Laboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav:

Podobné dokumenty
Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. F3240 Fyzikální praktikum 2

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření.

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2

Název: Čočková rovnice

ZOBRAZOVACÍ ROVNICE OKY A KULOVÉHO ZRCADLA

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami:

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika

Optické zobrazování - čočka

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

Odraz na kulové ploše

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

Fyzikální kabinet GymKT Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy

x + F F x F (x, f(x)).

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky

Název: Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček různými metodami

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM

Maticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

13. Soustava lineárních rovnic a matice

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání

Ing. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Určení geometrických a fyzikálních parametrů čočky

Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.

14. cvičení z Matematické analýzy 2

Základní příklady. 18) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

je jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.

je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné

Samostatná práce z fyziky

Úloha 6: Geometrická optika

Obvody a obsahy obrazců I

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky

17. března Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

Říkáme, že přímka je tečnou elipsy. p T Přímka se protíná s elipsou právě v jednom bodě.

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

Logaritmické rovnice I

DUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

( 5 ) 6 ( ) 6 ( ) Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - matematický přehled

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Zobrazení čočkou

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

ZOBRAZOVÁNÍ ODRAZEM NA KULOVÉ PLOŠE aneb Kdy se v zrcadle vidíme převrácení. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

9. Geometrická optika

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

Optika nauka o světle

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

Bodový zdroj světla A vytvoří svazek rozbíhajících se paprsků, které necháme projít optickou soustavou.

If\=l/fl. Optické levy netradifně netradičně - vyuiltf využití iákovské žákovské soupravy pro pokusy. f=f!..

Měření rozlišovací schopnosti optických soustav

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

Podle studijních textů k úloze [1] se divergence laserového svaku definuje jako

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 6: Geometrická optika. Abstrakt

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

Opakování ke státní maturitě didaktické testy

1.1 Numerické integrování

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

S v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla

Výpočet obsahu rovinného obrazce

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

Tabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA 1.1. Matice

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

3. ROVNICE A NEROVNICE Lineární rovnice Kvadratické rovnice Rovnice s absolutní hodnotou Iracionální rovnice 90

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

6. Geometrická optika

II. kolo kategorie Z5

Lineární nerovnice a jejich soustavy

Matematické metody v kartografii

II. 5. Aplikace integrálního počtu

MĚŘENÍ PARAMETRŮ DUTÉHO ZRCADLA; URČENÍ INDEXU LOMU KAPALIN POMOCÍ DUTÉHO ZRCADLA

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

Transkript:

Truhlář Michl 7.. 005 Lbortorní práce č.8 Úloh č. 7 Měření prmetrů zobrzovcích soustv: T = ϕ = p = 3, C 7% 99,5kP Úkol: - Změřte ohniskovou vzdálenost tenké spojky přímou Besselovou metodou. - Změřte ohniskovou vzdálenost tenké spojky ze zvětšení - Změřte ohniskovou vzdálenost rozptylky přímou metodou. - Určete index lomu skl měřením poloměrů křivosti lámvých ploch čoček. - Stnovte ohniskovou vzdálenost spojky jednou z popsných metod pro tlustou čočku srovnejte s výsledky když byl tloušťk čočky znedbáme. Teorie: V tomto měření byly určovány prmetry čoček - spojky rozptylky, tedy ohniskové vzdálenosti, poloměry křivosti indexy lomu skl, z něhož byly zhotoveny. První měření se zbývlo spojkou. Zákldní vzth pro měření je zobrzovcí rovnice: můžeme přímo vyjádřit ohniskovou vzdálenost: = f ) V ní vystupojí vzdálenosti vzoru obrzu od čočky, ohnisková vzdálenost je oznčen f. Je-li vzdálenost vlevo od čočky, je jí přiřzeno znménko záporné, jink kldné (obr.). Z tohoto vzthu = () K určení ohniskové vzdálenosti je možné využít i příčného zvětšení β = y' y, kde y je velikost vzoru y velikost obrzu. Z podobnosti trojúhelníků (obr.) plyne: y ' β = = y (3)...doszení do předchozího... β = = (4) β β Dlší možnost, jk určit ohniskovou vzdálenost, předstvuje Besselov metod, která vychází z toho, že při pevné vzdálenosti vzoru stínítk (obrzu) jsou dvě polohy čočky, v nichž vznikne ostrý obrz (obr.). Protože jsou si rovny vzdálenosti = ' = ' součet vzdáleností vzoru obrzu od čočky je vzdálenost obrzu vzoru d = + ' = + ' vzdálenost mezi polohmi čočky je = ' ' =, obojí je vidět n obrázku, tk lze několik úprvmi získt tento vzth: d = 4 ' = 4 ' (5) To lze dosdit do prvního vzthu pro ohniskovou vzdálenost (vzorec () ) vyjde:

