Mezinárodní konference o aplikaci Aarhuské úmluvy v praxi

Transkript

1 Mezinárodní konference o aplikaci Aarhuské úmluvy v praxi Brno, dubna 2009 Materiály pro pracovní skupiny 1. den Zpracoval: Pavel erný Ekologický právní servis

2

3 Skupina 1 Územní plán Popis situace V obci X se poizovala zmna územního plánu. Návrh zmny obsahoval mimo jiné zvýšení limit (pípustného potu kus) pro chov dobytka v lokalit A. Dále návrh zmny vymezoval trasu pro výstavbu silniního obchvatu obce. Proti navrženému zvýšení limit pro chov dobytka v lokalit A uplatnil námitky vlastník bezprostedn sousedícího pozemku s rodinným domem. Argumentoval zásahem do svého vlastnického práva, pravdpodobném pekroením limit zneištní ovzduší a zápachu a tím, že chybí odborné podklady zabývající se tmito hledisky, zejména vyhodnocení zmny územního plánu v procesu SEA. S navrženou trasou obchvatu vyjádilo nesouhlas nkolik oban obce, bydlících vesms nkolik set metr od navržené trasy, a dále místní NGO. Všichni uvádli, že zvolená trasa je nevhodná z dvodu zásahu do chránného území. Jednotlivci dále poukazovali na zhoršení svých životních podmínek v dsledku nárstu hluku a zneištní ovzduší. Navrhovali alternativní trasu obchvatu a uvádli, že by ob trasy mly být porovnány z hlediska svých dopad na životní prostedí v procesu SEA. Zastupitelstvo obce schválilo návrh zmny tak, jak byl pedložen. Ke všem námitkám v usnesení o schválení zmny uvedlo, že zámry budou splovat zákonné požadavky na limity pro zásahy do životního prostedí, což bude zajištno v navazujících ízeních o jejich povolení (vetn proces EIA, pokud je zákon vyžaduje). Vlastník dotený zvýšením limit pro chov dobytka i odprci navržené varianty obchvatu se domáhali u soudu zrušení zmny územního plánu. Argumentovali rozporem tchto zámr s hmotným právem (viz výše) a dále nezákonností procesu schválení zmny, pedevším absencí hodnocení SEA a nedostateným odvodnním zamítnutí jejich námitek. Zdrazovali dále, že po schválení zmny územního plánu nebudou v ízení o povolení pedmtných zámr již ešeny otázky jejich samotné pípustnosti, ale pouze technické podrobnosti jednotlivých staveb. Soud - odmítl žalobu NGO s tím, že k ní není aktivn legitimována, nebo schválením zmny územního plánu zjevn nemohlo být nijak zasaženo do jejích práv, což zákon vyžaduje jako podmínku pezkumu územních plán; poukázal pitom na možnost NGO úastnit se procesu EIA pro zámr výstavby obchvatu,.- zamítl žalobu jednotlivc, dotených plánovanou trasou obchvatu s tím, že po vcném pezkoumání zmny došel k závru, že ani jejich subjektivní práva nebudou výstavbou obchvatu pímo zasažena, s ohledem na vzdálenost jejich nemovitostí od navržené trasy (v prbhu soudního ízení byl doložen znalecký posudek, podle njž sice dojde ke zvýšení prmrné hlukové zátže o cca 5dB, ale limitní hodnoty nebudou pekroeny), - zrušil na základ žaloby doteného vlastníka ást zmny územního plánu, spoívající ve zvýšení limit chov dobytka v lokalit A z dvodu chybjícího posouzení vliv na

4 životní prostedí a nedostatených podklad o dodržení zákonných limit zneištní ovzduší; zárove zamítl tento návrh, pokud se týkal ostatních ástí zmny územního plánu, nebo ty se netýkají subjektivních práv žalobce Otázky a témata k diskusi Zhodnote prosím, z hlediska vaší vnitrostátní úpravy a závazk vyplývajících z Aarhuské úmluvy: - postup obce pi schvalování zmny územního plánu - argumentaci soudu ve vztahu k odmítnutým žalobám týkajícím se obchvatu, a to jak vzhledem k l. 9(2) Aarhuské úmluvy (viz zejména druhý pododstavec, in fine), tak l. 9(3), s pihlédnutím rovnž k požadavkm l. 9(4). - argumentaci soudu týkající se žaloby vlastníka doteného zvýšením limit pro chov dobytka jak pokud jde o vyhovující, tak zamítavou ást rozhodnutí V této souvislosti prosím zkuste definovat, jaké jsou limity vnitrostátní úpravy a soudní praxe ve vztahu k omezení aktivní legitimace požadavkem zásahu do práv, aby se vnitrostátní úprava nedostala do rozporu s Úmluvou. Dále se prosím zabývejte tím, jak by mohlo uvedený pípad ovlivnit schválení návrhu smrnice ES o pístupu k soudní ochran ve vcech životního prostedí (zejména s ohledem na její vcný rozsah a ve vztahu k podmínkám žalobní legitimace, resp. k okruhu osob oprávnných domáhat se soudního pezkumu).

5 Skupina 2 Prmyslová zóna Popis situace Píslušný úad posoudil ve zjišovacím ízení návrh na zízení nové prmyslové zóny (konkrétn na provedení terénních úprav nutných pro její pípravu) a rozhodl, že tento zámr nebude posouzen v procesu EIA, nebo tomuto posouzení budou podléhat až jednotlivé dílí budoucí objekty (provozy) v zón. Místní NGO podala k soudu návrh na zrušení tohoto rozhodnutí. Hlavním argumentem tohoto návrhu bylo, že již samotná píprava prmyslové zóny pedstavuje závažný zásah do životního prostedí (pedevším velký zábor zemdlské pdy, zásah do krajiny a do biotop chránných živoich, riziko zneištní vod). Soud žalobu odmítl s tím, že se nejedná o žalovatelné rozhodnutí, nebo má pedbžnou povahu a neuruje závazn žádná práva ani povinnosti. Následn se NGO úastnila ízení o povolení terénních úprav pro prmyslovou zónu. Mimo jiných argument (viz výše) znova namítala, že mla být provedena EIA. Úad vydal povolení k provedení terénních úprav. K námitce chybjící EIA pouze poukázal na pedchozí rozhodnutí o její nepotebnosti. NGO podala proti povolení terénních úprav žalobu, v níž opt argumentovala zejména chybjícím posouzením EIA a uvedenými zásahy do životního prostedí. Rovnž namítala, že nemla pístup ke všem podkladm, na nž rozhodnutí odkazuje. Zárove podala návrh na pedbžné opatení, odvodnný hrozbou významného poškození lokality v pípad provedení terénních úprav. Soud zamítl návrh na pedbžné opatení, nebo žalobce neprokázal že by mu výkonem rozhodnutí hrozila nenahraditelná újma (v daném pípad zákonná podmínka pro vyhovní návrhu) Následn (v dob, kdy již byly terénní úpravy provedeny) soud zrušil rozhodnutí o jejich povolení, a to z dvod procesních pochybení úadu. Otázkou, zda mla být provedena EIA a dalšími vcnými argumenty NGO, se soud odmítl zabývat s odvodnním, že se netýkají ochrany procesních práv žalobkyn.

