RENIS - Afinitor. Klinický registr pacientů s renálním karcinomem. Stav registru k datu

Transkript

1 RENIS - Afinitor Klinický registr pacientů s renálním karcinomem Stav registru k datu Management projektu: Analýza dat: Technické zajištění: Mgr. Karel Hejduk, Ing. Petr Brabec Mgr. Zbyněk Bortlíček RNDr. Daniel Klimeš, PhD.

2 Základní informace o projektu Odborní garanti projektu: Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., doc. MUDr. Jindřich Fínek, CSc.; doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Analýzu zpracovali: Mgr. Zbyněk Bortlíček; Mgr. Karel Hejduk; Ing. Petr Brabec; RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D.; RNDr. Daniel Klimeš, Ph.D.; doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Technická podpora: Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

3 Zapojená centra Název centra Masarykův onkologický ústav Brno Fakultní nemocnice Hradec Králové Fakultní nemocnice Plzeň Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Fakultní nemocnice v Motole Krajská nemocnice Liberec, a.s. Fakultní nemocnice Ostrava Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou Nemocnice Jihlava Krajské nemocnice T. Bati, a. s. Nemocnice České Budějovice, a.s. Fakultní nemocnice Olomouc Fakultní nemocnice Brno Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z Nemocnice Chomutov Pardubická krajská nemocnice, a.s. Nemocnice Na Homolce Přednosta prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. prof. MUDr. Jiří Petera, Ph.D. doc. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D. prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc. prim. MUDr. Jana Prausová MUDr. Jiří Bartoš, MBA MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA prim. MUDr. Jana Katolická, Ph.D. prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc., prim. MUDr. Lubomír Slavíček prim. MUDr. Milan Kohoutek prim. MUDr. Václav Janovský prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D. prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc. prim. doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA prim. MUDr. Milan Lysý prim. MUDr. Martina Chodacká prim. doc. MUDr. Jaroslav Vaňásek, CSc. MUDr. Martin Šafanda Děkujeme participujícím centrům, které pod hlavičkou ČOS ČLS JEP participují na projektu a napomáhají monitorovat kvalitu a výsledky péče v klinické praxi

4 Úvod Nádory ledvin tvoří 3-4% malignit dospělé populace. V mezinárodním srovnáním má Česká republika nejvyšší incidenci i mortalitu tohoto onemocnění na světě (1). V roce 2008 činila incidence v ČR 35,28/ u mužů a 19,3/ u žen (2). Tyto nádory patří mezi malignity s vysokou rezistencí vůči chemoterapii, radioterapii a imunoterapii (3). Velkým přínosem v léčbě generalizovaného konvenčního světlobuněčného karcinomu, který tvoří 85% všech histologických typů, se stala cílená léčba. Optimální sekvence jednotlivých preparátů a jejich kombinace je předmětem řady klinických studií (4) a neintervenčních sledování. Projekt RENIS byl iniciován z podnětu České onkologické společnosti ČLS JEP v červnu Jeho hlavním záměrem je neintervenční sledování pacientů s nádory ledvin v České republice, u kterých byla indikována cílená léčba sorafenibem, sunitinibem, everolimem, temsirolimem, bevacizumabem a pazopanibem a posouzení léčebné odpovědi těchto přípravků v běžné klinické praxi. Od roku 2007 na projektu aktivně spolupracuje 20 onkologických pracovišť České republiky, včetně všech 13 komplexních onkologických center, které se dlouhodobě zabývají problematikou léčby pacientů s karcinomy ledvin. Do registru byly konsekutivně zařazovány záznamy o pacientech, u kterých byl diagnostikován renální karcinom a u kterých byla zahájena léčba některým ze sledovaných přípravků. K databáze obsahovala 1736 záznamů, které obsahovaly informace potřebné pro základní analýzu (data stanovení primární diagnózy, údaje o cílené léčbě a aktuální stav pacienta).

