KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE

Transkript

1 24 POSLEDNÍ STRANA KSM vydal: Z AKCÍ KSM * PROTI FAŠISMU * EVROPSKÉ SOCIÁLNÍ FÓRUM * VOLEBNÍ KAMPA * ZPRÁVA BIS * PRIVATI- ZACE AERO * STUDENTSKÉ BRIGÁDY * KRIZE V OBUV- NICTVÍ * DOSTIHY * SJEZD SDAJ * O EVROPSKÉ UNII * INFORMACE O KUB * PUBLIC ENEMY * STÁVKA V OPELU *INDYMEDIA * CHUMBAWAMBA * KULTURA... K. Marx, B. Engels: Manifest komunistické strany (20), K. Marx, B. Engels: Manifest komunistické strany - anglicky (20), H. H. Holz: Porážka a budoucnost socialismu (30), W. Denayer, P. Sorensen: Uprodukujeme se k smrti (30), V. I. Lenin: Velká iniciativa (10), B. Engels: Vývoj socialismu od utopie k vd (20), N. Chomsky: Kontrola médií - velkolepý úspch propagandy (20), P. Skála: Dialogy I - Pravá tvá L. D. Trockého (10), K. Marx: Dopis Annnkovovi (10), Protidrogové zákony - pravdy a lži (30), Stedoeské vzdlávání - podkladová skripta (30), STOP MMF! - Mrtví živí globalizaci (30), L. Šulda: Ekonomický vývoj Kuby ve 20. století (30), L. Šulda: Dialogy II - Stalin - jeho život a iny (10), OPH: Násilí a porušování zákon P R bhem protest proti MMF a SB (20), M. Kraja: Paížská komuna (10), Tídy a tídní struktura ve spolenosti - skripta (10), K. Gottwald: První parlamentní e (10), V. Hudeek: Historie Ku-klux-klanu I (10), Imperialistická globalizace a svtový revoluní proces (10), S. Alexejev: Píbhy s djin sovtského státu (10), Kol:Terorismus kontra státní terorismus USA (10), Kol: Dopady embarga na Irák (10), E. Guevara: Socialismus a lovk na Kub (10) a další. ZA ANTIIMPERIALISTICKOU SOLIDARITU, MÍR A PÁTELSTVÍ ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE RONÍK 10 LISTOPAD 2004 KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE Politických vz 9, Praha 1 Ústední kancelá : II. patro, dvee. 99 Tel: , , Mobil: Fax: ksm@ksm.cz Úet: EBANKA /2400 ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE Zaregistrováno MK R E 7952 * vyšlo * další íslo vyjde Poet výtisk: 500 Šéfredaktor: Milan Kraja Redakní rada: LŠU, MKR, ZST, PSK Redakce ne vždy souhlasí s názory mimoredakních autor

2 2 ZE ŽIVOTA ORGANIZACE KULTURA let po listopadu 1989 Mezinárodní schze Teoreticko-politická konference s mezinárodní úastí vnovaná 15. výroí listopadu 1989 se uskutení 13. listopadu od 9:00 na ÚV KSM. Poádá OV KSM Praha 1, OV KSM Praha - Východ a Komunistický svaz mládeže prosince se v Praze koná schze Výboru pro Evropu a Severní Ameriku Svtové federace demokratické mládeže a Evropská pípravná schze XVI. Svtového festivalu mládeže a studentstva. LLL 2005 Jako každý rok, i letos organizuje KSM eskou výpravu na Lenin-Liebknecht- Luxemburg víkend v Berlín, který je zakonen mnohatisícovou demo. K úasti na pipravovaných akcích se mžete pihlásit na u: ksm@ksm.cz, telefonních íslech: , , nebo na adrese: KSM, Politických vz 9, Praha, kde získáte i bližší informace! Filmoklub KSM Praha 30. listopadu bude na programu hodn diskutovaný snímek film Hitler zrození zla. ekáme Vás v na UV KSM. Vstup volný. Celopražské setkání Celopražské setkání mladých komunist se uskutení 27. listopadu v budov ÚV KSM od 9 hodin Nabídka triek Trika Komunistického svazu mládeže s obrázkem latino-amerického revolucionáe Ernesta Che Guevary mžete na centrální adrese KSM výhodn zakoupit za 100 K. erný potisk na bílém nebo erveném triku. K dispozici jsou rzné velikosti. V pípad dodání poštou iní poštovné 30 K. vých skladeb. V polovin devadesátých let se Public Enemy uchýlili do ústraní. Na jae 1998 nastal velký návrat, když Public Enemy uvedli nejprve kompilaci "Bring the Noise 2000, Vol. 1" a o msíc pozdji soundtrack "He Got Game" ke stejnojmennému filmu Spikea Lee. Soundtrack, považovaný spíše za plnohodnotné album, zaznamenal nejlepší recenze od Apocalypse 91. Pedposlední album "There's a Poison Goin on..." z roku 1999, vydané u Atomic Pop, si mohli posluchai poídit na Internetu ve formátu MP3 dokonce díve, než na tradiních zvukových nosiích. Biografie Public Enemy, stejn jako eseje a proslovy Chucka D k rzným aktuálním kauzám by vydala na solidní brožuru. Po vydání alba Revolverlution r (sms nových track, remix a živých nahrávek ) se skupina dostal do sporu s hudební stanicí MTV. MTV odmítla vysílat jejich klip k pilotnímu singlu Gotta give the peeps what they need. Nepijatelnou byla pro MTV v klipu výzva Free Mumia volající po osvobození Mumia Abu-Jamala. Tento ernošský komunistický noviná proslul zejména na pelomu 70. a 80. let Tak jsme se opt dokali, ve tvrtek opt vystoupí v Praze v klubu Roxy, Školská 28, Praha 1, britská levicovanarchistická kapela Chumbawamba. Použil-li jsem v souvislosti se skupinou Chumbawamba slovo "anarchistický" a "levicový", rozhodn se nejedná o pehmat ani nepochopení. Pro britskou Chumbawambu, která vznikla v osmdesátých letech v období siln konzervativní vlády Margharet Thatcherové, byly zmiované pojmy od poátku silným hnacím motorem a pravdpodobn jedním z hlavních dvod samotné její existence. lenové nebyli vybíráni na základ instrumentálních dovedností, rozhodujícím kritériem byly vzájemné sympatie podmínné i sdíleným odporem ke státním orgánm a politické reprezentaci jako takové. Použít místo výrazu "skupina" slovo "komuna" by tehdejší situaci vystihlo stejn dobe. 20. století reportážemi o policejní brutalit ve Spojených státech a následn byl v r odsouzen k smrti za údajnou vraždu policisty. Podle názoru mnohých byl celý pípad zmanipulován a proto pokrokové organizace volají opakovan po pezkoumání soudního rozsudku. K tmto požadavkm se pidali i Public Enemy a práv píliš politickým podtextem odvodnila mluví MTV stažení jejich písniky z vysílání. Chuck D ke sporu mimo jiného ekl: Toto rozhodnutí není zameno proti kvalit našeho klipu, nkomu prost vadí, že upozorujeme na zjevnou nespravedlnost. Akoliv má MTV nejen v americké hudební branži dlouhé prsty, v tomto pípad jejich zákaz nic nedokázal, singl dobyl na rádiích Top10 a album Revolverlution se bhem celé mediální pestelky prodávalo stále lépe. Od zaátku letošního roku dostal Chuck další šanci ukázat, že si za svými názory stojí. Den ped udílením americké Grammy, na které byli Public Enemy také nominováni, pebírali Cenu zakladatel v anket Rock The Vote. Ve svém projevu po pevzetí ceny odhalil Chuck organizátory následující den se konající Chumbawamba opt v Praze V roce 1986 Chumbawamba vydala svj první singl pojmenovaný Revolution, který se vzáptí ocitl v ele nezávislé hitparády. Zbytek osmdesátých let i první alba se pak nesly v duchu melodického punkrocku, který byl na zaátku devadesátých let výraznji ovlivnn tanení subkulturou, ale i popem. Skupina se totiž rozhodla piklonit ásten k popu tak, aby se její texty dostaly k co nejširší vrstv poslucha. Pelomové v tomto ohledu je album Tubthumper z roku 1997, kde skupina dovedla rafinovan subverzivní sms hudební popové pijatelnosti a textové radikálnosti k dokonalosti. V roce 2002 spatilo svtlo svta album Readymades a nynjší Chumbawamba, krom toho, že se siln protiválen angažuje a na svém webu pipomíná dávné stávky horník a další levicové aktivity, vytáhla se zbrusu novou deskou. Jmenuje se Un a podle kapely je nepodobná emukoli z pedchozí produkce kapely. Grammy, že všem nominovaným zakázali v dkovné ei zmiovat válku v Iráku. Poté poprosil poslucha- e: Prosím, eknte nkdo našemu prezidentovi, že musí naslouchat zbytku svta. Posléze ve svém noním vystoupení zahrál písniku Son Of Bush, ve kterém na klauna v masce G. W. Buse ukazoval se slovy: Vidíte toho zasranýho chlapa? Ukradl prezidentský úad! K píležitosti zaátku olympijských her natoili Rappei Chuck D i Flavor Flav novou skladbu "MKLVFKWR (Make Love, Fucking War)". Politické texty hraje kapela Public Enemy od poátku svého hudebního psobení. V porovnání s adou následovník, u nichž došlo pod vlivem popularity a sociální korupce k postupnému obroušení názorových hran, Public Enemy necouvli a odolali lákavému pozlátku showbusinessu. Skupina Public Enemy tak pomáhala utváet nemalou ást hiphopové scény, snažili a snaží se tlumit její komerní ráz a dosažených úspch rozhodn nedosáhli podlézáním a i pes velký tlak (nejen bushovského) imperialistického aparátu neohnuli hbet ani hudebn ani lidsky. Petr Skála Toto album vznikalo zvláštn nahrávalo se na minidisk bhem pobytu kapely v Latinské Americe. Tematicky se pohybuje od masakru v Columbine (jednalo se o masakr, kdy v roce 1999 studenti na americké stední škole Columbine zastelili 15 lidí, vetn sebe) po nepokoje v Zimbabwe a Bolívii. Pilotní vc "On ebay" už boduje v hitparádách. -LŠU-

3 22 KULTURA ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 3 dujícího)? K emu mi jsou data konání rzných akcí, když se o nich dozvím až po tom, co probhly. Nestálo by za to dlat Mladou Pravdu s pedstihem, vážená redakní rado? Nejvlivnjší a nejkontroverznjší rapová parta všech dob. Od základu pepsali pravidla hip-hopu. Jejich desky po dlouhá léta zásadním zpsobem ovlivují hip-hopovou komunitu po celém svt a postupn se promnili v idoly erné i bílé mládeže. Hiphopová skupina Public Enemy vznikla poátkem 80. let. Bhem roku 1984 zaali Chuck D s Hankem Shockleem mixovat své vlastní demonahrávky. Jedna z nich, "Public Enemy No. 1", dala kapele také název. V té dob byla její vystoupení ním zcela nevídaným. Inspirováni Run-D.M.C. a Boogie Down Productions, zaali svému publiku pinášet hudebn a politicky revoluní hardcore rap. Mocný a podmanivý vokál vedoucího rappera Chucka D, Flavorv hravý doprovod, nápaditá hudební produkce týmu The Bomb Squad, provokativní klipy a grafika alb, psobivý jevištní projev a zejména texty s nesmlouvav radikálním obsahem to jsou hlavní rysy stylu, díky nmuž byli Public Enemy vždy jasn odlišitelní od ostatních interpret. Tvorba skupiny byla od poátku urována politickými postoji jejích len, vnuje se dležitým spoleenským a ekonomickým problémm, zejména tm, které Ml bych toho víc, ale už tak zaberu píliš místa. Doufám, že tento lánek bude opravdu brán jen jako píspvek do obecné diskuse, protože si uvdomuji, že si tohle téma PUBLIC ENEMY Aneb Kdož sú erní bojovníci zaslouží daleko rozsáhlejší práci i z mé strany. Pokud jsem se snad nkoho dotknul nebo má nkdo jiný názor, oekávám jeho reakci. V. Hudeek sužují ernou komunitu. Své vyhranné levicové názory dokázali lenové kapely protlait a celkem rychle se stali neoficiálním mluvím newyorkské ernošské komunity pozvedávali její uvdomní a apelovali na svdomí. Ke slovu se dostaly pednášky, happeningy, workshopy a osvtová innost. Debutové album "Yo! Bum Rush the Show" bylo uvedeno v roce Druhé album skupiny It takes a nation of millions to hold us back z roku 1988 již otáslo celým New Yorkem i znanou ástí Spojených stát. V loském roce dokonce vyhráli anketu hiphopového magazínu Vibe. leny Public Enemy jsou: Chuck D, vlastním jménem Carleton Ridenhour pezdívaný Architekt, mozek a mluví kapely, který si neodpustí jedinou možnost mluvit v zájmu erného etnika v USA. Jako zakladatel skupiny je práv Chuck tím, kdo nejvíc provokuje americké autority a povzbuzuje utiskované ernochy. Další lenové kapely Hank Shocklee a Bill Stephenym poskytují Chuckovi potebnou podporu. Práv debaty mezi nimi vedly ke vzniku skupiny. Nedílnou souástí Public Enemy jsou dále DJ Terminátor X a Lavor Flav, pezdívaný Duracell, neúnavný taneník zajiš ující souasn zábavu na pódiu. Nakonec nemžeme vynechat Profesora Griffa s jeho ostrými projevy a nekompromisním postojem k buržoazním médiím a sionismu. Jak narstal jejich význam, za- ali na sebe Public Enemy upozorovat stále kontroverznjším chováním. Mnoho kritik projevovalo nespokojenost s inklinací k leaderovi hnutí Black Muslim Louisi Farrakhanovi (v textu "Bring the Noise"). Útoky na Elvise Presleyho a Johna Waynea zpsobila rozruch rovnž píse "Fight the Power" (z alba "Fear of a Black Planet"), která se stala ústední skladbou kontroverzního filmu režiséra Spikea Lee z roku 1989 "Do the Right Thing". To vše ale zastínil Professor Griff. Už díve pronášel na jevišti antisionistické