Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Podobné dokumenty
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 3. ročník S3G

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů:

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

Matematické metody v kartografii. Volba a identifikace zobrazení. Zobrazení použitá v ČR. Kritéria pro hodnocení kartografických zobrazení(13)

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Matematické metody v kartografii. Členění kartografických zobrazení. Zobrazení z elipsoidu na kouli (5.)

Srovnání konformních kartografických zobrazení pro zvolené

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

Úvodní ustanovení. Geodetické referenční systémy

Matematické metody v kartografii. Jednoduchá válcová zobrazení. Válcové projekce. Gaussovo zobrazení. (6.+7.)

Geodézie Přednáška. Souřadnicové systémy Souřadnice na referenčních plochách

APROXIMACE KŘOVÁKOVA ZOBRAZENÍ PRO GEOGRAFICKÉ ÚČELY

Jednoduchá zobrazení. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Stavební geodézie. Úvod do geodézie. Ing. Tomáš Křemen, Ph.D.

Matematické metody v kartografii. Kruhová zobrazení. Polyedrická a neklasifikovaná zobrazení (12)

Matematická kartografie. Černý J., Kočandrlová M.: Konstruktivní geometrie, ČVUT. Referenční plochy

Geodézie pro architekty. Úvod do geodézie

Souřadnicov. Cassini Soldnerovo zobrazení. Cassini-Soldnerovo. b) Evropský terestrický referenční systém m (ETRS), adnicové systémy

Referenční plochy a souřadnice na těchto plochách Zeměpisné, pravoúhlé, polární a kartografické souřadnice

Geodézie a pozemková evidence

Matematické metody v kartografii. Jednoduchá azimutální zobrazení. Azimutální projekce. UPS. (10.)

Topografické mapování KMA/TOMA

1 Nepravá zobrazení. 4 Zobrazení odvozené z jednoduchých azimutálních (modifikované. Obsah. 3 Nepravá azimutální zobrazení.

Transformace dat mezi různými datovými zdroji

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

GIS Geografické informační systémy

Česká a československá kartografie

Základy kartografie. RNDr. Petra Surynková, Ph.D.

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)

4. Matematická kartografie

Gymnázium Christiana Dopplera, Zborovská 45, Praha 5. Kartografické projekce

Celkem existuje asi 300 zobrazení, používá se jen několik desítek.

Matematické metody v kartografii. Nepravá zobrazení. Polykónická zobrazení. (11.)

K154SG01 Stavební geodézie

GIS Geografické informační systémy. Daniela Ďuráková, Jan Gaura Katedra informatiky, FEI

Zobrazování zemského povrchu

154GUI1 Geodézie pro UIS 1

Souřadnicové systémy Souřadnice na referenčních plochách

MATEMATICKÁ KARTOGRAFIE

Sada 1 Geodezie I. 15. Podrobné měření polohopisné

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

GEODÉZIE. Co je vlastně geodézie?

PŘEHLED JEVNOSTI ZOBRAZENÍ

MATEMATICKÁ KARTOGRAFIE

Souřadnicové systémy na území ČR. Státní mapové dílo ČR

MAPOVÁNÍ. Všeobecné základy map JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z

Nová topografická mapování období 1952 až 1968

MATEMATICKÁ KARTOGRAFIE

Metodika převodu mezi ETRF2000 a S-JTSK varianta 2

System Projection Aplikace pro souřadnicové přepočty a základní geodetické úlohy (Uživatelský manuál) Jan Ježek, Radek Sklenička červen 2004

SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ. Gauss-Krügerovo zobrazení UTM

Kartografické projekce

GEOGRAFICKÁ SLUŽBA ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Mapová provizoria po roce 1945

Geoinformatika. IV Poloha v prostoru

SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Geodetické základy v ČR)

REKONSTRUKCE ASTROLÁBU POMOCÍ STEREOGRAFICKÉ PROJEKCE

Matematické metody v kartografii. Přednáška 3. Důležité křivky na kouli a elipsoidu. Loxodroma a ortodroma.

ŠROUBOVICE. 1) Šroubový pohyb. 2) Základní pojmy a konstrukce

SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 4. ročník G4

SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY. SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 3.ročník

Souřadnicové systémy v geodatech resortu ČÚZK a jejich transformace

Poznámky k sestavení diagramu zastínění

Vzdálenosti a východ Slunce

Matematické metody v kartografii

MAPY VELKÉHO A STŘEDNÍHO MĚŘÍTKA

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ

Zobrazení. Geografická kartografie Přednáška 4

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3 - VÍCENÁSOBNÉ INTEGRÁLY. x 2. 3+y 2

Souřadnicové výpočty I.

