizaci provedla společost ČKD Blasko Egieerig, a. s. Výko elektřiy z obovitelých zdrojů o 18 % proti roku 2004. Podíl Skupiy ČEZ a výrobě elektřiy z obovitelých zdrojů v ČR se zvýšil z 51 % v roce 2004 a 56 % v roce 2005. Evropská uie si v rámci své eergetické politiky staovila cíl zvýšit podíl výroby eergie z obovitelých zdrojů a úroveň 20 % do roku 2020. Česká republika si jako idikativí cíl staovila vyrábět 8 % eergie z obovitelých zdrojů v roce 2010. Pro splěí by bylo uté zvýšit v ČR výrobu z OZE zhruba dvojásobě. Mirka Ledická LES KRÁLOVSTVÍ OPĚT VYRÁBÍ ELEKTŘINU elektráry byl zvětše z původích 1120 kw a 2120 kw, tedy o 89 %. Hydrologické podmíky, tedy dostatek vody, je ale hlavím předpokladem, aby elektrára mohla běžet a plý výko, dodává Ig. Zdeěk Noll, vedoucí odboru Správa zařízeí. Společost ČEZ Obovitelé zdroje, která patří do Skupiy ČEZ a vyrábí stoprocetě čistou a ekologickou eergii, má ve svém portfoliu v současé době 21 vodích elektráre a jedu větrou farmu. Společost vyrábí Zeleou eergii především v malých vodích elektrárách, do budoucosti bude rozšířea výroba eergie z větru, biomasy a bioplyu. Šárka Beráková www.cez.cz

ORANŽOVÝ ROK 2006 1.7. Slavostí otevřeí dětského hřiště, Všemyslice 1.7. Slavostí verisáž 12. ročíku Vltavotýských výtvarých dvorků 2006, Městská galerie ART CLUB, Tý ad Vltavou 1.7. Začátek divadelí sezoy a vltavotýském otáčivém hledišti, William Skakespeare - Večer tříkrálový, Tý ad Vltavou 1.7. 2.7. Velká cea Protivía - ČEZ BMX - Mistrovství ČR MTB a BMX dráze, Protiví 5.7. Včelařský semiář k problematice chovu včelích matek, Temelí 5.7. Memoriál Pavla Macharta v kopaé, Všeteč 6.7. Fotbalový turaj O pohár starosty obce, Dívčice 7.7. Zahajovací kocert 34. ročíku Vltavotýských letích varhaích kocertů, kostel sv. Jakuba, Tý ad Vltavou 12 ELEKTRÁRNA A REGION V DŘÍTNI OTEVŘELI NOVOU FOTBALOVOU TRIBUNU Necelých deset měsíců trvala výstavba moderí tribuy pro 200 diváků, která má ve svém vitřku ové kabiy a zázemí pro fotbalový klub TJ Dříteň. Slavostí otevřeí tribuy pro veřejost proběhlo a fotbalovém stadiou v Dříti 8. červa 2006. Součástí slavostího otevřeí bylo i exhibičí utkáí hráčů domácího mužstva s výběrem amatérských fotbalistů z Jaderé elektráry Temelí. V getlemaském zápase akoec vyhráli domácí 3:1 a úspěšě tak ukočili fotbalovou sezou, ve které prví družstvo vyhrálo 1.B třídu a postoupilo do vyšší soutěže. 5.7. 9.7. Triatlo Tálí 2006, Tálí 8.7. Velká oslava 70. výročí založeí TJ Slavoj Temelí, TJ Slavoj Temelí 8.7. O pohár obce Dříteň - soutěž dobrovolých hasičů, Dříteň 14.7. 2. kocert 34. ročíku Vltavotýských letích varhaích kocertů, kostel sv. Jakuba, Tý ad Vltavou 15.7. Velký ČEZ letí GALAVAČER, Pod hrází, Lhota pod Horami 15.7. Bukovské hudebí léto, Dolí Bukovsko 16.7. 29.7. Meziárodí workcamp, staice Pomoc přírodě Semeec 17.7. 