poznámky, rozhovorem pro Washington Times, v nmž prohlásil, že "Židé jsou odpovdní za vtšinu zla, které se šíí po celém svt," však zpsobil velké pobouení. Další album (první bez Griffovy úasti) "Fear of a Black Planet" pišlo za nadšených recenzí na jae roku V roce 1991 Public Enemy ohromili rapovou a hard rockovou komunitu koncertním turné se Sisters of Mercy, Gang of Four a Warrior Soul. Pedehrou k oekávanému tvrtému albu bylo turné s trash metalovým souborem Anthrax. Ústedním bodem nového alba "Apocalypse 91 The Enemy Strikes Black" se stala dívjší skladba "Bring the Noiz"e, petvoená práv s Anthraxem. Deska, oslavující hrdost erných, byla kritikou pijata neoby- ejn pozitivn, a pro kapelu znamenala vrchol kariéry. Koncem února 1992 bylo na 11. roníku Black Music & Media Award pedáno skupin nejvyšší ocenní Chairman Award. Kapela podnikla turné Zoo s irskými U2 a na podzim vydala kompilaci "Greatest Misses", složenou ásten z remix a ásten ze zcela no- NATO vzniklo jako seskupení pedevším západoevropských zemí pod kontrolou Spojených stát amerických, jehož hlavním úkolem bylo stát se vojenskou hrozbou zemím východního bloku i rozvojového svta. Jeho dalším, nemén dležitým úkolem, byla ochrana vládnoucích tíd na Západ ped obany vlastních zemí NATO. Proto, když se napíklad rozhodli pracující a mládež vzít v roce 1968 ve Francii své osudy do vlastních rukou, chystal tehdy uprchnuvší prezident de Gaulle na americké základn NATO v nmeckém Baden Badenu vojenskou intervenci Severoatlantického paktu do své zem. Z oficiální propagandy slýcháváme, že prioritou pro NATO je udržování a rozšiování demokracie. To je ale neskutené pokrytectví. Vždy lenem NATO je napíklad i Turecko, které je povstné dlouhým seznamem porušování lidských práv, mu- ením a masakry vz a vyvražováním etnických a národnostních menšin. Práv Turecko vyvolalo nap. ozbrojený konflikt s dalším lenským státem, eckem, a dodnes okupuje Komunistický svaz mládeže (KSM) oste protestuje proti ped nkolika dny zveejnné oficiální výroní zpráv Bezpenostní informaní služby za r. 2003, ve které je zaazen mezi extremistickou levici. KSM je pitom obanským sdružením registrovaným Ministerstvem vnitra R a tudíž psobí programem i inností pln v rámci zákon R. Toto vnímají mladí komunisté jako další krok ke fašizaci dnešní spolenosti, jako další pokus o okleš ování našich práv a svobod, jako útok na svou organizaci, ale pedevším jako útok na Komunistickou stranu ech a Moravy a komunistické hnutí vbec. Jedná se tak, dle našeho názoru, o další pokus o ostrakizaci komunistického hnutí vedoucí až k zákazu komunistické strany. Ve zpráv BIS je dále uvedeno Z POLITICKÉHO PROGRAMU KSM: Proti válkám a militarismu - proti NATO ást území Kypru. leny NATO bylo také Salazarovo fašistické Portugalsko a také ecko za vlády erných plukovník. lenským státem NATO je i Velká Británie, která teroristickými metodami potlauje svobodu v Severním Irsku. Agrese NATO proti Jugoslávii jasn ukázala skutenou povahu NATO. Prvoadými cíly pro NATO tehdy nebyla vojska Miloševi- ova režimu, ale infrastruktura, tj. továrny, cesty a mosty, civilisté (vetn dtí). To, spolen s vojenskou okupací nkterých strategických ástí bývalé Jugoslávie, zpsobilo dodnes trvající hlubokou politickou, spoleenskou a vojenskou krizi celého regionu. KSM proto usiluje o: Vystoupení eské republiky z NATO! Zrušení NATO jako reliktu studené války! Neprodlené ukonení všech zahraniních vojenských misí, kterých se eská republika úastní! Okamžité stažení vojsk Spojených stát, Velké Británie a jejich V prbhu minulého roku byl mezi nkterými skupinami vycházejícími z marx-leninské ideologie zaznamenán uritý píklon k radikálním tendencím. Píkladem mohou být zejména mladí lidé z KSM, kteí zastávají vtšinou rigidní ideologické postoje. V jejich prostedí vznikly veejn publikované apely ke zvýšení revolunosti KSM. KSM se chápe jako souást komunistického hnutí a proto považuje právo na vlastní názory a postoje v rámci tohoto hnutí za naprosto legitimní. BIS ve své správ dále uvádí: V zájmu vtší akceschopnosti komunistického hnutí mj. požadují sjednocení parlamentní KSM, Štpánovy Komunistické strany eskoslovenska a Zifákovy Komunistické strany eskoslovenska-eskoslovenské strany práce. KSM objektivn usiluje o spojenc z Afghánistánu, Iráku a dalších okupovaných zemí. Trestn právní pezkoumání osob, které R zatáhly do NATO a jejich úasti na všech aktivitách NATO! Konec tolerance státního terorismu! Konec tolerance zloin proti míru a proti lidskosti! STANOVISKO KSM K VÝRONÍ ZPRÁV BEZPENOSTNÍ INFORMANÍ SLUŽBY ZA ROK 2003 sjednocení komunistického hnutí v eské republice. Nikdy však z jeho ad výzva ke slouení uvedených subjekt nezaznla. Musíme se proto pozastavit nad tím, zda má BIS v adách komunistického hnutí tak neschopné agenty nebo dezinformuje zámrn s cílem vyvolat rozpory mezi KSM a KSM. Komunistická mládež vždy jasn deklarovala a deklaruje, že KSM byla, je a bude jejich nejbližším spojencem, se kterým ji pojí nejen spolené cíle, ale i vzájemná spolupráce a podpora.

4 4 Dne 24. záí 2004 se v Perov konal 1. roník turnaje v kuželkách o pohár pedsedy KSM Perov. Zúastnilo se 9 dvoulenných družstev. Akce se konala na perovské šesti dráhové kuželn. Souboj o nejlepší dvojici záí 2004 byli nkteí lenové Komunistického svazu mládeže klubu Dín leny okresní delegace KSM, která se zúastnila oslav 60. výroí SNP v Banské Bystrici. Tídenní návštva Slovenska byla ovšem nejen výrazem trvajícího bratrství mezi echy a Slováky, které hranice, umle spuštná skupinami kariéristických elit, nemže nikdy rozbít. Úast na ZE ŽIVOTA ORGANIZACE Kuželkový turnaj trval 1. hodinu (po které se mnozí druhý den ráno, nemohli postavit na nohy). Turnaje se zúastnili lenové KSM, KSM a sympatizanti. Turnaj vyhrál pedseda OV KSM Perov s. Smekal se s. Bradou. Tým KSM Návštva Slovenska skonil na 2. míst. Turnaj se setkal s velmi kladným ohlasem a všichni se již tší na píští roník. Petr Bulko, KSM Perov oslavách byla totiž také spojena s prohloubením družby se slovenským okresem KSS Rožumberok a s nmeckým okresem Pirna, jehož pedstavitelé pijeli taky. Krom podntných besed o postavení komunistických stran v té které zemi, diskuzi o zdokonalování stranické práce a o prohloubení vzájemné internacionální spolupráce pro nás byl pipraven ješt bohatý kulturní program. Jeho sou- ástí byla napíklad návštva Liptovského muzea, prohlídka Galerie Ludvíka Fullu a skanzenu Vlkovec. Spolen s poslancem Evropského parlamentu za KSM Kohlíkem jsem také za eské komunisty položila vnec k pomníku Matky partyzána. HKO, KSM Dín Komunistická mládež aktivn podporuje KSM ekají nás v nejbližších týdnech volby. Do krajských zastupitelstev i do tetiny Senátu. První volební období ukázalo, jak dležité je mít pi pravomocech kraj silnou pozici levice. Také Senát, souasná reakní pojistka pravicové politiky, z kterého vychází jeden protilidový návrh za druhým (školné, vyznamenání Mašín), nutn potebuje zásadní transformaci, pokud se ho nepodaí zrušit -), která mnohem vtší zastoupení komunist pímo vyžaduje. lenové KSM se proto aktivn zapojují do pedvolební kampan KSM. Nejen samotnou úastní na ad mítink a diskusí, nejen vylepováním plakát a rozdáváním propaganích materiál, ale také vlastními samolepkami a letáky, diskusemi, akcemi a dokonce i pomocí vlastních radiovoz. Volte KSM i vy a doporute to svým spolužákm a kolegm! Zdenk Štefek 3. EVROPSKÉ SOCIÁLNÍ FÓRUM V LONDÝN V Londýn se uskutenilo íjna 2004 již III. Evropské sociální fórum. Jako na pedešlých fórech ani zde nemohla delegace z eské republiky chybt. Historie Poátek antiglobalizaního, i spíše alterglobalizaního hnutí vidí mnozí již v protestech proti válce ve Vietnamu, nicmén mohutný rozmach nastal teprve po rozpadu východního bloku a nové agresivní hospodáské a vojenské politice již nikým neohrožovaných imperialistických velmocí. Toto hnutí se z poátku soustedilo na protesty proti institucím, které rostoucí bídu, hlad, nemoci, války, ekologickou devastaci zpsobovaly, tedy proti MMF, SB, WTO, G8 a ad dalších. Všichni si ješt pamatujeme Seattle, pamatujeme si i protesty proti MMF v Praze ped nkolika lety. Protesty byly asto doprovázeny alternativními fóry, kde se hledala ešení problém svta z pozice dolních 90% obyvatel naší planety. A od tchto fór již nebylo daleko k myšlence sociálních fór. Nejprve svtových (brazilské Porto Allegre v roce 2001), poté lokálnjších. První Evropské sociální fórum se konalo již v roce 2002 v italské Florencii a úastnilo se ho okolo 60 tisíc lidí z ady sociálních hnutí, NGO atd. z celé Evropy. Z tohoto fóra, které navazovalo na 1. Svtové sociální fórum vzešla výzva k protiválené demonstraci proti válce, kdy se 15. února 2003 pes 20 milion lidí po celém svt vyjádilo proti pipravované válce v Iráku. 2. evropské sociální DISKUSE PRÁCE S MLÁDEŽÍ Pedem svého lánku bych rád upozornil, že mi nejde o kritiku lánku se stejným tématem v MP z íjna 2004 (Nkteré aspekty práce KSM mezi mládeží, JKA), by s ním v mnohém nesouhlasím. Tento lánek je spíš píspvkem do diskuse. V mládežnických organizacích jsem se pohyboval pomrn dlouhou dobu a ped njakým asem jsem zmnil prostedí. Jsem te pracující mládežník mimo dosah vtšiny mládežnických organizací a mám tedy možnost se na danou problematiku podívat i ze strany tch, na které se snažíme psobit. Pokud chceme být úspšní pi práci s mládeží, pak ji pedevším nemžeme dlit na nkolik skupin a podle toho urovat zpsob vedení kampaní nebo propagace. Podle m je to zásadní chyba. Veškeré propaganí nebo cílené kampan je teba vést ve velmi obecné rovin: sdlení našeho názoru, návrhy ešení, možnost zapojení atd. Až potom mžeme mladé dlit, a to na ty, kteí jsou ochotní se s námi bavit a na ty, kteí nejsou. S tmi, kteí se s vámi baví už se dá pracovat podle jejich konkrétních názor, koen a ochoty. Nemžeme pedem ztratit o nkoho zájem jen proto, že na první dojem patí mezi zlatou mládež. Druhou velmi dležitou vcí je pomrn asto zmiované oddémonizování komunist a týká se pedevším tch, kteí nejsou ochotni se s vámi bavit už proto, že se hlásíte ke komunismu. Obávám se ale, že nejastji formulaci oddémonizování komunist používají práv ti, kteí mají nejvtší zásluhu na tom, že jsou komunisté (a hlavn mladí komunisté) mládeží považováni za démony. Pokud nechceme být démony, musíme používat víc obecné než spisovné eštiny, pi kontaktu s veejností zahodit zastaralý ideologický slovník a vyvarovat se ist heslovitého vyjadování pi propagaci. V této souvislosti je ješt velmi dležité nauit se trplivosti - nemžeme totiž jen tak vrazit mezi naše vrstevníky a zaít jim vysvtlovat o co usilujeme. Je nutné si s každým nejdív obecn popovídat jeho jazykem v jeho prostedí - stát se pro nj lidsky pijatelným - než s ním zaneme mluvit o politice. V tom se s JKA shodujeme. Další dležitou otázkou je zam- ení naší práce na urité skupiny mládeže a tady budu skuten kritizovat výše zmínný lánek, jehož autorem je JKA. Já osobn si myslím, že mnohem praktitjší je práce s mládeží na vyšších stupních stedních škol, na vysokých školách a s mládeží, která už je v plném životním kolotoi (práce, rodina ), než psobení na dti a pubertální mládež. Tím nechci nijak vyluovat práci s dtmi z innosti mládežnické organizace, naopak. Ale z ideového hlediska tím psobíme pedevším na jejich rodie a ne na n. Te pijde ta kritika: nelíbí se mi totiž nkteré názory související s pedešlou otázkou, které se vyskytly práv v jmenovaném lánku. Vty jako: Podstatné je nenechat dospívající dti a mládež vlivu médií, pravicových rodi, uitel, kolektivu. nebo Zde lze využít i vzpoury, kterou nkteré typy v pubert procházejí, jejich negativismus - proti rodim, establishmentu aj. mi zavání a zdrazuji, že pouze zavání, fašismem (omlouvám se za tak brutální výraz, ale nenašel jsem nic výstižnjšího). Je podstatné NECHAT dospívající dti a mládež vlivu jejich normálního okolí, zvláš jejich rodi a školy, aby se vyvíjeli normálním zpsobem a ideové i politické otázky jim vysvtlovat až v dob, kdy z toho budou