lánky autor EPS v odborných právních asopisech

Transkript

1 ; lánky autor EPS v odborných právních asopisech lánky, jejichž shrnutí je obsaženo v tomto dokumentu, byly vytvoeny za finanní podpory Státního fondu životního prostedí a Ministerstva životního prostedí eské republiky. Michal Bernard: Soukromoprávní prostedky ochrany ped hlukem (Právní rozhledy. 5/2008) Soudní ochrana dotených osob v pípadech nezákonné hlukové zátže je nezbytným doplkem ochrany poskytované orgány veejné správy. Ochrana ped nadmrným hlukem je subjektivním právem každé fyzické osoby. Právo na ochranu ped hlukem je souástí práv upravených jak Listinou základních práv a svobod, tak Evropskou úmluvou o ochran lidských práv. Konkrétn se jedná o práva na ochranu zdraví a na ochranu výkonu vlastnického práva, na ochranu soukromého a rodinného života a na píznivé životní prostedí. Autor se zamil na rozbor jednotlivých typ soukromoprávních žalob, které lze využít k ochran ped nadmrným hlukem a dalšími imisemi. Speciální pozornost je pak vnována problematice hluku z dopravy. Základ soukromoprávní ochrany ped hlukem pedstavuje obanský zákoník. Ten obsahuje adu nástroj, které lze využít pi ochran zdraví a zdravých životních podmínek lidí ped hlukem (stejn jako ped dalšími imisemi, nap. zápachem, prachem, kouem, zastínním atd.). Soukromoprávní prostedky ochrany ped hlukem autor rozdluje na prostedky preventivního charakteru a prostedky následného ešení protiprávního jednání nebo protiprávního stavu. Prostedky preventivního charakteru se použijí tam, kde k pekraování hlukových limit ješt nedochází, ale je pravdpodobné, že k nmu mže dojít (nap. pi výstavb továrny nebo dálnice). Prostedky následného ešení se uplatní tam, kde k obtžování hlukem již dochází (nap. z provozu kamenolomu nebo z provozu na komunikaci).

2 Nejpiléhavjší typy soukromoprávního soudního prostedku, který lze k ochran ped hlukem využít, pedstavují pedevším následující ti žaloby: sousedská, na ochranu osobnosti a na náhradu škody. Ty autor podrobn rozebírá ve vztahu k pojednávanému problému, vetn ilustrace relevantní judikaturou. Vendula Povolná: Hrozba pro územní plánování obcí? (Moderní obec. 3/2008) lánek se zabývá problematikou Politiky územního rozvoje, která je závazná pro územní plánování obcí. To znamená, že obce budou muset do svého územního plánu zahrnout i takové kroky, které nebudou v zájmu obce a obané s nimi nebudou souhlasit. Dalším problémem, na který lánek upozoruje, je neefektivní úast obcí a veejnosti pi projednávání a schvalování Politiky možnost zasílat ve lht pipomínky k návrhu Politiky, nikoli se však zapojit do procesu SEA. Ministerstvo pro místní rozvoj mže rozšíit úast veejnosti a obcí nad rámec stavebního zákona. Jana Koukalová: Flexibilita práce versus diskriminace (nad jedním rozhodnutím Nejvyššího soudu) (Soudní rozhledy. 8/2008) Flexibilní formy zamstnávání jsou obecn považovány za vhodné nástroje vtší harmonizace rodinných a profesních rolí. Možnost nárokování flexibilního uspoádání pracovní doby je obsažena napíklad v zákoníku práce, který vymezuje osoby, jež mohou žádat o zkrácení nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, piemž zamstnavatel je povinen jim vyhovt, nebrání-li tomu vážné provozní dvody. V praxi však tato úprava vyvolává nkolik problém, zásadním pak je vymahatelnost samotného nároku, nebo zákoník blíže nespecifikuje vážné provozní dvody. Touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 612/2006, piemž se vnoval také související problematice nepímé diskriminace. Stranami sporu byli soudkyn a její zamstnavatel (eská republika), který nevyhovl její žádosti o zkrácení pracovní doby z dvodu pée o dv dti mladší 15 let s odkazem na vážné provozní dvody. Žalobkyn namítala, že vi ní zamstnavatel postupoval diskriminan, jelikož jiné zamstnankyni, která peovala o dít mladší 3 let, zkrácení pracovní doby umožnil. Navíc namítala, že v dob, kdy o zkrácení úvazku žádala, soud uvolnil dva soudce pro výkon praxe na soudech vyššího stupn. Nejvyšší soud eské republiky rozhodoval o