22.7. Mistrovství Evropy v baseballu žáků, Hluboká ad Vltavou Kabiy a sociálí zázemí, které se skrývá uvitř ové tribuy, bude pro dříteňské fotbalisty velkým příosem. Původí kabiy byly již evyhovující. Nová tribua pro dvě stovky diváků je takovým symbolickým dárkem obce fotbalistům za jejich výboré výsledky v soutěži a za postup do vyšší Starosta Dřítě Karel Lukáš (vpravo) a Mila Mušák z elektráry Temelí při otevřeí ové tribuy a kabi soutěže. Doufám, že ové podmíky přiesou ašim hráčům štěstí a pomohou jim udržet se v krajské soutěži, říká starosta Dřítě Karel Lukáš. Na komfort v ové tribuě se, podle starosty obce, mohou těšit hráči pěti mužstev TJ Dříteň, z ichž jsou dvě družstva dospělých a tři mládežická. Stavba ové tribuy byla fiacováa z rozpočtu obce. Velkou pomoc při realizaci akce pro ás představoval fiačí dar 1,1 miliou koru z Jaderé elektráry Temelí. Po výzamé pomoci elektráry při rekostrukci jídely u základí školy je to v krátké době další, velmi výzamý společý projekt aší obce a elektráry Temelí, doplňuje starosta Dřítě Karel Lukáš. Otevřeím ové tribuy, která ve svých útrobách skrývá ádheré šaty pro hráče a rozhodčí, však moderizace fotbalového stadiou zdaleka ekočí. Již v červeci se Dříteňští pustí do reovace hrací plochy. Současý trávík bude shrut. Dojde k vyrováí hřiště, které má od braky k brace spád přes jede metr. Bude provedeo ové dreážováí a pod ově založeý trávík bude polože systém automatického zavlažováí. Podzimí část soutěže sehrají fotbalisté a hřišti v sousedích Dívčicích a a jaře 2007 se vrátí a ový fotbalový trávík, doplňuje starosta Dříti Karel Lukáš. Václav Brom

18.7. 2.9. Divadelí léto Hluboká ad Vltavou 2006, Hluboká ad Vltavou 21.7. Oslavy 130. výročí založeí dobrovolého hasičského sboru v Protivíě, Protiví 21.7. ORANŽOVÉ KOLO a kole vyšlapaá elektřia pomůže Domovu sv. Aežky a Farí charitě Tý ad Vltavou, Náměstí Míru, Tý ad Vltavou 21.7. 3. kocert 34. ročíku Vltavotýských letích varhaích kocertů, kostel sv. Jakuba, Tý ad Vltavou HASIČI ZE ZVĚRKOVIC SEBRALI TEMELÍNSKÝM POHÁR 22.7. Lázeňský teisový turaj, Bechyě 22.7. Memoriál Miloslava Ježka v kopaé, fotbalové hřiště, Olešík 22.7. 32. ročík Memoriálu Ladislava Světela v kopaé, stadio FK Olympie, Tý ad Vltavou 22.7. 23.7. Vltavotýské letí slavosti, Náměstí Míru, Tý ad Vltavou 26.7. 9.9. Hudebí festival Hluboká ad Vltavou 2006, Hluboká ad Vltavou 28.7. Divadlo v trávě, Bechyě Posledí květový víked se v obci Temelí koala tradičí soutěž dobrovolých hasičů O pohár starosty obce. V soutěži, která byla v letoším roce součástí Temelíského Oražového roku, zvítězilo družstvo hasičů ze Zvěrkovic, jež tak po čtyřech letech přetrhlo vítězou šňůru hasičů z Temelía. V dětské soutěži zvítězilo družstvo Mileovic. Jedié vítězství ás dělilo od toho, že by putoví pohár zůstal atrvalo v Temelíě. Při počasí okořeěém občasým deštěm podávala soutěží družstva růzé výkoy. Nám apříklad áhlý poryv větru při prvím a edotažeí pravého proudu k ástřikové čáře při druhém útoku způsobil časovou ztrátu, takže při koečém součtu časů ám pohár vyfoukli hasiči ze Zvěrkovic, lituje jedatel temelíských hasičů Daiel Sládek. Přes promělivé počasí, kdy především árazový vítr byl velkou loterií, jsme viděli perfektí výkoy a velké asazeí všech družstev. Osobě se mi moc líbila vystoupeí mládežických