Masarykva univerzita Eknmick-správní fakulta Studijní br: Pdnikvá eknmika a management FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU Financial analysis f the cmpany Bakalářská práce Veducí bakalářské práce: Mgr. Ing. Milan Sedláček Autr: Jan Machala Brn, 2012
Jmén a příjmení autra: Jan Machala Název bakalářské práce: Finanční analýza pdniku Název práce v angličtině: Financial analysis f the cmpany Katedra: Pdnikvéh hspdářství Veducí bakalářské práce: Mgr. Ing. Milan Sedláček Rk bhajby: 2012 Antace Předmětem bakalářské práce Finanční analýza pdniku je finanční analýza vybranéh pdniku, která charakterizuje aktuální finanční stav firmy. Teretická část je věnvána základním pjmům finanční analýzy, rzbru jedntlivých finančních ukazatelů a metdice hdncení pdniku. V praktické části je představen pdnik Auttransprt Nvák s.r.., který byl předmětem finanční analýzy rzebrané v teretické části. Finanční analýza zjišťuje stav jedntlivých finančních aspektů pdniku a následně pskytuje kmplexní braz na jeh celkvé finanční zdraví. Závěr tvří zhdncení finančníh stavu pdniku a dpručující patření. Anntatin The bachelr thesis entitled Financial analysis f the cmpany cmprises a financial analysis f a selected cmpany assessing the current health cnditin f the cmpany. The theretical part addresses basic cncepts f a financial analysis, descriptin f financial indicatrs and cmpany assessing methds. In the practical part is intrduced cmpany Auttransprt Nvák s.r.., which was an bject f financial analysis described in theretical part. The aim f the financial analysis is t find ut the state f individual financial aspects and cnsequently t prvide cmplex view n its verall financial health. The final part cnsists f evaluatin f financial health f the cmpany and recmmendatin measures. Klíčvá slva Finanční analýza, rentabilita, aktivita, zadluženst, likvidita, hrizntální a vertikální analýza, pměrvé ukazatele, phledávky Keywrds Financial analysis, prfitability, activity, indebtedness, liquidity, hrizntal and vertical analysis, rati indexes, receivables
Prhlášení Prhlašuji, že jsem bakalářsku práci Finanční analýza pdniku vypracval samstatně pd vedením Mgr. Ing. Milana Sedláčka a uvedl v ní všechny pužité literární a jiné dbrné zdrje v suladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykvy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykvy univerzity a Eknmick-správní fakulty MU. V Brně dne: vlastnruční pdpis autra
Pděkvání Na tmt místě bych rád pděkval Mgr. Ing. Milanu Sedláčkvi za cenné připmínky a dbrné rady, kterými přispěl k vypracvání tét bakalářské práce.
Obsah Úvd.7 1 Teretická část...8 1.1 Vstupy finanční analýzy....8 1.1.1 Účetní závěrka 8 1.1.2 Řízené rzhvry.8 1.2 Druhy finanční analýzy 8 1.2.1 Hrizntální analýza (analýza trendů)....8 1.2.2 Vertikální analýza (prcentní rzbr).....9 1.3 Základní pměrvé ukazatele...10 1.3.1 Ukazatele likvidity 10 1.3.2 Ukazatele rentability.10 1.3.3 Ukazatele zadlužensti...11 1.3.4 Ukazatele aktivity...12 1.4 Pyramidvý rzklad 12 1.4.1 Pyramidvý rzklad Du Pnt...13 1.5 Indexy hdncení pdniků (bnitní a bankrtní mdely).. 14 1.5.1 Vybraný bankrtní mdel..14 1.5.2 Vybraný bnitní mdel...15 2 Praktická část.16 2.1 Představení pdniku. 16 2.2 Analýza rzvahy..17 2.2.1 Kapitálvá struktura..17 2.2.2 Majetkvá struktura..19 2.2.3 Bilanční pravidla...20 2.3 Analýza výkazu zisku a ztráty...21 2.4 Analýza ziskvsti s využitím pměrvých ukazatelů..22 2.4.1 Rentabilita pdniku...22 2.5 Rzbr rentability vlastníh kapitálu 25 2.5.1 Rzbr rentability vlastníh kapitálu - aktivita pdniku. 27 2.5.2 Rzbr rentability vlastníh kapitálu - zadluženst pdniku.. 29 2.6 Příjmy vs. Výnsy...30 2.6.1 Aktivita pdniku II...30 2.6.2 Likvidita pdniku.. 32
