SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM Abstrakt Jan Hrabák V pslední dbě neustále sklňvané stárnutí byvatelstva vyspělých zemí bude mít dle mnhých významný dpad na eknmiku jedntlivých států. Je tmu ale skutečně tak? Existuje přímá suvislst mezi stárnutím ppulace a růstem HDP? Primárním cílem práce je prkázat či vyvrátit jakýkliv vztah mezi demgrafickými změnami a eknmickým růstem, a t pmcí prvnání jedntlivých terií eknmickéh a demgrafickéh růstu a hledání splečných znaků. Na základě histrických dat je v práci ppsán význam věkvé struktury byvatelstva na eknmický výkn. Na vybraných ukazatelích bude také demnstrvána suvislst růstu ppulace a změny HDP. Key wrds: HDP, demgrafický růst, stárnutí ppulace JEL Cde: J11 Úvd V tét práci se pkusíme přiblížit prblematiku eknmickéh ptenciálu a růstu, a t v suvislsti s demgrafickými změnami. Kriticky nahlédneme na něklik terií zabývajících se tut tématiku. Již v 18. stletí pjednal dpadech růstu ppulace na blahbyt byvatel Thmas Malthus, a t ve svém díle An essay n the principle f ppulatin. Další díl, ze kteréh budeme vycházet a které se tét prblematice také věnuje, je kniha Develpment gegraphy d Ruperta Hddera vydaná rku 2. Na základě zmíněné literatury bude v první části práce demnstrván, jak se pstupem času vyvíjel phled na prblematiku vztahu demgrafických změn a blahbytu. Stěžejním zdrjem infrmací relevantních pr tut práci a také hlavní inspirací se stala publikace Ppulatin aging and the generatinal ecnmy, A Glbal Perspective d Rnalda Leeh and Andrewa Masna. (211) Cílem tét studie je na základě analýzy výše zmíněných děl, ukazatelů a dat jak jsu střední stavy byvatel a hrubý dmácí prdukt prkázat přímu suvislst mezi růstem ppulace, a t jak migračními prcesy, tak přirzeným přírůstkem, a pzitivním vývjem eknmiky.
S hledem na stále více sklňvaný prblém pzvlnéh stárnutí ppulace, týkajícíh se zejména vyspělé části světa, se budeme tut tématiku se zvýšenu pzrnstí věnvat. Vzhledem ke zřejmsti vlivu věkvé struktury byvatel na eknmiky jedntlivých států, nás hlavně bude zajímat, d jaké míry se prmítá stárnutí splečnsti neb becně měnící se pdíl aktivníh byvatelstva d hspdářskéh cyklu. Výsledkem práce by měla být c nejkmplexnější analýza nastíněnéh prblému 1 Demgrafické změny a jejich dpady na eknmiku Jedním z prvních autrů, kteří se zabývali vlivem růstu ppulace na eknmický blahbyt, byl Thmas Malthus. V rce 1798 vyšl jeh stěžejní díl, kde píše následující: Ppulace, pkud není kntrlvána, rste gemetricku řadu. Nezbytná ptrava rste ale puze řadu aritmeticku. Krátký phled na tat čísla nám ukáže nezměrnst síly první ve srvnání s druhu. (Thmas Malthus, vlný překlad) Thmas Malthus věřil, že růst ppulace, zvlášť pkud je nekntrlvaný, je nepříznivý. A t z th důvdu, že není mžné zajistit dstatek bživy. Jeh tvrzení se však v praxi neptvrdil. V dnešní dbě se ve vyspělých zemích setkáme spíš s přebytkem ptravy. Pdbně jak Malthus přemýšlel i Rbert S. McNamara, ten nicméně vyjádřil své bavy hledně nedstatku přírdních zdrjů v důsledku rstucíh pčtu byvatel, a t je myšlen spíše glbálně než na úrvni států. Pněkud jiným směrem se ubírali Cale a Hver. Zdůraznili vliv rstucí ppulace na úspry a investice. Tvrdí, že rdiny, které mají více dětí, musí d nich také více investvat, a tudíž nemají takvé úspry. Na státní úrvni znamená zvýšený pčet dětí větší investice d škl a lékařských zařízení, které jsu dle Caleh a Hvera méně prduktivní než investice d tváren, silnic atp. (Cale & Hver, 1958) S čím se ale setkáváme stále častěji, jsu rstucí výdaje na zdravtnictví, a t napříč všemi věkvými skupinami. Zejména se však velká nákladvst týká sb d 5 let výš. Tut skutečnst demnstruje graf č. 1, pr Česku republiku, který ukazuje pr jedntlivé věkvé intervaly výdaje na zdravtní péči v milinech na sbu.