družstev, která byla složea z chlapců i dívek. Právě v ich má hasičský sport v Temelíě výboré ástupce a i a zájmu diváků je vidět, že hasičský sport tady má tradici a své přízivce, uvedl tiskový mluvčí elektráry Temelí Václav Brom. O Pohár starosty obce Temelí soutěžilo celkem sedm dospělých družstev a čtyři dětské smíšeé posádky. Součástí programu byla i ukázka techiky profesioálího hasičského sboru Jaderé elektráry Temelí. Celého sportovího a společeského odpolede se zúčastilo více ež 250 lidí, kteří de zakočili a podvečerí diskotéce. Pohár je putoví a a vítězé družstvo ze Zvěrkovic s jeho získáím zároveň přešla poviost uspořádat další ročík soutěže v roce 2007, doplil Staislav Helige, starosta obce Temelí. Věřím, že i v příštím roce soutěž proběhe a výboré úrovi a i účast diváků bude vysoká, doplil starosta. Příští rok jim to určitě vrátíme a Pohár starosty vystavíme opět doma v Temelíě, slibuje soupeřům Daiel Sládek. Pavla Zváovcová 28.7. Závěrečý kocert 34. ročíku Vltavotýských letích varhaích kocertů, kostel sv. Jakuba, Tý ad Vltavou 29.7. Bukovské hudebí léto, Dolí Bukovsko 5.8. Velká cea okresu v hasičském sportu, Temelí 5.8. Memoriál bratrů Hauserových v kopaé - muži, Dříteň 6.8. Bechyňský festival dechových hudeb, Bechyě www.cez.cz

14 ELEKTRÁRNA A REGION 8.8. Hry lásky šálivé v podáí Jihočeského divadla České Budějovice, otáčivé hlediště, Tý ad Vltavou 9., 10., 11.8. Noc a Karlštejě, divadelí přestaveí DS Vltava, otáčivé hlediště, Tý ad Vltavou 12.8. Bukovské hudebí léto, Dolí Bukovsko 12.8. Nočí soutěž hasičských družstev, Mydlovary 12.8. Hudebí večery u Vltavy, hraje skupia APOLO, parkoviště pod kostelem, Tý ad Vltavou 12., 13., 14.8. Fafá Tulipá - hostující představeí Divadelího souboru Jiří z Poděbrad, otáčivé hlediště, Tý ad Vltavou 15. a 16.8. Noc a Karlštejě, divadelí přestaveí DS Vltava, otáčivé hlediště, Tý ad Vltavou 17.8. Kocert jihočeské skupiy NEZMAŘI, otáčivé hlediště, Tý ad Vltavou 19.8. Prví Oražová přehlídka dechových hudeb, Temelí 19.8. Hudebí večery u Vltavy, hraje skupia BEZEFŠEHO, parkoviště pod kostelem, Tý ad Vltavou 26.8. Letí Oražový ohejbalový turaj, Lhota pod Horami 26.8. O putoví pohár Skupiy ČEZ, oslavy 110 let založeí SDH, setkáí rodáků obce Malešice, Malešice FOTBALOVÝ POHÁR TEMELÍNEK PŘED FINÁLE Letos již po třiácté probíhá fotbalový Pohár TEMELÍNEK, který hrají družstva přípravek, tedy chlapců arozeých v roce 1998 a mladších. Na hřišti FK Olympie Tý se v květu a červu ode hrála dvě turajová kola, kterých se zúčastilo osm jihočeských mužstev. Odehraých 32 zápasů rozdělilo tabulku a dvě poloviy a mladé fotbalisty čeká fiálový turaj, který se v Týě hraje 7. září 2006 od 16 hodi. Nejlepší fiálovou čtyřku, která se utká o turajové vítězství, tvoří Vodňay, obhájci loňského prveství Čtyři Dvory, Lomice ad Lužicí a domácí Olympie Tý. Ve druhé skupiě o 5.