5 I. Databáze RENIS

6 I.1 Definice analyzovaného souboru Všichni pacienti registru RENIS se založeným záznamem N= 1774 N= 38 N= 1736 Pacienti bez zadaného data primární diagnózy nebo zahájení cílené léčby. Pacienti s neúplným záznamem o léčbě či aktuálním stavem pacienta Pacienti se založenými a vyplněnými údaji o cílené léčbě, vyplněným datem primární diagnózy a aktuálním stavem pacienta

7 I.3 Vývoj počtu pacientů v registru dle roku zahájení cílené léčby 500 N = 1736 Počet pacientů se zahájenou léčbou * Rok zahájení léčby * Jedná se o průběžné údaje k

8 I.4 Základní charakteristika pacientů Pohlaví Věk pacientů N = ,0% Věk při DG Věk při zahájení cílené léčby Průměr 59 let 62 let Medián 59 let 63 let Min - Max let let 30 Muži N = ,0% % pacientů ,8 21,3 21,9 18,719,8 19,5 16,6 14,9 13,4 10,0 8,8 8,0 Ženy N = ,2 2,6 0,3 0,7 1,5 0,2 0,3 0,9 < , Věk (roky) ,1 75 a více

9 Věk a pohlaví pacientů Nádory ledvin se vyskytují přibližně 2 x častěji u mužů než u žen. Střední věk v čase diagnózy tohoto onemocnění je přibližně 60 let. Nejčastěji se tyto nádory objevují ve věkové kategorii let (1). Těmto údajům rámcově odpovídají i data z registru RENIS, kde muži (71,0%) převažují nad ženami (29,0%). Střední věk pacientů při diagnóze zařazených do registru je 59 let, průměrný věk při zahájení cílené léčby je 62 let.

10 I.5 Charakteristiky primárního onemocnění Grade primárního nádoru Rozsah primárního onemocnění N = ,3% 2,1% 9,0% 10,8% 35,1% 44,4% 33,5% 44,8% G1 dobře diferencovaný (N = 157) G2 středně diferencovaný (N = 609) G3-4 špatně diferencovaný / nediferencovaný (N = 581) GX stupeň diferenciace nelze hodnotit (N = 353) Neuvedeno (N = 36) Primárně metastatické onemocnění (N = 770) Lokalizované/lokálně pokročilé onemocnění (N = 778) Neznámo/Neuvedeno (N = 188) Primárně metastazující nádor odpovídá stádiu primárního nádoru IV.

11 I.6 Morfologická klasifikace a performance status při zahájení cílené léčby N = 1736 Morfologická klasifikace Performance status při zahájení cílené léčby 0,6% 0,2% 0,1% 4,0% 0,1% 1,3% 9,6% 1,7% 29,8% 95,0% 57,7% Karcinom ze světlých buněk (N = 1649) Papilární karcinom (N = 70) Chromofóbní karcinom (N = 11) Karcinom ductus Bellini (N = 3) Onkocytární karcinom (N = 1) Neuvedeno (N = 2) 0 (N = 517) 1 (N = 1001) 2 (N = 166) 3 (N = 23) Neuvedeno (N = 29) Pozn. Definice PS dle ECOG

12 Morfologie primárního nádoru a výkonnostní stav pacientů v době zahájení cílené léčby Přibližně 85% renálních karcinomů tvoří nádory ze světlých buněk. Méně častými histologickými typy jsou papilární karcinom, chromofóbní karcinom a karcinom ductus Bellini (3). U pacientů zařazených do registru RENIS se světlebuněčný karcinom vyskytoval u 95,0%, papilární karcinom u 4,0% pacientů. Chromofóbní karcinom, karcinom ductus Bellini či onkocytární karcinom byl zaznamenán u 0,9% pacientů. Cílená léčba je podávána převážně pacientům v dobrém fyzickém stavu v době diagnózy. V době zahájení cílené léčby bylo 29,8 % pacientů bez jakýchkoliv potíží, 57,7 % pacientů bylo symptomatických, neschopných těžší fyzické práce, 9,6 % nemocných trávilo na lůžku méně než 50% dne, 1,3% pacientů trávilo na lůžku více než 50% dne.