d = (6) 4d

Měření: - měření ohniskové vzdálenosti tenké spojky: - přímá metod: Poloh Poloh čočky stínítk l 7,0 86,5,0 8,5 59,5 6,06 7,5 83,8,5 78,8 56,3 6,08 8,0 8,6 3,0 76,6 53,6 6,0 8,5 80,6 3,5 75,6 5, 6,0 9,0 78, 4,0 73, 49, 6,3 9,5 76,6 4,5 7,6 47, 6, 30,0 75,5 5,0 70,5 45,5 6,3 30,5 75,4 5,5 70,4 44,9 6,6 3,0 74, 6,0 69, 43, 6,3 3,5 73,5 6,5 68,5 4,0 6,5 = 6, 6 Ohnisková vzdálenost změřená pomocí přímé metody se rovná = ( 6,6 ± 0, 0) s reltivní chybou 0,5%. - Besselov metod: Poloh Poloh Poloh čočky čočky stínítk d f 66,6 6,6 90,0 6,6,6 85,0 40,0 6,54 65,4 6,7 89,0 60,4,7 84,0 38,7 6,54 64, 6,8 88,0 59,,8 83,0 37,4 6,54 63,3 7, 87,0 58,3, 8,0 36, 6,53 6,0 7,4 86,0 57,0,4 8,0 34,6 6,56 60,8 7,7 85,0 55,8,7 80,0 33, 6,58 59,6 7,9 84,0 54,6,9 79,0 3,7 6,57 58, 8, 83,0 53, 3, 78,0 30,0 6,6 56,8 8,4 8,0 5,8 3,4 77,0 8,4 6,63 55,9 8,7 8,0 50,9 3,7 76,0 7, 6,57 54, 8,9 80,0 49, 3,9 75,0 5, 6,63 5,8 9, 79,0 47,8 4, 74,0 3,6 6,6 5,4 9,5 78,0 46,4 4,5 73,0,9 6,6 49,8 9,8 77,0 44,8 4,8 7,0 0,0 6,6 48,5 30, 76,0 43,5 5, 7,0 8,3 6,57 47, 30,8 75,0 4, 5,8 70,0 6,3 6,55 45,7 3, 74,0 40,7 6, 69,0 4,5 6,49 43,4 3, 73,0 38,4 7, 68,0,3 6,53 40,4 34,5 7,0 35,4 9,5 67,0 5,9 6,6 39,4 35,8 7,0 34,4 3,8 66,0 Ohnisková vzdálenost změřená pomocí Besselovy metody se rovná = ( 6,57 ± 0, 0) s reltivní chybou. 0,06% = 6, 57 3

- měření ohniskové vzdálenosti tenké spojky ze zvětšení: y = Poloh Poloh čočky stínítk l y' β 7,0 86,5,0 8,5 59,5,65 -,68 6,68 7,5 83,8,5 78,8 56,3,45 -,48 6,78 8,0 8,6 3,0 76,6 53,6,5 -,30 6,4 8,5 80,6 3,5 75,6 5,,05 -,3 6,645 9,0 78, 4,0 73, 49,,95 -,00 6,400 9,5 76,6 4,5 7,6 47,,80 -,86 6,469 30,0 75,5 5,0 70,5 45,5,75 -,80 6,50 30,5 75,4 5,5 70,4 44,9,65 -,7 6,568 3,0 74, 6,0 69, 43,,60 -,63 6,46 3,5 73,5 6,5 68,5 4,0,45 -,5 6,667 y' * β je brán jko průměr z hodnot y * obdobně je počítáno i zvětšení jko průměrná hodnot z dvou strn vzorce (4) Ohnisková vzdálenost tenké spojky změřená ze zvětšení se rovná = ( 6,40 ± 0, 06) s reltivní chybou 0,4%. - ohnisková vzdálenost rozptylky přímou metodou: y s A A' R = 6,404 Dlším úkolem bylo určit ohniskovou vzdálenost rozptylky přímou metodou. Protože rozptylk vytváří pouze zdánlivý obrz, byl v soustvě ponechán spojk z předchozího měření. Využívá se toho, že rozptylk obrz posune dále od spojky (obr.3). = A R = A' R = 5,0 70,4 75,4 6,3 8, 3, -, 5,0 70,4 8,3 57,7,7 4,6-6,5 5,0 7,6 88,9 56, 5,4 3,7-9, 5,0 7,6 78, 6,0 9,6 6, -3,78 5,0 7,8 86,7 57,8 5,0 8,9-3,9 5,0 7,8 76,7 64,9 7,9,8-3,90 5,0 73,4 88, 57,4 6,0 30,8-33,30 5,0 73,4 76, 65,6 7,8 0,5-30,33 5,0 74,3 95,8 57,8 6,5 38,0-9,6 5,0 74,3 79,4 65,9 8,4 3,5 -,4 * přeškrtnuté hodnoty byli z měření vypuštěny pro velkou chybu. Průměr se počítl bez těchto hodnot. = -7,67 Ohnisková vzdálenost rozptylky změřená přímou metodou se rovná = ( 7,67 ±, 5) s reltivní chybou. 4,% 4

