NA ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ DOMÁCNOSTÍ

PŘEDBĚŽNÁ ANALÝZA DOPADY SJEDNOCENÍ SAZEB DPH NA 20% NA ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ DOMÁCNOSTÍ 18. ÚNORA 2011 LIBOR DUŠEK, PH.D., PETR JANSKÝ, M.SC. Shrnutí: 1. Úvd Plánvané sjedncení sazeb DPH na 20% p pvinné valrizaci důchdů zvýší živtní náklady průměrné dmácnsti 1.57% (425 Kč za měsíc). Sjedncení DPH prcentuálně dpadá relativně rvnměrně na dmácnsti ve všech příjmvých skupinách (0.87% až 2.14% zvýšení živtních nákladů), nejvíce dpadne na desetinu nejchudších dmácnstí. Důchdců se změna DPH nedtkne, pvinná valrizace je kmpenzuje v plné výši. Vládu navrhvané výjimky, u kterých bude zachvána snížená sazba DPH (chléb, ryby atd.), zmírňují dpad zvýšení DPH na průměrnu dmácnst puze 0.26% (60 Kč měsíčně). Ministři vládní kalice 18. únra předlžili knkrétní brysy důchdvé refrmy. Jejím zásadním prvkem je sjedncení DPH u téměř veškeréh zbží na 20 prcentech (tedy zdvjnásbení sučasné nižší sazby a pnechání té vyšší). Debata sjedncení DPH prbíhá již něklik měsíců. Odpůrci zmiňují nervnměrné sciální dpady nižší sazbu DPH jsu zdaněny základní ptřeby jak ptraviny, a tudíž její zvýšení dpadne na chudší dmácnsti více blestně. Sciální přijatelnst ale nelze 1 hdntit bez kvalitních číselných dhadů dpadů na živtní úrveň dmácnstí. Nelze ani navrhvat smysluplné sciální kmpenzace např. úpravy sciálních dávek či slev na dani dkud nevíme, jaku újmu na živtní úrvni sciálně slabší dmácnsti skutečně utrpí. Plitická debata dsud bhužel z žádných rigrózních dhadů nevycházela. Tat předběžná analýza vychází z analýzy, kteru jsme publikvali v prsinci 2010. Ukazuje, jak vzrstu živtní náklady různým typům dmácnstí v důsledku zvýšení DPH na 20% s přihlédnutím ke specifikům kaličníh návrhu důchdvé refrmy, tj. včetně pnechání něklika typů ptravin v 10% sazbě DPH. 1 Další zásadní aspekt důchdvé refrmy mžnst převést část pjistnéh d penzijních fndů na tut analýzu nemá vliv. Jedná se přesun dlžené sptřeby z jedné frmy d druhé bez vlivu na mmentální živtní úrveň 2. Spření d fndů navíc bude dbrvlné pr ty, kteří zůstanu ve státním pilíři, se mění puze DPH. 2. Metdlgie 3 Analýza využívá detailní údaje výdajích reprezentativníh vzrku 2901českých dmácnstí v rce 2009 (Statistika rdinných účtů Českéh statistickéh úřadu). 4 Pr každu dmácnst v subru pčítáme, jak se úprava DPH prjeví v nákladech na přízení jejíh sptřebníh kše. Ke každé výdajvé plžce přičítáme zvýšení ceny v důsledku změny DPH, pdle th, zda daná plžka patří d snížené neb základní sazby DPH neb zda je d DPH