sporu na základ dovolání, které podala žalovaná strana (tj. zamstnavatel žalobkyn) poté, co soud první i druhé instance konstatoval, že žalobkyn má na zkrácení pracovního úvazku právní nárok. Nejvyšší soud dovolání oznail za opodstatnné, rozsudky soud nižší instance zrušil a vrátil vc soudu první instance k dalšímu ízení. Ve svém rozhodnutí se Nejvyšší soud zamil nejdíve na otázku vážných provozních dvod. Soudu první instance uložil, aby provil, jak významný zásah do innosti soudního oddlení by pedstavovalo vyhovní žádosti soudkyn, znamenající zkrácení její pracovní doby. Jestliže by došlo ke znemožnní ádného výkonu soudnictví, bylo by zamítavé rozhodnutí zamstnavatele oprávnné. Dále se Nejvyšší soud zabýval problematikou diskriminace na základ pohlaví. Zde autorka lánku kritizuje zkoumání soudu, které bylo nedostatené a zamovalo se pouze na formální stránku hodnocení pedmtné právní úpravy. Pínosným by jist byl také zájem o porušení materiální rovnosti, tj. rovnosti píležitostí. Autorka dále pedkládá rzná hlediska, která soud v dané záležitosti mohl vzít v úvahu, avšak

3 která zcela opominul. lánek obsahuje i polemiku s výrokem soudu, v nmž tento prohlásil, že v projednávaném pípad vbec neshledal skutenosti prokazující diskriminaci pímou i nepímou. Pitom by jist stálo za zvážení porovnání situace soudkyn a dalších zamstnanc soudu, jejichž pracovní úvazek se v tehdejší dob zmnil. Pavel erný: A decade on, access to justice is still missing (ENDS Europe Report. 26/2008) lánek je vnován desetiletému výroí schválení Úmluvy o pístupu k informacím, úasti na rozhodování a pístupu k soudní ochran ve vcech životního prostedí (Aarhuské úmluvy). Upozoruje na nkolik nedávno publikovaných studií, které docházejí k obdobnému závru, podle njž je tetí z pilí Úmluvy pístup k soudní ochran spojen s nejvtším množstvím problém a nejasností. Pitom je pro úinnou ochranu životního prostedí zcela nezbytný. V nkterých evropských státech je pístup k soudm založen na (striktn interpretované) podmínce zásahu do subjektivních práv, což zabrauje všem nebo tém všem nevládním organizacím úinnou soudní ochranu životního prostedí. Totéž platí, pokud se rozhodnutí nelze domoci díve, než za nkolik let. Pro dosažení spoleného a dostateného standardu v této oblasti y bylo vhodné pijmout návrh smrnice o pístupu k soudm ve vcech ochrany životního prostedí. Vendula Povolná: Jaké zmny pinesla novela stavebního zákona? (Moderní obec. 8/2008 Novela pinesla nkolik zásadních zmn. Prolomila jeden ze základních princip nového stavební zákona, který kladl draz na ochranu volné krajiny. Jednak umožuje v obcích, které nemají územní plán, umisovat stavby pro bydlení, stavby pro zemdlství s byty pro trvalé rodinné bydlení a stavby obanského vybavení na pozemcích hraniících se zastaveným územím se souhlasem zastupitelstva obce. Zjednodušila se také stavba plot, pro které postaí územní souhlas. Pavel erný: Žaloby nevládních organizací ve vcech životního prostedí jde o efektivní zpsob jeho ochrany? (sborník z konference Zeleného Kruhu Jaké jsou možnosti soudní ochrany v oblasti životního prostedí v eské republice? ) lánek se nejprve podává pehled právní úpravy, umožující podávání žalob, smujících k ochran životního prostedí, nevládními organizacemi. Dále se zabývá vývojem soudní judikatury v této oblasti. Upozoruje na vliv doktríny subjektivní jurisdikce, tedy zamení správních soud na ochranu pouze subjektivních (individuálních) práv v této oblasti.. V dsledku tohoto pístupu soudy nejprve žaloby nevládních organizací vesms odmítaly jako podané zjevn neoprávnnou osobou. Pozdji se tento jejich zcela odmítavý postoj ponkud zmírnil a.soudy zaaly poskytovat ochranu alespo procesním právm nevládních organizací, tedy pedevším právu na samotnou úast ve správních ízeních, týkajících se životního prostedí, a dále právm seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádit se k nim. Zárove se v judikatue eských soud ustálil výklad, že nevládní organizace se z povahy vci nemohou domáhat práva na píznivé životní prostedí.

