Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní způsbilsti řidičů mtrvých vzidel věnvána pzrnst nejenm v ČR, ale i ve všech zemích Evrpské Unie (dále jen EU ) a dalších civilizvaných zemích. V rámci EU jsu pdmínky zdravtní způsbilsti sjednceny předpisy Evrpských splečenství (Směrnicí Kmise 2009/112/ES, kteru se mění Směrnice Rady 91/439/EHS řidičských průkazech, a Směrnicí Kmise 2009/113/ES, kteru se mění Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2006/126/ES řidičských průkazech). V ČR je pstup při psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel upraven záknem č. 361/2000 Sb., prvzu na pzemních kmunikacích a změnách některých záknů (zákn silničním prvzu), ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn silničním prvzu ), a vyhlášku č. 277/2004 Sb., stanvení zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel, zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel s pdmínku a náležitsti lékařskéh ptvrzení svědčujícíh zdravtní důvdy, pr něž se za jízdy nelze na sedadle mtrvéh vzidla připutat bezpečnstním pásem (vyhláška zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel), ve znění pzdějších předpisů (dále jen vyhláška zdravtní způsbilsti řidičů ). Krmě uvedených právních předpisů je při psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel ptřebné dále ještě zhlednit jednak becné pdmínky vedení zdravtnické dkumentace stanvené záknem č. 372/2011 Sb., zdravtních službách a pdmínkách jejich pskytvání (zákn zdravtních službách), ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn zdravtních službách ), vyhlášku č. 98/2012 Sb., zdravtnické dkumentaci (dále jen vyhláška zdravtnické dkumentaci ), a jednak becné pdmínky psudkvé péče a pracvnělékařských služeb stanvené záknem č. 373/2011 Sb., specifických zdravtních službách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn specifických zdravtních službách ), a vyhlášku č. 79/2013 Sb., prvedení některých ustanvení zákna č. 373/2011 Sb., specifických zdravtních službách (vyhláška pracvnělékařských službách a některých druzích psudkvé péče) (dále jen vyhláška pracvnělékařských službách ). Základním předpisem, který stanví pdmínky prvzu na pzemních kmunikacích, je zákn silničním prvzu. Pdle ustanvení 5 dst. 2 písm. c) zákna silničním prvzu nesmí řidič řídit vzidl mim jiné tehdy, jestliže je jeh schpnst (tedy kvalita zdraví) k řízení vzidla snížena v důsledku jeh zdravtníh stavu. V kntextu zákna nelze zdravtní stav vnímat puze v suvislsti s nemcí, ale změnu, resp. snížení jeh kvality, je nutné vnímat též v suvislsti s aktuální indispzicí, jejíž příčinu je zejména únava. Z uvedenéh důvdu je při psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel nezbytné hdntit i nárky výknu dalších činnstí, které vedu k únavě a tím ke snížení kvality zdraví a díky tmu i ke změně a mnhdy až ke ztrátě zdravtní způsbilsti k řízení