mít rozum, to znamená nejdív na stední škole. Nemžeme se chovat jako rzné náckovské nebo nkteré radikální anarchistické organizace a zneužívat pubertální vzpouru vi autoritám. Tím dosáhneme akorát tak toho, že se k nám takoví mladí pidají, ale nebudou píliš názorov aktivní, protože to udlají jenom na truc rodin i systému, asem se z toho vyspí a budou z nich další apolitití otroci systému. Lepší by bylo psobit na odrostlejší mládež, která je schopná rozumn uvažovat, i když tím podstupujeme riziko, že z nich nebudou aktivisté, ale pouzí pemýšliví jedinci. Vždycky bude lepší mít pemýšlivé jedince než pubertální masu vzbouenc. Poslední o em se chci zmínit, je forma psobení na mládež. Tady 21 nám moderní komunikaní svt poskytuje širokou škálu možností, které ani nemá cenu vyjmenovávat, protože o nich všichni víme. Tady souhlasím s JKA, že je dležité modernizovat veškeré fungující prostedky psobení na mládež a njaké nové neotelé nápady pidat. Zvláš se mi líbí návrh na rudý komiks, manga nebo poítaové hry, ale bude myslím problém sehnat nkoho schopného vyrobit v tchto oblastech výtvor dostaující kvality. Modernizovat je ale poteba pedevším psanou formu kontaktu - texty, a už na letácích, internetu nebo v MP by mly být nejen tivé, ale pokud je to možné, tak i zábavné a mlo by se objevovat i více odleh- ujících témat (mladí umí ocenit hlavn to, když si nkdo umí dlat srandu sám ze sebe). Zmínil jsem Mladou Pravdu. Tady je teba se definitivn rozhodnout, ím má být Mladá Pravda: vnitním zpravodajem KSM nebo asopisem pro kontakt s veejností. Pokud chceme prostednictvím MP psobit na veejnost, pak se musí konen zkvalitnit. Te nemyslím jenom grafickou stránku vci, ale hlavn pravopis a distribuci. Chápu, že ani jedno není tak jednoduché, jak se zdá, ale napíklad nkteré hrubé pravopisné chyby, které se v MP objevují, opraví i kontrola pravopisu v programu Microsoft Word, která má ikonu pímo ve standardním panelu nástroj. S distribucí je to kapku složitjší. Moc dobe si vzpomínám, jak tžké bylo sehnat lidi jenom na naskládání MP do obálek a to je Praha na leny nejbohatší. Vždycky ale bylo pár lidí, kteí se v kancelái objevovali astji a když už tam byli, tak aspo ást distribuce udlali. A zvládalo se to vtšinou jen s minimálním zpoždním. Vím, že se ani ne vždy stihne vytisknout Mladou Pravdu vas a chápu, že za tu dobu, co nejsem v Praze se rozšíil poet distribuovaných ísel a i jinak se zmnily podmínky výroby a distribuce Mladé Pravdy; jak je ale možné, že nkomu (pedpokládám, že nejsem jediný) Mladá Pravda pijde do schránky asto až na konci msíce (jednou dokonce až první den msíce násle-

5 20 ZE ZAHRANIÍ ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 5 Ve východním Nmecku se demonstrací každé pondlí úastní desetitisíce lidí. Hnutí má ale podporu i v západní ásti zem. Nejpodstatnjší je, že tyto demonstrace jsou naprosto spontánními akcemi, které nesvolávají a neorganizují odbory, ani reformistické strany jako Strana demokratického socialismu. Stávkou proti propouštní Ve tvrtek 14. íjna na 1200 dlník z noní smny v Opelu Bochum odmítlo nastoupit do práce, uzaveli továrnu, aby se vzáptí zaali radit o spoleném postupu. Místo práce se rozhodli zablokovat továrnu takovým zpsobem, "že závod neopustí ani jedno auto s materiálem". Stávka se v bochumské automobilce rozhodn nekonala poprvé. První stávky se konaly již v roce 1970, osm let po založení továrny. O ti roky pozdji pak zamstnanci tyi týdny stávkovali za zvýšení mezd, které mly vyrovnat vysoký rst inflace. V roce 1984 se pak továrna Opelu v Bochumi úastnila celorepublikové stávky za 35hodinový týden, o rok pozdji se výroba zastavila znovu. V devadesátých letech se zde stávkovalo tém každoron - v roce 1990, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, Jednou to bylo z dvodu plné náhrady mzdy bhem nemoci, jindy zase za jednorázové prémie. Naposledy se výroba zastavila v únoru letošního roku, kdy odbory vyzvaly ke stávce k rámci vyjednávání nové kolektivní smlouvy. Bez odborových pedák Tentokrát ale byla stávka podstatn jiná. Byla totiž vyhlášena nezávisle na odborových pedácích z odborového svazu IG Metall, kteí byli dokonce oznaeni za zrádce. IG Metall má pitom tradin silné postavení a divoké stávky v rozporu s odborovými pedáky byly v Nmecku do této doby nepedstavitelné. Odmítnutí odbor mže mít jednu bezprostední píinu - jen krátce pedtím totiž pedáci IG Metall v Mercedesu, vlastnném koncernem DaimlerChrysler, souhlasili se zachováním pracovních míst výmnou za delší pracovní dobu bez navýšení mzdy. Vdci IG Metall odmítli svolat jakoukoli oficiální akci, zatímco pipomnli závazek nevyvolávat rozkol, který je váže k managementu spolenosti. Namísto pímých akcí prohlásili, že budou organizovat "informaní schzky" a svou pozornost soustedili na obnovení výroby tam, kde byla dlníky zastavena. Zástupce pedsedy bochumských odbor Berthold Huber uvedl, že "nikdo na naší stran neví tomu, že z celé té vci mžete vyjít nedotení". V jiném rozhovoru ekl, že chápe "obtížnou situaci", v níž firma je, a zdraznil pipravenost odbor spolupracovat. Kritizoval pedevším zpsob, jakým General Motors své rozhodnutí o propouštní ohlásil: odborm se nelíbí, že tak uinil jednostranným prohlášením bez toho, že by se, jako obvykle, dohodl na spolené linii s odborovou byrokracií. Bhem stávky a souvisejících demonstrací proto dlníci z bochumské automobilky protestovali s transparenty a hlasitým kikem jak proti managementu, tak proti vedení IG Metall. Nkolik transparent prohlašovalo, že pedáci IG Metall zaprodali dlníky z Opelu. S obrovskou solidaritou za zády Solidarita se stávkujícími byla znatelná nejen v Bochumi, ale celém Porýní. Na bochumské námstí se v rámci protestní shromáždní dostavily nejen tisíce zamstnanc Opelu, ale také odborái z wolfsburského Volkswagenu, stuttgartského Porsche a dalších podnik. Výroba se solidárn zastavila v továrn Opelu v Rüsselsheimu, kde podle policie protestovalo na 14 až 16 tisíc lidí, i v Kaiserslauternu. Ped brány Opelu Bochum, které po dobu stávky neustále blokovalo nkolik stovek dlník stále picházeli obyvatelé Bochumi, aby pinesli stávkujícím jídlo a pití. Byly organizovány sbírky které se snažily ásten kompenzovat 130 Euro, o které každý ze stávkujících denn picházel. Velké podpory se stávkujícím dostalo od Nmecké komunistické strany a Marxisticko-leninské strany Nmecka, které byly všudypítomné. Stávka zasáhla celou Evropu Kvli stávce nebylo v Bochumi zkompletováno na aut. Po nkolika dnech stávky také zaaly chybt díly vyrábné v Bochumi mnoha dalším evropských automobilovým továrnám. Výroba tak byla zastavena, nebo alespo podstatn omezena v automobilkách v Nmecku, Belgii a Velké Británii. Z mnoha tchto továren vzešly solidární prohlášení smrem k bochumským stávkujícím. Stávkující v Bochumi také nkolikrát deklarovali, že nestávkují pouze za sebe, ale za všechny zamstnance General Motors. Za porážkou stojí manipulace Po sedmi dnech byla divoká stávka v Bochumi ukonena. Rozhodlo o tom tajné hlasování, kterého se zúastnilo 6700 stávkujících. Pro ukonení stávky se vyslovilo okolo 4600 z nich, pes 1700 pracujících chtlo pokraovat. Obrovské manipulace s objevily již bhem shromáždní, které hlasování pedcházelo. Shromáždní se konalo v mstském kongresovém centru. Jeho okolí bylo peliv steženo bezpenostní agenturou, která nemilosrdn provovala každého, kdo vcházel dovnit - samozejm, že vstup zstal zakázán všem lidem, kteí pišli "pouze" ze solidarity se stávkujícími dlníky. Nkolikrát se dokonce stalo, že ochranka nevpustila zpátky do sálu ani ty z dlník, kteí si jen vybhli ven na chvilku zakouit. Mikrofon byl pln pod kontrolou odborových pedák, kteí také byli jedinými mluvími. "Kolegové, všichni poád jen mluví o divoké stávce. Pojme, ukážeme jim, že nejsme žádní divousové a že se te dokážeme všichni spoádan vrátit zpátky do práce a tam se dohodneme o všem dalším," prohlásil na shromáždní jeden z odborových pedák. Ve chvíli, kdy se pokusil vystoupit zástupce stávkujících, který požadoval prodloužení stávky, byl okamžit perušen. K nejvtší manipulaci však došlo bhem samotného hlasování. Otázka na hlasovacích lístcích totiž znla "Má podniková rada vést dále jednání a má být opt zahájena práce? Ano nebo ne?". íkala tedy, že volit pro pokraování ve stávce znamená zárove volit proti pokraování vyjednávání. Není proto divu, že hlasování dopadlo, tak jak dopadlo. Výroba se tedy v bochumské továrn obnovila, aniž si dlníci a dlnice vybojovali záruku, že k propouštní nedojde, kterou ukon- ení stávky podmiovali. Milan Kraja fórum pak probhlo listopadu 2003 v Paíži a úastnilo se ho ádn zaregistrovaných delegát. Tradici sociálních fór svtadíl pak nov zahájila Amerika, kde bylo do msta Quito v Ekvádoru ervence Americké sociální fórum a kde se sešlo více než úastník. Do Londýna! 4 autobusy pivezly do Londýna necelé 2 stovky eských úastník ze znan širokého spektra. Sociální fórum svedlo dohromady anarchisty, trockisty, komunisty, ekologická hnutí, lidskoprávní a mírové organizace, ale i u nás žijící Palestince, Ameriany, Slováky i Rusy. Vedení delegace v ele s Mirkem Prokešem dokázalo získat zdroje ze solidárního fondu ESF, takže místo plánovaných 10 liber úastnického poplatku (resp. nkolikanásobn vyššího poplatku pro západoevropské úastníky) jsme nemuseli platit nic. Také ubytování bylo zdarma, po rzných místech Londýna. My jsme našli pístešek v severnjší ásti hlavního msta, v pololegálním centru kurdských a tureckých uprchlík, kteí se o nás a naše pohodlí pak celou dobu starali. Však jsme jim pak za naši organizaci náležit podkovali. Nejvíce delegát ze zhruba zúastnných pak spalo v Millenium Dómu a další, ti movitjší obsadili hostely, levné hotely a ubytovny. Pestrost delegát byla opravdu velice znaná, od odborá pes mírové a lidskoprávní aktivisty, gaylesbické organizace, organizace pisthovalc a menšin, socialisty, trockisty, komunisty, studenty, antirasisty až po starosty ady mst a evropské poslance. Nechybla ada specifických NGO, z nichž nkteré byly na evropském sociálním fóru vbec poprvé. Hlavní aktivity probíhaly v Alexandra Palace na severu Londýna a v ad míst v centrálnjší ásti, v Bloomsbury. Na programu je ada plenárních zasedání, stovky seminá a workshop, desítky kulturních akcí. Celkem probhlo asi 500 mítink a vystídalo se cca 250 eník. Oficiálními partnery byl po mediální stránce deník Guardian, ESF zaštítil i rudý starosta Londýna Ken Livingstone. Dalšími partnery byly britské odbory veejných služeb UNI- SON, T&G, RMT, GMB a Alexandra Palace. No, aspo že to nebyl Nike i Infostánek kampan solidarity s Kubou Seminá o 16. SFMS v Caracasu Coca-cola. Ostatn proti urité komercionalizaci a také drahým úastnickým poplatkm, které znemožnily tm nejchudším Britm úast, protestovaly po dobu konání ESF nkteré organizovanjší skupiny zejm. anarchisté Skupina anarchist v sobotu obsadila pódium ped projevem Livingstona a kritizovala skutenost, že se Livingstone vrátil do britské Labouristické strany, která nese odpovdnost za válku v Iráku. Hlavní témata letošního Evropského sociálního fóra byly: válka a mír, odpor k preventivní válce, svtové a evropské ohlasy na nové americké impérium; demokracie a základní práva; fašismus eura a Ústava EU; obchod, závislost a dluh tetího svta, sociální spravedlnost a solidarita, odbory v celosvtovém hospodáství; ekonomika globální spravedlnosti, svt bez diskriminace; korporaní globalizace a globální spravedlnost; proti rasismu, diskriminaci a ultrapravici; krize životního prostedí, udržitelný rozvoj a globální zmny klimatu. Všechny hlavní semináe, a se pevážn konaly v anglitin, mly simultánní peklad do dalších ty eí (angl., fr., šp., it., nm.), ale i do dalších asi 230 jazyk vetn eštiny, polštiny, turetiny. Všechny akce mly bezbariérov pístupy. Peklady zajišovalo na 550 dobrovolník organizace Babels. Na Evropské sociální fórum do Londýna se akreditovalo sice necelých 200 organizací, ale do navrhovaných seminá a workshop je zapojeno pes organizací.