4 Pod tlakem všech tchto okolností zaaly nevládní organizace své žalobní návrhy opírat pedevším o tvrzení, že bylo zasaženo do jejich procesních práv, akoli skuteným cílem jejich žaloby je ochrana životního prostedí. Více než na vcnou podstatu sporu se tak žalobci i soudy soustedili na procesní pochybení správních orgán. Tento stav není v souladu s požadavky tzv. Aarhuské úmluvy, která jednoznan stanoví, že osoby z ad dotené veejnosti (tedy i nevládní organizace) mají mít možnost domoci se pezkumu jakýchkoli rozhodnutí, akt nebo neinnosti, týkajících se významných zásah do životního prostedí, po stránce vcné i procesní. S ohledem na ústavní imperativ souladného výkladu vnitrostátního práva s mezinárodn právními závazky eské republiky by z tohoto požadavku mly správní soudy vycházet, což by v koneném dsledku mlo znamenat opuštní doktríny, podle níž mže NNO úspšn namítat pouze zásah do svých procesních práv. Vendula Zahumenská: Potebuje obec odborníka na územní plánování? (Moderní obec. 9/2008) lánek pojednává o tom, jaké osoby mohou zpracovávat územní plán a jaké musí taková osoba splovat kvalifikaní požadavky. Vendula Zahumenská: Jaké Povinnost údržby píjezdových komunikací (Moderní obec. 11/2008) lánek se týká povinností obcí zajišovat údržbu píjezdových komunikací k soukromým rodinným domm a odlišuje pitom povinnosti v pípad, že se jedná o úelovou a místní komunikaci. Pavel erný: K rozhodování správních soud o návrzích na odklad vykonatelnosti žaloby (Právní rozhledy. 24/2008) Rozhodnutí o návrhu na piznání odkladného úinku správní žalob má v mnoha pípadech pro ochranu práv žalobce klíový význam. Judikatura k této problematice je pomrn bohatá, avšak nepíliš systematická a jednotná. lánek se vnuje vybraným otázkám, souvisejícím s tímto institutem, zejména soudní interpretaci pojmu nenahraditelná újma v rámci hodnocení podmínek pro piznání odkladného úinku. Tento výklad kolísá mezi ist formálním pístupem, pi nmž je podmínka nenahraditelné újmy interpretována natolik restriktivn, že ji v podstat nelze naplnit, a vyhovováním návrhm žalobc alespo v nkterých z pípad, kdy by nepiznání odkladného úinku zejm vedlo k ryze akademickému rozhodnutí. Zvláštní pozornost je v tomto smru vnována žalobám proti rozhodnutím o povolení zásah do životního prostedí. Práv v tchto pípadech asto platí, že pokud není o žalob rozhodnuto díve, než žadatel zahájí (pípadn dokoní) innost povolenou napadeným rozhodnutím (což je v praxi vzhledem k obvyklé délce soudního ízení spíše hypotetický pípad) a zárove není piznán odkladný úinek, nevede pípadné zrušující rozhodnutí soudu k reálné ochran práv žalobce a zejména k zabránní negativnímu zásahu. lánek uvádí píklady takovýchto akademických vítzství. Souasn upozoruje, že takovýto pístup správních soud je v rozporu se závazky vyplývajícími eské republice z mezinárodního a evropského práva, podle nichž má být zajištna vasná a úinná soudní ochrana životního prostedí.

5 lánek se vnuje rovnž otázce, zda má být rozhodnutí soudu o návrhu na piznání odkladného úinku správní žalob (ve všech pípadech) považováno za rozhodnutí doasné povahy, což vyluuje podání kasaní stížnosti a tím i sjednocování praxe krajských soud v této oblasti rozsudky Nejvyššího správního soudu, a piklání se v této vci diferencovanému pístupu. Vendula Zahumenská: Jak mžete ovlivnit návrh právní normy. 12/2008) (Moderní obec Tento lánek se zabývá možnostmi veejnosti zapojit se do procesu tvorby návrh nových zákon a jejich novel. Dále lánek odkazuje na místo, kde je možné nalézt pipravované zákony a také jak správn podávat pipomínky k návrhm. Jan Šrytr: Úast veejnosti v integrovaném povolování (Sborník Ministerstva životního prostedí Implementace smrnice o integrované prevenci a omezování zneištní v eské republice v letech ) lánek se zamuje na dva praktické problémy, které potenciáln snižují efektivitu úasti veejnosti v ízení o integrovaném povolení. V první ásti jsou analyzovány praktické implikace komplikovaného zákonného vymezení okruhu úastník ízení podle zákona o integrované prevenci, které explicitn nevymezuje postavení oban, jejichž práva mohou být povolovaným provozem dotena. Situace mže být praktickou pekážkou realizace jejich úastenských práv, zejména pak práva iniciovat soudní pezkum vydaného integrovaného povolení nebo jeho zmny. Druhá ást lánku se zabývá nezákonným omezováním pístupu veejnosti k informacím uvedených v žádosti provozovatele, které provozovatel oznaí jako chránné. Správní orgány takto v nkterých pípadech postupují s odkazem na zákonnou ochranu nkterých veejných zájm, zejména pak obchodního tajemství, aniž by zohlednily požadavek prokazatelné existence chránného zájmu v dob, kdy poskytnutí informace odpírají Vendula Zahumenská: Politika územního rozvoje (Správní právo. 