Matematika 3. Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3

Podobné dokumenty
Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

MKI Funkce f(z) má singularitu v bodě 0. a) Stanovte oblast, ve které konverguje hlavní část Laurentova rozvoje funkce f(z) v bodě 0.

18 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

Funkce komplexní proměnné a integrální transformace

Diferenciální rovnice 3

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

Matematika III. Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská. Ústav matematiky

9. cvičení z Matematické analýzy 2

16 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

ŘADY KOMPLEXNÍCH FUNKCÍ

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Vlastní číslo, vektor

[1] Motivace. p = {t u ; t R}, A(p) = {A(t u ); t R} = {t A( u ); t R}

POŽADAVKY K SOUBORNÉ ZKOUŠCE Z MATEMATIKY

Vektorový prostor. Př.1. R 2 ; R 3 ; R n Dvě operace v R n : u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ), V (E 3 )...množina vektorů v E 3,

Kapitola 9. Rezidua. Matematická analýza 4. KMA/MA o12. Definice 9.1. ( izolovaná singularita )

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Vlastní čísla a vlastní hodnoty. študenti MFF 15. augusta 2008

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diferenciální rovnice. študenti MFF 15. augusta 2008

Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují

Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory

15. Nulové body a póly. Věta. Je-li funkce f : G holomorfní v oblasti G a f(z 0 ) 0 pro z 0 G, pak

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

Základní pojmy teorie množin Vektorové prostory

Posloupnosti a řady. 28. listopadu 2015

Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice

(ne)závislost. α 1 x 1 + α 2 x α n x n. x + ( 1) x Vektoru y = ( 1) y říkáme opačný vektor k vektoru y. x x = 1. x = x = 0.

Posloupnosti a jejich konvergence

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

Soustavy lineárních rovnic

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Posloupnosti a jejich konvergence POSLOUPNOSTI

M4140 Vybrané partie z matematické analýzy Přírodovědecká fakulta MU

15 Maticový a vektorový počet II

ALGEBRA. Téma 5: Vektorové prostory

Matematika 2 LS 2012/13. Prezentace vznikla na základě učebního textu, jehož autorem je doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. J. Stebel Matematika 2

II. Úlohy na vložené cykly a podprogramy

Aplikovaná numerická matematika

Komplexní analýza. Fourierovy řady. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

Dnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení.

Matice. Předpokládejme, že A = (a ij ) je matice typu m n: diagonálou jsou rovny nule.

Význam a výpočet derivace funkce a její užití

DEFINICE,VĚTYADŮKAZYKÚSTNÍZKOUŠCEZMAT.ANALÝZY Ib

Primitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program

Matematika I (KMI/PMATE)

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

z = a bi. z + v = (a + bi) + (c + di) = (a + c) + (b + d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (a c) + (b d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (ac bd) + (bc + ad)i.

Matematika (KMI/PMATE)

Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program

Matematika 1 MA1. 2 Determinant. 3 Adjungovaná matice. 4 Cramerovo pravidlo. 11. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 29

17. Posloupnosti a řady funkcí

Matematika B101MA1, B101MA2

Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ). Čísla a 1, a 2,..., a n se nazývají složky vektoru

Soustavy. Terminologie. Dva pohledy na soustavu lin. rovnic. Definice: Necht A = (a i,j ) R m,n je matice, b R m,1 je jednosloupcová.

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2015

2.6. VLASTNÍ ČÍSLA A VEKTORY MATIC

Vlastní čísla a vlastní vektory

KOMPLEXNÍ ČÍSLA A FUNKCE MNOŽINA KOMPLEXNÍCH ČÍSEL C. Alternativní popis komplexních čísel

LEKCE10-RAD Otázky

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

To je samozřejmě základní pojem konvergence, ale v mnoha případech je příliš obecný a nestačí na dokazování některých užitečných tvrzení.

Matematika B101MA1, B101MA2

Separovatelné diferenciální rovnice

0.1 Úvod do matematické analýzy

0.1 Funkce a její vlastnosti

Soustavy linea rnı ch rovnic

Maturitní témata z matematiky

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

3 Lineární kombinace vektorů. Lineární závislost a nezávislost

Operace s maticemi

1. Číselné posloupnosti - Definice posloupnosti, základní vlastnosti, operace s posloupnostmi, limita posloupnosti, vlastnosti limit posloupností,

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

Michal Fusek. 10. přednáška z AMA1. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek 1 / 62

pro bakalářské studijní programy fyzika, informatika a matematika 2018, varianta A

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %% POJMY, JEJICHŽ ZNALOST SE OČEKÁVÁ %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Státní závěrečná zkouška z oboru Matematika a její použití v přírodních vědách

Cvičné texty ke státní maturitě z matematiky

Čebyševovy aproximace

Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)

Matematika I (KMI/5MAT1)

POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

PRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE

1 Lineární prostory a podprostory

DMA Přednáška Rekurentní rovnice. takovou, že po dosazení odpovídajících členů do dané rovnice dostáváme pro všechna n n 0 + m pravdivý výrok.