mtrvých vzidel. Uvedené klnsti jsu velice čast pmíjeny. Sučasně se zapmíná i na t, že v případě řízení mtrvých vzidel pr sukrmu ptřebu a z vlastní vůle (tzv. ve vlním režimu) je řízení věnvána bvykle prakticky celá kapacita zdraví, zatímc při řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce je kapacita zdraví snížena únavu prváděním dalších činnstí v rámci výknu práce. Při psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel rzlišujeme něklik kategrií žadatelů a držitelů řidičských právnění (dále jen řidičů ) pdle důvdu řízení mtrvéh vzidla a pdmínek stanvených k psuzvání zdravtní způsbilsti: A - řízení mtrvéh vzidla pr sukrmu ptřebu (dále jen řidič amatér ): Jedná se řidiče, který mtrvé vzidl řídí z vlastní vůle, ve vlastním režimu a dpvědnsti, který prt není zatížen jinými nárky, než které sám připustí, k řízení mtrvéh vzidla využívá plně svu zdravtní kapacitu vlivněnu puze kvalitu jeh zdraví, B - řízení mtrvých vzidel jak sučást výknu práce: Jedná se řidiče, který mtrvé vzidl řídí v rámci výknu práce jak druh práce neb jak jednu z činnstí výknu práce, a tedy v pracvním režimu, který jiná sba, zpravidla zaměstnavatel, určuje neb zásadním způsbem vlivňuje a kterému se musí pdrbit, přičemž je vlivněn též dpvědnstí i vůči tét sbě. Uvedené se vztahuje bdbně na sby vyknávající práci řidiče jak sba samstatně výdělečně činná. Zmíněná mezení zvyšují zátěž rganismu a mají významný pdíl na únavě. Krmě th tat skupina řidičů vedle vlastníh řízení mtrvéh vzidla zpravidla v různém rzsahu vyknává i další činnsti veducí pět díky suvisející zátěži k únavě, která dále snižuje zdravtní kapacitu dstupnu k řízení mtrvéh vzidla. Při psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel u tét skupiny řidičů prt nelze při hdncení zhledňvat plnu kapacitu zdraví, ale lze k hdncení využít puze dstupnu zdravtní kapacitu, tzn. zdravtní kapacitu negativně vlivněnu, resp. sníženu únavu. Řidiče tét skupiny lze rzdělit d něklika kategrií: Řidič pdléhající režimu 87 dst. 1 a 2 zákna silničním prvzu (dále jen řidič z pvlání ): D tét kategrie patří řidič, který je pdle uvedenéh zákna pvinen se pdrbvat pravidelným lékařským prhlídkám: řidič vzidla, který při plnění úklů suvisejících s výknem zvláštních pvinnstí užívá zvláštníh výstražnéh světla mdré barvy, případně dplněnéh zvláštní zvukvé výstražné znamení, řidič, který řídí mtrvé vzidl v pracvněprávním vztahu a u něhž je řízení mtrvéh vzidla druhem práce sjednaným v pracvní smluvě (dále jen řidič zaměstnanec ),
řidič, u kteréh je řízení mtrvéh vzidla předmětem samstatné výdělečné činnsti prváděné pdle zvláštníh právníh předpisu, držitel řidičskéh právnění pr skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D neb D+E, pkud řídí mtrvé vzidl zařazené d některé z těcht skupin vzidel, držitel svědčení pr učitele řidičů pr výcvik k řízení mtrvých vzidel pdle zvláštníh právníh předpisu, Řidič pdléhající režimu 87a zákna silničním prvzu (dále jen řidič pdle 87a ) - d tét kategrie patří: držitel řidičskéh právnění pr skupinu C1+E, C neb C+E, pkud řídí nákladní autmbil největší pvlené hmtnsti převyšující 7 500 kg neb speciální autmbil největší pvlené hmtnsti převyšující 7 500 kg neb jízdní supravu, která je slžena z nákladníh autmbilu a přípjnéh vzidla neb ze speciálníh autmbilu a přípjnéh vzidla a jejíž největší pvlená hmtnst převyšuje 7 500 kg, a držitel řidičskéh právnění pr skupinu D1+E, D neb D+E, pkud řídí mtrvé vzidl zařazené d některé z těcht skupin vzidel, Řidič pdléhající režimu vyhlášky pracvnělékařských službách (dále jen řidič referent ):Činnst řízení mtrvých vzidel tent řidič vyknává jak bvyklu sučást výknu práce neb d místa výknu práce přepravuje další sby, přičemž řízení mtrvéh vzidla je druhem práce sjednaným v pracvní smluvě, Řidič výše