svbzena. 5 Změna živtních nákladů je pčítána Laspeyresvým indexem. V suladu se zjištěními empirické literatury dpadu daní předpkládáme, že změna sazeb DPH se plně prmítne d cen zbží a služeb 6. Kvůli růstu cen bude vláda pvinna valrizvat důchdy výši inflace. Na důchdce tak bude mít sjedncení DPH velmi dlišný kamžitý dpad (kdy pcítí růst cen) a knečný dpad (kdy v hrizntu maximálně 1 rku jim budu zvýšeny důchdy). Prezentujeme prt dděleně výsledky pr dpady DPH před valrizací důchdů a p valrizaci pdle stávajících pravidel. Případné úpravy dalších dávek či slev na dani v tét analýze nejsu zhledněny, nebť jsu samy sbě předmětem plitické debaty, zatímc valrizace důchdů je autmatická ze zákna. Prezentvané výsledky člení dmácnsti pdle: 3. Výsledky Příjmvých skupin definvaných dle příjmů na sptřební jedntku v dmácnsti. 7 Eknmické aktivity přednsty (zaměstnanci, pdnikatelé, důchdci apd.). Pčtu dětí. Tabulky 1-3 ukazují změnu živtních nákladů jak prcent celkvých výdajů dmácnsti 8 a změnu v krunách za měsíc. (Záprná čísla znamenají pkles živtní úrvně.) Pr ilustraci je též uveden pdíl danéh typu dmácnstí na celkvé ppulaci. Před valrizací důchdů se průměrné dmácnsti sníží živtní úrveň 2.6 prcent (577 Kč měsíčně). Tt břemen je rzlžen velmi rvnměrné napříč příjmvými skupinami d 2. d 9. decilu rzdíly mezi těmit dmácnsti nepřesahují 0.5 prcenta (d 2.37 d 2.86 prcent). Určitu výjimku jsu dpady na bě krajní příjmvé skupiny nejchudších 10% ztrácí prcentuálně nejvíce (3.11, tj. 409 Kč) a nejbhatších 10% prcentuálně nejméně (2.25, tj. 883 Kč). I tak se dpady na nejchudší a nejbhatší skupiny neliší více než jeden prcentní bd. Prč sjedncení DPH dpadá pměrně rvnměrně? Mezi příjmvými skupinami nejsu radikální rzdíly v zastupení různých druhů zbží (v nižší a vyšší sazbě DPH), a některé existující rzdíly zvýhdňují bhaté. Graf 1 ukazuje pdíl výdajů na ptraviny, zbží, a služby v 10-ti a 20-ti prcentní sazbě DPH a pdíl výdajů nepdléhajících DPH, pr průměrnu dmácnst a pr jedntlivé příjmvé decily. Dmácnsti v 1. až 3. decilu pravdu utrácí viditelně více za ptraviny v základní sazbě (kl 23%) než nejbhatší tři decily (kl 15%). Ale též utrácí méně za statní výdaje zatížené 10-ti prcentní sazbu DPH jedná se převážně výdaje na práce spjené s bydlením a přízení nvě pstavených bytů a dmů. Snaha dtvat bydlení prstřednictvím DPH nevyhnutelně dtuje nejbhatší dmácnsti; dstranění tht zvýhdnění dpadne více na ty bhatší. Druhá plvina ukazuje knečný dpad sjedncení DPH p valrizaci důchdů. V průměru si dmácnsti phrší 1.57% (425 Kč). Výrazněji dpadne na desetinu nejchudších (2.14%) a na celu bhatší plvinu ppulace (1.66 až 2.08%). Napak výrazně méně dpadá na 2. až 5. příjmvý decil (0.96 až 1.17%). Důvdem je, že valrizace důchdů úplně kmpenzuje růst živtních nákladů důchdců. Důchdci nepatří mezi nejchudší příjmvé vrstvy, nejvíce jsu zastupeni právě ve 2. až 5. decilu. 