RENIS - Nexavar. Klinický registr pacientů s renálním karcinomem. Stav registru k datu

Transkript

1 RENIS - Nexavar Klinický registr pacientů s renálním karcinomem Stav registru k datu Management projektu: Analýza dat: Technické zajištění: Mgr. Karel Hejduk, Ing. Petr Brabec Mgr. Zbyněk Bortlíček RNDr. Daniel Klimeš, PhD.

2 Základní informace o projektu Odborní garanti projektu: Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., doc. MUDr. Jindřich Fínek, CSc.; doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Analýzu zpracovali: Mgr. Zbyněk Bortlíček; Mgr. Karel Hejduk; Ing. Petr Brabec; RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D.; RNDr. Daniel Klimeš, PhD.; doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Technická podpora: Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

3 Zapojená centra Název centra Masarykův onkologický ústav Brno Fakultní nemocnice Hradec Králové Fakultní nemocnice Plzeň Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Fakultní nemocnice v Motole Krajská nemocnice Liberec, a.s. Fakultní nemocnice Ostrava Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou Nemocnice Jihlava Krajské nemocnice T. Bati, a. s. Nemocnice České Budějovice, a.s. Fakultní nemocnice Olomouc Fakultní nemocnice Brno Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z Nemocnice Chomutov Pardubická krajská nemocnice, a.s. Nemocnice Na Homolce Přednosta prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. prof. MUDr. Jiří Petera, Ph.D. doc. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D. prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc. prim. MUDr. Jana Prausová MUDr. Jiří Bartoš, MBA MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA prim. MUDr. Jana Katolická, Ph.D. prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc., prim. MUDr. Lubomír Slavíček prim. MUDr. Milan Kohoutek prim. MUDr. Václav Janovský prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D. prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc. prim. doc. MUDr. Renata Soumarová, Ph.D., MBA prim. MUDr. Milan Lysý prim. MUDr. Martina Chodacká prim. doc. MUDr. Jaroslav Vaňásek, CSc. MUDr. Martin Šafanda Děkujeme participujícím centrům, které pod hlavičkou ČOS ČLS JEP participují na projektu a napomáhají monitorovat kvalitu a výsledky péče v klinické praxi

4 Úvod Nádory ledvin tvoří 3-4% malignit dospělé populace. V mezinárodním srovnáním má Česká republika nejvyšší incidenci i mortalitu tohoto onemocnění na světě (1). V roce 2008 činila incidence v ČR 35,28/ u mužů a 19,3/ u žen (2). Tyto nádory patří mezi malignity s vysokou rezistencí vůči chemoterapii, radioterapii a imunoterapii (3). Velkým přínosem v léčbě generalizovaného konvenčního světlobuněčného karcinomu, který tvoří 85% všech histologických typů, se stala cílená léčba. Optimální sekvence jednotlivých preparátů a jejich kombinace je předmětem řady klinických studií (4) a neintervenčních sledování. Projekt RENIS byl iniciován z podnětu České onkologické společnosti ČLS JEP v červnu Jeho hlavním záměrem je neintervenční sledování pacientů s nádory ledvin v České republice, u kterých byla indikována cílená léčba sorafenibem, sunitinibem, everolimem, temsirolimem, bevacizumabem a pazopanibem a posouzení léčebné odpovědi těchto přípravků v běžné klinické praxi. Od roku 2007 na projektu aktivně spolupracuje 20 onkologických pracovišť České republiky, včetně všech 13 komplexních onkologických center, které se dlouhodobě zabývají problematikou léčby pacientů s karcinomy ledvin. Do registru byly konsekutivně zařazovány záznamy o pacientech, u kterých byl diagnostikován renální karcinom a u kterých byla zahájena léčba některým ze sledovaných přípravků. K databáze obsahovala 1736 záznamů, které obsahovaly informace potřebné pro základní analýzu (data stanovení primární diagnózy, údaje o cílené léčbě a aktuální stav pacienta).