2.7 Hdncení pdniku pmcí bnitních a bankrtních mdelů.. 32 2.7.1 Altmanův mdel 32 2.7.2 Index bnity. 33 3 Dpručení. 35 3.1 Analýza nákladů..35 3.1.1 Nálady pr pdnik, výns pr vlastníka...37 3.2 Vymahatelnst phledávek vs. brat.. 38 3.2.1 Předcházení prblému. 39 3.2.2 Pstup v případě nesplácení...41 4 Závěr..43 Pužité zdrje...44 Seznamy.47 Seznam přílh. 49
Úvd Pdle Vchzky (2011, str.12) je finanční analýza frmalizvanu metdu, která umžňuje získat představu finančním zdraví pdniku. Ještě před začátkem samtnéh analyzvání musíme rzhdnut, za jakým účelem rzbr finančníh stavu zpracváváme, či pr jaký subjekt je takvá práce určena. Finanční analýza je v pdnikvé praxi běžně prváděna. Důvdy pr takvé hdncení pdniku mhu vycházet z pdniku samtnéh. V tmt případě managementu pdniku pskytuje finanční analýza zpětnu vazbu jejich snažení (za tut situaci můžeme pvažvat i tut práci). Iniciace hdncení pdniku může také pcházet z vlastnické změny splečnsti. V těcht případech je nutné znát tržní cenu splečnsti a jak jeden z pdkladů určvání ceny pdniku je pužívána právě finanční analýza. Třetí důvd pr rzbr finanční stránky pdniku vychází z ptřeby externích subjektů znát finanční zdraví splečnsti. Mezi externí subjekty patří stakehldeři, ratingvé agentury, banky pskytující finanční prstředky pdniku. 1 Finanční analýza není jen výpčet hdnt finančních ukazatelů. Tyt ukazatele je třeba dsadit d širšíh prstředí tak, aby se daly jednznačně interpretvat a případně z nich vyvdit patření veducí ke zlepšení sučasnéh stavu. Tyt úkny kladu na sbu hdntitele určité pžadavky a čast je hdntitel stavěn d pzice experta. Pdnik, který analyzuji v praktické části, pdniká v bru autdpravy. Autdprava je v České republice jeden z nejrzšířenějších druhů pdnikání. Je t dán plhu naší země ve středu Evrpy i relativní snadnstí začít pdnikat v tét blasti. V řadě hledů splňuje autdprava v ČR definici dknalé knkurence. Na trhu je brvské mnžství pdnikatelů a každý samstatně nemůže vlivnit cenu na trhu. Příchd na trh a dchd z něj je velice snadný. Většina malých autdpravců začínala jen s ptřebným pvlením a jedním autem. Prdukt je téměř hmgenní. Na trhu neexistuje žádný druh nákladní dpravy, který by se výrazně lišil d statních. Firma pdléhající mé analýze si je dbře vědma knkurenčníh bje a pzice, kteru na trhu zaujímá. Prt prvedla v něklika psledních letech krky, d kterých čekává, že by její situaci mhly zlepšit. Patří k nim patření směřující ke snižvání nákladů (přízení vlastní benzinvé stanice), neb změna frmy splečnsti (z fyzické sby na splečnst s ručením mezeným). Cílem tét bakalářské práce je zkumat pmcí finanční analýzy hyptézu říkající, že patření v blasti snižvání nákladů a následná transfrmace pdniku na splečnst s ručením mezeným pmhly pdniku, ptažm vlastníkvi, dsahvat vyšších rentabilit. V teretické části je vysvětlen z jakých zdrjů práce vychází a jsu zde rzebrány jedntlivé finanční ukazatele. V praktické části je představen pdnik Auttransprt Nvák s.r.. a je pdrben finanční analýze pmcí ukazatelů ppsaných v teretické části. V části dpručení je řešen níže frmulvaný prblém. Jsu zde analyzvány jedntlivé nákladvé plžky za účelem zjištění důvdu jejich výše a sledvání jejich phybu ve zkumaných bdbích. Na závěr se práce vyjadřuje k frmulvané hyptéze a kmentuje kmplexní finanční stav pdniku. Z důvdu bsahu interních infrmací pdniku nejsu praktická část, část dpručení a závěr veřejné. 1 VOCHOZKA,MAREK. Metdy kmplexníh hdncení pdniku. Praha: Granada publishing a.s., 2011. 9-13 s. ISBN 978-80-247-3647-1. 7