2/2009) a územní plánování v krajích Územní plánování je jednou z nejdležitjších strategických inností, které pímo ovlivují životní prostedí. Procesy územního plánování v R dlouhodob trpí závažnými nedostatky, zejména nedostatkem koncepnosti (asté zmny územních plán) a uritou krátkozrakostí ve vztahu k dopadm momentálních zámr na budoucnost dalších generací. lánek se zabývá pínosy a souasn bohužel i negativními dopady nkterých nových institut na standardy územního plánování v R. Novým nástrojem územního plánování je Politika územního rozvoje. Obsahem a svými úinky navenek se jedná o celostátní územní plán, pímo závazný pro poizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plán mst a obcí, stejn tak regulaních plán a pro rozhodování v území. Pestože by tedy z povahy vci mla být obecným koncepním dokumentem (nepedurovat umístní konkrétních zámr) a její poizování by mlo probíhat

6 za široké úasti veejnosti, lánek konstatuje, že skutenost pi poizování byla bohužel zcela odlišná. Poukazuje i na skoupost a nepesnost právní úpravy, která vede k pochybnostem ohledn postupu posouzení vliv Politiky na udržitelný rozvoj území, hodnocení jejích dopad na území Natura 2000, zapojení sousedních stát do poizování Politiky a konen i možností jejího soudního pezkumu. Nedostatená a nepesná právní úprava souasn s restriktivní aplikaci mže vést k rozporm s evropským právem. Dále se lánek se zabývá zásadami územního rozvoje jako nového nástroje krajského územního plánování, které nahrazují dívjší územní plány vyšších územn samosprávných celk. Co se týe zapojení veejnosti a ochrany vlastnických práv, lánek konstatuje, že akoli je možné nkteré zmny v právní úprav hodnotit pozitivn (napíklad nový institut zástupce veejnosti, nová forma zásad územního rozvoje nebo územního plánu jako opatení obecné povahy, což je významné pedevším pro možnost jejich soudního pezkumu), došlo fakticky ke snížení standardu zapojení dotené veejnosti do procesu územního plánování. Pavel erný: - Practical application of Article 9 of the Aarhus Convention in EU countries comparative remarks (ELNI Review. 2/2009) lánek se v komparativním pohledu zabývá aplikací lánku 9 Aarhuské úmluvy, zakotvující pravidla pro pístup k soudní ochran ve vcech životního prostedí, v rzných evropských zemích. Vnuje se pedevším podmínkám pro pístup k soudm (žalobní legitimace), rozsahu soudního pezkumu a jeho efektivity, vetn podmínek pro pedbžná opatení. Strun zmiuje i nkterá obecnjší témata, zejména postavení Aarhuské úmluvy v rámci právních ád jednotlivých zemí a práva EU. Píklady uvedené v lánku ukazují, že znní lánku 9 Aarhuské Úmluvy umožuje velmi rozmanitou interpretaci, od restriktivního pístupu, založeného na doktrín subjektivní jurisdikce, až po velmi otevený a široký pístup k soudní ochran. Druhý s tchto pístup je v souladu s úlohou soud jako orgán vyplujících mezery nedostatené právní úpravy ochrany veejných zájm, resp. ústavních princip (a to i proti vli okamžité vtšiny). Aarhuská úmluva, je-li interpretována tímto zpsobem, dává prostor jednotlivcm ochotným vnovat as a úsilí právní ochran životního prostedí, aby se soudm v této jejich úloze napomáhali. Nejednotnost v uplatování požadavk Úmluvy sama o sob nejenže zejm neodpovídá jejím deklarovaným cílm, ale není žádoucí ani vzhledem k postavení Úmluvy jako souásti práva EU. Mimo jiné i z tohoto dvodu je podle názoru autora nutno usilovat o schválení smrnice stanovící minimální spolená pravidla pro transpozici požadavk l. 9 odst. 3 Úmluvy lenskými státy EU. Aarhuská úmluva je jedineným mezinárodnprávním nástrojem, který spojuje téma ochrany životního prostedí s lidskými právy a zárove s odpovdností nejen veejných institucí, ale i jednotlivc a jejich sdružení. Díky své výjimenosti Úmluva vzbuzovala, a stále vzbuzuje, mnoho oekávání. asto však jsou tato oekávání zklamávána formálním pístupem soud a dalších veejných institucí. Byla by škoda, pokud by tato promarnná oekávání byla spojena s poklesem zájmu a ochoty lidí se aktivn angažovat ve prospch ochrany životního prostedí.