-8. místo se střetou Bechyě, LOKO Č. Budějovice, SKP Č. Budějovice a Tábor. Očekávám zajímavé souboje o pohár pro vítěze, protože v prví čtveřici se utkají opravdu vyrovaá mužstva a vyhrát může každý. Osobě favorizuji Čtyři Dvory, které mají vyrovaý kádr šikových kluků. Velmi dobře hrají Vodňay a ejvětším překvapeím pro mě je Lomice, která hru staví a dvou kaoýrech Liskovi a Milaberském, kteří v odehraých dvou turajích vstřelili všech 17 braek Lomice. Čerým koěm je určitě domácí Olympie, která předvádí především solidí obrau. Jsem rád, že jsme letos zvolili teto tříturajový systém, ve kterém si mladí fotbalisté opravdu dobře zahrají, shrul šéfredaktor TEMELÍNEK Václav Brom. Na závěr turaje budou kromě pohárů pro ejlepší mužstva rozdáy i idividuálí cey pro ejlepšího hráče, brakáře a střelce. U střelců je situace velmi zajímavá, když a čele tabulky jsou Krejčí (Bechyě) s 11 brakami, před Samkem (LOKO), který dal gólů 10 a třetí je Lisko (Lomice) s 9 brakami. Bechyňský Krejčí v červu astřílel sedm braek a apříklad Táboru dokázal dát sám pět gólů. Ai ve druhém turaji se střelecky eprosadil ikdo z SKP Budějovice, který jako jedié mužstvo zatím evstřelil žádou braku, ale dobrou obraou dokázal uhrát dvě bezbrakové remízy. Naopak ejvíce braek, a to 24, dali chlapci ze Čtyř Dvorů, jichž se do listiy střelců zapsalo deset. Fiále bude určitě apíavé, doplňuje Brom. Mirka Ledická 26.8. Beátská oc - plavba a osvětleých raftech pro veřejost, Tý ad Vltavou 26.8. Fotbalový turaj Josefa Mikšovského, Žimutice 26. 28.8. Svatobartolomějská pouť, Chrášťay

15 BÁRA ŠTĚPÁNOVÁ BODOVALA SKŘÍTKY ENERY Devateáctého květa proběhla v Městské galerii ART CLUB Tý ad Vltavou verisáž výstavy malířky Viktorie Chaloupkové. Současě bylo v podloubí galerie vystaveo 19 obrázků dětí ze šesti základích škol, které postoupily do fiálového kola malířské soutěže Malujeme se skřítky ENERY. Jedím z porotců, kteří vystaveé obrázky a pětistupňové školí stupici bodovali, byla herečka, zpěvačka a moderátorka Bára Štěpáová. Během verisáže své body také rozdal starosta Týa ad Vltavou Karel Hájek i malířka Viktorie Chaloupková. V průběhu květa a červa se k bodováí přidala řada dalších osobostí ze světa uměí, starostů i zástupců elektráry Temelí, která je geerálím parterem této výtvaré soutěže. Do fiále se vybíralo ze 444 obrázků Úvodí školí kola malířské soutěže a téma Léto se skřítky ENERY ebo skřítci ENEŘI a ávštěvě v aší obci proběhla v šesti základích školách v Týě ad Vltavou (Malá Straa, Hliecká), Dříti, Olešíku, Temelíě a Nezašově v závěru duba a počátkem květa 2006. Zúčastilo se jich 579 žáků, kteří odevzdali 444 výkresů. V kategorii žáků 1. stupě ZŠ (tedy do 5. třídy) se a šesti školách zúčastilo 417 dětí s počtem 284 odevzdaých výkresů. V kategorii žáků 2. stupě (6.-9. třída ZŠ) malovalo ve třech školách 162 žáků, stejý byl i počet odevzdaých výkresů. Do fiálového kola školy vybraly vždy dva obrázky v každé kategorii, které je yí reprezetují. Celkem se tak fiále účastí osmáct obrázků a vystave je i jede obrázek esoutěží, který vytvořil evidomý desetiletý Petr Vodráček ze školy v Dříti. Všechy tyto fiálové obrázky se Bára Štěpáová k roli porotce přistupovala zodpovědě a všechy obrázky si pečlivě prohlédla. staou součástí katalogu umělců, který vyjde u příležitosti 