6 Otázky a témata k diskusi Zhodnote prosím, z hlediska vaší vnitrostátní úpravy a závazk vyplývajících z Aarhuské úmluvy: - argumentaci soudu na jejímž základ odmítl žalobu proti rozhodnutí o neprovedení procesu EIA (má na hodnocení tohoto rozhodnutí vliv otázka, jestli vnitrostátní úprava umožuje úast veejnosti ve zjišovacím ízení?) - rozhodnutí soudu o nevyhovní návrhu na pedbžné opatení, resp. právní úpravu (podmínku nenahraditelné újmy), z níž toto rozhodnutí vychází (mj. i ve vztahu k Preambuli a l. 3(1) Aarhuské úmluvy) - rozhodnutí soudu o žalob NGO proti rozhodnutí o terénních úpravách, zejména pokud jde o rozsah pezkumu - jak byste z hlediska požadavk Aarhuské úmluvy hodnotili situaci v pípad, kdy by soud rovnž odmítl žalobu NGO proti rozhodnutí o neprovedení EIA, ale zárove v tomto rozhodnutí uvedl, že tato otázka musí být posouzena v rámci pípadného pezkumu navazujícího rozhodnutí, a v rámci tohoto pezkumu by se otázkou, zda mla být EIA provedena, skuten zabýval? Dále se prosím zabývejte tím, jak by mohlo uvedený pípad ovlivnit schválení návrhu smrnice ES o pístupu k soudní ochran ve vcech životního prostedí (zejména s ohledem na její vcný rozsah, ve vztahu k rozsahu soudního pezkumu napadených rozhodnutí a k požadavku adekvátních, efektivních a rychlých ízení).

7 Skupina 3 Hluk ze silnice Popis situace Autorizovaným mením bylo zjištno, že hluk z provozu na komunikaci procházející obytnou zónou pesahuje (ve vztahu k nemovitostem nacházejícím se v blízkosti komunikace) hygienické limity. Píslušný orgán (hygienik) vydal rozhodnutí o povolení doasné výjimky pro tento zdroj hluku na 3 roky s tím, že do té doby musí být instalovány protihlukové stny. Úastníkem ízení o povolení této výjimky je podle platné úpravy pouze žadatel (správce komunikace). Dotení vlastníci nemovitostí, obtžovaní hlukem, a místní NGO se domáhali postavení úastník ízení o výjimce, ale úad to odmítl. Neumožnil jim seznámit se s podklady ani uplatnit námitky, pouze jim zaslal na vdomí konené rozhodnutí. Vlastníci i NGO poté podali proti rozhodnutí o výjimce žalobu. Argumentovali, že navržená protihluková opatení jsou nedostatená a tíletá lhta pro instalaci stn neadekvátn dlouhá. Tvrdili rovnž, že s nimi ml hygienik jednat jako s úastníky ízení, nebo povolením výjimky jsou porušována jejich práva a životní prostedí v lokalit. Dále vlastníci i NGO podali obanskoprávní žalobu proti vlastníku komunikace (státu), v níž se domáhali, aby soud uložil bezodkladné provedení úinných opatení pro snížení hlukové zátže pod zákonem stanovený limit. Soud odmítl ob žaloby proti rozhodnutí o výjimce s tím, že byly podány neoprávnnými osobami (nebo žalobu mže podat jen úastník ízení, jemuž rozhodnutí založilo právo nebo povinnost). Soud odmítl rovnž obanskoprávní žalobu NGO, nebo pekraováním hlukových limit zjevn nedochází k zásahu do žádných práv NGO jako právnické osoby. Obanskoprávní žalobu vlastník soud vcn projednal. V rozsudku konstatoval, že pekraováním hlukových limit dochází k porušování jejich vlastnických práv, jakož i práva na ochranu soukromí a ohrožení práva na ochranu zdraví. Zárove však jejich návrhu nevyhovl s odvodnním, že žádná úinnjší a v kratší dob proveditelná opatení, než jaká byla stanovena rozhodnutím o výjimce, nejsou reáln dostupná. Odkázal proto žalobce na možnost podání žaloby na náhradu škody.

8 Otázky a témata k diskusi Zhodnote prosím, z hlediska vaší vnitrostátní úpravy a závazk vyplývajících z Aarhuské úmluvy: - nepiznání postavení úastník ízení o výjimce doteným vlastníkm a NGO (resp. právní úpravu, z níž pitom hygienik vycházel) - argumentaci soud na jejímž základ odmítly žaloby vlastník i NGO proti rozhodnutí o výjimce a obanskoprávní žalobu NGO (zejména ve vztahu k lánkm 9(3) a 2(5), jakož i Preambuli a l. 3(1) Aarhuské úmluvy) - rozhodnutí soudu o obanskoprávní žalob vlastník (zejména ve vztahu k l. 9(4), jakož i Preambuli a l. 3(1) Aarhuské úmluvy) Dále se prosím zabývejte tím, jak by mohlo uvedený pípad ovlivnit schválení návrhu smrnice ES o pístupu k soudní ochran ve vcech životního prostedí (zejména s ohledem na její vcný rozsah, ve vztahu k podmínkám žalobní legitimace a k požadavku adekvátních a efektivních ízení).

9 Skupina 4 Nepovolená skládka Popis situace Obec X uzavela se spoleností Y smlouvu o pronájmu obecního pozemku pro provoz skládky. Spolenost Y následn zaala na pozemku skladovat nebezpené odpady, aniž požádala o vydání píslušného povolení. O tchto skutenostech se dozvdla celostátní NGO, která podala podnt k píslušnému úadu (Inspekci životního prostedí), aby provoz skládky zakázala. Inspekce provedla místní šetení, na nž nebyla NGO pizvána a nebyla informována o jeho výsledku. Poté co Inspekce ani po opakovaném podntu nepodnikla vi provozovateli skládky žádné kroky, podala proti její neinnosti NGO žalobu ke správnímu soudu. Soud žalobu odmítl pro nedostatek aktivní legitimace NGO, což odvodnil tím, že se jedná o celostátní organizaci, jejíž cíle jsou obecné a nijak nesouvisí s dotenou lokalitou (obcí). Dále uvedl, že i kdyby nebyl dán tento dvod, nemohl by žalob vyhovt, nebo soud mže pouze pikázat úadu vydat rozhodnutí v ízení, které již bylo zahájeno, což se v daném pípad nestalo. Posléze došlo ke kontaminaci podzemních vod v obci v dsledku prsak chemikálií ze skládky. Místní NGO, která v mezidobí na základ odporu proti skládce vznikla, podala na osoby odpovdné za jednání provozovatele skládky trestní oznámení a požádala, aby jí bylo v trestním ízení piznáno postavení poškozené, v nmž by mohla hájit zájmy obyvatel obce. Státní zástupce rozhodl o zahájení trestního stíhání len statutárního orgánu provozovatele. NGO však postavení poškozené nepiznal s tím, že se jej mohou domáhat pouze jednotliví obané obce, kteí prokáží, že jim v dsledku úniku látek vznikla konkrétní škoda. Místní NGO pak ješt spolu s jedním z oban obce dále podali u civilního soudu žalobu, kterou se domáhali aby soud zakázal provozování skládky a naídil její odstranní. Požádali rovnž soud, aby o zákazu provozu skládky vydal pedbžné opatení. Soud žalobu NGO odmítl pro nedostatek aktivní legitimace, vyplývající z nemožnosti zásahu do jejích subjektivních práv. Žalobu souseda v ásti, kterou se domáhal naízení odstranní skládky, zamítl, nebo toto opatení není v kompetenci soudu, ale správního orgánu. Soud vydal pedbžné opatení, kterým zakázal provozovateli skládky ukládat na ni další odpady. Nakonec v rozsudku konstatoval, že provozem skládky byla ohrožována práva žalobce jako vlastníka nemovitosti v obci. Soud naídil spolenosti, aby se do budoucna zdržela jakýchkoli zásah do práv žalobce pokojn užívat jeho majetek.

