Termodynamika NANOsystémů



Podobné dokumenty
Fázové a chemické rovnováhy v nanosystémech

Využití kalorimetrie při studiu nanočástic. Jindřich Leitner VŠCHT Praha

Zkouškový test z fyzikální a koloidní chemie

Fáze a fázové přechody

SMR 1. Pavel Padevět

Q N v místě r. Zobecnění Coulombova zákona Q 3 Q 4 Q 1 Q 2

V xv x V V E x. V nv n V nv x. S x S x S R x x x x S E x. ln ln

Využití kalorimetrie při studiu nanočástic. Jindřich Leitner VŠCHT Praha

Konstrukční a technologické koncentrátory napětí

Fyzikální chemie nanomateriálů. Příklady

Příklady elektrostatických jevů - náboj

Magnetokalorický jev MCE

ÚČINNOST KOTLE. Součinitel přebytku spalovacího vzduchu z měřené koncentrace O2 Účinnost kotle nepřímou metodou Účinnost kotle přímou metodou

Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn

Geometrie. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

II. Statické elektrické pole v dielektriku. 2. Dielektrikum 3. Polarizace dielektrika 4. Jevy v dielektriku

1. Dvě stejné malé kuličky o hmotnosti m, jež jsou souhlasně nabité nábojem Q, jsou 3

Jednosložkové soustavy

POTENCIÁL ELEKTRICKÉHO POLE ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ

Interakce mezi kapalinou a vlákenným materiálem

Rozklad přírodních surovin minerálními kyselinami

Fázová rozhraní a mezifázová energie

Fázové rozhraní - plocha,na které se vlastnosti systému mění skokem ; fáze o určité tloušťce

Termochemie { práce. Práce: W = s F nebo W = F ds. Objemová práce (p vn = vnìj¹í tlak): W = p vn dv. Vratný dìj: p = p vn (ze stavové rovnice) W =

Klasická termodynamika (aneb pøehled FCH I)

Československá společnost pro růst krystalů ČVUT FEL Praha, 30. března 2006, 13:30

FYZIKÁLNÍ CHEMIE chemická termodynamika

Cvičení z termomechaniky Cvičení 6.

Podpora digitalizace a využití ICT na SPŠ CZ.1.07/1.5.00/


Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Termomechanika 4. přednáška

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

FYZIKÁLNÍ CHEMIE I: 2. ČÁST

Chemické reaktory. Chemické reaktory. Mikrokinetika a Makrokinetika. Rychlost vzniku složky reakcí. Rychlost reakce

2.1 Shrnutí základních poznatků


Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Hlavní body. Úvod do dynamiky. Dynamika translačních pohybů Dynamika rotačních pohybů

1. Fázové rozhraní 1-1

Termodynamika a živé systémy. Helena Uhrová

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 tel února 2013

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Spojité rozložení náboje

Elektroenergetika 1. Termodynamika

Fyzika. Fyzikální veličina - je mírou fyzikální vlastnosti, kterou na základě měření vyjadřujeme ve zvolených jednotkách

Kinetika spalovacích reakcí

ď š š ž ž ž Ó ž ď Ó š š ď Ť č č ť š ď Ť Ř š š č šš č ď ď Ť ž č Ť Ť Ť ď Š Í š Ť ď Ě Ť š ž ž č ž Ť ž Š Ť č č č Í ž š Š Í š ž ď Ť š ž č č Ť ž č š Ťš Ť č

Geometrie. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Fyzikální chemie nanomateriálů. Příklady

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Opakování: Standardní stav þ ÿ

Výslednice, rovnováha silové soustavy.

13) 1. Číselné obory 1. 1, 3

Počet atomů a molekul v monomolekulární vrstvě

PŘEDNÁŠKA 6 INTEGRACE POMOCÍ SUBSTITUCE

4. konference o matematice a fyzice na VŠT Brno, Fraktály ve fyzice. Oldřich Zmeškal


6. Stavy hmoty - Plyny


ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta biomedicínského inženýrství. Teplotní vlastnosti

Otto DVOŘÁK 1 NEJISTOTA STANOVENÍ TEPLOTY VZNÍCENÍ HOŘLAVÝCH PLYNŮ A PAR PARABOLICKOU METODOU PODLE ČSN EN 14522

Řešené úlohy ze statistické fyziky a termodynamiky

Krystalizace, transformace, kongruence, frustrace a jak se to všechno spolu rýmuje

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Proudění plynu vakuovým potrubím

2.1.2 Jaký náboj projde proudovodičem, klesá-li v něm proud z 18 A na nulu tak, že za každou sekundu klesne hodnota proudu na polovinu?