6 6 ZE ŽIVOTA ORGANIZACE ZE ZAHRANIÍ 19 Tsn ped zaátkem Akoliv ESF zaalo v pátek, již ve tvrtek se konalo slavnostní zahájení. V Southwarkské katedrále ped zaplnnou halou (1500 úastník se dokonce dovnit nedostalo a stálo venku v dešti a pískáním a boucháním si vyžadovalo vstup) zahájil fórum londýnský starosta Ken Livingstone. Ve svém vystoupení odsoudil Bushovu válku proti Iráku, úast britských sil, vyjádil solidaritu s Kubou a utlaovanými národy. Seznámil pítomné i s kampaní proti ESF a jeho osob, o informaním embargu.. ada protivník totiž kritizovala i utracené finance. Londýnská radnice totiž utratila za spoluorganizaci fóra GBP (cca 22 milión K) z rozpotu na rozvoj, lidská práva, mezinárodní akce a záruky. Rudý Ken na to odpovdl, že dá radši peníze na ESF než na setkání banké a že se tší, až udlá za nkolik let slavnostní akci k 50. výro- í kubánské revoluce Zahájení se aktivn úastnila i Aleida Guevarová, dcera Ernesta Che Guevary, Thenjiwe Mtintso z Afrického národního kongresu, jejíž vystoupení bylo založeno na srovnávání 2 národ Afriky ten, co mže vše a ten složený ze zbylých, chudých, který nemže nic (a podobn v ekonomice, která je oproti globalizované vysplé ekonomice umle lokalizována a tudíž ne- Stánek Mornig Star - deníku KS Británie konkurenceschopná), Frances O Grady ze 7 milionových odbor TUC, která požadovala mimo jiné 50% zastoupení žen ve vedení odbor a mezinárodní provázání odbor horizontáln i vertikáln, známá spisovatelka ohledn dluhu tetího svta Susan George, pedseda strany Sin Fein Gerry Adams, který analyzoval problémy souasnosti a našel zdroje na jejich odstranní v dosavadních výdajích na zbrojení, ale i zástupkyn Indického národního kongresu, která sice ocenila, že se spojíme proti válce, ale jinak nešetila kritikou, že se nezapojíme do spoleného tvoení nového svta a vystoupili i další významní hosté. ást kontingentu solidarity s Kubou ESF zaíná! Pátení ráno bylo zahájeno nkolika paralelními plény. Na jednom z nich, pod názvem Za demokratickou a sociální Evropu vystoupila nap. generální tajemnice CES European Trades Union Congress Maria- Helena Andre i Peter Gustavsonn ze švédské odborové centrály, který vyzval pítomné,aby se neodvraceli od evropského projektu a socializovali ho. lenka Skotského odborového kongresu zastupující pracujících Skotska hovoila o nutné revitalizaci organizací v Anglii, o demokratizaci života vetn pracoviš. Jako píklad demokratizace uvedla vznik skotského parlamentu po referendu v roce 1999, na druhou stranu poukázala na neustále klesající úast oban ve volbách, za což podle ní mohou britské vlády již od Tchatcherové Vidíme ve svt lidi zavírané bez soud, útoky na pisthovalce, války o ropu, dohody GATT uzavírané bez ohledu na názor vtšiny oban A zmínila se také o situaci ve Skotsku, o pádu textilního a finanního prmyslu, o cílech odbor Franco Ruso z Italského sociálního fóra zase kritizoval Evropskou ústavu, která by podle nho mohla spíše vzniknout práv na základ diskuse na ESF. Maria-Helena Andre kritizo- a Západní Flander, Antwerp, Blhradu, Portugalska, Prahy, Galizy, Itálie, Brazílie, Velké Británie a ásti Nmecka. Akoliv byly hard disky vráceny , jednotlivý legální rámec, v rámci kterého se konfiskace konala, není znám. Týden po konfiskaci je stále vtšina celkových informací blokována úady ve Velké Británii, USA, Švýcarsku a Itálii. Indymedia stále nemají potvrzení, kdo naídil konfiskace, kde vzal hard disky, pro se uskutenila konfiskace a zda se to stane znovu. Jako odpov lidé z celého svta podepisují následující deklaraci: My podepsaní, Odsuzujeme konfiskaci harddisk Indymedia jako neakceptovatelný útok na svobodu tisku, projevu a soukromí Považujeme tuto akci za porušení komunikaních práv, které jsou vyjádeny v l. 19 Všeobecné deklarace lidských práv, ve kterém stojí: Každý má právo na svobodu názoru a vyjadování, toto právo V polovin íjna se nmecké msto Bochum stalo místem divoké stávky tisíc dlník z automobilky Opel. Spolenost General Motors, která je vlastníkem Opelu, ohlásila propuštní zamstnanc v celé Evrop, z toho v Nmecku. V samotné Bochumi pitom pracuje pes dlník - propouštní se má dotknout až jedné tetiny z nich. General Motors hodlá propouštním ušetit asi 500 milión euro. Krize General Motors Restrukturalizaní plán vyhlášený GM je, stejn jako kroky jeho konkurent DaimlerChrysleru a Volkswagenu, reakcí na zvyšující se mezinárodní konkurenci a klesající prodeje. Opel navíc ztrácí víc než jeho konkurenti: zatímco ped deseti lety držel v Nmecku 17 procent trhu, dnes je to jen 9,4 procenta. Všechny dceiné firmy General Motors (Opel, Saab, Vauxhallu) se s krizí potýkají již nkolik let. Jen prvních devt msíc letošního roku ale dosáhly ztráty 397 milión dolar. Jak velká krize automobilky je, zahrnuje svobodu projevovat názory bez pekážek, a svobodu hledat, pijímat a sdlovat informace a názory pes média a bez hranic. Vyjadujeme zájem o rostoucí používání mezinárodních spolupracujících struktur vládami a agen- naznauje fakt, že ohlášený úsporný plán GM, který by ml spolenosti sídlící v Detroitu do roku 2006 ušetit 623 milión eur, je jen zaátkem dlouhodobého procesu. Rušení pracovních míst, bude podle pedstavitel General Motors následováno dalšími restrukturalizaními kroky. Nmetí pracující se bouí Ke stávce v automobilce v Bochumi došlo v dob, kdy po celém Nmecku probíhají veliké Z londýnského ESF tur prosazujících právo pi odhalování proces podkopávajících obanské svobody a narušujících soukromí Proti konfiskaci server Indymedia a pokusu naídit mlení: Požadujeme plné odhalení jmén organizací a osob zúastnných v konfiskaci, kopii soudní obsílky a vyšetování legálnosti akce nezávislou stranou Požadujeme, aby všechny kopie zadržených dat byly smazány nebo vráceny Indymedia, a aby Indymedia byl dodán se seznamem organizací a osob, které mají pístup k datm umísteným na harddiscích jako výsledek konfiskace; Voláme po otevenosti a przranosti v mezinárodních dohodách o spolupráci, a aby tyto dohody zajistily oprávnné postupy, ochranu soukromí a svobodu názoru a respektování komunikaních práv; Požadujeme, aby strany, k teré usktuenily konfiskaci, za to nesly zodpovdnost. -ZST- SEDM DNÍ ODPORU V AUTOMOBILCE OPEL Všichni zamstnanci GM spolen: pry s hororovým seznamem sociální protesty. Nmetí pracující se staví na odpor proti vládní Agend 2010 a Hartz IV. Jedná se o soubory tvrdých sociálních reforem, které nekompromisn odstraují zbytky sociálního státu. Od srpna se proti nim ve vtších mstech pravideln konají Pondlní demonstrace. Jedná se o obdobu Pondlních demonstrací, které také stály za pádem Honeckerova režimu koncem 80. let v Nmecké demokratické republice.

7 18 ZE ZAHRANIÍ ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 7 asn na skutenost, že žádný zákon tuto metodu omezení pohybu výslovn nezakazuje, a na rozpotová omezení znemožující najmout dostatek kvalifikovaného personálu. Jak je patrno, hostitelé této hanebné akce, pan Svoboda i kašpárek Pithart, stejn jako Václav Havel a Tomáš Pojar postrádají stud, když chtjí soudit Kubánce za jejich legitimní postup, zatímco sami jsou zapleteni do vážného porušování lidských práv. I pan José María Aznar nese zodpovdnost za vážné porušování lidských práv ve své zemi. Staí uvést nkolik úryvk ze zprávy Amnesty International jako dkaz: Mnoho imigrant se utopilo pi pokusu peplavit se po moi ze severu Afriky do Španlska. Nkteí zadržení oznámili pípady muení a špatného zacházení. Evropský výbor pro pedcházení muení a nelidského i ponižujícího zacházení a trest (CPT) tvrd kritizoval neustálou absenci základních ochranných opatení, jež by zabraovala špatnému zacházení s osobami zadrženými na základ protiteroristické legislativy. Nový zákon naopak prodloužil na více než dvojnásobek maximální dobu pro zadržování v izolaci. Vláda nadále kategoricky popírá existenci muení. Existuje riziko, že nezletilí cizinci bez doprovodu, ve vku let, budou vyhoštni v rozporu s mezinárodním právem. Existují neustálé stížnosti na špatné i kruté, nelidské a ponižující zacházení v domovech pro nezletilé. Cca 100 žen zemelo na následky násilí páchaného na ženách. Mže se tedy tento zapísáhlý nepítel Kuby, bezpodmínený pisluhova Spojených stát a miamské mafie stát soudcem Kubánc, když se mladí lidé a ženy v jeho zemí stávají obtí brutálního muení? Ani ostatní úastníci summitu Za demokracii na Kub nemají svdomí isté. Ani jeden z nich nepohnul prstem, aby obvinil Spojené státy z hrubého porušování lidských práv v jejich vznicích a žaláích, kde jsou vznny tisíce Afgánc, Iráan a oban ticeti dalších národností. Propak se neujali organizace summitu, který by pranýoval zloiny páchané Spojenými státy po celém svt ve jménu falešné a oportunistické doktríny boje proti terorismu? Analýza skutených postoj tchto lidí, spojených s diskriminaními iny a muením, vraždami a mizením oban, je vyluuje z role soudc v kubánské kauze. lovk musí být píliš cynický, aby se mohl ohánt vcí spravedlnosti, svobody a lidské dstojnosti, které sám bez skrupulí pošlapával. Taková je bezpochyby skutená tvá našich žalobc. Myslím, že dalších komentá neteba. Percy Francisco Alvarado Godoy Guatemalský spisovatel Americké embargo vi Kub odsoudilo 179 zemí Již tináctý rok za sebou schválilo Valné shromáždní OSN rezoluci, v níž odsuzuje hospodáské, obchodní a finanní embargo Spojených stát vi Kub. Letos byla podpora pro rezoluci ješt pesvdivjší než jindy - ze 184 pítomných zástupc lenských zemí (OSN má celkem 191 len) rezoluci podpoilo 179 delegát. Rezoluce kritizuje zvlášt skutenost, že dopady embarga nejvíce poci ují prostí Kubánci, a nikoli opory režimu, proti nmuž je namíeno. Proti pijetí nezávazné rezoluce Indymedia je globální mediální sí, která poskytuje otevený prostor pro publikování podntných, nezávislých reportáží, s drazem na otázky politické a sociální spravedlnosti. Sí Indymedia spoívá na principech vzájemné podpory a dobrovolné úasti a je založena na otevených, dostupných místech s prostorem pro každého k publikování text, obrázk, audia i videa. 7. íjna 2004 byly na základ žádosti Ministerstva spravedlnosti USA odvezeny harddisky ze dvou hlasovali jen zástupci USA, Izraele, Marshallových ostrov a dalšího ostrovního státeku Palau. Jeden delegát, zastupující Mikronésii, se hlasování zdržel. Letos hlasovalo proti Washingtonu o 25 zemí více než vloni. Rezoluci podpoily i státy Evropské unie a další spojenci USA, jako jsou Austrálie, Kanada, Japonsko nebo Nový Zéland. Tyto zem kritizují zejména skutenost, že Spojené státy uplatují postihy i vi firmám z tetích zemí, které embargo vi Kub nedodržují. Útok proti nezávislým médiím Server Indymedia z londýnské kanceláe americké hostující spolenosti Rackspace, zdánliv ve spolupráci s italskými a švýcarskými úady. Konfiskace harddisk v Londýn znamenala nefunknost radiové stanice Indymedia a okolo 20 rzných webovských stránek Indymedia, které byly ureny pro Indymedia z Ambazonie, Uruguaye, Andorry, Polska, Západního Massachusetts, Nice, Nantes, Lilles, Marseille, Euskal Herria (Baskicko), Liege, Východních Schválení obdobné rezoluce se již stává každoroním rituálem, Spojené státy však stejn pravideln rezoluci ignorují a trvají na embargu, které uplatují již od roku vala, že základní svobody, na kterých je EU prý postavena, neplatí pro nové zem, že dochází k útokm na práva zamstnanc, k tlaku na flexibilizaci, delší pracovní dobu, vyšší výkonnost, pizpsobivost atd. ada pišla i na zkušenosti z praktických protest zamstnanc, nap. holandských a belgických zamstnanc v doprav. O globalizaci hovoila paraleln nap. Alicia Castro z argentinské odborové centrály zamstnanc v aeroliniích i Barry Camfield z Transport & General Workers Union. V plénu O ropné a energetické politice a globálních klimatických zmnách uvedli vystupující zástupci Greenpeace International mluví z nigerijské Environmental Rights Action i z Rumunského sociálního fóra, v