1 Teretická část Tat kapitla bude věnvána rzbru jedntlivých finančních ukazatelů užívaných ve finančních analýzách s přihlédnutím ke zkumané hyptéze frmulvané v úvdní části. Z těcht ukazatelů je vycházen v praktické části. Jsu zde definvány také finanční výkazy a jiné zdrje infrmací, které při výpčtech či k interpretaci vypčítaných hdnt budu pužívány. 1.1 Vstupy finanční analýzy V pdkapitle vstupy finanční analýzy jsu charakterizvány nejen finanční výkazy, které služí jak pdklad k výpčtům, ale i rzhvry se zaměstnanci pdniku. Rzhvry vedu především k interpretaci dsažených hdnt jedntlivých u kazatelů v širším kntextu. 1.1.1 Účetní závěrka Hlavním zdrjem infrmací finanční stránce pdniku byly řádné účetní závěrky. Závěrku tvří 4 finanční výkazy: Rzvaha Výkaz zisku a ztrát Výkaz cash flw Přílha k účetní závěrce 1.1.2 Řízené rzhvry Rzhvry se zaměstnanci pdniku či externími splupracvníky (daňvý pradce) služí především k bjasnění širších suvislstí, pchpení pdnikvéh prcesu. O jejich názry a stanviska se lze přít při interpretaci finančních ukazatelů z hlediska důvdu jejich výše v knkrétním časvém bdbí. 1.2 Druhy finanční analýzy Hdnty finančních ukazatelů jsu schpny vypvídat likviditě pdniku, rentabilitě kapitálu a dalších parametrech pdniku. Tyt finanční ukazatele můžeme vnímat jak stavvé veličiny pr určitý časvý kamžik, neb je můžeme uspřádat d časvé řady a sledvat jejich chvání v čase. Prt je třeba analýzu rzdělit na hrizntální a vertikální, kdy hrizntální analýza umžňuje kvantifikvat chvání ukazatele v delším časvém úseku - zpravidla ve vztahu k minulému účetnímu bdbí (např. mezirční změny). Vertikální analýza sleduje hdntu ukazatele v daném kamžiku. 2 1.2.1 Hrizntální analýza (analýza trendů) Hrizntální analýza zkumá hdnty ukazatelů či plžek rzvahy jak časvu řadu. Prvnává jejich abslutní či relativní veliksti v čase. Může tak činit vzhledem k minulému účetnímu bdbí. Takvét indexy se pak nazývají řetězvé. Neb může veličiny prvnávat se zvleným stále stejným bdbím. Pr takvut analýzu se pužívá název analýza s bazickými indexy. Můžeme tedy 2 VOCHOZKA,MAREK. Metdy kmplexníh hdncení pdniku. Praha: Granada publishing a.s., 2011. 19 s. ISBN 978-80-247-3647-1. 8
prvnávat různá tempa růstu neb pklesu jedntlivých indexů a veličin a pkusit se najít důvd takvéh chvání. 3 V rámci hrizntální analýzy můžeme sledvat abslutní změny: neb prcentní změny k vybranému bdbí: abslutní změna= hdnta t hdnta t-1 prcentní změna= abslutní změna/ hdnta t *100 1.2.2 Vertikální analýza (prcentní rzbr) Vertikální analýza spčívá ve výpčtu pměrů dvu rzvahvých veličin. x p = y Jmenvatel ve vzrci je suma určitých plžek rzvahy. Čitatel je veličina, jejíž prcentní pdíl na celkvé sumě ve jmenvateli chce hdntitel vypčítat. Jak hdnta jmenvatele se většinu uvádí hdnta bilanční sumy. Při pdrbnější analýze lze však pužít i různé dílčí rzvahvé plžky. Záleží na hdntiteli, které části rzvahy se rzhdne analyzvat. 