5 I. Databáze RENIS

6 I.1 Definice analyzovaného souboru Všichni pacienti registru RENIS se založeným záznamem N= 1774 N= 38 N= 1736 Pacienti bez zadaného data primární diagnózy nebo zahájení cílené léčby. Pacienti s neúplným záznamem o léčbě či aktuálním stavem pacienta Pacienti se založenými a vyplněnými údaji o cílené léčbě, vyplněným datem primární diagnózy a aktuálním stavem pacienta

7 I.3 Vývoj počtu pacientů v registru dle roku zahájení cílené léčby 500 N = 1736 Počet pacientů se zahájenou léčbou * Rok zahájení léčby * Jedná se o průběžné údaje k

8 I.4 Základní charakteristika pacientů Pohlaví Věk pacientů N = ,0% Věk při DG Věk při zahájení cílené léčby Průměr 59 let 62 let Medián 59 let 63 let Min - Max let let 30 Muži N = ,0% % pacientů ,8 21,3 21,9 18,719,8 19,5 16,6 14,9 13,4 10,0 8,8 8,0 Ženy N = ,2 2,6 0,3 0,7 1,5 0,2 0,3 0,9 < , Věk (roky) ,1 75 a více

9 Věk a pohlaví pacientů Nádory ledvin se vyskytují přibližně 2 x častěji u mužů než u žen. Střední věk v čase diagnózy tohoto onemocnění je přibližně 60 let. Nejčastěji se tyto nádory objevují ve věkové kategorii let (1). Těmto údajům rámcově odpovídají i data z registru RENIS, kde muži (71,0%) převažují nad ženami (29,0%). Střední věk pacientů při diagnóze zařazených do registru je 59 let, průměrný věk při zahájení cílené léčby je 62 let.

10 I.5 Charakteristiky primárního onemocnění Grade primárního nádoru Rozsah primárního onemocnění N = ,3% 2,1% 9,0% 10,8% 35,1% 44,4% 33,5% 44,8% G1 dobře diferencovaný (N = 157) G2 středně diferencovaný (N = 609) G3-4 špatně diferencovaný / nediferencovaný (N = 581) GX stupeň diferenciace nelze hodnotit (N = 353) Neuvedeno (N = 36) Primárně metastatické onemocnění (N = 770) Lokalizované/lokálně pokročilé onemocnění (N = 778) Neznámo/Neuvedeno (N = 188) Primárně metastazující nádor odpovídá stádiu primárního nádoru IV.

11 I.6 Morfologická klasifikace a performance status při zahájení cílené léčby N = 1736 Morfologická klasifikace Performance status při zahájení cílené léčby 0,6% 0,2% 0,1% 4,0% 0,1% 1,3% 9,6% 1,7% 29,8% 95,0% 57,7% Karcinom ze světlých buněk (N = 1649) Papilární karcinom (N = 70) Chromofóbní karcinom (N = 11) Karcinom ductus Bellini (N = 3) Onkocytární karcinom (N = 1) Neuvedeno (N = 2) 0 (N = 517) 1 (N = 1001) 2 (N = 166) 3 (N = 23) Neuvedeno (N = 29) Pozn. Definice PS dle ECOG

12 Morfologie primárního nádoru a výkonnostní stav pacientů v době zahájení cílené léčby Přibližně 85% renálních karcinomů tvoří nádory ze světlých buněk. Méně častými histologickými typy jsou papilární karcinom, chromofóbní karcinom a karcinom ductus Bellini (3). U pacientů zařazených do registru RENIS se světlebuněčný karcinom vyskytoval u 95,0%, papilární karcinom u 4,0% pacientů. Chromofóbní karcinom, karcinom ductus Bellini či onkocytární karcinom byl zaznamenán u 0,9% pacientů. Cílená léčba je podávána převážně pacientům v dobrém fyzickém stavu v době diagnózy. V době zahájení cílené léčby bylo 29,8 % pacientů bez jakýchkoliv potíží, 57,7 % pacientů bylo symptomatických, neschopných těžší fyzické práce, 9,6 % nemocných trávilo na lůžku méně než 50% dne, 1,3% pacientů trávilo na lůžku více než 50% dne.

13 II. Pacienti léčeni sorafenibem (NEXAVAR )

14 Základní informace o léčivém přípravku Nexavar (sorafenib) Sorafenib (Nexavar) byl v červenci 2006 registrován Evropskou lékovou agenturou na základě výsledků randomizované, placebem kontrolované studie fáze 3 (5,6). Přípravek Nexavar je indikován pro léčbu pacientů s pokročilým zhoubným nádorem ledvin, u nichž předchozí léčba založená na interferonu-alfa nebo interleukinu-2 nebyla úspěšná nebo je pro ně nevhodná (7). K bylo v databázi registru RENIS 749 pacientů s validním záznamem léčených sorafenibem.