13 II. Pacienti léčeni everolimem (Afinitor )

14 Základní informace o léčivém přípravku Afinitor (everolimus) Everolimus (Afinitor ), selektivní inhibitor mtor (cílového místa rapamycinu u savců), byl v srpnu 2009 registrován Evropskou lékovou agenturou na základě výsledků randomizované, placebem kontrolované studie fáze 3 (RECORD1) (8). Tento přípravek je indikován k léčbě pacientů s pokročilým renálním karcinomem, u kterých došlo k progresi onemocnění po anti-vegf léčbě. (9). K bylo v registru RENIS 270 pacientů léčených everolimem.

15 II.1 Základní charakteristika pacientů Pohlaví Věk pacientů N = ,7% Věk při DG Věk při zahájení léčby everolimem Průměr 59 let 63 let Medián 60 let 64 let Min - Max let let 35 Muži Ženy N = 179 N = 91 66,3% % pacientů ,5 2,6 3,3 1,5 2,2 0,4 0,0 0,4 1,1 < ,0 24,1 22,6 18,5 17,4 15,6 14,4 14,1 9,6 8,1 5,2 4,8 2, Věk (roky) a více

16 II.2 Charakteristiky primárního onemocnění Grade primárního nádoru Rozsah primárního nádoru N = ,0% 0,7% 4,8% 36,3% 11,9% 38,9% 38,1% 49,3% G1 dobře diferencovaný (N = 13) G2 středně diferencovaný (N = 98) G3-4 špatně diferencovaný / nediferencovaný (N = 103) GX stupeň diferenciace nelze hodnotit (N = 54) Neuvedeno(N = 2) Primárně metastatické onemocnění (N = 105) Lokalizované/lokálně pokročilé onemocnění (N = 133) Neuvedeno (N = 32) Primárně metastazující nádor odpovídá stádiu primárního nádoru IV.

17 II.3 Morfologie a performance status N = 270 Morfologická klasifikace 1,5% 5,1% 0,4% 0,4% 6,0% 0,5% 0,7% Performance status při zahájení léčby everolimem N = 216* 30,6% 91,9% 63,0% Karcinom ze světlých buněk (N = 251) Papilární karcinom (N = 14) Chromofóbní karcinom (N = 4) Karcinom ductus Bellini (N = 1) U všech pacientů bylo onemocnění histologicky verifikováno. 0 (N = 66) 2 (N = 13) 1 (N = 136) 3 (N = 1) *Performance status v době zahájení léčby everolimem je znám pouze u 216 pacientů.

18 II.4 Lokalizace metastáz v čase zahájení cílené léčby Výskyt metastáz v čase zahájení cílené léčby Lokalizace metastáz N = 270 3,7% % pacientů 0% 25% 50% 75% Plíce 67,0 N= 181 Lymfatické uzliny Kosti 28,5 37,4 N= 101 N= 77 Játra Jiné viscerální metastázy 16,7 16,7 N= 45 N= 45 Peritoneum 5,2 N= 14 Podkožní tkáně 3,7 N= 10 96,3% Mozek 3,0 N= 8 Ano (N = 260) Pleurální effuse Maligní ascites 3,0 2,2 N= 8 N= 6 Ne (N = 10) Kůže Jiná lokalita 1,1 12,6 N= 3 N= 34 Pouze u 10 pacientů nebyly v době zahájení cílené léčby zaznamenány metastázy. U těchto pacientů se jedná o léčbu lokální progrese onemocnění. Jeden pacient může mít metastázy ve více lokalitách.

