Heteroskedasticita. , což by odpovídalo homoskedasticitě 2 T

Podobné dokumenty
Časové řady typu I(0) a I(1)

4EK211 Základy ekonometrie

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Katedra fyziky ZÁKLADY FYZIKY I. Pro obory DMML, TŘD a AID prezenčního studia DFJP

Autokorelace náhodných složek

SP2 01 Charakteristické funkce

PJS Přednáška číslo 2

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

0.1 reseny priklad 4. z

Digitální učební materiál

I. MECHANIKA 8. Pružnost

5. Funkce náhodných veličin a náhodných vektorů. 5.1 Spojité náhodné veličiny

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

MECHANICKÉ KMITÁNÍ TLUMENÉ

Diferenciální počet funkcí více reálných proměnných SLOŽENÉ FUNKCE. PŘÍKLAD 1 t, kde = =

Úhrada za ústřední vytápění bytů II

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie

Betonové a zděné konstrukce Zděná stěna VNITŘNÍ NOSNÁ STĚNA OVĚŘENÍ ÚNOSNOSTI

k 1 P R 2 A t = 0 c A = c A,0 = A,0 c t Poměr rychlostí vzniku produktů P a R je konstantní a je roven poměru příslušných rychlostních konstant.

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů

Derivace funkce více proměnných

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

Seznámíte se s principem integrace substituční metodou a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

Přechodové jevy RC. Řešení přechodového jevu v obvodech 1. řádu RC. a) varianta nabíjení ideálního kondenzátoru u C (t)

Přijímací zkoušky do NMS 2013 MATEMATIKA, zadání A,

1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty

Ekonometrická analýza panelových dat s aplikací na vybavenost domácností

Pasivní tvarovací obvody RC

KMA/P506 Pravděpodobnost a statistika KMA/P507 Statistika na PC

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY Katedra statistiky a pravděpodobnosti STATISTIKA. VZORCE PRO 4ST201 a 4ST210

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad.

USTÁLENÝ CHOD VEDENÍ 400 KV

ZPŮSOBY MODELOVÁNÍ ELASTOMEROVÝCH LOŽISEK

REGULACE. Akční členy. Měřicí a řídicí technika přednášky LS 2006/07. Blokové schéma regulačního obvodu MRT-07-P4 1 / 13.

4. LOCK-IN ZESILOVAČE

MA1: Cvičné příklady funkce: D(f) a vlastnosti, limity

Aplikace VAR ocenění tržních rizik

PLÁNOVÁNÍ EXPERIMENTŮ

f ( x) = ψϕ ( ( x )). Podle vět o derivaci složené funkce

ANOVA. Analýza rozptylu při jednoduchém třídění. Jana Vránová, 3.lékařská fakulta UK, Praha

DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE. y y

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

= 1, což však má oprávnění jen v určitých situacích. V takovémto případě lze chování produkce vystihnout závislostí K L

Vliv prostupů tepla mezi byty na spravedlivost rozúčtování nákladů na vytápění

Cvičení č. 9 Lineární zobrazení. Jádro a obor hodnot. Matice lineárního zobrazení.

USE OF ELASTICITY CATEGORY IN FORMING OF PERSPECTIVE AGRICULTURAL POLICY TOWARDS SUSTAINABLE DEVELOPMENT

Národní informační středisko pro podporu kvality

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli

transformace Idea afinního prostoru Definice afinního prostoru velké a stejně orientované.

Posouzení vyztužené stěny podle ČSN EN (Boulení stěn)

10. cvičení z PST. 5. prosince T = (n 1) S2 X. (n 1) s2 x σ 2 q χ 2 (n 1) (1 α 2 ). q χ 2 (n 1) 2. 2 x. (n 1) s. x = 1 6. x i = 457.

