IMPLEMENTACE EKONOMICKÝCH NÁSTROJŮ DO VÝUKY PŘEDMĚTU KRIZOVÉ ŘÍZENÍ NA FAKULTĚ TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITY KARLOVY

Transkript

1 IMPLEMENTACE EKONOMICKÝCH NÁSTROJŮ DO VÝUKY PŘEDMĚTU KRIZOVÉ ŘÍZENÍ NA FAKULTĚ TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITY KARLOVY IMPLEMENTATION OF ECONOMIC TOOLS INTO THE TEACHING OF THE SUBJECT CRISIS MANAGAMENT AT THE FACULTY OF PHYSICAL EDUCATION AND SPORT OF CHARLES UNIVERSITY Jsef VILÁŠEK, Milš FIALA Dstupné na attachments/042_vl4special_vilasek_fiala.pdf. Abstract The need fr increased financial literacy results frm a significant deficit f financial educatin nt nly in adults but als in high schl and university students. Therefre, the article pinted ut hw financial educatin is implemented in the Ppulatin Prtectin degree curriculum at Faculty f Physical Educatin and Sprt f Charles University in Prague. Keywrds Financial literacy, financial educatin,implementatin, Ppulatin Prtectin. 1 Úvd Finanční gramtnst byvatel je jedním ze základních pilířů chrany sptřebitele na finančním trhu. S hledem na značný deficit vzdělávání v blasti sbních financí v minulsti, a t jak dětí, tak i dspělých, a neustálý vývj finančníh trhu je finanční vzdělávání dluhdbým prcesem. Jeh iniciátrem a krdinátrem je v České republice Ministerstv financí. V rce 2007 byl vytvřen prvtní dkument - Strategie finančníh vzdělávání. Tat rádby strategie byla však prvním kncepčním dkumentem řešícím prblematiku psílení finanční gramtnsti byvatel České republiky. Nejednal se však vládu schválenu kncepci, prt také nebyla závazná pr celu státní správu a nebyla nazvána strategií nárdní. Svůj cíl nastavit kncepci pr knkrétní aktivity v rezrtech financí a šklství však splnila. Tat strategie se pírala zejména výsledky výzkumu splečnsti STEM/MARK v blasti finanční gramtnsti, jehž cílem byl zmapvat základní úrveň finanční gramtnsti bčanů ČR na základě jejich subjektivníh hdncení a zjistit pstj a ptřebu dalšíh vzdělávání v blasti financí. Hlavními zjištěními tht výzkumu mim jiné byl: 1

2 Dspělá ppulace ČR hdntí úrveň své finanční gramtnsti průměrnu známku dbře ( 3 ). Asi 2/5 dspělých jsu dbře infrmvány v blasti financí a s tut úrvní jsu spkjeny. Další 2/5 jsu infrmvány průměrně neb špatně a se svými znalstmi jsu nespkjeny. Zbylá pětina převážně nemá tut prblematiku zájem. Nejdůležitějším a nejdůvěryhdnějším zdrjem infrmací je přímý pskytvatel finančníh prduktu neb služby. Naprstá většina dtázaných knstatuje, že ze škly si žádné znalsti pr rientaci v blasti financí a bank nednesla. Respndenti by jednznačně uvítali výuku základních pjmů na střední škle. Správnu míru inflace za pslední rk dkáže dhadnut necelá plvina dspělé ppulace. Dpručení mezinárdních rganizací, zejména OECD a Evrpské kmise, však směřují k vytváření nárdních strategií schválených vládami daných států s cílem zvýšení pvědmí ptřebnsti finančníh vzdělávání a nutnsti vytvření jeh jedntnéh a krdinvanéh systému. Prt Ministerstv financí přistupil splečně s Ministerstvem šklství, mládeže a tělvýchvy a Česku nárdní banku k aktualizaci půvdní strategie z rku Ta byla následně prjednána v rámci Pracvní skupiny pr finanční vzdělávání a jak Nárdní strategie finančníh vzdělávání schválena vládu usnesením ze dne 10. května Pracvní skupina pr finanční vzdělávání při přípravě a vypracvání Nárdní strategie reagvala na výsledky výzkumu veřejnéh mínění, který byl zadán Ministerstvem financí s cílem zjistit pstje českých bčanů k prblematice finančníh vzdělávání, jejich míru ptřeby se v tmt směru dále vzdělávat i s využitím výzkumu v rce Hlavními zjištěními z výzkumu v rce 2010, který rvněž prváděla splečnst STEM/MARK, mim jiné byl: Dmácí finance svých vlastních penězích má přehled 92 % lidí; rzpčet si tvří 45 % dmácnstí a z nich 44 % na měsíc dpředu; většinu účtenek si schvává 37 % lidí. Vytváření rezerv pravidelně si dkládá peníze stranu jak rezervu 60 % lidí; rezervy na nepředvídané výdaje si tvří 57 % lidí; nvý dražší sptřebič je schpn ihned zakupit 65 % dmácnstí; rezervy pr případ ztráty příjmu si tvří 35 % lidí; zajištění na stáří již přemýšlel 59 % lidí; třetina lidí si rezervy na stáří nevytváří, přičemž většina z nich říká, že není z čeh; dstatečně zajištěn na stáří je dle svéh mínění 44 % lidí. 2 Finanční prdukty většina lidí zná velmi širku škálu finančních prduktů, využívají však jen ty základní; rzdíl mezi debetní a kreditní kartu zná jen 52 % lidí; kreditní kartu využívá 24 % lidí, z nichž 3/5 je pužívají na běžné nákupy; za rizika spjené s platební kartu lidé nejčastěji pvažují rizik zneužití (43 %), ztráty (39 %) a krádež (33 %); v případě zcizení platební karty by 61 % lidí kntaktval banku neb pbčku, 47 % by zablkval kartu; internetbanking využívá 33 % lidí; nejdůležitějším kritériem pr výběr úvěru je výše měsíční splátky (80 %) a úrkvá sazba (71 %).