15 II.1 Základní charakteristika pacientů Pohlaví Věk pacientů N = ,8% Věk při DG Věk při zahájení léčby sorafenibem Průměr 58 let 62 let Medián 59 let 62 let Min - Max let let 30 Muži Ženy N = 518 N = ,2% % pacientů ,1 4,9 3,5 0,4 1,2 1,6 0,3 0,5 0,5 < ,2 8,8 4, ,5 21,7 19,920,3 Věk (roky) ,6 14,7 14,3 8,6 6,8 2, a více

16 II.2 Charakteristiky primárního onemocnění Grade primárního nádoru Rozsah primárního onemocnění N = ,6% 2,3% 9,7% 10,8% 36,4% 45,7% 31,9% 43,5% G1 dobře diferencovaný (N = 73) G2 středně diferencovaný (N = 273) G3-4 špatně diferencovaný / nediferencovaný (N = 239) GX stupeň diferenciace nelze hodnotit (N = 147) Neuvedeno (N = 17) Primárně metastatické onemocnění (N = 342) Lokalizované/lokálně pokročilé onemocnění (N = 326) Neznámo/Neuvedeno (N = 81) Primárně metastazující nádor odpovídá stádiu primárního nádoru IV.

17 II.3 Morfologie a performance status N = 749 Morfologická klasifikace 3,3% 0,7% Performance status při zahájení cílené léčby 1,2% 10,9% 22,8% N = 667* 96,0% 65,1% Karcinom ze světlých buněk (N = 719) Papilární karcinom (N = 25) Chromofóbní karcinom (N = 5) U všech pacientů bylo onemocnění histologicky verifikováno. 0 (N = 152) 2 (N = 73) Pozn. Definice PS dle ECOG 1 (N = 434) 3 (N = 8) *Performance status v době zahájení léčby sorafenibem je znám pouze u 667 pacientů.

18 II.4 Lokalizace metastáz v čase zahájení cílené léčby N = 749 Výskyt metastáz v čase zahájení cílené léčby 2,8% 97,2% Ano (N = 728) Ne (N = 21) Lokalizace metastáz % pacientů 0% 25% 50% 75% 100% Plíce 70,0 Lymfatické uzliny Kosti 36,4 31,8 Játra Jiné viscerální metastázy Pleurální effuse Peritoneum Podkožní tkáně Mozek Kůže Maligní ascites Jiná lokalita 16,7 12,1 4,0 3,5 2,8 2,1 0,8 0,8 13,5 N=524 N=273 N=238 N=125 N=91 N=30 N=26 N=21 N=16 N=6 N=6 N=101 Pouze u 21 pacientů nebyly v době zahájení cílené léčby zaznamenány metastázy. U těchto pacientů se jedná o léčbu lokální progrese onemocnění. Jeden pacient může mít metastázy ve více lokalitách.

19 Základní charakteristiky pacientů léčených sorafenibem Základní charakteristiky pacientů léčených sorafenibem (věk, pohlaví, grade a stadium onemocnění) se zásadně neliší od celého souboru pacientů sledovaných v rámci projektu RENIS. 69,2 % pacientů bylo mužského pohlaví, 30,8 % tvořily ženy. Střední věk při zahájení léčby sorafenibem byl 62 let. Z celkového počtu 749 pacientů léčených sorafenibem byl u 46,2 % primární nádor dobře či středně diferencovaný (grade 1 a 2). V 31,9 % případů se jednalo o karcinom špatně diferencovaný, případně nediferencovaný (grade 3+4). V případě 45,7 % pacientů se jedná o primárně metastatické onemocnění. Sorafenibem byli léčeni převážně pacienti se světlebuněčným renálním karcinomem 96,0 %, v 3,3 % případů byl sorafenib podán pacientům s papilárním karcinomem. 22,8 % pacientů bylo v čase zahájení léčby sorafenibem bez symptomů onemocnění, 65,1 % bylo symptomatických, neschopných těžší práce. Soběstačných, ale neschopných práce bylo 10,9 % pacientů, 1,2 % pacientů trávilo na lůžku více než 50 % dne.