část 8. (rough draft version)

Analýza rizikových faktorů při hodnocení investičních projektů dle kritéria NPV na bázi EVA

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

4EK211 Základy ekonometrie

7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky

Schéma modelu důchodového systému

INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)

Lineární rovnice prvního řádu. Máme řešit nehomogenní lineární diferenciální rovnici prvního řádu. Funkce h(t) = 2

e) U ( ) ( ) r 1.1. Ř EŠENÉPŘ ÍKLADY PDF byl vytvořen zkušebníverzífineprint pdffactory

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

7. Soustavy lineárních diferenciálních rovnic.

NCCI: Určení bezrozměrné štíhlosti I a H průřezů

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

1.3.7 Trojúhelník. Předpoklady:

Metodika odhadu kapitálových služeb

7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky

ANALÝZA ZPOŽDĚNÍ PŘI MODELOVÁNÍ VZTAHŮ MEZI ČASOVÝMI ŘADAMI

KIV/PD. Sdělovací prostředí

Výkonnost a spolehlivost číslicových systémů

Absolutní nebo relativní?

1 Gaussova kvadratura

Práce a výkon při rekuperaci

Buckinghamův Π-teorém (viz Barenblatt, Scaling, 2003)

a excentricita e; F 1 [0; 0], T [5; 2], K[3; 4], e = 3.

Model spotřeby soukromého sektoru (domácností)

Praktické aspekty implementace jednoduchých číslicových regulátorů

GONIOMETRICKÉ ROVNICE

Numerická integrace. b a. sin 100 t dt

5 GRAFIKON VLAKOVÉ DOPRAVY

Kontrolní technika. Nyní pro proudy až do 100 A! IK 9270, IL 9270, IP 9270, SK 9270, SL 9270, SP 9270

x udává hodnotu směrnice tečny grafu

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

Matematika v automatizaci - pro řešení regulačních obvodů:

Reálné opce. Typy reálných opcí. Výpočet hodnoty opce. příklady použití základních reálných opcí

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2016

5. Využití elektroanalogie při analýze a modelování dynamických vlastností mechanických soustav

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Newtonův zákon II

Volba vhodného modelu trendu

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

MÍRY ZÁVISLOSTI (KORELACE A REGRESE)

1.3 Derivace funkce. x x x. . V každém bodě z definičního oboru má každá z těchto funkcí vlastní derivaci. Podle tabulky derivací máme:

Alternativní rozdělení. Alternativní rozdělení. Binomické rozdělení. Binomické rozdělení

Využijeme znalostí z předchozích kapitol, především z 9. kapitoly, která pojednávala o regresní analýze, a rozšíříme je.

Věstník ČNB částka 25/2007 ze dne 16. listopadu 2007

Navazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy

Transkript:

Hrosdasca Problém hrosdasc s vzahuj nsjné vlos dagonálních prvů ovaranční mac Σ voru náhodných slož ε jdnorovncového onomrcého modlu. Mac Σ j v omo případě dagonální avša jjí dagonální prv rozpl náhodných slož v jdnolvých obdobích) nmají sjnou vlos nlz d psá lnárního rgrsního modlu. Σ σ Ngavní důsld hrosdasc :.I což b odpovídalo homosdascě V důsldu oho ž rozpl náhodných slož njsou sjně vlé nmá v éo podobě zobcněného lnárního rgrsního modlu moda OLS opmální vlasnos přsněj nposuj vdané odhad bť o zůsávají nsranné. Abchom zísal vdané odhad j nuno použí vážnou modu njmnších čvrců WLS což j spcální jdnodušší) případ zobcněné mod njmnších čvrců GLS. Njčasější příčn hrosdasc : ) Chbná spcfac modlu d vnchám něrou podsanou vsvělující proměnnou. ) Kumulac chb měřní proměnných př rosoucí hodnoě vsvělované proměnné mající za násld zvěšování rozplu náhodných slož násldně rzduí). 3) Značná rozdílnos vlos da v rámc jdnoho náhodného výběru a odud vplývající závslos rozplu vsvělované proměnné násldně rozplu náhodných slož) na vlos hodno něré z vsvělujících proměnných 4) Použí nolv původních pozorování al supnových průměrů spočných z nějaým způsobm sříděných údajů. Ad 3) Hrosdascu lz zaznamna časěj u modlů založných na průřzových dach nž u modlů vužívajících časových řad. U modlů časových řad jsou ož zařazné proměnné vsvělované vsvělující) zpravdla hodnoam poměrně blízé zaímco srovnávám-l průřzová daa např. frmní v rámc určého odvěví) budou ao poznamnána až řádově) rozdílnou nnzou onomcé čnnos podnu poč zaměsnanců objm ržb zásob hospodářsý výsld apod). Vážná moda njmnších čvrců Odhadová func pro vor paramrů β j dána vzahm ˆ β d X ' Σ X ) X ' Σ jdnolvé prv dagonální mac Σ - jsou rcproé hodno původních rozplů j. [ σ ] σ / σ. Moda posuj v modlu zaížném pouz hrosdascou) nsranné a vdané odhad paramrů.