9 Rzdělení dpadů pdle eknmické aktivity dmácnsti ukazuje tabulka 2. Rzdíly jsu velmi malé - nejhůře pstiženy jsu dmácnsti nezaměstnaných (2,86%), statní se neliší d průměru. P valrizaci důchdů živtní úrveň důchdců rste, byť symblických 25 Kč měsíčně. Standardní valrizace růst cen je pstačující. Výsledky pdle pčtu dětí ukazuje tabulka 3. Větší pčet dětí znamená vyšší nárůst výdajů bez zapčtení valrizací se živtní náklady rdin s jedním dítětem zvýší 682 Kč, tj. 215 Kč více než bezdětným. Druhé dítě přidává dalších 164 Kč. Tyt dhady naznačují, jak by měly být nastaveny eventuální kmpenzace rdinám s dětmi, pkud je snahu, aby na jedncení DPH nedplatily hůře než dmácnsti bez dětí. Kaliční návrh zachvává něklik plžek ptravin v 10% sazbě DPH. Jak významná je tat výjimka pr celkvé dpady? Za chléb, ryby, brambry, atd. utrácejí dmácnsti v průměru 2.9% celkvých výdajů, cž je puze 16% výdajů na ptraviny, které jsu nyní ve zvýhdněné sazbě. Zdanění všech ptravin 20% sazbu by snížil živtní úrveň ddatečných 60 Kč pr průměrnu dmácnst, a 50 Kč pr dmácnsti v nejchudším decilu. Z Grafu 1 je patrné, že ptraviny s navrhvanu výjimku knzumují něc více dmácnsti ve 2. až 5. decilu takže tent návrh nezvýhdňuje ty pravdu nejchudší. 2

TABULKA 1. ODHAD DOPADŮ ZMĚN SAZEB DPH NA ŽIVOTNÍ NÁKLADY DLE PŘÍJMOVÝCH DECILŮ Pdle příjmu Před valrizací P valrizaci dmácnsti % výdajů Kč/měsíc % výdajů Kč/měsíc Průměr 2.60 577 1.57 425 0 10% (nejchudší) 3.11 409 2.14 328 10% 20% 2.73 428 1.17 265 20% 30% 2.86 446 0.87 204 30% 40% 2.68 520 0.99 268 40% 50% 2.37 516 0.96 303 50% 60% 2.59 585 1.66 414 60% 70% 2.54 656 1.92 539 70% 80% 2.47 644 1.98 541 80% 90% 2.44 682 2.08 599 90% 100% (nejbhatší) 2.25 883 1.92 793 TABULKA 2. ODHAD DOPADŮ ZMĚN SAZEB DPH DLE EKONOMICKÉ AKTIVITY PŘEDNOSTY Pdle různých Před valrizací P valrizaci Pdíl skupin dmácnstí % výdajů Kč/měsíc % výdajů Kč/měsíc dmácnstí Zaměstnanci s nižším vzděláním 2.62 633 2.39 582 24% Zaměstnanci s vyšším vzděláním 2.53 728 2.36 690 26% Samstatně činní 2.52 732 2.27 677 12% Dmácnsti neaktivních sb s ekn. aktivními členy 2.52 618 0.87 259 4% Důchdci (nepracující) bez ekn. aktivních členů 2.67 347 0.22 25 28% Nezaměstnaní 2.86 428 2.29 340 4% Ostatní dmácnsti bez ekn. aktivních členů 2.48 300 2.19 255 1% TABULKA 3. ODHAD DOPADŮ ZMĚN SAZEB DPH DLE POČTU DĚTÍ Pdle pčtu dětí Před valrizací P valrizaci Pdíl v dmácnsti % výdajů Kč/měsíc % výdajů Kč/měsíc dmácnstí 0 2.63 467 1.07 243 64% 1 2.48 682 2.32 646 17% 2 2.61 846 2.55 828 17% 3 2.70 829 2.66 820 3% 4 2.54 915 2.50 899 0.2% 3

GRAF 1. PODÍL VÝDAJŮ PODLE SAZEB DPH 4

1 Chleba, brambry, mlék, zelenina, ryby, dětská mléčná výživa, a ptraviny pr diabetiky, celiaky a fenylketnuriky (bezlepkvu dietu). 2 Byť může mít výrazný dpad na živtní úrveň ve stáří. 3 Detailní metdika a další výsledky jsu k dispzici na vyžádání. 4 Statistika rdinných účtů, detaily například zde: http://www.czs.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3001-10 5 Členění plžek ve statistice rdinných účtů je dstatečně detailní a u naprsté většiny plžek umžňuje přesně zařadit plžku d dpvídající sazby DPH. Jen u některých jsme byli nuceni přijmut pkud mžn c nejméně arbitrární předpklady. Např. výdaje na letecku dpravy jsu v SRÚ vykazvány celkvé, přičemž vnitrstátní pdléhá DPH a mezinárdní nikli. Letecku dpravu řadíme ze sta prcent d nezdaněných