diskuzi o demokratizaci managementu spolenosti proti privatizaci veejných služeb promluvil zástupce slovenského Centra pre podporu miestneho aktivizmu i o privatizaci vodních zdroj ghanský zástupce National Coalition against Privatisation. Další pléna byla o tématech Aliance, které potebujeme na boj proti rasismu, Evropská a svtová ekonomika, Nadcházející války v Evrop. V dalším bloku probhla pléna Náš svt není na prodej, Pracujeme spolu, abychom bojovali proti nerovnostem a stavli sociální a ekonomickou alternativu a Palestina, o ní hovoili v plénu a v dalších seminá- ích nap. delegáti z Human Rights Center z Gazy, uprchlý izraelský pilot i delegát z Medical Relief z Palestiny. Další diskuse se týkaly GATS, evropských daní, ekologických daových reforem, projektu globální vlády, sociálních a ekologických konflikt, geneticky modifikovaných organism v Evrop, svobody v médiích a ady dalších témat. Ale to se vše nedalo ani stihnout, ba ani všechno postehnout Celý areál byl prošpikován adami propaganích stánk rzných organizací. Byly k vidní kubánské, palestinské vlajky, trika, odznaky, samolepky, karikatury proti válce, Bushovi a Blairovi. Nechybly stánky Zastavme Bushe - jedno z hlavních hesel demonstrace elo kontingentu WFDY komunistických organizací, stánky komunistického tisku. Byly tu také ekologické organizace, tady nevadilo, že vedle sebe byla Zem pedevším a KS Itálie. adu mírových organizací doplovaly nap. organizace propagující i recyklaci obleení (vetn katalog), stánek Spojených transnacionálních republik, pvodn malá skupinka, která má dnes mnoho tisíc oban s vlastním pasem uznávaných v nkolika státech. ada odborových organizací z celé Evropy (krom R ) také neopomnla vyslat i poetné delegace. Od 16 hodin poádal KSM spolu s Balkan Anti-NATO center (ecko), Kampa za nukleární odzbrojení CND (UK), Genelek (Turecko), O Militante(Portugalsko), Fórum proti válce (Forum contra lla guerra, Itálie) seminá Proti NATO, militarizaci EU a cizím základnám, kde vystoupil s analýzou militarizace EU pedseda KSM Zdenk Štefek. Další eníci pak hovoili o kampaních proti vojenským základnám USA v dobách války proti Jugoslávii, Iráku, které jsou soustedny v ecku, Itálii, Portugalsku, pipomnli praktické akce, kdy se nap. ekm podailo zmnit smrovky tak, že vojenský konvoj dorazil místo do pístavu na tržišt. Padla také výzva uskutenit píští rok den boje proti vojenským základnám. O zkušenostech s protesty se summitem NATO v Istanbulu a jeho výsled-

8 8 ZE ŽIVOTA ORGANIZACE ZE ZAHRANIÍ 17 ást kontingentu solidarity s Kubou cích hovoil zase delegát z Turecka. Pozornost byla vnována i již oficiáln deklarované spolupráci NATO a Evropské armády, která posiluje imperialistickou vojenskou mašinérii. Paraleln s tímto mítinkem se konal i workshop o okleš ování práv mladých lidí, kde vystoupil i prezident WFDY Miguel Madeira. Veer pak probhla další ada akcí, z nichž nejvtší byla pléna na témata Konec okupace Iráku, Otázka znalostí: kultura, vzdlání, intelektuální vlastnictví a média, Finanní spekulace daová spravedlnost, MMF a Svtová banka, Privatizace,sociální hnutí a politické strany, kde promluvili zástupci z italského Cobasu, francouzského ATTACu, KS Británie i francouzské LCR (trockistická Revoluní komunistická liga). V sobotu dopoledne probhl na univerzit v Bloomsberry seminá Svtové federace demokratické mládeže (WFDY), který byl vnován zejména píprav XVI. Svtového festivalu mládeže a studentstva ve Venezuele, v Caracasu, ale pítomní byli seznámeni i strun s historií WFDY a festivalového hnutí vbec. Pro delegaci KSM byl seminá velice dležitý, nebo v prosinci se uskutení v Praze jednak zasedání severoamerických a evropských len WF- DY, jednak práv evropský pípravný mítink na XVI. SFMS. Paraleln s tímto semináem probíhal i velice sledovaný seminá o evropské ústav, která byla jednoznan odmítnuta jako neoliberální pamflet. Nebylo možné se zárove úastnit plén na témata Za Evropu lidských práv a otázka obanství, Muslimové v Evrop i Konec mýtu rozvoje a rstu Kontingent tureckých komunist Chvíli volna a také trasu pesunu zpt do Alexandra Palace jsme využili k návštv hrobu K. Marxe, to by bylo, být v Londýn a nestavit se u myslitele tisíciletí Ješt jsem stail závr pléna Smry amerického imperialismu, kde mluvila dcera Che Guevary i prezident turecké Odborové konfederace pracujících ve veejného sektoru Odpoledne byl pro mne velice zajímavý seminá o EPA. EPA je dohoda o ekonomickém partnerství mezi EU a 77 bývalými koloniemi v Africe, Karibiku a Pacifiku (ACP, EPA). V rámci této dohody se EU oteve trh tchto zemí pro její zboží. Chudé zem ztratí právo na ochranu svých výrobc od nerovné konkurence z EU, tisíce lidí ztratí své živobytí a bude uvrženo do bídy. Podobn jako plány WTO Mnoho lidí se shromáždilo na workshopech o plánu Colombia, o plánech CIA v Jižní Americe i na seminái jak budovat lokální sociální fóra a jak tvoit praktické webovské stránky tchto fór Zajímavé bylo též další plénum Válka, sociální hnu- zacházení se zatenými. Domorodé obyvatelstvo nadále naléhá na reformu zákon o pd a na dodržování svých ekonomických, sociálních a kulturních práv. Ve zpráv z ervencové návštvy Chile zdraznil zvláštní zpravodaj OSN pro stav lidských práv a základních svobod domorodého obyvatelstva, že pokrauje ekonomická a sociální marginace domorodých komunit a kriminalizace domorodých hnutí sociálního protestu za pomoci protiteroristického zákona. Zpravodaj doporuil soudní revizi pípadu dvou pedák komunity Mapuche. Byly zaznamenány zprávy o špatném zacházení s vzni ze strany píslušník vzes ké služby (etnictva). Podmínky vazby vetn peplnnosti cel, nadále zavdávají dvody k obavám a v nkterých vznicích nejsou plnny mezinárodní normy. Jak vidno, pan Aylwin by ml svou starost o svobodu, demokracii a lidská práva vnovat nejprve Chilanm. Otoit se zády k problémm svého národa a namísto toho se vrhnout do kížového tažení plného lží a pomluv proti Kub je nejen odporné, ale i krajn neestné a kruté. Dalším z vášnivých peovatel o situaci vz na Kub je uruguayský exprezident Luis Alberto Lacalle. Tento pán trpí stejnou slepotou jako jeho chilský kolega. Uinil snad pan Lacalle bhem své vlády nco, aby byly souzeny pípady mu- ení nejlepších syn jeho národa nebo zrušen Zákon o promlení trestnosti státu z roku 1986, jehož smyslem bylo ochránit vrahy a zloince? Pan Lacalle byl, mimochodem, pímo zodpovdný za masakr v Jacinto Vera, pi nmž zahynuli Fernando Morroni a Roberto Facal a byly zranny stovky lidí. Nikdy ani nepozvedl prst, aby ukázal na viníky, k nimž patil zejména jeho ministr vnitra Angel María Gianola, a aby je postavil ped soud. Lacalle byl rovnž zodpovdný za masové zatýkání, vypovíd á n í a m u e ní b a s k i c k o - uruguayských oban v jeho zemi v roce Jak vidno, pan Lacalle postrádá est a právo stavt se do pozice pípadného obhájce lidských práv Kubánc a soudce toho, co se tam odehrává, když byl až po uši zapleten do in znamenajících porušování lidských práv Uruguayc, vražd a mizení osob. Nebyl ani schopen poukázat na to, že i dnes, v dob vlády Jorge Battleho, dochází k protiprávnímu zatýkání a muení. Další žalobce Kuby na tomto summitu falše a pomluv je bývalý bulharský premiér Filip Dimitrov. I tento pán odmítá kritiku stavu lidských práv ve své zemi. Zpráva Amnesty International však uvádí: Životní režim osob s duševní poruchou žijících v sociálních zaízeních byl asto nelidský a ponižující. Mnohé z tchto osob byly šikanovány jiným pacientem nebo personálem, v nkterých institucích se používalo nepípustných praktik znehybování a izolace. Byl zaznamenán velký po- et zpráv o hrubém zacházení a mu- ení zadržených policií a nejmén jedna osoba zemela za rozporných okolností za pítomnosti dozoru. Obtmi byli asto lenové romské komunity, nkdy dti. Státní agenti, kteí se takového jednání dopustili byli zídka pedáni justici. Nejmén ti osoby postelené policisty zemely a další byly zranny policejními agenty, kteí použili stelných zbraní v rozporu z mezinárodními normami o používání síly. Bhem vlády tohoto pána byly spáchány na cikánech a duševn chorých desítky takových in, siln pipomínajících fašistickou ideologii a xenofobii, jež kdysi pivedla Evropu do zkázy a stála život desetitisíce bulharských oban. Mže tedy nkdo jako on volat po lidských právech na Kub? Odpov je nasnad. Ani organizátoi summitu se v eské republice nevyhnuli porušování lidských práv a nemají vlastní dvoreek uklizený. Zmínná zpráva Amnesty International z roku 2004 uvádí v této souvislosti: lenové romského etnika byli nadále diskriminováni v rzných oblastech života, pestože vláda pijala nkterá pozitivní opatení. V lednu vyjádil Výbor OSN pro práva dítte politování, že nkterá z jeho doporu- ení nebyla dostaten uplatována. Týkalo se to mimo jiné rozvoje uvdomovacích kampaní cílených na omezení diskriminaních praktik proti Romm a nastartování speciálních program ke zlepšení životní úrovn, vzdlání a zdraví romských dtí. Výbor vyjádil rovnž obavu v souvislosti s píliš vysokým potem romských dtí, které nadále chodí do škol urených pro dti s obtížemi v uení, tzv. speciálních škol, a s diskriminací ilegálních pisthovalc a nkterých bženc v pístupu ke vzdlání. V srpnu vyjádil Výbor OSN pro odstranní rasové diskriminace obavy v souvislosti s petrváváním rasov motivovaných násilných in a in podncujících nenávist a dále s petrváváním netolerantnosti a faktické diskriminace zejména vi romské menšin, a dále s nepimen vysokým ukazatelem nezamstnanosti mezi Romy. Výbor doporuil uplatovat efektivnji stávající legislativu. ada zpráv zaznamenala pípady špatného zacházení s Romy ze strany policie. Velmi málo z tchto incident bylo nezávisle a nestrann vyšeteno. Systém vyšetování oznámení podaných na agenty policie nesploval požadavky na nezávislost a nestrannosti v souladu s mezinárodními normami lidských práv, ani doporuení Výboru proti muení a Výboru OSN pro lidská práva. Dokonce i v pípadech, kdy byli policisté shledáni vinnými ze závažných trestných in, byly jim vymeny lehké tresty... V nkterých psychiatrických klinikách a centrech sociální pée byla podle zpráv místních nevládních organizací používána k omezení pohybu tzv. klecová lžka. Centrum pro rozvoj pée o duševní zdraví zjistilo, že ze 600 lžek na psychiatrické klinice v Jihlav je 60 klecových a že v nich bylo umístno k omezení pohybu bhem roku pacient. Centrum pro pomoc mentáln postiženým zase zjistilo v jiné instituci 17 klecových lžek a dv dtské postýlky se sítí zabraující pádu dtí. V jedné postýlce s kovovými tykami a zámkem bylo umístno sedmi i osmileté dít s tžkým duševním a fyzickým postižením. Nezdálo se, že by na n nkdo dohlížel i že by bylo jakkoli léeno Používání klecových lžek a odmítání vhodné rehabilitace a pomoci postiženým dtem se adí mezi kruté, nehumánní a ponižující zacházení a porušení mezinárodního práva a zásad dobré profesionální praxe. eské Ministerstvo práce a sociálních vcí piznalo, že se klecových lžek používá, avšak poukázalo sou-