V pracé suac j ovšm nuno nahrad nznámé rozpl nějaým jjch nsranným) odhad s. Poud bchom výjmčně) znal vlčn σ σ můžm posupova a ž všchn proměnné modlu j. vsvělovanou vsvělujících) vdělím směrodaným odchlam σ. aová ransformac modlových vlčn povd možnos uplanění prosé mod OLS na ao ransformovaný modl přčmž s zachovají všchn příznvé sascé vlasnos éo mod. Pracujm d s vlčnam: / σ j j / σ j ; přčmž Posup navržné ndac hrosdasc v modlu V přdchozích dslích blo vvnuo něol sů ré umožňují ndova hrosdascu případně odhadnou míru jjího vlvu. V prvních dvou sch s přdpoládá ž a) Kolísání náhodné slož j spojno s proměnlvosí určé vsvělující proměnné a násldně éž s varablou vsvělované proměnné). b) Náhodné slož mají normální rozdělní ab blo možno formulova příslušné sascé s. ) GOLDFELDův - QUANDův s přdpolad: a) Kolísání náhodné slož j spojno s proměnlvosí určé vsvělující proměnné a násldně éž s varablou vsvělované proměnné b) Náhodné slož mají -rozměrné normální rozdělní GoldfldS. QuandR. : Nonlnar Mhods n Economrcs.

3 movac su: přdpolad a) užval b měl rozhodnou o om rá proměnná j njvíc svázána s varablou náhodných slož. provdní su: A. Všch pozorování s uspořádá podl vlos domnělé vsvělující proměnné.j. Současně s z vzoru vnchá určý poč prosřdních pozorování přčmž hodnoa s volí a ab poč zbývajících avně uplaněných pozorování bl sudý. Formálně vjádřno X 3 3 3 3 3 3 3.. B. Zbývající pozorování rozdělím do dvou sjně počných supn o ). / prvcích. První supna obsahuj vzor s nízým hodnoam proměnné.j druhá supna vzor s vsoým hodnoam. X 3 3 3 3 3 3 3.. C. Pro aždou z obou supn zvlášť odhadnm prosou modou njmnších čvrců OLS) vor paramrů β β a násldně spočm příslušné vor rzduí

jao X. b rsp. X. b. Spočm souč čvrců rzduí v první supně označím SSE ) v druhé supně označím SSE ) d SSE SSE D. Z zísaných hodno vvořím sasu př vzsupném uspořádání) SSE ) F SSE SSE SSE ao sasa má př splnění homosdasc Fshr-Sndcorovo rozdělní F o - -)/ a opě - -)/ supn volnos. Sasou F lz sova příomnos zčás supň hrosdasc: Poud hodnoa F mprcá) < F abulová) acpujm nulovou hpoézu o homosdascě rozpl v supnách s lší sasc nvýznamně) Poud naopa hodnoa F mprcá) > F abulová) zamíám nulovou hpoézu v prospěch alrnavní H a vvodím odud ž v modlu j příomná znalná hrosdasca. Míru jjí síl rámcově posoudím rozdílm F - F. poznám a modfac: Poč vnchávaných pozorování ovlvňuj průaznos sílu) su. J-l malé pa rozdíl souču čvrců rzduí mz horní a dolní čásí vzoru nmusí bý výrazné a s ndac hrosdasc npovd. Naopa j-l vlé j rozdíl průaznější al poč supňů volnos můž bý př malém ) nízý a síla su bud slabá. Proo s pro mprcé úloh běžného rozsahu 30 až 60) doporučuj jao vzí něco mz /4 a /8 např. /6). Odud j vdě výhodnos volb sjného poču pozorování pro horní a dolní čás vzoru: F-sasa nabývá njjdnoduššího možného varu. 4