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. II. Termodynamika

Fenomenologická termodynamika

Adsorpce. molekulární adsorpce: (g) (s), (l) (s)/(l),... iontová adsorpce Paneth Fajans. výměnná iontová adsorpce, protionty v aluminosilikátech

Kovy - model volných elektronů

- 1 - Obvodová síla působící na element lopatky větrné turbíny

. a) Vyjdeme ze sch matu na ob. R. Obvodem poch z poud o efektivn hodnot I = U=Z kde Z je velikost celkov impedance Z = Ri +!L ; : P i ezonanci plat O

NAMÁHÁNÍ TEPENNÉ STĚNY: LIDSKÁ BŘIŠNÍ AORTA

Jízdní odpory. Téma 4 KVM. Teorie vozidel 1

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Mechatronické systémy s elektronicky komutovanými motory

f f i J 'ji ~ e~ ~fij:1 Ef i' =f; i~i ~~~= 1 f f j r ia:g~ ~. !Ii ~.e ~ = [ ~!- o ~"" i~!~~ ~. ~ ;. f f 1- J J f - f I ~ ~fj .g (t.. a '~g-!


Duktilní deformace, část 1


v 1 = at 1, (1) t 1 = v 1

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019

1. Cvičení: Opakování derivace a integrály

2.2. Klasifikace reverzibilních elektrod

elektrony v pevné látce verze 1. prosince 2016

5.3.4 Využití interference na tenkých vrstvách v praxi


Aplikované chemické procesy


Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. II. Termodynamika

1141 HYA (Hydraulika)

9. Struktura a vlastnosti plynů

1. Látkové soustavy, složení soustav

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

Houževnatost. i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie)

NUMERICKÝ MODEL TUHNUTÍ KRUHOVÉHO PŘEDLITKU PRO ON-LINE MONITORING NUMERICAL MODEL OF ROUND BLANK SOLIDIFICATION FOR

Pracovní list č. 6: Stabilita svahu. Stabilita svahu. Návrh či posouzení svahu zemního tělesa. FS s

Transkript:

Temodynamka NANOsystémů One nanomete s one bllonth of a mete. It s a magcal pont on the scale of length, fo ths s the pont whee the smallest man-made devces meet the atoms and molecules of the natual wold. 4.3.009 (Pofesso Eugen Wong, Assstant Decto of the Natonal Scence Foundaton, 1999) 1 Obsah přednášky 1. Úvod 1.1 Základní vztahy chemcké temodynamky. Temodynamka povchů a fázových ozhaní.1 Geomete fázových ozhaní, tva a velkost nanočástc. Povchová páce, povchové napětí (suface stess).3 Gbbsův koncept povchové velčny (suface excess popetes).4 Youngova-Laplaceova ovnce Kontakce paametů elementání buňky v nanočástcích.5 Povchová/mezfázová enege Odhady a koelace mezfázové enege sl Odhady a koelace povchové enege lg Odhady a koelace povchové enege sg.6 Kohezní enege nanočástc 4.3.009

