Cvičení 5. Přednášející: Mgr. Rudolf B. Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc.

Podobné dokumenty
Mgr. Rudolf Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký Dr.Sc.

Cvičení 1. Přednášející: Mgr. Rudolf B. Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc.

Cvičení 11. Přednášející: Mgr. Rudolf B. Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc.

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 4

Cvičení 10. Přednášející: Mgr. Rudolf B. Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc.

Odhady Parametrů Lineární Regrese

Cvičení 3. Přednášející: Mgr. Rudolf B. Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc.

Základy teorie pravděpodobnosti

KMA/P506 Pravděpodobnost a statistika KMA/P507 Statistika na PC

Minikurz aplikované statistiky. Minikurz aplikované statistiky p.1

prof. RNDr. Roman Kotecký DrSc., Dr. Rudolf Blažek, PhD Pravděpodobnost a statistika Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Pravděpodobnost a statistika I KMA/K413

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 7

Téma 22. Ondřej Nývlt

Doporučené příklady k Teorii množin, LS 2018/2019

Intervalové Odhady Parametrů

Náhodná veličina Číselné charakteristiky diskrétních náhodných veličin Spojitá náhodná veličina. Pravděpodobnost

AVDAT Náhodný vektor, mnohorozměrné rozdělení

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Cvičení ze statistiky - 5. Filip Děchtěrenko

Definice 7.1 Nechť je dán pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P). Zobrazení. nebo ekvivalentně

Intervalové Odhady Parametrů II Testování Hypotéz

Všechno, co jste chtěli vědět z teorie pravděpodobnosti, z teorie informace a

Náhodná veličina a její charakteristiky. Před provedením pokusu jeho výsledek a tedy ani sledovanou hodnotu neznáte. Proto je proměnná, která

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice

Lékařská biofyzika, výpočetní technika I. Biostatistika Josef Tvrdík (doc. Ing. CSc.)

Matematika III. 4. října Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Matematika III

Diskrétní náhodná veličina. November 12, 2008

Téma 2: Pravděpodobnostní vyjádření náhodných veličin

Definice spojité náhodné veličiny zjednodušená verze

III. Úplná pravděpodobnost. Nezávislé pokusy se dvěma výsledky. Úplná pravděpodobnost Nezávislé pokusy se dvěma výsledky Náhodná veličina

NMAI059 Pravděpodobnost a statistika

Někdy lze výsledek pokusu popsat jediným číslem, které označíme X (nebo jiným velkým písmenem). Hodíme dvěma kostkami jaký padl součet?

Chyby měření 210DPSM

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Pravděpodobnost a statistika

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 1

I. D i s k r é t n í r o z d ě l e n í

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

p(x) = P (X = x), x R,

Téma 2: Pravděpodobnostní vyjádření náhodných veličin

Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

Dobývání znalostí. Doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. Katedra teoretické informatiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze

2. Je dáno jevové pole (Ω;A) a na něm nezáporná normovaná funkce. Definujte distrubuční funkci náhodného vektoru.

Teorie pravěpodobnosti 1

Základy teorie pravděpodobnosti

Aplikovaná numerická matematika

z Matematické statistiky 1 1 Konvergence posloupnosti náhodných veličin

Pravděpodobnost a statistika, Biostatistika pro kombinované studium. Jan Kracík

Statistika II. Jiří Neubauer

Rozdělení náhodné veličiny. Distribuční funkce. Vlastnosti distribuční funkce

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

2. přednáška - PRAVDĚPODOBNOST

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 5.téma

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 4. téma

a způsoby jejího popisu Ing. Michael Rost, Ph.D.

NÁHODNÁ VELIČINA. 3. cvičení

NÁHODNÉ VELIČINY JAK SE NÁHODNÁ ČÍSLA PŘEVEDOU NA HODNOTY NÁHODNÝCH VELIČIN?