nedefinvaný, který řídí mtrvé vzidl v suvislsti s výknem práce bčas (dále jen bčasné řízení ). A - psuzvání zdravtní způsbilsti řidiče amatéra V suladu s 84 dst. 4 zákna silničním prvzu je pr řidiče amatéra lékařem psuzujícím zdravtní způsbilst k řízení mtrvých vzidel lékař se způsbilstí v bru všebecné praktické lékařství neb v bru praktický lékař pr děti a drst registrujícíh pskytvatele ambulantní zdravtní péče (dále jen "registrující pskytvatel"). Vzhledem k tmu, že psuzujícím lékařem je registrující pskytvatel, nevyžaduje se pr zjištění zdravtníh stavu v suladu s pžadavky 42 dst. 1 zákna specifických zdravtních službách výpis ze zdravtnické dkumentace registrujícíh pskytvatele (dále jen výpis ). Psuzující lékař u dané kategrie řidičů pstupuje pdle 84 až 89, s výjimku 87a, zákna silničním prvzu a vyhlášky zdravtní způsbilsti řidičů, přičemž pr psudkvu péči zákn silničním prvzu stanví, že
lékař psudek v písemné frmě vydá p prvedení lékařské prhlídky, ppřípadě dbrnéh vyšetření, psudkvý závěr zní a) zdravtně způsbilý k řízení mtrvých vzidel, b) zdravtně způsbilý k řízení mtrvých vzidel s pdmínku, c) zdravtně nezpůsbilý k řízení mtrvých vzidel, v hdncení zdravtní způsbilsti se závěrem zdravtně způsbilý s pdmínku se uvede důvd, kterým je zpravidla kritérium vyplývající ze zákna silničním prvzu neb vyhlášky zdravtní způsbilsti řidičů, přičemž s hledem na pvinnst mlčenlivsti ulženu záknem zdravtních službách pskytvateli zdravtních služeb (dále jen pskytvatel ) i lékaři lze důvd uvést puze v becné rvině becným dkazem na vyhlášku zdravtní způsbilsti řidičů. Pdmínka zdravtní způsbilsti se uvádí v rzsahu pžadvaném 6 dst. 2 vyhlášky zdravtní způsbilsti řidičů, a zdravtně nezpůsbilý se uvede důvd zdravtní nezpůsbilsti k řízení mtrvých vzidel; i v tmt případě lze důvd uvést puze v becné rvině becným dkazem na vyhlášku zdravtní způsbilsti řidičů, Pravidelné lékařské prhlídce je řidič amatér pvinen se pdrbit d 1. 7. 2013 nejdříve šest měsíců před dvršením 65 a 68 let věku a nejpzději v den dvršení stanvenéh věku a p dvršení 68 let věku každé dva rky, Psuzující lékař může na základě výsledku pravidelné lékařské prhlídky v důvdněných případech, zejména s přihlédnutím k aktuálnímu zdravtnímu stavu, určit termín další pravidelné lékařské prhlídky ve lhůtě kratší, než která je stanvena právním předpisem. Uvedená lékařská prhlídka má znaky prhlídky mimřádné. Termín tét lékařské prhlídky psuzující lékař určí vždy při naplnění pdmínek stanvených v 4 dst. 2 vyhlášky zdravtní způsbilsti řidičů, tedy v případě pstupující nemci, u které lze předpkládat při dalším vývji takvé změny zdravtníh stavu, které vlivňují bezpečnst prvzu na pzemních kmunikacích, Je-li v přílze č. 3 jak pdmínka zdravtní způsbilsti uvedena lékařská kntrla zdravtníh stavu psuzvané sby, lékařská kntrla se prvádí
v rámci lékařské prhlídky nejméně jednu za 5 let, není-li v přílze stanven jinak, neb je-li v závěru dbrnéh vyšetření uveden dřívější termín, d kteréh se má psuzvaná sba pdrbit dalšímu dbrnému vyšetření, než je termín pravidelné lékařské prhlídky, vyhláška zdravtní způsbilsti řidičů dále stanví pvinný rzsah vyšetření, včetně dbrných vyšetření, a pdmínek, kdy tat vyšetření musí být prvedena před vydáním lékařskéh psudku, nemci, vady, neb stavy (dále jen nemc ), které vylučují neb pdmiňují zdravtní