Sze-dependent themodynamcs Makotemodynamcký pops systémů malých (nanometových) ozměů. Vychází z klascké (Gbbsovy) temodynamky, nezavádí se žádné další temodynamcké funkce. Lze užít po jednotlvé částce (0D), vlákna (1D) tenké vstvy (D). V důsledku zmenšování ozměů objektů (půměů částc nebo vláken a tlouštěk tenkých vstev) významně vzůstá podíl povchových atomů, jejchž vlastnost (tepelné vbace, vazebná enege, ) se lší od vlastností atomů v objemu. To se pak pojeví jako závslost vlastností celého objektu na jeho ozměu. V případě zakřvených ozhaní (částce a vlákna) exstuje ozdíl tlaku na konvexní (vně) a konkávní (uvntř) staně ozhaní, kteý je nepřímo úměný velkost (půměu) - Youngova-Laplaceova ovnce. Poznámky: - Po daný poblém exstuje více přístupů: T F kohezní enege, vbace atomů, ovnováha (s)-(l). - Obecná závslost na 1/h, někteé modely jsou vhodné jen po učtý obo h. - Řada zjednodušení (geometcké představy, ) a omezení (ndvduální nanočástce). - Obázky z publkací copyght. 4.3.009 3 4.3.009 4

Altenatvní přístupy Nanothemodynamcs Koncept navžený T.L. Hlem po temodynamcký pops malých systémů. U dutot = TdStot pdvtot + µ dn,tot + Ed N, E = (subdvson potental) N S, V, n tot tot,tot Non-extensve statstcal mechancs Koncept navžený C. Tsallsem q 1 p Sq = k, Sq(A-B) = Sq(A) + Sq(B) + (1 q) Sq(A) Sq(B) q 1 4.3.009 5 1.1 Základní vztahy chemcké temodynamky Spojené fomulace uzavřený systém U, du = TdS pdv +δ w H = U + pv, dh = TdS + Vdp+δ w F = U TS, df = SdT pdv +δ w G = H TS = U + pv TS, dg = SdT + Vdp+δ w Chemcký potencál U H F G µ = = = = n n n n SV, S, p TV, T, p 4.3.009 6

1.1 Základní vztahy chemcké temodynamky Spojené fomulace otevřený systém du = TdS pdv + δ w + µ dn dh = TdS+ Vdp+ δ w + µ dn df = ST d pv d + δ w + µ dn dg = SdT + Vdp+ δ w + µ dn Gbbsova-Duhemova ovnce SdT Vdp+ n dµ = 0 4.3.009 7 1.1 Základní vztahy chemcké temodynamky Podmínky temodynamcké ovnováhy j k µ = µ, = 1,,..., N, j, k = 1,,..., F [ ] dg = 0, G mn, (uzavřený systém, w = 0, T, p ) Clapeyonova ovnce dp H = dt T V α β m α β m 4.3.009 8

Geomete fázových ozhaní 4 3 A 3 da da d 8π V = π, A= 4 π, =, = = = 3 V dv dv d 4π Lokální křvost v bodě P (1D) c = 1 Lokální křvost v bodě P (3D) c pncpal nomal cuvatue H local mean cuvatue H cmax + cmn 1 1 1 = = + mn max 4.3.009 9 Tva a velkost částc C(da) S(da) Ge(da) Nanočástce tvořené 10000 atomy G = G + G + G + G tot bulk suf edge cone 4.3.009 10

Tva a velkost částc Tvaový fakto α (shape facto) Apat α =, Vpat = V A α 6 4 π 3 6a 3 6 = = = 3 = 4π 4π π 1,407 Podíl povchových atomů η (suface-to-volume ato) σ σ σ at 4π at 3 at 3 N V A d d d η = = = = = N V V π ( 43) σ σ σ 4π at 3 at 3 bulk bulk σ ( 43) π 4π d 3 at at N V V d d η = = = = = N V V V d mn = 3d at 4.3.009 11 Povchová páce K vytvoření nového povchu (fázového ozhaní) je třeba vynaložt učtou pác (w suf ). Označme symbolem suf vatně vykonanou pác, kteou musí uzavřený systém vykonat př vytvoření jednotkové plochy povchu. δ w suf = suf d A du TdS pdv δw TdS pdv d A, U = + suf = + suf suf = A SV, 4.3.009 1