20 II.5 Předchozí chirurgické výkony a radioterapie Chirurgické výkony před zahájením cílené léčby Paliativní radioterapie před zahájením cílené léčby N = 749 1,7% 22,8% Provedený výkon * N % pacientů 0% 25% 50% 75% 100% Nefrektomie ,4 Parciální nefrektomie 13 1,7 Jiný výkon 175 Bez chirurgického výkonu 64 8,5 23,4 * U jednoho pacienta mohlo být provedeno více chirurgických výkonů Je zaznamenáno pouze 64 (8,5%) pacientů bez předchozího chirurgického výkonu. 75,4% Ano (N = 171) Ne (N = 565) Neuvedeno (N = 13)

21 Předchozí chirurgická léčba a radioterapie Nefrektomie, celková nebo částečná, patří mezi standardní léčbu lokalizovaného onemocnění. V závislosti na celkovém stavu pacienta a rozsahu onemocnění má z cytoredukční nebo paliativní nefrektomie prospěch také mnoho pacientů s metastatickým onemocněním (3). U pacientů léčených sorafenibem byla nefrektomie (celková nebo částečná), provedena u 88 % pacientů. 23 % pacientů podstoupilo jiný chirurgický výkon, nejčastěji chirurgickou léčbu metastatického procesu či komplikací vzniklých v souvislosti s metastázami. U 64 (8,5 %) pacientů nebyl proveden žádný chirurgický výkon. Paliativní radioterapie byla podána 23 % pacientů.

22 II.6 Předchozí imunoterapie N = 749 Imunoterapie před zahájením cílené léčby Režim* Zaznamenané režimy Počet pacientů % pacientů 18,7% INF alfa 5-9 MIU - 3x týdně ,7 Atzpodien (IL-2 + INF + FU) ,6 INF alfa MIU + IL-2 10MIU 25 3,3 81,3% IL-2 18 MIU - 3x týdně 8 1,1 Jiný 24 3,2 Ano (N = 609) Ne (N = 140) Neuvedeno 3 0,4 * Pacient mohl absolvovat více různých režimů.

23 Předchozí imunoterapie Základní systémovou modalitou pro léčbu nemocných s metastazujícím karcinomem ledviny byla dlouhou dobu imunoterapie cytokiny (3). Na základě výsledků klinických studií z poslední doby imunoterapie prodlužuje přežití jen u nemocných v dobré prognostické skupině podle MSKCC (8). U 65,7 % pacientů byl podán interferon α, u 13,6 % pacientů byla podána kombinace interleukin 2, interferon α a fluorouracil. U 18,7 % pacientů byla v rámci systémové léčby podána jen cílená léčba.

24 II.7 Předchozí cílená léčba Předchozí cílená léčba Zaznamenané kombinace N = 749 % pacientů 34,2% Bez předchozí léčby 0% 25% 50% 75% 100% 65,8 N=493 Sunitinib v monoterapii 31,8 N=238 65,8% Jiná léčba * 2,4 N=18 Ano (N = 256) Ne (N = 493) * Nejčetnější zaznamenané jiné kombinace předchozí léčby: Sunitinib Everolimus (N=7) Bevacizumab (N=5). Celkem 256 (34,2 %) pacientů má záznam o cílené léčbě předcházející nasazení Sorafenibu. Naopak 493 (65,8 %) pacientů nemá záznam o předchozí cílené léčbě jiným preparátem.

25 II.8 Důvody ukončení předchozí cílené léčby sunitinibem Pacienti předléčeni pouze sunitinibem (N=238) % pacientů 0% 25% 50% 75% 100% Progrese onemocnění Nežádoucí účinek Na přání pacienta Jiný * 2,5 5,5 13,0 79,0 N= 188 N= 31 N= 6 N= 13 * Jiné zaznamenané důvody ukončení léčby: Kompletní remise (N=2) Renální selhání (N=1) 2 roky stac.nález (N=1) Leukopenie (N=1) Otok očí, pruritus kůže (N=1) Dle plánu léčby (N=1) Nesnášenlivost (N=1) Operace postižené nadledvinky (N=1) Plánovaná RFA jater (N=1) Akutní hospitalizace, infekt v píštěli moč. cest do metastáz (N=1) Fraktura, pacientka hospitalizována na ortopedii, následně pro celkový stav znovu nenasazováno (N=1) Rozhodnutí lékaře (N=1)

26 Cílená léčba před podáním sorafenibu Celkem 256 (34,2 %) pacientů má záznam o cílené léčbě předcházející nasazení Sorafenibu. Naopak 493 (65,8 %) pacientů nemá záznam o předchozí cílené léčbě jiným preparátem. Nejčastěji zaznamenaným léčebným schématem bylo podání sorafenibu po sunitinibu (31,8 %) pacientů.