10 Otázky a témata k diskusi Zhodnote prosím, z hlediska vaší vnitrostátní úpravy a závazk vyplývajících z Aarhuské úmluvy: - postup Inspekce (pedevším z hlediska aplikovatelnosti l. 6 Aarhuské úmluvy a jeho pípadných dopad na postavení NGO) - argumentaci soudu, na jejímž základ odmítl žalobu NGO proti neinnosti Inspekce životního prostedí (jak vzhledem k l. 2 (5) a 9(2), tak l. 9(3) Aarhuské úmluvy. - postup státního zástupce, zejména pokud jde o žádost NGO o piznání postavení poškozeného zda se na tento aspekt vci, resp. obecn na postavení dotené veejnosti v trestním ízení, vztahuje Aarhuská úmluva). - rozhodnutí civilního soudu o žalobách NGO a jednotlivce a o návrhu na pedbžné opatení (ve vztahu k l. 9(3) a 9(4) Aarhuské úmluvy). Dále se prosím zabývejte tím, jak by mohlo uvedený výklad ovlivnit schválení návrhu smrnice ES o pístupu k soudní ochran ve vcech životního prostedí (zejména s ohledem na její vcný rozsah, ve vztahu k podmínkám žalobní legitimace a k požadavku adekvátních a efektivních ízení).

11 Mezinárodní konference o aplikaci Aarhuské úmluvy v praxi Brno, dubna 2009 Materiály pro pracovní skupiny 2. den Zpracovali: Pavel erný Ekologický právní servis Thomas Alge OEKOBUERO

12

13 Skupina 1 Compliance Committee - Pípad 2005/11: Belgie Pístup nevládních organizací k soudm s ohledem na rozhodnutí v oblasti životního prostedí Fakta Belgická nevládní organizace Bond Beter Leefmilieu Vlaanderen (dále stžovatel ) podala ke Compliance Committee Aarhuské úmluvy (dále Výbor ) podnt, který se týkal pístupu environmentálních nevládních organizací (dále NGO) k belgickým soudm. Stžovatel tvrdil, že belgické zákony a judikatura nejsou v souladu ustanoveními o pístupu k soudní ochran podle píslušných ustanovení Aarhuské úmluvy (lánek 9). Hlavním dvodem této situace, podle stžovatele, byla koncepce žalobní legitimace vycházející z podmínky,,pímého osobního a odvodnného zájmu a dalších dodatkových kritérií pro žalobní legitimaci NGO ped belgickými soudy, zejména ped Státní radou (Nejvyšším správním soudem) a v ízeních týkajících se územních plán a plánovacích povolení: Prokázání pímého osobního a odvodnného zájmu je podle belgického práva a jeho výkladu Státní radou (i pro NGO) podmínkou pro možnost úspšného napadení územních plán a plánovacích povolení. NGO musí dále prokázat, že jedná o ve shod se svými cíli podle stanov, které zárove nekolidují s ochranou obecných zájm ani osobních zájm jejich len. Vedle toho není žaloba pípustná, jestliže pedmt innosti NGO je definován tak široce, že se neodlišuje od obecného zájmu. Krom toho, pokud jde o územní kritérium, správní akt nemže být NGO napaden, pokud,,se vztahuje k pesn definovanému území a aktivity organizace nejsou územn limitovány nebo zahrnují velkou geografickou oblast, ledaže by organizace také mla specificky definovaný spoleenský cíl. Organizace, která psobí na velkém území, se mže dovolávat pezkumu správního aktu pouze pokud tento akt psobí na celém tomto území.nebo na jeho velké ásti Stžovatel zpracoval seznam pípad s konkrétními píklady, které ilustrovaly, že aplikace tchto kritérií pedstavuje pro belgické NGO vážnou pekážku pístupu k soudm, zejména Státní radou ve vcech životního prostedí. Zhodnocení situace a hlavní zjištní Výboru Výbor pedevším konstatoval, že všechny pípady, na které stžovatel odkázal, byly zahájeny díve, než Aarhuská úmluva vstoupila pro Belgii v úinnost. Posouzení tchto pípad, bez ohledu na jeho výsledek, proto nemohlo vést k závru, že Belgie porušuje závazky z Úmluvy. Pesto Výbor posoudil a zhodnotil ustálenou praxi belgických Státní rady, ilustrovanou na pípadech pedstavených stžovatelem a vyjádil své názory na belgickou právní úpravu a praxi soud z pohledu požadavk Úmluvy. Výbor poukázal na rozdíly v podmínkách, které Úmluva vyžaduje na jedné stran pro zajištní soudního pezkumu rozhodnutí, akt a neinnosti úad, souvisejících s povolením konkrétních inností podle lánku 6, kdy má být umožnna úast veejnosti (lánek 9, odstavec 2) a na druhé stran pro pezkum ostatních jednání a opomenutí orgán veejné správy a soukromých osob, porušujících právo životního prostedí (lánek 9, odstavec 3). V tomto smru Výbor zdraznil, že smysl a cíl odstavce 2 a odstavce 3 lánku 9 zjevn nejsou identické.

14 Výbor zjistil, že prezentovaná rozhodnutí týkající se schválení územních plán nemají takovou právní povahu, aby mohla být považována za rozhodnutí o povolení konkrétních inností. Proto byl ve vztahu k tmto plánm odpovídajícím ustanovením pro posouzení souladu belgického práva s požadavky Úmluvy její lánek 9(3). Naproti tomu, nkterá z plánovacích povolení by mohla být považována za rozhodnutí povolující konkrétnímu innosti (zatímco jiná ne). Z toho dvodu Výbor nemohl uinit obecný závr, zda belgická právní úprava pístupu k soudní ochran pro dané pípady má být hodnocena z hlediska požadavk lánku 9, odstavce 2 nebo odstavce 3 Úmluvy. Proto Výbor posuzoval pípad podle obou tchto ustanovení. Podle názoru Výboru kritéria uplatovaná v pedložených pípadech s ohledem na právo NGO domáhat se soudního pezkumu plánovacích povolení nebyla v souladu s požadavky lánku 9(2) Úmluvy. V tchto pípadech má být u organizací zabývajících se ochranou životního prostedí pedpokládáno, že mají dostatený zájem, aby jim byl piznán pístup k pezkumné procedue ped soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem. Výklad pojmu dostatený zájem (a stejn tak zásah do práv ) je ponechán národnímu právu. Tento výklad však musí být proveden,,s cílem poskytnout dotené veejnosti široký pístup k právní ochran v rozsahu Úmluvy. Jak vyplývá z pípad pedložených stžovatelem, tomuto požadavku belgická soudní praxe neodpovídala. Výbor dále konstatoval že pokud v nkterých pípadech plánovací povolení nemají povahu povolení pro konkrétní jednání ve smyslu lánku 6 Úmluvy, jde i pesto o,akty veejné moci které mohou být v rozporu s ustanoveními národního práva o životním prostedí. Proto je povinností Belgie jako smluvní strany Úmluvy zajistit, že v tchto pípadech mají osoby z ad veejnosti pístup k správním nebo soudním procedurám za úelem pezkumu tchto akt podle lánku 9(3) Úmluvy. Výbor pokraoval tím, že pokud Úmluva odkazuje na,,kritéria, pokud jsou njaká, stanovena národním právem, pak tato kritéria ani pímo nedefinuje ani nestanoví kritéria, která by mla být vylouena. Pi hodnocení kritérií pro pístup NGO soudm podle lánku 9(3) Úmluvy však musí být toto ustanovení vykládáno v souvislosti s jejími lánky 1 a 3 a dále v souladu s úelem vyjádeným v Preambuli, podle njž musí být pro veejnost vetn NGO,,dosažitelné úinné soudní mechanismy aby tak byly chránny jejich oprávnné zájmy a právo bylo prosazováno. Úmluva tedy umožuje smluvním stranám znanou volnost pi vymezení podmínek pro pístup NGO k soudu podle lánku 9 (3). Strany nejsou zavázány ustanovit systém,,veejných žalob ( actio popularis ). Na druhé stran však Výbor zdraznil, že slova,,splující kritéria, pokud jsou njaká stanovena ve vnitrostátním právu nemohou zdvodnit zavedení nebo zachování tak písných kritérií, že by fakticky zabránila všem nebo tém všem NGO domáhat se pezkumu jednání, akt nebo opomenutí, která považují za porušující vnitrostátní právo životního prostedí. Pístup k pezkumným procedurám by ml být pedpokladem, nikoliv výjimkou. Výbor uzavel, že Úmluva nebrání smluvním stranám v uplatovat pro pístup k soudm ve vcech životního prostedí obdobné obecné podmínky, jaké jsou obsaženy v belgické legislativ. Nicmén, tebaže formulace relevantních belgických zákon samy o sob nejsou v rozporu s požadavky Úmluvy, judikatura Státní rady, jak byla shrnuta v podání stžovatele,