způsbilst k řízení mtrvých vzidel (dále jen kritéria zdravtní způsbilsti ); v suladu s evrpskými předpisy jsu pr ptřeby vyhlášky zdravtní způsbilsti řidičů řidiči amatéři zařazeni pdle přílhy č. 3 vyhlášky d - skupiny 1, pkud jsu žadateli neb držiteli řidičských právnění skupiny A, B a B+E a AM a pdskupiny A1 a B1 (zákn silničním prvzu) - skupiny 2, pkud jsu žadateli neb držiteli řidičských právnění skupiny C, C+E, D, D+E a T a pdskupiny C1, C1+E, D1 a D1+E (zákn silničním prvzu), náležitsti lékařskéh psudku ve vzru v přílze č. 2 a další pdmínky stanvené v 5 dst. 1, a t tak, že psudek se závěrem zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel s pdmínku, v psudku se uvede pdmínka vyplývající ze zjištěnéh zdravtníh stavu psuzvané sby. Pdmínka spčívá v pužívání nezbytnéh zdravtnickéh prstředku, v technické úpravě mtrvéh vzidla neb v jiných mezeních psuzvané sby, za které se rvněž pvažuje termín, d něhž se má psuzvaná sba pdrbit další lékařské prhlídce, zdravtní nezpůsbilsti k řízení mtrvých vzidel, se v psudku uvede závěr zdravtní nezpůsbilsti vyplývající ze zjištěnéh zdravtníh stavu psuzvané sby. Sučasně je nutné mít na zřeteli pvinnu náležitst lékařskéh psudku stanvenu 43 dst. 3 zákna specifických zdravtních službách, kteru je pučení mžnsti pdat návrh na jeh přezkumání. V pučení je ptřebné uvést, v jaké lhůtě je mžn návrh na přezkumání pdat, d kteréh dne se tat lhůta pčítá
a zda má, neb nemá návrh na přezkumání pdle tht zákna neb jiných právních předpisů dkladný účinek (dále jen pučení ), Náklady suvisející s psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvéh vzidla a vydáním lékařskéh psudku hradí řidič amatér. B - řízení mtrvých vzidel jak sučást výknu práce 1) Psuzvání zdravtní způsbilsti řidiče z pvlání Při psuzvání zdravtní způsbilsti k výknu práce řidiče z pvlání se pstupuje bdbně jak u řidiče amatéra s těmit dchylkami: U řidiče zaměstnance je psuzujícím lékařem v suladu s 84 dst. 4 zákna silničním prvzu, 29 zákna zdravtních službách a 53 a násl. zákna specifických zdravtních službách lékař smluvníh pskytvatele pracvnělékařských služeb. V suladu s 84 dst. 5 zákna silničním prvzu a 42 dst. 1 písm. b) zákna specifických zdravtních službách je k psuzení zdravtní způsbilsti vyžadván výpis. Pkud psuzvaná sba nemá registrujícíh pskytvatele (tt je účelné dlžit písemným prhlášením psuzvané sby zalženým ve zdravtnické dkumentaci), je nutné, aby psuzující lékař, je-li t důvdné, pr zjištění zdravtníh stavu psuzvané sby pžadval další dbrná vyšetření nezbytná pr vylučení nemcí, při jejichž zjištění nelze vydat lékařský psudek s kladným závěrem. Řidič z pvlání je pdle 87 dst. 2 zákna silničním prvzu pvinen se pdrbit vstupní lékařské prhlídce před zahájením výknu činnsti a dalším pravidelným lékařským prhlídkám d dvršení 50 let věku každé dva rky a p dvršení 50 let věku každrčně. Při hdncení zjištěnéh zdravtníh stavu se pužijí kritéria zdravtní způsbilsti stanvená vyhlášku zdravtní způsbilsti řidičů v přílze č. 3 pr skupinu 2. Lékařský psudek u řidiče zaměstnance se nahrazuje psudkem zdravtní způsbilsti k výknu práce. Takvýt psudek však musí vedle náležitstí stanvených právním předpisem upravujícím bsah a náležitsti zdravtnické dkumentace bsahvat určení termínu mimřádné lékařské prhlídky, je-li t důvdné, a další pdmínky pdle 5 dst. 1 vyhlášky zdravtní způsbilsti řidičů a rk prvedení dpravně psychlgickéh vyšetření. Od účinnsti vyhlášky pracvnělékařských službách je nutné v lékařském psudku uvést i údaje stanvené 17, které byly v předcházejícím bdbí pžadvány vyhlášku upravující nakládání se zdravtnicku dkumentací v dbě tvrby vyhlášky