Graf 1: Výdaje na zdravtní péči (v mil KČ) na sbu v České republice.6.5.4.3.2 2 21.1 Zdrj: Eurstat, vlastní zpracvání Navzdry tmut faktu zaznamenává naše eknmika víceméně stálý růst HDP. Graf 2: HDP České republiky 2-21 4,5, 4,, 3,5, 3,, 2,5, 2,, 1,5, 1,, 5, Hrubý dmácí prdukt 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Zdrj: Český statistický úřad, vlastní zpracvání
Graf 3: Celkvé výdaje na zdravtnictví (v % HDP) a deficit státníh rzpčtu (v mil Kč) v ČR miliny %.25 9 8.2 7.15.1 Deficit Výdaje na zdravtnictví (v % HDP) 6 5 4 3.5 2 1. 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 Zdrj: Eurstat, Český statistický úřad, vlastní zpracvání Na grafu č. 3 je znázrněn mžný vztah mezi pdílem výdajů na zdravtnictví na HDP a deficitem státníh rzpčtu. Vypčetli jsme zde krelační keficient,83. Prt se můžeme na základě tét skutečnsti a skutečnsti, která vyplývá z grafu č. 1, kteru jsu rstucí výdaje na zdravtnictví u sb staršíh věku, dmnívat, že pstupně stárnucí byvatelstv znamená velku zátěž pr eknmiku danéh státu. Navzdry těmt faktům rstucí HDP můžeme vysvětlit tak, že d tht ukazatele vstupuje mnh prměnných, a tak nemusí existvat přímý vztah mezi jeh růstem ppř. pklesem a pčtem starších sb. Nejednznačný vliv rstucíh pčtu sb v pkrčilém věku dkazuje následující graf č. 4, tentkrát z Velké Británie. Můžeme zde vyčíst, že i přes stabilní pdíl prduktivních byvatel a mírně rstucíh pdílu pstprduktivní části byvatelstva, rstl HDP Velké Británie d rku 27 značným tempem. Následný prpad p rce 27 taktéž nebyl nijak vlivněn rstucími či klesajícími pdíly těcht skupin byvatelstva.
Graf 4: HDP, pdíl pstprduktivní ppulace a prduktivníh byvatelstva na celkvé ppulaci ve VB 4 35 3 25 2 15 1 5 1971 1975 1979 1983 1987 1991 1995 1999 23 27 9. 8. 7. 6. 5. 4. 3. 2. 1.. HDP Pdíl aktivních generace Pdíl prardičvské generace Zdrj: Eurstat, UK Natinal Statistics, vlastní zpracvání Zajímavé je srvnat růst celkvéh pčtu byvatel a růst HDP. Tat srvnání vidíme na grafech č. 5 a 6. Zde zejména graf č. 6 ukazuje, jak vývj HDP Velké Británie takřka přesně kpíruje rstucí pčet byvatel. U Číny, graf č. 5, můžeme vidět, že HDP na sbu rste expnenciálně kdežt pčet sb lineárně. Tent graf tak nepřím ppírá již zmíněnu hyptézu Thmase Malthuse tm, že ppulace rste řadu gemetricku a bhatství (ptrava) řadu aritmeticku.
Graf 5: Pčet sb (v 1 tis) a HDP na hlavu (ve 1 mil Yuan) Číny HDP 3 14 25 12 2 15 1 HDP na sbu (1 mil Yuan) Pčet sb (v 1 ) 1 8 6 4 P č e t s b 5 2 1978 1979 198 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 Zdrj: Natinal Bureau f Statistics f China, vlastní zpracvání Graf 6: Pčet sb (v tis) a HDP na sbu (v EUR) Velké Británie 4, 63 35, 62 61 H D P 3, 25, 2, 15, 1, 6 59 58 57 56 55 P č e t s b HDP na sbu Pčet sb 5, 54 53 1971 1976 1981 1986 1991 1996 21 26 52 Zdrj: Eurstat, vlastní zpracvání
Ač se může zdát, že vztah pčtu sb a HDP je čividný, není tmu tak. Vztah těcht dvu veličin je ptřeba zkumat dalek d minulsti a předpkládá neměnnst statních klnstí, jaku jsu plitické změny, knflikty atp. Skutečnst je ale takvá, že ptřebná data nejsu k dispzici a také dšl za psledních 1 let k mnha událstem, které měly glbální dpady (např. rpná krize). Na úrvni států je tedy velice těžké učinit jakékliv závěry týkající se tét prblematiky. C však může dbře demnstrvat vliv veliksti ppulace na eknmiku, jsu například města, knkrétně pdíl prdukce velkých měst na celkvém dmácím prduktu státu. Ze studie McKinsey Glbal Institute jasně vyplývá, že HDP na sbu v západní Evrpě dsahuje jen 72% HDP na sbu v USA, přičemž panuje přesvědčení, že majritní pdíl na tét skutečnsti má právě rzdíl ve veliksti měst. (The Ecnmist, 212) Lidé se stěhují d měst převážně za prací a právě velká kncentrace firem je pak velkým lákadlem a zdrjem pracvních míst. Další skutečnstí je t, že čím více firem, t znamená i lidí, tím větší invační ptenciál. Prtže firmy se navzájem sledují a cirkulace vědmstí a nápadů je mnhem rychlejší na relativně malém prstru, než na větší vzdálenst. Graf 7: Pdíl velkých měst (nad 15 byv) na celkvém HDP a ppulaci za rk 21 HDP (v %) USA Pčet byvatel (v %) Západní Evrpa % 2% 4% 6% 8% 1% Zdrj: The Ecnmist, vlastní zpracvání