15 zavedla píliš restriktivní podmínky pro pístup NGO k soudm ve vcech životního prostedí. Kritéria vyplývající z této judikatury fakticky zabraují vtšin, ne-li všem NGO domáhat se pezkumu územních plán a plánovacích rozhodnutí, která považují za porušující vnitrostátní právo životního prostedí. Pokud by tento pístup nebyl zmnn, Belgie by se dostala do rozporu se svými závazky, vyplývajícími z lánku 9 odstavc 2, 3 a 4 Aarhuské Úmluvy. Doplující poznámky Krom tchto základních argument vyslovil výbor v dva podstatné obecnjší závry: Pokud jde o pozici Úmluvy v právu ES, poukázal na pístup Evropského soudního dvora (ESD) k postavení mezinárodních smluv uzavených ES (Rozhodnutí C-213/03 Syndicat professionnel coordination des pêcheurs de l étang de Berre et de la region vs. Electricité de France, a C-239/03, Evropská komise proti Francii). V tchto pípadech ESD poukázal na skutenost že za uritých okolností mohou být ustanovení mezinárodních smluv uzavených ES a pímo aplikovatelná v lenských státech. Takto se mže ustanovení mezinárodní smlouvy stát souástí národního práva v lenských státech EU. Výbor konstatoval, že,,je pravdpodobné, že nkterá ustanovení Aarhuské úmluvy... jsou zpsobilá k pímé aplikaci v lenských státech EU. Výbor také pipomnl, že podle lánku 27 Vídeské úmluvy o smluvním právu z roku 1969 se stát nemže dovolávat svého domácího práva jako dvodu pro nedodržování závazk z mezinárodní smlouvy. Z hlediska mezinárodního práva je soudní moc chápána jako souást státu. Z tohoto hlediska a svých pravomocí by všechny složky státní moci usilovat o naplování mezinárodních smluv. Otázky k diskuzi Prosím, vyjádete svj názor na následující otázky týkající se pípadu: - Jaký je smysl a jaké dsledky má rozdílné vyjádení podmínek pro zajištní pístupu k soudní ochran podle l. 9(2) a 9(3) Úmluvy? V jakých mezích se mže v obou pípadech pohybovat vnitrostátní úprava podmínek aktivní legitimace NGO a dalších osob? - Za jakých okolností by ml být na soudní pezkum územních plán aplikován l. 9(2) a kdy l. 9(3) Úmluvy (a kdy pípadn žádný z nich)? Zabývejte se prosím zvláš otázkami - zda (pípadn za jakých podmínek) z Úmluvy vyplývá jednoznaný požadavek, aby územní plány podléhaly soudnímu pezkumu, - zda (pípadn za jakých podmínek) jsou smluvní strany povinny zohlednit znní Úmluvy ve vztahu k okruhu aktivn legitimovaných osob k podání návrhu na pezkum územního plánu, pokud samotný tento pezkum ve svém vnitrostátním právu umožují? - Jaký vliv by mohly mít závry Výboru v této kauze na ešení pípadu. 1 (pípadn ostatních) z pedchozího dne)? - Zhodnote prosím z tchto hledisek vymezení aktivní legitimace len veejnosti a kvalifikovaných subjekt a definici environmentálního práva podle návrhu smrnice ES o pístupu k soudní ochran ve vcech životního prostedí - Jaký máte názor na pímou aplikovatelnost Úmluvy ve vnitrostátních právních ádech smluvních stran a již bezprostedn i skrze právo ES? Jaké praktické dsledky by pímá

16 aplikace Úmluvy mohla mít v popsaných pípadech týkajících se územních plán a plánovacích rozhodnutí v Belgii? Databáze pípadu: Dokumenty k pípadu: Závry Výboru:

17 Skupina 2 Compliance Committee Pípady 2006/16: Litva a 2006/17: Evropské spoleenství Legislativní a aplikaní kompetence EU a lenských stát ve vztahu k Aarhuské úmluv Thomas ALGE, OEKOBUERO Fakta Stžovatel z Litvy podal dv stížnosti zakládající se na podobných skutenostech, a to ve vztahu k Litv a ES. Pípad se týká skládky v Litv, která na niž se vztahují smrnice EIA (Smrnice Rady 85/337/EHS) a IPPC (Smrnice Rady 96/61/ES), ob ve znní smrnice 2003/35/ES, o úasti veejnosti. Hlavní spornou otázkou bylo, zda byla veejnost adekvátn informována o rozhodovacím procesu (v souladu s l. 6 odst. 2 Aarhuské úmluvy), zda úast veejnosti byla zajištna v poátením stádiu rozhodování kdy jsou ješt všechny možnosti výbru a alternativ oteveny a kdy úast veejnosti mže být úinná (l. 6 odst. 4)a zda byla umožnna úinná náprava vetn právn pikázaných úlev (l. 9 odst. 4). Compliance Committee (dále jen Výbor ) shledal, že Litva v nkterých ohledech porušila l. 6 Úmluvy, zatímco o ES konstatoval, že se porušení Úmluvy nedopustilo. Výbor musel s ohledem na skutenost, že ES i Litva jsou stranami Úmluvy ve vztahu k otázkám týkajícím se Aarhuské úmluvy rozhodnout, které kompetence a zodpovdnost náleží ES, a které lenskému státu: V této souvislosti konstatoval, že ( ) struktura Evropského spoleenství a jeho legislativy je odlišná od ostatních stran Úmluvy v tom smyslu, že jestliže byla pijata legislativa Spoleenství, která má zajistit úast veejnosti v rzných pípadech rozhodování ve vcech životního prostedí, je povinností lenského státu smrnice Spoleenství implementovat (odst. 44). Tento argument byl použit pi analýze rzných aspekt pípadu. Výbor v zásad posoudil, zda jsou ustanovení smrnic o EIA a IPPC týkající se úasti veejnosti dostaující z pohledu souladu s Úmluvou. Vícenásobné povolování opakovaná úast Jednou z otázek bylo, že v daném pípad byla postupn vydávána rzná rozhodnutí, povolující postupn rzné aspekty zámru, která spadala pod lánek 6 Úmluvy. Výbor uvedl, že veejnost má mít právo úasti na jakékoli významné povolovací procedue týkající se životního prostedí, která se vztahuje k l. 6 Úmluvy. Za tím úelem mají smluvní strany provést test významnosti, zda se lánek 6 na dané rozhodnutí vztahuje i nikoli (Výbor naznail, jakým zpsobem mže být proveden). Nicmén, toto je povinností lenského státu, a nikoli ES. Výbor rozhodl takto: ( ) zdá se, že ani smrnice o EIA, ani smrnice o IPPC nebrání lenským státm ve vícenásobném povolování. (odst. 45). S ohledem na výše uvedené charakteristické vlastnosti komunitárního práva a na skutenost, že podle smrnic o EIA a IPPC je úast veejnosti povinná v pípad dvou hlavních povolení pro skládky uvedené v Píloze I Úmluvy, Výbor zastává názor, že co se týe aplikace lánku 6 Úmluvy ve vztahu k vícenásobným povolením použitelným pro skládky, komunitární právní rámec v zásad ádn zajišuje dosažení píslušných cíl Úmluvy (odst. 46). To znamená, že smrnice ES