4 V rámci vertikální analýzy rzvahy je třeba analyzvat strukturu pdnikvéh kapitálu. Z empirických zkumání byl frmulván něklik dpručení, které by měly pdniku zajistit dluhdbu finanční rvnváhu. Tat dpručení se prezentují ve frmě bilančních pravidel: Zlaté bilanční pravidl frmuluje pžadavek na financvání dluhdbéh majetku dluhdbými zdrji a krátkdbý majetek z krátkdbých finančních zdrjů. Zlaté pravidl vyrvnání rizika dpručuje, aby pměr vlastníh kapitálu k cizím zdrjům byl minimálně 1:1. Zlaté pari pravidl říká, že dluhdbý majetek by měl být financván vlastním kapitálem. Zlaté pměrvé pravidl temp růstu investic by nikdy neměl překrčit temp růstu tržeb. 5 3 HOLEČKOVÁ,JAROSLAVA. Finanční analýza frmy. Praha: ASPI a.s., 2008. 43 s. ISBN 978-80-7357-392- 8. 4 VOCHOZKA,MAREK. Metdy kmplexníh hdncení pdniku. Praha: Granada publishing a.s., 2011. 20 s. ISBN 978-80-247-3647-1. 5 VOCHOZKA,MAREK. Metdy kmplexníh hdncení pdniku. Praha: Granada publishing a.s., 2011. 21 s. ISBN 978-80-247-3647-1. 9
1.3 Základní pměrvé ukazatele Tat pdkapitla se věnuje rzbru základních pměrvých ukazatelů. Pměrvé ukazatele umžňují pzrvat vazbu mezi jedntlivými plžkami rzvahy či výkazu zisku a ztrát, kdy se abslutní hdnty různých plžek dávají mezi sebu d pměrů. Pměrvé ukazatele jsu velmi rychlým a pr pzrvatele snadn dstupným hdntitelem různých finančních blastí pdniku. Jsu všem jen pmcníkem analýzy a interpretace jevů. Jejich výpčtem však analýza neknčí, napak spíše začíná. Můžeme je chápat jak určité sít, jež zachytí blasti vyžadující hlubší analýzu. 6 1.3.1 Ukazatele likvidity Pr finanční stabilitu pdniku je důležitá jeh likvidita. Nedstatečně likvidní pdnik ttiž není schpen dstát svým závazkům a zárveň není schpen rychle reagvat na nvé ziskvé příležitsti. Přílišné vázání finančních zdrjů v likvidní pdbě, však může způsbvat nedstatečnu rentabilitu kapitálu. Kapitál vázaný v likvidní pdbě se ttiž v čase příliš nezhdncuje. Je prt třeba najít kmprmis mezi likvidnstí majetku a pžadvanu rentabilitu kapitálu. 7 Phtvá likvidita Jak ideální hdnta tht ukazatele bývají pvažvána čísla phybující se kl 1. I v tmt případě platí, že když jsu čísla vyská, znamená t, že pdnik váže příliš mnh kapitálu v likvidní pdbě a investvaný kapitál tím ztrácí ze své mžnsti se zhdncvat. ( OA zásby ) phtvá likvidita = krátkdbé dluhy V praxi se pužívají i jiné druhy likvidit - kamžitá likvidita a běžná likvidita. Liší se pdle míry likvidnsti čitatele. Tyt však nebudu v praktické části zkumány, prt ani zde nejsu blíže charakterizvány. Likviditu je vhdné sledvat jak časvu řadu. V ní se díváme, zda nedchází k výraznějším výkyvům. T by mhl pdnik stavět d špatnéh světla v čích investrů či věřitelů. Věřitel má také na ukazatel likvidity jiný phled než vlastník či akcinář. Věřitel vidí v rámci ptimálníh intervalu raději hdnty vyšší, zatímc vlastníkvi vyhvují hdnty nižší. 8 1.3.2 Ukazatele rentability Ukazatelé rentability vyjadřují pměr výsledku hspdaření k jiné veličině. Všechny ukazatele rentability se dají vykládat bdbně, prtže udávají, klik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenvatele. 9 6 SEDLÁČEK, JAROSLAV. Finanční analýza pdniku. Brn: Cmputer press a.s., 2007. 55 s. ISBN 978-80- 251-1830-6. 7 RŮČKOVÁ.PETRA. Finanční analýza-metdy, ukazatele, využití v praxi. Praha: Granada publishing a.s., 2008. 20 s. ISBN 978-80-247-2481-2. 8 RŮČKOVÁ.PETRA. Finanční analýza-metdy, ukazatele, využití v praxi. Praha: Granada publishing a.s., 2008. 50 s. ISBN 978-80-247-2481-2. 9 VOCHOZKA,MAREK. Metdy kmplexníh hdncení pdniku. Praha: Granada publishing a.s., 2011. 22 s. ISBN 978-80-247-3647-1. 10