zdravtní způsbilsti řidičů, a t vyhlášku č. 385/2006 Sb., zdravtnické dkumentaci, a pučení. Náležitstmi pdle 17 vyhlášky pracvnělékařských službách jsu identifikační údaje zaměstnavatele, údaje pracvním zařazení psuzvané sby, dále údaje druhu práce, režimu práce, rizikvých faktrech ve vztahu ke knkrétní práci, míře rizikvých faktrů pracvních pdmínek vyjádřené kategrií práce pdle jedntlivých rzhdujících rizikvých faktrů pracvních pdmínek, psudkvý závěr a termín prvedení mimřádné prhlídky, je-li takvý pstup důvdný. Pkud zejména u řidiče zaměstnance jsu sučástí výknu práce další činnsti, pr které jsu pdmínky psuzvání zdravtní způsbilsti a peridicita lékařských prhlídek upraveny zvláštními právními předpisy, je při psuzvání zdravtní způsbilsti k práci řidiče z pvlání nezbytné i tyt pdmínky a peridicitu prhlídek zhlednit jak při zjišťvání zdravtníh stavu a psudkvé činnsti, tak i v lékařském psudku. Při psuzvání zdravtní způsbilsti je třeba mít vždy na zřeteli, že výkn dalších činnstí zvyšuje únavu a tím snižuje zdravtní kapacitu řidiče z pvlání. Náklady suvisející s psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvéh vzidla a vydáním lékařskéh psudku hradí v případě zaměstnance zaměstnavatel, nebť se jedná náklady, které jsu sučástí pracvnělékařských služeb, v statních případech psuzvaný řidič. 2) Psuzvání zdravtní způsbilsti řidiče pdle 87a Při psuzvání zdravtní způsbilsti k výknu práce řidiče pdle 87a se pstupuje bdbně jak u řidiče z pvlání s tím, že: Řidič je pvinen se pdrbvat dpravně psychlgickému vyšetření, s výjimku řidiče, který prvádí silniční dpravu sukrmé pvahy a tat není prváděna za úplatu a dále řidičů vzidel pžární chrany, řidičů vzidel plicie, Vězeňské služby České republiky, zpravdajských služeb a řidičů vzidel zbrjených sil České republiky. Dpravně psychlgickému vyšetření je pvinen se pdrbit před zahájením výknu činnsti řízení stanvenéh mtrvéh vzidla a dalšímu dpravně psychlgickému vyšetření nejdříve šest měsíců před dvršením 50 let a nejpzději v den dvršení 50 let a dále pak každých pět let.
Dpravně psychlgické vyšetření prvádí psychlg, kterému Ministerstv dpravy udělil akreditaci. Seznam psychlgů zveřejňuje Ministerstv dpravy na svých webvých stránkách. Dpravně psychlgickým vyšetřením se zjišťují vlhy a schpnsti řidiče řídit mtrvé vzidl, které ve vztahu k bezpečnsti silničníh prvzu představuje zvýšené rizik buď z hlediska jízdních vlastnstí neb s hledem na dpravu většíh pčtu sb. Dpravně psychlgickým vyšetřením není zjišťván zdravtní stav řidiče, ale jsu zjišťvány jeh schpnsti a charaktervé vlastnsti, které přím vlivňují bezpečnst silničníh prvzu, např. reakční dby, dby udržení pzrnsti, unavitelnst neb agresivita. Dpravně psychlgické vyšetření není sučástí zdravtních služeb a jeh prvádění není pdmíněn dbrnu kvalifikací zdravtnickéh pracvníka. Výsledek dpravně psychlgickéh vyšetření nemůže přím vlivnit závěr lékařskéh psudku vydaný jak výsledek psudkvé činnsti, nebť pdle 5 dst. 2 písm. e) zákna zdravtních službách je účelem psudkvé péče