3 Chvání a zvyklsti ve světě financí své účty platí včas 65 % lidí; c nejméně rizikvé prdukty si vybírá 63 % respndentů; lidé raději spří než utrácejí a nepůjčují si; u čtvrtiny respndentů se za pslední rk stal, že jejich příjem nepkrýval živtní náklady a 15 % nezaplatil včas své splátky. Znalsti ze světa financí 81 % lidí ví, že vklady v bankách jsu pjištěny; jen necelá třetina lidí ví, c znamená zkratka RPSN; jen 17 % lidí dkáže správně spčítat úrčení úvěru; třetina lidí zná rzdíl mezi p.m. a p.a.; naprstá většina lidí nedkáže dhadnut lňsku inflaci. Smluvy a stížnsti jen 36 % lidí si bdrženu smluvu pečlivě přečtu a na nejasnsti se zeptají; všemu ve smluvách rzumí jen něc přes 10 % lidí; jedné třetině se stal, že jim byla předlžena smluva tak dluhá, že ji nepřečetli celu; jen 6 % lidí si již na nějaký finanční prdukt stěžval, či jej reklamval; s pjmem rzhdčí dlžka se již setkal jen 12 % lidí. Cílem Nárdní strategie je vytvření ucelenéh systému finančníh vzdělávání pr zvyšvání úrvně finanční gramtnsti bčanů v České republice. Nárdní strategie vymezuje hlavní prblémy a navazující priritní úkly v blasti finančníh vzdělávání, včetně specifických úlh klíčvých aktérů, s důrazem na rli institucí veřejné správy. Nárdní strategie navazuje na řadu kncepčních krků v blasti chrany sptřebitele a vzdělávání becně, jak u nás, tak na evrpské i zahraniční úrvni. 2 Finanční gramtnst na základních a středních šklách Na Nárdní strategii navazuje Systém budvání finanční gramtnsti na základních a středních šklách, který je dílčí kncepcí zaměřenu na finanční vzdělávání ve šklách. Dne 31. března 2011 zaslal Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy všem ředitelům škl v základním a středním vzdělávání Sdělení zařazení finanční gramtnsti d PISA 2012 a další dpručení. Je v něm mim jiné knstatván, že Finanční gramtnst není przatím ještě pvinnu sučástí rámcvéh vzdělávacíh prgramu (RVP) základníh vzdělávání (ZV). Standard finanční gramtnsti (pr 1. stupeň ZŠ a 2. stupeň ZŠ) bude d RVP ZV kmplexně prmítnut až při jeh další revizi. Přest však i stávající RVP ZV dává učitelům prstr a fakticku mžnst danu prblematiku vyučvat (Matematika a její aplikace, Výchva k bčanství, Člvěk a svět práce). Rvněž je ve sdělení knstatván, že v suladu s přijatými dkumenty Systém budvání finanční gramtnsti na základních a středních šklách a invvanu Nárdní strategií finančníh vzdělávání mhu v základním vzdělávání škly vyučvat finanční gramtnst v nvě nastaveném pjetí na dbrvlném základě. Základní škly mhu také čerpat tzv. evrpské peníze v rámci prjektu EU peníze šklám prstřednictvím 2 šabln klíčvých aktivit. Jedna z nich je věnvána efektivní přípravě pedaggických pracvníků na vyučvací hdinu, druhá je zaměřena na šklení pedaggů v systému DVPP MŠMT. Ve středním vzdělávání byl standard finanční gramtnsti zakmpnván d všech dsud vydaných RVP (včetně RVP pr gymnázia a RVP pr gymnázia se 3