7 Jana Kravíková: Kopie zápisu ze schze rady obce (Moderní obec. 7/2009) lánek pojednává o tom, kdo mže nahlížet do zápisu ze schze rady obce a o povinnosti rady poskytnout kopii zápisu ze své schze každému, kdo o kopii požádá. Vendula Zahumenská: Hrozí za nezákonné spalování odpadu sankce? (Moderní obec. 8/2009) lánek se zabývá problematikou nelegálního nakládání s odpady na území mst a obcí, zejména jejich nezákonným spalováním. Poukazuje jednak na zákonnou úpravu spalování a hlavn na mizivé zákonné možnosti úad prokázat, kdo skuten nelegáln odpad spaluje. lánek dále zmiuje zákaz obtžování kouem a zápachem a povinnost dodržovat pípustnou tmavost koue, a také možnost obce stanovit vyhláškou podmínky spalování suchých rostlinných materiál takové spalování zakázat. Pavel erný: Mezinárodní konference o aplikaci Aarhuské úmluvy v praxi (asopis pro právní vdu a praxi. 3/2009) lánek shrnuje obsah píspvk pednesených na mezinárodní konferenci, kterou v rámci eského pedsednictví EU uspoádalo Ministerstvo životního prostedí. Konference se zúastnilo více než 80 soudc a jejich asistent, právník ministerstev, vysokoškolských pedagog (vetn zástupc kateder práva životního prostedí a ústavního práva brnnské právnické fakulty) a dalších úastník ze 17 zemí. Byla zamena na výmnu zkušeností s aplikací Aarhuské úmluvy v soudní praxi jednotlivých stát. Dalším významným tématem bylo postavení Úmluvy v rámci práva ES, a to zejména s ohledem na stále neukonenou debatu týkající se návrhu smrnice o pístupu k právní ochran ve vcech životního prostedí. Krom pednášek a navazujících diskusí byli úastnící v ásti programu rozdleni do pracovních skupin, v nichž ešili modelové pípady, ilustrující typické problémy vznikající pi aplikaci požadavk Aarhuské úmluvy v soudních ízeních. Z diskuzí na plénu konference i v pracovních skupinách vyplynul pedevším závr, že mezi jednotlivými stranami Aarhuské úmluvy existují podstatné rozdíly ve zpsobu naplování z ní vyplývajících závazk. V nkterých zemích (slovy pítomných soudc) soudy vesms vítají expertní pohled nevládních organizací, které jim napomáhají v ešení obtížných technických otázek, jež v souvislosti se spory o zásahy do životního prostedí vznikají. Tento pístup však zdaleka není všeobecným pravidlem. Jako další zásadní problém pak úastníci konference vnímají nedostatenou efektivitu soudní ochrany ve vcech životního prostedí. Linda Jank: Podmínky kácení a vysazování devin podél silnic (Moderní obec. 9/2009) lánek nejprve popisuje právní úpravu kácení devin podél silnic jednak v zákon o pozemních komunikacích a dále v zákon o ochran pírody a krajiny. Dále se zabývá postupem, jaký musí být pi kácení dodržen. Záleží vždy na posouzení okolností konkrétního pípadu, piemž klíovým hlediskem je skutenost, zda silniní vegetace ohrožuje bezpenost užití pozemní komunikace i nikoli. lánek se vnuje právní úprav výsadby devin podél silnic a postupem pi jejich výsadb.