12. ročíku Vltavotýských výtvarých dvorků. Podobou soutěž jsme ve spolupráci s galerií v Týě uspořádali již letos v ledu k 10. výročí vziku galerie. Té se však zúčastily pouze vltavotýské školy a orgaizace. Nyí jsme soutěž rozšířili do šesti škol a rádi bychom v příštím roce podobou soutěž uspořádali pro všechy školy, které leží v třiáctikilometrové zóě havarijího pláováí kolem elektráry Temelí, říká tiskový mluvčí JE Temelí Václav Brom. A jak to bude ve fiále? Po zhodoceí obrázků 12 porotci zůstaou vždy tři ejlépe ohodoceé obrázky v každé kategorii, které se staou součástí výstavy 12. Vltavotýských výtvarých dvorků v Městské galerii ART CLUB v Týě ad Vltavou, která zače 1. červece 2006. Zároveň si školy, z ichž bude vítězá šestice obrázků s ENERY, mezi sebe rozdělí 16 tisíc koru, za které si akoupí potřeby pro výtvarou výchovu. Výtvará soutěž školáků je jedou z doprovodých akcí projektu Oražový rok, který se rozběhl v 21 obcích kolem elektráry Temelí. Pavla Zváovcová V NÁKŘÍ DOSTALI HOSTINEC ZA JEDNO PIVO Maželé Voráčkovi se před čtyřiceti lety rozhodli darovat obci Nákří budovu místího hostice. Podle dochovaého zápisu darovali maželé budovu občaům obce za jedo pivo, říká starosta obce Nákří Pavel Božovský, který jako poděkováí Voráčkovým za jejich dar odhalil pamětí desku a darovaé budově hostice. Jediým žijícím účastíkem jedáí o darováí budovy hostice maželů Voráčkových s občay Nákří je pa Staislav Kartous, který ám může potvrdit celou událost, dodává Pavel Božovský. Darovaá budova se tak stala jediým hosticem obce a zároveň i místem, kde se mohli občaé scházet a diskutovat o děí v obci. Obec Nákří provedla a budově hostice rozsáhlou rekostrukci, která zahrovala rozšířeí sálu, výstavbu sociálího zařízeí a ové kuchyě. Obec Nákří zařadila tuto akci do projektu Oražový rok 2006, který je společým projektem Jaderé elektráry Temelí a 21 obcí ležících v okolí elektráry a je zaměře a podporu kultury, sportu a společeského života. Markéta Mikešová www.cez.cz

ČTENÁŘSKÁ FOTOSOUTĚŽ Redakce Temelíek vyhlašuje letí ČTENÁŘSKOU FOTOSOUTĚŽ s tématy: ORANŽOVÝ ROK 2006 PŘES OBJEKTIV FOTOAPARÁTU ÚLOVEK, KTERÝ JSEM NEČEKAL Soutěž je vyhlášeá pro kategorie: MLÁDEŽ DO 15 LET VŠICHNI STARŠÍ 15 LET Během prázdi určitě avštívíte ěkterou akci Oražového roku 2006. Prázdiový program je otiště v Temelíkách. Nezapomeňte fotit a poslat fotografie do soutěže a téma Oražový rok 2006 přes objektiv fotoaparátu. Druhá kategorie patří símkům, které mě jako autora akoec velmi překvapily a teprve po jejich prohlédutí a počítači jsem zjistil, co zajímavého jsem ulovil. Do této kategorie patří i fotografie, ke kterým se váže zajímavý příběh (příhoda) a i tu, maximálě v deseti větách, pošlete se soutěžím símkem. Uzávěrka soutěže je 7. srpa 2006. Své símky posílejte v digitálí podobě v rozlišeí max. 1600 x 1200 pixelů a adresu vaclav.brom@cez.cz. V e-mailu uveďte své jméo, příjmeí, věk, adresu bydliště a kategorii, do které svůj símek zasíláte. Tři ejlepší síky z každé kategorie budou otištěy v Temelíkách a autoři obdrží hodoté věcé cey.