Povchová páce Vytvoření nového povchu a = 1 Anew A old = 43 a = 1/ () - Revesblně vykonaná páce př vznku jednotkové plochy nového povchu dělením tělesa, tj. bez elastcké defomace (skalání velčna) jsou přeušeny vazby mez atomy, na novém povchu se objeví nové atomy, jsou zachovány délky vazeb, nemění se atomová hustota povchu. Tento poces je někteým autoy označován jako plastcká defomace a příslušná páce jako w plast. δ w = d A, w = A plast plast plast plast 4.3.009 13 Povchová páce Elastcká defomace jž exstujícího povchu c = a.(1-y) 1 Anew Aold = y + y + x 3 3 ( 1 ) ( 1 )( 1 ) a = 1 b = a.(1+x) (f) - Revesblně vykonaná páce př vznku jednotkové plochy nového povchu elastckou defomací jž exstujícího povchu tělesa nejsou přeušeny vazby mez atomy, na novém (defomovaném) povchu se neobjeví nové atomy, mění se atomová hustota. Specfcká povchová páce (na jednotku plochy) je v tomto případě nazývána povchové napětí (suface stess). V obecném případě je povchové napětí f tenzoem, po zotopní postředí je to skalá. δ w = fd A, w = f A elast elast elast elast 4.3.009 14

Povchová páce δ w δw δw A suf = plast + elast = suf d suf daplast = + da da da elast f Izotopní postředí (f je skalá) f ( A) = A f = + A A Po kapalny f = 4.3.009 15 Temodynamcký pops fázových ozhaní Gbbsova temodynamka fázových ozhaní (suface excess popetes) Jednosložkový uzavřený systém [n,v ] α α Dvdng suface, σ,, β β σ α β = σ α β n n n n U = U U U σ α β S = S S S σ α β V = V V V = 0 α β σ Z = Z + Z + z A α β σ dz = dz + dz + z da 4.3.009 16

Temodynamcký pops fázových ozhaní α β σ U = U + U + u A α β σ du = du + du + u da,,, ϕ ϕ ϕ ϕ = +µ 1 1 du TdS pdv dn α α α β β β σ µ 1 1 µ 1 1 du = TdS pdv + dn + TdS pdv + dn + u da= ( ) ( ) µ 1( 1 1 ) σ σ ( d d ) d µ 1 1d d σ σ ( µ 1 1) α β α β α β σ = T ds + ds p dv + dv + dn + dn + u da= = T S s A p V Γ A+ u A= = TdS pdv + u Ts Γ da σ σ σ σ 1 1 1 1 1 1 = u Ts µ Γ = f µ Γ = g µ Γ σ σ σ σ = u Ts = f = g U F G = = = A A A SV, TV, T, p 4.3.009 17 Youngova-Laplaceova ovnce (1805) ( ϕ ) ϕ ( ϕ) F = Fsn 1 d F1 d = 1 f d z ( ) F = 4F = f dϕ f α z β ( dϕ ) = ( dϕ) + ( dϕ) p p f p α α β p = β f p p = H f Mechancké odvození ovnováha sl x A F = fdφ F z = Fsn(½dφ) úhel ½dφ F = fdφ A polomě z F α = p α da plocha da = (dφ) x B F β = p β da úhel dφ z 4.3.009 18

Youngova-Laplaceova ovnce (1805) Temodynamcké odvození páce př vznku nového povchu Uzavřený ystém [V,n ], pouze vatné děje V β, p β, T V α, p α, T Př stálé teplotě změníme objem fáze α o dv α (fáze β dv α = -dv β ) a plochu ozhaní o da) du = δ w + δ w = vol suf α α β β = p dv p dv + da= 0 ( ) α β α p p dv = da αβ α β da da αβ ( p p ) = αβ = αβ = 4.3.009 19 dv α Ad Kontakce paametů elementání buňky v nanočástcích s g f p = p p = m s m g ( β ) V ( p ) = V ( p )exp p s m g Vm( p ) Vm( p ) = ε g V = β p V ( p ) ε V 1 Vm β = Vm p V fβ = = V a V fβ = = a 3V 3 T 4.3.009 0

Mezfázová enege sl Expementální stanovení a) Metoda maxmálního pochlazení př homogenní nukleac (s)-fáze (Tunbull, 1949) 4 3 3 F G = π GV + 4π sl * G 16π ( ) J exp, G = kt B * 3 sl 3 F ( GV ) b) Měření kontaktních úhlů (Youngova ovnce) (sol) (lq) φ sl lg (gas) sg ϕ sl = sg lg cos 4.3.009 1 Mezfázová enege sl Expementální stanovení c) Měření dhedálních úhlů (sol) ss φ sl sl (lq) (sol) sl = ss ( ϕ ) cos 4.3.009