Náhodný vektor a jeho charakteristiky

Přednáška. Diskrétní náhodná proměnná. Charakteristiky DNP. Základní rozdělení DNP

Náhodné jevy. Teorie pravděpodobnosti. Náhodné jevy. Operace s náhodnými jevy

2. Definice pravděpodobnosti

Náhodná veličina. Michal Fusek. 10. přednáška z ESMAT. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek

Základy teorie množin

Přednáška. Další rozdělení SNP. Limitní věty. Speciální typy rozdělení. Další rozdělení SNP Limitní věty Speciální typy rozdělení

Výběrové charakteristiky a jejich rozdělení

Zápočtová písemka z Matematiky III (BA04) skupina A

Určete zákon rozložení náhodné veličiny, která značí součet ok při hodu a) jednou kostkou, b) dvěma kostkami, c) třemi kostkami.

Základy matematické analýzy

Náhodná veličina a rozdělení pravděpodobnosti

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

ROZDĚLENÍ SPOJITÝCH NÁHODNÝCH VELIČIN

NÁHODNÁ VELIČINA. Podle typu výběrového prostoru rozlišujeme dva základní druhy NV Diskrétní (nespojitou) náhodnou veličinu Spojitou náhodnou veličinu

K oddílu I.1 základní pojmy, normy, normované prostory

Drsná matematika IV 7. přednáška Jak na statistiku?

SPOJITÉ ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI. 7. cvičení

Obsah. Základy teorie pravděpodobnosti Náhodný jev Pravděpodobnost náhodného jevu Pravděpodobnost. Pravděpodobnost. Děj pokus jev

2 Hlavní charakteristiky v analýze přežití

Náhodné (statistické) chyby přímých měření

2. Friesl, M.: Posbírané příklady z pravděpodobnosti a statistiky. Internetový zdroj (viz odkaz).

NUMP403 (Pravděpodobnost a Matematická statistika I)

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

Posloupnosti a jejich konvergence

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 2

letní semestr Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Matematická statistika

Projekty - Úvod do funkcionální analýzy

VYUŽITÍ PRAVDĚPODOBNOSTNÍ METODY MONTE CARLO V SOUDNÍM INŽENÝRSTVÍ

IV. Základní pojmy matematické analýzy IV.1. Rozšíření množiny reálných čísel

Kapitola 1. Úvod. 1.1 Značení. 1.2 Výroky - opakování. N... přirozená čísla (1, 2, 3,...). Q... racionální čísla ( p, kde p Z a q N) R...

Design Experimentu a Statistika - AGA46E

správně - A, jeden celý příklad správně - B, jinak - C. Pro postup k ústní části zkoušky je potřeba dosáhnout stupně A nebo B.

Přednáška 6, 6. listopadu 2013

TEORIE MÍRY V některých předchozích kapitolách jste se setkali s měřením velikostí množin a víte, jaké byly těžkosti s měřením množin i na reálné ose.

9. Vícerozměrná integrace

pravděpodobnosti Pravděpodobnost je teorií statistiky a statistika je praxí teorie pravděpodobnosti.

MATEMATIKA III V PŘÍKLADECH

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

Tomáš Karel LS 2012/2013

Transkript:

5 Přednášející: Mgr. Rudolf B. Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc. Katedra počítačových systémů Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Rudolf Blažek 2011 BI-PST, LS 2010/11 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnos@

Prostor elementárních jevů a pravděpodobnost Cvičení Pravděpodobnost Příklad Pro nejvýše spočetnou stačí zadat funkci (hustota pravděpodobnosti, pravděpodobnostní hmota) p :! [0, 1] P tak, že!2 p(!) =1. Pravděpodobnost P je pak dána jako P(A) = P!2A p(!) pro každé A. Intermezzo: Pro nespočetnou však není možné definovat P(A) pro každé A. Věta (Vitali, 1905) Budiž = {0, 1} N. Neexistuje funkce P : P( )! [0, 1] splňující základní axiomy (Nezápornost, Normalizace, Aditivita), a navíc i podmínku Invariance. Pro každé A an 1 je P(T n A)=P(A). Zde T n :! =(! 1,! 2,...)! (! 1,...,! n 1, c! n,! n+1,...), kde b 0 = 1, b 1 = 0, atn (A) ={T n (!) :! 2 A}. RomanRudolf Kotecký, Blažek, Rudolf Ph.D. Blažek (ČVUT) (FIT ČVUT) Základní Pravděpodobnost pojmy pravděpodobnosti a statistika BI-PST, LSBI-PST, 2010/11, LS2010/11 Přednáška 1 9 / 18 2