27 II.9 Zahájení léčby sorafenibem Počet pacientů se zahájenou léčbou * N = 749 Zahájení léčby (rok) * Jedná se o průběžné údaje k

28 II.10 Počáteční dávka sorafenibu N = 745* 6,0% 13,3% 3,4% 200 mg (N = 45) 400 mg (N = 99) 600 mg (N=25) 77,3% 800 mg (N = 576) U většiny pacientů (N=576; 77,3 %) byla počáteční dávka sorafenibu 800mg. Druhou nejčastější počáteční dávkou bylo 400mg. * U 4 pacientů není uvedena počáteční dávka.

29 Dávkování sorafenibu Nexavar je registrován ve formě tablet o 200 mg. Doporučená dávka je 400 mg dvakrát denně per os, tedy celková denní dávka 800 mg. Léčba by měla pokračovat kontinuálně do progrese onemocnění případně dokud je pozorován klinický přínos nebo dokud se neobjeví nepřijatelné příznaky toxicity. U většiny pacientů (N=576; 77,3 %) byla počáteční dávka sorafenibu 800mg. Druhou nejčastější počáteční dávkou bylo 400mg.

30 II.11 Stav léčby sorafenibem k datu poslední aktualizace záznamu Stav léčby sorafenibem Důvody ukončení léčby sorafenibem N = 749 N % 12,7% Progrese onemocnění ,4 Nežádoucí účinek ,3 Na přání pacienta 21 3,2 Úmrtí pacienta 15 2,3 87,3% Pacienti s probíhající léčbou Pacienti s ukončenou léčbou N = 95 N = 654 Celkové zhoršení stavu 7 1,1 Kompletní remise 5 0,8 Ztráta pacienta ze sledování 5 0,8 Jiný důvod 40 6,1 Celkem ,0 Celkem 67,4 % pacientů ze všech pacientů s ukončenou léčbou, ukončilo léčbu sorafenibem z důvodu progrese onemocnění.

31 II.12 Délka léčby sorafenibem N = 654 pacientů s ukončenou léčbou Počet pacientů 1) ,7 21,8 16,2 11,7 Průměr Medián 7,0 měsíce 4,9 měsíce 5% - 95% 0,5 21,6 měsíce 1) U 12 pacientů chybělo v záznamech o léčbě alespoň jedno datum zahájení či ukončení léčebné epizody. Délka léčby je tedy známa u 642 pacientů. 10 8,7 5 4,4 5,1 2,3 1,6 1,6 5, Délka léčby (měsíce) a více

32 Ukončení léčby sorafenibem U 95 sledovaných pacientů (12,7 %) léčba sorafenibem stále probíhá (hodnoceno k datu poslední aktualizace), u 654 pacientů (87,3 %) byla léčba ukončena. Nečastějším důvodem ukončení léčby byla u 441 (67,4 %) pacientů progrese onemocnění, v 18,3 % (N=120) případů byla léčba ukončena pro nežádoucí účinek. U pacientů, u kterých byla léčba sorafenibem ukončena, byla průměrná délka léčby sorafenibem 7,0 měsíce (medián 4,9 měsíce).

33 II.13 Nejlepší dosažená odpověď při léčbě sorafenibem Léčebná odpověď u všech pacientů Léčebná odpověď pouze u pacientů s ukončenou léčbou N = 749 N = ,0% 7,5% 1,7% 17,1% 11,8% 6,4% 1,4% 16,2% 29,2% 32,4% 33,5% 30,7% CR N = 13 PR N = 128 CR N = 9 PR N = 106 SD N = 243 PD N = 219 SD N = 201 PD N = 219 Neurčitá N = 90 Neuvedeno N = 56 Neurčitá N = 77 Neuvedeno N = 42