) GLEJSERův s 3 přdpolad: a) Kolísání náhodné slož j spojno s proměnlvosí určé vsvělující proměnné a násldně éž s varablou vsvělované proměnné movac su: sílu rgrsní závslos mz absoluním hodnoam rzduí a poncální vlvovou proměnnou ověřím pomocí -sas v jdnoduché rgrs mz vorm absoluzovaných rzduí a ouo proměnnou. provdní su: A. Formulujm výchozí rgrsní závslos mz vsvělovanou proměnnou a mací vsvělujících proměnných β β β. β. β. ε. B. Určím odhad paramrů OLS βˆ a násldně vor rzduí Xβˆ. C. Formulujm varanně rgrsní vzah mz vorm absoluních hodno rzduí a vorm přdpoládané ovlvňující vsvělující proměnné Rgrsní závslos mohu bý např. ěcho pů :.j α γ ) j j j ) α γ j α 3 γ ln. j 3) 3 4) α γ j D. Spočou s hodno rgrsních ofcnů v ěcho rgrsích α γ a zjména hodno -sas příslušných ěmo paramrům α γ. Poud j něrá z hodno γ sasc významná pa j o ndací příslušné lnární nbo nlnární) orlovanos voru absoluních hodno rzduí s vlčnou..j Nasan-l o u víc formulovaných závslosí pa vbrm u závslos d jsou rgrsní paramr α γ njvíc sasc významné. a pa dává podně pro onréní podobu ransformac modlových vlčn. poznám a modfac: ) Podl oho zda jsou sasc významné oba rgrsní ofcn α γ nbo jn jdn γ rozlšujm hrosdascu smíšnou nbo čsou. ) Gljsrův s má zpravdla všší sílu v srovnání s sm Goldflda a Quanda. 3 Gljsr H.: A Nw s for Hroscdasc. Journal of h Amrcan Sascal Assocaon 64/969 s.36-33. 5

3. SPEARMANův orlační ofcn pořadové orlac) 4. přdpolad: a) Kolísání náhodné slož j spojno s proměnlvosí určé vsvělující proměnné a násldně éž s varablou vsvělované proměnné b) Náhodné slož mají -rozměrné normální rozdělní movac su: přdpolad a) užval b měl rozhodnou o om rá proměnná j njvíc svázána s varablou náhodných slož. provdní su: A. Sřadím hodno domněl ovlvňující nzávsl proměnné podl vlos zpravdla od njmnší po njvěší). Podl ohoo sřazní přsupím éž hodno pozorování osaních vsvělujících vlčn prmuacm řádů mac X ) a éž hodno vsvělované proměnné v voru. B. Formulujm rgrsní závslos na přsupné) vsvělující proměnné p p p p p p p. j : β β. β. β. j j β. ε a určím sjně jao v Goldfld-Quandově su bz ohldu na znaména) rzdua. C. Vpočm Sparmanův ofcn pořadové orlac podl vzorc : 6. d RS d ) d jsou dfrnc v pořadích odpovídajících s j. sjnému řádu mac X pařících) dvojc a j Hodno Sparmanova orlačního ofcnu mají obdobnou nrprac jao u lascého párového orlačního ofcnu. Hodno blízé 0 naznačují norlovanos hodno blízé rajním bodům nrvalu přípusných hodno < > pa udávají slnou zápornou rsp. ladnou orlovanos. V omo druhém případě j parné ž v modlu j příomná zřlná hrosdasca. U vlčn R s lz sova zda j hodnoa Ρ s v záladním souboru rovna nul. s významnos vlčn R s j založn na sasc QS Rs. R j poč supňů volnos Sudnova -rozdělní rou sasa Q s d má př nulové hpoéz H 0 rá odpovídá absnc hrosdasc. Poznáma 3 : Časo s v pra zusmo pro polační hrosdasc používá logarmcá ransformac da ať už mírnější s přrozným nbo s 4 Sparman Ch. 6