Úvod do předmětu geodézie

Kartografie I. RNDr. Ladislav Plánka, CSc. Institut geodézie a důlního měřictví, Hornicko-geologická fakulta, VŠB TU Ostrava

poválečná situace, jednotná evidence půdy

Základní topologické pojmy:

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

MĚŘICKÉ BODY II. S-JTSK. Bpv. Měřické body 2. část. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník SOUŘADNICOVÉ SOUSTAVY VE FOTOGRAMMETRII

Souřadnicové systémy a stanovení magnetického severu. Luděk Krtička, Jan Langr

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku

Kartografie I. RNDr. Ladislav Plánka, CSc. Institut geodézie a důlního měřictví, Hornicko-geologická fakulta, VŠB TU Ostrava

ROTAČNÍ PLOCHY. 1) Základní pojmy

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6 Z GEODÉZIE 1

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii

Matematické metody v kartografii. Jednoduchá kuželová zobrazení. Křovákovo zobrazení. (8.+9.)

Topografické mapování KMA/TOMA

Geodetické základy a triangulace Trigonometrické sítě na našem území Stabilizace a signalizace Tachymetrie - úvod Podélné a příčné profily

Klasická měření v geodetických sítích. Poznámka. Klasická měření v polohových sítích

KARTOGRAFIE. Rovinné projekce. Gnómické projekce. 1. Pólová gnómonická projekce

Kartografie - úvod, historie a rozdělení Matematická kartografie Kartografická zobrazení

Cyklografie. Cyklický průmět bodu

y ds, z T = 1 z ds, kde S = S

Transkript:

Kartografie 1 - přednáška 6 Jiří Cajthaml ČVUT v Praze, katedra geomatiky zimní semestr 2014/2015

Kartografická zobrazení použitá na našem území důležitá jsou zejména zobrazení pro státní mapová díla v geodetické a kartografické praxi je možné se nejčastěji setkat s následujícími mapovými díly: mapy stabilního katastru (v Cassiniho válcovém ekvidistantním zobrazení) mapy Katastru nemovitostí (v Křovákově kuželovém konformním zobrazení) vojenské topografické mapy (v Gaussově zobrazení v poledníkových pásech) Základní mapy ČR, ZABAGED (v Křovákově kuželovém konformním zobrazení)

Cassiniho zobrazení válcové ekvidistantní zobrazení v transverzální poloze někdy také nazýváno Cassini-Soldnerovo válec se dotýkal referenční plochy v nezkresleném poledníku nezkreslený poledník prochází středem území zkreslení roste se vzdáleností od tohoto poledníku celkem bylo použito 11 souřadnicových soustav pro Čechy Gusterberg pro Moravu Sv. Štěpán osa X je obrazem nezkresleného poledníku +X na sever, +Y na východ

Cassiniho zobrazení S a a x 90 y+dy 90 α B P x h 90 dy ds h x P x K +X dx X Y P' dy h' P' x a' h' x x a' a 0 O X 0' a' +Y 0 J

Cassiniho zobrazení

Cassiniho zobrazení obraz základního poledníku: úsečka obraz rovníku: úsečka zeměpisné poledníky a rovnoběžky: obecné křivky kartografické poledníky a rovnoběžky: úsečky kartografické poledníky jsou nezkresleny postup zobrazení: převod U,V na Š,D (sférická trigonometrie) ekvidistantní válcové zobrazení pro Š,D

Cassiniho zobrazení převod U,V na Š,D základní vztahy: U k = 0, V k = 90 vztahy: dále platí: tedy: sin Š = sin U k sin U + cos U k cos U cos V sin D = sin V cos U cos Š sin Š = cos U sin V cos V cos U sin D = cos Š sin U = sin U k sin Š + cos U k cos Š cos (180 D) sin U = cos Š cos D tg D = cosucosv cos Š sinu cos Š = cosv tg U

Cassiniho zobrazení pro Š,D zobrazovací rovnice: délkové zkreslení: Y = R Š X = R D Y = R arcsin (cos U sin V ) X = R arctg ( cos V tg U ) m 2 α = m 2 p cos 2 α + m 2 r sin 2 α m 2 α = m 2 h cos2 α + m 2 a sin 2 α m 2 α = m 2 α cos2 α cos 2 (Y /R) + sin2 α. = 1 + Y 2 2R 2 cos2 α

Cassiniho zobrazení ukázka map stabilního katastru

Křovákovo zobrazení pojmenováno po ministerském radovi Ing. Josefu Křovákovi jedná se o kombinaci dvou zobrazení: Gaussovo konformní zobrazení z elipsoidu na kouli Lambertovo konformní kuželové zobrazení v obecné poloze toto zobrazení je základem S-JTSK používané pouze v ČR a SR

Křovákovo zobrazení schéma ϕ, λ U, V Š, D ρ, ε X, Y I II III IV I. Besselův elipsoid zobrazen konformně Gaussovým způsobem na kouli. II. Zeměpisné souřadnice převedeny na kartografické souřadnice vzhledem ke zvolenému kartografickému pólu. III. Konformní zobrazení kartografických souřadnic z koule na plášť kužele. IV. Převedení polárních souřadnic na pravoúhlé.