h - index lomu skl měřením poloměrů křivosti lámvých ploch čoček: Dále bylo z úkol určit poloměr křivosti lámvých ploch čoček. Měření bylo provedeno sférometrem, což je úchylkoměr, n němž je připevněn kruhový trychtýř. Nejprve byl n rovinném skle určen hodnot odpovídjící nulové výchylce. Poté byl sférometr přiložen n obě strny kždé z čoček. Sférometr tk vymezil n čočkách kulové vrchlíky s výškou h pro poloměr křivosti čočky dostneme: z + h r = ( ) ( n ) d = n h + r r n r r pro tenkou čočku pk dostneme pro výpočet indexu lomu n = + : r r spojk rozptylk h z z r h h z -,87 0,000 34,84 7,4-83,96 0,507 0,506 37,8 8,59 34,070 34,743 -,835-0,00 34,6 7,3-8,56 0,508 0,506 37,6 8,58 340,034 34,376 -,83-0,00 34,58 7,9-8,550 0,507 0,506 37,4 8,6 34,7 34,846 -,85 0,000 34,7 7,36-83,480 0,507 0,505 37,4 8,6 34,7 343,54 -,835-0,00 34,56 7,8-8,80 0,508 0,505 37,8 8,59 340,400 34,49 -,835-0,00 34,58 7,9-8,374 0,506 0,506 37,0 8,60 34, 34, -,834-0,00 34,60 7,30-8,5 0,507 0,505 37, 8,6 34,804 343,56 z r = (- 8,8 0,) r = r = ( 34,4 0,3) r = ( 34,4 0, 5) ± ± r ± spojk rozptylk r r n r r n -83,96 6,57,5067 34,070 34,743-7,05,6304-8,56 6,57,4983 340,034 34,376-7,05,685-8,550 6,57,498 34,7 34,846-7,05,635-83,480 6,57,5038 34,7 343,54-7,05,635-8,80 6,57,4966 340,400 34,49-7,05,69-8,374 6,57,497 34, 34, - 7,05,634-8,5 6,57,4980 34,804 343,56-7,05,638 * f spojky je převzto z měření pomocí Besselovy metody * f rozptylky je převzto z měření pomocí přímou metodou pro spojku pk n = + r r pro rozptylku n = + Index lomu spojky vychází = (,4998 ± 0,005) Index lomu spojky vychází = (,6304 ± 0,00063) n s reltivní chybou 0,% n s reltivní chybou 0,03% r 5

Závěr: Během měření jsem měl z úkol nměřit ohniskovou vzdálenost spojky rozptylky to u spojky přímou Besselovou metodou, u spojky přímou. U tenké spojky jsem pk měl změřit ohniskovou vzdálenost pomocí zvětšení. Toto měření se mě zdá šptné, protože se od měření předchozím metodm dosti lyší. Po změření ohniskové vzdálenosti sem pk měl možnost zpočítt index lomu spojky rozptylky. Výsledky pk jsou: Ohnisková vzdálenost změřená pomocí přímé metody se rovná = ( 6,6 ± 0, 0) s reltivní chybou 0,5%. Ohnisková vzdálenost změřená pomocí Besselovy metody se rovná = ( 6,57 ± 0, 0) s reltivní chybou. 0,06% Ohnisková vzdálenost tenké spojky změřená ze zvětšení se rovná = ( 6,40 ± 0, 06) s reltivní chybou. 0,4% Ohnisková vzdálenost rozptylky změřená přímou metodou se rovná = ( 7,67 ±, 5) s reltivní chybou. 4,% Index lomu spojky vychází n = (,4998 ± 0,005) s reltivní chybou 0,% n =,6304 ± 0,00063 s reltivní chybou 0,03% Index lomu spojky vychází ( ) 6