8 Jana Kravíková: Práva oban a povinnosti samosprávy (Moderní obec. 11/2009) lánek se zabývá možnostmi zapojení oban do veejné debaty o dležitých problémech obce i kraje. Obané mají právo požadovat, aby byla uritá záležitost v oblasti samostatné psobnosti obce i kraje projednána radou nebo zastupitelstvem a v souvislosti s tím vznášet návrhy usnesení, které má být pijato. Dále mohou vyjadovat svá stanoviska na zasedání zastupitelstva. V textu jsou dále uvedeny podmínky pro úast oban na zasedání, zejména k jakým vcem se mohou vyjadovat. Podle závru lánku se obané mohou vyjadovat ke všem projednávaným vcem, init tak mohou v souladu s jednacím ádem zastupitelstva, který jim to nesmí znemožnit. Karolína Klanicová: Regulace veejné produkce hudby (Moderní obec.. 1/2010) lánek se týká možnosti obce regulovat veejnou produkci hudby obecn závaznou vyhláškou. Obec pi výkonu samostatné psobnosti nemže upravovat vyhláškami otázky, které jsou vyhrazeny výlun zákonné úprav (nap. hlukové limity), mže ale stanovit dodatené povinnosti, které zákon neupravuje. Vendula Zahumenská Posuzování vliv pi územním plánování problémy praxe (Právní rádce. 10/2010) Cílem lánku byl rozbor souasné právní úpravy a krátké nahlédnutí do praxe poizování územn plánovacích dokument.nový stavební zákon upravuje posuzování vliv relativn samostatn. Zákon pod udržitelným rozvojem území rozumí vyvážený vztah podmínek pro píznivé životní prostedí, pro hospodáský rozvoj a pro soudržnost spoleenství obyvatel území (tzn. vlivy environmentální, ekonomické i sociální ve vzájemných souvislostech). Co se týe možnosti oban, obcí a nevládních organizací zapojit se do posuzování vliv na životní prostedí, resp. celkových vliv na udržitelný rozvoj území, lánek konstatuje, že nový stavební zákon pinesl podstatná omezení. Na rozdíl od pedchozí právní úpravy, kdy podle zákona o posuzování vliv mohl každý zasílat svá písemná vyjádení k oznámení i návrhu koncepce, se nyní mohou obané vyjádit až k hotovému návrhu politiky a zásad. Souasná praxe ale restriktivnímu výkladu vždy neodpovídá a krajské úady zveejují oba dokumenty. Pesto, že úast veejnosti pi vyhodnocování územn plánovací dokumentace není samozejmostí, jsou nkteré úady vstícnjší a umožují obanm zapojit se alespo do dílích otázek hodnocení vliv. Význam kvalitn zpracovaného vyhodnocení možných vliv na životní prostedí, resp. celkov na udržitelný rozvoj území, se projeví zejména v podob a funknosti pijaté územn plánovací dokumentace a samozejm v navazujících procesech - a už jde o podrobnjší hodnocení vliv zámru (EIA) nebo umisování staveb. Pouze takové vyhodnocení totiž mže naplnit svj smysl, tedy skuten pispt ke zlepšení životního prostedí a ekonomické a sociální situace daného území.

9 Pavel erný: Lawsuits of non-governmental organizations in Czech legal system (Common Law Review. 11/2010) Jedná se o shrnutí právní úpravy a soudní praxe, týkající se žalob nevládních organizací v oblasti ochrany životního prostedí, pro anglicky toucí zájemce o eské právo (v rámci environmentálního ísla asopisu Common Law Review). lánek upozoruje na pístup eských soud, které se asto odmítají zabývat vcnými námitkami nevládních organizací a soustedí se pouze na pezkum správnosti procesního postupu správních orgán. Tento pístup je pak kritizován jednak z hlediska závazk eské republiky, vyplývajících z mezinárodního a evropského práva, a rovnž s ohledem na faktický smysl úasti veejnosti na rozhodování o zásazích do životního prostedí.. Další problém pedstavuje právní úprava a pedevším dosavadní pevažující praxe správních soud, týkající se možnosti piznání odkladného úinku žalobám nevládních organizací. Ohledn nejvýznamnjšího povolovacího rozhodnutí územního rozhodnutí o umístní stavby soudy až donedávna dsledn judikovaly, že ve vztahu k nmu vbec nikdy nemže být splnna podmínka piznání odkladného úinku žalob hrozící nenahraditelná újma. Koneným dsledkem tohoto pístupu jsou situace, kdy soud zruší nezákonné rozhodnutí asto i nkolik poté, co tímto rozhodnutím povolená stavba nebo jiný zásah byly dokoneny. K následnému naízení jejich odstranní v praxi vtšinou (s odkazem na ochranu dobré víry investora) nedochází. Nejvyšší správní soud pitom v nkolika svých rozhodnutích uvedl, návrhm žalobcm z ad dotené veejnosti na piznání odkladného úinku správní žaloby musí být vyhovováno tak, aby nemohlo docházet k situacím, kdy v dob rozhodování o správní žalob již byl povolený zámr nevratn realizován.. V závru lánku je vyjáden názor, že