Mezfázová enege sl Koelace a) Tunbull, 1950 F Hm sl = Csl N 13 3 A V m,s 600 sl = 0,49 H F m /N A 1/3 V m,s /3 500 sl /mj m - 400 300 00 100 0 0 400 800 100 1600 000 H F m /(N A1/3 V m,s /3 ) 4.3.009 3 Mezfázová enege sl Koelace b) Dglov, 004 F kt B T sl ( T) = 3 a1 + a F ηvm,s T 600 sl /mj m - 500 400 300 Ge S Re W Os 00 100 sl = 0,51 T F /3 /V m,s 0 0 00 400 600 800 1000 T F /V m,s /3 4.3.009 4

Mezfázová enege sl závslost na velkost částce A 4 f β = sl sl f = sl + A sl + A A 3 A A A 4 fβ = = A 3 ( f ) ( f ) sl sl sl sl lze ntepetovat jako změnu hodnoty mezfázové enege sl př změně plochy fázového ozhaní o A v důsledku zmenšení poloměu částce. Po (ovnné ozhaní), sl, = sl,. 4 f β = = 3 ( f ) sl sl, sl, sl, sl, sl, ( f β sl, ) 1 4 3 = 1 4 3 ( fβ ) 4.3.009 5 Mezfázová enege sl závslost na velkost částce sl, sl, ( f β sl, ) 1 4 3 = 1 4 3 ( fβ ) Po 0 ( = mn ) jsou částce (shluky atomů) neozlštelné od atomů kapalné fáze, a tedy sl,(mn) = 0. sl, mn = 4 0 f β 1 3 = ( ) sl, mn 1 = 1 1 sl, mn mn ( f ) sl, sl, mn mn = d at, 1 1 mn = 1,5 d at, 1 6/7 mn = d at, 1 7/8 ( 43) ( mn dat ) 3 ( 43) π 3 σ σ at bulk π mn at V A d V d 1= = = 1 = 1 = 1 V V V mn mn 3 4.3.009 6

Povchová enege lg Expementální stanovení Sessle dop method Pendant dop method 4.3.009 7 Povchová enege lg Koelace a) Skapsk, 1948 V F Hm T = lg ( T ) = Clg 13 3 NA Vm,l ( 0K) lg /mj m - 3000 500 000 1500 lg = 137,3 H V m /N A 1/3 V m,l /3 1000 500 0 0 5 10 15 0 H F m /(N A1/3 V m,s /3 ) 4.3.009 8

Povchová enege lg teplotní závslost ( ) d ( T) = ( T ) + T T = ( T ) + c T, c< 0 F lg F F lg lg lg dt F T T F = 133 K (Ag), 1338 K (Au), 1358 K (Cu) 1400 Cu lg /mj m - 1300 100 Au 1100 1000 Ag 900 1300 1400 1500 1600 1700 T/K 4.3.009 9 Povchová enege lg závslost na velkost částce Tolman, 1949 Tolmanova délka δ vzdálenost mez dvdng suface (Γ = 0) a suface of tenson. lg, lg, 1 δ = 1, 1+ δ ( δ ) σ σ σ U = T S + µ 1 n1 + A σ σ d + 1 dµ 1+ d = 0 σ n1 d dµ 1 1dµ 1 d d d d S T n A [ T ] = = Γ [ T] A ϕ ϕ ϕ ϕ ϕ U = T S p V + µ 1 n1 ϕ ϕ ϕ ϕ d d + 1 dµ 1 = 0 ϕ ϕ n dp 1 ϕ = dµ 1 = ρ m,1dµ ϕ 1 d d d d l g ( p p ) S T V p n Γ Γ d = Γ dµ = d = dp 1 l 1 1 1 p l g ρm,1 ρm,1 Γ Γ d = d = d ρ ρ ρ ρ 1 1 l g l g m,1 m,1 m,1 m,1 4.3.009 30 V g p l g p =