18 nebrání lenským státm ve správné aplikaci Úmluvy, nebo na úrovni lenských stát existuje dostatený prostor pro správnou interpretaci a aplikaci. Vasná a úinná úast veejnosti (l. 6 odst. 2 a l. 6 odst. 4) Ve vztahu k poteb vasné a úinné úasti veejnosti v rzných stádiích rozhodování podle l. 6 dospl Výbor k obdobným závrm. Stžovatel v této souvislosti navíc tvrdil, že evropská legislativa neobsahuje formulaci obsaženou v Úmluv, že veejnost musí být informována adekvátním, vasným a úinným zpsobem (l. 6 odst. 2). Smrnice používají pojem vasná a úinná úast. Výbor považuje znní smrnic za dostatené, nebo sleduje vícemén stejný úel (odst. 48). Nicmén Výbor poznamenal, že odlišná formulace mže mít jisté dsledky pro implementaci Úmluvy, nebo se zdá, že vtšina lenských stát se pi vytváení národní legislativy, jejímž cílem je implementace mezinárodních závazk vyplývajících ze smlouvy, jejíž stranou je také ES, opírá o komunitární právo. (odst. 49). Navíc, pestože obdobná formulace ve smrnicích a v Úmluv by pravdpodobn pomohla zajistit adekvátní implementaci Úmluvy, s ohledem na specifinost smrnic Evropského spoleenství neznamená skutenost, že termín adekvátní, vasný a úinný zpsob není ve smrnicích použit, sama o sob nesoulad s Úmluvou. (odst. 50) Stžovatel dále tvrdil, že smrnice o EIA a smrnice o IPPC nejsou v souladu s Úmluvou, nebo nezajišují úast veejnosti v poátením stádiu rozhodování, kdy jsou ješt všechny možnosti výbru a alternativ oteveny a kdy úast veejnosti mže být úinná, a to s ohledem na skutenost, že není vylouena úprava umožující úast veejnosti až ve fázi, kdy již byla stavba zahájena. Výbor uvedl, že vzhledem k tomu, že smrnice zakotvují vasnou a úinnou úast, národní systém musí garantovat, že tomu tak v praxi opravdu bude. Jakmile byl provoz postaven, politický a komerní tlak mže prakticky vylouit urité technické možnosti, o nichž lze sice teoreticky tvrdit, že jsou oteveny, avšak ve skutenosti nejsou sluitelné s již instalovanou infrastrukturou (odst. 54). Jestliže právní rámec smluvní strany Úmluvy je takový, že jediná možnost veejnosti podílet se na rozhodování o výbru technologií, které podléhají požadavkm l. 6 ohledn úasti veejnosti, existuje až ve stadiu, kdy již není realistická možnost schválení uritých technologických variant, potom takový právní rámec není v souladu s Úmluvou. (odst. 55). Výbor znovu uvedl, že znní smrnice je dostaující, avšak je zodpovdností lenských stát ji aplikovat a implementovat ve smyslu Úmluvy. Pístup ke spravedlnosti (l. 9 odst. 2 a odst. 4) Stžovatel uvádl, že je bezvýznamné zajistit pístup ke spravedlnosti, která je realizována až poté, co stavba zane. Výbor konstatoval, že to není nutn bezvýznamné, avšak pokud by neexistovala možnost pístupu ke spravedlnosti ve vztahu k žádné povolovací procedue díve, než je se stavbou zapoato, bylo by to rozhodn nesluitelné s lánkem 9 odstavcem 2 Úmluvy. Pístup ke spravedlnosti musí být samozejm umožnn v dob, kdy je možné úinn napadnout rozhodnutí o povolení dané innosti (odst. 56). Výbor nebyl pesvden, že smrnice o úasti veejnosti umožuje lenskému státu uplatovat systém, podle nhož je pístup ke spravedlnosti ve vztahu k povolení EIA zajištn pouze poté, kdy již stavba zapoala; není ani pesvden o tom, že lenský stát, který pln implementoval smrnici o EIA, smrnici o úasti veejnosti a smrnici o IPPC, by mohl uplatovat systém, který poskytuje veejnosti možnost napadnout rozhodnutí týkající se výbru technologií pouze ve stádiu, kdy již neexistuje realistická možnost pro zvážení použití alternativních technologií. (odst. 56)

19 Výbor dále uvedl, že ani smrnice o EIA ani smrnice o IPPC skuten neobsahují ustanovení, která by jasn požadovala poskytnutí úinné nápravy dané veejnosti, vetn právn pikázaných úlev. Protože tato náprava je klíová pro úinný pístup ke spravedlnosti, s ohledem na strukturální vlastnosti píslušné smluvní strany a obecné rozdlení pravomocí mezi Evropské spoleenství a lenské státy, není Výboru zcela jasné, zda procedurální otázky týkající se poskytnutí nápravy jsou souástí kompetencí Evropského spoleenství. Bez dalších informací o této otázce Výbor nemže uinit závr, že Evropské spoleenství se dopouští porušení lánku 9 odstavce 4 Úmluvy. Výbor nicmén zdrazuje význam opatení podle tohoto ustanovení a nutnost, aby Evropské spoleenství a lenské státy stanovily, zda mají být tato opatení upravena pouze v legislativ lenských stát nebo rovnž v komunitárním právu. (odst. 57). Obecné otázky transpozice a závry Samo ES v ízení ped Výborem uvedlo že podle práva Evropského spoleenství je mezinárodní smlouva uzavená Spoleenstvím závazná pro instituce Spoleenství a lenské státy a má pednost ped právními akty pijatými Spoleenstvím. Podle dotené smluvní strany to znamená, že komunitární právo má být vykládáno v souladu s takovou smlouvou. Výbor k tomu dodal, že bez ohledu na zvláštní strukturu Evropského spoleenství a na povahu vztahu mezi Úmluvou a sekundární legislativou ES, která je vymezena v odstavci 35, Výbor se znepokojením konstatuje tyto obecné rysy právního rámce Spoleenství: Absence pesné formulace požadující, aby byla veejnost informována adekvátním, vasným a úinným zpsobem v ustanoveních smrnic o EIA a IPPC týkajících se úasti veejnosti; Absence jasné povinnosti poskytnout dané veejnosti úinnou nápravu, vetn právem pikázaných úlev, (odst. 59) Dále Výbor se znepokojením konstatoval, že tyto výše uvedené skutenosti sice nevedou k porušení Úmluvy ze strany ES, avšak mohou nepízniv ovlivnit implementaci lánku 6 Úmluvy. (odst. 59). Závrem pak Výbor uvedl (zopakoval), že konstatování o neporušení Úmluvy ze strany ES je založeno na pedpokladu, že smrnice o IPPC je interpretována zpsobem, který umožuje, aby povolení IPPC ve vztahu k nov budovaným instalacím bylo vydáváno až po dokonení stavby pouze v tch pípadech, kdy mla veejnost možnost úastnit se i na dívjších stádiích povolování zámru, kdy byly všechny možnosti otevené, zejména pokud jde o charakteristiky zámru které nemohou být reáln mnny poté, co je stavba dokonena (odst. 61). Otázky 1. Umožuje Vaše národní legislativa procedury vícenásobného povolování s právem úasti veejnosti ve všech významných stádiích, zejména tch stádiích, kdy je rozhodováno o alternativních technologiích? Má veejnost pístup k soudnímu pezkumu každého z tchto rozhodnutí pedtím, než zane vlastní výstavba? 2. Umožuje Váš právní systém vasnou úast veejnosti, kdy jsou ješt všechny možnosti výbru a alternativ oteveny a kdy úast veejnosti mže být úinná? 3. S využitím závr Výboru v pedmtném pípad prosím zhodnote následující situaci: Legislativa smluvní strany Aarhuské úmluvy (a lenského státu EU) umožuje úast na rozhodování ve dvou fázích povolování provozu, který podléhá smrnici IPPC. První fází je