žaloby nevládních organizací by nemly být základním a rozhodujícím, ale pouze doplkovým nástrojem právní ochrany životního prostedí. Pokud budou své životní prostedí dsledn hájit dotení jednotlivci, budou v ad pípad efektivnjší a úspšnjší. Pesto je možnost žalob nevládních organizací nutno zachovat, a to jako pojistku proti pípadm nezákonného rozhodování, na nž by jinak v nkterých pípadech nikdo neupozornil Karolína Klanicová: Poizování obrazového a zvukového záznamu ze zasedání zastupitelstva (Moderní obec. 3/2010 ) Poizování záznam ze zasedání zastupitelstva není zákonem zakázáno, avšak dochází ke kolizi práva na informace a práva na soukromí a je teba najít rovnováhu mezi tmito právy. lánek poukazuje na to, že projevy zastupitel v souvislosti s výkonem jejich funkce jsou veejné povahy a proto právo na informace se v této otázce upednostní ped právem osoby na ochranu soukromí. lánek uzavírá, že poizování záznamu ze zasedání zastupitelstva je projevem princip otevené a transparentní veejné správy a obanm musí být umožnno záznam poídit. Libor Jarmi: Trestní právo a ochrana životního prostedí (Trestnprávní revue 9/2010) lánek se po struné a obecné charakteristice spolené pro trestné iny proti životnímu prostedí zabývá dvma základními okruhy problém. Prvním jsou poznatky z praktické aplikace ustanovení starého trestního zákona (. 141/1961 Sb.) o trestných inech proti

10 životnímu prostedí, a to zejména v posledních letech jeho úinnosti. Na základ tchto východisek jsou pak zhodnoceny nkteré aspekty úpravy environmentálních trestných in v novém trestním zákoníku (. 40/2009 Sb.), který pedchozí regulaci této problematiky z velké ásti pevzal. Úprava trestných in proti životnímu prostedí se ubírá ponkud zvláštním smrem. Zvláštním proto, že pestože lze vypozorovat stále vtší draz na postih trestných in proti životnímu prostedí, neodpovídá tato snaha trendu ve vývoji potu odhalených trestných in a odsouzených pachatel. Více skutkových podstat lépe ilustruje pestrost složek životního prostedí, které je zapotebí chránit a pispívá k vtší právní jistot. Stále klesající tendence ve zjišování a odhalování environmentální kriminality by ale mla vést k zamyšlení, jak tuto nelichotivou bilanci zlepšit, a to jak po stránce legislativní, tak i po stránce praktické. lánek proto zárove upozoruje na mnohá úskalí, která s aplikací trestných in proti životnímu prostedí bezprostedn souvisí, a obsahuje též návrhy ešení, jak se tmto negativním jevm do budoucna vyvarovat a souasn tak zlepšit stav ochrany životního prostedí pomocí trestního práva. Karolína Klanicová: Veejná správa je službou veejnosti (Moderní obec. 4/2010) lánek se zabývá stžejní zásadou veejné správy kterou je službou veejnosti, jejíž dodržování je významné pro ádné fungování veejné správy. Pavel erný: Úast veejnosti na vydávání územn plánovací dokumentace a žalobní legitimace k jejímu soudnímu pezkumu vybrané otázky (Stavební právo. 3/2010) První ást tohoto lánku se zabývá nkterými aspekty postupu pi poizování (vydávání) územn plánovací dokumentace podle nového stavebního zákona, souvisejícími s možností veejnosti úastnit se tohoto procesu a ovlivnit jeho výsledek. Prvním z nich je úprava okruhu osob oprávnných k podání námitek, piemž lánek kritizuje rozdílnost této úpravy u jednotlivých druh územn plánovací dokumentace. Jako nepíliš efektivní hodnotí i platnou úpravu tzv. zástupce veejnosti v územním plánování, stejn tak jako uplatování principu koncentrace námitek do fáze projednávání návrhu (bylo by mnohem, pokud by stavební zákon umožnil úast veejnosti spojenou s reálnou možností prosazení alternativních návrh v poáteních fázích poizování územn plánovací dokumentace. Druhá ást lánku se vnuje otázce podmínek aktivní legitimace k podání návrhu na soudní pezkum územn plánovací dokumentace jako opatení obecné povahy, resp. vývoji a souasnému stavu judikatury k tomuto tématu. Autor souhlasí s judikaturou NSS dovozeným požadavkem, aby nezákonnost procesu poizování dokumentace mla alespo potenciální vztah k jeho hmotným právm. Naopak nesouhlasí s omezením tchto hmotných práv na práva vcná. V této souvislosti dále upozoruje na souvislost mezi pezkumem územních plán a požadavky Aarhuské úmluvy. lánek dochází k závru, že úast veejnosti na poizování územn plánovací dokumentace není píliš efektivním nástrojem pedcházení, resp. ešení konflikt, vyplývajících z odlišných pedstav rzných subjekt o budoucím využití uritého území. Tžišt ešení tchto spor se tak asto penáší na úrove soudního pezkumu územn plánovací dokumentace jako opatení