Druhy ukazatelů rentability: Rentabilita celkvých aktiv (ROA- Return n assets) Kvantifikuje míru zhdncení majetku firmy bez hledu na půvd či druh kapitálu. (EBIT-Earnings Befre Interest and Taxes) EBIT ROA = celkvý vlžený kapitál Rentability vlastníh kapitálu (ROE-Return n equity) Rentabilita vlastníh kapitálu vyjadřuje rentability kapitálu vlženéh vlastníky. Ukazatel je důležitý zejména pr investry. Ti tak můžu prvnávat výnsnst kapitálu investvanéh v pdniku se svými čekáváními a s rizikem, které jejich investice nese. EAT ROE = vlastní kapitál Rentabilita tržeb (ROS-Return n sales) D pměru se v tmt ukazateli dávají tržby a zisk pdniku za určité bdbí. Zisk můžeme vyjádřit v různých frmách tak, aby c nejlépe dpvídal pžadavkům hdntitele. Tat práce pracuje se ziskem p zdanění. Vzhledem k tmu, že pdnik ve zkumaném bdbí měnil frmu, pdléhal jeh zisk různému zdanění. Tyt změny by v dalších částech práce mhly způsbvat kmplikace v interpretaci. Při práci s hdntu EAT (Earnings After Taxes) se tét kmplikaci dá vyhnut. EAT ROS = tržby Hdnty rentabilit lze také získat výpčtem pmcí výsledku cash flw. Při prvádění finanční analýzy však nebyl k dispzici výkaz peněžních tků. Výsledek cash flw byl prt získán vzrcem: 10 1.3.3 Ukazatele zadlužensti zisk + náklady neznamenající peněžní výdaje -výnsy neznamenající peněžní příjmy =cash flw (rzdíl příjmů a výdajů) Zadluženst I. (Debt rati) Pměr celkvých závazků k celkvým aktivům vyjadřuje celkvu zadluženst pdniku. Pr věřitele je zpravidla lepší menší hdnta ukazatele. Díky malému zadlužení však pdnik nemusí využívat celý svůj ptenciál. Díky pákvému efektu, který říká, že když je úrkvá míra cizíh kapitálu menší než rentabilita celkvéh kapitálu, přílivem nvéh cizíh kapitálu rentabilita pdniku rste, může pdnik více prspervat. Jestliže dkáže pdnik ddatečný cizí kapitál efektivně zúrčit nad výpůjční úrkvu míru, dsáhne tak vyšších zisků se stejným investvaným vlastním kapitálem. V případě nedstatečné ziskvsti celkvéh kapitálu však 10 NOVOTNÝ.JIŘÍ,SUCHÁNEK.PETR. Nauka pdniku II. Brn: Masarykva univerzita., 2007 135 s. ISBN 978-80-210-4496-8. 11
vypůjčený kapitál tlačí výsledky hspdaření dlů. I z tht faktu plyne rizikvst vypůjčenéh kapitálu. cizí kapitál Debt rati = celkvá aktiva 1.3.4 Ukazatele aktivity Obrat aktiv Ukazatel zjišťuje klikrát se aktiva brátí vzhledem k tržbám. Při malém bratu aktiv by se pdnik měl snažit zvýšit tržby, neb by měla být dprdána některá aktiva. 11 Ke klasifikaci aktivity pdniku se většinu brat prvnává s dvětvvým průměrem. tržby za rk Obrat celkvých aktiv = aktiva Dba splatnsti phledávek Ukazatel udává pčet dnů, které musí pdnik čekat na inkas prběhlých tržeb. Čím kratší tt časvé bdbí bude, tím rychleji může pdnik dispnvat platebními prstředky. Je prt důležité kntrlvat, zda dběratelé splácejí své závazky včas, jinak by se pdnik mhl dstat d prblémů, kdy ani n nebude schpen dstát v termínu svým závazkům. bchdní phledávky Dba splatnsti phledávek = denní tržby na fakturu K tmut ukazateli se většinu tvří i ukazatel dby splatnsti závazků: bchdní závazky Dba spaltnsti závazků = denní tržby na fakturu 1.4 Pyramidvý rzklad Pyramidvé ukazatele jsu užívány pr své schpnsti pskytnut braz něklika finančních ukazatelů zárveň. Mezi těmit ukazateli znázrňují vazby a suvislsti a tím umžňují phled na fungvání pdnikvých financí a vzájemné vlivňvání jedntlivých ukazatelů. 