19 Základní charakteristiky pacientů léčených everolimem Základní charakteristiky pacientů léčených everolimem (věk, pohlaví, grade a stadium onemocnění) se zásadně neliší od celého souboru pacientů sledovaných v rámci projektu RENIS. 66,3 % pacientů bylo mužského pohlaví, 33,7 % tvořily ženy. Střední věk při zahájení léčby everolimem byl 63 let. Z celkového počtu 270 pacientů léčených everolimem byl u 41,1 % primární nádor dobře či středně diferencovaný (grade 1 a 2). V 38,1% případů se jednalo o karcinom špatně diferencovaný, případně nediferencovaný (grade 3+4). U 20% pacientů nebylo možné stupeň diferenciace hodnotit. V případě 38,9 % pacientů se jedná o primárně metastatické onemocnění. U 11,9% pacientů není známo stadium primárního onemocnění. Everolimem byli léčeni převážně pacienti se světlebuněčným renálním karcinomem (93,0 %). 30,6% pacientů bylo v čase zahájení léčby everolimem bez symptomů onemocnění, 63,0% bylo symptomatických, neschopných těžší práce, 6,0 % nemocných trávilo na lůžku méně než 50% dne, 0,5% pacientů trávilo na lůžku více než 50% dne.

20 II.5 Předchozí chirurgické výkony a radioterapie Chirurgické výkony před zahájením léčby everolimem Paliativní radioterapie před zahájením léčby everolimem N = 270 0,7% 14,1% Provedený výkon * N % pacientů 0% 25% 50% 75% 100% Nefrektomie ,9 Parciální nefrektomie 5 1,9 Jiný výkon 58 21,5 Bez chirurgického výkonu 21 7,8 * U jednoho pacienta mohlo být provedeno více výkonů Je zaznamenáno pouze 21 (7,8%) pacientů bez předchozího chirurgického výkonu. 85,2% Ano (N = 38) Ne (N = 230) Neuvedeno (N = 2)

21 Předchozí chirurgická léčba a radioterapie Nefrektomie, celková nebo částečná, patří mezi standardní léčbu lokalizovaného onemocnění. V závislosti na celkovém stavu pacienta a rozsahu onemocnění má z cytoredukční nebo paliativní nefrektomie prospěch také mnoho pacientů s metastatickým onemocněním (5). U pacientů léčených everolimem byla nefrektomie (celková nebo částečná), provedena u 90,4 %. 21,5 % pacientů podstoupilo jiný chirurgický výkon, nejčastěji chirurgickou léčbu metastatického procesu či komplikací vzniklých v souvislosti s metastázami. U 21 (7,8%) pacientů nebyl proveden žádný chirurgický výkon. Paliativní radioterapie byla podána 14,1 % pacientů.

22 II.6 Předchozí imunoterapie Imunoterapie před zahájením léčby everolimem Zaznamenané režimy N = 270 Režim* Počet pacientů % pacientů INF alfa 5-9 MIU - 3x týdně ,7 44,4% 55,6% Atzpodien (IL-2 + INF + FU) 27 10,0 INF alfa MIU + IL-2 10MIU 5 1,9 IL-2 18 MIU - 3x týdně 2 0,7 Ano (N = 150) Ne (N = 120) Jiný 6 2,2 Neuvedeno 2 0,7 * Pacient mohl absolvovat více různých režimů.

23 Předchozí imunoterapie Základní systémovou modalitou pro léčbu nemocných s metastazujícím karcinomem ledviny byla dlouhou dobu imunoterapie cytokiny (2). Na základě výsledků klinických studií z poslední doby imunoterapie prodlužuje přežití jen u nemocných v dobré prognostické skupině podle MSKCC (9). U 43,7 % pacientů byl podán interferon α, u 10,0 % pacientů byla podána kombinace interleukin 2, interferon α a fluorouracil. U 44,4 % pacientů byla v rámci systémové léčby podána jen cílená léčba.