(2) [B] Nechť G je konečná grupa tvořena celočíselnými maticemi roměru 2 2 s operací násobení. Nalezněte všechny takové grupy až na izomorfizmus.

Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,

PROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM. Definice Nechť L je lineární vektorový prostor nad R. Zobrazení L L R splňující vlastnosti

POSLOUPNOSTI A ŘADY INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

Sbírka příkladů z matematické analýzy II. Petr Tomiczek

VĚTY Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

Jednou z nejdůležitějších funkcí, které se v matematice a jejích aplikacích používají je

Základy matematiky pro FEK

a vlastních vektorů Příklad: Stanovte taková čísla λ, pro která má homogenní soustava Av = λv nenulové (A λ i I) v = 0.

1 Řešení soustav lineárních rovnic

Transkript:

Matematika 3 Úloha 1 Co lze říci o funkci imaginární část komplexního čísla která každému komplexnímu číslu q přiřazuje číslo Im(q)? a. Je to funkce mnohoznačná. b. Je to reálná funkce komplexní proměnné. c. Je to komplexní funkce reálné proměnné. d. Je to prostá funkce. e. Je to funkce holomorfní. Úloha 2 Co platí o určitém integrálu každé periodické funkce? a. Jiná odpověď (tj. žádné z ostatních tvrzení neplatí). b. Integrály přes intervaly stejné délky se neliší. c. Integrály přes intervaly délky periody se neliší. d. Integrál přes interval půlperiody je nula. e. Integrál přes interval délky periody je nula. Úloha 3 Co znamená "rozvinout funkci do řady"? a. Znamená to posčítat všechny funkční hodnoty dané funkce v řadě. b. Najít k dané funkci řadu, jež má za součet onu funkci. c. Je to jinými slovy totéž, jako sečíst řadu. d. Předpis funkce se rozvine do sloupečku jako vektor, jednotlivé proměnné se píší do řady. e. Jiná odpověď.

Úloha 4 Jaká bude F. řada každé sudé funkce z intervalu <0,1>? a. sinová b. nelze říci c. jistě nebude ani sinová ani kosinová d. kosinová A není důležité i to, z JAKÉHO intervalu funkci rozvíjíme? Pravda, zcela výjimečně se to stát může, ale stejně dobře by mohla být F. řada sudé funkce sinová! Třeba funkce abs(x) - 0,5. (abs - absolutní hodnota) e. jistě nebude sinová Úloha 5 Jakým způsobem lze zjistit, zda nějaká funkce je rozvinutelná v trigonometrickou Fourierovu řadu? a. Jiná odpověď. b. Pomocí vhodné podmínky konvergence, například stačí, aby rozvíjená funkce byla po částech hladká. c. Pomocí vhodného kritéria konvergence. Kritéria konvergence slouží k posouzení konvergence řady. d. Pomocí Leibnitzova kritéria. e. Pomocí Weierstrassova kritéria. Úloha 6 Jakým způsobem rozvíjíme funkci do kosinové Fourierovy řady z intervalu <0,T>? a. Rozvíjená funkce se dodefinuje na sudou funkci, ta se následně rozvine z intervalu <0,T>. b. Jiná odpověď. c. Rozvíjená funkce se přenásobí funkcí kosinus, výsledek se rozvine ve Fourierovu řadu. d. Takový postup se nepřipouští. e. Rozvíjená funkce se dodefinuje na sudou funkci, ta se následně rozvine z intervalu <- T,T>;.

Úloha 7 Je možné změnit pořadí nekonečné sumy a integrace? a. ano, u stejnoměrně konvergentní řady b. ano, vždy c. ano, u absolutně konvergentní řady d. jiná odpověď e. ne Úloha 8 Je možné, aby nějaký systém funkcí byl ortogonální v nějakém intervalu a v jiném ne? a. ano, ale pouze pokud takový systém obsahuje nějakou konstantní funkci b. ano, běžně, ovšem pouze u nekonečných systémů c. ano, nastává to běžně d. ano, velmi výjimečně to lze e. ne Úloha 9 Kdy prohlásíme funkční řadu za stejnoměrně konvergentní? a. FUNKČNÍ řada nemůže být nikdy stejnoměrně konvergentní. Tento pojem se zavádí pouze u číselných řad. b. Pokud je bodově konvergentní její posloupnost n-tého členu. c. Pokud je stejnoměrně konvergentní její posloupnost částečných součtů. d. Pokud je stejnoměrně konvergentní její posloupnost n-tého členu. e. Pokud je bodově konvergentní její posloupnost částečných součtů.