9 16 ZE ZAHRANIÍ ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 9 PRAVÁ TVÁ TCH, KDO NÁS OBVI UJÍ V dob, kdy budu dopisovat tyto ádky, sejde se v Praze tanící vždy v rytmu kontrarevoluní symfonie dirigované z Washingtonu nesourodá skupina politických oportunist a zbhlých "leviák", agent a páté kolony s dlouhou historií služby imperialismu, falešných demokrat a rádoby bojovník za lidská práva, podílejících se na novém protikubánském tažení. Dne 17. záí bude v tomto mst zahájen donebevynášený summit s názvem Za demokracii na Kub, zaštítný pímo Mezinárodním výborem pro demokracii na Kub (CIDC), bastardem s krátkým politickým životem a obskurními úmysly. Jednání, naplánované na záí v sídle Senátu eské republiky ve Valdštejnském paláci, bylo svoláno eským ministrem zahranií Cyrilem Svobodu a pedsedou senátu Petrem Pithartem. Pan Pithart, expert na výrobu spektákl, které mohou vzbudit leda úsmv, oekává od tohoto setkání pesvdivjší výsledky, než ty, jichž se mu podailo dosáhnout, když se nechal zavít ve vzeském mundru do klece, aby získal sympatie veejnosti pro skupinu osob psobících v žoldu Spojených stát a odsouzených za svou kontrarevoluní a destabilizaní innost do vzení. Svoláni naléhav, aby realizovali špinavou politiku izolace Kuby vypracovanou Bílým domem v rámci jeho erstvého Programu pro nenásilný pechod k demokracii na Kub, sjeli se do Prahy inovníci, poínaje starými disidenty, experty na destabilizaci, lži a rozvracení poádku a kone zkorumpovanými politiky a porušovateli lidských práv, maskovanými pro tuto píležitost za humanisty a demokraty. Bude zde jak bývalý španlský premiér José Maria Aznar, tak bývalý chilský prezident Patricio Aylwin, bývalý uruguayský prezident Luis Alberto Lacalle, bývalý kostarický prezident Luis Alberto Monge, dále eský exprezident Václav Havel, kanadský expremiér Kim Campbell, bulharský expremiér Filip Dimitrov spolu s viceprezidentem Evropského parlamentu Edwardem McMillanem Scottem. Scházet nemohly ani další osobnosti z temné kontrarevoluní a ultrakonzervativní historie, jako bývalá americká státní tajemnice paní Madelaine Albrightová, švédská europoslankyn Cecilia Malmstromová, i bývalá ruská disidentka Jelena Bonnerová. Spolu s nimi pak známí agenti jako Polák Adam Michnik, Tomáš Pojar a Carlos González z eské organizace lovk v tísni, i Liduine Zumpolle z holandské organizace Cuba Futuro. Pirozen nemohli chybt spisovatelé, kteí zaprodali své pero stejným lidem, které kdysi nesmle kritizovali, aby pak upadli do nechutného politického oportunismu, nap. Peruánec Mario Vargas Llosa, Mexian Enrique Krauze i Argentinec Marcos Aguinis. Jednání se úastní nkolik zástupc mafiánských skupin z Miami, nap. Leopoldo Fornés, len Kubánského výboru za lidská práva, v jehož ele stojí prolhaný oportunista Ricardo Bofill. Co sledují tito pánové a dámy svým vychvalovaným summitem? Jejich cíl je všem jasný. Snaží se zostit izolaci Kuby za použití stále stejných otelých a neudržitelných argument, že jsou na ostrov porušována lidská práva a demokratické svobody. Celá tato kontrarevoluní pátá kolona zapadající do rámce protikubánské strategie USA a tšící se jejich podpoe serviln pisluhuje nové eskalaci americké provenience. Pes nucenou izolaci, k níž se jí snaží odsoudit, si však pravda skrytá na dn hluboké propasti najde cestu na svtlo denní. Za onou zdánlivou péí o kubánský lid a jeho práva se skrývá faleš a achry, odporná manipulace a špinavý oportunismus, ideologická nenávist a ambice. Abychom pochopili, jakýmiže obránci demokracie, svobody a lidských práv jsou ve skutenosti tito lidé, staí analyzovat nkteré údaje zveejnné organizací Amnesty International v její Zpráv z roku 2004, která obsahuje téma porušování lidských práv v období od ledna do prosince 2003, i jiné prameny. Zapomnl snad pan Patricio Aylwin nap. že OSN, cestou Výboru pro kontrolu plnní Konvence proti muení žádala Chile, aby zrušilo Zákon o amnestii vydaný Pinochetem na ochranu zloinc, kteí utopili chilské domovy v žalu? Pro ponechal tento zákon v platnosti po celou dobu své vlády? Zapomnl snad také, že bhem jeho vlády upozornil Ekumenický výbor pro lidská práva v Latinské America (ICCHRLA) na tyi desítky pípad muení spáchaných etnictvem i jinými policejními orgány? Zdá se, že pan Aylwin zapomnl, že lenové jeho vládní Kes anskodemokratické strany, ale také Kesansko-demokratické mládeže Chile v té dob piznali, že v zemi nadále existuje muení. Pro se tedy pan Aylwin vmšuje do falešné války proti Kub, když se na jeho vlastním dvoreku dosud páchají na obanech tžké zloiny? Zpráva Amnesty International uvádí v souvislosti s Chile následující: Podmínky vazby zdaleka neodpovídají požadavkm mezinárodních norem a existují zprávy o špatném tí a politické strany, kde vystupoval F. Bertinotti z italské PRC (italská Strana komunistické obnovy) Od 6 hodin zaal kubánský veer plný tance, rytmu, hudby a my tam mohli nabízet i trika s Che Guevarou. Jenomže pak na nás ekala další akce - veer KS Británie k výroí Velké íjnové socialistické revoluce, který se konal v kyperské tvrti. Není tedy divu, že nad pódiem visely vlajky AKELu (Pokrokové strany pracujícího lidu Kypru). Po ad vystoupení následovala kulturní ást, ale my už jí ani celou neslyšeli, protože jsme se na pozvání našich kyperských partner pesunuli na veírek poádaný pi píležitosti otevení spoleenského centra kyperské menšiny Nedlní dopoledne bylo ve znamení rostoucího nepokoje v ulicích, uzavírek a dlouhých objíždk, takže cesta na shromáždní sociálních hnutí pro mnohé skonila díve než vlastn zaala nedostali se ani na dohled Alexandra palace a již pomalu smovali na demonstraci, která mla zaít v Russel square ve Na shromáždní byla po dlouhé diskusi v zaplnném sále pijata výzva k mírové a sociáln spravedlivé Evrop a bylo navrženo uspoádat 19. bezna 2005 celoevropskou demonstraci v Bruselu, tedy v ase ped summitem EU. Demonstrace sama zaala již dávno ped oficiálním zahájením. Od rána postávaly na shromaždišti skupinky se svými propaganími materiály, ulice okupovala celá ada stánk. A jak se blížila hodina H, davy lidí zaplavovaly okolní ulice a pestré vlajky, transparenty mnily jinak jednotvárné námstí v obrovské karnevalové tržišt. My jsme se zapojili do rudého bloku, který byl spojen s blokem solidarity s Kubou. Pod transparentem WFDY jsme pochodovali s rudými vlajkami komunistické strany a snažili se rozeskandovat pítomné mladé komunisty. Nkteí komunistické organizace jednotný rudý blok však zamnili za úast v bloku reformistické Evropské levicové strany, která pochodovala dokonce s mnohými trockistickými sektikami. Hlavní myšlenkou akce bylo stažení jednotek z Iráku a protest proti politice George W. Bushe a také proti Tonymu Blairovi, který zhruba ve stejnou dobu dal USA k dispozici britské síly. Proud dle policie patnácti tisíc hlav (organizátoi však uvádli až dvojnásobek) vyrazil o druhé hodin pomalu vped. Tisíce prapor a barev, pokiky, skandovaná hesla, to vše budilo rozruch adu ulic od samotného místa pochodu. Po nkolika hodinách se prvod dostal pes eku Temži. Demonstrace vrcholila na proslaveném Trafalgar Square, kde byla zakonena nkolika projevy a koncertem. Na londýnské demonstraci bylo o poznání mén lidí než loni v Paíži, akce byla tišší, ne tak nápaditá, jakoby signalizovala rozpaitost celého hnutí, by jen pro zkušené pozorovatele... A to už jsme spchali, abychom se vas dostali na místo, kde nás ekaly naše autobusy. Ale rozlouit s hostiteli jsme se nezapomnli. Co bude dál? Další evropské sociální fórum se má konat za rok a pl v ecku, v Athénách. Ale již te je jasné, že se celé hnutí potýká s obrovskými problémy. Na jednu stranu je zdánliv pestré a schopné prosadit své požadavky. Ale jenom zdánliv. Je tak rznorodé, že se neshodne krom frází a výzvy k njaké akci na žádném konkrétním programu, na konkrétní vizi budoucnosti. Vždy ze stovek seminá nedával nikdo dohromady konkrétní závry, neexistovaly spolené rezoluce k uritým problémm, jako nap. na festivalech mládeže a studentstva. Úrove vystoupení vtšinou ustrnula na stejném bod jako na pedchozích fórech, nikam se diskuse elo kontingentu solidarity s Kubou neposunula. Stejná kritika, stejné naíkání, výzvy k jinému svtu, které spolen s houfy parazitujících trockistických sekt na každém rohu distribuujících a vám nehorázn vnucujících své Strážné vže tvoily skutený obraz sociálního fóra, které, jak se zdá, ztrácí každoron svou pvodní energii. Úspchy drobných, lokálních fór, které v ad obcí (nap. v Itálii) nahrazují tzv. obanskou spolenost a podailo se jim vcucnout do sebe i oficiální struktury v obci, jsou ve srovnání s bezradností evropského fóra jen drobnou náplastí. Navíc, ani ony neeší stále se prohlubující propast mezi proklamacemi o demokracii, lidských právech a skutenou vládou globalizovaného kapitálu. Také zákulisní boje proti skuten alternativním hnutím, proti ad seminá a úastníkm z komunistických stran, kteí chtli vystoupit, mnohému napovídají. Možná je odvážné tvrzení, zda nebyla sociální fóra vytvoena proto, aby se protestující lidé v diskusích utopili a pak dali konen pokoj (což je jist efektivnjší než proti ni posílat etníky a vojáky ), ale rozhodn je jasné, že jestli píští fóra nedostanou nový impuls, nový náboj a nový rámec založený na tídních pozicích a na skuten systémové zmn, upadnou do bahna beznadje a utopí zbytky aktivních hnutí. A to zejména v kontrastu se stále rostoucím významem pipravovaného XVI. Svtového festivalu mládeže a studentstva. Zdenk Štefek

10 10 ZE ŽIVOTA ORGANIZACE ZE ZAHRANIÍ íjna 2004 v 17 hodin se sešlo u sochy patrona zem eské na Václavském námstí nkolik desítek píznivc krajn pravicové Národní strany a Dlnické strany, kteí zde vzpomínali Den vzniku samostatného s. státu.s petiními listy, svým obsahem zamenými proti rozrstajícímu se podhoubí fašismu v naší zemi, sem, do blízkosti ultranacionalist, dorazila také skupina len Komunistického svazu mládeže, vedených pedsedou KSM Zdekem Štefkem a místopedsedou Milanem Krajou. S mladými pišla i pedsedkyn Pražské rady KSM Marta Semelová. Sotva roztáhli komsomolci rudý transparent s nápisem STOP FAŠIS- MU!, dral se mezi n stoupenec ultrapravice. Na míst se však rázem objevili i policisté, aby zabránili hrozícímu incidentu. Jejich velitel naídil transparent svinout, povolil pouze petiní akci pod trikolórou eského státu. Bhem akce se však provokace ze strany píznivc ultrapravice množili, za pasivního pihlížení policist byli lenové KSM slovn napadáni a objevili se i výkiky, že všichni komunisté by mli být postíleni. Je však potšující, že obané nejsou zcela lhostejní. Podpis na petiní archy rychle pibývalo. Odpor k Píští rok uplyne 60 let od konce jedné z nejstrašnjších válek, které lidstvo kdy zažilo. Tehdy si lidé íkali, že již nikdy nedopustí, aby fašismus zvedl hlavu. A jaká je situace dnes? V sousedním Nmecku v posledních volbách v Sasku zaznamenala neonacistická NPD vzestup o plných 7,8 procenta na 9,2 procenta hlas, v Braniborsku krajn pravicová DVU získala 6,1 procenta, tedy o 0,8 procenta víc, a bude také znovu zastoupena v zemském snmu. V Evrop se to množí Haidery, Le Peny, ale i Buttigliony. Ultrapravice je tváí tvá sociálním otesm opt na vzestupu. Jako by se opakovala krize 30. let. A eská republika? Po porážce republikán byla ultrapravice dlouho roztíštná, ale postupn se konsolidovala a zaala být stále více vidt. Nejen v podob koncert, perzekucí FAŠISTI Z ULIC PRY! KSM na akci proti fašismu Leták KSM na petiní akci levicových aktivist a oban jiné barvy pleti, ale i rstem rasismu, za, a to je teba si piznat, jakési mlenlivé tolerance vtšiny spolenosti. Pak došlo k pokusu sjednotit ultrapravici v podob Národn sociálního bloku. Ale ani jemu se z izolace dostat nepodailo. Nyní máme na scén jednotnou frontu 4 subjekt, Dlnické strany, eského hnutí za národní jednotu, eské strany národn sociální a Národní strany, jejichž cílem je spolen se dostat ve volbách 2006 do Poslanecké snmovny Jedním z pilí innosti KSM je aktivní boj proti fašismu. I když se fašisté rekrutují pevážn z konzervativních stedních vrstev a z ad deklasovaných živl, je fašismus hnutím, které vyjaduje zájmy nejreaknjších a nejagresivnjších složek velkých kapitalist a bank. Je rojení myšlenek eských náck stvrdili svými podpisy napíklad mladík Michal Koudelka i stará paní Marie Drexlerová, která Haló novinám povdla: Takhle jsem si tu republiku nepedstavovala, kde vládnou zlodji a zabijáci. Upímn fandím každému, kdo brání náš národ ped strádáním. Nezlomila jsem se za vlády nacistického Nmecka, nebudu mlet ani te. Je krásné, že se u nás ješt najdou takoví mladí a odvážní lidé. Svj podpis pipojil i cizinec: Portugalec Ricardo Martin Perreira, student na univerzit v nmeckém Götingenu. A zárove nám prozradil, že je na univerzit aktivistou v antifašistické skupin. Arch posely etné podpisy mnoha dalších mladých odprc hndé pedzvsti. Petiní akce KSM skonila zhruba po pl hodin, kdy se jeho lenové rozhodli následováni policií odejít. krajním projevem obav vládnoucí tídy ze snah pracujících dosáhnout svobody a rovnosti. Fašismus je charakteristický populistickou demagogií, tmástvím, rasismem a šovinismem, výbojnými choutkami, brutálním potlaováním elementárních demokratických svobod, terorem vi komunistickým a pokrokovým organizacím. Fašisté usilují o rozvrácení jednoty pracujících vytváením falešných obraz vnitních i vnjších nepátel a o nastolení nelítostné diktatury buržoazie. KSM si uvdomuje, že myšlenky vyznávané fašisty jsou jen do extrému dovedené zásady kapitalistické spolenosti. Proto souasný režim oficiáln zakrývá mnoho tchto jev pláštíkem normality. firmy eské, nejsou krokem správným smrem. My jako komunisté musíme bojovat proti buržoazii cizí, ale i proti buržoazii národní. Jediným skuteným ešením je socialistická revoluce a odstranní kapitalismu! To si uvdomuje i souasný establishment a proto co nejrychleji, s obrovskými lžikampanmi zavlekl stát do agresivního reliktu studené Nmecký Hannover se stal v první polovin íjna místem vrcholného jednání jedné z nejvtších levicových organizací mládeže našich západních soused. 