24 II.7 Předchozí cílená léčba Zaznamenané kombinace % pacientů 0% 20% 40% 60% N = 270 Léčba pouze sunitinibem 48,5 N= 131 Sunitinib sorafenib 21,9 N= 59 Léčba pouze sorafenibem 15,9 N= 43 Sorafenib sunitinib 11,5 N= 31 Jiná kombinace 1,9 N= 5 Bez předchozí cílené léčby 0,4 N= 1 Pouze jeden pacient nemá záznam o cílené léčbě předcházející nasazení everolimu.

25 II.8 Důvody ukončení předchozí cílené léčby 1. část Pacienti léčeni pouze Sutentem (N= 131) Pacienti léčeni pouze Nexavarem (N= 43) % pacientů 0% 25% 50% 75% 100% % pacientů 0% 25% 50% 75% 100% Progrese onemocnění 84,0 N= 110 Progrese onemocnění 81,4 N= 35 Nežádoucí účinek 8,4 N= 11 Nežádoucí účinek 7,0 N= 3 Na přání pacienta 2,3 N= 3 Na přání pacienta 2,3 N= 1 Jiný 3,8 N= 5 Jiný 9,3 N= 4 Neuvedeno 1,5 N= 2

26 II.9 Důvody ukončení předchozí cílené léčby 2. část Pacienti léčeni sekvencí Sutent Nexavar (N=59) Pacienti léčeni sekvencí Nexavar Sutent (N=31) Ukončení Sutentu % pacientů Ukončení Nexavaru % pacientů 0% 25% 50% 75% 100% 0% 25% 50% 75% 100% Progrese onemocnění Nežádoucí účinek 13,6 78,0 N= 46 N= 8 Progrese onemocnění 61,3 N= 19 Jiný 8,5 N= 5 Nežádoucí účinek 38,7 N= 12 Ukončení Nexavaru % pacientů 0% 25% 50% 75% 100% Ukončení Sutentu % pacientů 0% 25% 50% 75% 100% Progrese onemocnění 83,1 N= 49 Progrese onemocnění 87,0 N= 27 Nežádoucí účinek 11,9 N= 7 Nežádoucí účinek 10,0 N= 3 Jiný 5,1 N= 3 Jiný 3,0 N= 1

27 Cílená léčba před podáním everolimu Everolimus je prvním a dosud jediným léčivým přípravkem, u kterého byla na základě výsledků studie fáze III prokázána účinnost v 2. a dalších liniích léčby pacientů s metastatickým renálním karcinomem, u kterých došlo k progresi po anti-vegf léčbě (2). Nejčastěji zaznamenaným léčebným schématem bylo podání everolimu po sunitibu (48,5 %) případně po sekvenci sunitinib-sorafenib (21,9 %). Pouze sorafenib byl podán u 15,6 % pacientů, sekvence sorafenib-sunitinib u 11,5% pacientů. Pouze jeden pacient nemá záznam o cílené léčbě předcházející nasazení everolimu.

28 II.10 Zahájení léčby everolimem Počet pacientů se zahájenou léčbou čtvrt. 3. čtvrt. 4. čtvrt. 1. čtvrt. 2. čtvrt. 3. čtvrt. 4. čtvrt. 1. čtvrt. 2. čtvrt. 3. čtvrt. 4. čtvrt. 35 N = * Zahájení léčby * Jedná se pouze o průběžné údaje k

29 II.11 Počáteční dávka Afinitoru N = 270 0,4% 0,4% 11,9% 5 mg (N = 32) 10 mg (N=236) 25 mg (N=1) 87,4% 30 mg (N=1) U většiny pacientů (N= 236; 87,4 %) byla počáteční dávka Afinitoru 10mg.

30 Dávkování everolimu Afinitor je registrován ve formě tablet o síle 5 mg a 10 mg. Doporučená dávka je 10 mg jednou denně per os. Léčba by měla pokračovat tak dlouho, dokud je pozorován klinický přínos nebo dokud se neobjeví nepřijatelné příznaky toxicity. U většiny pacientů (236; 87,4 %) byla počáteční dávka Afinitoru 10mg.