Úloha 10 Kolik nejvýše může existovat vlastních vektorů k jedinému vlastnímu číslu u matice řádu n? a. vždy nejvýše tolik lineárně nezávislých vektorů, kolik je násobnost vlastního čísla coby kořene charakteristického polynomu b. vždy nejvýše n vektorů, ať závislých či nezávislých c. vždy nejvýše n lineárně nezávislých, bez ohledu na násobnost příslušného vlastního čísla d. jiná odpověď e. vždy nekonečně mnoho, nejvýše jeden lineárně nezávislý Úloha 11 Která z následujících funkcí NEMŮŽE patřit do ortogonálního systému v žádném intervalu <a,b>? a. taková, která nabývá v nekonečně mnoha bodech intervalu <a,b> hodnoty nula b. taková, která v některém bodě intervalu <a,b> nemá derivaci c. taková, která má v některém bodě intervalu <a,b> nevlastní limitu d. sin(x) e. taková, která nabývá v některém bodě intervalu <a,b> hodnoty nula Úloha 12 Které tvrzení o fundamentálním systému (FS) NENÍ PRAVDIVÉ: a. všechny lineární kombinace funkcí z FS tvoří obecné řešení dané soustavy b. jiná odpověď (tj. všechna ostatní tvrzení jsou pravdivá) c. FS je báze vektorového prostoru všech řešení jisté homogenní lineární soustavy. d. FS obsahuje vždy tolik vektorových funkcí, kolik je řád matice lin. soustavy e. FS se skládá vždy z lineárně závislých funkcí

Úloha 13 Které z následujících tvrzení je obecně platné? a. Fourierova řada funkce kosinus je sudá funkce b. Fourierova řada funkce, jejíž periodické pokračování je sudá funkce, je sudá funkce c. Periodické pokračování Fourierovy řady, která je sudou funkcí, je lichou funkcí d. Fourierova řada sudé funkce je sudá funkce e. Periodické pokračování sudé funkce je sudá funkce Úloha 14 Které z následujících tvrzení NENÍ PRAVDIVÉ? a. Každá trigonometrická řada, která neobsahuje žádnou funkci kosinus, se nazývá sinová. b. Každá trigonometrická řada, která neobsahuje žádnou funkci sinus, se nazývá kosinová. c. Jiná odpověď (tedy všechny ostatní možnosti pravdivé JSOU). d. Trigonometrický polynom není polynom. e. Žádná trigonomentrická řada neobsahuje funkci tangens. Úloha 15 Kterému vlastnímu číslu přísluší nulový vlastní vektor? a. tomu největšímu, které matice má b. nule c. žádnému, nulový vektor nepovažujeme za vlastní vektor d. tomu nejmenšímu, které matice má e. jiná odpověď

Úloha 16 O které číselné řadě z následujících možností můžeme s jistotou říci, že je konvergentní? a. žádná z výše uvedených možností nemusí být nutně konvergentní b. taková, jejíž posloupnost n-tého členu má limitu nenulovou c. taková, jejíž posloupnost n-tého členu má limitu nula d. taková, jejíž posloupnost částečných součtů nemá limitu e. taková, jejíž posloupnost částečných součtů má limitu nula Úloha 17 Pokud má nějaká LS s reálnými konstantními koeficienty nějaké komplexní řešení, co o něm můžeme říci? a. Že každá z částí tohoto řešení (reálná i imaginární) sama o sobě řeší tutéž soustavu. b. Že absolutní hodnota z tohoto řešení má minimální reziduum. c. Taková situace nemůže nastat. d. Že je potřeba jej opravit na řešení reálné. e. Že komplexně sdružená funkce je řešením přidružené nehomogenní soustavy. Úloha 18 Tvoří trigonometrické řady ortogonální systém? a. Ne, nikdy. b. Ano, kromě intervalu délky dvě pí. c. Ano, na každém intervalu délky přirozeného násobku své základní periody. d. Jiná odpověď. e. Ano, vždy a všude.

Úloha 19 V následujících možnostech jsou vždy trojice podmnožin komplexních čísel. Ve které z těchto možností jsou všechny tři množiny otevřené? a. každá z ostatních nabízených možností obsahuje aspoň jednu množinu, která není otevřená b. množina všech komplexních čísel C, obyčejné okolí nějakého komplexního čísla, množina všech komplexních čísel takových, jejichž argument není celočíselným násobkem šedesáti stupňů a současně jejichž absolutní hodnota je víc než dva a nejvýše tři c. prstencové okolí nějakého komplexního čísla, množina všech komplexních čísel C, množina všech komplexních čísel takových, jejichž argument není celočíselným násobkem šedesáti stupňů a současně jejichž absolutní hodnota je víc než dva a méně než tři d. otevřený interval (3;7), množina všech přirozených čísel N, množina všech komplexních čísel C Množina čísel N se skládá (vzhledem k C) pouze z izolovaných bodů! Jaká je definice otevřené množiny? Otevřený interval (3;7) je množina otevřená vzhledem k R, nikoli vzhledem k C! Uvažte, jak vypadá okolí v C... e. otevřený interval (3;7), množina obsahující číslo 7+5i, množina kladných komplexních čísel Úloha 20 Z jakých matic lze počítat vlastní čísla a vlastní vektory? a. jiná odpověď b. pouze z regulárních c. pouze ze čtvercových d. pouze ze singulárních e. pouze z matice nějaké lineární soustavy