osřjší s dadcým logarmm. Sjnou úlohu můž spln aé např. odmocnnná ransformac. Posup j obhajlný poud o nní v rozporu s pozna onomcé or chararzujícím povahu závslosí vlčn v uvažovaném rgrsním vzahu. 4. WHIEův obcný s [980] 5 Abchom mohl formulova příhodnější obcněj uplanlné s) s j nzbné spcfova přnjmnším v hrubé podobě povahu hrosdasc. Njlpší b blo poud bchom mohl sova obcnou hpoézu v varu H 0 : σ σ pro všchna pro alrnavě H : σ σ aspoň pro jdno Proož s vša nacházím v modlu rý má obcně různých paramrů rozuměno σ σ. σ ) j aovýo cíl obcně ndosažlný. Ncméně WHIE [980] navrhl jsé řšní v podobě obcného su: Jím navržný s j založn na sučnos ž OLS smáor ovaranční mac j v případě výsu hrosdasc nonzsnní. Nchť ) j vor OLS rzduí a nchť OLS smáor rozplu j σ ˆ ). Př snc homosdasc budou smáor Σ b ~ Σ. ' Σ a ˆ σˆ Σ.X ' X onzsnním smáor éž ovaranční mac Σ. Poznáma: Přsná ovaranční mac smáoru OLS prosé mod njmnších čvrců) v modlu zaížného jn) hrosdascou má var Cov ˆ). X ' X ) X ' VX ) X ' X ) OLS β σ přčmž jjíž onzsnní) odhad lz poříd pomocí výrazu přdsavujícího zv. WHIEův smáor Cov ˆ ˆ ˆ OLSWh β ˆ) X ' X ). ') X ' X Konvnční běžně užívaný) OLS-smáor v oméž modlu) vša má var ˆ Cov ˆ ˆ ˆ) s X ' X ) OLS β. ) 5 WhH.: A Hroscdasc Conssn Covaranc Mar Esmaor and a Drc s for Hroscdasc. Economrca 48/980b s. 87-838. 7

Za příomnos hrosdasc budou mí oba o smáor ndnc s rozcház vžd romě jdné zvlášní suac d b hrosdasca nbla nja závslá na obsahu mac X o j vša dos nobvlá suac). Druhý smáor OLS) dává ož onzsnní odhad Cov βˆ OLS ) jn hd dž hrosdasca v modlu příomna nníj-l příomna pa j nonzsnní). Bud d možné založ s na rozdílu obou ěcho odhadů ovaranční mac ím ž s bud sova zda j rozdíl mz oběma smáor sasc významný. Konréní provdní su: Prosá oprační vrz j dána vlčnou mnohonásobné orlac určný v rgrs voru 6. Zapíšm-l mac.r d rozměrů [] ) sruurně dosanm: 3 3 3 3 Každý z prvů éo mac j -člnný vor). 3 3 R j čvrc ofcnu na všchn proměnné v mac Mac vsvělujících proměnných vša přdím případně upravím a ž a) všrnm z ní všchn proměnné ré jsou rdundanní o jsou na smrcých pozcích) b) zařadím do ní jdnčový vor. jslž am původně nbl. 3.. 3 Rgrsní rovnc d vpadá ao: 3 3 3.. 0 α α α α α33 α33 α α ς Z ní spočm ofcn drmnac ~ R ζ a' Z ' Za ~ R obvlým způsobm: 6 Jd o Kroncrův součn mac zd v onu vorů) 8

.R Za nulové hpoéz což j vša šrší suac nž hrosdasca) má sasa asmpoc normální χ rozdělní o ola supních volnos ol j poč vsvělujících proměnných v pomocné rgrs avša po ubrání onsan). Poud njsou žádné rdundanc v supňů volnos d rovn d.. Vlasnos su: a obsahuj onsanu pa j poč Whův s j mmořádně obcný. Abchom jj mohl provés npořbujm čn žádné spcální přdpolad o varu hrosdasc. Bť j oo zřjmě přdnosí j o poncálně úsalí. s sc ož můž odrý hrosdascu al můž aé pouz odrý určou spcfační chbu např. vnchání vsvělující vlčn. v běžné rgrs. Můž vša aé ndova jné chbné spcfac jao chbná spcfac func [ ] '. β E nbo orlac mz X a příomnou v modlu s sochascým rgrsor. Sílu su éž nlz přsvědčvě vhodno: vůč něrým alrnavám můž bý slabá. Slabnou j d nonsruvnos su: zamínm-l homosdascu ndávají výsld su návod co učn dál. Avša poud j výzumní dos sbjsý ž s v modlu o problém nvsují můž bý s dosačně účnný pro dc hrosdasc. s j podobný jným sům jao LM-su. Modfac: Hsh [983] modfoval no s pro s hrosdasc a hrošpčaos a všřoval jho sílu př malých výběrch pomocí Mon Carlo prmnů. 9