31 II.12 Stav léčby everolimem k datu poslední aktualizace záznamu N = 270 Stav léčby everolimem 39,3% Důvody ukončení léčby everolimem N % Progrese onemocnění ,2 Nežádoucí účinek 14 8,5 60,7% Úmrtí 4 2,4 Ztráta pacienta ze sledování 3 1,8 Pacienti s probíhající léčbou Pacienti s ukončenou léčbou N = 106 N = 164 Na přání pacienta 3 1,8 Celkové zhoršení stavu 3 1,8 Jiný 12 7,3 Celkem 76,2% pacientů ze všech pacientů s ukončenou léčbou, ukončilo léčbu everolimem z důvodu progrese onemocnění. Celkem ,0%

32 II.13 Délka léčby Afinitorem N = 164 pacientů s ukončenou léčbou ,2 34,2 18,6 Počet pacientů 1) 161* Průměr Medián Min Max 4,6 měsíce 3,5 měsíce 0,1 27,9 měsíce 1) U 3 pacientů chybělo v záznamech o léčbě alespoň jedno datum zahájení či ukončení léčebné epizody. 10 9,3 6,2 1,9 3,1 2, Délka léčby (měsíce) a více

33 Ukončení léčby everolimem U 106 sledovaných pacientů (39,3 %) léčba Afinitorem stále probíhá, u 164 pacientů (60,7 %) byla léčba ukončena. Nečastějším důvodem ukončení léčby byla v 76,2 % (N=125) progrese onemocnění. V 8,5 % (N=14) byla léčba ukončena pro nežádoucí účinek. U pacientů, u kterých byla léčba everolimem ukončena, byla průměrná délka léčby everolimem 4,6 měsíce (medián 3,5 měsíce).

34 II.14 Nejlepší dosažená odpověď při léčbě everolimem Léčebná odpověď u všech pacientů Léčebná odpověď pouze u pacientů s ukončenou léčbou N = 270 N = ,9% 11,5% 0,7% 5,6% 7,9% 5,5% 3,0% 37,8% 38,1% 28,1% 45,7% CR N = 2 PR N = 15 SD N = 103 PD N = 76 Neurčitá N = 43 Neznámo/ Neuvedeno N = 31

35 Léčebná odpověď při léčbě everolimem Léčba everolimem je indikována u pacientů s pokročilým renálním karcinomem ledvin, u kterých selhala léčba inhibitory tyrozinkináz VEGF. Od léčby lze především očekávat stabilizaci onemocnění (CR, PR, SD). V klinické studii, na základě které byl přípravek registrován (7), bylo zaznamenáno 68,6 % pacientů s parciální remisí (PR) nebo neprogredujícím onemocněním (SD). U žádného pacienta nedošlo ke kompletní remisi (CR). U pacientů zařazených do databáze RENIS s ukončenou léčbou everolimem (N=164) byla stabilizace onemocnění zaznamenána u 40,8 % pacientů (CR=0,0 %, PR=3,0 %, SD=37,8 %). Progrese onemocnění je nejlepší léčebnou odpovědí u 45,7 % pacientů. U 7,9 % pacientů nebylo možno léčebnou odpověď jednoznačně zhodnotit. U 5,5 % pacientů není léčebná odpověď uvedena.