20 EIA a plánovací povolení. V této fázi mže kdokoli využít práva podle lánku 6 Úmluvy. Avšak pouze pímo dotení vlastníci nemovitostí mají pístup k soudní ochran. Druhou fází je ízení op vydání IPPC povolení. Tohoto ízení se pi splnní uritých podmínek mohou úastnit NGO. NGO mže podat proti povolení žalobu, ale nemže žádat o pedbžné opatení. Je tato právní úprava v souladu s Úmluvou? 4. Výbor konstatoval v pípadu týkajícím se Arménie (Pípad. 8, odst. 38), že uznává, že národní legislativa v principu mže stanovit, že nkteré akty výkonné moci nepodléhají bžnému soudnímu pezkumu. Avšak pokud by situace na nž se vztahují lánky 6 a 7 Aarhuské úmluvy byly upraveny výhradn s využitím této možnosti, by fakticky znemožnilo naplnní požadavk týkajících se pístupu k soudní ochran. a) Existuje ve vašich právních ádech možnost soudního pezkumu rozhodnutí souvisejících s procesem SEA (akoliv smrnice 2001/42/ES to výslovn nevyžaduje) b) Domníváte se že je povinností ES jako smluvní strany Úmluvy legislativn zajistit pístup k soudní ochran ve vztahu k procesu SEA (pípadn dalším plánm a programm)? Dokumenty k pípadm: Evropské Spoleenství (pípad 17) Litva (pípad 16) Armenie: (pípad 8)

21 Skupina 3 Postavení soukromých žalobc ped ESD ve vcech ochrany životního prostedí Obecn lánek 230 odst. 4 smlouvy o založení Evropského spoleenství (dále jen Smlouva ) 1 upravuje za jakých podmínek mohou soukromí nebo neprivilegovaní žalobci (tzn. jiní než lenské státy, Evropský parlament, Rada nebo Komise) napadnout u Evropského soudního dvora (dále jen Soud ) 2 právn závazná rozhodnutí, 3 pijatá orgány ES. Mohou tak uinit (pouze) pokud je jim rozhodnutí výslovn adresováno, nebo je rozhodnutí adresováno jiné osob, ale žalobce se bezprostedn a osobn dotýká. Podle judikatury Soudu se rozhodnutí žalobce bezprostedn dotýká (direct concern), pokud k vyvolání právních úink v právní sfée žalobce nevyžaduje další provádcí akty. 4 Pevládající interpretace termínu osobní dotení (individual concern) ze strany Soudu se odvíjí od jeho rozhodnutí v pípadu Plaumann. 5 V tomto rozhodnutí Soud uvedl, že osoby odlišné od tch, jimž bylo rozhodnutí adresováno, mohou tvrdit, že byly osobn doteny, pouze pokud se jich rozhodnutí dotýká z dvodu uritých vlastností, jenž jsou pro n píznané, nebo z dvodu okolností, v nichž se odlišují od všech ostatních osob, stejn jako by šlo o adresáta.. Jinými slovy Soud ekl, že k naplnní podmínky osobního dotení nestaí, že rozhodnutí má zjevný vliv na právní postavení žalobce. Takzvaný Plaumannv test vyžaduje po soukromém žalobci, aby dokázal, že je ve zvláštním postavení vi napadenému rozhodnutí a že nikdo jiný jím takto doten být nemže (a to ani v budoucnosti). Žaloby NGO a jiných soukromých žalobc týkající se ochrany životního prostedí Tuto interpretaci pojmu osobní dotení Soudem použil také v mnoha pípadech, v nichž environmentální nevládní organizace (dále NGO ) a jiní soukromí žalobci napadali akty orgán ES, které byly podle jejich názoru schváleny v rozporu s environmentálním právem Spoleenství. 1 Text lánku 230 Smlouvy je na konci tohoto textu. 2 V tomto textu, nerozlišujeme mezi pravomocí Soudu první instance a Evropského soudního dvora a používáme oznaení Soud pro oba. 3 Formulace lánku 230 odst. 4 Smlouvy omezuje okruh akt, které mohou být napadeny soukromými žalobci, na rozhodnutí a rozhodnutí ve form naízení. Avšak podle právního názoru Soudu mohou soukromí žalobci napadnout jakýkoliv akt, který se jich reáln, bezprostedn a osobn dotýká, vetn smrnic a akt sui generis jako jsou neformální dopisy Komise. 4 Viz pípady 41-44/70 NV International Fruit Company v. Commission [1971], 62/70 Bock v. Commission [1971], 69/69 Alcan v. Commission [1971]. 5 Pípad 25/62, Plaumann v. Commission, [1963] ECR 95. Plaumann byla nmecká spolenost která dovážela klementýnky a napadala rozhodnutí Komise adresované Nmecku, které odmítalo požadavek Nmecka odložit vybírání cel z dovážených erstvých klementýnek do Spoleenství.