plžek. Jedinu výraznější kmplikací jsu výdaje na přízení nemvitsti, kdy stavby nvých bytů a dmů pdléhají (až na výjimky) 10% sazbě DPH, zatímc přízení starších nemvitstí nikli. Rvněž údaje kupi nemvitstí pdléhají velké výběrvé chybě, nebť jen malé prcent dmácnstí v daném rce kupuje nemvitst a jejich ceny mají též velký rzptyl. Z těcht důvdů jsme se rzhdli celkvu částku na nvé bydlení slžit ze dvu plžek. První jsu splátky půjček na dům a byt, které jednrázvý výdaj na nemvitst rzpčítávají na průběžné platby. Jsu zatíženy mnhem menší výběrvu chybu. Druhu, výdaje na kupi nemvitsti, zapčítáváme puze u těch dmácnstí, které nemvitst kupily za htvé (na základě prměnných v SRÚ tak klasifikujeme dmácnsti, které si nevzaly půjčku na dům a byt neb nemají splátky půjček na dům a byt). Tímt se vyhýbáme dvjímu zapčítání nákladů na nvé bydlení. Prtže se nám nepdařil zjistit přesné infrmace, u celkvých výdajů na nvé bydlení předpkládáme, že plvina jich byla vynalžena na stavbu nvých bytů a dmů (a pdléhá tedy 10% sazbě DPH) a druhá plvina na přízení starších nemvitstí (tedy nepdléhá DPH). 6 Empirické studie dpadu nepřímých daní d cen zbží nacházejí úplné neb téměř úplné prmítnutí daňvých změn d cen, a v případě některých druhů zbží na nedknale knkurenčních trzích nacházejí více než úplné prmítnutí d cen (tj. že cena pr sptřebitele rste vyšší částku, než klik prdejcům rste daň). Viz např. Pterba 1996 Retail pricereactins t changes in state and lcal sales taxes, Natinal Tax Jurnal; Besley, T. and Rsen, H. 1999. Sales Taxes and Prices: An Empirical Analysis, Natinal Tax Jurnal, 52(2),157 178; Carbnnier 2007 Wh Pays Sales Taxes? Evidence frm French VAT refrms, 1987 1999.Oprti tmu existující české studie lze interpretvat tak, že růst sazeb DPH se d cen neprmítá plně. Naše dhady tak lze pvažvat za hrní hranici dpadů na skutečné náklady dmácnstí. Např. ČNB (2009) dhadvala, že čekávaný dpad zvýšení sazeb DPH jeden prcentní bd krmě cigaret d inflace by měl v rce 2010 klem 0,41 prcentníh bdu. (ČNB, 2009. Zpráva inflaci - IV/2009. Vliv regulvaných cen a dalších administrativních patření na inflaci v letech 2008 2009 a čekávání jejich dalšíh vývje. Ke stažení na: http://www.cnb.cz/cs/menva_plitika/zpravy inflaci/20 09/2009_IV/Bxy_a_prilhy/zi_IV_2009_bx_II.html..) 7 Průměrné čisté příjmy na sptřební jedntku v dmácnsti jsu běžně pužívány např. v analýzách OECD. Sptřební jedntky pdle stupnice OECD mají váhy definvány takt: první dspělý v dmácnsti = 1.0, každý další dspělý (sba starší 13 let) = 0.7, každé dítě (13-leté neb mladší) = 0.5. V Předběžné analýze IDEA z 16. prsince 2010 jsme pužili členění dle celkvéh příjmu dmácnsti. Z tht důvdu se některé výsledky zde prezentvané liší d předběžné analýzy. Pr tut změnu jsme se rzhdli kvůli lepší vypvídající hdntě a převládajícím mezinárdním statistickým standardům; na druhu stranu členění pdle celkvéh příjmu je srzumitelnější pr běžnéh čtenáře. 