12 Takvým rzebráním na dílčí slžky ukazatele může hdntitel djít k přesnějšímu a tím i lepšímu dpručení při ptřebě ukazatel zlepšit. Pyramidvé rzklady můžeme dělit z hlediska perací prváděných při rzkladu: 13 Aditivní, při rzkladu se pžívají sučty a rzdíly ukazatelů Multiplikativní, při rzkladu se pžívají sučiny a pdíly jedntlivých ukazatelů 11 SEDLÁČEK, JAROSLAV. Finanční analýza pdniku. Brn: Cmputer press a.s., 2007. 61 s. ISBN 978-80- 251-1830-6. 12 MRKVIČKA, JOSEF - KOLÁŘ, PAVEL. Finanční analýza. Praha: ASPI, 2006. 102 s. ISBN 80-7357-219-2. 13 SUCHÁNEK,PETR. Finanční management. Brn: Masarykva univerzita., 2007. 86 s. ISBN 978-80-210-4277-3. 12
1.4.1 Pyramidvý rzklad Du Pnt Jedná se rzklad rentability vlastníh kapitálu, který jak první uveřejnila splečnst Du Pnt de Nemurs pdnikající v chemickém průmyslu. Rzklad zkumá závislst ROE (Reurn n Equity) na 14 : ziskvém rzpětí bratu celkvých aktiv pměru celkvých aktiv k vlastnímu kapitálu Kdy velikst ziskvéh rzpětí ukazuje hspdaření pdniku s náklady. Při dbré ziskvsti pdniku umí pdnik udržet náklady na nízké úrvni a tím ziskvé rzpětí rste. Tent ukazatel však úzce suvisí s ukazatelem bratu celkvých aktiv. Praxe většinu ukazuje, že firmy s vyským ziskvým rzpětím nemají vyské bjemy tržeb. Těch můžu dsáhnut snížením ceny a tím i ziskvéh rzpětí. 15 V případě dluhdbéh pklesu ziskvé marže je nutná analýza jedntlivých nákladvých slžek a následná akce pdniku v místech, kde náklady rstu neúměrně k růstu výknů. Graf 1: Pyramidvý rzklad ROE ROA * Celkvá aktiva/vk Ziskvé rzpětí * Obrat aktiv 1 CK/VK + Zisk : Tržby Cizí kapitál : Vlastní kapitál Obrat stálých aktiv Obrat běžných aktiv Tržby Stálá aktiva Tržby : : Zdrj:autr dle:mrkvička,j.:finanční analýza. Bilance.Praha,1997 Oběžná aktiva 14 MRKVIČKA, JOSEF - KOLÁŘ, PAVEL. Finanční analýza. Praha: ASPI, 2006. 103 s. ISBN 80-7357-219-2. 15 SUCHÁNEK,PETR. Finanční management. Brn: Masarykva univerzita., 2007. 89 s. ISBN 978-80-210-4277-3. 13
1.5 Indexy hdncení pdniků (bnitní a bankrtní mdely) Dílčí ukazatele finančníh zdraví pdniku jsu dbru frmu hdncení pdniku z hlediska jeh jedntlivých blastí. Obecně však je těžké uchpit tyt ukazatele jak celek a interpretvat je, prtže splu nemusejí přím suviset, neb si v některých případech mhu prtiřečit. Prt pr kmplexní analýzu pdniku byla vyvinuta řada suhrnných indexů, které mají za úkl vyjádřit eknmickfinanční situaci pdniku. Jejich hdnty jsu však čast příliš agregvané a prt služí spíše ke srvnávání pdniků mezi sebu, neb jak pdklad hlubší analýzy. 16 Bnitní mdely se snaží kvantitativně vyjádřit zdraví pdniku. D tht kvantitativníh bjektivníh hdncení může vstupit i sbnst hdntitele a na základě empirie subjektivně analyzvat finanční zdraví pdniku. Bankrtní mdely se snaží predikvat, zda a d jaké dby pdnik může zbankrtvat. Jejich výpčet má služit jak včasná výstraha pr manažery pdniku. 17 1.5.1 Vybraný bankrtní mdel Tat pdkapitla má za úkl charakterizvat vybraný bankrtní mdel a uvést metdiku jeh implementace. Altmanův mdel Altmanva analýza je rzdělena na něklik verzí pdle th, na jaký druh pdniku tut analýzu aplikujeme. Druhy Altmanvy analýzy: Pr akcivé splečnsti s veřejně bchdvanými akciemi Pr splečnsti nebchdvané na finančních trzích Pr nevýrbní splečnsti Pr české splečnsti Ze zřejmých důvdů vycházím z varianty Altmanvy analýzy pr české splečnsti, jejíž tvar je: 18 Z = 3,3 zisk aktiva + 0,99 tržby aktiva vlastní + 0,6 celkvé kapitál nerz. zisk + 1,4 + závazky aktiva čistý 6,56 prac. kapitál závazky aktiva p výnsy splatnsti Pr výsledné hdncení splečnsti tut analýzu lze pužít následující tabulku: 16 RŮČKOVÁ.PETRA. Finanční analýza-metdy, ukazatele, využití v praxi. Praha: Granada publishing a.s., 2008. 70 s. ISBN 978-80-247-2481-2. 17 HOLEČKOVÁ,JAROSLAVA. Finanční analýza firmy. Praha: ASPI a.s., 2008. 191 s. ISBN 978-80-7357-392-8. 18 VOCHOZKA,MAREK. Metdy kmplexníh hdncení pdniku. Praha: Granada publishing a.s., 2011. 88 s. ISBN 978-80-247-3647-1. 14