36 II.15 Stav pacientů k datu poslední aktualizace N = ,0% 24,1% Umřel(a) (N = 65) Žije (N= 178) Neznámo (N= 27) 65,9%

37 II.16 Nežádoucí účinky během léčby everolimem N = 270 Výskyt nežádoucích účinků 76,7% Nežádoucí účinek 1) % pacientů s nezávažným účinkem % pacientů se závažným účinkem Kožní 7,0 % 0 % Hematologická 4,8 % 0 % Gastrintestinální 3,7 % 1,1 % 5,9% 17,4% Léčba bez nežádoucích účinků N = 207 Výskyt pouze nezávažného nežádoucího účinku N = 47 Výskyt závažného nežádoucího účinku N = 16 U 92,6 % ze všech nežádoucích účinků je zaznamenána možná souvislost s léčbou everolimem. Metabolická 2,6 % 0,7 % Dýchací 1,9 % 1,1 % Únava 1,5 % 0,7 % Kardiovaskulární 1,1 % 0,4 % Hypertenze 0,4 % 0 % Neurologická 0,4 % 0 % Jiný 2,2 % 2,2 % 1) Jeden pacient může mít záznam o více nežádoucích účincích.

38 Bezpečnost everolimu U všech pacientů zařazených do databáze RENIS byly pečlivě sledovány nežádoucí účinky všech přípravků. Závažný nežádoucí účinek byl zaznamenán u 16 (5,9 %) pacientů. Pouze nezávažné nežádoucí účinky se vyskytly u 47 (17,4 %) pacientů. V žádném z těchto případů nebyla závažná nežádoucí příhoda život ohrožující. SPC uvádí jako nejčastější možné nežádoucí účinky snížený počet lymfocytů, zvýšenou hladinu glukózy, hemoglobinu, fosfátů, zvýšenou hladinu cholesterolu, infekce, stomatitidu, únavu a pneumonitidu (8). V registru byly nejčastěji zaznamenány nežádoucí kožní projevy, hematologické a metabolické nežádoucí účinky a dýchací obtíže.

39 II.17 Celkové přežití od data zahájení léčby everolimem Jedná se o pilotní data. Uvedené výsledky jsou tedy exploratorní a pro jejich upřesnění bude v budoucnu provedena analýza na souboru pacientů s delší potenciální dobou sledování. Sledovaná událost (úmrtí pacienta) nastala prozatím pouze u necelé čtvrtiny pacientů (viz. slide 37), uvedené výsledky tedy mohou být nadhodnoceny. Tomu odpovídá i šířka intervalu spolehlivosti pro odhad mediánu přežití, ze které je patrné, že odhad je zatížen extrémní variabilitou! V případné interpretaci je třeba zohlednit šířku intervalu spolehlivosti (od 10,7 měsíce do 40,4 měsíce). 1,0 0,8 0,6 Celkové přežití Počet pacientů 270 Medián přežití (95% IS) 25,5 měsíců (10,7; 40,4) 0,4 Celkové přežití (%, 95% IS) 6měsíční přežití 78,4 (72,5; 84,3) 0,2 0, leté přežití 61,7 (53,1; 70,4) Přežití pacientů bylo hodnoceno metodikou podle Kaplana-Meiera. Čas (měsíce)

40 II.18 Přežití bez známek progrese od data zahájení léčby everolimem Doba do progrese je počítána od data zahájení léčby everolimem do 1. zaznamenané progrese onemocnění bez ohledu na aktuálně nasazený preparát u pacienta. V případě, že během sledování pacienta nebyla zaznamenána progrese onemocnění je pacient cenzorován k datu poslední informace o pacientovi. 1,0 0,8 PFS Počet pacientů 270 Medián PFS (95% IS) 5,8 měsíců (4,5; 7,0) 0,6 0,4 Přežití bez známek progrese % pacientů (95% IS) 0,2 0, Čas (měsíce) 6měsíční přežití 49,0 (41,9; 56,1) 1leté přežití 21,5 (13,9; 29,2) Přežití pacientů bylo hodnoceno metodikou podle Kaplana-Meiera. Jedná se o pilotní data. Uvedené výsledky mohou být nadhodnoceny z důvodu velkého podílu stále léčených pacientů, kteří jsou cenzorováni k datu exportu.