8 D celkvých výdajů dmácnstí začleňujeme všechny peněžní výdaje na ptraviny včetně nápjů a restauračníh stravvání, průmyslvé zbží d blečení přes knihy p tabák, služby d energií, přes dpravu, p lékařsku péči. Naše definice výdajů zahrnuje dále (dle metdiky ČSÚ) daň z nemvitstí, dědicku daň, správní a jiné pplatky, příspěvky rganizacím, pjištění dmácnsti, autmbilu a statní pjištění, nikli však živtní a penzijní pjištění (které mají eknmicku funkci úspr, a nikli sptřebníh výdaje). V případě nákupu předmětů dluhdbé sptřeby na úvěr zapčítáváme d výdajů puze výdaje na samtný nákup předmětu, nikli však už samtné splátky úvěru. (Důvdem je jednak nutnst nepčítat výdaj na stejnu věc dvakrát, jednak skutečnst, že změny DPH se prjeví primárně v přizvací ceně předmětů dluhdbé sptřeby). K zapčtení výdajů na nemvitsti viz pznámka 4. Zákn dani z přidané hdnty: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/182_690.html/pap p/cds_knzultant/-4f3d5430:12becb14dc9:- ae7?init=n&url=235/2004%20sb.%20%c2%a717*0&date=- 2 9 Přes ¾ dmácnstí důchdců se nachází ve 2. až 5. decilu. Rvněž pdíl dmácnstí důchdců na celkvém pčtu dmácnstí ve 2. až 5. decilu (40 až 64 prcent) je výrazně vyšší než jejich pdíl v ppulaci (28%). Oprti tmu pdíl dmácnstí důchdců na pčtu dmácnstí v prvním decilu (30%) je v pdstatě stejný jak jejich pdíl na ppulaci. 5

O IDEA Institut pr demkracii a eknmicku analýzu (IDEA) je prjektem Nárdhspdářskéh ústavu AV ČR, v. v. i. a prf. Jana Švejnara. IDEA je mderní a pliticky nezávislé myšlenkvé centrum (think-tank), které vytváří a nabízí širku škálu pdstatných myšlenek a názrů pr veřejnu sféru, zalžených na slidní analýze; přispívá ke vzniku celnárdní vize a strategie pr buducnst a pskytuje bčanům dstatečné infrmace k tmu, aby byl jejich hlas výrazněji slyšet uprstřed splečenskéh dění a jejich zvlené představitele vedl k dpvědnsti vůči veřejným zájmům. Principy fungvání 1. Vytváření shdy na základě intelektuální tevřensti přijímání vlné sutěže myšlenek, tevřenst pdnětům z různých částí světa, přehdncvání existujících stanvisek vzhledem k nvým výzvám. 2. Využívání nejvhdnějších teretických a praktických pznatků snaha rzvinutí pstupů na základě nejlepších teretických i praktických pznatků (z České republiky i ze zahraničí). 3. Zaměření aktivit na vytvření efektivní plitiky a strategie České republiky dplňvat akademické instituce vytvářením pdkladů efektivním a perativním způsbem. http://idea.cerge-ei.cz IDEA předběžná analýza Libr Dušek, Ph.D., Petr. Janský, M.Sc. Kntakt na autry: libr.dusek@cerge-ei.cz, petr.jansky@fsv.cuni.cz Vydal a vytiskl Nárdhspdářský ústav AVČR, v.v.i., Plitických vězňů 7, 11121 Praha 1. Elektrnická verze tét publikace je k dispzici na http://idea.cerge-ei.cz/dcuments/pa_201101.pdf Upzrnění: Tat studie reprezentuje puze názry autrů a nikli ficiální stanviska Nárdhspdářskéh ústavu AVČR, v.v.i., či Centra pr eknmický výzkum a dktrské studium UK v Praze (CERGE).