Tabulka 1: Altmanův mdel Výsledek Hdncení <2.99; ) bnitní pdnik (1,88; 2,99) šedá zóna (- ; 1,88 > bankrtní pdnik zdrj: Synek,M. (2009); Skumal,D.(2009). Interpretace: Vchzka, M. (2009) 1.5.2 Vybraný bnitní mdel V tét pdkapitle je ppsán vybraný bnitní mdel jak z hlediska jeh aplikace a využití, tak z hlediska jeh interpretace. Index bnity Index bnity je hjně využívaný index zejména ve střední Evrpě. 19 Index využívá 6 pměrvých ukazatelů: cash flw Z 1 = cizí zdrje celkvá aktiva Z 2 = cizí zdrje Z 3 = Z 4 = Z 5 = zisk celkvá zisk celkvé zásby celkvé celkvé Z 6 = celkvá aktiva výkny výkny výkny aktiva Vypčítané ukazatele pak dsadíme d rvnice: B = 1,5Z 1 + 0,08Z 2 + 10Z 3 + 5Z 4 + 0,3Z 5 + 0,1Z 6 Kriticku hdntu pr tent index je hdnta nula. Pkud se pdnik phybuje v záprných číslech, jedná se pdnik hržený bankrtem. Kladné hdnty indexu nenaznačují hržení pdniku z hlediska bankrtu. 20 Pdle stupnice d Sedláčka lze situaci pdniku hdntit jak: Graf 2: Index bnity extrémně špatná velmi špatná špatná určité prblémy dbrá velmi dbrá extrémně dbrá -3-2 -1 0 1 2 3 Zdrj: SEDLÁČEK, JAROSLAV. Finanční analýza pdniku. Brn: Cmputer press a.s., 2007. 109 s. ISBN 978-80-251-1830-6. 19 VOCHOZKA,MAREK. Metdy kmplexníh hdncení pdniku. Praha: Granada publishing a.s., 2011. 78 s. ISBN 978-80-247-3647-1. 20 VOCHOZKA,MAREK. Metdy kmplexníh hdncení pdniku. Praha: Granada publishing a.s., 2011. 78 s. ISBN 978-80-247-3647-1. 15
Pužité zdrje [1]MRKVIČKA, JOSEF - KOLÁŘ, PAVEL. Finanční analýza. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2. [2]VOCHOZKA,MAREK. Metdy kmplexníh hdncení pdniku. Praha: Grada publishing a.s., 2011. 248s. ISBN 978-80-247-3647-1. [3]SEDLÁČEK, JAROSLAV. Finanční analýza pdniku. Brn: Cmputer press a.s., 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. [4]RŮČKOVÁ, PETRA. Finanční analýza :metdy, ukazatele, využití v praxi. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481. [5]SUCHÁNEK,PETR. Finanční management. Brn: Masarykva univerzita., 2007. 126 s. ISBN 978-80-210-4277-3. [6]NEUMAIEROVÁ,I. Řízení hdnty, Praha: VŠE, 1998. 137 s. ISBN 80-7079-921-8. [7]HOLEČKOVÁ,JAROSLAVA. Finanční analýza firmy. Praha: ASPI a.s., 2008. 208 s. ISBN 978-80-7357-392-8. [8]DLUHOŠOVÁ.DANA. Finanční řízení a rzhdvání pdniku. Praha: Ekpress s.r..., 2008. 192 s. ISBN 978-80-86929-44-6. [9]NOVOTNÝ.JIŘÍ,SUCHÁNEK.PETR. Nauka pdniku II. Brn: Masarykva univerzita., 2007 170 s. ISBN 978-80-210-4496-8. [10] Ministerstv průmyslu a bchdu. Finanční analýza pdnikvé sféry za rk 2008. Praha: Ministerstv průmyslu a bchdu, 2009. 486 s. [11] MAŘÍK M.: Určvání hdnty firem, 1. vyd., Praha, Ekpress, 1998, 206 s. ISBN 80-86119-09-2 [12] Ministerstv průmyslu a bchdu. Finanční analýza pdnikvé sféry v průmyslu a stavebnictví za rk 2002, Ministerstv průmyslu a bchdu,2003, 97s. [13] NOVOTNÝ, Jiří. Dchází k diskriminaci malých autdpravců - sukrmníků. In: iprsperita.cz. [nline]. 2012, [citván 20. 3. 2012]. Dstupné z WWW: http://www.iprsperita.cz/lbby-inf/1487-dchazi-k-diskriminaci-malych-autdpravcusukrmniku/.