22 V pípadu Greenpeace proti Komisi 6 žalobce (NGO) tvrdil, že jeho zvláštní zájem na ochran životního prostedí by ml být považován za dostatený k naplnní požadavk žalobní legitimace. Soud tuto argumentaci kategoricky odmítl. Neuznal, že by zájem žalobce ml veejnou povahu (rozdílnou od soukromého ekonomického zájmu, ve vztahu k nmuž byl vytvoen Plaumannv test). Prohlásil naopak, že veejné zájmy, jako je ochrana životního prostedí, mají pímo z povahy vci difúzní povahu a tudíž asociace vytvoená za úelem ochrany spolených zájm skupiny osob nemže být považována za osobn dotenou podle lánku 173 (dnes lánek 230) Smlouvy rozhodnutím, zasahujícím do obecných zájm tohoto typu, a tudíž není oprávnna napadnout rozhodnutí, jenž nemohou napadnout ani její jednotliví lenové. V pípad Danielsson proti Komisi 7 Soud rozhodl (ve vztahu k žalob tí obyvatel Tahiti proti rozhodnutí Komise nezastavit francouzské testování jaderných zbraní v této oblasti), že žalobcm nemže být piznána žalobní legitimace, jelikož rozhodnutí se dotýká žalobc pouze v jejich objektivním postavení jakožto obyvatel Tahiti, stejným zpsobem jako jakýchkoli jiných obyvatel Polynésie. Podle Soudu i za pedpokladu, že žalobci mohli utrpt osobní újmu související s tvrzenými škodlivými dsledky jaderných test... tato okolnost sama osob není dostatená k tomu, aby jej individuáln odlišila jako osoby, jimž bylo napadené rozhodnutí adresováno. Ve spojené vci EEB a Sichting Natuur en Milieu proti Komisi 8 Soud prohlásil za nepípustné žaloby podané spolky na ochranu životního prostedí proti rozhodnutím Komise, jenž povolila lenským státm ponechat v platnosti povolení k užívání prostedk na ochranu rostlin, jež obsahují urité chemikálie. Soud konstatoval, že pedmtná rozhodnutí žalobce zasahují v jejich objektivním postavení subjekt psobících v oblasti ochrany životního prostedí, a to ze stejného dvodu jako všechny ostatní osoby ve stejné situaci. Dále Soud potvrdil pístup, obsažený již v dívjší judikatue, podle njž právo na úinnou soudní ochranu, akoliv pedstavuje jednu z obecných právních zásad, jež vyplývají z ústavních tradic spolených lenským státm, nemže pesto sám o sob opodstatnit pípustnost pedmtných žalob NGO. Obdobn Soud odmítl žalobní legitimaci NGO v mnoha dalších pípadech. 9 6 Pípad T-585/93 Stichting Greenpeace Council (Greenpeace International) v. Commission [1995]. Rozsudek byl po odvolání potvrzen Evropským soudním dvorem; see Stichting Greenpeace Council (Greenpeace International) v. Commission, Case C-321/95, [1998] ECR I Greenpeace, místní environmentální organizace a místní rybái, farmái a obané požadovali zrušení rozhodnutí Komise pidlující finanní prostedky na výstavbu uhelných elektráren na Kanárských ostrovech. 7 Pípad T-219/95, Marie-Thérèse Danielsson, Pierre Largenteau, Edwin Haoa v Commission, [1995]. 8 Pípad T-236/04 and T 241/04, European Environmental Bureau and Stichting Natuur en Milieu v Commission, T-236/04, [2005]. 9 Napíklad pípad T-91/07, WWF-UK Ltd v Council, [2005]. Je teba dodat, že Evropský soudní dvr neaplikoval vždy kritérium osobního dotení takto písn v jiných oblastech práva, jako známkové právo, právo hospodáské soutže a anti-dumpingové právo. V tchto oblastech Evropský soudní dvr zejm zkoumá volnji, zda konkrétní situace žalobce má njaké specifické charakteristiky, jenž ho opravují k podání žaloby. Napíklad, situace v nichž žalobce má zvláštní právo, jenž je ovlivnno napadeným opatením (pípad C-309/89, Codorniu SA v. Council, [1994]), Komise má legislativní povinnost zohlednit zvláštní postavení žalobce ped tím, než pijme opatení (pípady T-480 and 483/93, Antillean Rice Mills NV. v. Commission [1995]) nebo vyšetování bylo Komisí zahájeno na základ stížnosti žalobce (pípad C- 26/76, Metro-SB-Gromärkte GmbH & Co KG v. Commission [1977]) byly akceptovány Soudem jako dostatené pro piznání práva napadnout rozhodnutí Komise soukromým osobám.

23 Aarhuské naízení cesta k ESD pro environmentální nevládní organizace? Evropské spoleenství podepsalo Aarhuskou smlouvu v ervnu roku 1998 a ratifikovalo ji v únoru 2005 rozhodnutím Rady 2005/370/EC. V záí 2006 ES schválilo naízení 1367/2006 o použití nkterých ustanovení Aarhuské úmluvy o pístupu k informacím, úasti veejnosti na rozhodování a pístupu k právní ochran v záležitostech životního prostedí pro orgány a subjekty Spoleenství (tzv. Aarhuské naízení). Naízení je úinné od 28. ervna lánky 10 až 12 Aarhuského naízení (Hlava IV - Vnitní pezkum a pístup k právní ochran ) stanoví zvláštní pravidla pro pezkum nkterých rozhodnutí a neinnosti orgán Spoleenství v oblasti práva životního prostedí. Tato ustanovení smují k implementaci požadavk lánku 9 Aarhuské úmluvy ve vztahu k orgánm Spoleenství. lánek 12 odst. 1 Aarhuského naízení stanoví, že nevládní organizace která podala žádost o vnitní pezkum podle lánku 10 mže podat žalobu k Soudnímu dvoru v souladu s píslušnými ustanoveními Smlouvy. Soud zatím jasn nevyešil otázku, zda pístup NGO k Soudu podle lánku 12 odst. 1 Aarhuského naízení je omezen podmínkami lánku 230 odst. 4 Smlouvy, tak jak byly doposud Soudem interpretovány (doktrína bezprostedního a osobního dotení viz výše), nebo zda Aarhuské naízení zaruuje pístup k Soudu všem NGO, které splují požadavky lánku 11 Aarhuského naízení (tedy které podaly návrh na vnitní pezkum podle lánku 10 tohoto naízení). V pípadu Açores proti Rad 10 však Soud uvedl, že akoliv je pravdou, že stanovené podmínky pípustnosti žaloby [podle lánku 230 Smlouvy] jsou písné, faktem zstává, že Spoleenství pijalo, za úelem usnadnní pístupu k soudm Spoleenství v environmentálních otázkách, Aarhuské naízení. Hlava IV (lánky 10 až 12) tohoto naízení zavádí proceduru, jejímž naplnním mohou urité environmentální nevládní organizace podat žalobu na neplatnost ped soudy Spoleenství dle lánku 230 Smlouvy. Jelikož podmínky stanovené v Hlav IV tohoto naízení v tomto pípad zjevn nejsou naplnny, není na Soudu aby nahradil funkci legislativy a aby akceptoval, na základ Aarhuské úmluvy, pípustnost žaloby, která nespluje podmínky stanovené v lánku 230 Smlouvy. Tuto ást rozhodnutí lze vykládat tak, že Soud výslovn uznal, že Aarhuské naízení zavedlo proceduru, jež umožuje uritým environmentálním nevládním organizacím podat žalobu na neplatnost rozhodnutí Spoleenství u Soudu. Použití pojmu neplatnost také naznauje, že by mlo být možné, aby NGO napadaly rozhodnutí ve vci samé (ne pouze procesní pochybení pi vyizování žádosti o vnitní pezkum). Soud shledal Aarhuské naízení neaplikovatelným v pípadu Açores, protože žalobce (NGO) nepostupoval podle procedury vnitního pezkumu, upravené v rámci Aarhuského naízení (které navíc nenabylo v relevantní dob dosud nebylo úinné) a protože napadený akt byl legislativního, nikoli administrativního, charakteru. To dává prostor interpretaci, že kdyby žalobce postupoval podle Aarhuského naízení, rozhodnutí Soudu o pípustnosti žaloby by bylo jiné. Pokud jde o žalobní legitimaci regionální vlády Azorských ostrov, Soud se neodchýlil od pedchozí judikatury, když mj. uvedl, že obecný zájem, který region, jakožto orgán zodpovdný za ekonomické, sociální a environmentální otázky na svém území, mže mít na 10 Pípad T-37/04 Regiao autonoma dos Açores v Council, [2008]. Vláda autonomní oblast Azory, podporovaná nkolika NGO, požádala Soud o pezkoumání naízení Spoleenství o rybaení.