Křovákovo zobrazení fáze I použit Besselův elipsoid a = 6377397, 155m b = 6356078, 9633m zobrazovací rovnice: ( ) [ U tg 2 + 45 = 1 tg k ( ϕ 2 + 45 ) ( 1 e sin ϕ 1 + e sin ϕ zeměpisné délky se počítají od Ferra (17 39 46,002 z.d.) jako základní rovnoběžka byla zvolena ϕ o = 49 30 vypočítané konstanty zobrazení: U o = 49 27 35,84625 α = 1, 000597498372 k = 0, 9965924869 R = 6380703, 6105 m ) e ] α 2,V = α λ

Křovákovo zobrazení fáze I délkové zkreslení: m = α R cos U N cos ϕ +10 + 8 + 6 + 4 + 2-2 47 30' 48 49 50 51 51 30' φ - 4-6 - 8-10 mm/100km

Křovákovo zobrazení fáze II obecná poloha kužele zvolena, protože území ČSR nebylo protáhlé přímo podél zeměpisné rovnoběžky v normální poloze by ČSR byla v pásu o šířce 3 20 (zkreslení na okraji +42cm/km) v obecné poloze je ČSR v pásu o šířce 2 31 (zkreslení na okraji +24cm/km) jako základní kartografická rovnoběžka byla zvolena Š 0 = 78 30 okrajové rovnoběžky jsou Š 1 = 77 13 a Š 2 = 79 44 základní rovnoběžka je kolmá na zeměpisný poledník λ = 42 30 v.f. v bodě A ( ϕ A = 48 15 ) z předchozích hodnot byl určen kartografický pól: U K = 59 42 42,6969 V K = 42 31 31,41725

Křovákovo zobrazení fáze II při znalosti kartografického pólu je již snadné určit kartografické souřadnice pomocí sférické trigonometrie sin Š = sin U k sin U + cos U k cos U cos V sin D = sin V cos U cos Š

Křovákovo zobrazení fáze II SP Ferro 42 30' ΔV 90 -U P ξ 3 20' 51 04' 47 44' 79 44' 78 30' 77 13' 90 -Š 90 -UK D K A 2 31' λ0

Křovákovo zobrazení fáze III použito Lambertovo konformní kuželové zobrazení s jednou nezkreslenou rovnoběžkou Š 0 = 78 30 kartografickým pólem je vrchol kužele (je pouze cca 130km nad terénem jde tedy o hodně plochý kužel) zobrazovací rovnice: ( ) tg( Š n 0 ρ = ρ 2 + 45 ) 0 tg( Š 2 + 45 ), ε = n D vypočítané konstanty zobrazení: ρ 0 = R cotg Š 0 n = sin Š 0 délkové zkreslení by v tomto případě na základní rovnoběžce bylo m = 1 a v okrajových rovnoběžkách by bylo m = 1, 00024

Křovákovo zobrazení fáze III SP K O š=ø ψ=±30 rovník šo=78 30' C R

Křovákovo zobrazení fáze III protože byla snaha minimalizovat délkové zkreslení, tak byl vzorec pro ρ 0 přenásoben multiplikační konstantou 0, 9999 upravené konstanty zobrazení: ρ 0 = 0, 9999 R cotg Š 0 = 1298039, 0046 m n = sin Š 0 = 0, 9799247046 délkové zkreslení je potom na základní rovnoběžce m = 0, 9999 a v okrajových rovnoběžkách je m = 1, 00014 vzorec pro výpočet délkového zkreslení: m = n ρ R cos Š ekvideformáty mají tvar kartografických rovnoběžek (kruhových oblouků)

Křovákovo zobrazení fáze III

Křovákovo zobrazení fáze IV počátek souřadnicového systému je v obrazu vrcholu kužele (padne do Estonského zálivu) aby bylo celé ČSR v prvním kvadrantu a obě souřadnice kladné: osa X je obrazem základního poledníku λ = 42 30 v.f. kladná větev osy X jde na jih osa Y je kolmá na osu X, kladná větev jde na západ převod polárních na pravoúhlé: X = ρ cos ε Y = ρ sin ε pro celé území ČSR platí, že Y < X nezvyklá orientace os dělá problémy v GIS

Křovákovo zobrazení fáze IV

Křovákovo zobrazení fáze IV osa X a zeměpisný poledník spolu svírají úhel meridiánová konvergence (C) dle obrázku: C = ε ξ protože je zobrazení konformní, je možné ξ vypočítat pomocí sférické trigonometrie (viz obr. u fáze II) přibližně také platí vzorec: sin ξ = cos U k sin D cos U C = 0, 008257 Y + 2, 373 Y X [km] meridiánová konvergence dosahuje v ČR až 10 stupňů!

Křovákovo zobrazení ukázka map v Křovákově zobrazení