9. a 10. íjna se zde totiž konal 17. sjezd Socialistické dlnické mládeže Nmecka (SDAJ). SDAJ vznikla 5. kvtna 1968, v dob probíhající solidarity s bojem Vietnamu proti americké agresi a radikalizace studentského hnutí. Po II. svtové válce byla totiž v Adenauerov Nmecku zakázána Komunistická strana Nmecka (DKP) i Svobodná mládež Nmecka (FDJ). Vznik SDAJ stejn jako založení Nmecké komunistické strany znamenalo pro celé pokrokové hnutí v zemi velkou událost. SDAJ se brzy po svém vzniku stala mnohatisícovou organizací, která mla mezi mládeží významné postavení. V polovin 80. let však nastal v rámci SDAJ rozkol, po nmž se od organizace odtrhlo poetné pravicové kídlo. Další rána nastala po roce 1989, kdy se mnohé struktury SDAJ a DKP, závislé na podpoe z Nmecké demokratické republiky, rozpadly. Krize se ale války NATO i do mnohonárodního byrokratického molocha EU. Zmna režimu se totiž snadnji uskutení v samé republice než ve strukturách svtového imperialismu, kterými NA- TO i EU bezpochyby jsou. Ne nadarmo požadovali protestující proti válce a následné okupaci Iráku, aby o sob rozhodoval irácký lid sám a ne vybraní jedinci pod knutou Spojených stát, držící se na bodácích US Army. Dnes není lepší volba, než boj proti lenství eské republiky v NATO a v Evropské unii. Souasn však nesmíme zapomínat, co je naším cílem nastolení sociáln spravedlivé, tj. socialistické spolenosti. SRP ZE SJEZDU SOCIALISTICKÉ NMECKÉ DLNICKÉ MLÁDEŽE Pohled do sjezdového sálu SDAJ podailo z velké ásti peklenout a organizace tak mohla pokrovat ve své innosti. Velkým problémem se ale stalo jen z malé ásti úspšné rozšíení organizace do nových východních spolkových zemí. K hostm sjezdu patili krom pedsedy DKP Heinze Stehra reprezentanti Asociace marxistických student, Svobodné mládeže Nmecka, Jednoty pronásledovaných nacistickým režimem - Svazu antifašist a mládežnických sekcí nkterých odborových svaz. Mezi zahraniními hosty figuroval pedseda Svtové federace demokratické mládeže Miguel Madeira, dále byli pítomni zástupci Mládeže Komunistické strany v Dánsku, Komunistického svazu mládeže Kuby, Jednotné demokratické organizace mládeže Kypru, Portugalské komunistické mládeže, Komunistické mládeže ecka a eského Komunistického svazu mládeže. Na sjezdu byla v referátech a v následné diskusi rozsáhle zhodnocená domácí. Velký prostor byl vnován pozici SDAJ v hnutích proti Agend 2010 a Hartz IV, které odstraují zbytky sociálního státu i boji za práva mládeže a student. Práv v rámci boj proti škrtm ve školství a omezování práv student v duchu neoliberalismu slavila SDAJ nejvtší úspchy. V mezinárodní ásti byly zmiovány pedevším otázky boje proti válce a okupaci Iráku a solidarity s revoluní Kubou. Mnoho píspvk se zde dotýkalo brigád solidarity na univerzit v kubánském Matanzasu, jichž se SDAJ po boku dalších evropských komunistických organizací mládeže aktivn zúastnila. V píštím období se SDAJ hodlá zamit na boj za zlepšení situace mladých dlník a student. Velkým úkolem bude v píštím roce zorganizování delegace na 16. Svtový festival mládeže a studentstva ve venezuelském Caracasu, kterého se má z Nmecka zúastnit nkolik set mladých lidí. SDAJ také hodlá rozvíjet a rozšiovat svj dvoumsíní magazín Position. Tradiní a nejvtší akcí, na níž se SDAJ bude i nadále podílet je Lenin - Liebknecht - Luxembourg víkend, konaný pravideln v lednu v Berlín. Milan Kraja

11 14 ZE ZAHRANIÍ Z DOMOVA 11 uvdomit, že zisk pináší pedevším modernizace stroj L-39 Albatros v rozvojových zemích. Naopak vzdání se nkterých výrob kvli kompatibilnosti letadel s výzbrojí NATO pineslo ekonomické ztráty. Z nových výrob se další letadla podzvukového bitevníku L-159 zatím nevyrábjí, produkce vrtulník typu Sikorski za 4 roky své existence zaznamenala ztrátu 1,2 miliardy K (což je mimochodem píklad nedobré podnikatelské strategie a špatn uzavených smluv Boeingem) a u civilního Ae- 270 Ibis výroba kvli neschopnosti píslušných míst získat potebné certifikace dosud nezaala, i když již zde leží závazné objednávky na 72 tchto stroj a dalších patnáct opcí na koupi letounu. U Ae-270 se navíc nevhodnost sázek na tzv. strategické partnery ukázala dvojnásob. Bez varování, ale samozejm po využití finanních výhod poskytovaných eským státem, totiž z projektu odstupuje tchajwanská firma Aerospace Industrial Development Corporation, která mla dodávat Ibism kídla. Argumentem jsou práv problémy s licencí a také tvrzení, že prý potenciál na trhu je pro tento typ letadla velmi malý. Že jde o pouhou záminku dokazuje nedávná marketingová studie vypracovaná renomovanou ARG Group podle níž je obchodní létání s malými letouny (tj. typu Ae- 270) na vzestupu a pro Aero Vodochody je zde reálná šance k obsazení až 10% svtového trhu v tomto odvtví. Situace Aera Vodochody je tedy v souasnosti díky šestiletému psobení silného strategického partnera tžší než ped šesti lety. Firma je ze znané ásti jištna emisí dluhopis v hodnot 200 milion dolar se zárukou eské vlády. Splatnost emise ale nastane už v listopadu A to je klíová zpráva pro všech 1200 zamstnanc podniku. Jestliže se do roka nepodaí nastartovat výrobu a prodej, jsou ohrožena jejich pracovní místa. Za rok se dá stihnout hodn vcí. Napíklad udlat poádek PRY Z EU? LEPŠÍ VOLBA NENÍ! V r proboxovali vládnoucí kruhy v R proti zájmm dlník a ostatního pracujícího lidu vstup republiky do Evropské unie. Spustili na celý stát tak hustou mlhu své prounijní propagandy, že byla schopna ohloupit dostatenou ást (i když ne vtšinu) národa, aby se pipojení R k EU uskutenilo. Pro povahu buržoazní demokracie je typická snaha, aby se kapitalisté zaštítili alespo formálním souhlasem ásti ovládaných, tak jak se jim to podailo práv v referendu o vstupu R do EU. Od té doby se mlha slib, lží a polopravd pomalu zvedá, odhaluje se syrová realita a skutenou povahu Unie si uvdomuje stále vtší množství lidí. V dnešní dob, tedy v epoše imperialismu, jakožto nejvyšším stádiu kapitalismu, je svt rozdlen na dva tábory: První tábor zahrnuje malou skupinku bohatých stát, stát, v nichž je soustedna vtšina svtového kapitálu a jejichž vládnoucí tídy bez skrupulí až do krve vykois ují drtivou vtšinu obyvatelstva Zem. Na druhé stran stojí tábor utlaovaných lidí a národ, které jsou zmínnou hrstkou vykois ovatel krut vysávány. Za- lenním R do NATO a EU se eská republika objektivn postavila do prvního tábora, za zájmy imperialist, proti velké vtšin svta. EU je sdružením monopolistického finanního kapitálu ásti Evropy, je jedním z imperialistických center, ale ne všechny lenské zem, jsou samy o sob imperialistické (R, ecko, Portugalsko, Irsko ad.), spolen s ostatními však, podporou monopolního kapitálu, svými vojenskými jednotkami v zahranií ad. odkryli sou- asní mocipáni svou pravou tvá lokajskou úlohu sluh svtového imperialismu. EU není žádným spojováním oban zdola, ale úelovým sdružením kapitalist, vytvoeným s cílem umožnit odstranním celních a dalších bariér, zajistit snazší tok penz, zboží a kapitálu v rámci trhu EU a souasn umožnit zesílení vykois ování rozvojových zemí. Tento nástup neokolonialismu a polokolonialismu, tj. plného a ásteného ovládání zemí ekonomicky se projevuje i v R, která se od r.1989 stala polokolonií nadnárodní buržoazie. Nám už tu nepatí tém nic. Ekonomické dsledky lenství v tchto strukturách dopadají na všechny neprivilegované obany ím dál tím víc. v ízení firmy a v až píliš nerovnomrném odmování, skonit s pešlapováním na míst, sehnat potebné certifikace, zaít plnit zakázky, orientovat se na modernizace a na novou výrobu letadel pro trh, kde máme šanci, na výrobu stroj, které sice možná nepjdou pod nos NATO (tzn. konkurenním zbrojaským koncernm), ale navážou na kvalitní eskoslovenskou tradici. Stát má opt po dlouhé dob jedinenou píležitost získat významný zdroj píjm a zajistit práci nemalému potu zamstnanc. Je však otázkou, nakolik o to kapitalistický stát vbec stojí. Už nyní se odpovdná místa vyslovují pro novou privatizaci, evidentn ovšem až poté, co stát splatí dluhy nadlané soukromníky. Není bez zajímavosti, že na základ nynjších koaliních dohod se Aero Vodochody dostává do spár KDU-SL. JKA Když jsem napsal nám, neml jsem na mysli eské kapitalisty, ale vyko- is ovanou vtšinu. S výše zmínnou kritikou je totiž nutné si uvdomit pro nás nepijatelné pozice nacionalistické a maloburžoazní propagandy nap. ásti ODS a fašistického spektra, které se staví proti kapitálu nadnárodnímu, kapitálu z Evropské unie, ovšem za kapitál národní. Pro proletariát není ale žádný velký rozdíl, zda je vykois ován eskou, nmeckou i jinou buržoazií. Proto výkiky proti zahraniním firmám pro soukromé Pestože bylo doposud na eských vysokých školách zavedeno školné ve výší kolem 2000 K msín zatím jen pro studenty nultých roník a studenty, kteí studují déle i více škol najednou, není pravdou, že by pro ostatní bylo vysokoškolské studium levnou záležitostí. Opak je pravdou. Jde o znanou finanní zátž pro rozpoet rodin studujících. Tento fakt prokázala také poslední studie Sociologického ústavu Akademie vd eské republiky. Z przkumu provedeného akademiky vyplynulo, že studenti prvních roník veejných univerzit potebují, i když neplatí školné, na msíc studia v prmru 3500 K a ve vyšších ronících ješt o nco více. Jejich kolegy ze soukromých škol stojí nejvyšší stupe vzdlávací soustavy prmrn 9500K msín. Sami studující si to uvdomují, více než polovina z nich má obavu hraniící tém s jistotou, že kvli nedostatku penz studium nebudou moci dokonit. Velkou finanní zatížení pedstavují výdaje za ubytování. Podle studie bydlí na státem dotovaných kolejích necelá polovina student veejných vysokých škol a zbytek spolen s prakticky všemi vysokoškoláky ze soukromých vysokých škol bydlí doma anebo v podnájmu. Tém všichni studenti jsou závislí na finanní podpoe rodi-, která ale v ad pípad k úhrad Novela zákoníku práce pinesla mimo jiné zajímavou zmnu postavení student na trhu práce dostali se do stejných podmínek jako obyejní zamstnanci, nap. na poli zdravotního pojištní. Zatímco v ervenci si studenti mohli od základu pro výpoet zdravotního pojištní odeíst 2520 korun(zdravotní pojištní za studenty platil stát), od srpna musí všichni bez rozdílu platit pojištní z každé vydlané sumy. Pitom hodinová mzda student není nijak závratná, navíc se liší dle místa V Praze cca od 45 do 65 K, v eských Budjovicích od 40 do 60 K, v Ostrav cca 38 K/hod., v Ústí nad Labem od 35 do 60 K a v Jihlav od 35 do 40 K/hod. (dle agentury Index Plus). Vzdlání se dnes prodraží Výše uvádné ceny se týkají prací bu manuálních nebo jednoduchých kanceláských. V pípad, že student chce získat zárove praxi v oboru, musí se poohlédnout po píležitosti pímo ve firmách nebo peptat známých, nejastji pak budou pracovat na zkrácený pracovní úvazek. V takovém pípad mohou být i studentské práce mnohem lépe zaplacené a jejich cena se mže rovnat mzd pln kvalifikovaných pracovník. Navíc pišly i další vylepšení : studenti pracují nejastji pes zprostedkovatelské pracovní agentury na dohodu o pracovní innosti, což znamená i to, že neplatí sociální pojištní. Ale nov nebudou moci studenti na dohodu o pracovní innosti pro pracovní agenturu pracovat, pouze pímo Transparent dubnového Týdne neklidu Brigády pro studenty za horších podmínek? všech náklad nepostauje. 