[14] HRADIL, Petr. Vymáhání phledávek - dpručení a pstup. In: advka t- zlinsk.cz. [nline]. 2011, [citván 21. 3. 2012]. Dstupné z WWW: http://www.advkatzlinsk.cz/p%c5%99%c3%adsp%c4%9bvkyaktuality/vym%c3%a1h%c3%a1n%c3%ad-phled%c3%a1vek-%e2%80%93- dpru%c4%8den%c3%ad-pstup / [15] Phledávky - zánik a pstup při vymáhání phledávek. BussinessInf.cz. [nline]. 2009, [citván 11. 4. 2012]. Dstupné z WWW: http://www.businessinf.cz/cz/clanek/rientace-vpravnich-uknech/phledavky-zanik-pstup-pu/1000818/51672/ [16] Factring není jen financvání, ale mění i braz rzvahy. Factring České spřitelny [nline]. 2010 [cit. 2012-05-07]. Dstupné z: http://www.factringcs.cz/cs/aktuality/113- napsali--nas-factring-neni-jen--financvani-ale-mni-i-braz-rzvahy.html. [17] ŠTÍCHOVÁ, Kateřina. Nevěřte mýtům placení prstřednictvím faktringu. In: Hspdářské nviny. [nline]. 2007, [citván 16. 4. 2012]. Dstupné z WWW: http://hn.ihned.cz/c1-20357070 [18] Jak factring funguje. Bibby: financial services [nline]. [b. r.] [cit. 2012-05-07]. Dstupné z: http://www.bibbyfinancialservices.cz/jak-factring-funguje.aspx. [19] KŘEPELKA, Jiří. Vlastní čerpací stanice: pr a prti. In: Agrweb. [nline]. 15. 1. 2010, [citván 6. 4. 2012]. Dstupné z WWW: http://www.agrweb.cz/vlastni-cerpaci-stanice:- pr-a-prti s491x35522.html [20] MULLER, Jan. Malé peníze:prč stjí benzín a nafta tlik? Nejvíc na nich vydělává stát. In: Peníze.cz. [nline]. 2011, [citván 6. 4. 2012]. Dstupné z WWW: http://www.penize.cz/sptrebni-dane/223858-male-penize-prc-stji-benzin-a-nafta-tliknejvic-na-nich-vydela-stat [21] HOVORKA, Jiří. Cena benzínu se dstane ke 40 krunám, vláda ani trh nepmhu. In: Měšec.cz. [nline]. 29. 3. 2011, [citván 1. 4. 2012]. Dstupné z WWW: http://www.mesec.cz/clanky/cena-benzinu-se-dstane-ke-40-krunam-vlada-ani-trhnepmhu/. [22] Finanční analýza pdnikvé sféry za rk 2010 - přílha001, Praha: Ministerstv průmyslu a bchdu, červen 2011 [23] Osbní rzhvr s Jarslav Malý, Vyškv, 3. 3. 2012
[24] Ministerstv průmyslu a bchdu. Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rk 2006. Praha: Ministerstv průmyslu a bchdu, duben 2007, 195 s. [25] Ministerstv průmyslu a bchdu. Finanční analýza pdnikvé sféry za rk 2009 (přepčtené údaje z rku 2007). Praha: Ministerstv průmyslu a bchdu, červen 2010, 605 s. [26] Sušanka Filip, 2010. V Česku rste pčet nesplácených phledávek, Češi na nich dluží už takřka 26 miliard krun[citván 20. 4. 2012]. Dstupné z WWW: http://www.mediafax.cz/eknmika/3042164-v-cesku-rste-pcet-nesplacenych-phledavek- Cesi-na-nich-dluzi-uz-takrka-26-miliard-krun [27] SOULEK, Vladimír. Pjištění phledávek-infrmace pjištění úvěrvých rizik. Praha: Insia a.s. 2012, s. 11, Dstupné z : http://www.pjisteniphledavek.cz/chci-pjistit-sve-phledavky.html.