Povchová enege sg Exstuje koelace mez povchovou eneg sg a kohezní enegí E c sg Platí: 1 CN CN suf bulk sg sg g p p E = = s T T c sg Rozpouštěcí kalomete YO 3(s) + soluton= YO 3(soluton), Hds h sg H = ds, H A ds, sg sg sg h = sg + Ts = sg T T p h h sg (cub) = 1, 66 ± 0,14 Jm sg (mon) =,78 ± 0, 49 Jm 4.3.009 31 Kohezní enege nanočástc Kohezní enege je enege potřebná k převodu atomů vázaných v pevné látce na zolované atomy v plynné fáz Závslost E c na velkost (částc) SAD suface aea dffeence (Q, 00) LD lqud dop (Nanda, 00) LH latent heat (Jang, 00) BOLS bond ode length stength (Sun, 00) BE bond enegy (Q, 005) 4.3.009 3

E Kohezní enege nanočástc bond enegy model 1 zn E c at bond Částce o poloměu tvořená N atomy o půměu d at N σ atomů v povchové vstvě, N N σ bulk ( ) E = E N N + E N c,pat c,at,bulk σ c,at,suf σ N N N E E N E N E N E E N N N A σ σ c, = c,pat = A c,at,bulk 1 + A c,at,suf, A c,at,bulk = c, Q, 005 ( 43) ( 43) 3 3 V N = = π = V N σ 3 3 at π at at A 4π 4 = = = A at π at at N σ 4at d = = N at E c,at,suf = 1 E c,at,bulk 4.3.009 33 Kohezní enege nanočástc bond enegy model 1.0 1 Ec, = Ec, 1 η E c, /E c, 0.9 0.8 0.7 0.6 0.5 0.4 Calc. (η = d at /) Calc. (η = 3d at /) Mo (exp) W (exp) 0.3 0 5 10 15 0 5 30 35 40 d /nm = 0,3099 nm, E = 65,1 kjmol Mo c, 1 dw = 0,3177 nm, Ec, = 86, 44 kjmol K 4.3.009 34 1

Teplota tání nanočástc a nanovstve Teplota tání, stejně jako kohezní enege jsou míou pevnost vazby T d F F at = T 1 T d 3h F F at h = T 1 F T dat = 0,387 nm, = 600,6K F T dat = 0, 3685 nm, = 49,8 K 4.3.009 35 Kohezní enege nanočástc lqud dop model Částce o poloměu tvořená N atomy o půměu d at N σ atomů v povchové vstvě, N N σ bulk /3 c,pat = c,bulk suf = c,at,bulk 4π sg = c,at,bulk 4π at sg E E E NE NE N Ec,pat 4πatsg at at c,at,pat = = c,at,bulk = 1/3 c,at,bulk 4π atsg = c,at,bulk suf,at E E E E E N N E E E = = 1 = 1 C E E E c,at,pat c, suf,at at at c,at,bulk c, c,at,bulk 4.3.009 36

Lteatua 1. R. Defay, I. Pgogne: Suface Tenson and Adsopton, Longmans, London 1966.. P.R. Couchman, W.A. Jesse: On the themodynamc of sufaces, Suf. Sc. 34 (1973) 1-4. 3. R.G. Lnfod: The devaton of themodynamc equatons fo sold sufaces, Chem. Revews 78 (1978) 81-95. 4. R.T. DeHoff: Themodynamcs n Mateals Scence. McGaw-Hll, New Yok 1993 (Chap. 1). 5. S. Stolen, T. Gande, N.L. Allan: Chemcal Themodynamcs of Mateals. Macoscopc and Mcoscopc Aspects. J. Wley, Chcheste, 004 (Chap. 6). http://knhovna.vscht.cz/ez-ch_cze.html 6. C.Q. Sun: Sze dependence of nanostuctues: Impact of bond ode defcency, Pog. Sold State Chem. 35 (007) 1-159. 7. Q. Jang, H.M. Lu: Sze dependent nteface enegy and ts applcatons, Suf. Sc. Rep. 63 (008) 47-464. NANOMATERIÁLY http://www.vscht.cz/pl/pedmety/nanomatealy.htm 4.3.009 37