Poznámky k Vitaliho větě Čísla v intervalu (0,1) lze popsat nekonečnou řadou 0 a 1 0.1110111110110101111111111110111011... 0.31415926... je možné zapsat v binárním kódu Vitaliho věta se dá chápat i tak, že hovoří o existenci neměřitelných množin např. v intervalu (0,1) V čem je problém: Na intervalu (0,1) uvažujme pravděpodobnost tak, že délka intervalu je jeho pravděpodobností (Lebesgueova míra) Existuje neměřitelná množina U (0,1) v tom smyslu, že ji nesmíme přiřadit pravděpodobnost 3

Poznámky k Vitaliho větě Co to znamená, že množině U (0,1) nesmíme přiřadit pravděpodobnost? Pokud přiřadíme P(U) = ε > 0, pak dojdeme k závěru P( (0,1) ) = Pokud přiřadíme P(U) = 0, pak dojdeme k závěru P( (0,1) ) = 0 My ale samozřejmě potřebujeme P( (0,1) ) = 1 Proto potřebujeme opatrně vybrat množiny, kterým smíme přiřadit pravděpodobnost: F je sigma-algebra (sigma-field) všech měřitelných jevů 9 >= >; Vitaliho věta využívá axiom výběru 4

Jak bezpečně definovat pravděpodobnosti výsledků experimentu Příklad Pro nejvýše spočetnou stačí zadat funkci (hustota pravděpodobnosti, pravděpodobnostní hmota) p :! [0, 1] P tak, že!2 p(!) =1. Pravděpodobnost P je pak dána jako P(A) = P!2A p(!) pro každé A. Intermezzo: Příklad Borelova sigma-algebra měřitelných množin Pro experiment s výsledky v intervalu, tj. s Ω = (a, b) stačí zadat P( (a, x] ) = F(x) [0, 1] x (a, b) kde F(x) je neklesající funkce s:$ $ F(x) 0 když x a!!!!!!!!!! F(x) 1 když x b. Pak je pravděpodobnost konzistentně definována pro všechny intervaly v (a, b), jejich spočetná sjednocení a průniky... atd... 5

Spojité náhodné veličiny Nechť X je náhodná veličina s hustotou f(x): h 0 1 2 Najděte hodnotu konstanty h Najděte analytické vyjádření hustoty f(x) Spočtěte střední hodnotu EX Vypočítejte rozptyl Var X 6

Spojité náhodné veličiny Uvažujme náhodnou veličinu X Exp( ), t.j. s exponenciálním rozdělením s intenzitou. 1. Najděte EX pomocí definice střední hodnoty. 2. Najděte Var X pomocí definice rozptylu. 3. Dokažte, že X nemá pamět, tj. že P(X s > t X > s) =P(X > t), 8t 0 7

Discussion Session Exponenciální rozdělení nemá paměť Chceme dokázat: T ~ Exp(λ) (T s T >s) ~ Exp(λ) Je snadnější použít funkci přežití (the survival function): T Exp( ) právě když P(T > t) =e t, 8t 0. P(T s > t T > s) 8s, t 0 = = P(T > t + s, T > s) P(T > s) P(T > t + s) = e (t+s) P(T > s) e s = e t... Exp( ). 8

Rozdělení, která nemají paměť Dokázali jsme, že N ~ Geometrické(p) (N k N > k) ~ Geometrické(p) T ~ Exp(λ) (T s T >s) ~ Exp(λ) Toto jsou jediná taková rozdělení Geometrické(p) je jediné diskrétní rozdělení bez paměti Exp(λ) je jediné spojité rozdělení bez paměti Podobnost Geometrické rozdělení: čekání na pannu v sérii hodů mincí Exponenciální rozdělení: čekání na příchod zákazníka 9

Normální náhodné veličiny Necht X N(5, 4) je normálně rozdělená náhodná veličina se střední hodnotou 5 a rozptylem 4. Pro následující otázky použijte statistické tabulky. 1. Najděte P(X > 7.5) 2. Najděte P(2.3 < X < 6.1) 3. Najděte z 0.025 4. Najděte a takové, že P(X < a) = 0.86 5. Najděte a takové, že P( a < X < a) = 0.99 10