41 Medián celkového přežití a přežití bez progrese V klinické studii fáze 3 (RECORD1), která byla základem pro registraci tohoto léčiva v této indikaci, byl zaznamenán medián PFS 4,9 měsíce (vs. 1,9 měsíce při léčbě placebem) (7). U pacientů z databáze RENIS je medián doby do progrese 5,8 (4,5; 7,0) měsíce. Upřesnění získaných výsledků bude možné po delším období sledování pacientů.

42 Diskuze a závěr Everolimus (AFINITOR ) je indikován k léčbě pacientů s pokročilým renálním karcinomem, u kterých došlo k progresi onemocnění během VEGF- cílené terapie nebo po ní (8). Dosavadní výsledky z klinické praxe odpovídají výsledkům registrační studie RECORD-1 (PFS; % dosažených odpovědí PR+SD). Bezpečnost přípravku everolimus je srovnatelná s výsledky registrační studie RECORD-1. Neobjevil se žádný závažný, dříve nepopsaný nežádoucí účinek. Léčba je pacienty dobře snášena, pokud se nežádoucí účinky objeví, jsou obecně dobře zvladatelné. Závažný nežádoucí účinek byl zaznamenán u 16 (5,9 %) pacientů. Pouze nezávažné nežádoucí účinky se vyskytly u 47 (17,4 %) pacientů. V žádném z těchto případů nebyla závažná nežádoucí příhoda život ohrožující V současnosti probíhají další klinické studie (fáze 2), jejichž cílem je zhodnotit účinnost everolimu v dřívějších liniích (první linie, neoadjuvantní léčba) a jako součást kombinovaných terapeutických schémat (např. studie RECORD2).

43 Použitá literatura 1. Dušek, L., Mužík, J., Babjuk, M., Pavlík, T., Koptíková, J., Májek, O., Fínek, J., Petruželka, L. (2009). Přehled epidemiologie urologických malignit v České republice. In Konsenzuální doporučené postupy v uroonkologii. Praha: Galén. ISBN Institute of Biostatistics and Analyses. C64 - ZN ledviny mimo pánvičku. Nádory ledvin - Epidemiologie a populační data ČR. (n.d.). Retrieved from 3. Oudard, S., Mediodini, J., Aylllon, J., Barrascourt, E., Elaidi, R. -., Balcaceres, J., et al. (2009). Everolimus (RAD001): An mtor inhibitor for the treatment of metastatic renal cell carcinoma. Expert Review of Anticancer Therapy, 9(6), Chan, H., Grossman, A. B., & Bukowski, R. M. (2010). Everolimus in the treatment of renal cell carcinoma and neuroendocrine tumors. Advances in Therapy, 27(8), Escudier, B., & Kataja, V. (2010). Renal cell carcinoma: ESMO clinical practice guidelines for diagnosis, treatment and follow-up. Annals of Oncology, 21(SUPPL. 5), v137-v139.n 6. National Comprehensive Cancer Network. NCCN Clinical Practice Guidelines in Oncology. V Available at: Accessed May 7, Oken, M.M., Creech, R.H., Tormey, D.C., Horton, J., Davis, T.E., McFadden, E.T., Carbone, P.P.: Toxicity And Response Criteria Of The Eastern Cooperative Oncology Group. Am J Clin Oncol 5: , Motzer, R. J., Escudier, B., Oudard, S., Hutson, T. E., Porta, C., Bracarda, S., et al. (2010). Phase 3 trial of everolimus for metastatic renal cell carcinoma: Final results and analysis of prognostic factors. Cancer, 116(18), Afinitor 5 mg and 10 mg tablets. Summary of Product Characteristics (Updated on 23/04/2010). Retrieved from Negrier, S., Perol, D., Ravaud, A., Chevreau, C., Bay, J. -., Delva, R., et al. (2007). Medroxyprogesterone, interferon alfa-2a, interleukin 2, or combination of both cytokines in patients with metastatic renal carcinoma of intermediate prognosis: Results of a randomized controlled trial. Cancer, 110(11),