75% student si proto musí pivydlávat krátkodobými brigádami nebo jinak. ímž berou práci ádným zamstnancm a skrblictví státu na vzdlaní tak dopadá nejen na studenty a jejich rodiny, nýbrž na daleko širší sociální spektrum. Nejnovjší novela zákona o zamstnanosti, která nedávno vstoupila v úinnost, výrazn ztžuje možnost brigád tím, že zamstnavatelé musejí zajistit brigádníkm podobné postavení jako zamstnancm. V dsledku toho se zhoršuje ekonomická situace vysokoškolák. Ti to eší nap. tím, že až 40% student soukromých škol pracuje na plný nebo ástený úvazek a to se promítá i do výsledk studia. Jde samozejm o oficiální ísla, realita je mnohem tristnjší. Názory vysokoškolák ukazují, že postoj organizátor Týdne neklidu vyslovující se pro školné, je zradou zájm student a mládež ho nesdílí. Práv za svou zásadovou kritiku školného byli nap. na protestní akci Týdne neklidu pravicovými poadateli akce verbáln napadeni a vykázáni aktivisté sdružení SOS student. Nenechali jsme se však zakiknout a nadále budeme bránit zájmy a požadavky studující mládeže a u. KSM a SOS student budou stejn jako pedtím protestovat a aktivn bojovat proti liberálním snahám o zavedení školného v R. Naše heslo jasn zní: Vzdlání je právo! Školné nesmí projít! Petr Skála pro zamstnavatele. Znamená to, že studentská síla pijde nejen agentury, ale i cílové firmy znan dráže. Pro spolenosti bylo najímání student totiž nejen levnjší než stálí zamstnanci, ale i pružnjší. Nebyl problém sehnat studenta na den, dva, nkolik dn pedem. Kdo na tom vydlá? Studenti tžko, maximáln dostanou mén, ze stejného hrubého píjmu A pracovní agentury? Na to staí slova pedsedy Asociace pracovních agentur Petra Skondrojannise:"Firmám budeme muset fakturovat o 47 % víc kvli pojistnému." Jediný, kdo na tom vydlá, bude státní pokladna. Zdenk Štefek

12 12 Z DOMOVA Z DOMOVA 13 Žijeme v divné spolenosti. Menšina vládne vtšin, menšina docela obstojn dokáže vnutit svj názor vtšin, jinými slovy propaganda stále funguje. Na stránkách KSM se rozohnila debata kolem sousloví, které jsem si vypjil od p. Blohorského (Právo) kvalifikovaní idioti. P. Blohorský (i p. Vít Britské listy) se pozastavují nad faktem zprivatizovat školství. Logikou liberálního trhu je, že co je nadbytené zvyšuje náklady. Vzdlání se tak bude jen redukovat na kvalifikaci a zde je ten rozdíl, který zatím naši oponenti nechápou. Cílem vzdlání je, aby se lidé nauili samostatn a svobodn myslet, získávat a analyzovat informace. Vzdlání nesmí být jen pípravou na povolání. (Vít BL). A jsme u jádra vci. Vzdlaní lidé umí myslet, umí analyzovat problémy a což je asi hlavní ešit problémy. Za to kvalifikovaný idiot umí jen najít problém a pak volat do centrály, aby poslali jiného specialistu. Je tedy stále jen lovkem, který se nechá ovládat, neumí domyslet dsledky svého jednání (a už vbec neumí domyslet jednání jiného lovka). Neví jak vyešit problém, který nezasahuje do jeho specializace. To je pesn ten model lovka, který potebuje každá totalitní spolenost. Nedostatek vzdlání je zárukou, že se lidé nebudou starat o politiku, nebudou hloubat nad píinami a dsledky nedostatk spolenosti. (Vít BL). Lidé nevzdlaní jsou snadnjším soustem pro propagandisty a PR (vztahy s veejností) prmyslu. Prvním úspchem propagandy byla pemna vícemén pacifistického obyvatelstva USA v bsnící válené fanatiky bhem první svtové války V televizi zaznl pi pímém penosu Velké pardubické mezi jinými také názor, že tento závod se vyhrává srdcem. Podle mne jde ale jen o peníze, o velké peníze. A to i za cenu zmaených život koní i jezdc. Na téma pardubické a podobných závod se už v minulosti vedla nejedna diskuse, a to nejen papírová i slovní, ale také akní (viz zásah na Velké O kvalifikovaných idiotech Krvavá zábava pro bohaté Pardubické v r.1992 ad.). Organizátorm a zastáncm íjnových velkopardubických jatek se doasn podailo zatlait odprce. S podporou finanní oligarchie a elity národa nic podivuhodného. Existuje i uritá množina sázka a divák, kteí natšeni ekají u obrazovek i na míst, nejen na to jaký (N.Chomsky). Tento úspch vedl k rozmachu PR prmyslu. Jak se vyjádili dva hlavní pedstavitelé PR prmyslu Lippmann díky propagand dokážeme vytvoit souhlas a Bernay inteligentnjší lenové komunity mohou lidi donutit k emu chtjí což nazýval výrobou souhlasu. Propagandistická práce je poteba ve všech nesvobodných spolenostech a zatím se o navázání na tyto úspchy pokoušeli všechny systémy. Postupem asu PR prmysl zaal zjiš ovat, že už nestaí kontrolovat myšlení lovka jen v zamstnání, ale že je teba, aby byl ovládán i mimo brány podniku. Bylo poteba pomocí reklam navodit stav filozofie marnivosti. Pozornost lidí je odvádna na pseudoproblémy a na povrchní starosti. To je dvod pro lidé kupují Blesky, sledují telenovely a pijde jim, že sourozenci Gondíkové jsou vtipní. Je to i jeden z dvod úpadku kultury, ehož si všiml i nikdo menší (co se týká nenávisti k nám komunistm) než p. Kocáb v rozhovoru pro idnes. Pak jsem si také na internetu mohl peíst, že CD A. Langerové si kdosi koupí, protože je to Aneta, ale ne proto že je to Superstar Jaksi už nedomyslel, že kdyby Aneta nebyla Superstar, tak se o ní ani nedozví. Jednoduše, lovk, kvalifikovaný idiot, bude íst Blesk, bude sledovat telenovely, bude poslouchat Anetu a nebude se starat o to, co udlá rovná da, ani ho nenapadne se zeptat, kde tu rovnou da mají a jak tam funguje, jaké to mlo dsledky pro stení a nižší vrstvy atd. Jedna z ukázek jak taková propaganda a odvádní pozornosti funguje V Blesku (jednou za týden si Blesk petu :-) ) jsme se mohli doíst na celé stránce kdo co ve snmovn ekl, ale nikde jsme se nemohli doíst, co je podstatným obsahem vládního programu Takovým zpsobem se lovk nebude plést do veejné debaty, do které ho politici nepotebují a ani nechtjí. Lidi je poteba ovládat, protože jsou pro sou- asné mocné moc nebezpení. Lidé v USA nechtli propagandu. Tak byla i ministerstva pro propagandu zrušena (a prohlášena za nezákonná) a v dnešním svt používá jiné nástroje (už byla e v esku o Blesku :-) ), boní cestiky a práv to už kvalifikovaný idiot nerozezná. Tisk v naší zemi je z velké ásti v Nmeckých rukou atd. Prost a jednoduše tisk není ve vládních rukou, ale je s ní velmi siln provázán (neustále nám politikové íkají, že Nmecko má na naši ekonomiku velký vliv ). Manažer Bushe ml. má za úkol ukázat ped souasnými volbami svého prezidenta jako váleného lídra, který chce dobro pro svj lid (kdo má asi z obyejných lidí zájem válit?) a odvést tím pozornost od vnitropolitického programu republikán jako jsou sociální škrty, snížení daní bohatým atd. V této souvislosti jsem si vybavil film Vrtti psem (kdo jej nevidl, nech tak neprodlen uiní :-) ). Nejlepším dkazem dobré práce propagandy jsou lidé, kteí v nájemních bytech požadují deregulaci nájemného, lidé, kteí pobírají minimální (nebo jen o nco vyšší) mzdu a požadují snížení daní bohatým, lidé (dlníci a stední nižší vrstvy), kteí tvrdí, že nejsou ovládáni propagandou a volí pravici. Jendou z možností jak nauit lidi myslet je zavedení prvk pímé demokracie, abychom se více zajímali o to, co se kolem nás dje -VJM- k vyhraje, ale také na to jaký nepežije. Jde o podobnou patologickou úchylku jakou u úastník ilegálních psích zápas. A nejen k, z historie známe i tžká zranní jezdc. Oficiální hodnocení krásn vydaeného nejvýznamnjšího dostihu roku ponkud bledne, respektive rudne v souvislosti s tím, že bhem jiných odpoledních pardubických bh v nedlním závod zahynuli dva kon. Lidskou kvalitu televizních komentá a prezentace letošního roníku veejn zpochybnil i sportovní noviná Denis Poster. Napsal kriticky na adresu svých koleg: Co si mohu myslet o nkom, kdo do mikrofonu nadšen kií, jak se vyvíjí situace v cílové rovince, když v tom samém zábru, v té samé chvíli lze vidt kon zmítajícího se ve smrtelné ke- i?! Tisíckrát mohou majitelé koní i jejich žokejové v médiích pesvdovat, že své svence milují, když je pak vedou do krvavé pekážkové eže. Možná, když by úastníci a zastánci Velké Pardubické sami dostali uzdu a museli by absolvovat bh Slýcháte, že stát je nejhorší vlastník? Že jedinou cestou, jak oživit eskou ekonomiku je píchod velkých zahraniních investor do republiky, které získáme vytvoením píznivého podnikatelského prostedí, tedy kroky typu privatizace, snižováním daní pro právnické osoby, liberalizací trhu nebo snižováním ceny pracovní síly? Pak vzte, že praxe odkazuje podobné výplody, kterými nás dennodenn krmí oficiální média, politikové i nejrznjší odborníci, do svta pohádek pro dosplé. Skutenost je totiž zcela jiná. Za ukázku mže posloužit píklad Aera Vodochody. Ped šesti lety vstupoval s velkým humbukem do Aera Vodochody strategický partner, který ml nejen podnik ekonomicky stabilizovat, ale rovnž ml navýšit základní kapitál a zajistit odbyt letadel na zahraniních trzích. Pro ty, kteí ješt stále ví ve volnou ruku trhu, v soukromé vlastnictví, ve slušnou konkurenci i v to, že podnikatelm nejde o krátkodobý zisk, ale o vytvá- ení pracovních míst a o rozvoj ekonomiky, takové sliby jist plan neznly. Vždy oním strategickým partnerem nebyla njaká bezvýznamná firmika odnkud z Belize, nýbrž Boeing, jeden z nejvtších svtových producent letadel. Chyba lávky. Amerití investoi pijali adu sporných rozhodnutí, nezajistili export letadel. Pitom Indie nedávno na vojenská letadla zadávala tendr, ale Boeing dal pednost prezentaci amerických stroj. Holt vždycky je bližší košile nežli kabát. Severoamerianm byly eskou republikou poskytnuty samozejm š avnaté investiní pobídky i ada dalších výhod od státu, kupíkladu nemalá finanní injekce v podob nákupu 72 letadel L-159 státem. Nyní Boeing z Aera odchází a na odchodu nebude tratit ani korunu. V dohod mezi koaliním kabinetem a firmou Boeing, která byla uzavena a do konce íjna 2004se oekává její stvrzení podpisem písemné smlouvy, se sice podnikatelé z USA vzdávají ceny jedné miliardy, jíž za svj akciový podíl v Aeru Vodochody zaplatili, avšak nemusejí vracet nic z penz získaných díky státem poskytnutým výhodám. Ponechají si i své zisky z doby spoluvlastnictví podniku a eská vláda se velkomysln vzdává veškerých možných nárok plynoucích nesprávných rozhodnutí Boeingu. Vláda se zavazuje zaplatit na život a na smrt, mluvili by pak jinak. Nepadnu pece na zadek kvli informaci, že je Velká Pardubická starší než Národní divadlo, když spolen se španlskou koridou je historickým reliktem a v okamžiku, kdy ob dv ani zbla neodrážejí skutené podmínky pírody, zvíata jasn znevýhodují a nemají v souasnosti podle m opodstatnní. Jiný obdobný relikt, hon na lišku, hodlají v Británii v nejbližší dob zakázat. Vladimír ervený AERO VODOCHODY PRAVÁ TVÁ PRIVATIZACE všechny dluhy, které Boeing v Aeru nadlal. Celkem se suma aktiv i odepsaných pasiv, jež Ameriané svou úastí v Aeru díky dohod získali odhaduje na 3 4,5 miliard korun. Pro americké investory tedy odchod z Aera žádnou ztrátu neznamená, práv naopak. Jinak už tomu je u eské republiky. Konená cena angažmá Boeingu se vyšplhala na závratných 9,5 miliardy K, které stát, resp. piznejme si to na rovinu daoví poplatníci a ostatní obané, bude muset zaplatit za dluhy podniku. Aero Vodochody by pi dobrém hospoda- ení státu mohlo být ziskové. Už letos vykázalo mírný zisk ve výši 313 milion korun eských. Je nutné si pitom