zjistit, zda nebude stabilizvaný zdravtní stav pacienta negativně vlivněn nárky, které na něh klade výkn práce, služby, pvlání neb jiných činnstí v knkrétních pdmínkách, neb zda zdravtní stav pacienta je v suladu s předpklady neb pžadavky stanvenými pr výkn práce, služby, pvlání, jiných činnstí neb pr jiné účely. Dpravně psychlgickéh vyšetření v písemné frmě je pdkladem k vydání lékařskéh psudku zdravtní způsbilsti řidiče pdle 87a. V případě, že pdle závěru dpravně psychlgickéh vyšetření není řidič vhdný jak řidič pdle 87a, je před vydáním lékařskéh psudku nezbytné cíleným dbrným vyšetřením (psychiatrické vyšetření, ppř. vyšetření klinickým psychlgem) vylučit nemci, které vylučují neb mezují zdravtní způsbilst k řízení mtrvých vzidel pdle přílhy č. 3 vyhlášky zdravtní způsbilsti řidičů. Pkud se pdezření na nemc vylučující neb mezující zdravtní způsbilst k řízení mtrvých vzidel neptvrdí, nelze v daném případě vydat pr takvé pdezření lékařský psudek s negativním závěrem. Takt nastaveným pstupem je hdnta dpravně psychlgickéh vyšetření d značné míry znehdncena, nebť neprkáže-li se zdravtní důvd pr
vydání lékařskéh psudku s negativním závěrem, má lékař mžnst vydat tlik lékařský psudek s kladným závěrem. Samtná existence rizik prkázaných dpravně psychlgickým vyšetřením, pr něž není medicínské pdstatnění, ale které sučasně jsu s t zásadním způsbem vlivnit bezpečnst silničníh prvzu, vydání lékařskéh psudku s kladným závěrem nebrání, resp. je pr jeh vydání zcela bezpředmětná. Zárveň je nutné upzrnit na skutečnst, že lékař, který psudek vydává, nemá s hledem na pvinnu mlčenlivst zdravtnických pracvníků, jakukli mžnst s infrmacemi negativním dpravně psychlgickém vyšetření khkli seznámit bez suhlasu psuzvanéh řidiče. Jedná se vadu, která v zákně přetrvala i přest, že 87a zákna silničním prvzu byl pakvaně dtčen nvelu 3) Psuzvání zdravtní způsbilsti řidiče referenta Při psuzvání zdravtní způsbilsti k výknu práce řidiče referenta se pstupuje bdbně jak u řidiče z pvlání, ppř. řidiče pdle 87a s tím, že: U řidiče referenta je řízení mtrvéh vzidla jedním z faktrů hržení zdraví pdle bdu 5 části II přílhy č. 2 vyhlášky pracvnělékařských službách. Řidič referent je pvinen pdrbit se pracvnělékařským prhlídkám v režimu stanveném vyhlášku pracvnělékařských službách, a t vstupní, peridické s frekvencí jednu za 6 let a p dvršení 50 let jednu za 4 rky a mimřádné prhlídce, jsu-li k ní dány důvdy, přičemž nelze pminut ani důvdy pdle tét vyhlášky neb pdle vyhlášky zdravtní způsbilsti řidičů. Při hdncení zjištěnéh zdravtníh stavu se pužijí kritéria zdravtní způsbilsti stanvená v přílze č. 3 vyhlášky zdravtní způsbilsti řidičů pr skupinu 2. Lékařský psudek u řidiče referenta bsahuje bdbné náležitsti jak lékařský psudek u řidiče z pvlání s tím, že rk prvedení dpravně psychlgickéh vyšetření se uvádí puze tehdy, je-li řidič referent řidičem pdle 87a. U řidiče referenta není řízení mtrvých vzidel druhem práce, jak je tmu u řidiče z pvlání, ale je další dplňkvu - činnstí vyknávanu v suvislsti s výknem práce. Při psuzvání zdravtní způsbilsti je prt třeba mít na zřeteli, že únava vznikající výknem základní práce ve většině případů významně snižuje zdravtní kapacitu. Není prt výjimku, že zaměstnanec není uznán zdravtně způsbilým jak řidič referent, ale je zdravtně způsbilý jak řidič amatér.