Prfesr Benjamin Jnes ve své studii Shifting Impact, Gegraphy and Scial Stratificatin in Science tvrdí, že v dnešní dbě je k nvému výzkumu ptřeba mnhem většíh pčtu lidí, než tmu byl dříve. Tut skutečnst vysvětluje zvyšující se technlgicku nárčnstí. (28) Je tedy čividné, že invátři se kncentrují hlavně d velkých měst, kde mají nejlepší pdmínky pr svu práci. Velká města se pak stávají centry s velku prduktivitu. Ve studii The cmplementarity between cities and skills Edward L. Glaeser píše, že pkud se ve městech vyskytuje dstatečný pčet kvalifikvaných pracvníků, zvyšuje velikst města celkvu prduktivitu práce asi 45%. (29) Graf č. 7 nám ukazuje mžný vztah mezi pčtem byvatel ve velkých městech, v tmt případě města s minimálně 15 byvateli, a pdílu těcht měst na celkvé prdukci. Vidíme tedy, že růst ppulace, zejména když je kncentrvána na relativně malém území, vede k růstu prduktivity a tedy i k růstu HDP. Nicméně samtný růst ppulace je čast vyvlán již jistým eknmickým pdnětem, ať už t jsu vlná pracvní místa či příležitsti neb větší výdělek. Prt je v tmt případě lepší říci, že růst bhatství neb, chceme-li, HDP jde ruku v ruce s rstucím pčtem byvatel, zejména té skupiny, která je vysce kvalifikvaná. Závěr V první části práce jsme nastínili něklik terií týkající se vlivu růstu ppulace na bhatství. Terii Thmase Malthuse jsme vyvrátili, prtže předpklady, že nekntrlvaný růst pčtu byvatel způsbí nedstatek ptravy, se neptvrdily. Sučasnst i minulst ukazují, že blahbyt se v průměru u každéh jedince zvýšil. Rbert McNamarvy bavy hledně nedstatku přírdních zdrjů se taktéž nenaplnily, a t v tm smyslu, že jakýkliv nedstatek je nahrazván technlgiemi využívající jiné zdrje. Ačkliv jsme bě tyt pesimistické terie vyvrátili, neptvrdila se ani naše hyptéza. Růst HDP v námi sledvaných zemích, jimiž byla Česká republika a Velká Británie, ttiž bezprstředně nesuvisí se zvyšváním stavu ppulace, ppřípadě se takvá suvislst nedá vzhledem k nedstatku dat neb neměnnsti statních vlivů prkázat. Aplikujeme-li však naši hyptézu ne na státy či jiné větší celky, ale na města, zdají se být naše předpklady správné, a t d té míry, že jsme prkázali vztah mezi pčtem byvatel měst a prdukční schpnstí města. Nicméně jsme nenašli jednznačnu dpvěď na tázku, zda zde přesun byvatel d měst vlivňuje eknmicku výknnst či napak jestli eknmická výknnst přitáhne další
lidský kapitál d měst. Stejně tak jestli firmy vznikají, ppřípadě se stěhují d měst, která jsu již velká neb zda vlná pracvní místa přilákají nvé migranty a měst se tak teprve začne rzrůstat. Druhá naše hyptéza, týkající se stárnutí ppulace a jeh dpadů na eknmiku, byla ptvrzena. Výdaje na zdravtní péči u starší skupiny ppulace jsu výrazně vyšší než u statních skupin. Tat skutečnst splu s prdlužující se střední délku živta znamená velku zátěž pr eknmiku. Zdrje [1] JONES, Benjamin F, et al. Shifting Impact, Gegraphy, and Stratificatin in Science. 28. DOI: 1.1126/science.1158357. [2] ELLISON, Glenn a Edward L. GLAESER. Gegraphic Cncentratin in U.S. manufacturing industries: A dartbard apprach. 1994. [3] GLAESER, Edward L. The cmplementarity between cities and skills. 29. [4] LEE, Rnald a Andrew MASON. Ppulatin aging and the generatinal ecnmy. 211. ISBN 978155255144. [5] Cncrete gains. The Ecnmist. 212. Dstupné z: http://www.ecnmist.cm/nde/21564536 [6] Eurstat [nline]. Dstupné z: http://epp.eurstat.ec.eurpa.eu/prtal/page/prtal/eurstat/hme/ [7] Natinal Bureau f Statistics f China [nline]. Dstupné z: http://www.stats.gv.cn/english/ [8] UK Natinal Statistics [nline]. Dstupné z: http://www.statistics.gv.uk/hub/index.html [9] Český statistický úřad [nline]. Dstupné z: http://www.czs.cz/ Kntakt Jan Hrabák Vyská škla eknmická v Praze, Katedra demgrafie W. Churchilla 4, 13 67 Praha 3 jan.hrabak@gmx.cm