5. BREUSCH-PAGANův éž GODFREYho) ES [979] 7 Goldfld Quandův s lz poláda za přměřně slný poud jsm schopn dnfova proměnnou podl ré lz provés rozdělní daového vzoru na on dvě čás ré pa slouží jao zálad su). no asp j vša poněud lmující: V něrých suacích j ož proměnlvos dsurbancí vázána supně víc njn jdné vsvělující proměnné. Brusch a Pagan navrhl s založný na prncpu Lagrangových mulpláorů rý suj hpoézu σ σ f α α' z ) d z j vor - nzávsl proměnných rgrsorů) z 3.. ). Modl j zřjmě homosdascý jslž plaí α 0. s lz provés jdnoduchou rgrsí s sasou Lagrangových mulpláorů 8 : 0 LM /. vsvělný souč čvrců v rgrs Provdní su: ' / Pro výpoční účl vzmm Z jao mac [ ] pozorování proměnných ) a nchť g j sloupcový) vor hodno LM ' ζ ' ζ KB. 3. ' ζ ' g / g'. ZZ'Z) Z'. g ζ ζ. ζ.... ζ ζ.. ' ζ na z. 9. sová sasa má var '. ' Lz uáza ž za planos nulové hpoéz j. př dodržní homosdasc) j vlčna LM asmpoc rozdělna jao χ rozdělní o supních volnos. Poznáma: Blo namíáno ž Brusch-Paganův s j přílš clvý na dodržní přdpoladu o normalě náhodných slož z 7 Brusch. Pagan A.: A smpl s for Hroscdasc and Random Coffcn Varaon. Economrca 47/979 s.87-94 8 Brusch. Pagan A.: h LM s and Is Applcaons o Modl Spcfcaon n Economrcs. Rvw of Economc Suds 47/980 s.39-54 9 V podsaě jd o čvrc onréního rzdua od čvrc. průměrného rzdua. 0

KOENKER-BASSEův s Proo Konr [98] 0 a Konr/Bass [98] navrhl ab výpoč vlčn LM bl založn na robusnějším smáoru σ ˆ rozplu σ náhodných slož nž j SSE / jmnově na vlčně ' V. Nní-l vor náhodných slož ε rozdělný normálně nbud rozpl 4 σ. Vzměm d vor ) jdnč. Označm sasc ϑ a nchť. ) SSE ϑ ' ε rovn ι j vor. Po éo změně bud výpoč LM založn na ϑ ϑ ι )'. ZZ' Z) Z'. ϑ ϑ ι ) KB V nbol KB. V ' ζ ' ζ. ' ζ ζ ζ. ζ.... ζ ζ. ζ '. '. ' Za přdpoladu normal bud ao modfovaná sasa mí oéž asmpocé rozdělní jao Brusch-Paganova sasa. Př absnc normal jsou názna oho ž no bud s slnější. Waldman [983] uázal ž poud naplním všchn sloupc v mac Z sjným rgrsor jao v případě Wh-ova su budou oba s obsahm výpoču shodné. Ja j parné an Whův an Brusch-Paganův an Konr-Bassův s nvžadují spcfac proměnné na níž domněl závsí varabla náhodných slož. V omo směru jsou zřlně obcnější nž s Goldfldův-Quandův a Gljsrův. 0 KonrR.: A No on Sudnzng a s of Hroscdasc. Journal of Economrcs 7/98 s. 07- KonrR.Bass G.: Robus s for Hroscdasc Basd on Rgrsson Quanls. Economrca 50/98 s.43-6. Jd o výběrovou) sřdní vadracou odchlu vlčn