11 obecné povahy. Ten lze naopak, pes dílí nedostatky, považovat za velmi úinný a nepostradatelný nástroj ochrany subjektivních práv. V mnoha pípadech by však bylo mnohem racionálnjší vhodnjším postupem pi vydávání územn plánovací dokumentace soudnímu sporu pedejít. Vendula Zahumenská - Zapojení veejnosti do pípravy Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (pijato k publikaci ve Správním právu) Pi územním plánování platí více než jindy, že spolupráce mezi veejnou správou a obany mže pinést zajímavé výsledky. Veejnost a starostové dobe znají území, ve kterém žijí, navíc mže kooperace vas odhalit zásadní technické nebo spoleenské problémy, které v lokalit existují. Praxe však za teorií stále výrazn pokulhává a výsledkem nedostateného zapojení veejnosti do rozhodování o budoucí podob území jsou nejen stále astjší žaloby na rušení územních plán, ale také rostoucí nedvra ve veejnou správu. Zptn se samozejm projevují negativní reakce úedník, kteí jsou kritizováni za nekvalitní práci. Nový stavební zákon ve srovnání s pedchozí právní úpravou úast veejnosti omezil. Pi poizování zásad územního rozvoje mohou obané pipomínkovat až hotový návrh a bhem procesu vyhodnocení vliv na udržitelný rozvoj se nemohou vyjádit vbec. Dokonce ani vlastníci nemají možnost uplatnit námitky v pípad, že jsou dotené jejich nemovitosti. Každý mže ke zveejnnému návrhu zaslat pipomínku a obané kraje, pokud se jich shodne potebný poet na tzv. vcn shodné pipomínce, mají možnost zmocnit zástupce veejnosti, který je oprávnný podat námitku (ta má silnjší procesní postavení než pipomínky je teba, aby o ní bylo rozhodnuto a následn lze použít nkteré opravné prostedky). Zmocnní zástupce veejnosti je však pomrn komplikovaný proces a zástupce veejnosti následn podle judikatury Nejvyššího správního soudu nemá žalobní legitimaci k podání návrhu na zrušení pijatých zásad územního rozvoje jako opatení obecné povahy. lánek se dále zabývá konkrétním píkladem postupu Jihomoravského kraje pi poizování Zásad územního rozvoje JMK, jež se však bohužel nestal píkladem dobré praxe úinného zapojení veejnosti. V Jihomoravském kraji panuje mezi krajským úadem a ástí zainteresované veejnosti dlouhodobá neshoda ohledn územního plánování v kraji a v takové situaci je nepochybné, že by práv vyšší míra zapojení laické a pedevším odborné veejnosti mohla pispt k mén konfliktnímu jednání o zásadách a k jejich následnému lepšímu pijetí veejností. Petr Bouda: Zákon o zmn klimatu (zasláno k publikaci do asopisu pro právo životního prostedí) lánek se zabývá možnou podobou eského zákona o zmn klimatu. Cílem tohoto zákona není poruení vtru, dešti, respektive klimatickým zmnám, ale podpora snížení emisí skleníkových plyn uvnit konkrétního státu stanovením dlouhodobého, právn vymahatelného cíle snížit emise do uritého roku o urité procento. V podmínkách eského právního ádu je tento zákon zatím pouze teoretickou koncepcí. Pestože v závru minulého roku došlo k vypracování prvního návrhu tohoto zákona, návrh zákona nakonec nebyl pijat. lánek se nezabývá tímto neúspšným návrhem zákona, ale popisuje konkrétní právní instituty, které by mohly být souástí budoucího eského zákona o zmn klimatu.

12 lánek popisuje možnou strukturu zákona, piemž autor si bere za vzor pedevším britský Climate Change Act. Dále se lánek zabývá problémem vytvoení záruk vynutitelnosti a dodržování zákona, nebo pouze právn nezávazné nástroje nejsou dle názoru autora v podmínkách eské republiky dostatené. Je navrhováno nkolik možností, krom politické odpovdnosti a aktivního zapojení veejnosti pi projednávání zámr a koncepcí, týkajících se životního prostedí také silnjší nástroje, jako je odpovdnost vlády za nedodržení zákona, pípadn institut rozpotové odpovdnosti ). lánek dále zmiuje problém souladu zákona s právem evropské unie, zdraznno je obchodování s emisními povolenkami a s tím související problém offset, piemž je navrhováno ešení tohoto problému. V lánku jsou uvedeny také dvody, pro by eský zákon o zmn klimatu ml být v budoucnu pijat (energetická bezpenost, snížení energetické náronosti a pedevším adaptace na probíhající klimatické zmny). Zmna klimatu je objektivn existujícím, vdecky zdokumentovaným jevem, který uritým zpsobem ovlivní i eskou republiku, takže je nutné na tyto zmny vas reagovat. Pijetí rámcového zákona o zmn klimatu je dle názoru autora adekvátní reakcí, která umožuje pizpsobit se klimatickým zmnám.