4) Psuzvání zdravtní způsbilsti k bčasnému řízení Při psuzvání zdravtní způsbilsti řidiče k bčasnému řízení se pstupuje bdbně jak u řidiče referenta s tím, že: Pvinnst psuzvání zdravtní způsbilsti k bčasnému řízení mtrvéh vzidla není stanvena právním předpisem výslvně, i když se jedná činnst suvisející s výknem práce. K bčasnému řízení je způsbilý řidič, který je zdravtně způsbilý jak řidič amatér. Dkladem tm je držení řidičskéh právnění dplněné v případě, kdy tak stanví zákn silničním prvzu, tzn. v 65 a 68 letech a p dvršení 68 let věku každé dva rky, platným lékařským psudkem vydaným registrujícím pskytvatelem. V případě, kdy si je zaměstnavatel vědm své dpvědnsti za zaměstnance při výknu činnsti bčasnéh řízení, může při využití ustanvení 4b dst. 1 zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, ve znění pzdějších předpisů, stanvit vnitřním předpisem s hledem na chranu zdraví zaměstnance pdmínky, za kterých činnst bčasnéh řízení lze vyknávat, a v rámci těcht pdmínek stanvit i pdmínky pr psuzení zdravtní způsbilsti. Za důvdné t lze pvažvat zejména tehdy, když zaměstnavatel uznává ptřebu pakvanéh šklení řidičů. Náklady suvisející s psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvéh vzidla a vydáním lékařskéh psudku hradí psuzvaný řidič, s výjimku případů, kdy psuzení zdravtní způsbilsti v suladu s vnitřním předpisem pžaduje zaměstnavatel. Při vydávání lékařskéh psudku je pak nezbytné vždy ddržet nejenm dbrné a frmální pdmínky výše naznačené, ale též ddržet prcesní pstup, který je stanven 42 a násl. zákna specifických zdravtních službách. Pskytvatel, resp. psuzující lékař vystupující jeh jménem, musí zejména zajistit aby lékařský psudek byl vydán k tmu právněným pskytvatelem, psudkvu činnst prváděl a lékařský psudek jménem pskytvatele vydával lékař k tmu dbrně způsbilý. Pdle 5 dst. 3 zákna č. 95/2004 Sb., pdmínkách získávání a uznávání dbrné způsbilsti a specializvané způsbilsti k výknu zdravtnickéh pvlání lékaře, zubníh lékaře a farmaceuta, ve znění pzdějších předpisů, může psudkvu činnst vyknávat puze lékař s příslušnu specializvanu způsbilstí. lékařský psudek byl právněným sbám (psuzvané sbě, ppř. zaměstnavateli) předán prkazatelně ( 44 dst. 2 zákna specifických zdravtních službách) a aby dklad prkazatelném převzetí byl sučástí zdravtnické dkumentace vedené psuzvané sbě,
byl ddržen pstup pdle 46 zákna specifických zdravtních službách, pkud právněná sba využije svéh práva a pdá návrh na přezkumání lékařskéh psudku. Vedle uvedených infrmací nelze při pskytvání zdravtní péče pacientvi, který je řidičem mtrvéh vzidla, zapmenut ani na t, že pdle 89a zákna silničním prvzu lékař, který zjistí, že žadatel řidičské právnění neb držitel řidičskéh právnění je zdravtně způsbilý k řízení mtrvých vzidel s pdmínku, neb není zdravtně způsbilý k řízení mtrvých vzidel, je pvinen tét skutečnsti neprdleně infrmvat becní úřad bce s rzšířenu půsbnstí příslušný pdle bvykléh bydliště, neb místa studia žadatele řidičské právnění, neb držitele řidičskéh právnění. Při uplatnění dané hlašvací pvinnsti je však ptřebné mít na vědmí, že zákn silničním prvzu tut pvinnst váže ke změně neb ztrátě zdravtní způsbilsti, neváže ji na změnu zdravtníh stavu. Z uvedenéh důvdu lze v suladu se záknem tut pvinnst naplnit až tehdy, když zdravtní stav změněný nemcí je již stabilizvaný, nebť při ddržení dbrně správnéh pstupu lze psudkvu činnst vyknávat až při stabilizvaném zdravtním stavu. Sučasně je nutné si uvědmit, že až v tét dbě zákn silničním prvzu danu pvinnstí prlamuje pvinnu mlčenlivst. D dby stabilizace zdravtníh stavu lze eventuálně patření k mezení řízení mtrvých vzidel stanvit v rámci léčebnéh režimu, se kterým by měl pacient být seznámen prkazatelně, tzn. písemně s pdpisem. Další dpvědnst pak dpadá pdle 5 zákna silničním prvzu přím na řidiče, tj. pacienta. Zpracvala: MUDr. Dana Kuklvá, CSc. Říjen 2013