34 Léčebná odpověď při léčbě sorafenibem Přípravek Nexavar je indikován pro léčbu pacientů s pokročilým zhoubným nádorem ledvin, u nichž předchozí léčba založená na interferonu-alfa nebo interleukinu-2 nebyla úspěšná nebo je pro ně nevhodná (7). Od léčby lze především očekávat stabilizaci onemocnění. V klinické studii, na základě které byl přípravek registrován, bylo zaznamenáno 62,0% pacientů s kompletní remisí (CR), parciální remisí (PR) nebo stabilizovaným onemocněním (SD) po dobu alespoň dvou cyklů (6). U pacientů zařazených do databáze RENIS, u kterých byla léčba sorafenibem ukončena (N=654), byla odpověď na léčbu zaznamenána u 48,3% pacientů (CR=1,4 %, PR=16,2 %, SD=30,7 %). U 9 pacientů (1,4 %) došlo ke kompletní remisi. Progrese onemocnění byla nejlepší léčebnou odpovědí u 33,5 % pacientů s již ukončenou léčbou, u 18,2 % pacientů nebylo možno léčebnou odpověď jednoznačně zhodnotit, nebo není uvedena.

35 II.14 Stav pacientů při poslední kontrole N = ,6% 47,0% Umřel(a) (N = 352) Žije (N=288) 38,5% Neznámo (N=109)

36 II.15 Nežádoucí účinky během léčby sorafenibem N = 749 Výskyt nežádoucích účinků 49,3% Nežádoucí účinek 1) % pacientů s nezávažným účinkem % pacientů se závažným účinkem Kožní 24,3 % 6,0 % Gastrointestinální 16,2 % 3,9 % 15,6% 35,1% Kardiovaskulární 3,5 % 2,4 % Hematologická 2,1 % 1,1 % Neurologická 1,9 % 0,5 % Metabolická 1,3 % 1,7 % Léčba bez nežádoucích účinků N = 369 Výskyt pouze nezávažného nežádoucího účinku N = 263 Výskyt závažného nežádoucího účinku N = 117 Dýchací 1,3 % 0,3 % Hypertenze 1,2 % 0,1 % Muskuloskeletární 1,1 % 0,5 % Únava 1,1 % 0,3 % Jiný 3,9 % 1,3 % U 94,1 % ze všech nežádoucích účinků je zaznamenána možná souvislost s léčbou sorafenibem. 1) Každý pacient může mít více typů nežádoucích účinků. Stejně tak pacient může mít záznam jak o závažné tak i nezávažné příhodě daného typu.

37 Bezpečnost sorafenibu U všech pacientů zařazených do databáze RENIS byly pečlivě sledovány nežádoucí účinky všech přípravků. Nežádoucí účinek byl zaznamenán u 380 (50,7 %) pacientů léčených sorafenibem. Nicméně závažný nežádoucí účinek se vyskytl u 117 (15,6 %) pacientů. U těchto 117 pacientů se vyskytlo celkem 143 závažných nežádoucích účinků, z nichž u 132 je zaznamenána možná souvislost s léčbou sorafenibem. U 18 pacientů byl zaznamenán závažný život ohrožující nežádoucí účinek s možnou souvislostí s léčbou sorafenibem. Byly zaznamenány tyto kombinace nežádoucích účinků: - průjem grade III (N=1) - dehydratace (N=1) - delirantní stav (N=1) - kolaps, septický stav při infektu HCD +DCD (N=1) - exantém makulopapulozní generalizovaný, stomatitis (N=1) - masivní krvácení do GIT, provedena chemoembolizace (N=1) - hypekalcémie, dehydratace (N=1) - skvrnitý, zarudlý exantém, dušnost, zimnice (N=1) - stenokardie, stomatitis (N=1) - bilat. kard. nedostatečnost, stenosa 2 tepen, těžká dysfunkce LK -EF 28% (N=1) - anemizace Hb 7,8; trombocytosa; nárůst urey a kreatininu (N=1) - krvácení z dutiny ústní; celková sešlost (N=1) - celkové zhoršení stavu (N=1) - netransmurální IM (N=1) - Akutní renální insufiscience (N=1) - kardiální dekomp. se známkami kardiálního selhání (N=1) - zhoršení kožní reakce, exfoliace (N=1) - hemoptýza (N=1)