24 takovém výsledku, jenž napomže prosperit oblasti, není sám o sob dostaující, aby byl tento region považován za dotený ve smyslu lánku 230 odstavce 4 Smlouvy. Otázky k diskuzi Prosím, vyjádete svj názor na následující otázky týkající se výše shrnuté judikatury Soudu: - Naplnila EU pijetím naízení 1367/2006 ( Aarhuského nažízení)své závazky, vyplývající z l. 9 Aarhuské úmluvy, pokud jde o soudní pezkum rozhodnutí, akt a neinnosti jejích orgán? Pokud ne (v plném rozsahu), v em spoívají petrvávající nedostatky? Je možné tyto nedostatky pekonat bez pijetí dalších legislativních opatení? - Vyplývá podle Vašeho názoru z l. 12 Aarhuského nažízení, pípadn z výše citovaného výkladu ESD ve vci Açores, že vstupem Aaruského naízení v úinnost získaly nevládní organizace právo domáhat se za uritých podmínek pezkumu akt orgán ES? Pokud ano, v jakém rozsahu? Nakolik je v této souvislosti relevantní názor obsažený v nkterých rozhodnutích ESD, podle njž sekundární legislativa ES nemže založit aktivní legitimaci k návrhm na pezkum akt Spoleenství osobám, které nesplují podmínky l. 230(4) SES? - Bylo by možné aby ESD aplikoval Aarhuskou úmluvu pímo jako souást evropského práva? Pokud ano, pak za jakých podmínek, v jakém rozsahu, resp. k jakým dsledkm (zmnám dosavadní judikatury, pokud jde o aktivní legitimaci soukromých žalobc ) by to mohlo vést? - Jak by podle Vašeho názoru zmnilo souasnou situaci schválení Lisabonské smlouvy? (text relevantního ustanovení je níže). - Mlo by na podmínky a rozsah pístupu soukromých žalobc k ESD njaký vliv, pokud by byl schválen návrh smrnice o pístupu k soudní ochran ve vcech životního prostedí?

25 Smlouva o založení ES lánek 230 (1) Soudní dvr pezkoumává legalitu akt pijímaných spolen Evropským parlamentem a Radou, akt Rady, Komise a ECB, s výjimkou doporuení a stanovisek, a rovnž akt Evropského parlamentu, které mají právní úinky vi tetím osobám. (2) Za tím úelem má pravomoc rozhodovat o žalobách podaných lenskými státy, Evropským parlamentem, Radou nebo Komisí pro nedostatek píslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení této smlouvy nebo jakéhokoli právního pedpisu týkajícího se jejího provádní anebo pro zneužití pravomoci. (3) Soudní dvr má za stejných podmínek pravomoc rozhodovat o žalobách podaných Úetním dvorem a ECB k ochran jejich práv. (4) Každá fyzická nebo právnická osoba mže za stejných podmínek podat žalobu proti rozhodnutím, která jsou jí urena, jakož i proti rozhodnutím, která, by vydána ve form naízení nebo rozhodnutí ureného jiné osob, se jí bezprostedn a osobn dotýkají. (5) Žaloby uvedené v tomto lánku musí být podány ve lht dvou msíc, a to podle okolností ode dne vyhlášení píslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o nm navrhovatel dozvdl. Návrh Lisabonské smlouvy lánek 263 (bývalý lánek 230) (1) Soudní dvr Evropské unie pezkoumává legalitu legislativních akt, akt Rady, Komise a Evropské centrální banky, s výjimkou doporuení a stanovisek, a rovnž akt Evropského parlamentu a Evropské rady, které mají právní úinky vi tetím osobám. Rovnž pezkoumává legalitu akt institucí a jiných subjekt Unie, které mají právní úinky vi tetím osobám. (2) Za tím úelem má pravomoc rozhodovat o žalobách podaných lenskými státy, Evropským parlamentem, Radou nebo Komisí pro nedostatek píslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení Smluv nebo jakéhokoli právního pedpisu týkajícího se jejich provádní anebo pro zneužití pravomoci. (3) Soudní dvr Evropské unie má za stejných podmínek pravomoc rozhodovat o žalobách podaných Úetním dvorem, Evropskou centrální bankou a Výborem region k ochran jejich práv. (4) Každá fyzická nebo právnická osoba mže za podmínek uvedených v prvním a druhém pododstavci podat žalobu proti aktm, které jsou jí ureny nebo které se jí bezprostedn a osobn dotýkají, jakož i proti právním aktm s obecnou psobností, které se jí bezprostedn dotýkají a nevyžadují pijetí provádcích opatení. (5) Akty zizující instituce a jiné subjekty Unie mohou stanovit zvláštní podmínky a úpravy týkající se žalob podávaných fyzickými nebo právnickými osobami proti aktm tchto institucí a jiných subjekt, které vi nim mají právní úinky. (6) Žaloby uvedené v tomto lánku musí být podány ve lht dvou msíc, a to podle okolností ode dne vyhlášení píslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o nm navrhovatel dozvdl.

26

27 Skupina 4 Compliance Committee -Pípad C 2004/06: Kazachstán Prosazování práva životního prostedí, spravedlivý a vasný soudní pezkum Fakta V záí 2004 podaly 3 osoby (dále stžovatelé ) podnt k Compliance Committee Aarhuské úmluvy (dále Výbor ), v nmž poukazovali na údajné porušení povinností dle lánku 9 odstavce 3 a 4 Aarhuské úmluvy (dále jen Úmluva ) státem Kazachstán. Stžovatelé tvrdili, že jejich právo na pístup ke správním nebo soudním ízením podle lánku 9(3) Úmluvy bylo porušeno postupem odpovdných správních úad a soudu v pípad týkajícím se provozu prmyslového zaízení ureného k ukládání cementu a uhlí a produkci materiál na bázi cementu (dále jen zaízení ). Hodnocení vliv zaízení na životní prostedí prokázalo mnohonásobné porušení kazašské environmentální legislativy, mimo jiné 114-násobné pekroení maximální povolené koncentrace cementového prachu v ovzduší. Akoliv zaízení neobdrželo potebné povolení orgán ochrany životného prostedí, pokraovalo v innosti. Píslušné státní úady byly oprávnny požádat soud o zákaz innosti zaízení, ale neuinily tak. Stžovatelé reagovali podáním žaloby proti neinnosti odpovdných správních orgán, která spoívala v tom, že (tyto orgány) nepodnikly kroky k zákazu provozu zaízení. Stžovatelé uvedli, že oni sami fakticky nemohli žalovat pímo zneišovatele (žádat o vydání soudního píkazu k zastavení innosti zaízení), nebo by jim v takovém pípad hrozily vysoké náklady soudního ízení na základ protinávrhu ze strany zneišovatele. Soud žalobu stžovatel zamítl, piemž zdraznil že píslušné správní úady mají sice právo žádat soudy o vydání rozhodnutí o pozastavení nebo zákazu innosti prmyslových aktivit, avšak není to jejich povinností. Soud byl toho názoru, že uložení správní pokuty (což píslušný orgán uinil) bylo adekvátním alternativním správním postupem ve vci, kterým orgán dostál své zákonné povinnosti. Zhodnocení situace a hlavní zjištní Výboru Výbor na prvním míst zdraznil, že Úmluva, jakožto Kazachstánem ádn ratifikovaná mezinárodní smlouva, je souástí kazašského právního ádu, a je pímo použitelná, což platí také pro národní soudy. Výbor dále uvedl, že pípad spadá pod ustanovení lánku 9 odstavce 3 Úmluvy, piemž je možno uvažovat ješt o aplikaci odstavce 4 téhož lánku. Výbor poté poukázal na to, že jeho úlohou není vykládat environmentální nebo správní legislativu smluvních stát Úmluvy tam, kde nespadá do okruhu otázek upravených Úmluvou. Z pohledu Výboru je zejmé, že správní orgány stát disponují širokou svobodou výbru adekvátních donucovacích prostedk k dosažení úink, jenž vyžadovaných právním ádem. Nicmén, dle názoru Výboru, celkové selhání správních orgán v provádní nebo vynucení práva životního prostedí zakládá neinnost ve smyslu lánku 9 odstavce 3 Úmluvy. V návaznosti na to Výbor dovodil, že kroky které správní orgány v tomto pípad uinily (v prbhu 7 let) se ukázaly jako nedostatené k dosažení požadovaných výsledk.