4 sprtvní přípravu) pdle jedntlivých etap - pčínaje rkem 2007 až d rku 2010 včetně. Pdle knkretizvaných šklních vzdělávacích prgramů (ŠVP), jež musí být v suladu s vydanými RVP, mají vzdělavatelé pvinnst zapčít výuku nejpzději d dvu let d vydání dpvídajících RVP. Ve středním dbrném vzdělávání je prblematika finanční gramtnsti zakmpnvána d splečenskvědníh, matematickéh a eknmickéh vzdělávání dle danéh RVP, zárveň je i sučástí klíčvých kmpetencí žáků středních škl; ve středním všebecném vzdělávání je bsažena ve vzdělávacích blastech Člvěk a svět práce, Člvěk a splečnst a Matematika a její aplikace. 3 Implementace finančníh vzdělávání na FTVS UK Finanční gramtnst na vyských šklách, které nejsu specielně zaměřeny na matematiku a její aplikaci, jak jsu např. eknmické, eknmick správní či prvzně eknmické vyské škly či jejich fakulty, je nízká. Vyplývá t jednak z prvedených průzkumů finanční gramtnsti v letech 2007 a 2010 (jak je výše uveden), tak z praktických prjevů studentů při chápání některých eknmických pjmů, vzájemných vztahů mezi nimi a schpnstmi se v dané prblematice rientvat. Dlužn říci, že tent stav se zřejmě změní u těch studentů, kteří již na základní, ptažm na střední škle budu cíleně seznamváni s prblematiku finančních dvednstí v sbním živtě v rámci účelvéh rámcvéh vzdělávacíh prgramu. Celsplečenská nedstatečnst finanční gramtnsti se tak nutně prjevuje i u studentů vyských škl neeknmickéh či nematematickéh zaměření, Fakulty tělesné výchvy a sprtu UK v Praze nevyjímaje. Ovšem jen malá část studentů naší fakulty má mžnst alespň nahlédnut pd pkličku prblematiky financvání např. krizvéh řízení. Studenti studijníh směru Ochrana byvatelstva ve 3. rčníku studia abslvují předmět Krizvé řízení. V becné rvině jsu studenti v úvdních přednáškách seznámeni s výčtem základních záknů, které řeší finanční zabezpečení krizvéh řízení, jak jsu krizvý zákn, zákn integrvaném záchranném systému a zákn státní pmci při bnvě území pstiženéh živelní neb jinu phrmu. V závěru výuky předmětu Krizvé řízení jsu zcela záměrně zařazeny dvě přednášky, které alespň přibližují některé základní pjmy z blasti finančníh zabezpečení krizvéh řízení. V první přednášce, která má název Financvání krizvéh řízení, jsu studenti seznámeni se základní legislativu a pjmy v blasti financvání, jak např. rzpčtvá pravidla, rzpčtvá pravidla územních rzpčtů, rzpčtvým prcesem a rzpčtvými pravidly ČR, rzpčtvu sustavu ČR a zásadami tvrby státníh rzpčtu a rzpčtů územních samsprávných celků. V nepslední řadě jsu studenti seznamváni s aktuálními úkly financvání krizvéh řízení pdle 25 krizvéh zákna s důrazem na tvrbu a využívání účelvé rezervy finančních prstředků v kapitle Všebecná pkladní správa na řešení krizvých situací a dstraňvání jejich následků. Dále je pukázán na všechny mžnsti 4

5 financvání krizvých situací. V závěru je studentům bjasněn a graficky znázrněn průběh tvrby nuzvéh (válečnéh) státníh rzpčtu a mimřádnéh státníh závěrečnéh účtu. Celá teretická část přednášky je uknčena pukázáním na zdrje finančních prstředků při řešení pvdní v rce Ve druhé aplikační, přednášce je pukázán na závěry z rzhdvání a řízení v prstředí náhlých změn, tedy na příkladu záplav v rce Graficky je studentům ukázán průběh pvdní v rce 2002 na území ČR (i na MF) s mechanismem vyhlašvání krizvých stavů. Jak příklady, kdy byly alkvány finanční prstředky na řešení krizvých situací a dstraňvání jejich následků, případně na předcházení krizvých situací, jsu uvedeny pvdně velkéh rzsahu ve Švihvě (Plzeňský kraj) v rce 2002, pvdeň ve Slupě v rce 2003 (Jihmravský kraj Blansk) a trnád v Litvli v rce 2004 (Olmucký kraj). V uvedených příkladech je vždy pukázán na t, jaké finanční nástrje byly při řešení krizvých situací pužity. 4 Závěr Dmníváme se, že výše uvedený exkurz d prblematiky řešení financvání vzniklých krizvých situací a dstraňvání jejich následků na území České republiky d dby platnsti krizvých záknů může přispívat ke zvýšení finanční gramtnsti studentů, kteří studují na FTVS UK studijní směr Ochrana byvatelstva. Pdrbněji je celá prblematika rzebrána v mngrafii - Vilášek, Fus: Krizvé řízení v ČR na pčátku 21. stletí (Karlinum, 2012). Kntaktní údaje: Ing. et Mgr. Jsef Vilášek, FTVS UK, Jsé Martíh 31, Praha 6 Veleslavín, vilasek@ftvs.cuni.cz. Ing. et Mgr. Milš Fiala, Ph.D., FTVS UK, Jsé Martíh 31, Praha 6 Veleslavín, fiala@ftvs.cuni.cz. 5