38 II.16 Celkové přežití od data zahájení léčby sorafenibem 1,0 0,8 Celkové přežití Počet pacientů 749 Medián OS (95% IS) 21,2 měsíce (18,2; 24,1) 0,6 0,4 Celkové přežití (%, 95% IS) 1leté přežití 68,6 (65,0; 72,2) 0,2 2leté přežití 47,0 (42,6; 51,3) 0, Přežití pacientů bylo hodnoceno metodikou podle Kaplana-Meiera. Čas (měsíce)

39 II.17 Přežití bez známek progrese od data zahájení léčby sorafenibem Doba do progrese je počítána od data zahájení léčby sorafenibem do 1. zaznamenané progrese onemocnění bez ohledu na aktuálně nasazený preparát u pacienta. V případě, že během sledování pacienta nebyla zaznamenána progrese onemocnění je pacient cenzorován k datu poslední informace o pacientovi. 1,0 0,8 Celkové přežití Počet pacientů 749 Medián PFS (95% IS) 7,3 měsíce (6,5; 8,1) 0,6 0,4 0,2 (%, 95% IS) 6měsíční přežití bez progrese 56,0 (52,4; 59,7) 1leté přežití bez progrese 34,2 (30,6; 37,8) 2leté přežití bez progrese 15,9 (12,8; 18,9) 0, Čas (měsíce) Přežití pacientů bylo hodnoceno metodikou podle Kaplana-Meiera.

40 Medián celkového přežití a přežití bez progrese V klinické studii fáze 3, která byla základem pro registraci tohoto léčiva v této indikaci, byl zaznamenán medián OS 19,3 měsíce (vs. 15,9 měsíců při léčbě placebem) (6). Medián celkového přežití od zahájení léčby sorafenibem u pacientů z databáze RENIS je 21,2 měsíce (18,2; 24,1). Medián doby do progrese je 7,3 měsíce (6,5; 8,1).

41 Diskuze a závěr Bezpečnost přípravku sorafenib je srovnatelná s výsledky registrační studie. Léčba je pacienty dobře snášena, pokud se nežádoucí účinky objeví, jsou obecně dobře zvladatelné. Závažný nežádoucí účinek se vyskytl u 15,6% pacientů. U 1,7 % pacientů byla zaznamenána kompletní remise, u 17,1 % byla zaznamenána parciální remise, u 32,4 % došlo ke stabilizaci onemocnění. Medián celkového přežití od zahájení léčby sorafenibem u pacientů z databáze RENIS je 21,2 měsíce (18,2; 24,1).

42 Použitá literatura 1. Dušek, L., Mužík, J., Babjuk, M., Pavlík, T., Koptíková, J., Májek, O., Fínek, J., Petruželka, L. (2009). Přehled epidemiologie urologických malignit v České republice. In Konsenzuální doporučené postupy v uroonkologii. Praha: Galén. ISBN Institute of Biostatistics and Analyses. C64 - ZN ledviny mimo pánvičku. Nádory ledvin - Epidemiologie a populační data ČR. (n.d.). Retrieved from 3. National Comprehensive Cancer Network. NCCN Clinical Practice Guidelines in Oncology. V Available at: Accessed May 7, Escudier, B., & Kataja, V. (2010). Renal cell carcinoma: ESMO clinical practice guidelines for diagnosis, treatment and follow-up. Annals of Oncology, 21(SUPPL. 5), v137-v Escudier B, Szczylik C, Eisen T, et al; for the BAY TARGETs Clinical Trial Group. Randomized phase III trial of sorafenib (BA ) an oral multi-kinase inhibitor in patients with advanced RCC. Presentation: 41st ASCO Annual Meeting; May 13-17, 2005; Orlando, FL Escudier B, Eisen T, Stadler WM, et al, for the TARGET Study Group. Sorafenib in advanced clear-cell renal-cell carcinoma. N Engl J Med. 2007;356: Nexavar 200mg film-coated tablets. Summary of Product Characteristics (Updated on 13/05/2011). Retrieved from 8. Negrier, S., Perol, D., Ravaud, A., Chevreau, C., Bay, J. -., Delva, R., et al. (2007). Medroxyprogesterone, interferon alfa-2a, interleukin 2, or combination of both cytokines in patients with metastatic renal carcinoma of intermediate prognosis: Results of a randomized controlled trial. Cancer, 110(11),